Skip to main content

Full text of "Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí"

See other formats


Google 



This is a digital copy of a book that was preserved for generations on Hbrary shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 

to make the world's books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject 

to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover. 

Marks, notations and other maiginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the 

publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we liave taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personal, non-commercial purposes. 

+ Refrain fivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each file is essential for informing people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 

at |http : //books . google . com/| 



iiiiiiiihiiiiii 

3 6105 121 157 734 











i 



d>. 



r 



s 



k. 




y 



>s- 



A, 



A 



■V 






y- 



> 



''\> 



V: 



% 



/ 



  'i 



/ 



-s-^^ 

-^-~-/> 



\ 



\ 



A 



\ 



-^ / 



y*-' 



OTTUV 



II 



SLOVNiK I 




ILLUSTROVANA 



ENCYKLOP.EDIE OBECNYCH VEDOMOSTI. 



patnActV DIL. 



Kraj6ij — Ligusirum. 



SE 12 PfetLOHAMI A 167 VYOBRAZENfMI V TEXTU. 



1900 

VYDAVATEL A NAKLADATEL J.OTTO V PRAZE. 

TISKEM VLASTNl KNIHTISKARNY. 



^E s-f 



VESKERA PRAvA SE VYHRAZUjf. 



NovS pfibyll spolupracovnloi 



J 

^4 



Buohlela Karel, tajemnik finandniho 
feditelstvi v Praze B-a. 

Hofmann Ladislav K., kandiddt pro- 
fessury v Praze ....... H/n, 

Hora6ek Cyril, JUDr., soukr. decent 
na (^csk^ university, tajemn. ro&t- 

sk^ spofitelny v Praze C.H. 

Kasp^rek Bohdan, mimofddn^ pro- 
fessor na £esk6 university v Praze Ksp. 
Marat FrantiSek, knSz fadu kfiiov- 
nikii Mt. 



Munzar Josef, feditel zimni hospodaf- 

sk6 Skoly V SlancJm .... J.M, 

$a]kovi6 Ivan, kand. filosofie v B£Io- 

hrade I^jkvd. 

TAborsky FrantiSck, prof, na vySSi 

divci §kole v Praze . . . Ty. 

PhDr. VAvra Vdclav, adjunkt Musea 

kral. Ceskdho v Praze VV. 

Velich Alois, MUDr., docent na tesk6 

univ. v Praze Vlch. 

VeverKa V., c. k. gymn. prof, v Praze . VVa. 



Zemfell spolupracovnicl 



Mayerhofer Vojt^ch, flon redakce »Ottova Rehor Franti§ek, spisovatel v Praze, 16. fijna 
Slovn. Nau^n.€, f v cervnu 1899. 1899. 



In 

sol' 

•151 

 v^ t. 



i3 



K. 



SlovA sde KbAxejlcl hledej pod O. SIova pftvodu Utinsk6ho achixejid pod Kv hledej pod Qu. 



KraJAlJ naz^val se v Moskevskdm 8tdt£ 

dvorsk^ hodnostdf, kter;^ stdl pfi hostindch 

u stolu panovnfkova a m£l dozor nad stol- 

niky poddvajicimi jfdla a ndpoje. Seremet^v- 

skd kniha zmifiuje se sice o k-^im teprve 

r. 1514, aviak Serg£jevi£ (Russ, juridideskija 

drevnosti) md za to, 2e hodnost k-£iho po- 

vstala ji2 na konci XV. stol. za velikdho knf- 

2ete Ivana VasiljeviCe. K-dim ukldddny byly 

mimo funkci jii uvedenou je$t6 n6kter6 jin^ 

povinnosti, jez s ni souvisely. Bylf u moskev- 

sk6ho dvora obyfej, 2e o slavnostnfch dnech, 

kdyi panovnik hosti k sob6 nezval, posflal 

bojarAm a jin^m hodnostdf Am jidla a ndpoje 

s carsk^ho stolu domA. Toto rozesildni m61i 

nezfidka na starosti k-^f. K. byl ustanovovdn 

obyicjnfe jen jeden. K hodnosti k-£iho, jc2 

byla velmi destnd, vybirani byli oby^ejnS cle- 

nov^ nejpfedn^jSich ilechtick^^ch rodfi; jsou 

v§ak t6i pfiklady, 2e i lid^ niiSi povoldvdni 

byli k fetcn6 hodnosti. Na stupnici dvor- 

sk^ch hodnosti zaujimali k-tl misto za okol- 

nicimi. 

KraJMk Jan, theolog slovensk^ (* 1804 
V Bdnovcfch na Turiansku), studoval theolo- 
gii V Nitfe, prava v PeSti, kdei dosdhi dokto- 
ritu. Roku 1827 vysvdcen byv na kn^istvi 
kaplanoval v Pruskdm, potom v Hf£iov6, 
r. 1841 jmenovdn kanovnikem nitransk^m, 
r. 1846 opatem sv. Hippolyta z hory Zobor. 
K. pfelozil z n£m. Modhtebnou knihu, spraco- 
val prdvo cfrkevnf pro duchovnf pod ndzvem 
Jus eeciesiasticum (Vfdeft, 1854—57), v Bd- 
novcich vystavgl novou ikolu a zalo2il n$- 
kolik nadaci. 

KraJevsklJ Andrej Aleksandrovi£, 
iurnalista rusk^ (♦ 1810 v Moskvft — f 1889 
V Petrohradfe), pochdzel z nebohat^ch rodi^fl 
^ yzdSlal se na filosof. fakult6 moskevsk^ 
UQiversity, na£e2 vstoupil do stdtnf slu2by a 
n^jakou dobu vyu^oval d^jindm. R. 1835 stal 
se zdstupcem redaktora »2urnala€ minister- 
stya ndrodnf osvfity a byl spolupracovnfkem 
f IJuSarovy encyklopaedie. Z 16 doby pochdzf 
jeno studie o' Borisu Godunovi, jeji hdjil 
proti domnSnce, ie byl pfi6inou smrti care- 
vij^e Dimitrije. a broSura Ob {storideskich ta- 
blicach V, A. iukovskago, N^jakou dobu redi- 

Ottttv Slovntk Nauin^, tv. XV. ao'4 1899. 



goval X,€i »Aktyc archaeologickd kommisse 
a spolu s Puikmem »Sovrcmennik<. R. 1837 
koupil od Vojejkova »Lit6raturnyja pribavld- 
nija k Rus. Invalidu<, je2 zna£n£ povznesl, a 
r. 1839 koupil od Svinjina »0t6£estvennyja 
2^piski« a soustfediv kolem nich krouzek 
mlad$fch spisovatelA s B^Unsk^m v (ele 
udnil je stfediskem duSevnfho 2ivota ru- 
sk^ho. Zde soustf edila se XH opposice proti 
zkostnat^ldmu konservatismu Gre^e, Bulga- 
rina a Senkovsk^ho. PozdSji v&ak se rozesel 
se sTjm\ spolupracovnfky, kteff vyt^kali mu 
pffliSnou suchost a praktickou iddostivost, 
jako2 i vykofistovdni jejich sil a pfe$li 
k »SovremennJku€ Panajeva a N^krasova. 
Od t6 doby K. stal se terdem jejich pole- 
miky a zdroveA s tfm pfibliloval se k td- 
boru jejich odpArcA. Zm£na ndzorA jeho ob- 
jevila se hlavn6 v dobfe reakce r. 1848 vc 
stati Rossiia i Zapadnaja Jevropa. R. 1840 
jal se vyddvati »Litdraturnuju gazetu*, od 
r. 1843 byl zdstupcem a od r. 1847 redsikto- 
rem »Rus. Invalida<, nade2 r. 1852 pfevzal 
8 Ofkinem »S.-Pet£rburgskija VMomostic, 
kter^ povznesl na velmi rozSffen^ a &en^ 
list Tehdy polo2il t^2 zdklad ku sv6mu znac- 
ntou jm6n{. Kdy2 vSak r. 1862 akademie ne- 
obnovila s nfm smlouvy, K. zalo2il vlastnf 
list »Golo8< smiru mirnS Uberdlnfho. List 
tento nabyl vynikajfclho, t^m6f v^luSn^o 
v^znamu nejen v Rusku, ale i za hranicemi, 
prestal vSak po ^etn^ch v^strahdch a dodas- 
n^ch zdkazech vychazeti r. 1883, a£ nal6zal 
se V pln^m rozkvetu a dftal na 30.000 odb&- 
rateiu. Tehdy m61 toti2 b;^ti s ostatnfmi den- 
nimi listy podroben pfedbd2n6 censufe. Ke 
konci 2ivota K. byl cinn^m v petrohradsk^ 
dum6 staraje se hiavn6 o rozkv6t ndr. §kol- 
stvi. Byl t^l spoluzakladatelem v^pomocn^ho 
literdmiho spolku petrohradsk6no. Snk. 

Krajewski: 1) K. Michal Dymitr, spi- 
sovatel polsk^ (♦ 1746 — f 1817), vstoupiv 
do stavu kn^zsk^ho stal se proboStem a za- 
byval se piln£ literaturou. Ncjdflle2it£j§{ jsou 
jeho studie: Historyja Ste/ana Ciarneckiho 
(Krakov, 1787 a nSkolikrate) a D\ieje pano- 
wania Jana Ka\xm\erxa^ vydan6 M. Baliii- 
skym (VarSava, 1846). PoslednSjSi nema valntf 



I 



2 



Krajina. 



historick6 ceny. Psal t6i povfdky, jmenovitS 
historick^. 

2)K. Aleksander, spisovatel pol. (* 1818 
ve VarSav£), studoval ve VarSav6 a po r. 1830 
zdiioval se ve v^ch. Sibifi. Po sv^m ndvratS 
r. 1858 d^astnil se horliv£ nirodohospoddf- 
sk^ho hnuti, uvefejftuje 8v6 Slinky v razn^ch 
Casopisech a jsa dinn^m v Hizn^ch korpora- 
cich. Znim jest t^i jako pfeklaclatel t Hora- 
tia a Goetha i jako autor kritick^ch studii: 
O romansach i powieiciach D\ier\k<nifikl€go 
(1858); O LHde ttlainym Maieckiego (1859); 
o dramatcch Odydcov;^ch a j. Ndrodohospo- 
difsk^ studie jeho pf inlSely nlavn£ »Roczniki 
gospodarstwac, jicnl byl stSXjm spolupracov- 
nikem (1861—64). 

Krajixui nebo Kraft sko (slovin. Kranjsko, 
nim, Krain, lat. Carniola^ Camiolia, Carma)^ 
v^vodstvi a korunni zem6 mocn^stvf Ra- 
kousko-Uhersk^ho, prostfhL se mezi 13*48' 
ai 15« 31' V. d. a 45*^38' ai 46« 39' s. «., hra- 
ni£f na sev. s Korutany a St^^rskem, na y^ch. 
a jihov^ch. s Chorvatskem, na jihu s Chor- 
vatskem a Istrif a na zdp. s Gorici-GradiSkou. 
Nej8evem£j$i bod leii blii pramene podko- 
fenskdSdvy, nejjii. na fece Kulp£ blil chor- 
vatsk^ho Severinu, nejv^ch. pfi listf pomezn^ 
fekv Sultavy, nejzdp. za Bflou Pe£i (Weissen- 
fds) b\ii potoka vMvajiciho se do Cilice. Die 
mtfeni r. 1869 obndSela plocha zem£ 9988 km* 
(Statist Handb. d. dsterr.-ungar. Monarchie, 
Vfdeft, 1878), r. 1880 10.032-64 km\ r. 1888 
9955*83 km*, die nov. uddni rak. lifedni sta- 
tistiky 9956 km\ die Strelbick^ho (Superficic 
de I'Europe, Petrohrad, 1882) 9953*1 km\ die 
planimetrick6ho mifeni Pendcova (Der F1&- 
cheninhalt d. Osterr.-ung. Monarchie, Vfdeft, 
1889) 9965-26 kmK Povaha pftdy je hornatd, 
rdzu z v6tii idsti alpsk^ho, mensi krasov6ho. 
NeivySSim bodem jest Triglav (2865 m). K. 
ddl se pfirozeni na 3 6aisti: Gorensko 
(Oberkrain), Dolensko (Unterkrain) a No- 
transko (Innerkrain). (jorensko, sev.-zdp. 
Sisf zem6, jest ohraniceno od Notranska se- 
vernim svahem Hruiice (Bimbaumerwald), 
od Dolcnska fekami Lublanici a Sivou, Od 
St^ka, Konitan a Gorice-Gradiiky zemskou 
hranici. Dolensko prostird se od stoku Sdvy 
a Lablanice smirem ji2nfm. Notransko, jiini 
a jihozip. 6ds€ zem£, ndleif ji2 lizemi kraso- 
vtau. 

Horopis. Alpy zasahuji do K-ny v sev. 
6isti pohrani6ijini Karavankami (v. t), jichi 
pokracovdni v severozip. iiati sm6rem do 
stfeda zemS jsou Alpy Julsk^ (Alpes Juliae), 
jimii ukon6uJe se v K-n6 vftbec t zv. pdsmo 
V^ch. Vdpenn^ch Alp. Jolsk^ Alpy jevi se 
V celku oroplasticky jako na jih sklon^nd, 
nepatrn6 zvrisnind mesozoickd tabule, skid- 
dajlci se na severu z Uzk^ho hfbetu hor- 
skeho, na jihu souvisejici se iirok^m pdsmem, 
v6t5inoa z dachSteinsk^ho vdpence slo2en^m. 
Horopisn^ rdz vyznaduje se fadou pod^ln^ch 
i pfiin^ch ftdolf, tvary vrcholft jsou v£t§inou 
ostr^ a pust^, ostf e zvrdsn^nd fetSzy horskd 
se Spiiat^mi vrcholy, srdzn^mi stSnami stfi- 
dav6 bua rovaobdln^ jsou kladeny, nebo ve 



shlukovit6m rozilen^ni spolu souviscji; zHdka 
jen (jako u Triglavu) ponendhlu spl^vajf s okol- 
nfm niveau. Sn^n^ cdry dosahuji jen nSkter^ 
vySSi vrcholy, na nSkter^ch (Triglav) jsou 
i mal^ ledovce. V K-n6 repraesentuji se Jul- 
sk^ ^^py hlavn£ skupinou Manhartskou, sku- 
pinou Trislavskou (A/ons TuUus). Skupina 
Manhartskd, ji2 po((nd v K-ne t zv. kr. 
Gorensko. md neobycejni slo2it6 shlukovit^ 
roz£]en£ni, hlavnf vySkv tydi se v hi. pdsmu 
Julsk^ch Alp, ohnut^cn v mim^m oblouku 
sm^rem jv. V celku v^Ska kolisd se mezi 2200 
a2 2800 m. NejvySSi vrchol v t^to skupin£ 
jest Manhart 2678 m, od n£ho2 na sever pfes 
Mai J Manhart t}ti se Travnik (1909 m). Z Vel- 
k^ho Manhartu, vysilajiciho na vSecky strany 
£etnd pffind ftdoli, otvird se rozkosn^ po- 
hled na sev. pfes ftdoli ziljansk^ v Koruta- 
nech k Vysok^m Taurftm, na jih na bendt- 
skou rovinu a k bfehftm Adriatick^ho mofe. 
Od n£ho pokraduje hlavni fet6z pln6 smSrem 
z^. a2 k Mirniku (Schagizza, 2345 m), od 
neno2 na sever tdhne se pH£n]^ hfeben, pa- 
ralleln6 s ddolfm planick^, s vrcholy Zadna 
Ponca (2258 m) a Velika Ponca (2280 m). 
Hlavnf hfeben od Mirniku otd(f se v ostr^m 
lihlu V prftin6m6 v^$ce 2229 m k pohranid- 
n^mu Jalovci (2655 m) k Mojstrovce ^Moi- 
stroka, 2367 m), ukoncujfd hfbet horsk]^ a 
vysflajfcf mohutn6 pH£n6 hfbety horsk^ sm^- 
rem sv. v prftm6md v^Sce 1800 m, tvoHci 
pH^nd ftdolf malopi$ensk6 na zdpadi a velko- 
piiensk^ na v^chod^. Od Mojstrovky klika- 
t^ sm^em jv. tdhne se hlavnf pdsmo pfes 
sedlo Ver$ick6 k Prisniku (Prisanig, Prinz- 
nig, 2555 m), jedn^ z nejkrdsn£j3fch dolomi- 
tov]^ch pyramid julsk^ch Alp, a od tohoto 
pfes koryto Prisnick^ stdle sm^rem jv. k Ra- 
zor u (Razerka, 2601 m), rovn£2 scenericky 
(Planja, Gorica) k nejnavit^vovanSjifm a nej- 
hledanijSim partifm ndleiejfcimu, odtud ke 
Kri2i (2435 ffit, od n£ho2 vybfhd dlouh^ pf f(n^ 
hfbet pfes Rogicu (2584 m), Suhi plaz ke 
Kukov6 (2425 m)i VertaSk^mu Vrhu (1899 m); 
na Skrlatici (2463 m) nard2i menii horsk^ 
pds s vrcholy Punica (2400 m), Spik (2471 m), 
Palica (2350 m), Cemi Vrh (1526 m). Od Kri2c 
spadd nlavnf ret^z Julsk^ch Alp pfes prorvu 
Vratickou k Steineru (2506 m) a odtud ddlc 
na jih pfes Luknijsk^ prAsmyk (1779 m) ^ nej- 
vySSimu vrcholu Jul. Alp, k Velk^mu Triglavu 
(2865 m), s ndho2 jest §ir^ rozhled na s. a2 
k Taurum. na j. k mofi; vrch sdm je vidi- 
teln^ V cel6 K-nft. Od nfiho na v$ecky strany 
vyblhajt pff£n6 hfbcty, tvoffcf v jedn^ sv^ 
ddsti ildolf vratsk6. Prvni pfi^n^ hfbet, Tri- 
glavsk^ st^ny, vybfhd smirem sv. a rozd6- 
fuje se vidlicovite ve Cmir (2391 m), krdsnou 
skalni pyramidu, od turistft (asto poklddanou 
za Triglav, a Urbanovu (2294 m), od nf2 ddle 
ubfhd menSf souvisl^ hfbet Cernd Gora v prft- 
m6rn^ v^ice 1500 m, tvoffcf s druh^m, rovno- 
b^2n^m nfbetem Stredni Vrh, vybuiajfcf pfes 
Mal^ Triglav, plateau pekelsk6 a Kiovinu 
(2534 m), pff£n6 ftdoli sdvsk^ (kotsk6). Na 
jih od Selenice jde pffmo sm^rem jz. pfidn^ 
hfbet pfes prorvu Doleiskou ke Kanjavci 



Krajina, 



i' 



2570 m, VrSaku 2194 m, Lipaci 2400 m, Vogu 
2350 m, od n£ho2 menii odno2 na z. Travnik, 
odtud dile pf es prorvu Velika Vrata (1945 m) 
ke Kalu (2003 m), Laniepce (2004 m), od 
nibo jv. pfes Mal^ Bogatin (1978 m) a Velk:^ 
Bogatin (2008 m) ke Kuka (Veliki vrh, 2086 m) 
a Skerbin^ (1997 m). Druh^ paralleini pHtnj 
hfbet od Kanjavce je obloukovit^ Qzv.) hf e- 
ben Ti^crca s vrchem Kopicou (1899 m), pak 
jv. Mi$el vrh. Debcli vrh (2393 w), Privaft vrh 
{2046 m). Hlavni hfbet Julsk^ch Alp od Vel- 
k^ho Triglavu tdhne se ddle klikatS smSrem 
V. pfes >nrner vrh (2224 m), Tose vrh (2270 m) 
Velktou Draik^mu vrhu (2242 m), od kte- 
r^ho vybihajfci pfi£n^ hfbet (paralleini se 
Srednim vrhem) pfes vrcholy Mali Draiki 
▼rh (2132 m), Lipanski vrh (1958 m), Belou 
Pee (2017 m), Kleeicu (1893 m), tvoH velik^ 
pHtD6 lidoir kermskd. Julsk^ hfbet sm^rem 
jy. od Vel. Draikdho vrhu ukon£uje planina 
roklttckl (KoniSica vrh 1716 m), jifici sc 
ddle na v. v lesnatou planinu Jelovcu. — 
Kamnick6 Alpy (Steiner Alpen, t6i zvan^ 
Sannthaler nebo Sul\bacher Alpen) v celd 8v6 
tektonice horsk^ podobajf se skupin£ Tri- 

§lavsk^; v tektonick^m smSru jevi se jako 
eska z triasov6ho vdpence sloieni, ve dvou 
pod^ln^chostfer^sovan^ch, parallelnich hfbe- 
tech« jei v zdp. ^ti jsou neoby£ejn£ sr^zn^ 
a skalnat6, v jihov^ch. viak v^beiky jich maji 
viz plateau. Sm6r celdho horstva je zdp.-v^ch., 
na ap. profat ^e lizk^m lidolim feky Kokry. 
Vrcholy kollsaji se mezi 2000—2500 m, planiny 
1000 — 1500 m. Nejvice vrcholi v Grintovci 
(2559 m, 1983 m nad fe6i£t£ni Kokry u Ver- 
uteiku), pohrani6n6 Oistrici (2350 m), pak 
Skat£ (2530 m), Mrzle Gof e (2208 m\ Vran6 
a Rince (2441 m), Bab6 (2392 m), Kokersk^ 
Ko^6 (2541 m). Na hranici St^rska jv. od 
Sv. Primu2e jtrmi Ostri vrh, dile na v. Guri 
vrh (t^2 Menja planina). Od Kamnick^ch Alp 
a2 do roviny lublafiskd vyplAuje pddu pohofi 
Podpc&k6 se srdzn^mi stSnami, s vrcholy 
Kertina, Rovski vrh, Va6ica a j. 

Rovina lublaAska ohranidena je na severu 
a v^dtio^h v^b^ky Kamnick^ch Alp, na jihu 
labutfisk]^m moddlem a tvofi s pfilehl^mi ro- 
vinami kamnickou a kraAskou na severu a 
severoz^p. jednu z nejv£tSich rovin v Alpdch 
vAbec Zde st^kajf se hranice Dolenska, Go- 
renska a Notranska s rAzn^mi povahami pfldy. 
Lublafisk^ mo^dl (144 /Srm*, Krim 1106 m) je 
V naii dob£ vStiim dilem vysuSen a vzdilan. 
Aby na raSeliniiti vznikla omice, pole na 
poazim mfsto mrveni se zapaluji. Rajeliny 
xAMl se ode ddvna k pileni a v Lublani 
topi se v£t3inou raSelinou a dffvfm. Od ro- 
viny lublaftsk^ smSrem jihov;^ch. pfes Smarie 
fSt Marein) d6H hlavni osa zemskd pAdu 
Dolenska na dv6 idsti. V^chodni £dsC vy- 
plfiuji pohofi tdhnouci se od zdp. k v^ch. a 
protkand £etn^mi lidoHmi pfi^i^mi a pod^l- 
n^i, zdpadni s ^etn^mi rozsedlinami n<Lle2i 
Atvaru kfidov^mu. Mezi Lublani a Gorjanci, 
bomi Krkou a Sdvou rozezndvdme patero 
pohofi: vrchy Litijsk^, Trebeftsk^, Mokro- 
noiik^, Goijance a MetUcko-Cernomeljsk^. 



Vrchy Litijsk^ tdhnou se dv£ma parallelnimi 
fet^zy na prav. bfehu Savy, z nich severni 
vrcholi ve v^Si 1219 m (Kumberg;), ji2ni pne 
se severn6 od Smarje. (581 m) k BoStanji 
(536 m) na Sdv£. Vrchy Trebnjsk6 (Kulova 
Sela 597 m) rozklddaji se dilcm mezi Krkou 
a potokem Temenick^m, dilem mezi Vi$ni 
Gorou (Weixelburs) a Nov^m M6stem a jsou 
bohat^ na menii Adoli a lesy. Pohofi MoKro- 
noisk^ mezi Temenici a ScLvou, Mirnou (Neu- 
ring) a Krkou obepinaji ji2ni £dsti kotlinu 
dolnokrckou. Na prav^m bfehu Krky v se- 
verov^chodni ii&X\ K-ny zvedaji se Gorjanci 
(630—790 Ml), od nich sm^rem jiinim (380 a2 
150 m) tdhne se a2 k fece Kulpi homatina 
Metlicko-Crnomeljskd, kterd tvofic hranici 
mezi K-nou a Chorvatskem ndlelf dtvaru 
krasov6mu. Pohofi GorjancA (od jz. k sv.) je 
porostl^ lesem a ohrani^eno sunici Nov^ 
M6sto-Metlika od kop6in Ko£evsk^ch. Na 
mapdch vyskytuje se obycejn£ ndzev »Usko- 
ken-Gebirge€, kde2to dues je toto pojmeno- 
vani skoro AplnS nezndm6. CdsC horstva na 
pAd6 krajinsk6 zove se Gorjanci, na pAd^ 
chorvatsk6 2umberak. NejvysSi bod 1181 m 

V sz. dasti. Udoli ribnick6 a laS£sk6 ohra- 
niiuji rozbrdzd6n6 plateau ribnick^ s nejv. 
bodem Ostri vrh (1120 m). — Krajinsk^ Kras 
prostird se mezi Adolimi Planina a Cirknice 
a fekami Vipavou a Rekou. Na severozdp. 
po^ina HruSici (Birnbauroerwald, Mons Ocra), 
v^chodnim to v^bd2kem Trnovsk^ho hvozdu 
(Ternovaner Wald); nejvySii vrcholy jsou 
k v^ch. srdzn^ Nanos 1300 m a Suhi vrh 
1315 m. HruSica je vStSim dilem porostld 
lesem. Odtud smirem jihov;^ch. prostird se 
Pivka planina s nejvySSim vrchem Velki Ja- 
vornik (1270 m), od n^ho op6t na jihov^^ch. 
planina Ld2sk6 Sn62ky se Sn£2kou (1796 m), 
ohraniienou na z. Adolim Reky. K HruSici 
poji se na sev. homatina Idrijskd, souvisejici 
na v^ch. s vrchy Plchovohradeck^mi (Polhov 
Gradec) a Lock^mi, kter^ prostiraji se na j. 
od obou Sor a fi6ky Gradaice. Od jihozdp. 
svahu Sn£2ky ke uorici Sifi se prohlubeft 
do Adoli vipavsk^ho, kter^ jen horni svou 
idsti ndle2i K-n6. K severu vysild Sn62ka 
pfes Bi^kou goru (1238 m) a Stanovnik (985 m) 
y^b^2ek tahnouci se k Velk^mu Tavorniku. 
Na jih a v^chod od Sn62ky vybihaji £etn^ 
kopciny k n^kdcjSi vojenske Hranici a spo- 
juji plateau Sn£2ky Ld2sk6 s Krasem chor- 
vatskem. Krajinsk^ Kras je bohat^ na trych- 
t]^fovit6 otvory (aoliny) a jeskyn^, z nich2 
neiznamenit^jSi je Postojenskd, Pivka jama 
fpul hod. od Postojny na sev.), Velkootockd 
(20 min. od Postojny) a £etn^ jin6. Mnoh^ 
jeskyn6 obsahuji hojnost kosti z vyhynuiych 
zvifat pfedv^k^ch, jako jeskyn6 pod vrchem 
Kfi2ov^m severn6 od Planmy. Cernd jdma, 
asi hodinu sev. od Postojny uprostfed lesA 
(300 m dl.), je hlavni naleziStS macardta je- 
skynniho (Proteus anguineus), kter^ pfichdzi 

V Postojn^ do obchodu. Asi 2 hoa. zdp. od 
Postojny je Predjama (Luegg); schAdnd tist 
obndSi pfes 1800 m, pak je neschAdnd a pro- 
pouiti potok Lovce. V okoli Planiny vysky- 



Krajina. 



tuje se ceU soustava jeskyfi. Jiini od Pla- 
niny vyt6kA Unec z rozsdhl^ jeskynfi, pro- 
zkouman^ na 5300 m. Vodstvo Cirknick^ho 
jezera odt^kd t6i jeskyn6mi, z nich nejzna- 
menit6jSi je Karlovca jama, asi pAl hod. od 
Cerknice. Hojn6 jeskyfi je tak6 v Ko£evsku 
a j. Ledov6 jeskynfi jsou nejhojnfejSf v okresu 
kofevsk^m. Dolin chovd ICras krajinsk^ na 
statisice. Znaroenit^jli jsou Ryba, Jelenava 
jama (Hirschloch), JerSanova. dolina, Golu- 
bina a Vranja jama (Rabenloch), Kol^ivka, 
GradiSnica a j. B.Profeld. 

Geologie. K. v nejv^tSi sv^ £dsti jest 
geologicky pom£rn£ mladd. Prahory a starSi 
palaeozoicum schdzej{ v zemi ilplnS a2 na n£- 
kolik pohrani6n{ch mfst v Alpdch Karnsk^ch, 
kde zasahuji pfes hranici palaeozpick^ vrstvy 
z Korutan. MladSi palaeozoicum vystupuje na 
detn^ch mistech a vyvinutf jeho jest shodno 
s kamenouheln^m a permsk^m ilitvarem zemi 
sousednich: Korutan, §t^rska i Chorvatska. 
K titvaru kamenouheln(^mu ndle2eji bfidlice 
zvan^ ziljsk6 (Gailthaler Schiefer) a violent 

V n6 vrstvy vdpencov^ a slepencov6, misty 
se slab^mi \oi\ anthracitu; tak u LublanS 
a Javora nachazfmc vyvinuta mocnSjSi sou- 
vrstvi karbonskd. Jinak vystupuje karbon na 
detn^ch mistech pospolu s permem z mlad- 
§ich usazenin druhohornich: v Alpdch Karn- 
sk^ch, KamnicHch a zvla§t£ v Idrijskj^ch ho- 
rach, v^ch. od Lublan^ a2 za Sdvu, pfi horni 
Kulpg a j. 

Daleko nejv6t§i prostor zaujimaji v K-n£ 
titvary druhohorni, trias severovJchodnS, 
kfida jihozdpadn£ od £dry veden^ pfibli2n£ 
od Idrie pfes Cirknici do Chorvatska. Zpodni 
trias, bfidlice werfensk^, £ini nadlo2i vrstev 
mladSiho palaeozoika a petrograficky shoduji 
se \ipln£ s werfensk;^mi bfidlicemi ilzemi alp- 
sk^ch, pestrjmi, nei^ast^ji Cervenjmi, a bo- 
hat^mi slidou. Mladsi vrstvy triasov6 skoro 
veskrze jsou sloieny z vdpencfi, kdeito ne- 
vapencov^ facie, rozlifen^ v Alp^ch koru- 
tansk^ch a bendtsk^ch, zde velmi silni ustu- 
puji do pozadi. ZpodnSjSi v^penec gutten- 
steinsk^, jeni jest analogick^ nSmeck^mu vd- 
penci Jasturov^mu stfednino triasu, vystu- 
puje V mocn^ch souvrstvich na jihovj^chodni 
strand v krajin^ ko6evsk^, severne odtud 
u Ribnice, kolem Turjaka, Videmu, Mokro- 
nogu; pak v hor^ch Idrijsk^ch a v alpsk^ch 
hfbetech na sev. pomezi zem£; v$ude z neho 
cn^ji osam61^ ostrovy stariich usazenin (pa- 
laeozoika a werfensk^ch bfidlic). MohutnSji 
je§t£ jest zastoupen trias svrchni vdpenci, 
jc2 odpovidaji halstattsk^mu vdpenci Alp 
severnich. Vapence tyto pfevlddaji v cel^ 
casti K-ny od Lublani a Cirknice ai po 
Sdvu a vystupuji tH na mnoha mistech 

V hordch Idrijsk^ch a jako souvisW pruh po 
jiini stran6 Alp Karnsk]^ch a Karavanek. 
Proti nim vdpence rhaetsk^, t. j. ndleiejici 
nejvySiimu stupni triasu, jsou silnS omezeny; 
ndlezi k nim Triglav a hory po liini strand 
Odoli bohifisk^ho al skoro k Racfoljci, mimo 
to vyskytuji se poriiznu na vJchodS u No- 
v^ho Mesta, Va£e a j. Bfidli^natd facies triasu 



jest V K-n6 podfizena; ndleiejf sem diileiit^ 
of idlice u Idrie, violent tu do vrstev vdpen- 
cov^ch a odpovidajici asi wengensk^m bfi- 
dliclm stupni ladinskiho; v nich jest obsa- 
ieno hlavnf mno2stvi rum61ky, kteri vSak 
odtud i do zpodn6i§ich vrstev se ^ifi Jako 
jemn^ impregnace. Ktufovd doly idrijski jsou 
dnes jedin^ v Rakousku a z nej vStlich v Evropi. 

Jursk^ Utvar jest vyvinut ien v Bohifi- 
sk^m lidoH na sever a v^chod od Bistrice; 
pfevlddaji tn liasovi vapence (souvrstvi Hier- 
latzsk^), podfizeni vyvinut t^i dogger. 

Kfidov^ litvar v K-nft sv^mi vdpenco- 
v^mi skalami jest £initelem rozhodujicim o fy- 
siognomii velk6 £dsti zcm6. PodrobnijSi vy- 
psani likazA krasov^ch v K-n£ i zemich okol- 
nich viz: Kras. KHdov6 vdpence v K-n£ za- 
ujimaji nejv6tSi Hat i&zemi na jz. od uvedeni 
(ary Idria-Cirknica, pak kraj mezi Krkou a 
stfedni Kulpou (Cmomelj, Mctlik, 2u2emberk). 
Zpodni jich oddeleni, vdpence kaprotinov^^ 
nileli neokomu a jsou rozSifeny na planing 
Hru§ick6, mezi PostojnouaLo2em i pfi Kulp£; 
ostatni nejvStSi tAst Krasu krajinsk^ho za- 
biri rudistov^ vdpenec, v jehoi svrchnich 
vrstvAch pfevlidd rod Hippurites, ve zpod- 
nich Radiolites; ndleii asi k turonu. 

StarSi tfetihory rovn£2 pfispivaji ku kra- 
sov^mu rdzu ji2ni £dsti K-ny eoc^nov^mi v^- 
penci nummulitov]^mi. Eoc^n pfevlddi 
V t!izemi od Vipavy a Postojny na jih do 
Istrie a vedle v^voje vdpencov6ho z velk6 
(dsti vystupuje ve racii piskovcii bfidliSna- 
t^ch, vapnit^ch (macigno), kterd jsou shodny 
s videAsk^m piskovcem i. fly§em sevemich 
Alp a Karpat; kone^ni shleddvame se tu 
i s facii tfeti, sladkovodnf (souvrstvi Kozin- 
skiV 

Neogin zaujimd ni2§i polohy ve v^chodni 
^dsti zemi a sahd ilidolim Sdvy vzhAru a2 po 
Mojstranu. Usazeniny jeho jsou dilem mof- 
sk^ usazeniny miocinovi (jily, pisky, litesy 
vdpencii Hthothamniov^ch) , dilem plioci- 
nov6 §t£rky a pisky, kteri zastupuji neogin 
v hornim udoh Savy nad Krani, u Noviho 
Mista a j. Isolovan^ ostrAvek neoginu v pdnvi 
bohinjski obsahuje pod Stirky pliocinov^mi 
vrstvy s fossiliemi stupni aquitanskiho. 

Ctvrtohorni usazeniny kromi obydejn^ch 
21utnic, StirkA a p. jsou zvlaSti mohutnd ra- 
Seliniska (nejvitSi v fi$i) pfi dolni Lublanici 
v rozloze timif 20 km*; poskytla bohatou 
kofist archaeologickou po cloviku doby ne- 
olithicki, jen2 tu ob^val ve stavbdch kolo- 
v^ch. Ku ^tvrtohornim usazeninam na]e2i t6i 
terra rossa, rudd hlina, kterd vyplftuje dutiny 
ve vdpencich a dasto b^vd ve spojeni s ru- 
dami 2eleznj^mi (Bohinja). FSl'k, 

Vodstvo krajinski ndle2i pofi^im feky 
S d V y oblasti mof e Cerniho (76*4Vo povrchu 
zeme), pofifim fek Vipavy, IdriceaReky 
(jihoz^p. K.) oblasti mofe Jaderskiho (lO^a 
pov. zemi). Ostatek zemi, tak zvand Such a 
k. (Diirrenkrain), ndle2i oblasti ponikel (13'6Vo 
p. z.). Pfiiina toho, 2e jen tak milo fek teie 
do mofe Jaderskiho, nespoiivd ani tak v po- 
vaze pAdy, jako spiSe v jejim geologickim 



Krajina. 



sloieni. Vody Gorenska, majfce siln^ spdd 
a tudii prudk^ tok, jsou prav6 bystfiny, jichi 
povahu dobfe vystihuje ndzev mnoh^^cn z nich 
B i s t r i c a. Kotlina lublaftskd b^vala kdysi nd- 
drikou, do kter6 st^kaly tyto bystfiny s Jul- 
sk;^ch a Kamnick]^ch Alp a s Karavanek. 
Temto voddm snadn^ji podafilo se prolo- 
miti si cestu na v^chod ne2 pevn^mi vd- 
pencov^mi vrstvami k m.Jadersk^mu. Siva 
(lat. SavuSf si. Sava), nejvitii feka krajinska, 
n^eiejici zemi toliko hornfm sv^m tokem, 
vzniki ze dvou pramenii, Sdvy Bochyfisk^ 
a Sivy Podkofensk^. Sdva Boch. (Maid 
S^va nebo Savica, spdd 380 in, 10 m na km^ 
poff^i 420 km*) tvofi pf i sv6m vzniku ve sku- 
pini Triglavsk^ 60 m hlubok^ vodopdd, na- 
pdji jezero Bochyiisk^ a spojuje se po bShu 
3S km u Radovljice (Radmannsdorf) se Sdvou 
Podk. Lev6pfitokyjcjf jsou Ribnica. Belca, 
prav^ Bistrica, Germecica aj. SdvaPod- 
kofenskd (45 km dl., spdd 340 m» 8 m na km), 
vyt^kajicf na sev. strand Manhartu, pfibird ve 
sy6m toku £etn^ potoky alpsk^, z nichi dfi- 
leiitSjSf jsou Radovna (Kotwein)» tvofici 
malebn^ vodoi)ddy, Bistrica, Belca, Vese- 
nica, Javornik a j. UdoH obou tftchto fek 
jsou pod^lnd, krdtkd, rdzu alpinsk^ho. Mezi 
ob^ma tSmito prameny blt'ie stoku jejich na 
roving bledsk6 je jezero Bledsk^(Veldes- 
see). Od Radovljice te6e Sdva sm^rem 
jihov^ch. a vnikd nad m&stem Krani (Krain- 
buri;) do rozsdhl6 kotliny, kterou uzavird na 
jv. vranSica. Odtud b^f e se t^m2 sm6reni 
do roviny Ijubljansk^, kde pf ijavii Kam- 
nickou Bistrici a Lublanicu te£e sm£- 
rem v^ch. v£t§inou tkzk^mi, namnoze strm^mi 
bf ehy a2 ku hranici St^rska. Tarn tvofi v dllce 
64 km hranici roezi St^rskem a K-nou a ddlc 
V d6lce 5 km mezi K-nou a Chorvatskem. 
Prav^ pfitoky Sdvj jsou: a) Sora (Zaier, 
40 km dl.), vroubici malebn^m sv;^m tidolim 
pole Sorskd, s pfitokem roljanSici (pfes 
30 km dl.); b) Lublanica TLaibach), nej- 
delSl pfitok S^vy, je prav^ typ icrasov^^ch fek. 
S poddtku objevuje se jako potii^ek Pivka 
(Poik) i>od Zagorji a vt^kd po stoku s Na- 
Dosici do jeskyne Postojensk^. U m£- 
styse Planina Gorenj a vyt6kd jako Unec, 
po toku 12 km vyzna^ujicim se £etn^mi okli- 
kami vnikd op£t do zem6 a objevuje se na 
jiinim konci roviny lublaAsk^ jako splavnd 
Lublanica, kterd prot^kd smSrem sev.^v^ch. 
mocdl lublaAsk^ a vMvd se pod Zalogem 
do Sdvy. Z 85 Arm jeji d^lky pf ipadd 20 km 
na podzemni tok. Spdd Lub. je celkem ne- 
patrn^. Od vsi Vrd a2 ke Gruberovu 
prftplavQ obndSi d^lka jeji 23*1 km, spdd 
za nizk^ vody 0*5 m, za velik^ 1*8 m. Na 
mnoh^ch mistech se t(§m£f ani nepohybuje. 
Nejv^tSi hloubka obndSi 6 m, prAmfirna 3 a2 
4 m. Od Grub, prflpl. k Studenci je spdd 
1*06 m, od Studence a2 k stoku se Sdvou 
(259*6 m n. m.) 1'08 m m. I km, Lev6 pfi- 
toky jeji jsou GradaSica s Sujci, prav^ 
Rakek, vtdkajici na sv6m hornim toku co 
Oberh do jez. Cirknick6ho, nile s tfemi 
v^nory a ponory a op6t pod zemi s Uncem 



se sl^vajici, Bistra (v^nor u Bistr^), Lo- 
bia,Borovnica, Hca, Reka aj. c)Reka 
Litijskd, Sapotka ilistici se do Sdvy u Ra- 
te£e, Mima (Neuring, 60km dl.). (st) Krka 
(Gurk), nejv6tsi feka Dolenska, vstupuje 
na povrch u Krky (Obergurk), teie v d^lce 
76 km (spdd 2 m, potom 1 m na km) lirod- 
n^m (idoiim Jernejsk^m (Bartelma) a ro- 
vmou Kostanjevickou a pfibird z Do- 
lenska £etn6 potoky, jako jsou: Cate2ka 
(Sittich), Temenica (2 ponory a v^nory), 
kterd na dolnfm toku se zove Br us nica 
(Pre£na), Radulja, Poljaniica, Radeda, 
SenuSa (listi u N. M^sta) a j. e) Kulpa nd- 
le2i prameny sv^mi, jakoz i dol. tokem Chor- 
vatsku, stfednim a hor. tokem v d^lce pfes 
100 km tvofi hranici mezi K-nou a Chorvat- 
skem. Po stoku s Kamenici opouSti hra- 
nice zemsk^. Pfitoky jeji lev6 jsou: Cu- 
branka, Lahina (uPrimostku), Suiica 
a Kamenica. Pro £etn6 mSldinv a zdtoky 
je nesplavnd. — Lev6 pfitoky Sdvy jsou: 
Tr2i£skd Bistrica (Neumarktler Feistritz, 
20 km dl.), Kok ra (Kanker), pramenicf se pod 
sedlem Jezersk^horyv Korutanech (i!isti se 
u m^sta Kran£), Kamnickd Bistr., tekouci 
odGrintovce (j&sti se do Sdvy proti Lubla- 
nici), s pfitoky N e ve 1 £ i (Neule, slok u K a m- 
niku), Radomlji a Radi; pod Zagorji 
vl^vd se do Sdvy Medja. 

K oblasti mofe Jadersk^ho ndleieji Idrica, 
VipavaaReka. Idrica (d^ka v K-n6 19 km) 
pfibird z leva Kanomlu; Vipava (Wippach) 
po b^hu asi 11 /rm opouSti s n^kolika pfitoky 
hranice zemsk^. Ob6 feky vl6vaji se v Gorici 
do So£e ([s6nzo), prvd pod Zavodni, druhd 
pod sv. Lucii. Reka vznikd u Podgraje 
v Istrii, prot^kd K-nu v d^lce pfes 45 km sm£- 
rem sz. a ztrdci se v doling sv.-Kozjansk6. 

K oblasti vnitrozemsk^ patfi fada potokA, 
o jichi toku je dosud mdlo zndmo. V£t§ina 
jich, soudime-li die svabu pAdy, te6e do 
Kulpy. Jsou to:Kopajca^iRacica (Dobro- 
polje, Gutenfeld), Ra£na, 2alna, Bistrica 
se 4 meniimi pfitoky, Sajovic potok, v ko- 
£ev8k6 roving p. Cern;^ a j. — K pof iii 
Drdvy ndle2i potok Pedsk]^ v sz. rohu 
K-ny, vyt^kajici ze dvou jezer. — Minerdlni 
zfidla maji Bled a Toplica. Moddi Lu- 
blaiisk^ zabird prostoru 144 km^. Byl pfl- 
vodni jezerem, kter6 b^hem dlouh]^ch dob 
se promSftovalo v mo^dl. Prvni navrh k od- 
vodn^ni ucin^n byl ji2 r. 1554. R. 1780 vy- 
stav6n ndvodem iesuity Tobidse Grubera ka- 
ndl, jen2 vody z baiiny odvddi do Lublanice. 
Je§t6 r. 1830 rozprostiral se na jihu od Lu- 
blan6 mocdl zna^n^ho rozsahu naplnSn^ vo- 
dou. Nyni vSak je t^mfif vysuSen a jen vlhka, 
mocnou vrstvou raSeliny kryta pdda nazna- 
£uje misto, kde dfive byl mocdl. Pfi stavbe 
ji2ni drdhy, kterd prostupuje rovinu od sv. 
k jz. (2300 m), bylo na ^etn^^ch mistech vrtdno, 
by sezndn byl podklad ra§elini§t6. Shledalo 
se, 2e raSelina spodivd v hloubce 1 m na 
vrstv6 Sedeho nebo na21outl(^ho jilu, kter^ 
stfidd se s jin^mi zeminami. Misty neobje- 
vila se skdla ani ve hloubce 50—60 m. 2c 



Krajina. 



pfi kopdni nalezeny byly lebky, kosti zvifeci, 
parohy, hlin£n6 i dfevcn6 nadoby, dubov^ 
a topolov6 dfivi, mlaty a j., nasvedduje, fe 
tu byly kdysi stavby na jehldch. 
Z jezer neikrdsnSjSi nejen v K-nfe, n^bri 

V Alpich V^cn. vflbec jest jezero Bledsk^ 
(v. Bled), obklopen^ st£nami piskovce a 
dolomitu, pak Boch^fisk^ jezero (v. Bo- 
ch^ft), obstoupen^ vdpencov^mi horami a 
napdjen^ detn^mi menSimi prameny, a jezero 
Cirknick^ (v. Cirknica). V severozdp. 
koutu K-ny jsou jezirka B61ope£skd (Weis- 
senfelser Seen). 

Podnebi v K-nS je dosti rozmanit^ a ne- 
srovnavd se celkem ani s polohou zem6, ani 
s blizkosti mofe. Teplota ro^ni je podobnS 
jako V Korutanech a Chorvatsku relativnS 
nizkd. Hornat6 Gorensko mi. student pod- 
nebi alpsk^ se siln^mi mistnimi zmSnanii; 
hlavnS ji2n{ svah Alp md v zimS zna£n^ niz- 
kou temperaturu, je2to prdv6 tato £dsf je 
odlou^ena od vlivu tepl^ch v^trfl zdpadnich 
a jihozdp. V Sirok^ch ddolich horsk^ch ob- 
klopen^ch horami 400—2000 m vysok^mi je 
teplota zimni zna^nS niiii ncili v hornat^m 
okolf. Dolensko mi ve v^ch. ddsti, na Krce 
a dilem na KulpS, pfijemn^ podnebf, v zdp. 
6dsti pon^kud drsnSjSi. Na Krasu jsou dlouhd 
I6ta, kratk^ zimy a nojn6 srdiky na jafe a na 
podzim, kdeito v \6ti panuji tu velikd sucha 
a prudk^ vStry. Lublafi md prflm^rnou ro^nf 
teplotu 9•l^ Kamnik 8», Kranj 8'7», Bled 8-8«, 
Bistrica-Bohinj 7-9®, Peda-Bistrica 4-2», Ko- 
cevje 8^ Sn«2nik 81°, Postojna 8-7», Sv. Mag- 
dalena 7^ Hotid (Litija) 9-4* C. Teplota 0« C 
podind V Postojne (550 m n. m.) 13. ^n. a 
10. pros., tepl. 5°C 28. bf. a 7. list a tepl. 
10° C 27. dub. a 16. fij.; v Lublani (287 m) 
podina tepl. 0° C 16. lin. a 5. pros., tepl. 5° C 
20. bf . a 9. list., tepl. 10° C 18. dub. a 17. fij. 
NejteplejSi mdsic je dervenec, nejstudenSjIi 
leden. Lublafi md v dervenci 19'7^ v lednu 

— 2-2», Postojna v dci 16-6^ v led. — 1-2S 
Kamnik v dci 18•2^ v led. — 2-9», Kodevje 

V cci 18-2«, V led. — 2-8»C Znadnfi nizkou 
teplotu mi, Peda-Bistrica, kde dervenec mi 
jen 14^ leden — 4-2«C. ZvldStni klimatickou 
oasu tvofi lidoH vipavsk^, kde shleddvdme 
se ji2 s podnebim italsk^m. PrAmdrna teplota 
roku je tu 13*3°C; dervenec mi 22'1^ leden 
+ 2*8^ C. NejvdtSi teplota, kterou Saifnitz za 
28 let V zemi pozoroval, obnaiela 32*8° C. 
Lublafi za dobu 40 let nikdy nedosahla 35° C. 
Rocni minima pozorovand v Kodevji (490 m 
n. m., 50 km od mofe) v 1. 1851—80 dosdhla 

— 22-3°C, V Lublani — 18°C. NejvfetSi koli- 
sani toploty pfipadd na prosinec a leden, 
nejmenii na fijen. 

Co se srdfek dot^de, mfiieme ffci, ie 
K. nale2i k nejzavlafovandjSim zemim v Ra- 
kousku. Velikd ddsf zemd md podzimni ma- 
ximum srd2ek, rodnd 30— 35Voi v zimfi ob- 
ndSi minimum 16— 19Vo' Tyto pomdry nachd- 
zime V Julsk^ch Alpdch, v okolf Lubland, 

V rovind Kraftskd, v Dolensku a v lidoli vi- 
pavskdm. Hlavnd Julskd Alpy a ji2ni svah 
Karavanek maji nejvfce deSfu. Maximum srd- 



2ek pfipadd v K-nd na ffjen ^ll'OVp)i mini- 
mum na i!inor (5*2), sekunddrni maximum na 
kvdten a derven (9*6), minimum na dervenec 
(8*4). Krafi md rodne 147 cm, Kamnik 141 cin» 
Lublafi 142 cm, Idrija 165 cm, Kodevje 155 cm^ 
KrekovSde 274 cm, V Krasu jsou deStd velmi 
hojnd; Gomafide (Hermsburg) na jihu od 
Snd2nika ma dokonce 317 cm. Unor je mdsic 
such^. Mno2stvi srd2ek jmenov. mist v jed- 
notliv]^ch mdsicich {cm): 

Mftto KraR Kamnik LublaK IdrU Koa«vJ» 

V]^$ka n. m. 390 . 460 . 290 . 850 . 490 
linor ... 9*1 . 6*3 . 82 . 6*6 . ll'O 

kvdten . . 130 . 14-2 . 126 . 17-6 . 151 

dervenec . US . 11*9 . 122 . 105 . 105 

fijen . . . 14-8 . 14-1 . 17-8 . 23-1 . 15*0 

prosinec . Ill . 110 . 113 . 9*3 . 144 

Dni snd2n^ch poditd se v K-nd kolem 26 
(nejvice v linoru). VJSka sndhu je krom6 vy- 
sok;^ch hor celkem nepatrnd. Mlhy panuji 
nejvice v fijnu a listopadu, boufe v ji2ni 
ddsti zemd hlavnd v Idtd a na podzim. Krupo- 
biti omezuji se na Kras. Vdtrv jsou v zemi 
severov^chodni a jihozdpadni. Na Krasu zufi 
velmi dasto prudk^ vftr severni, bdra, kter^ 
v zimd pfind^i hojnd sndhu. 

Zemdtfeseni jsou hojnd. Z dfile2it6j8ich 
uvddfme z. r. 1492, 1511, 1670, 1691, 1699, 
21. pros. 1845, 9. list. 1856, 1890 a 1895, kdy 
Skoda zp&sobend dinila jenom v Lublani 
3,138.700 zl. Rozsdhld oblast zemdtfeseni 
r. 1890 dokazuie, 2c zemdtfesenf nevznikla 
popudem z jedindho ilistfedniho bodu a 2e 
Lublafi nenl v epicentru. JeStd r. 1896 pfi- 
padalo na 53 dni 70 otfesfi, pfipadalo jich 
20% na dobu od 8 hod. dopol. do 8 hod. 
veder, od 8 hod. veder do 8 hod. rdno 80%. 
Velikd zemdtfeseni r. 1895 pohnulo musejm 
spolek krajinsk^ organisovati pozorovdni tak, 
jak to shleddvdme ^d r. 1881) v Chorvatsku, 
Korutanech a St^rsku. Cinnost spolku pod- 
porovdna je Akademii vdd ve Vidni, ktcrd 

V tomto oboru zf etel sv&j obrdtila na viecky 
zemd rakouskd. Katalog zem. vydan;^ pro K-nu 
(H. Mitteis, Jahresb. des Vereines des krai- 
nischen Landesmuseums) je dosti nefiplnj^. 
Cennd jsou v torn ohledu dosud mdlo uzi- 
vand prdce (v rukop.) K. Deschmanna, ob- 
sahujici obzvldStd zemdtfeseni v 1. 1855 — 85. 
R. 1896 bylo v K-nd 90 pozorovatelA. Srv. 
»Mittheilungen der Erdbebencommission der 
k. Akad. der Wissensch. in Wien<, bespro- 
chen von Prof. Ferd. Seidl (>Mitth. des Mu- 
sealvereins filr Krainc, X. J., V., 1897). 

Obyvatelstvo. Roku 1762 bylo v K-nd 
220.671 obyv., r. 1784 424.192, r. 1800 429.866, 
r. 1816 374.420, r. 1869 466.334, r. 1880 481.243. 
Podle sditdnf r. 1890 2ilo v K-nd 498.958 lidi, 

V kterd2to summd je zahrnuto i vojsko v podtu 
2264 mu2fi. Na 1 km* pfipadd r. 1869 46, r. 1880 
48 a r. 1890 50 obyv. Nejvice zalidndna jsou 
okresni hejtmanstvi Lublafi, KrSko, Krafi a 
Novo Mesto (Rudolfs wert), nejmdnd severo- 
zdpad a jihozdp. pruh zemd, kde pfipadd prfi- 
mdrnd na 1 km* mdnd ne2 40 obyv. Hejtman- 
stvi radovljickd (Radmannsdorf, 1075 km*) md 



Krajina. 



o 26.128 oby V. m6nh nei kraftsk^ (1022 km*) 
a o 31.172 obyv. m^n£ nei lublaftsk^. — Obci 
napodteno (1890) 345, vesnic 3307. domtt vii- 
bec 84.144, z nich obytn^ch 80.070, neobyt- 
n^ch 4074, stran 101.359. Na jednu mistni 
obec pfipadi v K-n£ pr&in6rn6 151 obyv. 
Z 1000 obyv. na obce s obyv. do 500 780, 
od 500—2000 141, od 2—5000 18, pfes 20.000 
61 osob. leden obydlcn^ Mm mi. prAmSrn^ 
stran l'267o ^ obyv. 6'237o, jedna strana osob 
4-927o. V hlav. m^st6 Lublani pfipadi na oby- 
dlenj^ diim 4-47o stran a 22-47o obyv. Vzhle- 
dem k nibo2ensk6mu vyzndni jest skoro 
veSkero obyv. vyzndnf f imsko - katoHck^ho 
(99'9Vo) a pf inileii k di^c^si lublaAsk6. Roku 
1890 bylo V K-n£ 498.153 katol., 350 fecko- 
nesjednocen^ch, 349 protest., 89 iidt a 17 
jin. vyznini. K. mi sfdio biskupa a kapituly 
(Lublaft), 283 far (1895), kaplanek, expositur 
a jin^ch benef. 30, semindf, 12 £lena kapi- 
tuly, duchovnich a sv£tsk]^ch kn£2i 476, 2ikfl 
seminife 90, kn£if vAbec i s dorostem 578. 
Pro evangelfky helv. vyzn. existuje 1 fara. 
Mu2sk^ch fida je 8 s 94 mnichy, 2ensk^ jsou 
4 s 161 jeptiSkami, v celku 12 fiM s 255 fe- 
holnfky. — Pfihl^dneme-li k povoldnf (1890) 
obyv., zab^valo se zem6d£lstvim v&bec 230.124 
obyy., prftmyslem 36.612 obyv., obcbodem a 
spojov. prostfedky 10.099 ob., vef. a vol en. 
slazbou, svobodn^ povol. a bez povoldni 
31.302 ob. Pfipo£teme-li k jednotliv^m ttoto 
odv£tvbD povoldnf obyv. bez samostatn^ho 
povol. a (eled*, obdrifme nisi, cifry: zem£- 
dilstvf vdbec 358.783, prAmysl 72.604, obchod 
a spojov. prostfedky 21.556, vef. a vojen. si., 
svobod. povol. a bez povolini 46.015 obyv. 
Z 10.000 obyv. 2inn^cn v povolini pfipadi 
na zem£d61stvi 7468, na prflmysl 1188, ob- 
chod a sp. p. 328, vef. si. atd. 1016 osob. — 
Co se tftt stif i obyv., pfipadi (1890^ na 
100 pfit ob]^. jeStfi neschopnj^ch vydSlavati 
35*647o> schopn^ch 55*31 Vot jiz neschopn]^ch 
9*05Vo» Skolou povinn]|^ch 17'747o. muzfl ve 
stif I pfes 24 L 47-637«, mu*& a Icn 51-727o. — 
Coset^^e elementirnlho vzd61ini, pfi- 
padalo na 100 lidi ve stiff pfes 6 let mu2- 
skjch osob 56-957o a iensk^ch 47'OOVoi kteri 
um^Iy iisti i psiti, 8'937o °i* osob a 20'037o 
2. osob, kter§ um^ly jen disti, 34'127o m. 
osob a 32*977o 2- osob, kter^ neum^ly ani 
^tsti ani psiti. — Pohyb obyvatelstva. 
R. 1895 bylo 3570 s&atkfl, man2elsk^ch d£tf 
narodilo se 16.813, neman2el. 1261, v celku 
18.074. Mrtv6 narozen^ch d£tf bylo 378, mrtvi 
a 2iv6 nar. 18.452. Nejvfce diti pfipadalo na 
stav selsk^ (9258). Lidi zemf elo v celku 13.652. 
NejvStSi po6et limrtf pfipadi na dSti ve stifi 
do 5 let (5927) a na lidi pfes 60 let (3339). 
Legitimovino bylo v celku 313 lidi. R. 1896 
pfipadalo na 1000 ob]^. sflatkii 7*01, 2iv6 na- 
rozen^ch d€ti 3574, zemfel:^ch 3016Vo. Die 
pohlavi bylo r. 1890 238011 mu2A a 260.947 
len, tak2e na 1000 niu2fl pfipadi 1096 2en. 
Tento pfebytek slabSiho pohlavi je nejv6tli 
V hejtm. ko^evsk^m, krafisk^m, novom^stsk^m 
a drnomeljsk^m. Mu2i niajf pfevahu podtem 
jen v hejtm. postojehsk^m. 



Cose nirodnosti dot^^e, je K. ze zemi, 

V nich2 Slovinci ob^vajf, nejryzeJSi. Podle s^f- 
tini lidu r. 1890 oylo obyvatem se slovin- 
skou obcovaci feii v K-n6 466.269 (947o), 
N6mdi celkem 28.033 (5'77o)i z ^eho neivico 
pfipadi na ostrov Kodevsk^ a na hiavni m£- 
sto. Krajina ko£evski b^vala dfive slovinski, 
jak to dokazuji star^ nizvy osad dnes ji2 
v£t2inou n^meck^ch. N£m. Ko£evjan^ jsou 
nejspfSe potomci vystihovalcA francko-durin- 
sk^di, kteff sem byli vypov^zeni od Karla IV. 
pro odboj. V soud. okrese ko^evsk^m 2ije 
skoro tfikrite tolik NimcA (14.301) co Slo- 
vincA (4895). Pom6r obou nirodnosti v hejt- 
manstvich je nisledajfci: Cmomelj 794 Nimci, 
26.780 SlovincA, Kamnik 330 N., 39.780 SI., 
Ko6evje 14.736 N., 27.324 SI., Kraft 692 N., 
51.674 SI., KrSko 225 N., 52.658 SI., Litija 
517 N., 36.200 SL, Lublaft (okolQ 632 N., 
56.761 SI., Legatee 154 N., 39.903 SI., Novo 

.Mesto 3517 N., 44.676 SL, Postojna 281 N., 
41.061 SL, Radovljica 1028 N., 25.253 SL Nej- 
vice NSmcA je tedy v hejtm. ko^evskdm, nej- 
m^nS V logateck^m, postojenskto a krSskto. 

V hlavnfm mSstS Lublani pfihlisilo se 5127 
N^mcii vedle 24.199 SlovincA. Jsou to hiavni 
zimo2n£j2i tfidy, kteri maji v rukou vitSinu 
prdmyslov^ch zivodfl a hiavni taki obchod. 
Po mistecn (s pfedmistfmi) jsou Nimci roz- 
dileni nisledovni: Kriko 26 N., 803 SL, Ko- 
stanjevica 530 SL, Lo2 7 N., 598 SL, Koievje 
1040 N., 92 SL, Cmomelj 21 N., 1052 SL, Novo 
Mesto 106 N., 1796 SL, Metlika (MOttling) 
23 N., 1202 SL, ViSnja Gora (Weichselburg) 
2 N., 381 SL, Idrija 82 N., 4778 SL, Kamnik 
60 N., 1733 SL. Kranj 82 N., 1940 SL, Skofja 
Loka 50 N., 2050 SL, Radovljica 36 N., 583 SL, 

V celku 1535 NimcA a 17.538 Slovincfl. Na 
mistyse pfipadi nisi, poiet: Postojna (Adels- 
berg) 134 N., 1560 SL, Tr2ie 381 N., 1692 SL, 
Vrhnika 16 N., 1720 SL, Vipava 36 N., 988 SI, 
Planina 5 N., 1108 SI , Bela Pei (Weissenfels) 
470 N., 74 SL, Seno2eie 12 N., 800 SL, Tur- 
jak (Auersperg) 7 N., 256 SL, Ribnica 7 N., 
998 SI, Dolenia SiSka 362 N., 1544 SL. Mokro- 
nog 4 N., 837 SL, 2u2emperk 4 N., 934 SL, Litija 
49 N., 605 SL, Cirknica 4 N., 1536 SL, 2elez- 
niki {Eisnem) 7 N., 1050 SL, Radeie 62 N., 
748 SL, V celku 1560 N£mcA a 16.450 Slo- 
vincA. Mistyse Sodra2ica (Soderschitz), Mot- 
nik (MOttnig) a Kropa (Kropp) jsou 2isti 
slovinski (v celku 2014 obyv.). Na vesnice 
pfipadi 19.811 NimcA a 418.082 SlovincA. — 
i, techto viech dat vidfme, 2e obyv. nimecki 
ie V zemi rozdileno nestejnomirni. Na Lu- 
blafi pfipadi 5127, na mista a mistyse 3095, 
vesnice 19.811 NimcA. Kromi okresu koicv- 
skiho, kde jsou 2 politicks obce ryze slo- 
vinski (Kostel 4.N., 2692 SL, Osilnica, Ossiu- 
nitz, 1 N., 840 SL), je vitSi skupina nimecka 
CermoSnjice v soud. okrese Novo Mesto, 
kde V 29 vesnicfch 2ije 1854 N. a jen 18 SL 

V okrese £momeljskim je nimeck^ ostrov 
Planina (Stockendorf), kde je 457 K. a 3 SL 
MenSf ostrAvek v tim2 okrese je Ceplie 
(Tscheplach) se 115 N. a 328 SL K Trbi2i 
na hranicfch korutansk^ch pf ipojuje se jme- 



8 



Krajina. 



novani ji2 Bela Pe£, Mimo to j< 
336 (0-l7o) CechoslovanA, 669 (O'lV, 



e V K-n6 
o) Srba a 



ChorvatA, 319 VlachA a LadinA, 27 PolikA 
a 11 RusfnA. 



Okrstnf h^JtmanatvY  toudnf okr«ty 



Ploolia 



PFftomnA obyvat«lttvo 
(3Z. proBince 1890) 



mu2A 



i«n 



V otiku 



♦Crnomelj (Tschernembl) .* . 

Crnomelj 

MetUka (Mottling) 

*Kainnik (Stein) 

Karanik 

Brdo (Egg) 

♦Ko6evje (Gottschee) ... 

Koievje .... 

La§£e Veiike (Gross Lasci;.tz 

Ribnica (Reifnitz^ 

*Kranj (Krainburg) 

Kranj 

Skofja Loka (Bischoflack) 

Triii (Neumarktl) 

♦Krsko (Gurkfeld) ..... 

Kostanjevica (Landstrass) . . 

KrSko 

Mokronog (Nassenfuss) . . . 

Radec^e (Ratschach) .... 
*Litija (Littai) 

Litija 

Zatfcina (Sittich) 

♦Lublaft (okoH) 

LublaA 

Vrhnika (Ober-Laibach) . . 
♦Logatec (Loitsch) 

Idrija (Idria) 

Loi (Laas) 

Logatec 

♦Novo Mesto (Rudolfswcrt; . 

Novo Mesto 

Trebnje (Trefifen) . . 

Zu2cmperk (Seisenberg) . . 
♦Postojina (Adelsberg) . . . 

Bistrica (Feistritz) 

Postojina 

Seno2ede (Senosctsch) . . 

Vipava (Wippach) . ... 
♦Radovljica (Radmannsdorf) . 

Kranjsica Gora (Kronau) . 

Radovljica 



546 



611 



1158 



1022 



869 



686 



914 



1209 



934 



898 



1075 



M^sto Lublan (s vlastnim statutem) . 



V cclku . . , 



9922 
34 



12.236 

7.126 

5.110 

19.141 

11.098 

8.043 

18.887 

8.030 

4.596 

6.261 

24.538 

10.192 

11.259 

3.087 

26.066 

6.228 

8.301 

7.030 

4.507 

18.017 

11.690 

6.327 

27.751 

20.156 

7.595 

19.568 

7.570 

4.714 

7.284 

23.046 

12.958 

4.746 

5.342 

21.108 

5.292 

6.318 

3.307 

6.191 

12.554 

3.604 

8.950 



222.912 
15.099 



16.224 

9.820 

6.404 

21.069 

12.340 

8.729 

23.919 

11.831 

4.918 

7.170 

28.087 

12.039 

12.654 

3.394 

27.171 

6.262 

8.651 

7.577 

4.681 

18.834 

12.034 

6.800 

29.918 

22.076 

7.842 

20.705 

7.913 

6.245 

7.547 

25.300 

14.290 

5.130 

5.880 

20.371 

6.499 

6.041 

3.053 

5.778 

13.943 

3.566 

10.377 



245.541 
15.406 



28.460 
16.946 
11.514 
40.210 
23.438 
16.772 
42.806 
19.861 

9.514 
13.431 
52.625 
22.231 
23.913 

6.481 
53.237 
12.490 
16.952 
14.607 

9.188 
36.851 
23.724 
13.127 
57.669 
42.232 
15.437 
40.273 
15.483 

9.959 
14.831 
48.346 
27.248 

9.876 
11.222 
41.479 
10.791 
12.359 

6.360 
11.969 
26.497 

7.170 
19.327 

468.453 
30.505 



9956 238.011 



260.947 498.958 



Poiiticka obec Cerknica (hejt. Logatec) stala se poxdfiji samostatn^m soudnim okresem, tak ie iitirae loudnfch 
okres6 dohromady 31 (r. 1890 £itala 531 1 obyv.). 
* Sidlo okresniho hejtmanstvf. 



Do svazku stdtnfho pfijato bylo r. 1896 
8 osob, propustSno 33. Domaci obyv. pfe- 
vySujc znadnS podtem sv^m obyv. v zemi 
pfitomn^. Tento pfebytek roztrouien je po 
zemfch rak. mocnafstvi, nejvice v zemich ko- 
runy uhersk^. Obyvatel v K-nS naroz. iilo 
(1890) V Dol. Rak. 5289, v Hor. Rak. 763, 
Salcpursku 233, St^rsku 14.620, Korutanech 
5075, Pfimofi 14.620, Tirolsku a Vorarlberku 



i 640, Cechdch 607, Morav6, Slezsku 90, Ha- 
li^i 156, Bukovin^ 18 a Dalmacii 544. Na 
zem6 koruny uhersk^ pfipadd 15.900 obvv., 
ktefi zam^stndvaji se tu hlavnS prAmysfem 
(4622) a zem^dSlstvim (3163J. 

Zem^dilstvf. PAda v k-n6 zuiitkuje sc 
zpAsobem velmi rozmanit^m. Zivisi to jed- 
nak na geografick^ polozc zem6, jednak na 
povaze pAdy a pomerech klimatick^ch. TS- 



Krajina. 



9 



mito (initeli jest odAvodnino dpln^ rozdg- 
leni K-ny na Gorensko, Dolensko a No- 
trans ko. Gorensko jest alpsk^ kraj s pod- 
Dcbfin rolnictvi celkem dosti pffzniv^m. Nej- 
vitii £dsC plodn6 pfldy zaujimaji lesy a 
pastvinv alpsk^; proto pfevldd^ tu orba a 
chov aobytka, ovSem ne v t6 mife jako 
Da pf. V korutanech. Dolensko, kter^ pfi- 
niltii vlastnS jeStft k Pfedalpf, md podnebi 
velmi pfizniv^ vzrAstu vina, kter^ se tu ve- 
dle rolnictvi p^stuje v zna6n^j$ich rozm^- 
rech. Nejchudii zcmi je Notransko a nepa- 
tmd idsC s nim souvisejiciho Dolenska. Tihne 
se tu pdsmo krasov^, s poddtku jcStS dosti 
zalesndn^, dm ddle vlak na iih holejii a 
pustSi. V \6th panuji veliki sucha a po cel^ 
t^m^f rok zufi prudkd bdra. Pole zabiraji 
plochu 147.383 ha ti 17'807o, z £cho2 pfipadd 
na Gorensko 58.879 ha, na Dol. 67.46^ ha a 
Notr. 23'04 ha. Die agrdrni statistiky z r. 1896 
obnalely 2eft a v^nos: 

Ot«to tklissA v]^not 

na ha V hi I ha 

PSenice .... 20.600 . . 258.706 . . 12*5 

2ita . . . 17.185 . . 220.395 . . 12*8 

Jc^mene . . 15.256 . . 232.383 . . 15*2 

Ovsa . . . 18.962 . 374.687 . . 19*8 

KukuHce . . . 16.407 . . 357.025 . . 217 

LuStfenin . . . 3.406 . . 26.077 . . 7*7 

Z celkov^ sklizni pfipadalo v Gorensku 
na p§enici 109.647 hi {y^fnos zl ha 12*5), iito 
100.771 hi (12-9), oves 172.907 hi (21-2), jetoen 
103.491 hi (15-4), kukufici 45.966 hi (17-7) a na 
lu§t6niny 8719 hi (8'2). PSenici oseto bylo cel- 
kem 8797 ha, iitcm 7826 ha, ovsem 8153 ha, 
jcfmenem 6694 ha, kukufici 2599 ha ; luk^nin 
nasizeno bylo v celku na 1057 ha, V Dolen- 
sku sklidilo se nejvice kukufice: 240.311 hi 
na 10.569 ha, pak ovsa: 151.793 hi na 7684 ha, 
psenice: 122.205 hi na 9175 ha, jcdmene: 
95.248 hi na 6038 ha a 2ita 92.639 hi na 
6994 ha. V Notransku vykazovala sklizeft ku- 
kufice 70.749 hi na 3239 ha, ovsa 49.987 hi 
na 3125 ha, je6mene 33.644 hi na 2524 ha, 
iita 26.985 hi na 2362 ha a pSenice 26.854 hi 
na 2628 ha. — Sldmy pddilo se celkem na 
1,954.289 q* — Sklizen luSt^nin vykazuje 
celkem 26.077 hi, z £eho pfipadd na hrdch a 
co£ku 535 hi, na jedl^ boby 25.542 hi. Hrach 
a totkai p6stuje se jen v nepatm^ch rozmS- 
rech, vice v Gor. (363 hi) nei v Notr. (172 hi). 
Jedl^ boby sdzeji se dosti hojnS v Dolensku 
(13.624 hi), nejm^nS v Notr. (3734 hi). — Brara- 
borA sklidilo se celkem 11761.524^ na 21.732 /la, 
z 1 /us 81*1. Z toho pfipadd na Gor. 615.000 q, 
r3ol. 880.321 ^ a na Notr. 266.203 ^. — B urdk 
a vodnice vykazovaly prvni 2eA: 69.188 q 
na 616 ha, ddvajicich pr&m$rn£ 112 q z 1 ha; 
druhd 2eft obn^Sela 1,266.470 q na 16.030 ha. 
Na Gor. pfipadd z toho 633.870 q. — Rovn^i 
pohanka se dvakrdte sklizi. Prvni 2eA ob- 
naSela 8009 hi (vjnos z 1 ha 121), druhd 
214.790 hi na 18.960 ha. — Proso p6stovalo 
se celkem na ploSe 11.063 ha. — P6stovdni 
Inu je rozlifeno v ccl^ zemi. R. 1896 bylo 
ho nasdzeno na 770 ha. LnSn^ch vldken zi- 
skalo ae 3314 q (v^nos z 1 ha 4*3), semen 



4927 q. Konopi je rozSifeno nejvfce v Do- 
lensku, kde sklidilo se 1595 q konopn^ch 
vldken a 2853 q kon. semen. Zna6i6j3i je 
produkce jetelov^ho semena, kter6 se tak6 
exportuje (1131 ha). Jetelov^ho senaaotavy 
produkovalo se celkem 729.898 q na 17.407 ha, 
obsahujicich prflm6rn6 zl ha 41*9 q. — Louky 
zaujimaji 171.200 ha (17-20%). v Gor. 53.015 ha, 

V Dol. 62.461 /ui a V Notr. 55.724 ha. Rovn62 
i pastviny jsou v K-n6 hojnS rozSifeny 
(156.341 ha £i 15*70%), jsou vSak celkem 
chud^ a k zlepSeni jich je mdlo p^£e v6no- 
vdno. — Vino pSstuje se ve v^ch. a jv. 
£dsti Dolenska, hlavn6 vSak vvnikaji v tom 
ohledu okrcsy KrSko, Novo Mesto a Crno- 
melj. V Notr. dafi se v^edn6 v ddoli vipav- 
sk^m. Hlavni druhy r6vy jsou: Drobna be- 
lina, Kraljevina, PrimorSica, VipavS^ina, Li- 
pina, Javor, Mozlavina, Tidenska 2rnina a j. 
Vinice obsahuji plochu 11.631 ha £i l'17Vo* 
Produkce r. 1896 obndSela 101.538 hi; na bfl^ 
vino pfipadd z toho 52.648 hi, na £erven6 
4381 hi, na jind 44.509 hi. Vino uschovdvd 
se ve dfevdn^ch sklcpich zvan^ch »zidanice«, 
kter6 vlak poskytuji mu mdlo ochrany proti 
pfililn^m vedr&m nebo zimd. Stromyovoc- 
n^ pSstuji se vSudc s dobr^m v^sledkem. 
Hojni isou rozSifeny v zemi jabloni, hru$n6 
a §vestkov6 stromy. Zvla§t£ bohat^m krajem 
na ovoce je lidoii vipavsk^, kde dafi sc 
tfe§n£, hrozny, kaltany, moruSe a jiini ovoce. 
Zahrady zabiraji v K-n6 7412 ha (0-757o)- 
MenSi zahrady poji se ke ka2d^mu t6m^f 
staveni a zasobuji hospoddfc alespoii nej- 
nutndjSi zeleninou. VitSi zahrady a parky 
jsou hlavn6 v Lublani, jako2 i pfi sidlecn 
panskych. Zelenina pistuje se ve v£t§im 
kolem Lublani, odknd se tak^ vyvdif do ci- 
ziny. Produkce zeli obndSela v K-n6 491.572 q 
na 2654 ha. 

Chov dobytka. K. je celkem dosti bo- 
hata na dobytek. K tomu vede zna£n6 roz- 
lifeni pastvy. Ale prdv6 ta okolnost, 2e past- 
viny jsou chud^, zpAsobuje, 2e chov dobytka 
stoji pom£rn6 k jin^m zemim kvantitativnS 
i kvalitativnS na nizkem stupni. Ze 100 ob. 
je 2-4l7o majitelft koni, ll-5l7« m. hov^ziho 
dobytka, 0-54Vo m. koz, l-397o °^- ovci a 
7*757o *"• vepfov^ho dob., na 1 majitele pfi- 
padd prftm6rn6 l'977o koni, 3'967o bov. dob., 
3107o koz, 7-727o ovci a 2-467o ^epf. dob. 
R. 1890 bylo V zemi 23.771 koni. V Goren- 
sku je rozlifen t^iky kdft norick^, v Dolen- 
sku a Notransku leh^i druhy. T^2k^ kon6 
md okres radovljicky, leh^i vyskytuji sc 

V okrese krSsk^m a v okoli LublanS. — 
R. 1890 bylo 227.613 kusA hov6ziho do- 
bytka. Na 1 /cm* vAbec pfipadalo pr&m6rn6 
29 kusd, na 1 km^ vzd61avan6 pAdy 58 kusd, 
na 100 obyv. 59 kusA. Pfirostek za desetileti 
1881—90 6mi I'lOVo- MUko proddvd se nej- 
vice do mSst. S^r staii pro domdci spotfebu. 
Za to pfepuStSnd mdslo vyvdii se hlavn6 do 
pfimofsk^ch m6st rakouskych. Daleko skrov- 
nSjiijecnov vepfov^ho dobytka. Roku 
1890 poditalo se 94.985 kustt. Pfirostek 
za desetileti 1881—1890 Cini 29-887o. Vy- 



10 



Krajina. 



knnend prasata jsou dflleiit^m pFedmStem 
v^vozu. — OslA a mezk& byl nepatrn^ po^et 
(195). — Chov o V c i a k o z rok co rok upadd. 
Podet ovci r. 1890 byl 53.462. Za desetileti 
1881—90 jich ubylo o 20-727o. VfitSi v^znam 
mi chov ovci jestS na Krasu, kde dostaduje 
jim nejchudSf pastva. Koz silnS ubfvi. a mu- 
2eme fici, 2e vice ku prosp^chu zem6 ne21i 
ku Skod£. Hlavni lesni zakony obmezuji chov, 
jeito koza je nejv^tSi SkAdce mlad6 kultury 
lesni. Za desetileti 1881—1890 ubylo jich 
o 46'167o* R- 1890 napo^italo se jich celkem 
8418 kusA. — DrAbeinictvi je roziifeno 
po cel6 zemi. Krflty a busy chovaji se zvUSt^ 
V Dolensku. Vcjce se vyvdieji. — Vdelaf- 
stvi ode divna v zemi proslulo. R. 1890 na- 
po£italo se 49.295 aiA, za desetileti 1881—90 
vzrostl poiet jich o 53'45Vo- R« 1893 ziskdno 
258.374 kg meda a 31.739 kg vosku. Na pod- 
zim sni$eji se i!ily do rovin a lidoli, by se 
tu v£ely napdsly. V^voz medu stile se zv6t- 
iuje. Do Cech dovaieji se v5ely »Krajinkyc 
hlavni zMojstra n v. — fi.eky a jezera v K-ni 
sk^taji dosti ryb vselijakj^ch druhfl, jako si- 
ven (Salmo hucko\ lipan ( Thymallus vulgaris) 
a j. Horsk^ potoky jsou bohatd na pstruhy. 
Z jezer nejvice ryb chovi jez. Cirknick^. — 
Hedvibnictvi je v i!ipadku; pSstuje se 
jen V jihozip. £dsti zemg (ddoli vipavskd). 

Lesnictvi. Jindy rozsahl^ a krisn6 lesy 
krajinsk6 zabiraji dnes (r. 1890) 442.309 ha. 
Z toho pHpadi na f iSsk6 lesy 12.326 ha (2'8Vo). 
obecni 41.124 ha (9'37o)i na sv^fensk^ statek 
57.948 ha (13*1 Vo)> duchovnfm korporacim ni- 
leii 2973 ha^ privdtni lesy obniSeji 327.938 ha 
(74-17,). Nejvice je lesi jehlii. (199.859 ha, 
45-18V9). pak listnat^ch (196-866 ha, 44-5lVo)/. 
stFedni smiSend a nizk^ lesy zaujimaji 
45.584 ha (10'3l7o)- Z listnat^ch stroma pe- 
stuji se buky, druhy dubA {Quercus cerris, 
robus a pedunculata), kaltany, habry, jasany, 
jilmy, javory, lipy, olSe, osiKy, bh'zy, jefiby 
a j., z jehlicna^ch jedle, smrky, sosny, mo- 
dfiny. Vzicn£jsi druhy p&tuji se ve Skol- 
kich. Buky rostou prflmern^ ve v^Si 1400 m 
a b'^vaji d&leiitou sou£istkou jedlov^ch a 
smrkov^ch lesA. Duby a kaStany vyskytuif 
se hlavn^ v Dolensku. V Gorensku pfevla- 
daji smrkov6 lesy, v Dol. a Notr. jedlov6. 
Modfiny rozSifeny jsou v G., v D. v okoH 
Idrio, klei V G. a na Sneiniku. Sosna br^m 
vyskyti se v Krasu. Ro£ni stili t62ba obme- 
zuje se na 58*360 ha (13'197o)* pferuSend 
t62ba provozuje se na 383.949 ha (86'80Vo)- 
Systematicky hospodsdK se na 36.263 ha 
(8-20Vo). empiricky na 406.046 ha (91-807o). 
Pr&mSrn]^ ro£ni pnrostek obndii 836.200 pev- 
n^ch metrfl, ufitkov^ho df ivi 407o ^ palivo- 
v6ho 607o- Lesy ochrann^ zabiraji 141.257 ha 
(31-947o). z nichi pf ipadd na f iSsk6 lesy 567 ha 
(4-607o). obecni 11.037 ha (26-847o) a soukromi 
129.653 ha (33'347o). Hdien^ lesy, ktcr^ chrini 
bezpeinost a majetek lidi proti snShov^m a 
skainim striim, zaujimaji 2776 ha, z nicn2 je 
majetkem fiSsktm 885 ha (2*157o)f obecnim 
1891 (0'497o). Zvmtni p^^e v6nuje se zalesn6ni 
Krasu. K tomu cili p£stuji se sazenice ve stdtni 



Skolce roinick^ (Rosenbach). — Lov v K-n^ 
neposkytuje takov^ hojnosti jako v dfivii- 
Sich dobich. VdtSich dravcA postupem kul- 
tury stile ub^vi. Kamzik (Gor.), srnec, zajic» 
plch (Notransko), medv6a (okres Ko^ev|o)» 
vlk, liska, kuna, jezevec tvofi zvifenu leam. 
Z ptikA jmenovati jest tetfeva, sluku, je- 
fdbka, orebici, divokou kachnu, divok^ho 
holuba a j. Pfi vodich zdrluji se vydry. 

Hornictvi a hutnictvi. K., a£ neni tak 
nadina nerostov^ bohatstvim jako Koru- 
tany, zaujimi pfece mezi zem^mi rakouskymi 
dAle2it6 misto. Doluje se ruda rtufovi, 2e- 
leznd, manganovi, zinkovi, olov£ni, obsahu- 
jici <na£n^ mnoistvi sth'bra, a hn^d6 uhli 
dobr^jakosti. NejdAle2it£j$im produktem hor- 
nick^m je ruda rtuCovi, kterou sk^taji dol^ 
V Idrii (v. t.), Sv. Annft a v Litovlji. V Idrii 
byla bbjevena rtuf r. 1497 (Valvasor). R. 1580 
dostaly se doly rak. vlidi, kteri je spravuje 
c. k. vrchnim homim Afadem. Drive se my- 
slilo, 2e hominy, v nichi se loiiSt^ rudni vy- 
skytuji, jsou aaleko starSi, neili skute£n6 
jsou. Ale zkoumdnim rAzn^ch otiskA bylin a 
nilezy 6etn;^ch zkamen^lin se zjistilo, ze lo- 
2i§t6 rtufova ndleieji vrstvam utvaru triaso- 
v^ho a to vrstvim zpodniho i svrchniho alp- 
sk6ho triasu. V prv^ch dvou stoletich obni- 
ielo mnoistvi ziskane rtuti 600—1700 q, r. 1879 
3748 q (v Rak. vAbec 3984 q), Skrovniji vy- 
skyti se rtut ve Sv. AnnS (800 m n. m.), kae 
podalo se dolovati od r. 1761. R. 1896 zi- 
skdno V K-n£ 833.045 q mdy v cen6 778.455 zl. 
{q za 93*45 kr.). Z toho pfipadi na Idrii 
782.736 q a 50.309 q na Sv. Annu. HornikA 
zam^btnino bylo celkem 1140. Cist6 rtuti zi- 
skdno 56.428 q v ceni 1,149.695 zl., z iehoi 
pfipadi 96*16% v cen6 1,101.506 zl. na stdtni 
dAl V Idrii. Ruda tavi se v domicich hutich, 
ve kter^ch r. 1896 zam6stndno bylo 267 d61- 
nikA. Cena taviva obnaSela v Idrii 737.769 zl., 
ve sv. Ann£ 40.685 zl., cena paliva v tj^chi 
mfstech 62.285 zl. a 5329 zl. Z Idrie dopra- 
vena byla veSkeri rtuf (1896) krom^ 400 a, 
kter6 urieny byly pro vlastni tovimu na rii- 
miUku, do skladiste videAsk^ho, ze Sv. Annv 
do Rakous, N&necka a vj^ch. Asie. Srovna- 
me-li mno2stvi v^roby rtutov^ s T^robou ci- 
zich stitA, shledame, ie doly krajinsk^ jsou 
po almadensk^ch nejbohatSi. 

Vedle rtuti mi nejvfttSi dAleiitost hn^d6 
uhli, kter6 produkuji nejvice doly v Zagorji 
(Sagor) na Sav6 a v JCo^evji. Ku konci r. 1896 
bylo V K-n6 20 podnikA, z nichi v £innosti 
bylo jen 12; z tech 3 nevykazovaly 2idn^ho 
vyt62ku, V ostatnich 9 dolovalo se 2,338.657 q 
hn^d^ho uhli v cen6 584.043 zl. {q za 2497 kr.). 
Z toho vSak pFipadi 1,250.900 q na Ko^evji, 
1,062.800 q na Zagorji a zbytek (24.957 q) na 
ostatni doly. HornikA zamestnino bylo 1012. 
Uhli spotfebovalo se dilcm v zemi, dilem se 
vyvi2elo do Pf imofi, Istrie, Korutan, St^rska 
a Chorvatska. Doly v Ko<^evji ziskaly hiavn6 
tim, 2e 27. ziH 1893 otevfena driha LublaA- 
Ko^evje. Jedin^ dAl nakamenn6uhliu Orle 
(soudni okres KrSko) nevykazuje skoro ilid- 
n^ho v^t62ku. — DAle2it^ pro hospodii^sk^ 



Krajina. 



11 



pomSrv zem£ je yrjflHek. ieleza. Z rud 2e- 
lezn^ch vyskytajf se v K-nS hlavn6 ocelek 

V reviru huti Savsk^ch a Javornick^ch ( Tauer- 
burg), drnov^ ruda 2eleznd, krevel, hnMel a j. 
R. 1896 dolovalo 171 d£Inik& 75.344 q ielezn6 
rudy vcenS 49.413 zl. {q prdm6rn£ za 65*58 kr.); 
na ocelek pf ipadlo z toho 74.944 q, na hnSdel 
400 q, Vysok]^ch peci bylo celkem 6 (1896), 
z nich 3 £inn^ (Sava, Tavornik, 2elezniki 
Zgomji), V nich2 83 d^lnikfi ziskalo 83.999 q 
sorov^ho ieleza ke krycov^ni vcen6 391.421 zl. 
Die jakosti bylo 75.984 q bil^ho sur. 2el. ke 
kryc, 6618 q zrcadliny a 1397 q manganov^ho 
iefeza. Cena taviva obndSela 171.130 zl., pa- 
liva 186.186 zl. Zrcadliny vyvezlo se r. 1896 
320 q do Uher, 503 q do Anglie a 100 q do 
Vestfalska. Do huti Savsk^ch a Javor. doviii 
se ruda tak6 z ciziny (r. 1896 79.974 q), — 
V^gzek olovn6 rudyr. 1896 obndiel 617 q 

V cen6 1837 zl., z toho pfipadalo na rtutov^ 
a olov6n^ d&l v Litovlji 223 ^ a na ielezn^ 
dfil Savske Jame (Reichenberg) u Jesenice 
394 q. Cist^ho olova zisk^no 11.630 q v cen£ 
182.916 zl., z £eho pfipadd na huf v Litovlji 
11.551 ^ a na zinkovou hut v Zagorji 79 q, 
kde se dob^vi olovo jako vedlejsi produkt 
se zinkem. V huti litovelsk^ zam^stn&o bylo 
celkem 22 d61nfkii. K taveni u2ito bylo 
22.046 q olovn^ rudy a Slichu, 4214 q olov. 
soru a j. pf isad, 2453 q zbytkfl z plamenn^ch 
peci a 120 q hutniho d^mu v ilLhmn^ summ^ 
162.000 zl. Cena paliva obndfiela 13.717 zl. — 
Z i n e k chovd dAl Trebelno, kde (1896) 4 hor- 
nici vyt^ili 400 q kalaminu v cen6 480 zl. 

V Zagorji, }edin6 to huti v K-n6, ziskalo 
110 osob 13.282 q zinku v cenS 272.260 zl.; 
roztaveno bylo celkem 49.510 q rudy zinkov6 
a 651 q zink. popela v cen6 155.308 zl., pa- 
liva upotfebeno za 64.594 zl. Valni iist rud 
dovdii se z Benitska (Auronzo), Korutan a 
z iin]^ch mist. — Dosti hojn6 vyskyt^ se 

V K-n6 burel. R. 1896 bylo v zemi 6 pod- 
nikA, z nich 4 £innd, ve kter^ch 40 osob vy- 
t£2ilo 22.284 q burelu v cene 11.868 zl. Nej- 
v6tii podil na celkov^ produkci mi Vigun- 
Sica na ji2ni strand Karavanek (20.724 q), 
ostatek pHoadi na Jesenovcc v Gorensku 
(okr. soud Skofja Loka^, 1560 q. Ruda tavi 
se V domicich pecich (Sava, Javomik, 2elez- 
niki). — Stf ibro se sice v K-n6 jeSt6 ne- 
dob^alo, za to vSak dob^vd se ze dlichu a 
olov. rudy, ktera chovd v sob6 zna^nd pro- 
cento stfibra. Roku 1896 vyrobilo se v Li- 
tovlji 250.336 kg blyskov^ho stfibra v cend 
ia393 zl., ktcr6 dovezlo se na c. k. puncovni 
lifad V Terstu. Pf i v^robS pouiito bylo 132 q 
bohat^ho olova rudndho a znacn6 mno2stvi 
rudy z iin^ch zemi. — Cdsf rtuti spracuje 
se V Idrii na distou rum6lku, kter6 se 
ro£n6 pr&mirni na 500 q jako2to barvy do- 
stivd do obchodu. — Zminky zasluhuje tak^ 
tak zv. bohinjar (nSm. wocheinit, franc. 
beaxit), ^st^ to kysli£nik hlinit^, kter^ do- 
luje se v Bochyfisk^ch Alpdch a vyvd2i 
blavnS do Ndm. Lys6 v Prus. Slezsku. Pfi- 
pravuji se z nSho rozlidn^ hlinit^ pracparaty 
a aluminium. 



Celkov^v^tS2ek z homictvi a hutnictvi 
r. 1896 obndSel 3,435.781 zl., dist^ v^e2ek 
2,168.889 zl.; z toho pfipadi na hnid6 uhli 
584.043 zl., na rtuf 1,149.695 zl., na 2elezo 
269.705 zl., na zinek 117.432 zl., na olovo 
22.753 zl., na stfibro 13.393 zl., na burel 
11.868 zl. PH hutnictvi se spdlilo 54.558 m* 
df ev6n^ho uhli, 15.356 m* dHvi, 273.988 q hni- 
d^ho uhli a 13.326 q koksu v cen6 332.111 zl. 
Celkov;^ ndklad na materidlie pfi hornictvi 
£inil 223.588 zl. — V;^hradnich kutiSf na 
konci r. 1896 bylo 1713, privdtnich kuta6A 62. 
KutiSf na hnM6 uhli bylo 1217, rtuC 161, 2c- 
leznou rudu 112, olov. a zink. rudu 83, m6d'. 
rudu 4, stfibrnou a zlatou rudu 2 a na an- 
thracitov^ kamenn^ uhH 134. — Cinnost hor- 
nickd vztahovala se na plochu 2093*2 ha, 
z ieho pfipadalo na stat 99*3 ha a 1993*9 ha 
na 31 soukr. majitelA. — D^lka 2eleznic 
pou2ivanj^ch ph homictvi obndSela (1896) 
celkem 68.585 m, drah s dfev6n]^mi kolejemi 
6103 m. Ze 2eleznic pfipadalo v dolech na 
koJisk^ drdhy 5800 m, lanov6 490 m, na po- 
vrchu zem6 na kofisk^ drdhy 3759 m, lanov6 
1051 m, vleto6 3200 m a 703 m na svi2n6 
2eleznice a v^tahy. — K r&zn^m i!i£elAm slou- 
2ilo 25 parnich strojA, 19 hydrod3rnamick^ch, 
3 lokomobily a 4 stroje voclosloupov6. — Vy- 
sok^ch 2elezdf8k^ch peci bylo 6, jin^ch vy- 
sok^ch peci 13, odhdn£ci 2, pfehdnScich 16, 
pra2n]^ch 35, plamenn^ch 13, kupoln^ 2, duvn6 
stroie 2, vzduchovd onfivadla 3, koloSni zdvi- 
hadfa 3 a jin^ch zafizeni 11. K pohybu vzdu- 
chov;^ch ohfivadel slou2ily 2 pami stroie, 
k vytahovdni materiilii rovn62 2 a k rdznym 
ddemm jin^ u2ivalo se 11 hydrodynamickych 
strojA. D^lka 2el. drdhy pfi rtutov6 huti v Idrii 
obndiela 4300 m. 

Horni podniky na konci r. 1896 byly 43, 
z nich £inn^ 24, kde zamistndny byly 2372 
osoby (2188 mu2A, 75 2en a 109 ml. sil), 
z nicn2 dolovalo: na kamenn^ uhli 2 osoby 
(0'08Vo). na hnhd6 uhli 1012 os. (42'67Vo)» na 
zelez. rudu 171 (7'21), na rtufovou rudu 1140 
(48*06), na manganovoa r. 40 (1*68), na zin- 
kovou r. 4 (0*17), na olovnou r. 3 osoby 
(0-137e). Hutnich podnikA bylo 13, z nich 
8 2innych, kdo zam&tndny byly 482 osoby 

S439 mu2A, 32 2eny a 11 ml. sil). Na hute 
;elezn6 pfipadd z toho 83, na rtutov^ 267, 
na zinkov6 110 a na olovn^ 22 d6l. Z v|- 
t£2ku z hornich podnikA pfipadalo pru- 
m6m6 na dSlnika 601 zl., z hutnich podnikA 
4170 zl. K zaopatf eni d^lnikA stdlo 128 
pracoven, v nidiz bydlel dilem bezplatn^, 
dilem za mirn^ poplatek 1021 dSlnik. Kon- 
sumni spolek pfi rtutov^ch hutich ve 
Sv. Ann6 vykazoval roku 1896 ro^ni obrat 
18.000 zl., V Zagorji 194.345 zl. Krajinski prA- 
myslovd spole^nost vydivd sv^m d61nikAm za- 
mestnan;^m v ielezdrndch potraviny za kupm 
cenu. Homici v hnidouheln^ch dolech v Za- 
gorji a V Ko^evji dostdvaji zdarma palivo, 
v Zagorji tak6 pozemky bezplatnd k u2ivini. 
PodoDn6 dSje se £dste£n6 i ve Sv. Ann6 a 
V Savskycb dolech, v Idrii vydr2uje mimo 
to horni erdr lOtf . Skolu pro chlapce a divky, 



12 



Krajina. 



kter^ poskytuje zdarma Sk. knihy a potf eby, 
kurs fezbifsV.'f a papfrnick^, kreslirnu, hu- 
debnf a industridlni Skolu a detskou zahridku. 
Na konci r. 1896 bylo v K-n6 8 bratrsk^ch 
pokladen se 7 nemocensk^i pokl. a 8 pro- 
visijnimi pokladnarai. Jm6n{ nemocensk^ch 
pokl. obn&elo 1963 zl., pHjmy £inily 56.355 zl., 
v^daje 59.835 zl. ClenA podroben^cn pojiStini 
bylo 3845, provision istii 189, pffsluSnikd denA 
2657 a pHsluS. provisionistA 481. Jm6ni provis. 
pokladen obndSelo 606.464 zl., z £eho pfipa- 
dalo na bratrskou pokladnu v Idrii 223.786 zl. 
a na soukrom^ pokladny 382.678 zl. Pfijmy 
obndSely 139.329 zl., vjdaje 74.089 zl. ClenQ 
bylo 3426, pHsluSnikA elenA 4865 (1853 2eny 
a 3012 dgti). 

PrAmysl a obchod. PrAmysl krajinsk]^ 
nepokrocil jeitS tou mSrou jako v jin^ch ze- 
mich mocndf stvi Rakousko-Uhersk^ho ; ome- 
zujese jelt6 znadni na pr&mysl domicf. Velko* 
prflmysl soustfedSn jest hlavn^ v Gorensku 

V mfstech leiidch pf 1 SAv6 a jeiich pHtocich, 

V Lublani a okoli a v nSkter^ch ^dstech Do- 
lenska. V Notransku je hlavni pfek^kou 
pr&myslov^ho rozvoje nedostatek sily vodni. 
K. 1886 bylo V Gorensku 8 taviren ieleza, 
slevdrna ieleza a tovdma strojfl, 17 kr^rdn^ch 
mlatoven a dstiren, 8 oceldren, 2 pilnikirny 
a 8 kosaren, v Lublani 1 slevdma ieleza a 
tovdrna strojA, dratovna a tovlrna na dri- 
t^n^ hfebiky, v Dolensku slevdrna ieleza, 
dilna strojQ, ^istfrna a tavirna ieleza. 2ele- 
limy a oceldrny zam6stndva)y celkem 712 
dilnikA, kteH vyrobili zboii v ceni 1 mill. zl. 
R. 1890 bylo v K-n^ 182 tovdren s 7650 m. 
koftsk. silami a 10.229 dSlnfky. Pr&mysl a 
obchod iclezdfsk^ (die Mill lnera)byljii v pfed- 
historickC* dob6 zna^n;^. Cetn^ obcnodni cesty, 
do doby Karla VI. jen stczky, vedly k Jader- 
sk6mu mofi. JcStS ku konci XVIlI. st. byly 

V K-n£ 6etn^ d^mafsk^ hrny, d]^mafsk6 peci 
di vld p. V t^mi stole ti vystavSny 2 §t^rsk^ 
bdAovky (Sava, Javornik), kdeito jii r. 1647 
byla V K-n6 (Bled) vysokd pec. Teprve hojnd 
m^ceni IcsA zpdsobilo, ie prdmysl ielezdfsk;^ 
omezil sc hlavni na hornat^ Gorensko. — 
Stroje vyrdbfiji zavody v Lublani, Bystrici 
Bohinsk^, Dvoru (Hof) a Gradci. Roku 1880 
zhotoveno bylo 6 parnich strojA, 5 turbin, 
1 duvadlo, 15 hospodifsk^ch a 5166 jin;^ch 
strojA. Potfeby hasicisk^ (stfikadky, derpadla 
a j.) vyrab6ji se v Lublani, 6esacky v okresu 
radovljickem, iakoi i decimdlnf vihy a ho- 
diny na veii ^Kropa, Podnart). — Stavebni 
zamednictvi kvetc v Lublani, kde zhoto- 
vuje se ro£n6 dosti zna6n<S mnoistvi zdmkA, 
sporikfl a j. pfi'strojil. Sprdvky vozA ielez- 
nicnich (Rudolfova ajiini draha) vyfizuji se 
rovn^i v Lublani. Hfeby vyrab^ji se ve vel- 
k^m mnoistvi v okresu kraAsk^m (2elezniki 
Z^ornji, 2elczniki Spodnji) a Radovljickem 
(Kropa, Kramnja Gorica, Bistrica Bohinska). 
R. 1886 bylo v K-n6 celkem 30 zavodfl. Oby- 
vatele jmenovan^ch okresfi zam^stndvaji se jii 
ode davna timto odvStvim prQmyslov^m. V po- 
sledntch dobach je v^roba skrovndjSi nei 
dffve, pondvadi i odbyt se zmcnSil. }eSt6 



r. 1885 zam£stndno bylo v^robou hfebfkA 
1200 dilnikfl (muii, ieny a deti), kteH zfskali 
zboii za 250.000 zl. Drat£n6 n^y zhotovuif 
se V Lublani a Kropi, tetHy v Krop6, pil- 
niky V Triiii a Bil6 Pe£i, kosy a sekery v S. 
Loce, Triid, Bi\6 Pe£i a Kamniku. — Velmi 
utftien^ zkv^ti v K-n6 zvonafstvf, kter6 
od XVIII. stol. udnilo zna£n6 pokroky. Od 
r. 1808 ulito bylo v c. k. dvomi zvondmi 
(Albert Samassa) lublaftsk^ 3912 kostelnfdi 
zvonfl ve vdze 1^573.000 kg, z £eho skoro po- 
lovina exportovina (i do Egypta). N^adi ko- 
stelni (svicny, lustry a i.) zhotovuje so rovn£i 

V Lublani a vyvdii do rak.zem{ a take dociziny. 

Ke skupini pr&myslu chemick^ho slusi 
pf ipomenouti v^robu cidiciho prdiku, rumilky, 
dfeva barvifskeho, prachu, zdpaln^ch Idtek, 
oleje, svitiplynu a j. Cidici prdick vyrdbi se 

V Kamniku; r. 1880 ziskalo 16 dftlnikA 97.000 kg 
bi\6ho a ierveneho prdiku. RumSlka pHpra- 
vuje se v Idrii mokrou i suchou cestou. Asi 
Bvo vyrobene rtuti spracuje se na rumilku. 
kterd pfich^zi jako krisn^ barvivo (8 druhA) 
do obchodu. Pfiprava mokrou cestou po£ala 
se V Idrii teprve od r. 1880. S po^dtku pro- 
ddvala se distd pNrodni nimglka jako barvivo, 
pozdeji zlepiena v^roba sublimaci pfirozen^ 
rumSlky. V^roba suchou cestou (z ^iste rtuti 
a siry) zavedena byla v Idrii r. 1782. V prv^ch 
letecn produkovafa Idrie z ceie Evropy nej- 
vice rum^lky, v na§i dobi d61i se o vj^robu 
s dctn^mi zavody n^meck^^mi. R. 1880 ziskdno 
celkem 55.886 q rum. BarviFske df evo zhoto- 
vuje z^vod kaltenbrunnsk^ (1880 1,000.000 kg\ 
prach kamnick^ (1880 1278 q v ceni 72.482 zl.). 
Zdpalne Idtky vyrib6ji se v Lublani ^9000 
bali^kA sirek r. 1880), fepkov^ olej (t r. 
548.103 kg), Inin;^ olej (t. r. 104.672 kg), po- 
krutiny (900.000 kg) a bochnice (240.000 kg) 

V Podgradu (okr. lublaftsk^), svftiplyn v Lu- 
blani (r. 1880: 270.000 m* plynu, 1470 kg dfev. 
uhli a 20 ^ dehtu). — PrAmysl dfevaf- 
sky jevi se v detn^ch pildch, hlavni vodnich, 
jichi r. 1886 bylo 605 s 9 pamimi stroji a 
718 vodnimi koly. Nyty dfev6ne zhotovuji se 

V okoli Lublani a Kamniku (54.000 kg r. 1880), 
draty v Koievji. Truhldfstvf ndbytkovi pro- 
spiva V Lublani, v^roba parket v okresu lu- 
blaAskim a kraftskim; parkety vyvdieji se 
do Rakouska i do ciziny. Ndbytek vyribi se 

V Lublani a okoli. Domdci prAmysl dfevaf- 
sky vyrabi hlavne domici ndfadi, i^cSeta, sudy, 
liice aj. — Cement pfipravuje se v okresu 
litijsk^m (Zagorje), logateckim (Poderteja) a 
kamnickim (Kamnik, Smarca). V Kamniku 
pf ipravuje se cement portlandsky a romlnsk^, 
z ndhoi zhotovuji se £astedn6 desky a jini 
zboii (1880 50.400 q). R. 1886 bylo v okresu 
lublai^sk6m 14 velkych cihelen. Mimo to mi. 
K. tovdrnu na bilou hlinu (kaolin), kameninu, 
hlindnd zboii (Lublafi) a sklo (hlavni Toplice 
u Medije). Hlinini zboii vyribi se taki po 
domdcku hlavni v okr. ribnickim, krSskim, 
radovljickim a kamnickim (Gmajnica, Mlaka, 
PodborSt). 

R. 1886 byly v K-ni 4 tovdmy na papir 
(v Lublani jii v XVII. stol.), 3 na dfevnatiny, 



Krajina« 



13 



d^lnikA vamistnino bylo pfes 1100, ktefi vy- 
robili zbo2{ v cen^ IY4 mil* zl-; ^^s€ zbo2i 
vyvdii se do Levanty, Indie a Anelie. — Prfi- 
mysl textilni je v K-n6 star^no pfivodu. 
V^roba sukna a plitna roziffena byla ji2 

V IX. stol. V krajini lock^ (Lack) a obchod 
s tkanivem kvetl ve XIL stol. V XVII. stol. 
zfixena v Lublani pnrnf tovdrna soukenidcd, 
t. na hedvdbf a samet, ve Vipav6 t. souke- 
nickd (hr. Lanthieri). V XVIII. st. bylo v Lu- 
blani tovdren souken. 14, z nich 1 zam^stnl- 
vala na 1000 d^lnikfl. Marie Terezie pe£ovala 
hlavn6 o roziiifenf hedvdbnictvi; r. 1764 po- 
slala do Lublani u^itelku krajk^fstvi. V naif 
dob6 rozdifeno bavlnopfedectvi a tkalcovstvi 
hlavn^ V Dolensku. R. 1886 byly v K-n£ tfi 
zdvody (LublaA, Litija, Tr2i6), ve kter^ch za- 
m^tndno bylo pfes 1000 dilnikfi. Ovci vlna 
spractne se ve 2 z^vodech (Udmat u Lublani 
a SkoQa Loka). Soukenictvf pistuje se taki 

V Gorensku, v Ko^evji a Notransku. Vata 
vyrdbi se pouze v jedinim zdvodu (BirndorQ; 
r. 1880 p^iila se v^roba na 16.000 tuctu. 
Krajk^stvi kvete v idrii. Ko2elu2stv{ re- 
praesentuji 183 zdvody (1886), hlavni v Lublani 
a okoli a v okresu kraftskim. Velmi dAleiita 
je V K-ni v^roba f eSet z kofisk^ch 2fnf. Hlavnf 
sidla tohoto odvitvf Qi2 v X VI. stol. kvetou- 
cfho) jsou Krad, StraziSie a okoli. R. 1886 
vyrobilo 1000 dilnfkA 470 q felet a pfes 
600 q 2ini do politdfd. &eSeta zhotovuji se 

V r(izn6 formi a velikosti a maji rozli^ni n^zvy 
(uherskd, nimeckd, £erno21uta a j.). Koftske 
iinh dovd2eji se do zemi z Uher, Polska, Ni- 
mecka a Ruska. feeSeta vyvd2eji se hlavni 
do Italie a zemf v^chodnich, taki do Spa- 
nilska, Francie, Nfzozemi a zemf rakousk]^ch, 
2ini do polStdf A do Terstu, Italie a Levanty. 
Od konce min. stoleti do r. 1830 vyr^biiy se 
v K-n6 taki 2inini Idtky. — Obuvnictvi 
provozuje se v Tr2i6, kde r. 1886 byly dv6 
tovdmy; roini vyr^bi se asi 1,000.000 pdrfl. 
Prddlo zhotovuje sevjedini tovdrni v Lu> 
blani (21.000 kusfi r. 1880). Tovdren na s la- 
mini klobouky bvlo r. 1886 8, vesmis 

V okr. kamnickim. Z pletiva krajinskiho (25 m 
dl.), florentskiho (48—50 m dl.), ben^tskiho 
(16—25 m), Sv]^carskiho (50—80 m) a ifn- 
skiho (70 m) uplete se v Dom2ale, Viru, Stobu 
a Mengeili roini prflmirni 1*5 mill. kloboukA. 
Pleten? sldmy obstar^vd mimo tovdrni dilniky 
v okresu kamnickim na tisfce lidi, kteH do- 
divaji pletivo dflem do tovdrn^, dilem mal^m 
podnikatelAm. JemnijSi zbo2i vyvili se do 
Nimecka. DAlezitosti nabylo toto odvitvf od 
r. 1867, kdy si tyrolSti podnikateli zfizovali 
v K-ni tovdrny. 

V^robi potravin a po2ivatin slou2i 
vodni a parnf ml^y, z nich2 r. 1880 byly tH 
strojni pamf a sice (1 v Lublani a 3 ve Vipavi), 
vodnlcn 1604. Mlyndfstvi a obchod s obilim 
celkem upadd. Pniina toho spoil vi jednak 
v 80uti2i jin^ch zemi rakousk^ch, jednak 

V sazbi pro dopravu na 2eleznice a kommuni- 
kaci. R. 1886 bylo celkem 1530 ml^nfi, z nich 
jen 5 velik^ch; cena vyrobeniho zbo2i pdiila 
se na 7 mill. zl. V Lublani vyrdbi se tikovd 



a nlhra2kovd kiva (580.000 q 1880), cokrovC 
(14.000 kg t. r.), ve Viii saldmy 130.000 kg 
t r.), V Lublani, S. Loce, Doieni SiSce, Viii 
a Kamniku ocet (9500 hi t r.). — Pivovar- 
nictvi soustfedino jest v Lublani, Seno- 
2eii, Hutterh&useru (u Koievje), Krani, Ceki- 
novi hradu (Leopoldsruhe u Lublani), Vrh- 
nici a j. V^roby od r. 1880 stdle pfib^va. 
R. 1880 uvafilo se 34.982 M, r. 1895—1896 

V 9 pivovarech 94.011 hi, Pivo vaff se 10 a2 
14^ Na 1 pivovar pfipadd v^roby 10.446 hi, 
na 1 obyv. 0*19 hi. Na celkovi v;^robi v Ra- 
kousku md K. podil 0'507q. — Lihovar- 
nictvi a vinopalnictvf je v K-ni mini 
dAle2iti. R. 1895—96 bylo 7293 zdvodA s v^- 
robou 607*78 hi, selsk^ch 205. Na 1 zdvod 
pfipadd prAmirni 8 litrA, na 1 obyv. 0*12, n a 
celi v^robirakouski Aiastnina je K. 0'04Vo- ~ 
2ivnost v^iepnickd a hostinskd (1896 
2659 vjiepu) soustfedbje se hiavni vedle 
vitifch mist v Idzeftsk^ch a turistick^ch mi- 
stech (Bled a j.). — Tovdrna na tabdk v Lu- 
blani pracovaia r. 1880 s 1 strojem moto- 
rov^m (80 koft. sil), 1167 dilniky (1028 2en) 
a vyrobila 19.819 q zbo2i. R. 1896 pracovaia 
s 2 parnimi stroji (88 koA. sil), 4 par. kotly, 
105 stroji v^konn^mi hnan^mi motory, 950 
silou lidskou, 2238 dilniky (2072 2en) a vyro- 
bila 12.246 q Sftupaviho tabdku, 9790 q d^mko- 
viho, 3600 q doutnikA. 2345 q cigarett, jiniho 
tabdku 846 q, v celku 19.117 q; v kusech vyro- 
beno celkem 74,511.000 doutnikA a 206,770.000 
cigarett. Trafik bylo 43 velk]^ch, 2364 malj^ch, 

V celku 2407, je2 prodaly 18,328.700 domdcich 
druhA doutnikA, 6200 cizich a 33,169.250 ci- 
garett. 

Umileck^ prAmysl jevi se v knihti- 
skdrndch a lithografiich. R. 1880 bylo celkem 
6 zdvodA (5 v Lublani, 1 v Radovljici se 
119 dilniky, 15 2enami. Stdvky jsou celkem 
fidki; r. 1896 byly stdvky dvi s 49 stdvkuji- 
cimi. 

Ji2 pfed feimany Keltovi mili iili styky 
obchodni s ndrody na severu a jihu bydh- 
cimi, ddvajice jim za vino, kteri v ti dobi 

V K-ni jesti nerostlo, otroky, koni, kA2e, 
smAlu, med, vosk, 2elezo aj. Prostfedkovaci 
obchod s jantarem sdhal do Italie a feecka. 
Od EtruskA dostdvali ozdobni pfedmity a 
domdci ndfadi. Krajinou cirknickou a po- 
hoHm HruSick^ vedly 2 Siroki cesty pro 
ndkladni vozv k starimu Nauportu (Vrhnika), 
kteri bylo dule2it^m stfediskem oochodnim 
mezi zdpadem a v^chodem. Za vlddy 6.imanA 
obchod V K-ni stdle vzrAstal a podporou 
byla mu rozsdhld sif silnic, kteri slou2ily 
ovSem V prvni fadi AielAm vojensk^m. J if 
Julius Caesar poial staviti Julsk^mi Alpami 
silnici, kterd dokoniena byla teprvc za Okta vi- 
dua (60—44 pf. Kr.). Z Aemony, dneSni Lu- 
blani, rozbihaly se cesty na vsecky strany a 
spojovaly K-nu s Italii a jin^mi okolnimi ze- 
mimi. Z Rhaetie ai k Pontu prostiralo se 
dzemi celni. Rozsdhli lesy, kteri pokr^valy 
vrcholy a svahy horski, poskytovaly v]^born^ 
material ke stavbi lodi. Zachovaly se ndm 
i dva ndpisy, z nich prv^, nalezen^ v lublaA- 



14 



Krajina. 



sk^m mo£ilu, poukazuie na spolefenstvi dfe- 
vaffl {collegium dendrophororum), druh;^ z Amo- 
ny na spol. kovift, (c. fabrum). Jako drdhy 
vodnf slouiily Lublanica, Sava, Krka (Cor- 
coras) a Kulpa {Coiapis). Podobn^ provozo- 
vali obchod pod panstvim avarsk^m Slovan^, 
kteH brali zbo2i i z Byzancie. Ve XIV. stol. 
vyvdielo se jii znim6 vino vipavsk^ rp6sto- 
vini T6vy zavedl cfsaf Probus), v Xv. stol. 
2elezo do Rjeky, odkud pfivdiely se do K-ny 
mandle, fiky, olej a bavlna. Dale2it6 styky 
obchodni m61a K. tak^ s Uhry (dobytek), ko- 
rutany (ielezo) a Bendtskem. Za cfsaf e Max- 
mili^a pfich^eli od severu a jihu kupci do 
Lublani a vystavovali tu sv6 zboii. Vlachov^ 

V prvnfdi iesti ned^lfch nesm^li nikomu ji- 
n6mu proddvati nei ob^anu lublaftsk^mu. Lu- 
blaii mila v t6 dob6 tak^ zvldltni monopol 
ko2n{. V XVI. stol. vfibec ncobmezovala se 
dionost obchodni pouze na m^sta, n^br2 tak^ 
Slechta a selsk;^ stav podporovali ruch ob- 
chodni, on! pen6zi, tito vlastni pili a pfi£in- 
livosti. V XVII. a XVIII. st. starala se vldda 
vSemo2n£ o rozkvSt obchodu hlavnS z ohledfl 
finan£nich. Karel VI. dal proto stav£ti ietn^ 
silnice (1720); r. 1724 vystavin byl pfes Sdvu 
a Crnuce most a brzy na to td2 reka regalo- 
vdna. Marie Terezie zfidila i jakousi obchodni 
komoni {Commercienconsess). — V naSi dob^, 
nehledime-li na dovoz oby£ejn^ho zbo2i, vzta- 
huje se 6innost obchodni na v^voz produktA 
hospodifsk^ch (jetelovd semeno, seno a j.), 
hornick^ch (rtut, 2elezo» ocel, uhli, rumifka 
a j.) a prAmyslov^ch v^robkA (zvony a jin^ 
ntf adi Kostefni, rumilka, dfevaf sk^ v^rooky, 
papir, ielezn^ v^r. a j.). R. 1886 bylo v K-n^ 
celkem 3838 obcbodnich podniku. Velko- 
obchod je v rukou firem, kter^ sidli vitSim 
dilem v Lublani. R. 1808 bylo v Lublani jen 
28 obchodnikfi, ktef i m61i v£ak sv^ obchodni 
kasino. V]^ro£nich a dobytdich trhil bylo r. 1886 
celkem 564» z nich nejv^tSi jsou oviem trhy 
lublaflsk^. Hlu^n^ jsou tak^ t^denni trhy lu- 
blaJisk^, na kter^ pfiviii se hojn6 zelenin. 

Skolstvi. Kdo se chce vftnovati studiu 
universitnimu nebo technickdmu, jest nucen 
navStivovati vysok^ Skoly jini^ch zemi ra- 
kousk^ch. Nej£etn6ji navitevov&y Jsou z K-ny 
university ve Vidni a St. Hradci, nejm^ne 

V InSpruku a Praze. V zimnim semestru 1895 
ai 1896 zapsdno bylo na univ. ve Vidni 130, 

V St. Hradci 77, v InSpruku 5 a v Praze 2 
<^^kd univ.), celkem 216 poslucha^fl. V letnim 
semestru r. 1896 bylo ve Vidni 115, v St. 
Hradci 67, v InSpruku 5 a v Praze 2 (desk! 
univ.), celkem 191 posl. Na technice a vys. 
Skole pro zem6d61stvi ve Vidni bylo t6hoi 
roku 23, na technice St.-Hradeck^ 14, celkem 
37 posl. — Slovinci maji Jen ni2Si tfidy gymna- 
sijni V Lublani (zde i nizSi gymnasium), v No- 
v6m M6st£ a Krani. R. 1896 bylo v K-n6 
vfibec 6 stitnich stf ednich' Skol, a to 5 
gymnasii (1 s vyu6. feti ndm., ostatni 4 
s vyu& f. nem. a slov.) a nSmecki red Ik a. 
Jedna stfedni Skola pfipadala r. 1896 na 84.466 
obyv., 1 2dk na 286 obyv. Uditelfl na gymna- 
siich bylo 81 (5 fed., 45 prof., 5 katech., 12 



suppl. a 14 jin^ch); po£et 2dkfi 1427, z nich 202 
N^m., 2 Cechoslov., 1221 jihosL; 2 Vlali. Die 
ndbo2en. vyzndni bylo 1424 kat., 1 fec-v^ch., 
2 evang. Skolni plat obndlel 15.892 zl., sti- 
pendia 14.005 zl.; osvobozeno od Skoln^ho 
bylo 980 2dkfl, stipendistfl 166. ZkouSce mata- 
ritni podrobilo se 90 2dkii, z nich appro- 
bovdno 86 (95-6Vo). reprobovdni 4(4-4*/o)»ci. 
Na redlce v Lublani pAsobilo 21 uiitela (fe- 
ditel, 13 prof., katecheta, 1 suppl. a 5 jin^ch). 
2dkii bylo 345, z nich 175 N£m., 3 Cechosl., 
152 lihosl., 15 Vlachfl; die ndbo2. vyzndni 
bylo 340 kat a 3 evang. Skolni plat obndSel 
5890 zl., stipendia 1448 zl.; osvobozeni od 
$koln6ho byli 204 2dci, stipendistA 19. Poiet 
maturantA obnd§cl 20, z nich approbovdno 
17 (85-07o), reprob. 3 (IS'OVo). NdvJtfiva na 
gymn. na po6. §kol. r. 1897 — 98: I. tf. m61a 
425, II. 296, m. 228. IV. 200, V. 169. VI. 112, 
VII. 99, Vm. 117 2dkfl, celkem 1760; na re- 
dlce I. tf. 125. II. 79, III. 67, IV. 48, V. 38, 
VI. 18, VII. 16 2dkfl, celkem 391. — feimsko- 
kat. theologick^ i!istavy jsou v K-n6 2. 
R. 1895—1896 pfisobilo na nich 10 prof, a 1 
u5itel, 2dkA bylo celkem 99, z nich 96 ^umnfl 
a klerikflv a 3 extemist6. — Paedagogia 
jsou V Lublani 2. mu2sk^ a 2ensk^; na paed. 
mu2. bylo 17 u£itelii, 91 2dkfi (56 stipendistA), 
z nich 3 N6m. a 88 Jihosl., na paedagogiu 
2en. 147 2dk. (37 stipen.), z nich 34 N^m., 
1 Polka a 112 Jihosl. — Mimo to md K. sou- 
kromou obchodni Skolu s 21 u6't. a 105 
2dky, 3 kupeck6 Skoly s 10 u^iteli a 125 
2dky, 4 odborn^ Skoly pro r&zndodv£tvi 
priimyslovd s 31 u£. a 303 2dky. Prflmy- 
slov^ch pokradovacich Skol je celkem 
15 8 80 ue. a 1512 2dky. Ddle je v K-n6 ni2§i 
Ikola hospoddfskd s 6 u£. a 33 idky; 
ni2Si lesnickd Skola s 2 u£. a 9 2dky, 
Astav vvuiovaci dobyt6imu 16kaf stvi 
a okovani koni s 6 u£. a 32 2dky, c. k. 
babickd dkola (2 nt. a 20 posl.), 3 Skoly 
>ro hudebni a dramatick^ vzd^ldni 
13 u£. a 540 2.). 2enskd pracovni Skola 
3 ud. a 18 2dk.) a 8 jin^ch §kol (61 u6.. 727 
dkA). — R. 1860 bylo 238 ndrodnich §kol 
ve 288 farnich okr. Z toho bylo 11 hlavnich, 
223 trividhiich a 4 divii. Ndmeck jch bylo 18, 
slov. 96, smilen^ch 124. Uditeli bylo 402, 
ddti 52.544, t nichi navStftvovalo Skoiu 30.063 
(577o)- R. 1861 bylo 243 ndr. Sk. s 408 uL 
K. 1896 stoupl poiet vSech ndr. §kol na 334 
(1 vefejnd Skola m^Canskd, 313 ndrod. §kol 
vef. a 20 soukr.). Z vefejn^ch Skol maji 171 
jednu tHdu. 74 dvfi, 25 tfi. 35 ityfi, 6 p6t 
a 1 osm. Die vyu6ovad fe£i bylo 26 £kol 
nto., 279 slov., 9 dvojiazy£. U6itelA bylo 1015 
(772 u5it. a 243 uditelky), Skolou povinn^ch 
dhii 85.846, d6t£ navStivujicich skute£n6 ve- 
fejnd Skoly 71.751, soukrom^ 3193. Na 100 km* 
pfipadalo §kol 3*4%, na 10.000 6*6%; na 1 
Skolu pf ipadlo 2dkA 224'4Vo> na 1 uditele 2dkA 
70*7%; na 100 Ikolou povin. did pfipadlo 
2dkA do Skoly skute£n6 chodicich 87'3Vo- ^ 
DAle2ita je c. k. studijni knihovna v Lu- 
blani, kterd (^itala (1. led. 1896) 53.448 svazkA, 
6147 seiitA a 1975 listA. Platy obndieji 4440 zl., 



Krajina. 



15 



dotace 1200 iL, relie 60 si., v celku 5700 zl. — 
Krajinsk^ zemsk^ museum (Rudolfioum) 
mi ^etii6 sbirky praehistorick^ (7200), kul- 
tum^ historick^, ndrodopisn^ a j. (2572), bota- 
nick^ a zoologick^, mineralogick^ a malby; 
bibliot^ka obsahuje na 16.000 svazkfi, archiv 
1865. Stitni subvence obnidi 1000 zl. Museum 
vzniklo 4. ffjna 1831 pflsobenim hr. Frantifta 
Hobenwarta. 

Zdravotnictvi a dobroiinn^ ilstavy. 

Zdravotnf personal sklidal se v celku (1895) 

V % 58 l^afu (18 od st^tu ustanov.), 20 ran- 

' boji^A, 14 zv6rol^kaffi (12 od stdtu ustaoov.), 

356 porod. babi^ek, 3 zvirol^kafe, 21 Idkdren- 

sk^ch pf edstavenstev, 17 assistentfi a 3 prakti- 

kantfl. Majetkem duchovnim bylo 26 Mkdren 

domdcich. Na 10.000 obyv. phpadalo l^kafA 

1*14, ranhoji^ 0*39, zverol^kaffl a hojicich 

kovdfA 0'33, porodnich babiiek 7*03, l^kdren 

0-92, farmaceutfk 0-8lVo. — R. 1895 bylo v K-nS 

11 nemocnic(l vefejnd v Lublani) s 6425 

nemocn^mi a 821 ld2ky. Ndklad na vefejnou 

nemocnici lubl. obndSel 52.248 zl. — Porod- 

n i c e je jedinl v Lublani (20 lfi2ek, 176 oSetf . 

mate^); ndklad (1895) 6079 zl., ,denn6 na 1 

matku prflm^rn^ 2*13 zl. — iJstav pro 

choromysln^v Lublani (1895) m61 240 l&iek 

a 445 choromysln^ch, z nich2 propuStino 184, 

zemf elo 31. Naklad na i!istav iinil 59.349 zl., 

prfim^rni na 1 nemoc. denn6 0*70 zl. — Li- 

zeiisk^ch mfst bylo (1895) 5, jei navitivilo 

2421 churav]^ch osob. Neidetniji b^vd navSt£- 

vovino Idzensk^ mfsto Bled u jezera Bled- 

skAo. — DStsk^ch zahrddek r. 1895 bylo 

8 (716 dftek), sirot£ince 3, dstavA opa- 

tfovacfch 11, vnichi ndklad na oSetf ovdni 

^inil 9896 zl., chudobincA 157 (3554 osob) 

8 nikladem 48.673 zl. V ilstavech opatf ovacfch 

bylo (1895) 197 choromysln^ch a 10 slepcA, 

V domdcfm oSetfovdnf 417 choromysln^ch, 
329 kretinfl, 484 hluchonto]^ch a 308 slepco. — 
R. 1895 o^kovdno 13.013 osob ndkladem 
4643 zl. (na 1 oikov. 0*36 zl.). 

Casopisfl vychdzelo ku konci r. 1897 

V K-n6 24. Die obsahu bylo 9 politick^ch, 
1 ndrodohospoddfsk^, 2 hospoddfsk^, 1 prdv- 
nick^ a stdtov^deck^, 4 ndbo2ensk^, 4 pou£n6 
(paedagogick6 a pro mlddei), 2 pro p£stovdn{ 
hudby, umini, mddy a sport, 1 belletristlck^ a 
humoristick]^. Dva £asopisy vychdzely t^inh 
6 a2 7krdte,jeden 3krdt, ctyfi jednou; m^f6n£ 
vychdzelo 7 £asopisfi jednou, dev^t 2krdte, je- 
den 3krdt. Die jazyka bylo 6 ^asopisfi n6m., 18 
slovin. Prvni illustrovan^ dasopis slovinsk^ 
byl Hribarflv a Taviaruv »Slovanc, kter^ 
vedle dasopisA »Zvonc a »Kre8c nahrazoval 
obsahem sv^m Stritarflv »Zvonc (1876 incl. 
1880). 

SpolkA ku konci r. 1896 bylo v K-n6 496. 
A!:ciovJch spole£nostf bylo 6, sp. vzd^ldvacich 
18, iivnostensk^ch a hospoddfsk^ch dru2stev 
75, odborn^ch spolkA 22, hasifsir^ch 87, p£- 
vcck^ch 11 a zdbavn^ch 6. K podporovdnf 
iivnostf a obchodu byly 2 spolky, pro pod- 
porovdnf nemocn^ch akobstardvdni pohfbfl 
23, um^leck^ 1, bospoddfsk^ch 40, ^tendf- 
sk^ch 78, ucitelsk^ch 8, hudebnich 9, pen- 



sijnfch spolkA a ilstavfl k zaopatfovdni ve 
stdfi 3, politick^ch 18, stfeleck^ch 9, 1 zdlo- 
2ensk6 druistvo, 2 ilspom^ a v^hemi spolky, 
16 tilocvi^n^ch jednot, 5 okraSlovacfch a 
§t6pafsk^ch spolkA, 7 veterdnsk]^ch, 8 v6de- 
cktch, 27 dobro^nn^ch a 9 jin^^ch. 

Stdtnf zf fzenf zaklddd se na zffzenf zem- 
sk^m ze dne 26. Anora 1861, die kter^ho se 
zemsk^ sn6m sklddd z 37 ilenfi, jichi 10 voli 
se z velkostatkdf A, 8 z m^st a z m^stysfl, 2 
od obchodni a iivnostenskd komory v Lu- 
blani a 16 z venkovsk;^ch obcf. Knf2e-biskup 
md osobnf bias. Die zdkona ze dne 2. dubna 
1873 vol! se do fiSsk6 rady 10 poslancA (2 
z velkostatkdfA, 2 z m6st, 1 od obch. a iivno- 
stensk6 komory a 5 z obcf venkovslr^ch) na 
dobu 6 let — V ohledu sprdvnfm stojf K. 
pod c. k. zemskou vlddou v Lublani, kter^ 
podJ^izena je m^stskd rada lublaftskd a 11 
okresnfch nejtmanstvf: Crnomelj, Ko^evje, 
KranJ, KrSko, Litija, Ljubljana, Lo^tec, Kam- 
nik, Novo Mesto, Radovljica a Postoiina. C. k. 
zemsk^ vldd6 podffzena je ddle c. k. zemskd 
zdravotnf rada (11 okresA), c. k. kommisse 
pro vyvazenf pozemkA, zemskd kommisse re- 
guladni a j. — V ohledu soudnfm podff- 
zena je K. vrcbnfmu zemsk^mu soudu v St^r. 
Hradci (zemsk^ soud v Lublani, krajsk^ v No- 
v^m Mest6 a 31 okres. soudA). Skolstvi 
Hdf c. k. zemskd Skolni rada v Lublani; v ni 
zasedd 10 dlenA s presidentem zem. v £ele 
(3 ilenov^ zemskd vlddy, 2 pf fsedfcf zem. y^- 
boru, 2 duchovnf a 3 odbornfci), jim2 podn- 
zeno je 12 Ikolnfch okresA. Zaleiitosti po- 
st o v n f Hdf c. k. poit f editelstvf , t e 1 e g r a f n f 
Afady spravuje c. k. telegr. feditelstvi, cej- 
chovni Afad c. k. cejch. inspektorstvf v Ter- 
stu. Zem6dilstvf a hornictvf spravuje 
c. k. hornf f editelstvf v Idrii, podHzenI pffmo 
ministerstvu orby, hornf zdlezitosti lenm' c. k. 
hornf heitmanstvf v Celovci. Sprdva lesA a 
panstvf podffzena je c. k. f editelstvf lesA 
a velkostatku v St. Hradci. Vrchnfm Afadem 
vojensk;^m je generdlnf velitelstvf ve St. 
Hradci. C e t n i c k 6 velitelstvf sf dlf v Lublani . 
Politicky rozpadd se K. na 11 okr. hejt- 
manstvf , 1 misto s vlastnfm statutem (LublaA) 
a 31 soudnfch okresA. Viz tabulku pfi oby- 
vatelstvu. 

Finance. V^daje stdtnf obndSely: poli- 
tickd sprdva 233.176 zl., vefejnd bezpecnost 
4277 zl., St. stavebnf sluiba 43.557 zl., stavba 
silnic 162.848 zl., vodnf stavby 95.388 zl., ^et- 
nictvo 199.028 zl., kult a vyiidovdnf 346.258 zl., 
sprdva financf 64.142 zl., justice 470.655 zl., 
trestnice 35.416 zl., iinandni strd2 38.957 zl., 
zem6d61stvf 21.624 zl., katastr pozemkov^ 
26.729 zl., bemf Afady, finan^ni a soudnf de- 
positnf pokladny 154.792 zl., direktnf slu2ba 
bernf 32.645 zl. — Pffjmy: daft pozemkovd 
613.459 zl., daft z ndjemn^ho 172.189 zl, tfidni 
daft domovnf 141.784 zl., daft domovnf v celku 
313.973 zl., 5% d^A z v^nosu z budov dan6 
z ndjemndho prost^ch 9238 zl., daft y^dilkovd 
158.447 zl., daft z pffjmA 451.143 zl., Aroky 
z prAtahu a poplatky exekudni 24.575 zl., 
pfim6 dan£ vubec 1,570.835 zl., v^daje pfi 



Krajina. 



Tybir^f pfim^ch dani 28.307 il. (na 1 obyv. 
3-10 i1.}. Dad poiravnl vQbec obnUela 622.707 
zl. (na 1 obyv. 1*23 il.), £ist; v^nos i nJpojQ 
die likona ze dne 23. (na 1881 16.866 zl, 
monopol tabikov^: pKjmy 1,339.118 zl., vj- 
daje 18.749 zl. ; monopol solni: pf Ijmy 17.191 A., 
vjdaje 393 zl, do dovoznd 144.966 zl, cla 
VQbec 171.191 zl, v^dajc 18.749 zl, tcolky 
315.971 il, vojenskd taxa die idkona ze dne 
13. ina 1880 24.800 zl, propQjfenl z milosti, 
privilegia a j. 19.473 il, pHaii poplatky z priv- 
nlch jedninl, Ustin a j. die zdk. z r. 1885 
430.797 zl, v$daje za taxy a pffm^ poplatky 
7032 zl, ttetf pf{jem z tax a pffni^ch po- 
platkfi 443.238 zl, rn^tn^ 24.680 zl, v^hradnf 
kutiiti a j. 4279 zl, cejchovn^ 3251 zl, st. 
loterie 118.189 zl, aoudni budovy 10.385 zl, 
fisk. a odilmrti 3693 il, aUlni Icsy 17.763 zl, 
doly 447.860 zl; Sist^ pFijem ze stitnlho 
majetku a st. budov 506.865 zl — Zemsk^ 
finance. PFiriiky k pfiro^ danim pro samo- 
sprdvu I r. 1S96: sprdva zemi 659.091 zl, 
okreay 251.637 zl, oface 262.741 zl, obehodni 
komora 8545 zl, dai^ pozemkovd 538.618 zl, 
daft 1 ndjemn^ho 156.709 zl, tHdni daA do- 
movni 126.929 zl. dafl vjdglkovi 124.465 zl, 
1 pfijmu 233.293 zl. prirdiky k pfiin^Tn danfm 
vSbec 1,182.014 il. Lubla^ vydala r. 1896 
726.912 zl. Finaninictvf fidi c. k. finanini 
feditelstvl v Lublani, jemul podFizena jest 
C. k. finanini prokuratura, bernj konmiisse, 
hlavnf ceinf UFad, zemsk^ dstav vjplatnj, 
dFad poplatkov} a archiv map, veamta v Lu- 
blani, hlavnl bernl iSFady t Lublani a Noviin 
M£st6, bcrni dFady pFi viech okresnkh sou- 
decb, finanfnf strai a tovirna na tabik v Lu- 
blani — SpoFitelen r. 1896 bylo 6 [1 na 
165933 km*, 84.505 ob.V Z bankovnich ilstavA 
r. 1896 filiilka rakousko-uhersk^ banky. 

Znak zcmskj (vyobr. * ' '- - 

Orel s cisaFskou korunou 

zobikem a spiry v stFfbr 

n^m poli, jeni na sWch 

prsoa a roipjat^ch kfj- 

dlech mi p&lmf^slc rozd£- 

len^ dv6ma Fadami na 10 

kostek fervent a zlati 

barvy. Na Stftu knilecf klo- 

bouk. Ztuiski barvy jsou 

bHi-modri. — Jminazc- 

tni Carnia, Carniola, Car- 

niolia upomfnaif na Karny, 

kteff ni61i si'dla svd od 

moFe ai k pramenflm Sa- 

vy.NiievCarniola,jakoiio c,ia6i Zmk Kmjiny. 

zem£ Slovanfl, pFipomini 

prvnl langobardsk^ kronikdF Paulus Diaconus 

r. 738. Vc stFedoviku Fikalo se tak^ Chrtiinc, 

Chraioa a j. Viz Ocsterley, Hist.-geogr, WOrter- 

buch des deutschen Mittelalters (Gotha, 1883). 

Kommunikace. Dtitty vodni. Z fek 
splavny jsou Siva (od Gtoku s LublanicI) a 
Lublanica. Regulacc prvd spadi do r. 1736, 
kdy fefiiStfe zbaveno bylo ncbezpofn^ch ska- 
lisek a vfr3; druhd b$vala jii v nejstarifch 
dobdch fStrabo a j.) dfilcilt^m prostFedkem 
spojovaclm (Nauporlus) a regulovina r. 1626. 




D6lka splavn^ dr. r. 1896 obniSela 139022 Jem. 
Z toho pFipadalo S5'8T4 Arm pro splavbu vor& 
a 83148 km pro plavbu vorQ a lodl Naklad 
na stitnl stavby vodnl obniiel cclkem 95.38B zl., 
na 1 km 686 zl. — Silnice, Silnice vObec 
r. 1896doaihly d<51ky &512-506 km; na silnice 
crarni pFipadj z tobo 500274 km, na okresni 
2349051 hm a na obecni 2663'181 km. Na. 
100 km* pFipadi 5'025 km er. a., 23594 Arm 
okr. a 26'750 Jem obec, dohromady 55369 km. 
Niklad na erirnl silnice byl 162.848 zl, na 
1 km 32B zl — Sit leleznifnf obnijela 
r. 1B96 celkem 422483 km, lokilnl drdhy 
155-626 km; na 1000 km' pFipadd 92436 km, 
na 100 ,000 obyv. 84-6 73 Jtm.Trafjiinidrihy: 
Videfi-Terst a Sv. Peter-Rfika, trafatitnl 
drdhy: Terbii- (Tarvis, Korutany) Lublaft, 
Lublan-Kamnik, Lublaii-Nov^ M(sto-Straia, 
Grosuplje-Kofevje a LublaFi-Zidani most 
(Steinbrflek). T. r. mSla K, 161 poStovnfch 
ilFadO (6 erdr, 155 neerdr., 1 na 6164 km'- a 
3099 obyv.) a poit. spojenl 183. Postilliond 
bylo 98, koni poit. 212, vozO a sani 198, na 
sunicich vykondna drdha 1,229.600 km, na 
leleznicfch 1,068.120 km, vlakO ieleznifnich 
k dopravfi poity bylo SO. Sclirinck na psanf 
bylo vyvi5ieno 290. Dopraveno bylo celkem 
psani a korresp. listkil 7,106.500 (na 1000 ob. 
15.515), tiskopisQ a vzorkO 620.270, novin 
1,427.600 (na 1000 obyv. 2.866), poStovnich 
zisilek 530.403, zdsiiek cenn^ch a pen^inich 
216,610 v cenf 29,426.040 zl Poukizek podSno 

V K-n£ a PffmoFi 840.947 na 22,389.666 zl 
a vyplaceno 784.411 na 22.699.864 zl Tele- 
graf Cital 67 stanic. 81 appardtfl, d^lka linii 
obnjiela 83204 km. dMtu 242420 km. Podino 
bylo 72.553 telegrammfl (68.826 tuzemsk^ch, 
3727 do cizfch lemil, doilo telegr. 82,596. PFi 
poit. a telegr. dFaaech stitnfcn zamSstnino 
bylo 163 rnuiH, 16 ien, pFi neerirnich llfr 
muiO, 176 fen. v celku 269 muifl, 192 ien. 
fteditelsk^ho persondlu pfi dfad, poit. a tel. 

V K-nfi a PFIraoFi bylo 63. PFijmy r. 1896 
vynesly 403.144 zl. (listovn^ a poit. povoznd 
352.831 II, poplatek tclegrafnf 34.144 zl, jine 
poplatky 16.169 zl), vfdajfl Fidnjch bylo 
354.960 zl, mimofddn$ch 260 zl, v celku 
355.210 zl, tak ic j^ist^ v4n09 iinil 47.934 zl. 

LUeratura zemSpisni: Becker W.. 
Die Gewasser in Osterreich (Vfdeii, 1890); 
A. B&hm , Die Eintheilunc der Ostalpen 
(tPenck'a Geographlsche Abhandlungen* . 



v Krajini (•ZemSp. Bbornik<, 1888); J. Frlf, 
Stavby nakolechvKraiin6(.Vesmir., v., 1876); 
Frischauf J., Das Uskolten-Gebirge (»Zeitschr. 
d. deutsch. u. oesterr. Alpcnvcrelns<, ]. 1890, 
Band XXI., Wien); Hann, Die Temperatur- 
vcrhaltnisse der 5sterr. Alpen a Untersuchun- 

B;n Uber die Regenverhaltnisse von Osterr.- 
ngarn [>Sitznngsber. der k. Akademie der 
Wissenschaften<, II. Abt., XCU- B., Juni Heft. 
J, 1885. ~ B. LXXX. a LXXXl ; J. 1879 a 
leao); Hoffi Hisiorisch-statistiseh-iopografi- 
sches GemSlde von Krain (Lublaft, I8O81; 
Lindl, Die KarstflUsse (>Z. f. SchulgeogratiL - 



Krajina. 



17 



XI., 97.); Penck a Richter, Atlas der 5stcrr. 
Alpenseen (»Penck's Gcogr. Abh.c VI., seS. 1.); 
PetkovSek J., Das Laibachcr Moor in Krain 
(>Deutsche Rundschau fur Geogr. und Stati- 
stik« 1897, 1. XIX.); Putick W.. Die unter- 
irdischen FlusslSufe von Inner-Krain (»Mitth. 
d. k. k. Geogr. Gesellschaft in Wien<, 1887, 
1889, 1890); Richter, Die ' Gletscher der Ost- 
alpen (Stu^art, 1888); t^2, Erschliessung der 
OsUlpen (Sutgart, 1888); Rutar, Zur Schiff- 
f ahrt auf der Laibach (»Mitth. d. M. f. K.c 1892) ; 
Seidl F., Ober das Klima des Karstes; t}^2, Das 
Klima von Krain (»Mitth. d. Musealvereinsc, 
1891 a n.); Peters K., £in Blick auf die Kara- 
wanken u. die Hauptkette d. Julischen Alpen 
(»Mitth. d. 6sterr. Alpenv.«, I. 1863); Urbas, 
Die Gew&sser von Krain (>Zeitschr. des dcut- 
schen und dsterr. Alpenv.c 1877); Kozler, 
Kratek slovenski Zemljopis in pregled (Vi- 
de A, 1854) a j. Z povSechn^ch d^l: Osterr.- 
Ungar. Monarchie in Wort und Bild (1891); 
Unilauft, Osterr.-Ungar. Monarchie (1898); 
Special-Orts-Repertorium von Krain, herausg. 
von der k. k. Stat. Central-Commission, Viden, 
1894; Statist. Tahrb. d. k. k. Ackerbau-Mini- 
steriums fiir das J. 1896 ; Statist. Bericht der 
Handels- u. Gewerbekammer in Laibach iiber 
die volkswirtschaftl. Zust&nde in Krain fUr d. 
J. 1880; Dr. H. Rauchberg, Die BevSlkerung 
Osterreichs; Kirchhoff, LcLnderkunde von 
Europa, n. 1889, 1. Z turist. liter.: Slovan- 
sk6 Alpy, vyd. iesk^ odborem slovinsko- 
alpsk^ho dru2stva r. 1898; Lego, Slovinske 
Alpy. — Z map: Handtke A. Herich, Karte 
der Ostalpenl&nder, 1:600.000; Beckerova a 
Mateikova mapa vodopisnd (1 : 500.000) ; Kozle- 
rova a Le Moni&rova ndrodopisnd, Specidlni 
mapa rak.-uher. roocndf stvi (1 : 75.000) ; Raven- 
steinova v^ch. Alp (1:260.000) a j. — O zem6- 
tfeseni v K-sku viz pr^ce Toulovy, Seidla, 
Hoernesa, Suesse, A. Mullnera, Kocha, Krause, 
No^-ho (>Mchn. Allg. Z.« Beil. Nr. 104.), Mfll- 
lera, J. Woldficha (Zemdtfeseni lublaAsk^, 
>Sbornik zem6p.«, 1895) a j. 

Historickd: Anton Lin hart, Versuch einer 
Gesch. von Krain u. d. iibrigen siidl. Slaven 
Osterreichs (Lublaft, 1788 a 1791), sdhajfci 
k pfivt61enf K-ny k fiSi Franck^; Bodniks 
Geschichte des nerzogthums Krain, des Ge- 
bietes von Triest und der Grafsch. Gdrz 
(1809). D&leiit^ prameny historick^ poskytuii 
zprdvy histor. jednoty krajinsk^ (od r. 1846), 
archiv Klunftv (1852) a j. Cetn^ ildnky histo- 
rick^ obsahuji tak^ »Mitth.« musejniho spolku 
krajinsk^ho (od r. 1888^ a »Schumi's Archiv 
fUr Heimatskunde« (od r. 1882); Valvasor, 
Die Ehre Krains; Dimitz A., Gesch. Krains 
von der 2iltesten Zeit bis auf das ]ahr 1813 
(Lublafi, 1874, IV. d.); Chmel, Urkunden zur 
Gesch. v. Oesterreich, St., K., Krain, Gorz, 
Triest, Istrien und Tirol (1246—1300), Pontes 
rerum. austr. II., 1 ; Dilmmler, Ueber die siid- 
5stl. Marken des fr^kischen Reiches unter 
den Karolingern (Arch. f. K. osterr. Gesch.- 
Q.c, Videfi, X. sv.); J. GoU, Samo u. die Karan- 
tanischen Slaven (»Mitth. d. Inst, fur Oestcrr. 
Gesch.« XL); Beitr&ge zur Gesch. der Refor- 

OttSv SlOTolk NauCn^, •▼. XV. axf4 1899. 



mation in Krain (1863, 1864); Huber, Die 
politische Organisation Krains im 10. und 11. 
Jahrh. (M. des Instituts fiir osterr. Geschichtsf., 
Videft, 1858, VI. sv.); Kozina. Zur Gesch. 
des deutsch. Ordens in K. (>M. des hist V. 
f. K.€, 1862); Mell, Die historische u. territo- 
riale Entwickelung Krains vom X.—XIII Jahrh. 
(St. Hradec, 1888) ; Parapat, Beitr£lge zur Gesch. 
Krainer St&dte (Doneski k zgocK>vini Kranj- 
skih mest, >Letopis Matice Slovenske* 1872 a2 
1873 a 1876) ; Wrho vec. Die landesfurstl. Haupt- 
stadt Laibach (Lubl., 1886); t., Histor. Skizze 
des Steiner Handels und Gewerbes (slov. 
»Matica Slovenskac 1882, 1883) a j. — Reper- 
torium zur 50j^rigen Geschichtsschreibung 
Krains 1848—1898 (Lubl, 1898), kde sebrina 
je literatura zem£pisna, historicki a j., z pu- 
blikaci: Historisch. Verein f. Krain (1846 a2 
1868); Musealverein f. K. (1866, 1889—98); 
Verein des Landesmuseums (1856, 1858 a 
1862), aasopisfl: >Argo« (1892—98); >Blatter 
aus Krain« (1857—1865) a >Carnioliac (1838 
a2 1844); jsou tu obsazeny nejen v§ecky v£- 
deck^ dinky, n^br2 i dflleiitejsi menSi mnky 
a zpravy. B.Profeld, 

Dfijiny. I. Od nejstarSich dob do r. 976. 
Cetnd pfedm^ty flebky a kosti zvifeci, parohy, 
Tiit'mi z kosti, nadoby hlin^n^ i dfev§n6 a j.), 
objeven6 pfi kopani v moddlu lublaAsk^m, 
kter^ b^val kdysi rozsahl]^m jezerem, doka- 
zuji, 2e ji2 v pfedhistorickd dob^ kvetla v K-n6 
samostatnd kultura nemal^ dftle^itosti. P^sti- 
teli t^to kultury byli obyvatel6 nezndm^ho 
pAvodu, kteH stavSli si pfibytky na jehldch, 
iivili se lovem zvefe a ryb. Znamky vySSi 
kultury ievi se u nich v um61eni spracovini 
kosti zvifecich a parohfl, kter^ch ulivali jako 
zbrani, a v ornamentice, zachovan^ na £et- 
n]^ch hiinSn^ch nddobdch. Zbrani a sekery 
kamenn^ domiciho pAvodu jsou velmi Hdke. 
Dalsi pokrok spatfujeme v ph'pravg bronzu, 
z nehoz zhotovovdny jednak zbrani, jednak 
rozlidn^ Sperky. NejlepSi vSak v^robky bron- 
zov^ pf ichdzely do K-ny obchodem s Italii a 
v^chodem. O konedn^m osudu t6chto obyv. 
nevime dosud skoro ni£eho, a domn^nka, 2e 
stavby na jehldch byly opuStdny teprve pH- 
chodem &imanfl, zfistavd posud nerozhodnu- 
tou. Prvnfmi historick^mi obyvateli K-ny byli 
Illyrovd (H^rodot), k nimz ndleieji Istro- 
vi, Liburnov^ a Japodov6 v dneSnim 
Notransku a velktS £dsti Dolenska, od Kulpy 
a2 k HruSici. Nfektefi kmenov6 zakladali v zemi 
mSsta, jako Japodov6 MetuUum (dneSni Me- 
tule u Lo2e) a Terpo^ zdpadn^ od Lo2e. Ko- 
lem r. 388 pl^. Kr. vklinili se mezi Illyry 
Keltov6, z nichi pfipominaji se v K-n6 
Tauriskov^ v sev.-z^p. Wsti, Karnovd, 
ob^vajici dneSni Furlansko, Pl^imofi (krom6 
Istrie) a zdpadni K-nu, a Latobikov6 ko- 
lem Sdvy a Krky. Tauriskov6 zalo2ili Aemonu 
(dneSnf Lublafi) a obchodni m^sto Nauportus 
(Vrhnika). NAlezy archaeologick^ z doby kelt- 
sk6 (perioda La-T6nskd) jsou Cetn^ (Vali^ina 
Vas = Walitschendorf, SlepSek a Grm) a do- 
pliiuji tak mezeru mezi hojn^mi nalezy z doby 
hallstattsk6 a pozdSjSi f imsk^. Kimane, jsouce 



18 



Krajina. 



zamestnini vdlkou s Makedonii a Dalmacii, 
nemohli s po6dtku v^novati mnoho pozor- 
nosti t6mto keltsk^m souscdfim, ktefi dinili 
tasto loupeln^ vpddy do Italic; spokojilif se 

f>ouze v^pravou vedenou konsulem Aemi- 
iem Scaurem (r. 128), kter^ pfipojil k Italii 
dneSni tidoH vipavsk^ s pfilehlou ddstf Krasu. 
Teprve Juliem Caesarem podinajl velik^ v^- 
pravy proti Keltdm, ktefi podrobeni bvli ko- 
nej^ni r. 13 pf . Kr. cisaf em Augustem. O dobS 
ffmsk^ viz Noricum. Za vlady h'msk^ pa- 
tfila severni ddsf K-ny k Noriku, ji2ni a jiho- 
v^chodni podel fek Sdvy, Krky a Kulpy 
k Hornf *Pannonii, menSi pak jihozdpadni 
k Venetii a Istrii. Pozd^ji ndle2ela 6isf zem£ 
od Aemony a2 ke Kulp6 k provincii Savii. 
R. 476 stal se pincm v K-n6 Odoaker, po 
jeho pddu (r. 493) ndleiela K., tehdy vaXnh 
zpastld ustaviin^mi ndjezdy barbarfl» k ffSi 
Ostrogotsk6 a2 do r. 646, kdv obsadili ji 
Langobardi. Kdy2 tito odefli do Italie, 
po£ali se stihovati do Pannonic a Norika 
Avafi a jim poddani Slovan^, ktefi usi- 
dlivSe se od r. 668—592 v dneSni K-nfe, St^r- 
sku, Konitanech a Dolnich Rakousfch na pra- 
v^m bfeha dunajsk^m naz^vali se Slovany 
korutansk]^mi neboli karantansk^mi. 
T6m stalo se brzo jho avarsk^ nepohodln^j^m 
aproto povstali vedeni jsouce Sametn, jen2 
zaioiil velkou H§i slovanskou, sjednotiv Ce- 
choslovany se Slovany korutansk^mi. Po smrti 
Samov6 velkd fiSe slovanska se rozpadla, a 
Avafi napadali ddle Slovany karantansk^, jimi 
v^vodil V 1. pol. VIII. stol. Borut (747—749); 
ten povolal na pomoc Bavory, ktefi sice 
osvobodili Slovany, porazivSe Avary, ale tak^ 
osvobozen<S sobS podrobili. Kdyz v§ak po- 
sledni Agilolfovec, v^voda bavor. Tassilo II., 
byl od Karla Vcl. pokofen (788), dostali se 
i Slovan^ korutanSti jako poddani BavorA 
pod nadvUdu kr^le franck^ho. Viz Koru- 
tany str. 889 si. 

Jako zvldiltni territorium (hrabstvi) uvddi 
se K. poprv^ r. 973 v listine cisafe Oty II., 
datovan^ 30. 6na t. r., kterou cisaF daroval 
biskupovi frisinsk^mu Abrahamovi rozs^hl^ 
statky V kraji lockdm TLack) s hranicemi 
iiriite vymezen^mi »in aucatu prefati ducis 
(Heinrici) et in comitatu Poponis comitis, 
quod Carniola vocatur et quod vulgo Creina 
marcha appellaturc. Toto v6novani je dfile- 
2tt6 tak^ tim, 2e od t^ doby datuje se kolo- 
n i s o v d n i zem£ slovanska N £ m c i, jich2 bi- 
skupov6 s horlivosti utvrzovali ob]^. ve vife 
kfesfansk^. Bisk up Abraham sdm dlel pr;^ 
delSf dobu v Loce a od n^ho zachovala se 
tak^ slov. homilie (Kopitarem vyd. r. 1836 
»Glagolita Clozianus«). Od r. 976 jest K. ^asti 
novS zi^izen^ho v^vodstvi Korutansk^ho. Slo- 
vanska prdvo zvykov6 ustoupiio prdvu nS- 
meck6mu. Poddanstvi vznikalo z vSeobecn^ 
brann^ povinnosti tim, 2e menSi sedldci, hle- 
dice se vyhnouti t^to povinnosti, ddvali se 
pod ochranu mocnijSIch, ztrdcejice tim ovSem 
osobnf svobodu, je2to je vdzala daA k pfld£. 
II. K. pod v6vody karantansk^mi 
a2 do bitvy na Moravsk^m poli (976 



a2 1278). V t^to dobi nem61a K. jeiti uce- 
len^ch hranic, n^br2 skUdala se z n^kolika 
cisti pod rflzn^i pdny. Hrabstvi Krajinsk^ 
odpovidalo dneSnimu Gorensku, marka za- 
bfrala dneSnf Dolensko, vyjma kraje na pra- 
v^m bf ehu feky Krky. kter^ ndle2ei do XII. a 
XIII. stol. k Cnorvatsku, a prav^ bfeh S^vy 
od Saviny k Mim6. Kras, dneSni Notransko, 
byl £dsti marky Istrijsk^. R. 1040 objevuje 
se jak^si Eberhard jako prv^ markrabi kra- 
jinsk^. Panstvi biskupA frismsk]^ch v K-nS 
se stdle zvStSovalo. S biskupy fris. d61ili se 
o pfizeA cisafovu biskupov^ brixenSti a patri- 
archov^ aquilejSti. Ze svStsk^ch pint dr2eli 

V K-n6 V A. a XI. stol. menSi statky slov. 
Slechtic Pribislav (pfi listi Sory do Sdvy), 
hrab6 Vil^m ze Zeltschachu (na Mim£ a2 
k Saving) a Wernhard Istrijsk^j^ (sev.-v^ch. 
od Loky s hlavnim sidlem Krani). Czemi 
mezi Vipavou, So^ou a Ortonou TDuino) nd- 
le2elo hrabstvf Furlansk^mu a ua^leno bylo 
Otou III. patriarchdm aouilejsk^. R. 1077 
jmenoval cisaf Jindfich iV. markrabim kra- 
jinsk^m patriarchu aquil. Siegharda za jeho 
v6rn6 slu2by v boji o investituru, ieho2 ni- 
stupci Jindfichovi, kter^ dr2el se 6.ehofe VII., 
byla zem£ odiiata a ddna Eppensteinovd Jin- 
dfichovi, bratru korutansk^ho v^vody Luit- 
polda. R. 1093 nabyli patriarchov^ aquil. op^t 
b^val6ho panstvi, kter^ zAstalo v jich dr2eni 
t6mhf cel6 stoleti. Roku 1180 udilena K. 
v^v. Andechs-Merdnsk^m. Po Bertholdovi III. 
(t 1188) a IV. vlidl Jindfich (1204), jemu2 
vzata a uprdzdnin^m l^nem fiSsk^m ud61ena 
Ludvikovi Bavorsk^mu. Roku 1210 pfipadla 
v$ak po tfeti Aquileji. Vedle Aquileje nabyly 
nikter^ jin6 dynastie vStSich i!izemi v zemi. 

V XIII. stol. nabyli koupi velik^ch statkfi 

V K-n$ Babenberkov^, jich2 panstvi hranitilo 
s K-nou ji2 od r. 1192 nabytim St^ska. Prv^ 
byl Leopold VI., ktery koupil od biskupa fris 
Gerolda za 1650 marek (1229) rozsdhl^ dr2avy 

V Dolensku, n«Ue2ev§i dfive markrabi Jindfi- 
chovi Istrijsk^mu z rodu Andechsk6ho. Nd- 
stupce Leopoldflv, Fridrich II. Udatn^ (1230 
a2 1246), rozSifil toto ilzemi dilem koupi, 
dilem smlouvami a sfiatkem s Ane2kou, dce- 
rou v6v. Oty meransk^ho, tak 2e se r. 1232 
naz^val »pdnem K-nyc {dotninus Carnioliae). 
Ale po jeho smrti rozpadlo se panstvi Baben- 
berku v K-n£ a pfipadlo zase bisk, frisinsk^. 
Po vymfeni EppensteinA (1122) vlddli Spon- 
heimsti jako v^vodov^ korutanSti i nad £asti 
K-ny, jako2to lisXi star^ karantanske marky. 
Od r. 1181 ndsledovali za sebou Oldf ich II., Ber- 
nard (1202—56) a jeho neistar§i syn Oldf ich III. 
(1255—69), kter;^ zmocnil se na likor Aquileje 
viddy V K-nd. Bernard zalo2il frantiSkdnsk^ kid- 
Ster V Lublani (1233), cistercidck^ v Kostan- 
jevici a kartuz. (1255) v Bistr^ (Freudenthal). 
R. 1237 pfipomfnd se v listindch tak^ nimecky 
fdd. Legitimnim didicem Oldf icha III. byl bratr 
ieho Fifip, od r. 1269 zvolen;^ patriarcha aqui- 
lejsky, a ietni rodov^ $lecnti£ti jej tak^ za 
budouciho pdna uzndvali. Ale proti n^mu po- 
vstal mocny odpflrce v Pfemyslovi II., ktery 
£inil si naroky na K-nu na zdkladS posledni 



Krajina. 



19 



v&)e Oldficha III. ze dne 4. pros. 1268, kte- 
rou krili 6ssk6mu odkazoval zein6 sv^ v pf i- 
padS, 2e by zemfel bezd^tek. Boj mezi obima 
po&l r. 1270 a skon^il pora2kou Filipovou. 
VijKorutany str. 894— 895. Tfi l^a na to 
(1276) pf inucen v§ak Pfemysl postoupiti K-nu 
kudolu>vi Habsbursktou, kter^ sv^f il spr^vu 

V zemi sv6mu spojenci Mennartovi Tyrol- 
akdmu, pod jehoi velenim U^astnili se i ICra- 
jinci V rozhodn^ bitvft mezi Otakarem a Ru- 
dolfem u Such;^ch Krut 26. srp. 1278. 

Stard domdci Slechta ustoupila nSmeckym 
dfednfkAm a 16nnim pin&m; v X. stol. vy- 
mizela i!ipln6. Co se stavu selskdho dot^de, 
dluino fici, 2e n6meck^ sedllk 2il v pomi- 
rech daleko lepifch nei slovansk]^, kter^ musil 
odvid^ti pinovi nijem z pfldy a duchovni 
vrchnosti desdtek. V ohledu cirkevnim spra- 
voval K-nu arcijahen, jakoito zdstupce patri- 
archy aquil. (prv^ Bertold 1271). R. 1135 za- 
lo2en cisterciack^ kldSter v Zatidn6 (Sittich^, 
r. 1221 dominikansk^ ve Velesovi (Michel- 
stetten^. Tempi if i rozSifili se v Notransku 
(Postoma, Vipava) a Dolensku (Metlika). 

III. Od r. 1278 aidosmrti cisafeFri- 
dricha IV. (1493). Bitvou na Moravsk^m poli 
stal se Rudolf Habsbursk^ pdnem St^rska, 
Konitan a Kny. R. 1282 (27. pros.) ud^lil 

V Itoo 8 pHvolenfm kuriirStQ K-na a Vindi- 
ckou marku synu svtou Albrechtovi, kte- 
r^ito zem6 zAstalv nicm6n6 do r. 1335 jako 
zdstava V driteni Menharta a jeho ndstupcfl. 
Po smrti Menhartov^ (1^5) vlddli v K-n6 
Ota, Ludvfk a Jindfich spoletei a po smrti 
Ludvfkovi (1305) Jindfich, kter^ pf ijav r. 1307 
ieskou korunu zapletl se do vilky s Albrech- 
tem. Spor ukon^en r. 1308. Jindrich pro ne- 
schopnost pozbyl brzo £esk^ koruny a po 
jeho smrti (1335) ujali se vlddy v K-n6 v^- 
vodovd rak. Albrecht II. (f 1358) a Ota (f 1339), 
ktefi dostali se do sporu s krdlem desk^ 
Janem, jen2 dinil si ndroky na K-nu, jezto 
syn jdio Jan Jindfich m^l za manielku Mar- 
k6tu (od r. 1330), dceru Jindf icha Korutan- 
8k6ho. Aviak spor skoncen r. 1336 vc pro- 
spich HabsburkAv, a K. zfistala na vidy pf i 
Rakousfch. 

Ndstupce Albrechtflv, Rudolf IV. Zakladatel, 
pfinutil patriarchu aquilejskdho vydati Laze, 
Ury V Lublani a Krani a propfij£iti v^voddm 
lak. l^na patriarchitu v K-n£. Po Albrech- 
tovl IV. Gorickdm d6dili ndstupci jeho na zi- 
kladi d^dii^^ smlouvy hrabstvi Istrijsk^, ilze- 
mi naPivceapanstvi Metlick^(1374).iCdy2 pak 
pfipojen byl ke K-n6 i homi Kras a tak^ pdni 
bSvina (Duino) se pokofili moci habsbursk^, 
sihaly hranice K-ny (1465) a2 k mof i Jadersk6- 
mu, V kter^m2to rozsahu potrvalya2 do r. 1815. 
Rozmao2iv sv6 panstvi Rudolf naz^val se 

!1364^ »v^vodou krajinsk;^m<. Po jeho smrti 
1365) pfipadia K. Leopoldovi III., kter^ zahy- 
nttl V bitv6 u Sempachu r. 1386. Po n£m vlidli 
dilem stfidav^, dilem spolednS jeho synov^, 
9l koneinS r. 1411 pfesla vlida na ArnoSta 
se tidlem v Hradci. m n£ho vpadli do K-ny 
r. 1416 Uhfi. N^tupci ArnoStovi byli nezle- 
tiU aynov6 jeho Bedfich (pozdSjSi cisaf) a 



Albrecht Do doby panovdni cis. Bedficha a 
otce jeho ArnoSta spadi poddtek vpddA tu- 
reck;^ch do K-ny, kter^ se po dlouhou fadu 
let nepfetr2it6 opakovaly. Doha valek s Turky 
je z nejslavn^jSich period d^jin K-ny. 

Brzo po bitv6 u Nikopole (1396) vtrhli 
Turci do jihov^ch. casti zem6 a napadli 
dr2avy n£meck6no fadu. R. 1431 vtrhli op£t 
do Metlicka a postupovali a2 k Radovljici, 
kde vlak byli od Oldficha Schenka, zem. 
hejtmana krajinsk^ho, a St^pdna z Montfortu, 
hejtmana korut, pora2eni a vypuzeni ze zem6. 
R. 1471 vpadl Isak pala tfikrdte do K-ny. 
NepfdteM zbofili 40 kosteld, spilili 5 m£stysA 
a 200 vesnic a odvedli 5000 lidi do zajeti. 
Podobn6 vpddy opakovaly se r. 1472 (zbof en 
kostel sv. Petra v Lublani), 1473. 1475, 1476 
a2 1478, 1480, 1482 a 1483. R. 1491 byli po- 
ra2eni v HruSici (turSki klanci). V 1. 1496—98 
trp6Iy nijezdy tureck}^mi nejvice Ribnica, 
Cirknica, Logatec, Vrhnika a Zati^ina. 

D(ile2it^m skutkem je znovuzfizcni iublaA- 
sk(^ho biskupstvf a kapitoly 6. pros. 1461, 
kter6 zaniklo v dobS st^hovdni ndrodii ; prv- 
nim biskupem byl Sigmund z Lamberka. Nov6 
kldStery vznikly v Mekini (MUnkendorf, 1287), 
Loce, (Camniku (1493) a Nov^m MestS (1467). 
Biskupov6 fris. kolonisovali stdle svd ilzemi 
osadniky tyrolsk^mi. V 1. 1350—60 pfipada 
osazeni Ko^evje francko-durinsk^mi osad- 
niky. 

IV. Od r. 1493 do nastoupeni Leo- 
pold a I. (1657). Po Bedfichovi nastoupil dh- 
dictvi syn jeho Maxmilidn I. (1493—1519), 
kter^ hled^l upffmnS, by zem6 jeho zotavily 
se z bidy, v nil v^zely za panovani otce jeho. 
Za n^ho zadali se boufiti sedlaci, ktefi tisnSni 
byli velik^mi dan^mi a libov&li Slechty. R. 1503 
a 1513 bylo sice povstdnf potladeno, avSak 
r. 1515 vypuklo opit v ohromn^ch rozm£- 
rech. Podn^t k povstani dal ukrutn^ Jifi 
z Thurnu, kter;^ dr2el zistavou Ko^evji, a 
ndstroj jeho Ster2en, ktefi byli oba v lednu 
1515 od sedldkii zabiti. Povstdni rozSifilo se 
v krdtk6 dobg v PolhovS Gradci, Loce, 2e- 
leznikdch, Radovljici, Bledu a Bochyni. Se- 
dlaci tvofili spolek, kter^ vzrostl brzo na 
20.000 denA, a K-nou, Dol. St^rskem a Ji2. 
Korutany oz^vala se piseft »Le vkup, le vkup, 
le vkup, uboga gmajna!< Stavov^ krajinSti 2d- 
dali cisafe o prostfednictvi. Kdy2 se cisaf §ti 
kommissafi objevili v Lublani v dub. 1515, 
nalezli tarn skoro 6000 shromd2d6n^ch sc- 
dldkfl, ktefi usnesli se poslati k cisafi depu- 
taci, by tato pfedndSela jejich st{2nosti. Max- 
milidn pfijal milostiv6 posly v 6.ezn6 a 2«Ldal, 
aby povstalci slo2ili zbrane. Ti neuposlechli 
a po^ali drancovati a pdliti zdmky nendvidd- 
nych vrchnosti. Tu bylo povstdni potladeno 
ndsilim, a sedldci pfisnS potrestdni. Po smrti 
Maxmilianov^ pfevzal vlddu v K-n6 Ferdi- 
nand. Za n^ho op6t trpSla zem6 najezdy 
Turkfl a selskjh'n povstdnim, kter6 bylo vSak 
zdhy r. 1525 potladeno. ZvldStd po bitv6 u Mo- 
hdce byla situace pro K-nu nejvySe nebez- 
pecnd. R. 1528 vpadli Turci dtyfikrdt do 
zemS, vSude pustolice a vra2dice. Podobn6 



20 



Krajina. 



ndjezdy (1530, 1537. 1543, 1546 a j.) trvaly a2 
do smrti Ferdinandovy (1564) a ni61y spolu 
s xnorem a kobylkami zemi i obyvatelstvo 

V mife svrchovan^. V tichto bojfch vyzna- 
mencLval se zvli§t6 Krajinec Jan Kazianer a 
pozd^ji Herbart z Auersperku. Od r. 1530 
datuje se vznik Vojensk^ hranice, kterou 
osadili uprchlici z (!horvatska »Uskokov^«. 
U^eni Lutherovo ujalo se v Lublani ji2 
r. 1525 a hlavnim zdstupcem jeho byl Kraji- 
nec Primus Truber. PfisoDenim detn^ch 
jin]^ch kazatelA v m^tech a m^stysech Sirilo 
se nov^ u^eni tou m^rou, ie i vdtsina Slechty 
a mSStanstvo se k n6mu pfiddvalo. R. 1563 
zalo2eno bylo i evangelick^ gymnasium, jeho2 
spniva svSfena Leonardo vi budinovi. Po smrti 
Ferdinanda I. nastoupil viddu v zemich vnitro- 
rakousk^ch nejmladii syn Karel (1564—90), 
jen2 veal ustavi^n^ boje s protestantsk^mi 
stavy, ktefi na n£m stdle vymdhali svobodn^ 
hldsini nov^ viry. Truber musil r. 1565 opu- 
stiti K-nu. V Krsku kazal Jan Weyxler, v No- 
v^m MestS od r. 1567 feehof Blabovic. V Istrii 
a V Krasu byli praedikanti v t^ dobS vypu- 
zeni. V Gorensku §iHl se protestantismus 
tak^ V kleru (Petr Kuplenik v Lesci, pozdeji 

V Radovljici, a KriStof Faschang v Bledu). 
Rfizn^mi okolnostmi pHnucen, dal Karel 

V Bruku na Mufe (1578) stavftm pfipovSd', 
podle kter^ dovolil jim a jejicfi poddan]^m 
vo\n6 vyznav^ni viry protestantsk^ a dovolil, 
aby kostely a Skoly v Hradci, Lublani, Ce- 
lovci a Judenburgu zflstaly otevfeny, stavov(5 
pak sliDili, ie budou se chovati ke KatoHkAm 
pokojn6. AvSak tato pfi'pov6d nikterak ne- 
byla zdkladem miru mezi katoliky a prote- 
stanty. Praedikanti byli vypoviddni z m£st a 
mSstvsfl, zakazovdno d^astenstvf v »sektdf- 
sk^cn« kdzdnich, a ilifednici protestantSti zba- 
vovdni sv^ch hodnosti. ZvldltS biskupov^ bri- 
xenStf a frisinSti pf isn6 nastupovali proti sv^m 
poddan^m, vypovidajice je nebo trestajice v6- 
zenim. Mnoho pracovit^ch ob^anfi opouSt£lo 
zemi a st^hovalo se do jihonSmeck^ch m£st 
(Norimberku, I^ezna a j.). R. 1573 vypuklo 
opSt velk^ povstdni selsk^ a Sifilo se tento- 
krdte z Chorvatska, kde podn^t k n6mu dal 
ukrutnj^ Frantisek Tahy. V Me sedldkfl stdli 
triumvirovd (Passanaz, Gubesch a Magajd), 
kteff zvolili si za velitele Iliu, Krajince 
z CrmoSnjice. Nejdfive doSlo k ndsilnostem 
v KrSku, kde cdst sedldkA porazil Josef svo- 
bodn^ pin z Thurnu, dobyv mSsta, v nSmi 
se byli tito uzavfeli. Hlavni proud, kter]^ 
vedl Ilia, pora2en byl u sv. Petra ve St^r- 
sku od spojen^ho vojska uhersk^ho a St^^r- 
sk^ho. Na6elnici padli a2 na Iliu, kter^ uch^lil 
se do hor. Pozdeji byl v5ak i tam chycen 
s Michalem GuSeti^em a oba potom ve Vidni 
odpraveni. Po neSCastn^ pro kfesfany bitvS 
u Budadki, v nil rekovn^ bojoval a zahynul 
Herbart z Auersperku (22. zaff 1575), vtrhli 
Turci do K-ny, vypdlili Metliku a obyvatel- 
stvo dflem pobili, dilem odvedli do zajeti. 
R. 1578 loupili opSt v jihov]^ch. K-nS. T. r. 
vznikia pevnost Karlovec spolecn^m ndkla- 
dem zemf vnitrorakousk^ch. Na K-nu pfi- 



padlo 50.000 zl. Posledni niiezd TurkA za 
vlady Karlovy byl r. 1584, kay byli tito od 
Josefa z Thurnu, velitele Vojen6k6 luranice, 
poraieni. 

Tii na sjezd^ v Bruku usjednotily se vnitro- 
rakousk^ zem£ na spole^n6 organisaci sprlvy 
cirkevni. NejvySSi instancf mSla b^ti rada cfr- 
kevnf, kterd zvolcna poprv^ r. 1580. Ji v te\e 
stdl superintendent. Frv} byl Truber, po ilim 
Sebestidn Krell, Krajinec, a KriStof Spindler. 
Evangelick^ gymnasium fidil do r. 1566 Bu- 
dina, po n£m Adam Bohorid, bdsnfk a filolog 
Nikodem Frischlin a od r. 1585 Jakub Pren- 
telius. Za rektoritu Frischlinova dostalo se 
Krajincfim prv^ grammatiky od Bohori^e 
{Arcticae horulae, 1584). 

Po smrti Karlov^ (1590) pf evzal vlddu (1591) 
arciv^voda ArnoSt za nezletil^ho Ferdinanda. 
Za n6ho vedeny op^t s Turky ustavi£n6 boje, 
kter^ch se i Krajinci il£astnili. Proti prote- 
stantismu pi^isn^ zakro£ov^o. Starostov^ lu- 
blafiSti Alexandrin a Stettner byli i!if adfl sv^ch 
zbaveni a m6§fanstvu vnucen po dlouh6m od- 
poru katolik Trevisan, vlask^ zlatnik. Obcane 
nicmdn6 volili evangeliky do rady a osazovali 
jimi podfizen6 tifady. Pffsn£ nastupovano 
proti prot. v KrSku, Metlice, Nov^m Meste, 
Crnomeli, Kamniku, Mekini, Idrii, PostojnS 
a j. Celkem vSak nedodSlala se jeSt6 proti- 
reformace valn^ch tispSchfl; spi§e pi^ipravo- 
vala teprvc pevnou pudu katolicismu. AvSak 
povoUnf Jesuit^ a jmenovdni TomdSe Chr5na 
biskupem lublaAsk^m (1597—1630) za Ferdi- 
nanda II. (1596—1637) znamenalo blizkou zd- 
hubu protestantismu v K-ne. Protiretormace 
po£ala ihned v m^stech, kde sesazovani evan- 
geli^ti ilfednici, soudcov^ a pisai^i. R. 1598 
doSlo tak^ na kazatele, ktei^i byli pfes odpor 
stavd (hrabata Lanthieri ve Vipavfe) zbaveni 
sv^ch ilifadA. V Lublani zakazovdno voliti 
evangeliky do rady, jako2 i propflj^ovati jim 
prdva obcansk^ho. R. 1598 (22. fijna) vyddn 
rozkaz, die kterdho m^li vSichni kazatele a 
u5itel^ augSpursk^ho vyznani v Lublani opu- 
stiti bShem dne m6sto a b^hem dalSich tff 
dni d^di^n^ zem6 vflbec. Ji2 1. list, sloufil 
biskup V Lublani m§i za zvukft ambrosidn- 
sk^ho chvalozpSvu. Skoly byly zavirdny, a 
18. srp. 1598 propustili stavov^ posledniho 
rektora, Engelberta Engla. VSecky protesty 
stavd (22. led. 1599 a 24. lin. 1600), ktefi si 
i cisafi Rudolfovi II., jakoito »hlave rakou- 
sk^ho domu a nfimeck^ h'Scc, st^iovali, byly 
bezv^sledn^. 22. pros. 1600 zahajil biskup 
nov6 zfizenou >reforma£ni kommissi«, 
kterd ve spolku se zemsk^m hejtmanem dik- 
tovala pokuty pen£2it^, konfiskace statkd, vy- 
hnanstvf a jinc tresty. 29. pros. 1600 spdleno 
na lublafisk^m tr2i§ti 8 pln^ch voz& knih a 
9. led. 1601 Ifi. Podobnfi provddSna proti- 
reformace tak^ v Gorensku. V led. 1601 na- 
h'dila ref. kommisse, by kazd^, kdo setrvava 
v bludn^ vife, do 6 ned^l a 3 dnfi opustil 
zemi. Ze sv^ho jm^ni musil vSak, dHve nel 
odeSel, zaplatiti 10 7o' Sedlaci protestantSti 
byli V noci pfepaddni a v£zn£ni, domy pak 
jejich boFeny, Ani mimo zemi nebyfo ni- 



Krajina. 



21 



komu dovoleno pHjati vlru protestantskou. 
To pohnulo kone^ne prot. stavy St^rsk^, ko- 
rutansk^ a krajinsk^, 2e se shromdidili 6. zifi 
1603 V Hradci, kde sloiili prosebn^ list, kter^ 
odevzdali arciv^vodovi 20. fijna. Ten ndvo- 
dem biskupa lavantsk^ho Stobfta nevyhov61 
stavflm» kdy2 pak tito prosbu svou opako- 
vali, byli v z^fi 1604 nemifostive pfijati. R.1614 
stal se sice biskup Chr&n mfstodriitelem zemi 
vnitrorakousk^ch se sidlem v Hradci, ale boj 
proti protestanlAm vedl i odtud hou2evnatd. 
Stavov^ stdle dinili si nad^je na lepSi £asy, 
kterd pochovala i!ipln$ bitva b^lohorskd (1620). 
Cfsaj^ Ferdinand v srpnu 1628 naHdil, aby se 
nekatolickd Slechta b^hem roku a dne ze zeni6 
vyst^hovala. Cetn^ rodiny opouStSly vlast a 
uchylovaly se dflem do Nemecka (Norimberk 
1629), dflem do Cech, Rakous a Uher. 10. tin. 
1630 zemi^el tak^ biskup Chrdn, kter^ s je- 
suity dokondil dilo protireforma^ni. 

Z pen62it^ch pokut a ietn^ch darfi, jak 
od arciv6vodsk^no domu, tak od katolick^ 
^lechty, zfizeno bylo kollegium jesuitfi, k n£- 
mu2 pfipojen br^y tak^ konvikt, z n6ho2 
vzniklo pozdiji gymnasium. 

JeSt6 r. 1648 8na2ili se stavov^ vnitrorak., 
by jim vrdceny byly op^t statky a oni voln^ 
mohli vfru svou vyzndvati. Mirem vestfdl- 
sk^m poskytnuta sice exulantAm amnestie a 
dovolen jim n^vrat do vlasti s tou podmin- 
kou, 2e stanou se katolfky. Na to vSak prote- 
stanti nemohli pfistoupiti. Pom^ry K-ny za 
30let6 vdlky byl^ vefmi neut^en^. Zem£ 
trp6ia ohromnfmi bfemeny bernidnimi. 

R. 1640 usadili se v Krani kapucfni, v No- 
v^m Mest£ r. 1654. V Lublani zalo2en r. 1648 
kldSter klarisek. 

V. Od Leopolda I. af na naSe fasy. 
Za vlidy Leopoldovy ti^astnili se Krajinci 
vSech bitev, kter^ v t^ dob6 byly svedeny: 
r. 1675 proti Francouzflm, r. 1664 u sv. Gott> 
harda, r. 1683 pfi oble2eni Vidn6 a ^etnj^ch 
jinj^ch 8rd2ek ph Hranici. V t^ dobi zname- 
nati m(!i2eme velik^ vliv italsk6 kultury, zvU- 
St6 viak v^tvarn^ch um^nf . Cinnost v6deck^ 
soustfedila se v prv6 videck^ spole^nosti 
»Academia Operosorumc. Vedle historika 
SchOnlebena, otce krajinsk^ historic (1618 
a2 1681), jeho2 vlivem dostalo se K-n6 zase 
knihtiskdrny od dob reformace, Dolni^ra 
(1655-1719), prdvnika Tana Daniele z Erberku 
a v^edndno l^kafe] Marka Gerbce nejvice 
proslul J. W. Valvasor (v. t.). 

R. 1705 zemfel cisaf Leopold a vlddu po 
nfim pfevzal Josef I. (1705—11) a po jeho 
srorti Karel VI. (1711—40). poslednf cisaf, 
kter^ si dal osobne v K-n6 holdovati (29. srp. 
1728). Po nim nastoupila die pragjnatick^ 
sankce nejstarSi dcera ieho Marie Terezie 
(1740 — 80^, ktera ujfmaia se lidu selsk^ho ja- 
ko2to »zakladu a nejv. sfly stdtuc. Krajsk^ 
i!ifady rozhodovaly v policii, zdravotnictvi, 
stavbS silnic a jin^ch zdleiitostech. Daft po- 
zemkovd reformovdna r. 1748, a moc stavA 
zna6i6 seslabcna. Od 1. list. 1763 vznesena 
politickd spr^va pro zem£ vnitrorakousk6 na 
gubemium v Hradci. Za 7let6 vdlky trpSla 



Lublai^ velik^mi dan^mi vileinfmi a zna£n£ 
se zadlu2ila. Cisafovna starala se o ikolstvi 
(normdlnf Ikola r. 1775), obchod, prflmysl a 
hospoddfstvf. Za nf zkv^talo umSni a v6da. 
ZruSeni fidu jesuitsk^ho (1773) vedlo k re- 
formg gymnasijniho vyuiovinL 

Cisaf Josef II. (1780—90) pokradoval v re- 
formich matdin^^ch. Ofad zem. hejtmana zru- 
len (1783) a pro sprivu St^rska, Korutan a 
K-ny dosazen jako mistodr2ici a zem. hejtman 
hrab^ Fr. Khevenhiiller. R. 1782 zfizen appel- 
ladni soud pro zem6 vnitrorakousk^ a ven- 
kovsk6 se sidlem v Celovci, zemsk]^ soud 

V Lublani. R. 1781 vydal cisaf tolerancni pa- 
tent a omczoval pf ilisn]^ po^et kUlterfl. JmSni 
zruien^ch kldSterfl (Bistra, Lublaft, Loka, Me- 
kine, Velesovo, Zatidina, Kostantevica, Novo 
Mesto, Krani) pfipadlo n^bo2ensk6mu fondu, 
z n£ho2 zakldddny nov6 Ikoly a fary. Leo- 
pold II. (1790—92) zfidil op6t lifad zemsk^ho 
hejtmana, kter^m ustanoven v K-n$ hrab£ 
Gaisruck. VUda FrantiSkal. (1792—1835) 
vypln^na ie zdhubn^mi vilkami s Francouzi, 
ktef i vnikli do K-ny pod Bernadottem r. 1797. 

V bfeznu (23.) byh v Idrii, kde konfiskovali 
rtut a rumftlku v cenfi 2,000.000 fr., 27. bf. 
u Nanosu, 2. dub. opustili Postojnu a tihli 
k Lublani, kterou cis. vojsko opustilo 28. bf. 
T6m6f tfetina obyvatelstva se z m6sta vyst6- 
hovala. V kv6tnu odeSli Francouzi ze zem6. 
Podruh^ vtrhlo vojsko nepf^telskd do Lublan6 
28. list r. 1805 a krut£ si po6inalo pod Masse- 
nou, kter^ vydiral ohromn^ summy penSz. 
Kdy2 4. led. 1806 opustil misto, vftaloobyvatel- 
stvo radostn^ vojsko cisaf sk^. D^le trvala tf eti 
invasc. Zatim co Napoleon r. 1809 tdhl k Vidni, 
bylo vojsko cisaf sk^ pod arciv^v. (anem nu- 
ceno ustoupiti z Italic. Pfechody na Krasu, 

V Julsk;^ch Alpdch a v okoH Lublan6 byly 
obsazeny vojskero. Ale ji2 22. kv. 1809 kapi- 
tuloval velitel citadelly lublafisk6 pfed Macdo- 
naldem. Notransko a Gorensko dostalo se do 
rukou nepfdtel, jen Dolensko dr2eli je2t& ci- 
safStf. V^pad proti nepfdtelAm byl v okoH 
Nov6ho Mesta a Ko£evje ukrutn6 potla£en. 
General hrab6 Baraguay d'Hillters pfevzal 
velitelstvi v K-n6 a dobytj^ch provinciich, 
sprdvu jich pak vedl hrabe Daru jako gener. 
intendant. K. m£la zaplatiti 15,260.000 fr. vi- 
le£n6 n^rady, z ni2 odvedena ien mali iist, 
nebof mirem vfdefisk^m (14. fijna 1809) po- 
stoupilo Rakousko Napoleonovi Hornf Koru- 
tany, K-nu, Gorici a GradiSku, Terst, iist 
Istrie a Chorvatsko od mofe a2 po Savu. 
Z tdchto zemi utvofil Napoleon, pfidav k nim 
i Dalmacii a n6kdej§i bendtskou Istrii, nov^ 
stit »provincie Illyrsk^c (1,600.000 ob.J, 
k ndrou2 pfivtdlil tak^ republiku Dubrovnt- 
ckou, kterou zruSil ji2 r. 1808. Gener. guver- 
n^rem t^to fiSe se stal Marmont, v6voda 
dubrovnick^, se sidlem v Lublani, kam ode- 
bral se 17. list. 1809. Spravu fidil (mimo ju- 
stici) stdtni rada Dauchy, justice svSfena ba- 
ronovi Coffinhalovi, jakozto gen. kommissafi 
Justi^nimu. Marmont zastdval \lfad sv&j od 
list. 1809 do linora 1811, od 29. ina t. r. do 
bfezna 1813 hrabi Bertrand. 



22 



Krajina — Krajinarstvi. 



Kdyi Napoleon na jafe 1813 odeScI k ar- 
mdd6 do N6mecka, dosazen v Lublani Junot 
a po nSm Fouch6, kter^ pfijcl do hi. mSsta 
29. £ce. Vldda jeho trvala vSak jen do 25. srp. 
1813. Brzy vSak zhasla sldva Napoleonova. 
Eugen Beauharnais spSchal z Italie do lllyr. 
provincii, by je ochrdnil od vojska cisaf sk^ho, 
kter^ chystalo se na K-nu. Byl v$ak z Go- 
renska vypuzen, utrpil u Smarje (12. zifi\ 
ViSni Gory (15. zifi), V. LaS^e (25. lifi) a 
Cirknice pordiku a 28. ziti byl nucen opu- 
stiti K-nu. Cisafsk^ vojsko postoupilo a2 
k Lnblani a pfinutilo francouzskou posddku, 
ie kapitulovala (5. fij.). Cisaf Frantisek usta- 
novil pak guvern^rem lllyr. prov. sv. pdna 
z Lattermannu. Po vit^zstvi u Lipska pfipo- 
jena ceU provincie Illyrskd op^t k Rakousku. 

Krdtk6 mezivlddi Napoleonovo mi, pro SIo- 
vince velk^ v^znam. VUda francouzskd, pro- 
vozujicf ve vSech zabran^^ch lizemfch politiku 
ndrodnostnf, ujimala se tak^ v K-n6 ndrod- 
nfch snah, hlavnS v§ak fe^i slov., kterd vy- 
loucena byla tchda z vefejnosti naprosto. Slo- 
vinsk^ jazyk zavddSn op^t na rozkaz vlidy do 
skol a i!ifad5. Hlavou nov^ho ruchu ndrod- 
niho byl bisnik Valentin Vodnik. Jeho 
vystoupenim u£in6n prvni krok k ustdleni 
jazyka spisovndho, kter^ byl dosud rozdro- 
ben na mnoistvi podfe^i. Po pordice Napo- 
leonov6 nastal zase smutn^ stav vSci za 
Metternicha, kter^ potla^oval vSemolnft pro- 
buzen^ v6domi ndrodnf. Ztrnulou tu dobu 
charakterisuji nejl^pe mySl^nky, projeven6 
zakladateli sv. alliance na kongressu lublaft- 
sk^m r. 1821. Nicin^nS probouzeli i v t^to 
dob6 v6domi ndrodni Preiern aBleiweis. 
Rok 1848 pfinesi konstituci asm' vracela 
se op£t nao^je v lep§i ^sy, kter^ kalila vUda 
Bachova. Od r. 1860 dob^vaji si Slovinci na 
ilstavnfm kolbiSti svd prava. 

Krajina u Jihoslovanflv znamenalo 
zemi na kraji 6iii na pomezi (od toho i kra- 
jinOf vdlka, krajiniti^ valku v^sti, krajinjenje, 
vedenf vdlky; viz slovnik Vuka Karadiide a 
Miklo§idflv etym. slovnik). 

1) K. slove podnes hornatd koncina poddl 
zdpadniho pobfeii jezera Skaderskdho, od 
feky Bojany do Crmnice, s obyvatelstvem 
albansk^m, druhdy na pomezi srbsko-byzan- 
tinskdm. V kldStere Panny Marie Krajinskd 
(Predista Krajinska v XV. stol.) pohfben byl 
poditkem XI. stol. sv. Vladimir, kni2e Srbuv 
V Dioklitii, zavra2d6n^ od Jana Vladislava, 
cdfe bulharskdho; zficeniny kldStera toho 
stoji nyni na p5d6 tureckd blizko hranic 
dernohorsk^ch na i!ipati vrchu TaraboSe. 

2) K. slufo koncem stfedniho veku hornatd 
pomofi okolo Makarsky mezi OmiSem (Aimissa) 
a i&stim Ncretvy, drundy na ji2. pomezi krd- 
lovstvi Chorvatskdho (lat. Crayna, Craynen- 
seSf slov. Krajinjane), s obyvatelstvem pro- 
vozujicim dasto loupe2nictvi na mofi a s vy- 
nikajici Slecht. rodinou Kadid&v, v n^kdcjSich 
sidlech Neretvanflv. 

3) K. dili Tureckd Chorvatsko naz^-- 
val se severozapadni kraj Bosny» nyn^jSi kraj 
bihadsk]^, od XV. stol. na pomezi Tureckd 



file se zem^mi kfesfansk^mi. D^jiny viz 
Bosna, Chorvatsko. 

4) K. slove V krdlovstvi Srbsk^m kraj ne- 
gotinsk^ poddl Dunaje od prfllomu dunaj- 
skdho a2 k listi Timoku; hi. misto je m^sto 
Negotin. Pflvodn^ pocitalo se okoli Kladova 
CO zvldStni kondina, fedeni Kljud. K. se pro- 
stirala od Kljude do Timoka. Zsl tureckdho 
panstvi spravovali ji do r. 1807 kfesCanSti do- 
mdci »knezovdc z rodiny Karapandiidflv. JtJXr. 

5) K. byl u rakousk^ch Chorvatosrbfl ob- 
dansk^ch ndzev pro tist^ vojensk^ obvod b^- 
vald Hranice Vojenskd. FM, 

Krajina h^roicki v. Hdroicki k. — 
K. intimni v. Intimnf. 

Krajin4f fltvi jest obor umSni malifskdho, 
jeho2 i!iIohou jest poddvati dojem krajiny 
prostfedky malifsk^mi a vyvolati na zdklade 
jeho urdit^ citov^ a ndladov^ stav v duli di- 
vdkov6. Die tdchto poslednich intenci mfl2eme 
rozvrhnouti k. na dv6 hlavni skupiny: k. h6- 
roickd a k. intimni (v. t.); jinak di se k. 
rozd^liti na stilisovand, idealisovand a na 
naturalistni, kterd2to d^leni souhlasi v pod- 
statfe s pfedchozim. Pfi prv^m spoiivi hlavni 
dflraz na vedeni linii, lidelnS volendm svStle, 
pfi druhdm na v6rn6m podani prostdho kraje 
a jeho effektA sv^teln^^ch a vzduSn^ch; prvd 
vyznaduje se dramatickym a rhdt(5rick^ pa- 
thosem, vysok^^m slohem, druh6 dojmy lyri- 
ck^mi a idyll ick^mi. D^jiny k. souviseji ^zce 
s dSjinami maltfstvi vabec a pocinziji v do- 
bdch, kdy realismus do um£ni podind vni- 
kati. V klassickdm starov^ku u kekfl tento 
obor um^ni pfistovdn nebyl; misto zobrazeni 
krajiny u2ivali stafi fi.ekov6 allegorick^ch a 
symbolick^ch spodobeni fek, pramenQ, hor 
a jin^ch element^ a nimStCk krajindfsk^ch, a 
teprve Kimand podali, ad zfidka, u2ivati krajin 
pfi sv^ch ndst^nn^ch dekoracich. Byzanti- 
nismem byl vSak dal§i rozvoj, kter^ mohl 
vdsti ku zobrazovdni vegetabilni pf irody, i!kpln6 
pferuSen, a takd po ceW stfedov^k najdeme 
jen mdlo pokusfl ve smdru tomto; krajinu a 
zejmdna oblohu nahrazovalo zlatd pozadi, 
obydejn6 vzorkovand, tladend, rytd a punco- 
vand. Teprve od XIV. stol. zanechdvaji n6- 
ktefi mistfi aspoii dastecnS tuto starou tra- 
dici, pojimajice do sv^ch obrazfl architektury, 
stromy a krajinafskd pozadi, tak v Italii Giotto 
di Bondone, Simone di Martino a j., v dem2 
pokradovali pozd^ji Masaccio, Giovanni da 
Fiesole a j. balii dflle2it^ pokrok v k. stal 
se V XV. stol. ve Flandfich, kde bratfi van 
Eyckov6, Dierick Bouts, van der Weyden a 
Memling pfivedli krajinu v pozadi sv^ch 
obrazfl k ilkplnd platnosti jakozto rovnocen- 
ndho dinitele umd^leckdho tidinu. Naturalism, 
Sifici se od XV. stol., tento rozvoj !!kdinn6 
podporoval. Rovnd2 tak v Italii v dob6 t6 
nab'^vd krajina stdlc vdtSiho v^^znamu a st&vi, 
se cmle2itou d^sti dila, jako shledame u Gozzo- 
liho, Botticelliho, Signorelliho, a o ndco po- 
zddji u Tiziana, Giorgiona, Lionarda a RafTaela. 
Rozvoj krajinafskdho pozadi ve FlandHch 
pAsobil takd na Skolu kolinskou a norim- 
berskoa. V um6ni deskdm podini se objevo- 



Krajinafstvi. 



23 



vati krajina tak^ ji2 ve stol. XV., a byli to 
zejm^na illuminitofi, ktef i jii v dobS husitsk^ 
s oblibou po^ali p^stovati tento nov^ obor. 
Prvni pokusy zobraziti motivy kraiindfsk^ 

V desk^ra um^ni pochdzeji ovSem jiz z prv6 
polovice XIV. stol., sta^i pfipomenouti na pf. 
stilisovan^ stromy v legend! sv. Jif i v zdmku 
jindHcho-hradeck^m, celkovSji vsak a s v6tSi 
samostatnosti vyskytujc se krajina u nis takd 
teprve kol r. 1400 a ve stol. XV., tak na pf. 
na oltifnich kffdlech z 1380—1400 v obra- 
zdrn6 V Rudolfin^ a tamt^i na oltafnich 
kfidlech ze sv. Magdaleny u Tf cbon^ a jinde. 
K samostatn^mu v^znamu jako2to zvIdStni 
genre malif sk^ povzneslo se k. teprve v X VI. st., 
a za pAvodce jeho v um£ni vldrosk^m po- 
va2uje se Patenier (f 1524). Ddle pokra^ovali 
Mathias a Hieronimus Cockov^, Gassel, Bles 
a zejm^na Paul a Mathias Brilov^ (v 2. pol. 
XVI. stol.), ktefi krajinifsk;^ sloh nizozem- 
sk^ pfenesli do Italie; bratfi Brilov6 pova- 
2uji se tH za vlastni zakladatele k. iakoito 
samostatndho oboru um^leckt^ho. Vedle Brilfi 
vynikli Gilles ml., Coninxloo, Mostaertov^ 
Frans a Jan, Savery, Walkenborghovd a j. 
DalSi vfvo] k. nizozemsk^ho vedl ku dv^ma 
odliSn^ SkolcLm, vldmsk6 a hollandsk^. AvSak 
i ve Skole vlamskd Ize pozorovati dv£ hlavni 
skupiny krajindf fl kolem obou hlavnich mistrfl, 
Rubensa a Sametovdho Breughela. Skupina 
Rubensova mi, pln^, syt^ a sfavnat^ t6n a 
zlatit^ lesk tepl^ barvy. Skupina Breughelova 
vyhleddvd proti dekorativnf voln^ lif ce sku- 
pmy pTv6 realistick^ detail; k prv6 patfi: 
de Wadder, Wildens, van Uden, d'Arthois 
a j.; k druh^: Stalbemt, Govaerts, Gysels, 
Vinckbooms a j. Mezi ob^ma skupinami stoji 
Jan Siberechts (1627—1703?), jen2 bedlivfc 
vSiroal si iii vzauSn^ch a svStcln^ch jevfl 
jako2to podmfnek ndlady. Od konce XVII. st. 
podind do k. vldmsk^ho vnikati h^roickd stili- 
sace italskd a pfivodi lipadek domaciho um^ni. 

V t^ dobS pAsobili van Plattenberg, de Witte, 
Immenraet, Genoels, Spierincks a kone£n£ 
Comelis a Jan Huysmansovd. Uprostf ed mezi 
naturalismem vldmsk^ a italskou idealisaci 
stoji krajindfskd Skola francouzskd XVII. st, 
kteri ve stoleti ndsledujicim platila za vzor 
umini krajindf skeho ; jeji pfedstavitel^ jsou 
Nic. a Casp. Poussinov^ a Claude Lorrain 
(t 1682). HoUandsk^ k. ve stol. XVII. do- 
stoupilo sv^ho vrcholu ve v^rn^m poddni 
intimity domdciho kraje. Um61cfl, ktcH i!i£ast- 
nili se tohoto rozkvetu, jest znacnd fada a 
sta^i uv^sti pouze tyto: Jan van Goyen, Jan 
Wynants, Art van der Neer, Jacob a Salomon 
Ruysdaelov6, Allart van Everdingen, Meyndert 
Hobbema, A. Waterloo a Ludolf Bakhuizen, 
k nimi mo2no pfi6'8ti tak6 um^lce, ktef i spo- 
jovali k. s v^jevy genrov^^mi, s malbou zv^fe, 
architektur a ktefi malovali kv^tiny, jako: 
Wouwermann, Cuyp, Potter, Neefs st., van 
Heem, van Huysum a j. Tak^ hollandsk6 k. 
podlehlo ku konci XVU. st. stilisaci italsk^ a 
sm^r ten zprostfedkovali Hermann Swanevelt, 
2«[k Lorrainflv, a Saftleben. Z klassicistfl hol- 
landsk^ch proslul pak Gerhard de Lairesse. 



V XVIII. stol. projevuje se ve Francii a 

V Anglii snaha navrdtiti se k naturalistnim 
principfim krajinaffl hollandsk]^ch XVII. st.; 
zdstupci t6chto snah, od nich2 vede pfim^ 
cesta k modern imu k. XIX. St., bjrli Watteau 
ve Francii, Gainsborough v Anglii a ve §vj- 
carsku Gessner. Z jin;^ch krajindffl XVIII. st. 
uvedeni budtei: J. A. Thiele v Dr<L2d'anech 
(t 1752), v Italii Nizozemec Vanvitelli (f 1736) 
a Giovanni Paolo Pannini (f 1765), v Benkt- 
kdch Antonio Canale, Bernardo Canaletto a 
duchapln^ Francesco Guardi (f 1793); ve 
Span^lsku don Pedro Rodriguez de Miranda 
(f 1766) a don Mariano Ramon Sanchez 
(t 1822). V Cechdch bylo k. v XVI. a XVII. st. 
pod vlivem nizozemsk^m a vykazuje zejm^na 
v XVI. stol. £etn6 krajindfsk^ prdce illumi- 
ndtorsk^ v rflzn;^ch kanciondlech a pod. ; pf i- 
kladem budi2 kanciondl chrudimsW. V dob6 
Rudolfa II. pflsobil v Praze take uveden;^ 
ji2 Roelant Savery; v k. roku 1700 vynikl 

V Praze Jan Jakub Hartmann a o n6co po- 
zd^ii syn jeho Franti$ek Hartmann a Igndc 
Heldmann; ke kraiindfiim ^esk^m XVIII. stol. 
mfiieme £itati takd F. Scheyerera a do ji- 
st^ miry i Grunda, Hirschelyho a Anger- 
maiera, kteffi dva posledni malovali kv^tmy. 
Ku konci XVIII. a na po£. XIX. stol. pronikl 
klassicism jako do vsech ostatnich oborA 
malifsk;^ch, tak i do k. Zdstupcov^ tohoto 
\!ipadkov6ho sm^ru, jeho2 vzorem byl Poussin, 
byli hlavnS N^mci Reinhardt, Koch, Rott- 
mann a Friedrich Preller, jen2 proslul cyklem 
krajin k Odyssei. Z klassicistA francouzsk^ch 
zndm jest hlavnS Valenciennes, jen2 vychoval 
celou fadu 2dkA doby Napoleonovy; vedle 
n^ho budte2 uvedeni: Hubert Robert, Jos. 
Vernet, Victor Bertin, Michallon. V Anglii 
znamend Richard Wilson konec heroick^ sti- 
lisovan^ krajiny. lako z oboru iigurdlnfho tak 
i z k. vytla^ena byla idealistickd komposice 
a stilisovand linie hnutim romantick^m let 
tficdt^ch naSeho stoleti, kter6 op£t obritilo 
pozornost k pravdiv^mu podini domiciho 
kraje, co2 vedlo v dalSim rozvoji k modemi 
intimni krajin^, jeji2 z^lady polofeny ve 
skole anglick^ a barbizonsk^. Z N^mcA, ktefi 
sm^r tento jednak ' pf ipravovali, jednak na 
zdklad^ jeho k naturalismu dospeli, budte2 
uvedeni: Lessing, Schirmer, Achenbachovd, 
Gude, Schleich, Heinlein, Zwengbauer, Richter, 
Gauermann, Max Schmidt, Hoguet, Hilde- 
brandt, hr. Kalckreuth, Wilroider, Dquzette, 
Lutteroth, Russ, Sch£lifer, Darnaut. Z um61c& 
francouzsk^ch tdto periody sluSi uv^sti jm^na: 
G. Michel, Charles de la Berge, Camille Ro- 
queplan, Flers, L. Cabat, Jul. Coignet, Th. 
Aligny, Edouard Bertin, Paul Flandrin, Paul 
Huet. 

Zatim k. anglick^, vychdzejic od Gainsbo- 
rougha, dosp^lo k vysok^mu stupni rozvoje 
a po^alo sv^m nov^m zpflsobem pojimdni 
krajiny pfi voln^m a Siroce rozlit^m svStle 
pQsobiti na um^ni na pevninS a zejm^na na 
umfini francouzsk^. Nov^ barevn^ ndzor a 
theorie plein-airu v tSchto krajinafsk^ch stu- 
diich anglick^ch maji svflj pAvod; umSlci se- 



24 



Krajinci Bill — Krajif z Krajku. 



znali, 2e krajina jest stdle jina a 2e in^niv^ 
dojem, jak^ cini, podmin&n jest celou fadoa 
zdinlive nepatrn^^ch podminek, kter^ studo- 
vali, at to byl ji2 i&tvar pddy a tvar mrakd, nebo 
effekty sveteln^ a vzdusn6 a iemn^ odstfny 
barevn^. Z t^to snahy po podani skateindho 
dojmu krajiny vznikfa Skola impressionist^, 
kterd2 vySla ze §koly barbizonsk^. Z kraji- 
ndi^Av anglick^ch a skotsk^ch, ktefi zahdjili 
tuto nejmodern^jSi epochu krajinafskou, sluSi 
uv^sti jm^na: Turner, Constable, Bonninfi^ton, 
Crome, Cotman, Vincent, David Cox, William 
Muller, Peter Graham, H. Dawson, Boughton, 
Paterson, Grosvenor Thomas, W. Kennedy, 
E. A. Walton, D. Gauld, Austen Brown, j. 
W. Hamilton, John Terris, Sherwood Calvert» 
Macauley Stewenson, Leslie Thompson a j. 
Z t^chto jmenovan^ch pftsobili hlavn^ Turner 
a Constable na moderni krajindfskou Skolu 
franco uzskou ve Fontainebleau (barbizon- 
skou), jej{mi2 htavnimi zastupci jsou Kousseau, 
Corot, Dupr^, Diaz, Daubigny, Chintreuil, 
Harpignies; k nim dru2i se malifi zvifat 
Troyon, Rosa Bonheurovi, Emile van Marcke, 
Ch. Jacque a j. Z ostatnich modernich fran- 
couzsk;^ch krajindffl a z t6ch, v jejichS dilech 
krajina d&leiitj^m jest ^initelem, budte2 uve- 
deni: Breton, rissaro, Milet, Courbet, Monet, 
Bastien-Lepage, Puvis de Chavannes, Cazin, 
Montigny, A. Beauvais a Rambaud. Z ostat- 
nich modernich umclcfi, ktefi krajinu v^lu6n6 
nebo jako dflle2itou sou&isf sv^ch d£I pSstuji, 
budtei jmenovani : v Belgii a Hollandu: Cour- 
tens, de Haas, Kindermann, Mauve, Koek- 
koek, Mesdag, Moudriaan, van Lcemputten, 
R. Fehdmer; v Dansku: Dahl, Morgenstern, 
Gurlitt, Lundbye, Skovgaard, Rump, Kyhn; 
ve Sv^dsku a Norsku : Bergh, Kreuger, Thau- 
low, Werenskiold; ve Span6Isku: Manuel 
Garcia y Rodriguez; v Americe: Cole, Bier- 
stadt, Gifford, W. M. Hunt, G. Innes a j. 
Z malii^ rusk^ch, ktefi p^stovali malbu 
krajin, sluli uv^sti: Orlovsk^ho, Ivanova, 
Perova, VereS^agina, SiSkina, S^edrina, Le- 
bedova; z polsk^ch: Norblina, Orlowsk^ho, 
Vogela, Dmochowskdho, Brandta, Sokolow- 
sk^no, Grottgera, Gierimsk^ho; z modernich 
nSmeck^ch um^lcft, z nich2 starSi pracovali 
pod vHvem mistr& fontainebleausk]^ch: A. 
Liera, Wengleina, Neuberta, Stabliho, Froli- 
chera, Liebermanna, Detmanna, H. Baische, 
Schweitzera, Rauppa, Pigelheima, Ziigla a ko- 
ne2n£ nejmoderndjSi umelce Boecklina, Hanse 
von Maries, Hanse Thomu, L. v. Hofmanna, 
Jul. Extera, Klingera, H5nova a j. 

Cesk6 k. XIX. stol. vyrdstalo z po^dtkd 
velmi chatrn^'ch; pro vzd^ldni krajin^fsk^ 
nebylo pH akademii pra2sk6 dlouho 2ddn^ 
odborn^ Ikoly, kterd zfizena byla teprve 
r. 1806 a trvafa pouze do r. 1818, u^itelem 
jejim byl Karel Post I. Vedle Postla 2ila tehdy 
V Praze fada kreslifd vedut a pohledft kraji- 
nifsk^ch a architektonick^ch, kter^ zhusta 
ryjeck^ byly reprodukovdn^. Z tSchto kreslifd 
a malifd z pocdtku stoleti jn\^nujeme: F. X. 
Prochdzku, Puchernu, Pafizka, L. Kohla, Fr. 
Wolfa. Schemberu, Morstadta, Tejika, J. K. 



Burdu a Zwcttlera. Tento posledn^ jmenovan^ 
zaloiil r. 1826 novou krajindfskou ikolu ve 
svazku s akademif, ale trvinf jejf bylo kritk^. 
Viechny jmenovan6 vyzna£aje detailni stu- 
dium prirody a formalistnf ieji pojimdni. Bliie 
k intimni luajin6 pfibH2ila se dalSi gene- 
race praisk^ch krajindfA, v jejimi £eie stoji 
Aug. Piepenhagen a Ant. Bfanes. Tento stal 
se tsk6 prvnim professorem nov6 krajindf- 
sk6 Skoly, zalo2en6 pfi akademii r. 1835, a 
vychoval celou fadu idkA, kterd je$t6 roz- 
mno2ena byla 2dky jeho ndstupce Maxa Haus- 
hofera, kter^ po jeho smrti v fizeni §koly se 
uvdzal. iiky Piepenhagenov^mi byli dcera 
jeho Karolina Weirother-Mohr-Piepenhage- 
novd a Krumpigl. Vedle Picpenhagena a Ant. 
Manesa vynikl jako samostatn^ krajindf J. Na- 
vrdtil. Mimo to pAsobili v Praze od let 20t^ch: 
TomaS Hdlzel, Lexa, Jos. Pachl, Jan Sikola, 

F. R. Bayer, Fr. B6hm, Ig. feivnac a j. Ze 
2dkfl Ant. Manesa a Haushofera budtez jme- 
novdni: Havrdnek, Herold, Liehm, Kroll,Jul. 
Gruss, Stephan, Wachsmann, Kautsk^, Wiirbs, 
Bubak, Brechler, Kroupa, Kosarek, Ullik a 
Mafdk; mimo to pracoval v oboru krajindi^- 
sk^m i Kandler a Amalie Manesovd a £aste(n6 
i Jos. Manes. Dile sluSi uv^sti ze starSich 

G. A. Schulze, Skdlu, Kuderu, Seykoru, Krato- 
chvfla a Hilberta. Tak6 Hochelber a Clarot 
pracovali v k. Modern!, impressionistni sm£r 
uvedl V k. £esk6 A. Chittussi. Nyn^jSi kraji- 
ndfska §koIa prof. Mafaka pfi akademii pra2- 
sk^ zaIo2ena byla r. 1887; 2dky t^to skoly 
byli: Kavln, Holub, Engelmuller, Bfezina, Sla- 
vfcek, Dvof dk, Czorddk, Wolf, Lebeda, Honsa, 
Kalvoda, Minafik. Z ostatnich £esk]^ch am^lcfl, 
ktefi pdstuji malbu krajin a architektur, bud- 
te2 uvedeni: Jansa, Zd. Braunerovd, SimAnek, 
Kpfipfer, Slab^, Trsek, K. Liebscher, V6§in, 
Schweiger, Kuba, Kruis a architekti Koula, 
Kadraba a Stibral ; mimo to V. Stifter, A. Kimig 
a Ant. Brandeisovd. Srv. pojedndni F. X. Jiffka 
K. a ieho pokusy u nds na pod. XIX. stol. a 
N^kolik uraSleckJch portrait^ (F. Hradeck^), 
oh6 ve »Kv6tech« 1898, a t6ho2 Josef Navrdtil 
ve slanskdm »Obzoru« 1898; K. B. Midi, K. 
(»Zlata Praha*. 1899). J-k. 

Krajinol Bill (Beli Kranjci) obfvaji 
V Krajin6 jihov^^ch. dds€ okrcsu kodevsk^ho 
(lidoli horni Kulpy a Cubranky), okres demo- 
meljsk^ a zap. dasf okresu metlick^ho; hovo- 
fice zvUStnim naf ecim slovinsko-chorvatsk^m 
£ini pfechod do obyvatelstva chorvatsk^no. 
Od ostatnfho obyvatelstva liif se krom6 nd- 
feti tak^ od^vem (bild sukna a ko2ichy z ovd{ 
vlny), odkud2 i jm^no jejich se oavozuje. 
Jest jich asi pfes 40.000. BPfd. 

Krajif % Krajku, jmdno slavn^ rodiny 
starocesk^, ktera pochdzela z KraAska a prvot- 
nS se Kreiger v. Kreig psdvala. Erb: Stft po- 
lovi^n^ poKosem barvy £erv. a bil^ (podle 
jin^ch modr6 a bil^). Pfedek jejich Kunrdt 
obdr2el r. 1355 Grafenstein v Korutanech 
pod l^no a potom jin^ statky od kn. Albrechta 
a bj'val po r. 1365 hejtmanem v Korutanech. 
R. 1385 postoupil statek svdj Bled v Krajin^ 
bratru Gothartovi. Bylf toti2 v Cechdch, kde2 



Kraji§t6 — Krajky. 



byl od r. 1380 nejv. hormistrem, zjskal Lom- 
nici, kterou r. 1381 krili Viclavovi za Land- 
dtein a Bystfici postoupil, a r. 1387 koupit 
^iikrajoT na Morav£. Man2. jeho darovala mu 
syny Lipolta,Jana,Jifiho, Ondfeje, Kun- 
rdta, Hartneida a Jana. NejstarSi Lipolt 
spratroval napfed LandStein, za husitsk^ch 
vilek byl hejtmanem v Bud^jovicfch a bojo- 
val arputnS s husity, prodei r. 1420 Bystfice 
vypdloia a rodina jeho tam zajata. Od r. 1426 
byl hejtmanem na Morav6 a zemfel dne 
13. tifi r. 1433 (man2. Anna z Mezifi^i). Kunrit 
byl r. 1410 pinem na Land§tein6 a pozd^ji 
hejtmanem v Korutanech (f 1446, manz. Kres- 
cencie ze Stubenberka). Zflstavil tfi syny, 
z nichi nejstarSi Vol f gang po smrti otcov6 
pfeb^val V Korutanech, ale pozdSji se uch^lil 
do Cech. Tu koupil r. 1459 Bilkov a Dacice 
a dr2e v£rn6 s krdlem Jifim dostal od n£ho 
CorStein. Z man2. EliSky z Boskovic m^l 
4 syny. Kdyi je r. 1487 delil (£esk^m listem), 
dostafi Lipolt a Jindf ich Corstein, Jifi 
a Kanrit LandStein a Bilkov, a Bystfici a 
Dadice ponechal otec pro sebe, ale r. 1489 
postoupil syn&m, tak ze onino m^li Da£ice, 
tito Bystfici. Lipolt byl sudim bmSnsk^ ciidy 
V 1. 1492—96 a r. 1604 nejv. sudim mark. 
Morav. Za dfl mil CorStein, kter^' prodal. 
Brath' Jiff a Kunrdt zalo2iii dvS poSlosti, bvli 
vSak mimo ni i jini K-ov^. A. Bvstficki 
p o i 1 o 8 1. Jifi dile se s bratrem obdr2eI Land- 
Stein a Bilkov. Zemfel r. 1492, zflstaviv z manl 
Apolonie z Puchheimu syny Volfganga a 
ZdeAka. Pfi dileni r. 1518 obdrfel onen 
Bilkov, tento LandStein. ZdenSk zemfel pfed 
r. 1540 zAstaviv syna Zdenka, jen2 oriel 
LandStein (f 1577). TJi statek pak r. 1679 
pro dluhy proddn. Anna, dcera Zdenkova, by la 
vdana za Vil^ma z Roupova. Dot^en^ Volf- 
gang ziskal od bratra Bystfici, koupil Rohozec, 
jej2 postoupil r. 1534 za 2ebrdk a To£nik, 
ale tyto tak^ prodal. B^val hejtmanem be- 
chyfisk^ho kraje, od r. 1537 nejv. kanddfem 
a od r. 1542 nejv. purkrabi (f 1552). Z man2. 
2ofie Kfineck^ z Ronova zdstavil 5 synAv. 
Pfi dfileni dostal Jif i Volf Vranov, Hrddek 
a Lidov, Jan polovici Bystfice, Vil^m druhou 
polovici,.Adam Volf Jaroslavicea Albrecht 
t>a(ice. Jan zemfel r. 1564 bez didicAv a 
statek jeho spadl nabratfi. Tak^ ViMm (f 1572) 
a Adam seSfi bez dfidicflv. Jifi Volf (f 1565) 
mil syna Julia, kter^ d^dil Bystfici po str^ci 
Vil^movi, pon£vad2 ji tento celou na sebe pfe- 
vedl, ale pro mnoho dluhflv a odkazfl r. 1575 
prodina. Albrecht mil z man2. Majdal^ny ze 
Vfeaovic syna Oldficha {f 18. ice 1600), 
jen2 DO nim didil Daiice. Byl c. k. radou a 
zemsk^m soudcem a jsa tohoto vzdcniho rodu 
posleani odkizal Daiice sestfe svi Katef ini, 
vdov6 po lanovi z Lipiho. B. Boleslavskd 
poSlost. Kunrdt sedil napfed na Bystfici, 
u ni2 zalo2il r. 1501 kldSter Pauldnflv, ale od 
r. 1512, najav si Brandos, odstihovai se do 
sev. Cech a postoupil Bystfici str^ci Volfovi. 
BylaC se totiz sestra jeho Johanka vdala za 
Jana Tovaiovskiho z Cimburka a po smrti 
Adama, syna sviho (f 1502), veSkeri jmini 



jeho, Boleslav, Michalovice, Rohozec a Bran- 
dos, zdidila. S druh^m manielem sv^m Janem 
ze Selmberka naklonila se velice k Bratrski 

{'ednoti, kterd dosud jen u chud^ch a mdlo 
>ohat^ch ochrany dochdzela. Boleslav uiinila 
druh^m pfednim sidlem Jednoty. Majic t&mysl 
jmini svi ddti do rodu Krajifskifao zpflso- 
bila, 2e tento se stal potom pfednim oclirdn- 
cem Jednoty. R. 1513 zapsala vSechno sv6 
jminx bratru Kunrdtovi, jen2 si u£eni bratr- 
ski tak oblibil, 2e k nimu r. 1530 vefejni 
pfestoupil. Zemfel dne 10. kv. r. 1542, maje 
viku sviho 72 lita. Syn jeho ArnoSt pod- 
poroval taki Jednotu, ale kdy2 r. 1547 se 
k odbojn^m stavAm pfidal, propadl z pokuty 
Brandos, a Boleslav mu jen v manstvi po- 
nechdna (f 18. bf. 1555). Z man2. Aliny ze 
Selmberka zflstavil syny Kunrdt a, Jifika, 
Karla (f 1577), Adama a tfi dcery. Adam 
pfeikav svi bratry zemfel r. 1588, darovav 
cdsf panstvi man2. Marti z Veselice. Ostatek 
se dostal sestrdm jeho Markiti a Barbofe. 
VSechny tfi didiiky omysly Jifika z Lobkovic 
k tomu byly pfivedeny, 2e mu Boleslav lacino 
prodaly. Markita vdala se pak za Karla Svt- 
hovskiho z Ry2mberka a Barbora za Karla 
ze 2erotina. S^, 

Xrajlite slul u Jihoslovan&v za stfedo- 
viku pomezni kraj. Die zdkonniku cdfe Sti- 
pdna DuSana krajiStnik, velitel krajiSti, 
byl zodpoviden za stfe2eni hranic a povi- 
nen k ndhradi, kdykoli sousedi loupeini 
proSli skrz k. a s lupem se tudy zase vrd- 
tili. — K. podnes slove horskd krajina mezt 
Kystendilem, Vranji, Trnem a Radomirem 
V Bulharsku, na starim pomezi bulharsko- 
srbskim, a sice se tam rozliSuje troji k.: 
trnski, radomirski a kystendilski (Jire^ek, 
Cesty 426 sld.). KrajiSnik slul i za turecki 
doby pomezni namestek iili sand2ak-beg, 
hlavni ▼ XV.— XVL stol. ndmistek spravujid 
nikdejSi zemi »hercegovu€ (Hercegovinu); 
pozdiji sluli tak pomezni strd2ci cili hrani- 
£afi z obou strati, v Rakousku i v Turecku 
(viz Hranice Vojenskd). KJk. 

KraJUihitvi viz Krajky. 

KraJkOT Jakov, prvni zndm^ knihtiskaf 
bulharsk^ z pol. XVI. stol., vytiskl v Benat- 
kdch 2altdf fl569) a modlitebnik (1570). 

Krajky (sloven, ^ipky, pol. korunki, rus. 
krufeva^ franc, dentelles, angl. laces ^ nim. 
Spitien) jsou ozdobni plochy jevici se oby- 
dejni V pruzich libovolni Sifky s krajem 
budto rovn^m nebo vykrou2en^m (viz pfi- 
lohu). Hotovi se z niti Inin^^ch, konopn^ch, 
kopfivov^ch, hedvdbnjch, bavlninjch, vlni- 
n^ch, stfibrn^ch i zlat^ch, ano i z vldken 
rostliny aloe a z vlasin kofisk;^ch. Ku zv^Seni 
nddhery b^valo nezfidka pfi hotoveni k-jek 
pou2ivano zlat^ch, stfibrn^ch a hedvdbnych 
perel, kordlkfl a rozli^n^cn penizkA a cetek 
ze zlatiho plechu. K difdni k-jek tfeba jisti 
dovednosti a zruinosti, neboC jest to nej- 
umileitijSi prdce 2enskd, k jejimu2 doko- 
nalimu vyuceni -nedoide se bez vloh a na- 
dani. Zlat) vik k-jek byl ve st. XV.-XVII., 
kdy na zapadi evropskim zhotovovdna dila 



Krajky. 



leck^ vfvoj k-iek nileii pfedeviim cfrkvi a 
pak teprve pfizni aristokracie a hlav koru- 




'*?« 



han rati krajkovou albu v ceoS 100.000 livrfi, 
vdvodkynfi Doubairitre pokryvku i jedin^o 
kosu krajky za 100.000 korun. Vynikajfdm 
krajkifkdin doatdvalo se fidd a Tyinamendni 
jakoi i odm^ pecSlitfch. Vedle tinnoeti 
prflmyslov^ stalo sc d£lanl k-jtk i obllben$m 
zamistninim vine3cn4ch dam, meii nitnii 
jroenuji ae na pFedium raisti Isabella Spa- 
n£lska, Marie Stuartka a KateFina Medicejskd. 
K. ru£ni rozezn^vdme dvoje: 

, . _ spWtaoi palifkami nebo-li pa- 

,  V I liikovanfi a iiti. 

/^ KpaliCkovSni.kteriitOpri- 

'' ' ce svjm pflvodera tkvf v proplS- 

, tdni a tkani, polfebi jest podul- 

ky , palifek , ipendllkfl a pod vinku. 

PoduSka m&2e b^ti ploch^, kru- 

I ^ ^ hoviti nebo vilcoviti; i tSch po- 



voIn£ dflky. NesmC b^ti pFIIij 

Ichki a proto nejl^pe jest na- 

^' , cpati ji miicninou z pisku a 

drtin. PallEky jsou dvojf, bez 

obiiek a s ob^lkami, i nich2 prv^ 

jsou starii, druhe oovijSf a vj- 

nodnijii, nebat niti na cicb na- 

vinut^ a obilkami kryt£ tak snad- 

tio Be neuSpini. Nejtepii jsou zho- 

toven^ le dteva jvestkov^ho a 

lipovdtao. Od palifek Iddd se, aby 

C .; .,,"k, byly lehkiahladk6 k vflH rych- 

losti pfi DTJci. Spendlikll utivA 

se mosazn^ch i s hlavickami sklenSnJmi r&zn^ 

ally, die toho. jak kter^ druh k-iek a sila 

materidlu pf ipouiti. Podvinek ncbo-li pruh pa- 

pfru tuhAo, na nfitni jest vzor nakrcsien 

nebo vypicbin, oviji sc v stFedu kolem po- 

duiky tak, aby vior na nim naznaden} v mi- 



Dcbyl pFeruien, ale iel do aebe. Pfi zacfndnf 
price napichajf »e po JlFce vzoru budto jikmo 
nebo vodoroTnfi SpendlCky, na nii se tavisf 
paliiky za konce niti na nich navinutjch a 
po^ne se spt^tati. Jednotlivi skFCienf a spo- 



nit^ pfidy a v^plni, i nichi nejoby£ejn&jif 
jsou: pUt4nko, sitovina, dirky, ooca, hrajka, 
hrachovinka, paTuiinka, vrani oka nebo vra- 
ftitka, ploiticoTi £i listkovd a j. Prr^m spl£- 
tdnfm jest pleteoec. Dojde-li pfi prdd nit, 
tFeba ji nastaviti, anii se stane uzel viditel- 
ii$m, nebot krajkovd pletivo uzlu nesnese. 
Roideiani price musi b^ti stile v d61ce asj 
8 cm ke vzoru pFipichina, aby se nest^la; 
kdyi jest hotova, ustFihnou se palifky, vy- 
tihnou Spendllky a prdce jest volnd. 

V jeduotlivfch lenilcb evropskjch vyvinuly 
se zvliitnl speciality krajkiFsk^, tak lejm^a 
V Italij. Francte yynikla sv^mi >vaIencieDnes>, 
jel Bv^ho fasu i nad brusselsk^i vit6zily. 
Anglie vyadiela se svymi ihoniton* a na 
MaftS lavedla vjrobu k-Jek smalt^zsk^chi 
atd. Zvliitnl lajhnavost inaji pro nis k. sta- 
rjch v^iivek lidu slovansk^ho vdbec, pFi- 
pominajicl svou svdriznou podobou v tech- 
nice i omamenta, odliinou od viech k-jek 
zipadoevrop., doby, kdy Slovanstvo vflbec 
iilo ve stycich viijemn^ch. O pflvodnosti 

\i<i t"'A 



i-.I:: 



t. 93e4. Vnfltlti. 

pleteni palifkami svSdci starodavn^ spraco- 
vini primitivni, jei dosud trva v nCkterJch 
dfdinich slovensk^ch na Liptovsku a. v HontS, 
kde hotovi k. jen pro vlastni potFcbu ku 
kroji, kterd sv^in Tzhledero upominaji na star^ 
prjmy a pletanlce. 



Krajky. 



 


imi 


■! 


 

l7 


■■1 


^^H^. 


/■■;',;.>■.. vi 






*' ^k 


I^^^K' ^ 


■i .■ -'i-A-lv*?' " 




' 


4 


pHM 


■SiJ 


■1 


 


•^ 




^S 


f 




a 

..»— * 


^■HBI 


■■■I 


■i 


 


■m 



CMki knjkj od E«]M£kfi. 







Piskovi krajka iloT*Mki 



OTTCV SLOVNlK HAUCKtf. 




Xniitikj ta StrU«T». 



Krajky. 



27 



V Cechach pfiSlo v zapomenuti pfivodni 
spMtdnf lidov^ zavlddnutim belgick^ho vlivu 

V stol. XVII., kdy Magd. Grambovd, Belgicanka, 
zavedla v^robu k-jek flandersk]^ch ve Vam- 
berku. NejvzdcnfijSi byly kvStinov^, jei znime 
ze star^ch ^esk^di hofubinek; levnSjSi byly 
ony, jez zachovaly se jako vroubenf b1atsk]fcn 
a v^chodo^esk^cn jplen a kterd dosud hotovi 
starenky v hordch Orlick^ch. Mimo hory Orli- 
ck6 jsou dosud star^ v^roby krajkdfsk^ ve 
Strdzov^ u Klatov a v Sedlici u Blatn^, kter6 
odIo2enim kroje lidov^ho pfiSIy o hiavoi od- 
byt k-jek. Nejvice utrp61 Strazov, kde pfed 
4 roky pracovalo jii jen 9 nejstarSfch kraj- 
kdfek. Nov]^ ruch za povznesenim krajkdfstvi 
cesk^ho podind sc r. 1889, kdy ve Vamberku 
zfizena byla £eskd statnf Skola krajkdfskd, 
jejiito ^innost nese se sm£rem viem stdtnim 
Skoldm V Rakousko-Uhersku vlastnfm. R. 1892 
zfizen krajkdfsk^ kurs pf i Mestskd priimyslovc 
§kole div£i V Praze za limyslem, poskytnouti 
divkdm £esk^ pf ilefitost sezndmiti se a zdo- 
konaliti se v um^ni n^rodnim, slovansk^m, 

V n6m2 naSe pramatky tak vynikaly. Cinnost 
kursu pFijata od vlasteneck^ch stran s po- 
vd^kem, a ob£ ndrodni Jednoty, PoSumavskd 
i Scveroieskd, vyslaly prflbfehem doby neko- 
lik divek do Prahy, aby se zde krajkafstvf 
pfiucily a po sv^m navratu domfl pflsobily 
o obnovu lidov^ho prflmyslu. V r. 1896 zfi- 
dila Jed. PoSum. vlastni Skolu krajkdfskou ve 
StrdiovS, ktera2 svddomit^ plnf svAi likol. — 
Krajkafstvf do Rudohofi v Cechdch pfene- 
seno bylo ze sask^ho Annabergu, kde r. 1561 
zfidila v^robu B. Uttmanova. O povzneseni 
krajkafstvi rudohorsk^ho zasazovala se hlavn^ 
cisafovna Marie Terezie i neSetfeno pfi torn 
financnich prostfedkfi do mnoha tisicfl jdou- 
cich. Na pod. XIX. stol. iivilo se krajkdN 
stvim V Rudohofi 60.000 lidi, kter^ito podet 
zavedenfm bobinetnfch strojd v Rakousku 
klesl na 12.000. Od t6 doby v5ak op6t vzrostl. 
Soukromj^m spolkem n^meckym pro podporu 
obyvatelu rudohorsk^ch vydriovdny jsou Skoly 
v Doiim Daru, v Nov6 Vsi a v Jindfichovi- 
clch. 

Vynalezeni Sit^ krajky pfisvojuji si Italov^, 
kten bezpochyby pfejali ji od feekfl, uchy- 
livSich se do Italie pfed nesnazemi jim vld- 
dou pAsoben^mi, nebof pozd^jSimi doklady 
stvrzeno, 2e pflvodkyni Sit6 krajky jest fi§c 
Byzantskd. Krajka Sita jest mnohem pracn^jSi 
palidkovand. Hotoveni dfije se ndsledovnfe. 
Krcsba pfenese se pichdnim na iernj perga- 
men a obrysy poSivaji se nitmi ndkolikrStc 
na sebe slozenymi. Z temn^ho papiru ustf ihne 
se itverec (6X6 cm), opatfi se ve stfedu 
otvorem, polo2i na praci jako chranitko a na 
mist6, kde jest prace nekryta (v otvoru), podne 
se pracovati stehy smyckovacirai, kter6 rflz- 
nym sestavenfm vytvofi rozmanit^ v^plnd. 
Stehy krajni zachycuji se na nitich obrysy 
kresby tvoficfch. Po vyplnSni kresby litfm 
kontury se zvldSt osmydkuji, aby jevily se 
vypoukl6. Pak pfestffhaji se na zpodni strand 
nit6, kterymi prdce k pergamenu jest pfi- 
poutdna, a hotovd krajka se oddeh. Krajka 



hotovi se V mensich, asi 14 cm dlouhych ku- 
sech, kter^ se spojuji. 

K sesazeni velkych pfedm6tfl hotovi se 
jednotliv^ tvary a ty se pak dohromady sklddaji. 
Tak nfikdy na Icrajce kostelni pracuje a2 
tficet krajkifek, z nich2 n^kter^ jen r£i2ice 
a hv&dy, jin<5 Hsty a vStvice hotovi a 
opfit jin^ dohromady je seSivaji. VyznaCn^ 
druhy krajky sit^ jsou: 1. Punto a reti- 
cella, ktera jest totofnd s tak zvanou fe- 
ckou krajkou a jei svyrai stfedy pfipomind 
§it^ kraikov^ vyplnS starych lidovych slo- 
venskych vySivek. 2. Punto in aria, vzord 
nejvice kvStinovJch. 3. Punto tagliato a 
fogliami 6i punto a rilievo jest nejbo- 
hatSf a nejsIo2it6j§i ze vSech litych k-jek. 
Tvary provedend jsou v dvoj- i trojnasobn^m 
reliefu vyvySen^m podklddanymi nitmi. Kv6ty 
vynikajid zvldStni geomctrickou pravidelnosti 
sestdvaji z nesdetn^ho mno2stvi ozdobnych 
stehfi. 4. Punto di Venezia jsou benatsk^ 
k. dila zvlaitg obdivuhodn^ho, nekone6n^ho 

V rozmanitostech. 

Z Italie rozSifila se sita krajka skoro po 
vSech zemich zapadni Evropy. Praktickym 
zpflsobem uchopila se v^roby krajkdfsk^ 
vflbec Belgie, jeji2 blahobyt vzal pAvod sv&j 
z kraikdf stvf. V Cechdch zalo2il v^robu krajky 
Sit^ hrab£ Josef z Auerspergu v r. 1816, po- 
volav za u6itelku krajkdfku z Belgie. Vyroba 
obmezuje se na Gossengrfin a 11 okolnich 
vesnic v Rudohofi. V r. 1881 zfizena zde 
stdtni Skola. Vyrobky nezadaji si ni£im pfed 
belgick^mi. V okoli KySperku (t6i v Rudo- 
hofi) zam^stndvaji se Sitim krajky mu2i. 

Na zdkladS prdce ru£ni a vynalezcnim vhod- 
nych strojfl povstala v novdjsi dob£ krajka 
strojni, jeji2 lepSi druhy hotovi se na strojich 
bobmetnich a techto s Jfacquardovymi spoje- 
nych, Spatn^jSi na strojich petinentnich, pun- 
dochdfsk^ch i prymkdfsk^ch. Stroj bobinetni 
jest velice slo2it^. Osnova upevnSna na n^m 
svisle a pfi prdci se shora dolA poiinuje. Niti 
i&tkov^ jsou navinuty na drobounk^ch plecho- 
vych civedkdch a ponybuji se smdrem §ikm;^m 
nahoru i dolfl, pfi demi se kolem niti osnovo- 
vj^ch ovijeji. Cfvedkdm jest pohybovati se 
ruznymi smfiry, aby vytvofily pravidelnou 
pAdu, kterii n6mecky nazyvana tyl, angli- 
cky bobbinnet «» palidkovana sit, kterd 
pfed vynalezenim stroj fi palidkovaia se ru£n6. 
Pfida krajkovd na stroj i zhotovena vy^ivi se 
rudnS nebo pomoci stroje silnymi vlakny die 
vzoru a tim teprve jest v^robek dohotoven. 

V posledni dobS vyrAbeji sc k. strojni na- 
jednou ji2 zcela dohotoven^, mezi nimi2 jme- 
novati Ize imitaci k-iek valenciennskych zho- 
tovenou z pfejemn^ho bavln£n^ho materialu. 
Krajka strojni, jsouc nepomdrnS levn6j$i k-iek 
rucnich, pfes stal6 zdokonalovani nemu2c 
se ani pfibli2ng rovnati t^mto, ani vzhle- 
dem ani stalosti. Pfes to zasazena byla zave- 
denfm strojni vyroby pr&myslu rucnimu velikd 
rdna. V posleani dobe t^si se v§ak rudni 
prdce opfet v6t5i poptdvce. Nejvice strojnich 
k-jek vyrabi Anglie. Marie A, Smolkovd. 

K. Alen^onsk^ v. Alengonsk^ krajky. 



28 



Krajni£ko — Krak. 



Xrajaidko, ves, viz Kranicko. 

KnvJnikf zoolog., viz Calosoma. 

KnvJnik Miroslav, spisovatel ieskf 
(♦ 1. led. 1860 V Hampolci). Studoval v Ji- 
hlav6, Jindf. Hradci. Tdbofc, od r. 1867—71 
poslouchal prdva na univ. pra2sk6, r. 1872 
pov^Sen V krakov6 na doktora a vstoupil 
do praxe pfi finan^. prokuratuFe, odkudi 
pfeSel do advokdtni praxe. Od r. 1879 pflsobi 
jako praktick^ advokdt v Praze, zam^stndvaje 
se hlavnS provdd^nim praci prdvnick^ch pf i 
v^kupu pozemkA pro drdhy a zakldddni le- 
leznicnich knih, v kter^m2to na poddtku jeho 
praxe nov^m oboru ziskal si zvucn^ho jm^na. 

V 2ivot£ spole^ensk^m a ndrodnfm jest K. hor- 
liv^m 6initelem. R. 1895 pfevzal starostenstvi 
Ndr. Jednoty Severo£esk^» na podztm t^ho2 
roku zvolen za poslance na sn£m zemsk^ a 
r. 1896 za nto^stka vrch. fed. Zemsk6 banky 

f»ro krdlovstvi Cesk^. Jest £estnf m ob^nem 
ablonce n. }. a Rydrovic, zasedl v discipli- 
ndrni radS advokatnf komory, jest (lenem 
zemsk^ ielezni^ni rady pro krdlovstvi Cesk6, 
zakldd. ^lenem Svatobora, M^je a j. vlaste- 
neck^ch a vzdSUvacich spolkd a podnikfi. 
K. byl ji2 jako gymnasista literdrn6 dinn^m, 
uvefejAoval droon^jSi lyrick^ bdsn6 a po- 
vidky V £asopisech pod pseud. M. K. Staro- 
hradsk]^ a Tar. Kopeck^, pfispival do 
Hilkov]^ch »Kv6tfl«, »Luraira«, »Sv6to2ora€, 
almanachfl a ve »Slovanuc obstardval po dv€ 
l^ta divadeinf kritiku. R. 1870 provozovdna 
na 6es. divadle jeho dramatickd drobotina 

V 1 jed. Zatknut, O sob£ vydal: svazek Bdsni 
(Praha, 1870, 2. rozmn. vyd. t, 1876); Rohd( 
\ Dube, historickd hra v 5 jedn. (t., 1880), 
ji2 si tehdy spolek Ces, iurnalistfl obral za 
benefi^ni pfedstavenf, ale provozovani jeji 
bylo zakdzdno a povoleno teprve na auto- 
ruv rekurs k ministerstvu. Byl to prvnf histo- 
rickf kus z husitsWch d^jin, jen2 byl za 
tehdej§ich dob na cesk6 jeviSte pfipu§t£n. 
Vedle pfivodnich praci pfeklddal K. mnoho 
ze slovansk^ch jazykA a z franiiny, vydal 
pfeklad »Pisnic B^rangerov^ch ve XII. sv. 
sbfrky >Sv6tovd poesiec (t., 1875), k nil dal 
pfedni podn^t. Z bdsnick^ ^innosti K-ovy 
zdaf ilejSi jsou n^kter^ bdsn£ lyrick^; jsou sice 
leh^fho genru, ale majf melodick^ spad, 
jasnou dikci a vyslovuji neli^en]^ cit. >Rohd( 
z Dub^€ je misty nesen siln^m pathosem, 
ale bdsnickd a ideovd cena prdce je menSi. 
Pfeklady, zejmdna »Pisnf€ Bdrangerovjch, 
ctou se podnes plynnS. 

KnvJova, hlavnl m&sto rumunsk^ho kraje 
DolSi (Doliin) v byvaM Mal^ Valachii, le2i 
v lirodn^ krajin^ pfi face Siulu (Schyl) na 
stdtni draze BukureSt-Orsova, md 30.081 ob. 
(1889) velikou vStSinou i^ec.-katol., ktefi maji 
zde 27 kostelfi, kdeito katolici a protestant^ 
po jednom a 2id6 3 synagogy. K. je sidlem 
krajsk^ho prefekta, krajsk^ho a appclla^. 
soudu, md lyceum, tistav ucitclsk^, §kolu ob- 
chodni, kadetni a prAmyslovou, krdsn^ ve- 
fejn^ park, ulice prostrann^; vede cil^ ob- 
chod s obilim. 

KraJflU zHzeni viz Cechy str. 531. si. 



Krajty {Pythonidae), e^eled velik;^ch hadd 
nejedovat]^ch z podi^adf ii2ovkovit^ch( Colu- 
brtformiaY neipffbuzn£j$ich s hrozn^li, k nim2 
tak^ k. oruhdy po£itdny b^vaji. LiSi se viak 
od prav^ch hrozn^Sfl tim, ie majt nahoi^e na 
hlav£ alespoA v pfedni tfetinS nikoli drobn^ 
Supiny, n^br2 v6tSi Stitky, zuby i v mezi^e- 
listf a na zpodnt strand ocasu 2 l^dy pfi£- 
n^ch Stitkfl (hypuralia). VSecky k. maji hlavu 
podlouhlou, na pfi^n^m prAfezu skoro £tyf- 
bokou, na pfedu zi&ienou; nozdry jsou na 
denichu nahofe nebo po strandch. Dlouh6 
tdlo jest pokryto Supinami hladk^mi; ocas 
jest obl^, chdpav^. U vndjSiho otvoru kloaky 
maji i k. dv^ drdpkA, jimi2 jsou ukonieny 
zakrn6U kon^etiny zadnf. Jsou to hadi krajin 
tropick^ch a plazi no£nf. Usmrcujf a polykaji 
kofist svou t^mie zpflsobem jako hrozn;^si; 
2ivi se obratlovci zvici holuba a2 i krdlika, 
na vdtSi iivo^ichy jen v^jimkou i&tok 6inice. 
Clovdka napadaji jen z omylu nebo v obrand. 
Samice zahfivd vejce snesend tdlem sv^m, 
v kotou^ nad nimi svinut;^m. VSech druhfl 
nejzndmdjSi jest k-ta tigrovitd (lytkon ti- 
gris Daud., P. molurus. Gray), had zd^li a2 
8 m, barvy na hlav£ na21outl(^ nebo nahn6dl^, 
V pfednf jeji £dsti barvy plefovd s tmavo- 
hnMou vidli6natou skvrnou v t}\e a rovn£2 
tmav^m pruhem mezi 6enichem a okem i za 
nim ; vezpod md trup barvu b61avou, na hf betd 
svdtle hnddou s f adou velik^ch, skoro koso- 
(^tvere^nj^ch skvrn hn6dych a s podobn;^mi, 
ale mensimi skvmami na bocich. Prdvd tento 
druh b^vd dasto ve zvdf incf ch ukazovdn ; po- 
chdzi z ji2ni Asie, kde jest domovem od ji2- 
niho cipu Pi^edni Indie a2 po velehory Himd- 
lajsk^, od mofe Arabskdho a2 po ji2ni Cinu. 
Ve V^chodni Indii i na sousednich ostrovech 
2ije takd k-ta mfi2kovand (P. reticulatus 
Gray), jeStS vStSi, a2 10 m dlouhd. Md barvu 
oahnddlou, na hlavd tr^ pod^ln^^ch pruhfl 
Jern^ch, na hfbetfe dernd pruhy a skvrny ve 
tmavou si€ spojen^ a takd na 2iutav^m bfiSe 
po strandch skvrny dernd. V zdpadni a stfedni 
Africe (a2 asi po 18' s. 5.) obf vd'k-ta p i s m e n- 
kovd {P. Sebae Kuhl.), zd<^li a2 i 6 m; na 
hlav£ md velkou, trojhrannou skvrnu £emo- 
hnddou, na 21utavd Sed6m hfbetd tmavou sit 
z klikat^ch dernohndd^ch skvrn a takd na 
bocich podobnd tmav^ pruhy pf i£n^. Fossilni 
k. nalezeny byly kromfe Indie i v eoc^nu 
Francie {Palaeopython Rochebr.) a v mioc^nu 
na Euboei {Heteropython Rochebr.). Br, 

Krajum tolik jako Caracuru (v. t.). 

Krajverii tolik jako a k r o s t i ch o n (v. t.V 
, jm^no pfedhistorick(Sho kni2etepol- 



sk6ho. Die nejstarSi formy povfisti o K-ovi 
dochovand u Kadtubka (Gallus o K-ovi se 
nezmiftuje) byl K. zvolen od Poldkft kni2etem 
za vdlek, kter^ Poland pr^ v Karinthii vedli 
s ftimany, dal zemi fdd a zdkony a zahubil 
spolu se svymi dvdma syny litou saft su2u){ci 
obyvatelstvo. Jcmu ke cli zalo2en hrad Kra- 
kov (nazvdn tak pr^ die krdkdni krkavcfi). 
Ze synd jeho zavrazdil mladSi, jmdnem rov- 
nH k., bratra svdho a zmocnil se vlddy, byl 
v5ak vypuzen do vyhnanstvi. Dcerou starSiho 



Krakatau — Krakorec. 



39 



K-a byla Vanda (v. t.). Pov£st o K»ovi, je2 
pozd^jSimi kronikifi vSelijak by la obm^no- 
vdna, jest patrn6 pAvodu chorvatsk^ho (Chor- 
vati V Malopolsku), ale jest tou mirou pro- 
sycena 2ivly mythologick^mi, le naprosto 
nelze dobrati se jddra nistorick^ho. Pravd6- 
podobnj^m zflstdva pouze, ie 2il v Malopolsku 
nSjak^ kniie jm^nem K. a 2e s jeho jm^nem 
souvisi jm^no m£sta Krakova. 

Krakatan. t^2 Krakatoa nebo Kraka- 
towa ti Rakata, ostrov v i&2in£ Sundsk^ 
ve stejnd vzddlenosti mezi Javou a Sumatrou, 
tvofi pokra^ovdni sope£n^ho pdsma na sou- 
sedmm bfehu Javy a mi d^Iky od z. k v. 
5Vs km, Iffkv od s. k j. 2 iirin a plochy 1066 ha. 
AvSak pfed v^^buchem r. 1883, kter^m se 
ostrov stal vSeobecnd zndm^m, byl K. dlouh}^ 
od 8. k j. 8 km, Sirok^ od z. k v. 5 /fm a m£l 
3250 ha plochy. Ostrov mSl tvar sope^n^ho 
ku2ele, jeho2 vrchol, Perbuatan, zdvihal se 
do v^§e 822 m n. m. a le2cl na 6^8' j. §. a 
105^^26' v. d. Gr. Kolem n^ho rozklddaly se 
korilov^ i!itesy a 2 nepatrn^ ostrdvky, Ver- 
laten na sz. a Long na jv., ce\j pak ostrov 
pokryt byl hust^m, tropick^m lesem. Na s. 
pr^Stilo se nSkolik hork]^ch pramenA, stdl^ho 
obyvatelstva nebylo. Casern pfichizeli sem 
obyvateld sousednich bfehft Javy sbirat dffvi. 
Sope^nS £inn jm nebyl K. od r. 1680, kdy vy- 
chrlil spousty ihaveno popelu, kter^ znidily 
rostlinstvo po vsech bfezich Sundsk^ ii2iny. 
V kv6tnu r. 1883 po^al ostrov vyhazovati 
popel a pemzu, v nisleduiici'ch pak m^sicich 
pozorovany £etn6 v^bucny, otfesy a hust^ 
sloupy d]^mu vystupujici z krateru. Zjevy 
tyto byly jaksi pfedzv^sti ohromn^ho v^- 
buchu, nejv6tSi to sope^nc katastrofy nov^ 
doby, kter^ udal se v noci z 26. na 27. srp. 
1883. V6t§i iist ostrova s vrcholkem Perbua- 
tanem ponofila se do mofe, z n6ho2 za to 
vynofil se jiini bfeh na zapadni sv^ strand, 
jakoi i 2 mal6 ostrAvky brzy op£t roofem 
zaplaven^. Ndrazem zpdsoben^m ve vodd 
mofsk6 tfmto propadnutim se ostrova vy- 
tvofila se v cele ii2in6 Sundskd ohromnd 
vlna vysokd 15—30 m, ktcra smetla do mofe 
pobfezni m^sta a vesnice Javy a Sumatry, 
cimi zahubeno 75.000 lidi a zm^nSna pod- 
statne tvdfnost cel^ho z^p. bfehu Javy. Tato 
vlna mofski byla patrna v celdm okedni In- 
dick^m a 1 v Tich^m a2 ku bfehflra jifnf Ame- 
riky. Za v^buchu vystouply sloupy d^mu do 
v^se 11—30.000 »w, vyhozen^ sopefne hmoty 
pa^i se na 1 km* i zpAsobilv t^mdf na cele 
zemi zvldStni zjevy svStelne, jako: zakaleni 
ovzduii, zabarveni sluncc a zvl^St£ rflzn6 
zjevy za ve^erniho a ranniho Sera. Otfeseni 
vzduchu bylo patrn^ kolem ceM zem6koule 
a zpAsobend jfm vlna vzduchovd ob^hla zemi 
vice nei tfikrdte. Oba pobodn^ ostrAvky, 
Verlaten a Long, zAstaly bez pohromy, avSak 
rozm6ry jejich se zvfetSily o 8*1 resp. 0*3 km* 
a rostlinstvo jejich pohfbcno hustou vrstvou 
popelu. Dno mofsk^ doznalo patrn^ch zmSn 
jen na s., kde b$val6 jeho ncrovnosti byly 
jaksi nivellovcLny. Srv. Van den Berg, Vroe- 
gere Berichten omtrent K. (Batavia, 1883); 



Flammarion et Miilot, Eruption du K. (Pafii, 
1884); R. D. M. Verbeek, K. (Batavia. 1884 a 
Haag, 1886, 2 sv. 8 atlasem}; Symons, The 
eruption of K. and subsequant phenomena 
(London, 1888). Tsr. 

Krucatioe, ndzev hlavonofcA z £el OtgO' 
psidae, k ni2 ndleieji t^2 obrovlti hlavonolci 
rodu Architeuthis (v. t). 
/ Krakatoa viz Krakatau. 

Krakeel (nizozem.), kfik, svdr, hddka. 

Blrakonol, novodob^ pojmenovdni Rybr- 
coula. 

Krakoreo^ nebo konsola slove visuti 
ozdoba 8lou2ici ku podpofe ^asti z jidra zdi 
vynikajfcich. K. jest n6kdy podstatnou a kon- 
struktivnou £isti, n6kdy slou2i jen k architekto- 
nick6 vj^zdobS. Podle toho, jak^ diel ma, 
fidi se jeho tvar, rozmSr a Utka, z ni2 se 
hotovi. Kamenn^ nebo 2elezn6 k-rce d^lajt 
se pod balkony nebo ark^fe, dava se jim 
V renaissanci tvar lehce do (O ohnut^ kf ivky ; 
u f{ms vice vylo2en^ch dSlaji se k-rce pro 
podporu visut;^ch ploten h'msov^ch, provd- 
di-li se fa^ada z kamene, t^2 z kamene, d$- 
\i'\\ se fa^da omitand, podporuji sefimsov^ 
plotny k-rci 2elezn^mi z fa^onov^ho 2eleza 
tvaru Z T C zhotoven^mi, jich2 zadni konec 
do zdi zazd^n^ se jeSt6 kleSti ku zpodni zdi 
pNchyti a tak se ukotvi, aby vdhoa ploten 
a nad nimi se nachdzejiciho zdiva se nepo- 
daly. Tyto 2elezn^ k-rce se pak zakr^vaji 
plastickf mi z cementu nebo z hydraulick^ho 
vdpna vylit^mi k-rci, jich2 tvar a velikost 
zdvisi pednak na slohu, v jakdm se fa^da pro- 
vddi, jednak na pom6rech v^$kov;^ch a vylo- 
2eni fimsy. 

K-rce jsou bud* truhlicovit^ nebo vSelijak 
zdoben^.NejobvyklejSim tvarem v profilu byva 
kfivka lehce prohnutd, elastickd, s v^todkami 
na pfednim i zadnim konci, z nich2 pfednC 
se stddi do polStdfe, a celek podporuje se 
obydejnS listem akantov^m, kter^, podle licn^ 
plochy k-rce isa ohnut, pf edni svou £dsti se 
opira o vytocku k-ce. Podobn^m zpAsobem 
provdd^ji se k-rce pro podporu balkonfi neb 
ark^fd u staveb, jich2 prAceli dSlcL se omi- 
tan6. Strojba 2eleznd upravuje se £asto ze 
dvou i vice nosicA tvaru X je2 se pod sebe 
podklidaji a dohromady se sn^tuji nebo se- 
Iroubuji, na£e2 se zakryji k-rcem op£t z ce- 
mentu nebo z hydraulick^ho vapna vylit^m, 
kter^ se pov^si na 2elezn^ prut zmm^nou 
vnitfni strojbou prosazen^. K-rce pro pavlace 
d£lavaly se di^fve po zpAsobu polovice vy- 
klenut^ho pdsu, jeho2 druhd polovice nahrazo- 
vala se kleSti do zdi zakotvenou. Mezi k-rce 
takto vyklenut^ zapjaly se klenby, zhusta va- 
len^, jich2 osa sm^fovala kolmo na lie zdi. 
Pozd^ji nahrazovaly se tyto pasy k-rci z ka- 
mene tak d61an]^mi, 2e se nestejnS dlouh^ ka- 
meny ze zdi visutS vyklddaly a pfes nh se 
kladly kamenn6 plotny. V nov^jsi dobS, kde 
2elezo stdle vice nab^vi konstruktivn6 dCilefi- 
tosti, dfelaji se tyto k-rce burf ze dtvercov^ho 
nebo ploch^ho 2eleza, zhruba tvaru troji&hel- 
nikov^ho, a pfes nh rozprostrou se bud* slabs i' 
trdmy nebo fo§ny, tvoHce tak podklad pro 



30 



Krakoficc — Krakov. 



nasyp a diaibu, anebo zfidi se nad nimi ple- 
tivo z ielez fa^onov^ch nebo pletivo drithn6, 
kter6 se pak v tlouStce as 12 a2 15 cm vy- 
betonuje. U staveb dfev$n;^ch d^laji se t6i 
k-rce afev6n6 a davi se tvar jim pfimfifen;^, 
iatce odpovidajid. Fka. 

Krakofioe, Krakovice {Krokersdorf), 
ves na Moravi, hejt, okr. a pS. Steniberk, 
fara Mlad£jovice; 26 d., 2 obyv. L, 150 n. 
(1890). 

Krakov: 1) K., n^kdy sidlo Krokovo v Ce- 

chdch, viz Krakov ec — ^1^-^ ^^^ ^** ^^j^- 
a okr. Rakovnik, fara a p§. Petrovice; 50 a., 
293 ob. L (1890^, Itf. Sk., popl. dvflr. Jm^no 
pochodi po hraclu Krakov^, jeni pobli2 stdval. 
Ve XIV. stol. K. ph'sluScI ke hradu Krakovci, 
jeji drieli Krakovlti z Kolovrat. V XVI. st. 
pfipojen ke SlabcAm. 

3) iC, polsky Krakdw, lat. Cracovia nebo 
Carodinum, nSm. Krakau, franc. Cracovie^ b^- 
val6 sidelni a hi. m6sto republiky Polsk^, nyni 
samosprdvn^ m^sto a pevnost leiici v §ir6, 
vrchy vrouben6 rovinfi na lev^m bf ehu Visly 
hned za vtokem Rudawy, 215 m n. m.; pfes 
feku vedou zde dva mosty. most FrantiSka 
Josefa (z r. 1850^ do Podgdrze a most 2elez- 
mtnl. Jakoito daleiit^ stfedisko drah spojen 

t'e K. St. drahou se Lvovem (342 km) a Wie- 
iczkou (13 km\ sev. drahou cis. Ferdinanda 
s Vidni (413 Arm) a Bonarkou-Podgdrze (8 km). 
M6sto k. md rozlohu 8'34 km* a r. 1890 mSlo 
74.593 v£t§inou katol. obyvatel (z nich 4766 
NSmcft. 20.939 iidfl), kdeJto koncem XVIII. 
stol. ditalo jen 10.000 obyv. vflbec. SkUdd se 
ze star^ho m£sta vnitfnfho, jehol hradby jsou 
odstran^ny a prominSny v^tSinou v sady a 
promenddy (plant v). a sedmera pfedm^sti: na 
sever Piasek a Kleparz, na v^ch. Wesohi, na 
jih Stradom, Kazimierz (skoro v^hradn6 2idy 
obydleno), na zdpad Wawel a Nowy Swiat. 
Zbytek star^ch hradeb je r. 1498 vystav^n^ 
rondel a krdsnd brina Florianski, vedouci 
do pfedmdsti Piasku, jedini z b^al^ch dva- 
nicti bran pevnostnich. Ze £tyf nim6sti vy- 
nikd nejvice Velk6 ndmisti uprostfed m^sta 
s budovou Sukiennice, z ulic pak je nej2i- 
vijii Grodzka ulica, vedouci z hi. nimlsti 
pfedm6stimi Stradomem a Kazimierzf pfes 
most FrantiSka Josefa do Podg6rze. IC. je 
sidlem okresniho hejtmanstvi Krakov-okoli, 
katol. biskupa (od r. 1883 s hodnosti kniieci), 
policejniho feditelstvi, okr. iinandniho fedi- 
telstvi, vrchniho trestniho soudu pro zip. 
Hali£, vrchniho a zemsk^ho soudu, velitelstvi 
I. arm. sboru, feditelstvi pevnostniho d^lo- 
stfelectva, mnoha jin^ch vojensk^ch i&fadfi, 
jakoi vAbec ietn6 garnisony (5500 m.), ob- 
chodni a prflmyslov6 komory a mnoha dstavfl 

SenHnicht hlavniho celniho lifadu, horniho 
ejtmanstvi a j. 

Vzhledem ku star^m a v^znamn'^m budovam 
je K. jedno z neizajimav6j§ich mest polsk^ch. 
Kdysi 6itaIo 65 kostelfl, nvni mi jich jen 39, 
pak 15 kldSterJk mniSsk^ch, 10 2enskjch a 7 
synagog. Nejzajimav^jSi z kostel& je kathe- 
xmlni chrdm na Wawelu, krilovsk^m hrad€ 
krakovsk^m, zasvScen^ sv. Vdclavu, zbudo- 



van^ od Kazimira Velk^ho r. 1320—1359 po 
poiaru star^ho kostela z r. 1081 a2 1102. 
V hrobce krdlovsk6 vedle rakvi mnoha pol- 
sk^ch krdlA a jich rodin odpo^ivaji tak^ Ta- 
ded§ Ko^ciuszko a bdsnik Adam Mickiewicz. 
Mimo to jsou zde ndhrobky Sobicsk^ho, Po- 
niatowsk^ho, pak v 18 kaplich Kazimira Vel- 
k^ho a Kazimira IV. (od Vita Stwosze), bi- 
skupa Soltyka, hrab. Vladimira a Artura Po* 
tockjch a matky jejich (od Thorwaldsena) a j. 
Prostfed kostela v nddhernd stfibrnd rakvi 
nesen6 od ctyf and61& spo^ivaji ostatky sv. 
biskupa Stanislava, patrona Polska. zabit^ho 
od krdle Boleslava r. 1079 u oltdfe kostela 
Skalky. V kathedrile wawelsk^ pohfbivdni 
kralov6 polsti ji2 od r. 1320 ze zvyku, od 
r. 1664—1764 pak po zdkon6. Ve veil chrd- 
mov6 nal^zd se velk^ zvon Zikmund, lit^ 
r. 1520, a s kathedrdfou spojena je boha^ 
klenotnice. V dobdch nejnovejSich se kostel 
dflkladni opravuie vedenim kni2ete Puzyny. 
Gotick^ chrim F. Marie na velk^m nimSsti 
(pldn 10) s vHi 73 m vysokou byl vystav6n 
r. 1226 ndkladem biskupa Iwona a pred ne- 
dcLvnem od malif e Matejky nidhemS obnoven. 
Velk^ hi. oltdf jest dfevoi^ezba vzlcn6 um£- 
lecke ceny Vita Stwosze (1477—89^, stavba 
chrdmu provedena 6istou a nad miru doko- 
nalou gotikou. Na jedn6 ze severnich stSn 
nal^zd se pam£tni deska na oslavu osvobo- 
zeni Vidni od Turkfl polsk]^m kr^em Janem 
Sobieskim. Dominikdnsk^ kostel byl po po- 
2iru r. 1850 docela modemisovdn; v choru 
bronzovd ndhrobni deska proslul^ho huma- 
nisty Fil. Buonacorsi zvan^ho Callimachus 
(t 1496), vychovatele krale Sigmunda I. Na 
zap. strand ulice Grodzka frantiSkdnsk^ ko- 
stel ze Xni. St., pozdgji nSkolikrate pfesta- 
vin'f, s ndhrobkem krdle Vladislava Jagelonce 
(t 1434). V b^val6m refektifi pfisluSu^m ke 
kostelu kldSterafrantiSkdnsk^ho m6stsk6 tech- 
nologicko - prflmyslov^ museum. V kostele 
Flondnsk^m v pf edmisti Kleparzi z XII. stol. 
(obnoven 1768) obrazy od HanuSe Kulmbacha 
a oltif sv. Jana od Vita Stwosze r. 1524. 
Vedle toho zminky zasluhuje chrim sv. Petra 
a Pavla, zal. od krdle Sigmunda III. r. 1597 
ve slohu Petrsk6ho chrdmu fimsk^ho, a univ. 
kostel sv. Anny (1683—1703) s pomnikem Ko- 
pemikov^^m. 

Z budov svitskj^ch vynikd pfedem Zdmek 
krdlovsk]^ na wawelu (viz pfil. pldn IV bu- 
dova obklopena pevnou zdi se stfilnami, Icdysi 
s nddherou krdlovskou vyzdobend, od r. 1846 
kasarna a voj. nemocnice. Zalo2en r. 1265 
od Boleslava, pak ve XIV. stol. od Kazimira 
Vel. valrife zvfitlen. Po po2dru r. 1595 pfe- 
stavSn od Augusta II. B^val sidlem polsk^ch 
krdlA a2 do r. 1610, kcly Sigmund III. pfe- 
lo2il residenci do Lvova; do r. 1794 chovdn 
zde korunni poklad a polska insignie koruno- 
va£ni. Je to mohutn<^ staveni se dv6ma soti- 
ck]^mi v62emi, na n£m2 skoro ka2d^ polsk^ 
krdl n£co pfebudoval ; proto nejednotn^. 
Nyni obnovuje se a a2 bude zdmek vyklizen, 
bude vrdcen nirodu jako pamdtka na SOlet^ 
jubileum panovnicki cisai^e Frant. Josefa I. 



Stari budova Sukiennice (filin 5) oa hi.' 
nim^stl byla pr^ ibudovana jii la Kaiimira 
Vel. k lidemm obcbodnfm. Je to staveni 160 m 
dlonhd, kter6 nejnov£ji (1879) nikladai bylo 
opraveno. V pFizemi jest veliki sih 9 kupe- 
ck4nii \aimy po obou strandcb, t prrim po- 
scnodf D^odni umCleck^ museum a obrazy 
od Hatejky, Slemiradik^ho [2iv6 pochodne 
Neroaovy) a j., jakoi i v^atava obrazA. VH 



kov. 31 

svoleni'm papele Urbana V. listinou laklidaci 
■Studium gcQcrale in quoIib«t licita facnl- 
tate€, Po stnrti Kazimirov6 unjversita upadia, 
kddto V XV. stol. XTlditS astronomie a atudia 
taumanistickd laae na al kvetla. a 800 stu- 
dentfl ji navitivovalo. Po viky byla stfedi- 
skem polskdho iivota vUeckitao, tfebaie po- 
zdfiji novf nastal Upadek. R. 1817 bylaoovC 
organisovdna a od r. 1633 sUle roste a vy- 




i.vy. 

vedle je ibytck s radnice 1. 1820 ibofend. — 
NoTduniversita(pIin2) je nidherni sCavba 
gotickd die pUnfl Ksi^iaskdho (1881—1887) 
s vestibulem, krdsnou auiou, umiSlecko-histor. 
sbirkou, archaeolog. museem, sbirkou obrazfl, 
sbirkou fysiograiickou a bibliot^kou. Tak£ 
polski akademie v&d mi zde sv£ mfatnosti. 
la^lovski univ. knihovna (plin 3) obaa- 
huje 300.000 sv., 5150 rukop., 7000 mMirytin, 
1702 atlanty a mapy a mi krisnou kfiiovou 
chodbu. Starou proalulou universitu Jagelon- 
skou zaloiil Kaiimfr Vel. 12. kv. r. 1364 se 



vala poljtini, ai 30. dubna 1870 poljtin: 
vcdena tarn venkoncem. NynC £(ti unive 
122 uiiteia a kolem 1300 studentfl. Vedle uve- 
den^ knihovny patFl k ni hv^idilriia, botan. 
lahrada, kabinet pfirodopisnj a sbirky, Z tlsta- 
vfl vid61dvacfch ma K. ddle; c(s. akademii 
v4d (plin 6), kterd vxnikla r. 1872 le spolef- 
nosti pro vedy zaJoien^ r. 1675; ikolu kris- 
njch umSni, r. 1873 roiiifenou, do list, 1893 
pod vedeniro Matejkovjm ; knii. bisk. seminW, 



82 



Krakov. 



listavy pro vzdSldni u^itelfl a uditelek, 3 gym- 
nasia, 1 redlku, technicko-prflmyslovou Skolu, 
obchodni §k., vySSi div^i listav, hudebni konser- 
vatof , ndrodni divadlo, spolec^nost literimi a 
museum kni2. Czartoryskych (plin 8), novd 
divadlo (pldn 9). Z dobrocinn^ch i!istavA jest 
uv^sti nemocnici sv. Lazara a sv. Ludmily, 
ofthalmologick^ iistav a blazinec. Vedle siti 
tramwayov^ a osv6tleni plynov^ho ma K. i svou 
sic telefonnf. V pr&myslu vynikd K. fabrikaci 
strojA, suken, koii, strojfi hospoddf sk^ch, vo- 
skov^ch svfdek, sirek, chemikalif, oleje, piva, 
uzenic; i tisk^ny a parnf ml^ny tam jsou 
(ietn'6. Vedle toho tovarna tabiKovd. Obchod 
vede K. obilim, dfivim, soli, vinem a lihovi- 
nami, dobytkem vepfov;^m, pldtnem; mnoho 
vyvd2i se odtamtud vajec a mdsla. Rak.-uher. 
banka rod zde svou nlidlku a v^ro^ni trhy 
6etn6 b]^vaji navStfevovdny. — Okoli Kra- 
kova: Kopiec Ko^ciuszki, ICo^ciuszkova mo- 
hyla, 3 km severozap. od K-a, 34 m vysok^ 
vrSek na vrchu sv. Bronislavy (333 m) nane- 
senj V letech 1820—23 jakoito ndhrobek na- 
klaaem 140.000 zl. R. 1855 prom^nSn vrch 
ten ve tvrz; s temene krasnd vyhlidka na 
Krakov a okoli. Na jib od K-a vrch Krak&v 
(276 m^ s trigonom. signdlovou stanici, die 
povSsti na pam^t Krakovu, zakladatele K-a, 
od obyvatel nanesen^. Sem kond se 3. den 
velikono^ni slavnd pout Mimo to vesnice 
Lobzov se star^m zdmkem Kazimira Vel., 
Wola s angl. zanradou, kopec Bielany s ka- 
maldulensk;^m kldSterem a Mniekow v t. feL 
Krakovsk^m Sv^carsku. 

Krakovsk^nejmanstvi (bez m6sta K-a) 
V Hali£i zaujimd 49788 km* a r. 1890 m^lo 
73.381 obyv., 107 obci s 305 a 84 statky. Obsa- 
huje okr. soudy K. a Lizski. Gh, 

Ddjiny. Domdci povSsti pfipisuji zaloieni 
K-a kniieti Krakovi (ok. r. 700). Jisto jest, 2e 
ji2 na prvnim \!lsvitu historie stdl tu hrad, 
jen2 byl stfediskem kmenc Vislanfi. Zdali a 
pokud Krakovsko pfislusclo k fisi Velko- 
moravsk^ v jejim nejvdtsi'm rozsahu, neni 
zcela jisto; za to ndleiel K. bezpe£n6 die w"}- 
slovn^ch zprdv cestovatelfi arabsk^ch v 2. pol. 
X. stol. k iesk6 fiSi Boleslavfl. Teprve kon- 
cem toho stoleti opanoval jcj s cer^m Malo- 
polskem Boleslav Chrabr^ a zfidil tu ok. 
r. 1000 biskupstvi podfizen^ arcibiskupu hn6- 
zdensk^mu. Uovp v^^boj K-a od ^eskdho kni- 
2ete Bfetislava r. 1038, pfi n6m2 hrad spd- 
len, byl jen do^asn^. Pflvodni hrad poloien, 
jak se nyni za to ma, na Skalce, tedy na pra- 
v^m bfehu Star^ Visly (ramene, kter^ delilo 
dh'v pfedmesti Kazimicrz od Stradomfe); te- 
prve Vladislav Herman ^1080— 1102) pfenesl 
sidlo sprdvy i biskupstvi na Wawel, kde za- 
lo2il kathedrdlni chrdm sv. Vdclava a kapi- 
tulu. Hned v prvnich dobdch fiSe Polsk^ m61 
K. vedle Hn^zdna dflleSite postaveni a v^znam 
jeho rostl stale, zejm^na od doby Boleslava 
Kfivoiist<5ho (f 1139), jeni rozdSluje fisi mezi 
sv^ byny pfipoutal k dd^luKrakovsk^mu moc 
a prava vrchniho knizcte, £im2 K. stal se ve 
skute^nosti ji2 hlavnim mestem a stfediskem 
HSe. Po vypuzeni nejstarSiho syna Bolesla- 



vova Vladislava zmocnil se Krakovska jeho 
bratr Boleslav IV. Kadefav^ a udr2el se tu 
pfes pokusy Vladislavovy. Po jeho smrti 
(1173)pf ipadl K. tfetimu bratrovi M65kovi (HI.) 
Velkopolsk^mu, ale toho vypudilo ji2 r. 1177 
obyvatelstvo majic v £ele v^vodu krakov- 
skcho St^pana a biskupa Getku a poddalo 
se nejmladSimu Kazimirovi (II.) 8andom6f- 
sk^mu. Krakovsko a nejvyISi moc zf^stala pak 
Kazimirovi a jeho linii. M6§ek opanoval sice 
brzy po smrti Kazimirovi, tHe z nesvomosti 
porucnikA jeho nezletil^ho syna Leiika I., K. 
(1200), ale jeho syn Vladislav Liskonoh^ byl 
r. 1206 vypuzen a i&d^l krakovsk^ pfipadl Le- 
Skovi. Po smrti LeSkovg svdfili se o poruc- 
nictvi nad jeho nezl. synem Boleslavem V. 
Konrad Mazovsk^ a Jmdfich Vratislavsk^. 
Konrad udr2el se v K-e do r. 1232, ale potom 

Jindfich podriel vrch; po n^m vlddl jeho syn 
indfich II., jen2 padl v dubnu r. 1241 v boji 
proti Tatarflm. K. byl v t6to dobfe jako stdlc 
sidlo kni2eci m6stem vynikajicim — mestem 
ovSem pofdd je§t£ v tom smyslu, jako naSe 
m^sta pfed kolonisaci nSmeckou, toti2 hrad 
s podhradim; tak^ biskupov6 krakovSti m^li 
vedle arcibiskupa v2dy vd2n6 postaveni. 
Prvni ndjezd tatarsk^ pfinesl K-u velikou 

f)ohromu. M6sto zte^enojpoC. r. 1241, vypd- 
eno a i s okolim vybito. Obnoveni jeho pro- 
vedeno kolonisaci N6mcfi. Mnoho NSmcfl uvedl 
sem jii lindfich, ale teprve Boleslav V., jenz 
po vpddu tatarsk^m zaujal i&d61 krakovsky, 
zalo2il tu r. 1257 novou obec na prdv6 magde- 
bursk^m s obyvatelstvem vetSinou n6meck}^m 
v t^m2 asi rozsahu, jak^ md nyni Stfedni me- 
sto; tim stal se K. mSstem v tehdejSim smyslu 
zdpadnim. R. 1259 byl K. znovu vypdlen Ta- 
tary a2 na zamek, jej2 obhdjil kastellan Klin- 
mut, ale ndstupce Boleslavflv, LeSck II. (1279 
a2 1288), opevnil m^sto i hrad v;^born6, tak2e 
r. 1287 odolalo nov(^mu ndiezdu tatarsk^mu, 
Po smrti Le§kov6 opanoval K. po nfekterjch 
bojich Jindfich IV. vratislavskj, zemfel v§ak 
ji2 r. 1290, a tu strana jeho, v jeji2 £ele stala 
vdova po LeSkovi Griffina, povolala krdle ^e- 
skdho Vdclava. Vdclav vypravil nejprve r. 1291 
do K-a biskupa Dobc§e z Bechynfi, r. 1292 
pak pfitdhl sdm a ujal se panstvi, K. pak zd- 
stal pod vladou ceskou a2 do jeho smrti ; nd- 
m^stkem krdlov^m v Krakovsku byl MikulaS 
v^v. opavsky. Po smrti Vdclavov6 poddali se 
m^sCand krakovSti, majice v ^ele biskupa Mu- 
skatu a mocn^ho fojta Alberta, jeho2 vlivu 
podl^hali vSichni N6mci v Malopolsku, Vladi- 
slavovi Lokietkovi, ale ji2 r. 1312 vzboufili se 
proti n£mu. Bylo to jakesi hnuti NSmcfl malo- 
polsk^ch s rdzem ndrodnostnim, ne2 Vladislav 
pokoi^il je, a ndsledek povstani byl obmezeni 
autonomie mestsk^; obci odi^ato prdvo voliti 
si konsely, ktefi pak jmenovdni od v^vody 
krakovsk^ho, a to trvalo a2 do privilegia krdle 
Jana III. r. 1677. — Za Vladislava a jeStfi vice 
za Kazimira III. pocina skvfild doba K-a. Vla- 
dislav ucinil jej sidelnim a korunova^nim me- 
stem (1320), Kazimir opevnil jej a okrdslil 
znamenit^mi budovami (mezi nimi byla tak6 
prosluld tr2nice, sukiennica), vystavel znovu 



Krakov. 



33 



hrad, jen2 dosud b^val dfev6n^ a r. 1306 zA- 
roveii s m^stem vyhofel, nadal misto cen- 
nj^mi v^sadami, zaloiil dv6 novi& pfedmSstf, 
Kazimierz — itvrt iidovskou — a Kleparz, 
scentralisoval v K-6 sprdvu a soudnictvl zH- 
zenim nejvy$S{ho appelladniho dvora pro Pol- 
sko — dosud mohio jiti odvoldnf do Magde- 
burka — a zaioiil tu r. 1364 universitu, a£ 
bez theologick^ fakulty. M^sto zkv^talo ob- 
chodem, lezic na drdze obchodni jdouci z Vrati- 
slavi na v^chod, m^fan^ vynikali bohatstvim 
a nddherou, jako na pf. proslul]^ rada Mik. 
Wierzynek, jeni r. 1362 pfi pfileiitosti svatby 
ds. Karla I V. a vnu^ou Kazimirovou Alz- 
bitou skv^le hostil phtomn^ panovniky. O lid- 
natosti sv6d£i, le za mom r. 1360 pomfelo 
na 20.000 ob. Z vniiSich uddlosti t6to doby 
zasluhuje zmmky obleienf krdlem £esk^m Ja- 
nem r. 1345. 

Rozkv£t K-a trval ddie v XV. a XVL stoL, 
a^koli trp61 v XV. st. &ist^mi po2dry (1407, 
1439, 1455. 1462, 1475, 1494) i morem (1425, 
1482, 1496). Vladislav JageUo obnovil r. 1400 
universitu, je2 brzy po sv^m zaloienf zanikla 
(odtud sluje Jagettonskd), tentokrdt tak6 a fa- 
kultou bohosloveckou, a pfenesl ji do m^sta 
(pfed tim byla v Kazimierzi). R. 1465 zaIo2ena 
byla v K-£ prvnf tiskdma. Na krak. stolci 
biskupsk^m hril tehdy vynikajfci dlohu Zbi- 
ip6v OleSnick;^ (1423—1455). V administra- 
tivnfm rozdilenf byl K. stredem v6vodstvi 
Krakovsk^ho, jehoz dzemi rovnalo se n^kdej- 
Simu tld61ndmu kni2ectvf, avSak pHsluSelo 
k n&nn t6i tzemi Sandeck^ a Bieczsk^; mimo 
to byla k n&nu pf ipoiena r. 1412 Spi§, r. 1453 
Zitor a r. 1564 t^z OsvStim. Pro biskupstvi 
krakovsk^ ziskal ZbignSv r. 1446 koupi slez- 
sk6 kni2ectvi S^versk^. 

V 1. pol. XVI. stol. dftal K. pf es 80.000 ob. ; 
v t^ dob6 dokondvi se popol^^ni m^sta v nei- 
vySSfch vrstvdch. Tffdy stf ednf, cechy f emesi- 
nick6 byly ji2 v XV. stol. z velik^ cdsti pol- 
sk^, nyni zasdhl assimilac^nf proud tak6 Tnocn6 
rody patricijsk6 (jako byli Bonarov^, Bochne- 
rov6, Betmanov^, Morsztynovd, Szembekov^, 
Pipanov^ a j.). Jako u nls, tak i v Polsku 
doSIo koncem aV. a poc. XVI. stol. k sta- 
vovsk;^m zdpasAm mezi Slechtou a miSfany, 
kde m^stAm §lo hlavnS o zastoupenf na sn^mu 
a mo2nost nab^vati statkA mimo mSsto. M^sta 
polskd po2adavkfl t^chto se nedomohla, pouze 
pro patricie krakovsk^ u£in£na r. 1539 v^jimka ; 
ndsledek byl, 2e rodov^ ti odcizili se zajmAm 
mSstskym. Ve slohu stavebnfm po^fnd po 
velk^m po2dru r. 1528 — jest to v dobi krd- 
lovny-VlaSky Bony — nab^vati pfevahy vliv 
italsky, kdezto vek XV. jest dobou kv^tu 
slohu gotick^ho. Proud humanismu a refor* 
mace dotkl se tak^ K-a; m6sto stalo se stfe- 
diskem propagandy protestantsk^. Ti^enice 
ndbo2ensk6 vedly casto k v^tr2nostem; v;^- 
buchy vdsn6 obecn^ho lidu proti nekatolfkAm 
a 2idAm nendle2ely ani v t^to dobS ani po- 
zd^ji k vzdcnostem. 

Na po6. XVII. stol. (r. 1609) krdlovski sto- 
lice prenesena z K-a do Varsavy a odtud K., 
a6 zflstal i naddle mSstem korunova^nim, 

Ottftv Slovntk NauCn^. sv. XV. 3314 1899 



Stale klesd. Za vdlky Iv^dskopolsk^ dobyli ho 
pfes statednou obranu, h'zenou Czarnieck^, 
po m^idnim oble2eni (17. fijna) Sv^dov6. Za 
oble2eni pfedm^sti a £dsC m£sta vypdleny, a 
m^tan^ mimo to musili zaplatiti velikou nd- 
hradu vdleinou (100.000 tol.) a po celd dvS 
l^ta, kdy K. obsazen byl Sv6dy ajejich spojenci 
(do konce srpna 1657), vyc[r2ovati posidku 
sv^m ndkladem. Stejne trpSlo mSsto za vdlky 
nordick^, v 1. 1702, 1704 a 1705 V3rplen6no 
Sv^dy amusilov2dy platiti velik^summy. Tak6 
pohromy iivelnl a mor £asto se dostavujici 
pfisp^ly nemilo k Apadku m^sta. Za vdlky 
mezi konfederacemi Radomskou a Barskott 
obsadili K. r. 1768 ai do list 1769 Rusov^. 
Pfi prvnim dileni Polska (1772) zabralo lUi- 
kousko, jemu2 pfipadlo tizemi na pravo od 
Visly, pfedm6sti Kazimierz, tvrdfc, ze le2i tH 
na prav^m bfehu feky (a^koli Visla ji2 od 
r. 1687 razila si hlavnim proudem cestu ny* 
n6|§{m korytem, a2 r. 1813 nadobro 8tar6 fe- 
£i§t6 opustila), vydalo je vSak r. 1776 op^t 
Polsku. Tak K. V XVUI. stol. klesl, vid^ti 
z toho, ze r. 1775 iital ji2 Jen 16.000 Obyv., 
r. 1787 dokonce m6n6 nez 9500 ob. v 539 
domech; pfedm6sti skorem liplni zpustla. 
V bfezntt r. 1794 vySlo z K-a povstdni Ko- 
^ciuszkovo, ale hned potom obsadili mSsto 
Prusov6 a zflstali tu a2 do led. r. 1796, kdy 
vzalo je ve spr^vu Rakousko, iemu2 K. ▼ tfe- 
tfm deleni pi^ipadl. Panstvf rakousk6 nemilo 
vSak prozanm v K-£ dlouh^ho trvini, nebof 
ji2 r. 1809 musilo jej Rakousko postoupiti 
velkov^vodstvf Varsavsk^mu. Na kongtessu 
Videfisk^m nemohly se sousedni velmoci 
o K-£ dohodnouti at^to okolnosti dSkovalo 
m^to, ie bylo s nejbli2§im okolim (v roz- 
sahu toi 1220 km* se 140.000 obyv.) prohld- 
§eno za samostatnou neutrdlnf obec stojicf 
pod ochranou a dozorem sousednich 3 moci, 
Kuska, Rakouska a Pruska. Die Astavy ze 
dne 3. kv^tna 1815 spocivala moc zdkono- 
ddrncL v rukou shrom&d^ni repraesentantflv, 
je2 m^lo se kaidoroin^ schizeti, moc vy- 
konnd v rukou 12£lenn^ho sendtu, v jeho2 
£ele stdl i^edseda volen^ na 3 roky. Prvnim 
pf edsedou stal se a byl pak v2dy znovu vo- 
len a2 do r. 1830 hr. Stanislav Wodzicki. Jako 
svobodnd obec po6al se K. povzndSeti ze 
sv^ho Apadku. Aie samostatnost nov6 repu- 
bliky, beztoho hned a po^dtku dosti illusorni, 
po^ala briti velkou tijmu ji2 v letech 30t^ch. 
Kdy2 za povstdni polsk^ho v r. 1830—1831 
c^sf obyvatelstva pfidala se k povstalcAm a 
pozd^ji uprchHci ze sboru Roiyck^ho naSli 
v m^std iitoci$t£, obsadili Rusov6 27. zifi 
1831 K. vojensky a2 do listopadu a hned po- 
tom pfepracovala kommisse jmenovand od 
3 ochrannych stdtfl Astavu zpAsobem, jim2 
volnost republiky valn€ byla obmezena. Die 
nov^ Astavy prohldSen^ v bfeznu 1833 z\:i2ena 
kompetence snSmA, kter^ se odtud mSly 
schazeti v2dy teprve po 3 letech, na budget, 
milice (500 rau2fl pfichoty, 50 jizdy) podfizena 
rakouskdmu majorovi, a priva residentflv 
ochrannych moci Tvysilanjch do K-a od 
r. 1823) zv^Sena. Jeanalo se takd ji2 r. 1835 

3 



34 



Kfakov — Krakovec. 



na sjezdu 3 mocndffi v Teplicich o i&pln6 
zruSeni republiky, na£ zejm^na Rusko nal^- 
halo, ale pro odpor Anglie a Francie nedoSlo 
k tomu. Za to doSlo ji2 r. 1836 k nov6mu 
vojensk^mu zakro^enf. Pro rftzn^ nepokoje a 
pro odiranu, kterou obec posk3^ovala exni- 
grantiim polsk^m, obsazen K. v lin. r. 1836 
znovu vojskem sousednich mocf, a posddka 
rakouskd zAstala pak v mSstS s krdtkou pf e- 
stdvkou a2 do r. 1841. Pfes to nepfestal b^ti 
K., jedin^ to misto, kde ndrodnost polskd 
tehdy po2fvala volnosti, zcela pFirozen6 stf e- 
diskem vSech revoludnich snah polsk^ch; na 
rok 1846 pfipravovano velik6 povstani, a tu 
m£l b^ti K. opera£ni basi pro Hali£. Sendt 
povolal sice pod ndtlakem resident^ 17. lin. 
1846 sbor rakousk^ho vojska stojici pod Col- 
linem v Podgorzi do m6sta, ale ne£etn^ ten 
sbor (asi J.000 m.) musil ji2 21. linora pfed 
povstalci, jich2 po^et brzy vzrostl na 12.000, 
ustoupiti za Vislu. President Schindler (od 
r. 1840) sloiil i&fad, sendt se rozprchl a v K-£ 
zffzena revolu£ni vMda. Uspdcn ten nem£l 
oviem dlouh^ho trvdni; povstdni v Hali6i se 
nezdafilo, a ji2 3. bf. vtrhl oddil RakuSanft 
veden^ Benedckem, tehdy plukovnikem, do 
m^ta, je2 povstalci chvatnd vyklidili. Die 
usnesemochrann^ch stitd (v Berlin^, v dubnu) 
zabralo pak Rakousko pfes protesty Anglie 
a Francie 6. list. 1846 celou krako<rskou re- 
publiku a pFipojilo ji 16. list, k Hali6i. Novd 
boufe, kteri v K-6 nastala 16. dubna 1848, 
potla^ena vojskem jeSt6 t6ho2 dne. Od obratu, 
kter^ nastal v chovlni vlddy vfdeAsk^ proti 
PoUkfim, t^f se K. novtou rozkv6tu. — Bi- 
skupstvf krakovsk^ bylo r. 1827 podh'zeno 
arcibiskupstvi varSavsk^mu, ale brzy potom 
eximovdno, tak 2e nyni jest samostatn6; od 
r. 1889 jest biskup krakovsk^ kniietem. Hjrbl. 

Literatura. L. Chodzko, Les Massacres 
de Galicie (Pafii, 1861); Tessorczyk, Repu- 
blika krakowska (K., 1863); Essenwein, Die 
mittelalterlichen Kunstdenkmale der Stadt 
Krakau (Lipsko, 1869); Miltner, Fuhrer durch 
Krakau (3. yyd., K., 1880); Codex diploma- 
ticus universitatisstudii generalis Cracoviensis 
(t, 1880, 3 dily); Cathedralis ad S. Vence- 
slauxn ecclesiae Cracoviensis diplomaticus co- 
dex (t., 1883, 2 dfly); Libri judiciales antiquis- 
simi terrae Cracoviensis (t., 1883—86, 2 d.); 
Bucher, Die sQten Zunft- u. Verkehrsordnungen 
der Stadt Krakau (Videfi, 1889); Rostafii^ski, 
Nowy Przewodnik po Krakowie i okolicy 
(IC, 1891);Piekosiiiski, Kodeks diplomatyczny 
miasta Krakowa 1257—1506; K. PotkaAski, 
Krakdw przed Piastami (K., 1897); Szujski, 
Krak6w ai do pocz^tku XV. wieku (Dzieia 
Szujskiego, Ser. II., sv. 7.); B^kowski, Hi- 
stoiya Krakowa w zarysie (K., 1898, Bibl. 
Krakowska £. 6); M, Obl^^enie Krakowa 
w r. 1768 (K., 1892); Klein, Der Freistaat 
Krakau bis zum J. 1846 (K., 1846); Kalinka, 
Krakdw i Galicyja pod rz^dem austryjackiem 
(Pafif. 1859). 

KfakOT (Krakau), far. ves v Cechach na 
Kfakovsk^m potoce, hejt., okr. a pL HorSflv 
T^; 29 d., 164 ob. n. (1890), kostel sv. Vi- 



dava (1360 far.), 2tf . §k., V* hod. odtud Nov^ 
Dvdr. Po r. 1623 zanikla fara. 

Krakovaay, ves v Cechich, hejt. Nov^ 
Bydiov, okr. Chlumec n. C, fara a p§. Lab. 
T^nice; 119 d., 722 ob. 6. (1890), 3tf. obec. 
a Itf. soukr. evang. Sk. a kostel. R. 1244 ph- 
pomfnd se Honata z K-an. Vesel z rodu toho 
prodal (1325) K. kldSteru sedleck^mu. Cisaf 
Sigmund zapsal (1436) je jeStS s jin^m zbo- 
2im VaJikovi z Miletfnka. Pozd6ji pripojeny 
k Pardubicflm. 

Kr&kOTdioe, osada v Cechdch u Bedic, 
hejt a okr. T^n n. Vlt., fara 2imutice, pS. 
Dol. Bukovsko; 16 d., 109 ob. c. (1890). 

KrakOTOo: 1) K., zboFen^ zdmek u Slabec 
(za Rakovnfkem), neistarSi misto, kterd se 
v domdcich povestech pFipomina. Na ilzk^m 
a mdlo rozs^ldm ostrohu vystavSl si sidlo 
moudr^ kni2e Krok a nazvdno Krakovem. 
Cechov6 uddlost tu jeStd r. 1120 pamatovali, 
kdy2 Krakov ji2 davno byl lesem zarostl. 
Jm6no pfeslo na ves Krakov a dvorec tuSfm 
pfi hradiSti postaven^. Ten dr2eli r. 1358 
Hen££ek z Krakova a r. 1362 Smil zM§en6ho. 
Ndstupce tohoto Cen6k z M. prodal (1368) 
dvfir Krakov s vesnicemi Janovi, synu n. Ru- 
dolfa falckrabd; ten v 1. 1363—70 postavil tu 
hrad. Od syndv jeho krdl Vdclav jej vyvadil 
a Jirovi z Koztok (ok. r. 1386) ud61il, tento 
pak jej prodal r. 1419 Jindfichovi Leflovi 
z La2an (f 1420), u n6ho2 se tu M.JanHus 
zdr2oval, ne2 se odebral do Kostnice. Hynce, 
syn Jindf ichflv, postoupil K. (asi r. 1424} On- 
drejovi Spalkovi ze Slatiny a K. ziistal 
odtud V dr2eni strany katolick^. Pak opano- 
vdn od stranv pod oboii a po ukondeni vdlek 
prodal jej zdkonit^ d£dic Jan Bechyn^ z La- 
Jan (1437) Janovi Blehovi z T65nice. Jan 
stars!, tohoto syn, prodal K. (1443) Janovi 
Vlkovi z Miletic a od tohoto koupili jej 
Albr. zKolovrat a Jaroslav Plichta ze 2ero- 
tina. Albrecht ujav K. sam (1445) stal se pfed- 
kem Krakovsk^ch z Kolovrat. Po n^m 
(t 1470) nasledoval syn Jindfich Albredit, 
jemu2 K. (1497) z manstvf propu§t6n (f 1530). 
Kdy2 se synov^ jeho Albrecht, Jan a Hynek 
r. 1530 dSlili, dostal ka2d^ dfl na K-vci. Jan 
koupil dfl Albrechtftv (1538) a prodal pak K. 
se syny Hynkov^mi (1548) Janovi star, z Lob- 
kovi^, od jehoz syna Jan^ jej koupil (1565) 
Jan Uiezdsk^ z Cerv. Ujezdce. R. 1570 
koupil jej luryStof Jindhch KrakovskV 
z Kolovrat, avSak zase ho postoupil Rad- 
slavovi Vchynsk^mu ze Vchynic, po 
n6m2 za rok str^c jeho Jaroslav (f 1614) nd- 
sledoval. Syn jeho Jfifik K. je5t6 r. 1625 dr2el, 
pak se dostal dedictvim Strasoldflm a 
r. 1644 V dr2enf A\6ny Marie Vchynsk6 
z Hozlau. Tato vzdala K. (1646) Frant. Ma- 
tidSovi Karlovi ze Sternberka (f 1648) a 
svnov^ tohoto prodali jej r. 1651 Karlovi 
Hefmanovi Kocovi z DobrSe (f 1655). 
Od Kociiv dostal se (1660) Otovi Jifimu 
z Helversenu. Okolo r. 1700 byl K. opra- 
ven a od nov^ cervend stfechy hkal mu lid 
Cerven^ zdmek. Od HelversenAv ujal jej 
r. 1716 Karel Josef Hildprandt z Otten- 



Krakovice — Krai. 



35 



hausen a pfipojen potom k Hofkovu a 
Slabci. R. 1783 zapdlen od hromu a zflstal 
odtud xffceninou. Srv. Sedlddek, Hrady VIII., 
98. Sik. 

2) K., ves na Morav6, hejt Litovel, okr. 
Konice, fara a p$. Laikov; 49 d., 267 ob. £., 
16 n. (1890), kaple sv. Antonina a samota 
Rovina. Fid. statck se zdmkem a dvorero 
Fr. hr. Sylvy-Tarouccy. Ve XIV. stol. pf ipo- 
mind se tu tvrz se dvorem. 

BlrakovioOy ves mor., viz Krakof ice. 

Krak6w Paulina, spisovatelka polska, 
rodem z Radziejowsk^ch (* 1813 ve Var- 
&iv6 — 1 1882 t), byla majitelkou 2ensk6ho 
pensioodtu ve Var3av£ a vydala znate^ ob- 
ub^ se tiifci sbirky: Pami^niki miod^j sieroty 
(Variava, 1838, 3. vyd. 1868); Roxmowy matki 
idxie6ni (t, 1841); Niespod^ianka (t, 1844); 
Wspomnienia wygnanki (t., 1845); Wiec^ory 
domowe (t., 1848); Powieici x d\iej6w naszych 
(t, 1882); Pbwiastki prawduwe (t, 1882). Mimo 
to redigovala almanach >Pierwiosnek« (1838 
ai 1843; a s W. Trojanowskou dasopis pro 
mlddei >Zorka« (1843—44). Ndle2ela k v;^- 
zna&i]^m spolupracovnicfm K. Hofraanovy vy- 
znacujfc se ve sv^ch povfdkdch, urden^ch pro 
mladistv^ v$k, uslechtilou tendenci a p6kn^ 
slohem. Mnoh^ byly pfeloieny do cizich ja- 
zykfi. 

Krakowlak, ndrodni tanec polsk^ z okoli 
Krakova. Pfedtan£ici pdr zanotuje pfed hud- 
bou kritkou pisnidku, zvanou k., nade2 vpad- 
nou piry ostatnf a zdanliv6 pfed sebou uti- 
kajice pouStSji se za nfm v tanec, pH £em2 
tane6uci okovan^mi podpatky tiukou takt. 
Melodie k-u v taktu '/i* r^zu spfSe gracidsn6 
vesel^ho ne2 vdiniv^ho, sklddd se z osmi- 
taktov^ch repetic; sud^ takty vyznaduji se 

synkopovan^ rhythmem J^JgP • diirazem 

na lehkou dobu. K., jen2 rozSIKI se t^2 na 
Slovensku, v idealisovan6 form^ francouz- 
sk^mi roistry tanednfmi uveden byl na jevi$t6 
a vysk}^uje se pod ndzvem Cracovienne jako 
balletni vloika v mnoh^ch operdch; rovn£2 
jako elegantni tanec spoledensk^ velice jest 
oblfben. Ndp6vY k-u pfindSeji Kolbergova 
sbfrka >PiesAi hidu poIskiego« rVarS., 1857) 
na text »Jasio konia poiU a M. Christkflv 
»Venec narodnich piesni slovenskychc ; z um£- 
l^ch spracovdnf zasluhuje zmfnky Chopinovo. 
KrakluiOT^, drub lehk^ jizdy polsk^ z po- 
slednich dob kni2ectvi var&vsk^ho. Sklddali 
sc z rodil^ch Krakovanii a nosili b61ohn£d^ 
Sat, obvykl^ u selskdho lidu krakovskdho. 
Ozbrojeni byli kopim s praporcem, Savli a 
bambitkou. Vynikali odvahou a u Drdidan 
vzbudili podiv Napoleoniiv. R. 1831 byly dva 
pluky k-sii, z nich2 prvnfm velel S. Leski. 

Krai (kraal), osadaKoi-Koinft a Kafrii 
(v. t.). 

Krai: 1) K. Jakub, spisovatel hornolu2. 
(* 23. dee 1827 v Khrdsdicich), studoval prae- 
parandu a ucitelsk^ listav v BudySinS, byl 
pak pomocn^m u^telem na rflzni^ch mistecb 
sask^ Horni Lu2ice, kone£n6 r. 1855 stal se 
flkutein^m uditelem v Radwofi, kde2 p&sobil 



pak a2 do sv^ho odchodu na odpocinek (1895). 
Psal tXiiVky lehce poudn^ a ph'spSvky k hi- 
2ick^mu folkloru do Kudankovy >Jutni(ky«, 
•Srbsk^ch novin«, »Katolickdho posIa«, »Lu- 
2i£ana« a »Lu2icec, krom toho i do rflzn^ch 
dasopisii n^meck^ch. Zaslou2il se tfm zejmdna 
o detbu lidovou. Kromi jedn^ ndbo2ensk6 
kniiky pro lid vydal r. 1876 historicko-stati- 
stick]^ spis Die katholischen Kirchen u, Schulen 
im Kdnigr. Sachsen, ddle2it^ zejm^na svou 
tisti t^kajici se Lu2ice. 

2) K. Jurij, syn pfed. (♦ v Radwofi), 
studoval gymnasium a theologii v Praze, byl 
r. 1889 yysvdcen na kn£ze a piisobf od 16 
doby pfi dvornim chrdm6 v Dri2danech. Se- 
psal velmi dobrou a praktickou mluvnici 
hornolu2ickou Grammatik der Wendischen 
Sprache in der Oberlausit^ (BudySin, 1895) 
s lu2icko-n£m. hovory a slovnidky nSmecko- 
lu2ick^m i luiicko-ndmeck^m. Je to nyni po 
rozprodan6 Pfulovd jedina mluvnice jazyka 
hornolu2ickdho. (Uny, 

Kxhl (chorv. kralj, pol. krdl, rus. Roponb, 
mad. kirdly), Slovo to v riizn^ch sv^ch formdch 
povstalo u slovansk^ch ndrodfl ze jm(Sna Ka r e 1 
\Carolu$) prdvS tak, jako n6m. Kaiser a rusk6, 
srbsk^ a bulharskd car ze jm^na Caesar. U ni- 
rodfi germanskj^ch odpovidd slovansk^mu v^- 
razu k. slovo Kdnig (nSm.), Kongo (dins.), 
king (|ancl.) a pod., u narodfl romansk^ch slovo 
rex (lat!) v rozli£n;^ch s\r^ch formach, jako 
roi (franc), rh (ital.), rey (span.) atd. K-i na- 
z^aji se z pravidla jen panovnici velik^ch H§i. 
Ve stf edo vdku osobovali si papezovd a f imsko- 
n6me6ti cisafi prlvo jmenovati k-e. Ph'kladfi 
mime dosti. Uvedeme jen pfiklady z ddiin 
slovanskjch. Tak udfelil r. 1086 Jindfich IV., 
cisaf fimsko-n£m., desk^mu kni2eti Vrati- 
slavovi II. hodnost krdlovskou, avSak ien 
pro jeho osobu. R. 1158 udSlil pak Bedfich I. 
Barbarossa kni2eti £es. Vladislavovi II. 
titul krdlovsk^ a to jak pro n6ho sam^ho, 
tak i pro vSechny panovniky desk6. Nicm^nS 
nemohli n^tupcov^ Vladislavovi pro odpor 
f{msko-n$meck;^ch cisaffl u2ivati krdlovskdho 
titulu. Teprve Filip 5vibsk^ vrdtil r. 1197 
Pf emyslovi I. a s nim v§em kni2atilm £e- 
sk^m na vSecky budouci dasy ndzev krdlov- 
sk^. — Z panovnikii polsk^ch pnr^ u2ival 
titulu k^lovsk^ho Boles lav I. Chrabr^. 
V poslednich letech svd vlidy dvakrdte usi- 
loval V iiimh o korunu kralovskou. Kdy2 
v2ak se lisili n£meck6mu podaf ilo snahy jeho 
zmafiti, dal se Boleslav r. 1025 proti viili 
Konrada II. od biskupfi sv^ch slavnS za k-e 
pomazati a korunovati. Myln6 jest minSni, 
jakoby Boleslavovi Chrabr^mu ii2 r. 1000 
ud^lena b^vala hodnost krilovska. Tenkrdte 
navStivil Boleslava ve Hn£zdn6 cisaf Otto III. 
Pfi slavnostnfm posezenf siial Otto s hlavy 
svd korunu a vlo2iv ji na hlavu Bolesla- 
vovi uznal jej patriciem, t. j. spojencem a 
pf itelem ndroda ffmsk^ho (BobrzyAski, Dzieje 
Polski w zarysie). R. 1076 dal se korunovati 
za k-e pravnuk Boleslava Chrabrdho, Bole- 
slav II. Sm61<^, av§ak ji2 jeho slab^ nd- 
stupce a bratr Vladislav I. Hefman netroufal 



36 



Krai. 



si ozdobiti sc kralovskou korunou. Ani mocn^ 
syn Vladislava Hefmana Boleslav III. Kfivo- 
list^ (1102—39) nedal se korunovati za k-e. 
Po ieno smrti rozpadla se h'Sc Polskd na 
lidfefnd kniiectvi. Teprve Pfemyslav II. 
Velkopolsk^, zv. Pohrobek, dal se r. 1295 
se svolenim papeisk^m slavnS korunovati za 
polsk^ho k-e, avSak ji{ r. 1296 ilkladnd za- 
vraid^n. Stal^ho titulu krdlovsk^bo uiivali 
panovnici poldti od r. 1319, kdy se Vladi- 
slav Lok^tek dal korunovati za k-e pol- 
sk^ho. — Z panovnfkii chorvatsk^ch uvddi 
se Jako prv^ k. Tomislav. V poselstvf pa- 
peze Jana X. (914—928) naz^d se »rcx Croa- 
torum€, co2 jest dflkazem, 2e na Hmsk^m 
dvofe uzndna byla krdlovskd hodnost chor- 
vatsk^ch panovnfkfi ji2 ve 3. desetileti X. stol. 
Radki mi, za to, 2e Tomislav pfijal krdlovsk^ 
titul mezi r. 914 a 925. Jakou mocf a koru- 
nou byl Tomislav korunovdn, neni zndmo. 
Mo2ni, 2e se obrdtil k pape2sk6mu stolci, 
avSak mo2nd tH, 2e sdm si dal vlo2iti na 
hiavu korunu jako o stoletf pozd^ji polsk^ 
Boleslav Chrabrj^. Jisto jest, 2e nepfijal Tomi- 
slav korunu kralovskou od v^chodoHmsk^ch 
cisaffi. Tak^ nistupcov6 Tomislavovi uvdd6ji 
se jako k-ov6. Petr Kresimir (1058—73) 
dal se s velikou slavou korunovati za k-e a 
psal se rex Croatiae Dalmatiaeoue nebo rex 
Chroatorum Dalmatinorumque. O korunu kra- 
lovskou uchizel se u pape2e kehofe VII. D e- 
metr Zvonimir a byl r. 1076 od pape2- 
sk^ho vyslance Gebizona slavnd korunovdn 
v Solinu V chram^ sv. Petra. Legdt pape2sk]^ 
odevzdal mu korunu, med, 2ezlo a korouhev 
jako znameni, 2e jest vasallem sv. Petra. 
RovnH tak obdr2el od j^ehofe VII. krdl. ko- 
runu r. 1078 vrstevnik Demetra Zvonimira, 
zetsk^ 2upan Michael. — Z panovnikd 
srbsk^ch prv^ byl k-em §tdpan Nema- 
nid, t. zv. Prvovenden]^. Korunovin byl 
dvakrdte: poprv^ r. 1220 se svolenim papele 
Honoria III. a podruh6 bratrem sv^m arci- 
biskupem srbskym, sv. Sivou. Naz^val se 
k-em Srbsk^ (Rassk^) a Pomofsk6 zemS, 
Dukly a Travunie, Zdchlumi a Dalmacie. — 
Z binfl bosensk^ch byl prvni k-em StS- 
pdn Tvrdko. R. 1376 dal se korunovati 
V kldStefe MileSevu za k-e bosensk^ho a 
nosil od t^ doby titul >kralj Bosne, Srbije 
i Primorja*. K-i naz^vali se i nastupcovd 
StSpina Tvrdka. Poslednim k-em boscnsk^ 
bylStepdn To maSe vie (1461—63). Titulu 
k. pHbuzn^ jest u Rusfi, Srbfl a Bulharfl titul 
car, kter^m2 n^vem oznadovdni isou panov- 
nici t6i V bibli (na pf. car David). V nikte- 
r^ch pfipadech rozumi se v^razem car tot62 
CO slovem k., v jinj^ch ph'padech vSak jest 
titul car vy§§f ne2 k., asi tolik jako cisaf. 
Gary naz^vali se zejm^na panovnfci bulharSti 
a moskevSti (srv. £lanek Car). Prv^m carera 
bulharsk^m oyl Simeon, kter^ po vft^zstvi 
u Anchialu r. 917 sdm si dal titul cara. 
R. 1018 padlo carstvi bulharsk^, av^ak ji2 
r. 1186 bylo obnoveno. Toho roku dal se 
korunovati PetrAsdnod arcibiskupa tmov- 
sk6ho Vasilije za cara bulharskdho a fe- 



ckdho. Jak Petr As€n tak bratr jeho Jan sna- 
2ili se o to, aby carskd jejich hodnost uznana 
byla pape2em. Ceho vSak 2adn^ z nich ne- 
dosdhl, to podafilo se aspoft cdste^nd na- 
stupci a rovn62 bratru jejich Kalojanovi 
(panoval od r. 1196 do 1207). DnQ 8. list. 
1204 vlo2il kardin^ Lev jm^nem pap. Inno- 
cence III. krdlovskou korunu na hlavu Kalo- 
janovu a odevzdal mu od pape2e 2ezlo a 
prapor s obrazem sv. Petra. Kalojan nebyl 
sice od pape2sk^ho stolce uzndn za cara, 
avSak aspoA za k-e. Pfes to u2{val i na ddle 
titulu car. — Z panovnikA srbsk^ch pro- 
hldsil se Da San r. 1345 carem srbsk]^m a 
feckfm, a r. 1346 koranoval jej patriarcha 
srbsk^ Janidije za cara a samodr2ce srbsk^ho, 
feck^ho a bulharskdho. Po smrti DuSanov£ 
(1355) vlidl vSak misto slab^ho DuSanova 
syna UroSe velmo2 Vukaiin, kter^ pHjal 
titul srbsk^ho k-e. — V f i§i ft{msko-n6meck6 
pfisvojil si samovolnS hodnost kralovskou 
r. 1701 Bedfich III., kurfirSt branibor- 
sk^ a v^voda prusk^. V dob£ nov6 zKdil 
nSkolik nov;^ch krilovstvi Napoleon I. R. 1801 
zHdil z nSkdejSiho velkov^vodstvf Toskan- 
sk^ho kr^lovstvf Etrusk^. R. 1805 prohlasil 
sesdm krdlem italsk^m a r. 1806imenoval 
sv^ bratry Josefa a Ludvfka kralem nea- 
polsk^m a hollandsk^m. T. r. zHdil kra- 
lovstvi Bavorsk^ a Virtembersk^ a roku 
1807 krdlovstvi Sask^ a Vestfalsk^. Po 
p^du Napoleonovg vzniklo kralovstvi Nizo- 
zemsk^ a krilovstvi Hannoversk^. Z kra- 
lovstvi Italsk^ho povstalo pak krdlovstvi 
Lombardsko*Benltsk6, kter^ nale2elo 
k Rakousku ai do r. 1866, a krdl. Illyrsk^. 
Ned^vn^ho pflvodu jsou krdlovstvi Belgi- 
ckd, &eck6 a Italskd. R. 1881 pHjal krd- 
lovsk^ titul kni2e rumunsk^ar. 1882 kni2e 
srbskt. Tou dobou maji z evropsk^ch pa- 
novnikfi titul k-e: panovnik anglick;^ (za- 
rovefi cisaf Indie), belgick;^, ddnskj^, ital- 
sk^, nizozemsk^% portugalsk^, rumun- 
skj, feck]^, srbsk^, §panelsk^, Sv^dsk^ 
a norsk^, bavorsky, prusk}^, sask^ a 
virtembersk^. Cfsaf rakousk^md zi- 
rovefi titul apostolsky k. uhersk^, k. de- 
sk^, dalmatsk^, chorvatsk^, slavon- 
sk^, hali^sk^, vladimSFsk^a illyrsk^ 
a jako cestn^ ndzev nosi t^2 titul k-e j e r u- 
salemsk6ho. Titul panovnika rakousk(5ho 
a pozddji rakousko-uhtTsk^ho upraven byl 
patentem z 1. srp. 1804, dekretem dvor. kan- 
celdfe ze 22. srp. 1836, v^nosem min. cis. 
dvoru a vn6j§ich zalefitosti ze 6. led. 1867 
£. 10 f. z. a nejv. vlastnorudnim listem ze 
14. list. 1868. Die tohoto posledniho listu 
u2ivati sluSi pfi suver^nnich aktech, jmeno- 
vit6 pfi mczindrodnich smlouvdch, v ilvod6 
listiny titulu »cisaf rakousk^, k. £esk^ 
atd. a apoitolsk^ k. uhersk^« a v dal- 
Sim kontextu pak ^^v pokra^ovini) formy die 
diplomatick6ho oby^eje zkrdcen6, zejm^na ti- 
tulu >cisaf rakousk^ a apoStolsk^ k. 
uhersk^«, pak ozna£eni >Jeho Veliden- 
stvo cisaf a k.€ nebo »Jeho cis. a krdl. 
ApoStolsk^ Vclidenstvo«. Die nejvyS. 



Krai. 



37 



vlastnorucniho listu ze 17. fij. 1889 sluSi pro 
v'ojsko a lod'stvo vojensk6 uiivati oznadeni 
»cisaf sk^ a krdlov8k^«. Oznadeni to roz- 
Sffeno i na spole^n^ stdtni i&fady a na tlFady 
dvornf . Naproti tomu zdle2itosti a i!if ady pouze 
jedn6 polovice H§e Rakousko-Uherskd naz^- 
vaji se v PFedlitavsku >cisafsk^mi kra- 
lovsk^mi«, V zemich uhersk^ch pak >krd- 
lovsk^mi uhersk^mi«. — V p^vu mezi- 
ndrodnim 2ini se rozdu mezi stity s krdlovskou 
dfistojnosti a mezi staty, kter^m dfistojnost 
tato nenileii, S diistojnostf Krdlovskou 
(honores regii, honneurs royaux) spojen jest 
krdtovsk^ titui, koruna a krdfovsk^ erb a 
pravo vysilati vyslance prv6 tHdy. Pfednosti 
tSchto u2ivaji cisaf stvi, krdlovstvf, vel- 
kovdvodstvi a vStSf republiky, jako 
Spojen^ Obce amer., Francie a Sv^carsko. 
Rozdilu zdsadniho mezi krdlovstvim a cisaf- 
stvim neni; s cisafstvim b^va v§ak spojena 
snaha po rozSifeni moci. Kdysi stanovivali 
pape2ov6 stupnici hodnosti jednotliv]^ch pa- 
novnikd. R. 1504 upravil ji papei Julius II. 
takto: cisaf fimsk^, k. Hmsk^, k. francouz- 
sk^, SpanSlsk]^, portugalsk^, anglick^, sicil- 
sk^, skotsk^, uhersk^y navarskf, cypersk^, 
cesk^, polsk^, ddnsk^, republika Bendtski, 
kurfirSti bavorsk]^, sask^, braniborsk;^, arci- 
v^voda rakousk^, v^voda savojsk]^ atd. -die. 
K. rusadeln^ (letni^ni). T^m^f po cel^ 
Evrop^ konala se a mfsty dosud kond o letni- 
cich lidova slavnost, kterd v podrobnostech 
vice m^nd se podobd »jizd£ k-ft< v zemich 
deskoslovansk^ch obvykl^. HIavnf riz slav- 
nosti t^to V Cechdch a na Morav6 misty 

V pln6 sv62esti dosud konan^ jest ten to. 
Pfed svdtky svatoduinimi voli si chasnici 
k-e, oby£ejn6 z nejbohatSlch sv;^ch druhfi; 
df ive, jak se zdd, rozhodovaly pf i voIbS k-e 
okolnosti jin6. Misty byl k-em ten, kdo nej- 
dh've na pastvu pfihnal; posledni byl leno- 
chem a jezdil pfi prAvode v kdfe. Na Mo- 
ray^ stavd se k-cm tak^ ten» kdo vSnec na 
tyci vysoko povznesen^ pfi rychl^ jfzd6 na 
koni prvni dosahne. K. a jeho komonstvo, 
k n^mui patfivcL krcLlka, pobo6nici, prapo- 
recnfci, plampa^» rychtdf, biHc, kat a jini 
licastnici od6nf jako vojdci, rozmanitS b^yaji 
maskovani a pfestrojeni. V Cechdch na pf. 
bylo dfive zvykcm, 2e li^astnici prAvodu 
oblekli se i s k-em v od6ni ze smrkov6 
nebo jedlov6 kdry a kvitim se vSelijak ozdo- 
bivSe, 8 vytasen^mi dfevin^mi me£i jezdili 
nebo choaili po vsi ddm od domu a zpiva- 
jice pH hudbS prosili, aby jejich k-i ndco 
bylo udSleno. Kdy2 obeSli celou ves, vytahli 
na nives a vyvolavad vystoupiv na n^jak^ 
vyy^den6 misto, provoMval o ka2d<Sm staveni 
a jeho obyvatelich n^jak^ posm^Sn^ ver§. 
Na Morav6 misty se slavi jizda s k-em v ndd- 
hern^ch krojich; k. bjvi, bile oble^en a ml 
na hlav6 korunu a v ruce palas cerven^mi 
stuhami obdan^, jej2 »pravo« jmenuii. Do- 
provdzf ho n^kolik pdrti chasnikfl na konich. 
N^kdy sluji chasnici, ktefi k-i po boku je- 
dou, krilovnou a krilovnici; posledni 

V cetn^m pr^kvodS b^vd ocdsek a jede na 



stard herce. V nSkter^ch krajich k. a jeho 
pobo^nici odSni jsou po 2ensku, k. je ovSn- 
cen kvitim, oblidej md t6m6f zastfen;^ stu2- 
kami a v listech dr2i rd2i. StarSi zdd se b^ti 
zvyk pfestrojovati se pfi t^to slavnosti v od6v 
vojensk^ neb obl^kati si starSi, ncobvykl^ ji2 
kroj. Setkaji-li se n6kde dv6 dru2iny k-A, 
pusti se mezi sebou v krut^ zdpas. Na konec 
byly iasem tak6 pofdddny zdvody na konich. 

V nSkter^ch krajindch b^val k. bud utopen 
nebo s(at, ovSem jen v podobenstvi. Vedle 
t^to mu2sk6 hrykondse i div<^i na krdlov- 
niCky (v. t.). — V podstatS patfi hra na k-e 
a kralovnu, jak^koli zpftsobem se nyni 
slavi, k t. zv. slavnostem rusalsk^m (rosa* 
ria, t. j. rA2ov^), kter6 jsouce pAvodu pohan* 
sk^ho z Italie a feecka se rozSifily po cel^ 
t^m£f £vrop6. Proto na Slovensku slul tento 
k. 9ru8adeln^« a slavnost sama zakazovala se 
jeStd V XVI. stol. na Slovensku slovy: >Na 
rusadlnie sviatky podle star^ho oby^eje 
krdlov stav^ti, tance vyvazeti... ve starie 
ko2uchy se oblddeti a jakzkolvek se bldzniti.« 

V jednotliv^ch zemicn modifikovala se tato 
slavnost rozmanit^, v pAvodnim ay 6m rdzu 
zachovala so nejv£m6ji na Balkdni, kde2 byl 
tak^ vlastni jeji domov. Mi. 

Kr41: 1) K. Vdclav, hudebnik £es. (* 1756 

V Ch]^aov6 — t PP r. 1815), studoval gymn. 

V Nov^ iiiii a V C. Krumlovi jako kldltemi 
diskantista, od r. 1771 v Praze, kde za epi- 
demic bylo mu protloukati se velikou nouzi, 
a2 jmenovdn houslistou pfi chrdmd svatovit- 
sk^m a loretansk^m. Slo2il houslov6 koncerty 
a sondty, je2 zflstaly v rukopise. 

2) K. janko, bdsnik slovensk^ (* 24. dub. 
1822 V Lipt. sv. MikuldSi — f 23. kv. 1876 
jako advokdt v Zlat]^ch Moravcich). Vyiel ze 
Skoly Stiirovy, zrodil jej kult poesie prosto- 
ndrodni. K. je slovensky Burns a Erben zd- 
roveA. Jeho verSe jsou dilem lehk6 pisn6, 
dilem ballady v duchu lidov^, vesmes im- 
provisace, jez, sotva vznikly, bdsnik zase pdlil; 
zachovalo se jen, co pfateM pfepsali nebo 
otiskli. S oblibou vybird si temn^, mythick^ 
sily pfirodni, jim fatalisticky podrobuje mysl 
i vdSn6 ^lov^ka a pessimi sticky kresli jeho 
nerovn^ s nimi boj. Ve sv^ch pisnfch mluvi 
jm^nem hn^ten^ch a vyd^dSn^ch, je2 by rdd 
povznesl ke svobod6 a k svStlu. V dob6 
pfedbfeznov^ byl mild^kem domdciho obe- 
censtva, tak^ na Morav^ se sifily jeho im- 
provisace a mnoh;^ pop6vek K-flv zndrodn^L 
Verse jeho souborn^ vydal Jar. Vlcek v Tur6. 
sv. Martini r. 1893. Charakteristiku K-ovy 
poesie viz tam i v J. Vlikov^ch >D$jlnacn 
lit. slov.€ r. 1890. Vik, 

3) K. Jan, virtuos na violu d'amour (* 1823 

V Kolinci), syn uditel&v, pfiu£il se houslim 
ji2 V i^tl^m v£ku; po hiavni Skole v Klato- 
vech dan do prafsk^ konservatofe za fedi- 
telstvi D. Webera a pfijat do houslov6 tHdy 
B. Pixise. Absolvovav ji s dsp6chem obdr2el 
hned misto prvniho violisty u stavovsk^ho 
divadla. Maid s61o v >Hugenotechc (Raoulova 
romance, 1. Jed.) pfivabilo jej k vide d'amour 
a vedle toho pcstoval hudbu komorni. Roku 



S8 



Krai. 



1851 pfijal mfsto pFi dvorni kapele ve Vfdni, 
kdei dosud 2ije, od Hjna 1885 jako pensista 
dvorni opery. I tarn byl v komornf hudb£ 
jako violista ^inn^ a vystupoval po boku 
Lud. Straussa, Helfmesbergera, Vieuxtempsa, 
Lauba a v2dy rdd slovansk^ch podnikii hu- 
debnich se t&castnil. R. 1870 vydal u Spiny 
ve Vidni i^kolu pro-housle roilostn^ s textem 
franc, a n6m., kde methodicky a — pfedpo- 
kl^daje znalost hry houslov^ — stru6n6 uspo- 
fddav u£ivo pfipojil i n^kolik ukdzek sv^ch 
skladeb pro violu d'amour, mezi jin^m trans- 
skripci ndrodnich pisnf iesk^ch, zvU§t£ vSak 
pro sv^rdz ndstroje zajfmavou >R£veni«. 
Skola K-ova zna£n6 pfispSla k oiiveni zdjmu 
o pflvabn^ ndstroj a je po zastaral^ ji2 Mi- 
landrov6 9M^thode facile pour la viole 
d*amour« (Pafii, 1782^ vlastnl dodnes jedi- 
nou vydatnou pomftckou. K. vytSfil zvliSt- 
nosti violy d'amour ro£rou neb^valou a vy- 
kdzal nov^ drdhy jeji technice. q. 

4) K. Josef, ueitel (* 1839 v Milevsku), 
absolvoval reilku a listav u(^it. na Mal6 Strand. 

V lifadS u£itelsk<^m pflsobi od r. 1858 a to 
pf i vzorn^ hi. Skole na Mal6 Strand, v Kase- 
jovicich, ve Vodftanech a od r. 1861 v Praze. 
Redigoval £asopis »Posel z Bud£e€, r. 1883 
zalo2il »Ucitelsk^ Noviny«, je2 od t^ doby 
Hdi. Vydal ncjiiplnSjSi »Sbirku fi§sk;^ch a 
zemsk^ch zdkond Skolsk^chc. PFispival do 
mnoh]^ch 6asopisfi Skolsk^ch a politiclr^ch. 
Bystr^ rozhled ve Skolstvi a potrebdch udi- 
telstva, neobydejnd energie a y^mluvnost pfi 
vefejn^m vystupovdnf postavily Jej r. 1881 

V 2elo dstf. spolku jeclnot u£itelsk^ch. Po 
16 let byl vtldcem 2esk6ho u^itelstva, kter]^ 
Hdil nSkolik vclk^ch sjezdfl u(^itelsk^ch a vy- 
nikal vzdcnou horlivosti v obhajovani zdjmfl 
u^itelsk^ch. Jeho pfisp^nim zaloiena Ustf. 
Matice SkolsKd, jeii2 byl on prvnim misto- 
pfedsedou a uvedl ji v Sinnost jako dobr^ 
organisator. V praisk^m u^telstvu od let 
zaujimal pfedni postaveni a byl jii na dnih^ 
Sestileti zvolen za jeho zdstupce do okresni 
Skolni rady praisk^. Za zdsluhy sv6 o stav 
uditelsk^ jmenovdn byl destn^m (^lenem mno- 
h^ch jednot uditelsk^ch a ^estn^m obc^anem 
obce Sulislavi u Stfibra. Fmr. 

5) K. Josef, klass. iilolog 2esk^ (* 18. pros. 
1853 V Praze). Studoval na akad. gymnasiu 
(1863—71) a po t^ na university v Praze 
i pAsobil zprvu jako u£itel gymnasijni na 
nilstsk(^m vys. reil. gymn. na Mal^ Strane 
fl875) a na c. k. redl. a vy5. gymn. v Praze 
(ve Spdlen6 ul, 1876— 81 J. Vynikajc nevSedni 
znalosti V oboru klassick^ nlologie habilito- 
val se pro tcnto pfedm^t na (nerozdSlen^) 
univ. prazsk^ r. 1880, byl jmenovan r. 1882 
supplentem, nasi, roku mimofddn^m a od 
r. 1893 piisobi tu jako fddn^ professor klass. 
filologie; jest ^lenem zkuSebnl kommisse pro 
u^itelstvi na stFednfch ^koldch a feditelem 
semindfe filologick^ho. Cinnost K-ova jest 
mnohostranna; mimo universitni pfedndSky 
a ffzeni semindfe, mimo dlouholetou cinnost 
vTednotS ies.filologfl, mimo redigovdni >Listfl 
fifologick^chc (od r. 1886) i sama pi^ehojnd lite- 



ram { produkce K-ova t^kd se rozmanit;^ch 
oborfl klassick<i filologie. Tak v oboru lite- 
ratury feck^ psal o p'AvodS bdsnf Hom^- 
rov^ch (pojato do »Mal^ Slovesnosti pro stf. 
$koiy £esk^«, celkem ve smyslu tak fei, kry- 
stalisa^nf theorie), ddle o dramatu feck^in 
(O scenerii divadla i^eckiho, >Sbfrka pfednd- 
sek a rozpr.« III., d. 9., Praha, 1888; O tanci 
antickem, t III., £. 2, Praha, 1884; O einnosti 
sboru V dramati fee, >Athenaeum« III., 1885 
str. 29.— 40.), i podal exegetickd a kritick^ pH- 
sp^vky k tragikdm Feck^, a to Sofokleovi 
(»Listy fil.€, 1877. str. 47, 1879, 1, 1882, 49) 
a Euripidovi (t., 1879, 184, 1884, 353), zcjm^na 
pak adnky t^kajicf se dialog^ Plat<5nov^ch 
(O geom, nypothesi v Plat. Menonu^ t., 1876; 
PHspivky kpo\ndniftlos, nd^orii Protagorovfch, 
t., 1877), zvl. detn^ studie o rukopiscch t^bo2 
klassika (o Lobkovick^m rkp. t., 1884, 32, 
1886, 359, o Pafiiskto cod. B. a Venet. f., 
t., 1885, 354, o Videftsk^m rkp. 7 ve »Wiener 
Studien€, 1892; srv. i polemiku s M. Schanzem 
1887). Rfmsk^ literatury t^kd se pojed- 
ndnf o PlautovS Asinarii (t., 1883, 161) a pfi- 
spSvky k v^kladu HoratiovJ^ch Satir (t, 1898, 
172, srv. i t, 73 a 384), stdtnfch pak staro- 
iitnosti jednak £lanek o v^znamu osloveni 
Hm. sendtu »patres conscripti« (t., 1883, 227), 
jednak ^Idnek o sn^mu Spartsk^m {AptUa, t., 
1899, 1—16). Na poli grammatiky feck 6 
K. psal o novSjiich v^zkumech t^kajfdch se 
tvaroslovi attick^ho ndfe^i (t., 1886, 354) a 
podle nov^ch v^^ikii v£dy mluvnick6 a ja- 
zykozpytne pFepracoval proslulou Niederlovu 
mluvnici jazyka feck^ho (I, dil 1888, II. 1886). 

V samostatn^ch pfedndSkdch anebo v £lan- 
cich z oboru archaeologie klassick^ K. se- 
znamil cesk6 6tendfstvo s epochdlnimi ndlezy 
Schliemannov^mi i j. (O ndlexich ScM, v Ti- 
rynthi a Mykendch^ 1879; Archaeologick^ nd^ 
Iffnr na ostrovi Kypru, 1882; v >Listech fil.€ 
pak r. 1878, 111, 1881, 87). V duchu Roschera, 
Tylora a jin;^ch novgjSich badatelfi v mytho- 
logii K. sepsal: O nynijiich smirech Baddnf 
mj^hologickeho (serie dl. v »List. fil.c 1888); 
O piivodnim vy^namu bohyni Atheny (t, 1883, 
1—17); Bdje o iroxenf Athenini (t., 1885, 1—40) 
a Studie \ oboru srovndvaci mythologie (Sbor- 
nik praci fil. na oslavu prof. Kvidaly, 1884» 
1—43). V oboru rhythmiky a metriky 
antick^ jest K. u nds jedin^m repraesentan- 
tern vSdeck6 theorie. Ti2 dfive psal dldnky 
o n^kter^ch otdzkdch rnythm. a metriky an- 
tick^ (»L. fil.c, 1887, 321), pak r. 1890 vy§el 
prvnf dil jeho jHeckd a fimski rhythmiky a 
metriky, toti2 Aeckd rhythmika, dflo to dosud 
nedocenSn^. V pocet praci z t^ho2 oboru 
metriky ndleii velikd fada ^Idnkfi O prosodii 
ceski {%L. fil.c, 1893—98, tvoficich monografii 
o vice ne2 500 strandch), v nich2 na zdklad6 
obrovsk^ho materidlu pfekladatelsk^ch i pfl- 
vodnich plodii £esk^ch bdsnikfl dovozuje, ie 

V £eStin6 jedin^ pfizvuind prosodie je oprdv- 
nSnd, jako2 i 2e jest moino ve$kera antickd 
metra rhythmicky sprdvnS vystihnouti pfe- 
kladem pnzvudn^m. S dldnky o metrice sou- 
visi jednak prdce K-ova (spolu s prof. Mare- 



Krai. 



39 



lem) z oboru fonetiky {Trvdni hidsek a sla- 
bik die objektivni miry, »L. fil.«, 1893), kterdi 
doila ndleiit^ho povsimnuti i v cizin6, jednak 
^dtiky o f eck^ch hudebnfch nilezech (t., 1896, 
33 a 178). Pomfjejice ietn6 recense (v »L. fil.«, 
»Zeitschr. f. dst. Gymn.€, »Athenaeu€ a j.) a 
polemikv K-ovy zmtftujeme se jen je§t6 o jeho 
vyddnfch klassikii Feck^^ch (krit. vydini 
Plat. Apologie a Kritona 1886, Lacheta 1888, 
Skol. vyd. Sofokl. Antigony' 1886, Aianta 1884, 
Elektry 1889, vesmSs s pozndmkami i pouh6 
texty), jako2 i o pf ekladech z klassikfi. 
K. rediguje od poc. »Sbirku klass. feck^ch 
a Kmsk^chc fnakl. Storch) a uvefejnil tu pfe- 
klad Euripidova Kykl6pa (1885), Alkestidy 
(1888) a Plautov^ch Menaechmfi (1890, provoz. 
tak^ V Nir. divadle). Mimo to pfeloiil Sofo- 
kleovu Antigonu (1883, provoz. v Ndr. div. 
1889), Filoktaa (1891) a £lektru (>Sbornik 
8v6t. poesie«, 1896); ze Span61sk^ poesie po- 
dal pfeklad Calderonova Divotvorn^ho kou- 
zelnika (t., 1891), pak menSf vdci z CamoSse. 
Ne2 dinnost K-ova neomezuje se jen aa vlastni 
pole filologie klassick^, n^bri zasahuje i do 
literatury desk 6 a jejfch d6jin. Mimo 
}vt uvedenou obsdhlou monocrafii o prosodii, 
znamenit^ to ph'sp^vek k d6jindm 2esk6ho 
verSe, budte pfipomenuta tato pojedndnf: 
Husovx v^rie pH^vu^ni (»L. liLc, 1898, 365 a2 
384); Filolog. (innost Mistra Pttra Codiciila 
^ Tulechova (t.. 1891, 401—413); Mistra Jana 
Campana Vodnanskiho komoedie BfetiHav (t., 
1892, 172—181, 257—267) a Aecki bdsnictvi 
humanisticki v Cechdch a\ do konct samostatne 
university Karlovy (Rozpravy filol. v£novan6 
J. Gebauerovi, 1898, 86—105). Tak^ ve spor 
o RKZ. zasdhl methodologick^m dldnkem 

V >Athenaeu« (111., str. 263 a 395). Akribie 

V pravdd filologickd ve sbirdni materidlu a 
litehb'nich pramenfi, rozsahl^ rozhled neto- 
liko po vlastnim oboru, ale i pfibuzn^ch, 
kritidnost v posuzovinf dat a min^ni jin^ch 
badatelQ, bystrost v luStSni otdzek a obtfii, 
prAblednost a iasnost slohu — tot v^zna£n6 
vlastnosti literarnfch praci K-ov]^ch, kter6 do- 
chizeji vSeobecnS zaslouien^ho uzndni. Ca, 

KibI z Dobrd Vody« jm^no starodesk^ 
rodiny vlady£f dosud 2ijfci, stejn^ho rodu 
s DaSick^mi z Barchova, Sluzsk^mi a Cidlin- 
sk^mi ze Sluh, Straky z Nedabylic a j. (viz 
DaSick^ z Barchova), jejii erb jest bfl^ 
kohout V modr^m poli a puvodiStS tvrz Ho- 
fejSf Dobrd Voda u Hofic. Pfedky jejich bvH: 
M i k u 1 d §, ktery dob^ val s panem J ihm. z ro- 
d6brad r. 1448 rrahy (»Cas. Ces. Mus.«, 1827, 
str. 80), Jan (1478) a synov^ jeho Jan a Vi- 
clav (1505). Synov6 jednoho z nich byli 
bratff Hynek, MikuUS a Jifik, kdeito 
druh^ mil tuSim dceru Mark^tu vdanou za 
Jindficha Pfepysk^ho z Rychemberka, poje- 
'}ii smrti statek jeji Dobra Voda proddn. PFi 
dSleni r, 1544 ujal tvrz D. V, Jih a vdnoval 
na ni man2elce Katefin^ z Probluze. MikuUS 
driel tAst vsi D. V. a koupil r. 1564 Vyilec 
(t 1587), Hynek zemfel pfed r. 1555 zflstaviv 
syna Vdclava, jeni m61 Chlum a dil Dobr^ 
Vody, co2 sm£nil za Cernin, aviak i ten 



r. 1557 prodal a sklesi v chudobu. Jan (tu- 
Sim Jifik&v potomek) driel Dobrou Vodu a 
Vyielec. Onu prodal r. 1591 a tento r. 1596. 
Roku 1595 koupil Lu2any, na nich2 vSnoval 
manl KatefinS Kfineck^ z Ronova, a r. 1599 
Ploti§t£, prodav Lu2any. K tomu zdMil r. 1610 
Dobrou Vodu a Chlum. Pro i!i(^astenstvf v po- 
vstdnf odsouzen r. 1622 k manstvi v pffdinS 
statku PlotiStd, kter^ po smrti jeho (f 28. srp. 
1634) od desk^ komory ujat a z n^ho jen 
vSno druh^ roanl A16n^ KatefinS Litick^ 
ze Sonova zaplaceno. Statek Dobrd Voda nd- 
leiel spolu d£tem jeho, Vaclavovi(t 1636), 
Beatrici, Marii, Mandal^nS, justind, lohance a 
AMni. Ty jej r. 1624 knileti Frydlantsk^mu 
prodaly, ale pro nezaplaceni jej zase ujaly. 
DalSim pfedkem K-t byl Vdclav (f 167l), 
jeni driel ml^n v Tfebechovicich. Syn Va- 
claviiv Jan (f 1737) driel ml^n v Opo£n6 a 
mdl nSkolik synA, z nichi Jan (f 1777) driel 
ml^n V Podchlumi. Tohoto syn Antonin 
b^al hospod'dfsk^m tlfednikem u hr. Althana 
a zemfel r. 1832 maje 96 let v^ku svdho. 
Josef Bla2ej, syn Antoninflv, byl c. k. sil- 
nidnim kommissafem a zemfel r. 1847 v Be- 
ne$ov6. Syn jeho Jan (f 1886) b^val celnim 
v^b^rdim v Mladkov£ a pak u c. k. soudft 
T!lrednikem. Synem jeho jest Vojtich (nar. 
20. dub. 1844 V Mladkovd, kde byl otec jeho 
celnim dfednikem). Studoval v BeneSov6 a 
v Praze absolvoval Skolu redl. Vedle toho 
v6novaI se ii£etnictvi. R. 1869 zalofil v Be- 
ne§ov£ »Sokol€, jehoi cvi£itelem byl do 
r. 1871. Na to obdriel mfsto i&detnfho pH 
stavb^ drdhy Linecko-bud6jovick6, po jeji2 
dokondeni vrdtil se do Cech. Od r. 1878 jest 
ve slu2bdch zemsk^ch v technick^m odd6leni 
pro vodni stavby co zemsk^ official. Tfi jest 
zndm jako v^teco^ kreslid heraldick^ a piln^ 
sb^ratel pamiti heraldick]^ch a sfragistick^ch 
vftbec Sbirka jeho znakovi obsahuje kolem 
60.000 a sbirka otiskA a vyobrazeni pe£ett 
asi 7000 kusii. Kresbyjeho zalo2en6 na pra- 
v6m posti2enf u$lechtil6ho slohu hcraldick^ho 
(velki iist jich uloiena v dile Hrady a zdmky) 
vyznamenivajf se takofka m^kkostf, pdvab- 
nostf a rozmanitosti tvarfl. Vyobrazuje a po- 
pisuje V Casopise pfatel starozitnosti desk^ch 
v Praze znaky rodd a m6st, pak pedeti pa- 
no vniktk desk^ch. Mimo to poHdil veSkerd 
vyobrazeni pro >D£jiny kroje« a >tance« a 
hodld V brzku vydati v rukopise jii zcela 
ukondenou »Heraldiku« opatfenou 800 vy- 
obrazen{mi,prvnf dpln^£esk^ spis toho druhu. 
Md syny Otakara, Karla, Vladislava a 
dceru Annu. Z t^hoi rodu pochcLzel Josef 
Mirovit K. (• 16. iSn. 1789 na Opo&i6), jeni 
byv r. 1811 na kn62stvi posvScen byl kapla- 
nem na rozlicir^ch mistech a od r. 1831 fard- 
fem V Brann6. Dokud byl kaplanem v Hrddku 
za Opodnem, m61 pf ilelitost obcovati se §le- 
chetn^ Zie^lerem, farifem dobfansk^, kro- 
mS toho i s jin^mi vlastenci, kteH v nSm bu- 
dili Idsku k pfirozen^mu jazyku a literature. 
V 1. 1814—27 psal bisn6 a maid pojedndni 
do »Prvotin p6kn6ho um6ni«, do »Rozmani- 
tost{«, >Dobroslava«, dasopisfi »Hyllosc, ^Ce- 



40 



Kralec — Kralice. 



choslava«, »Poutnika katolick^ho«, a »CCM.«. 
Vydal t6i o sobS v Hradci Kralov^ nSkolik 
knih d6jepisn^ho a ndboiensk^ho obsabu, 
jako: Sldvovd praotcovd Cech& (1825); Vjrpsdni 
\ivota sv. Orhx a Strachoty (1825); Priivodce 
po biskupstvi kralohradedcim (1825—27, dilo 
to ve 8 svazdch vydan^ zaloieno je na pil- 
n^ch a bedliv^ch studifch); Dokonaiy- fdk 
(1827); Jeden oviinee a Jeden paster (1829 
a2 1830) ; JLdska k vlastu Kromi toho zfistavil 
i n^ter^ price netiStdn^ a pracoval o vel- 
k^m dUe, kter^2 m61o obsahovati vypsdni 2i- 
votft svat^ch. K. byl kn£z v ka2dto ohledu 
vzorn^, prodei byl ct£n a milovdn od sv^ch 
osadnlku a pro priiinlivost a ob^tavost svou 

V povoldni past^fsk^m od pfedstaven^ch a 
lifadfl pochvalovdn. Zemfel 13. linora 1841 

V Brann^ a tu pochovin. Krom6 VojtScha 
i\]\ nyni jeSt£ tito potomci Josefa Blaieje: 
Viktor, vrchni policejni kommissaf v Praze, 
Gustav, c. k. berni v Nov. Benatkach, Fran- 
ti$ek a Julius K. Jini potomci teto rodiny 
2iji V okoli DobruSky, opustivSe ji2 davno 
heslo sv^ho rodu, toti2 MatSj K. (* 1837), 
Txilyndf V PodhflH (md 4 syny), a FrantiSek 
K. V DobniSce (md 1 syna). Sck. 

Kr41eo (KOnigsgruna), osada na MoravS 
u Dol. StuQ^nek, hejt, okr. a p§. Sumperk, 
fara FrankStdt; 7 d., 48 ob. 5., 55 n. (1890). 

Kralloe: 1) K. Velk6, ves v Cechach, 
hejt Kut. Hora, okr. a p$. Uhlif. Janovice, 
fara SudSjov; 34 d., 173 ob. L (1890), ml^n 
s pilou. Stival zde vlady^i statek s tvrzi, na 
nii sedfel (1499) Vdclav Kralick^ z Krso- 
vic a jeho potomek, Jindfich Firsic z Nab- 
dina, MatSj z Ostrova (1542), jeho2 synov6 
psali se Krali£ti z Ostrova a K. prodali 
(1583) Pavlovi Hrabdni z Pferubenic, za n^- 
ho2 pfippjeny k panstvf pe£eck6mu. 

2) K., m^ste^ko na Morav^, hejt. a okr. 
Prostdjov; 150 d., 984 ob. c., se Seilero- 
vem 177 d., 1123 ob. L (1890), far. chrara 
Nanebevz. P. Marie (z XVIII. stol.), 3tf. §k., 
polta, IdznS a samota Hraza. Fid. panstvi 
(525 ha) se zdmkem, pivovarem a dvorem 
Fr. hr. ze Seilern. — K. pfipomfnaji se po- 
prv6 r. 1255, r. 1303 jroenuji se m6ste£kem. 
Nale2ely ode ddvna a2 do konce XVI. stol. 
k panstvi tovac^ovsk^mu. Na poL XIV. stol. 
bylo panstvi to majetkem kralovsk^m; krdl 
Jan dal r. 1316 m^tedcu nov6 fady a upra- 
vil jeho rotni ddvky zem^pansk^ (listina 
v >Listech Fil.t 1893 str. 397). Markrabi Jan 
Jindfich dal cel6 panstvi i s K-mi v l^no 
Ctiborovi z Cimburka, jeho2 rod je driel a2 
do r. 1503, kdy koupil je pan Vilem z Pern- 
Steina. V XV. stol. byli obyvatel^ kralicti 
horlivf kaliinici, pozdSji pfiklonili se k luthe- 
rdnstvf. Kril Ladislav propAjdil mSstedku 
prdvo hrdelniho soudnictvi, ale r. 1679 vzdaly 
se K. toho priva ve prospSch vrchnosti. 
Koncem XVI. stol. koupil K. spolu se vsemi 
Vrahovicemi a Dr2ovicemi Jan Haugvic z Bi- 
skupic jako zvlastni panstvi, ale d^dicov^ jeho 
prodali je r. 1637 zase nazpfit dr2itelflm To- 
va^ova. Teprve r. 1707 bylo panstvi kralick^ 
nadobro ocltr2cno od panstvi tovadovsk^ho, 



prodino byvSi Janu |osefu svob. pinu Rota- 
lovi, po jehoi smrti koupil je r. 1725 Ian 
Bedf ich hr. Seilern, jeho2 rod je dosud driC — 
3) K., ves t., hejt. Tfebid, okr. a pi. Ndm&tt, 
fara Jinoiov; 68 d., 676 ob. &, 17 n. (1890), fil. 
kostel sv. Martina, 3tf. Ik., tele^iraf a stan. 
Rak. St. dr. TZistavka-Studenec), rol^n, ba- 
2antnice, myslivna, Velkopolsk^ dvflr a ml^n. 

Kralick«L tiskdrna patfila mezi nejpfed- 
nSjSi zdvody typograiick^, jich2 BratH od po£. 
Xvl. stol. a2 do vilky tficetilet^ po zemich 
desk^ch m^li fadu a v nich2 provedli dfla, 
ktera posud slou2i za vzory neien nyn6jiimu 
naderou domicimu um^ni tiskafsk^ma, ale 
i cizin6. Zdvod m^l sv6 sidlo zprvu v Ivan- 
2icich pfi hlavnim sboru Jednoty, r. 1578 
pfelo2ena tiskdma do Kralic, kde2 od 16 
doby za It^dr^ podpory pint, z 2erotfna 
stile z&stdvala a2 do lipln^ho zni£eni Jed- 
noty V nalich zemich. Sprdvcem jejim v Kra- 
licich a snad ji2 dHve byl Br. ZacharidS So- 
lin, po jeho smrti r. 1596 (od 8. bf.) vedl 
ji Bratr Elam, a to a2 do r. 1622, kdy po 
zcmi^cl^m sprkvu pfevzal Br. MatouS fi.ehof 
Krokodinsk^, kter^ t^2 tiskirnu pFenesl do 
LeSna. Ji2 za prvniho spravce v Kralicich 
provedeny nekter^ vzorn^ tisky, zejm^na 
^bible Sestidilnd (1579—93) a maid, pouze 
textovi, r. 1596, Zaltdi'e r. 1579, 1581 a 1583, 
2almy Streycovy r. 1587 a 1590, Postilla Ka- 
pitova r. 1586, folioy^ kanciondl r. 1581 a 
1594 a j. V nerooci 3olinov6 po dokon^eni 
bible Sestidiln^ tiskdrna n^jakou dobu 
ch^lila se k lipadku (Dekr. 250), tak2e usi- 
lovano o jeji op£tn6 zvelebeni, a novi lid6 
ustanoveni na pomoc, zvl. churav^rou spravci 
pfidan Br. Elam, jen2 se rovn62 jako Solin 
osvfedcil jako v^tednj typograf a v duchu 
pfedch&dcov^ dale pracoval. Tak ndle2i vy- 
ddni kancionalu z r. 1615 mezi ncjskvost- 
n6j§i bratrskd dila tiskova, a£ nedostihlo 
ivan£ick^ho z r. 1576. JeltS na podatku vdlky 
tficetilet^ tiskdrna, jak se zdd, dosti dlouho 
pracovala, neb aspoA chovdna byla na Mo- 
ravS, nebof Komensk^ho pfeklad 2almA, 
bohu2el necele zachovan^, jen2 die obecn^ho 
minSni byl ti§t6n v Kralicich, pochdzi teprve 
z pozd^jsich let jeho bloud^ni po Morav6. 
Misto, kde tiskdrna byla umist6na, pov6st 
lidovd, jinak dosti pravd^podobnd, klade do 
pevn6 tvrze v Kralicich, nade wsi na ndvrSi 
zalo2en^, z ni2 neddvno nalezeny mohutn^ 
zdklady. — Skvostn6 tisky kralick^ vyzna^uji 
se nejen slidn^mi typy, kter6 svfedci o velrai 
vyvinut^m umSni pismoryjeck^m, ale i kras- 
nymi ozdobami krajov^mi a v^^plfiovymi. Pfi 
provedeni ve dvou barvdch (vedle £ern^ ru- 
m61kou), a6 pracovdno na ru^nim Use, jevi 
se t6i bedlivd i&prava tiskovd. (Jiredek, Ruk. 
I., 404 si.). JNk. 

NejslavngjSi dilo kralick6 tiskdrny, nejdraho- 
cennSjIi odkaz, jej2 Jednota ces. Bratfi zt- 
stavila ndrodu, jest Kralickd bible, prv^ 
iesk^ pfeklad biblick^ z textfl pflvodnich. 
VSecky dosavadni pfevody £esk6, podina- 
jici ji2 XIII. stol., ddly se z lat. vulgaty, leda 
2c v nejstarSi dob6 snad ponSkud pAsobil 



Krali£ek. 



41 



staroalovansk^ pfeklad z dob sv. Cyrilla a 
Methoddje. Jen v^jinikDu ohi^^o se na pf. 
BeneSem Op tat em tak^ k textu f eckdmu, 
Tanem Vartovsk^m z Varty k textu 
nebrejsk^mu. PFeklady takov^ nemohly sta- 
citi Jedoot^, jii bible byla >zakonem boiimc, 
zdrojem viry i iivota. Touiice po dst^m 
sioTu boiim, neshledivali ho ve Vulgat6, 

V nli nal^zali mnoistvi odchylek a chyb proti 
oriffinilu feck^nu, tfm m^n6 v £es. pfekla- 
deal, vykazujicfch nad to miuvu nedokona- 
Ion, neuhlazenou, ba misty ai nesrozumitel- 
nou, £astd poniSeni amysfu, iinde zbyte£n6 
cizomluvy a chyby proti ducnn £es. jazyka. 
Proto Jednota pHm61a mnoh^mi a snain^^i 
i^dostmi nejlepsiho sv^ho ilena, JanaBlaho- 
slava, k nov^mu pfekladu Novdho zdkona 
z jazyka, jim2 piivodn6 by I psdn, z fe^iny. 
K tUcoln sv^mu pfipravoval se filahoslav co 
nejsv^domitdji, probral kriticky novijii i star6 
texty (^k^, latinsk^, feck6 i nov^ LutherAv 
a vyvedl jej, vjnalo2iv >velikou pracl a dobr^ 
dfl viku sv^no«, tak znamenitS, 2e iidny 
▼rstevnik se mn v torn nemohl vyrovnati. 
Vydin byl pfeklad ten v Evaniicfcn r. 1564 
in 12^ s detn^mi pozndmkami, v^klady a 
konkordancemi, po dnih6 r. 1568 v dprav6 
skvSl^, tiskem i formdtem se vyrovnavajfcf 
bibli Kralick^, s hojndjSfmi poznamkami nlo- 
logick^mi a kritick^mi. V^born^ pfeklad 
Blahoslavfiv pfimSl Jednotu, aby postarala se 
tak^ o nov6 pfeloieni Star^ho zikona z ja- 
zyka pftvodniho. Vybrala ze 8v6ho stfedu 
mu2e nejschopn^jSi: Ondfeje Stefana, 
J ana Eneasa, J. Cibulku, JanaKapitu, 
Jana Effreima, Pavla Jesena, Jiffho 
Strejce a dva znalce jazyka hebr., syr. a 
chaldej., Mik. Albrechta z Kamdnka a 
LukclSe Helice, a sv£Kla jim 6t\eiitf likol 
ten. Opirajice se v jazyce o Blahoslavovu 
Grammatiku zabrali se mu2ovd ti v prdci 
svou s nadSenim a s pln^ vidomim veli- 
k^ho v^znarou jeiiho. Prohlddli nSkolik star- 
Sich biblf desk^ch, ti$t$n^ch i rukopisn^ch, 
i jinojazydn^ch, ale pfedni zfetel obratili 
k textiim hebrejskfm, k chaldejsk^m v^kla- 
dAm i syrsk^ parafrasi a ov$em tak6 k feck^ 
septnagintS. Ti2 r. 1679 vySel dil I. s dvoji 
pfedmiuvou ke kn$2fm a k (tenifi, o rok 
pozd^ji dil II., r. 1581 dil III., r. 1587 dfl IV., 
r. 1588 dfl V. a r. 1593 dil VI., otisk Noviho 
zdkona Blahoslavova, Jen pfi v^kladech ne- 
patm6 pozm6n6ny Janem NSm^ansk^m. 
Odtud naz^vina bible tato tak^ Sestidil- 
nou. NejvetSf dil prdce a cel^ tisk vykondn 

V Kralicich, kde pf ekladateM po2ivali Stddr^ho 
pohoatinstvi Jana star, ze 2erotina, kte- 
rji vedl takd ndklad na tisk neoby6ejn£ 
skvostn^, tak2e toto dflo br. Z a char. So- 
li na vyrovndvd se proslaven^ nm£1. pra- 
cim tiskaHk hoUandsk^ch. Rovn^ skvostn^ 
byla i ostatni dprava, zvl. u n^dhern^ch per- 
gamenov;^ch exempldfA, stfibrem bohat£ ko* 
van^ch. Ale nejvetSi p^de zra6i se v obsabu. 
Pfeklad jest na svou dobu vzorn^: slovn^, 
virn^ a pfi torn ziroveft plynn^, neJini nikdy 
ndsili duchu £es. jazyka. PSkng a prdvem 



napsal o n&n Komensk^ fv KSaftu), 2e >mdlo 
jest nirodii, ktefi2 by t^ pravdivd, vlastnft 
i iasn£ sv. proroky i apoStoIy v sv^m jazyku 
miuvici slyselic. Ani Francouzov6, Angliooi^ 
a Vlachovd, ba ani N6nici s Lutherem v £ele 
nemohli se v toroto ohledu rovnati chad^, 
ode viech prondsledovan^ Jednota. A stejn^ 
v^^nam maji hojn6 pozndmky a v^klady 
V bibli Kralick^. Zra6 se v nich nejen dii- 
kladn^ na svou dobu znamosti filologick^, 
archaeologick^, historick^, zem6pisn^, n^brl 
viechen »vot Jednoty, jeji v^rouka i mravo- 
uka, ndzor na 2ivot i na sv6t, jeji liska a 
p^£e o jazyk (^esk^, ieii neustdl^ boje, krut^ 
prondslcdovdni a vyhanini z vlasti atd. Tak 
Kralickd bible jest nejen nejvyznamn6j$£ pa- 
mitkou jazykovou a literdrni XVI. St., n^Dr2 
tak6 v£m;^m obrazem Jednoty na vrcnolu 
jejiho vyvoje — odtud ta posv^tnd dcta k ni, 
vyslovend v jedni6 exulantsk6 pisni — a v^- 
mluvnym pamdtnikem ^esk^ch d^jin kaltnr* 
nich aVI. stol. Dobou velik^ v^znam ten 
jen stoopal v Tednot6 i mimo ni. Jednot6 
stala se na v2ay zdrojem a vzorem jazyka 
i slohu, jak patmo zvl. z Komenskdho, a 
pfedlohou vSech daliich vydini. Ji2 r. 1596 
vydina podruh^ p6ti br. SuSick6ho, Ad. 
Felina a Mik. Albrechta z Kam^nka 
s maiymi zm6nanii (v jednom svazku) a optt 
r. 1613. Pozd^jdi bible Halskd (1722, 1745, 
1766), PreSpurskd (1787), Berlinskd (1807), 
ddle Novy zdkon KleychAv (1720), Halsk^ 
(1722, 1744). Lu2icky ([1730), Berlinsky (1752), 
rreSpursky (1775) opiraji se pfimo nebo ne- 
pfimo o bibli Kralickou (z r. 1613), na ni2 
zalo2en tak6 Manualnik Komensk^ho (1658). 
A nem^nS pfisobila bible Kralickd dpravou 
a fe£i, pravopisem, pfekladem a v^klady 
mimo Jednotu na katoliky, utrakvisty, ba 
i na nejzarytdjSi proti vn iky Bratf i, na jesuity. 
Steyer vytihl z ni sv^ho »2a£ka«, J. Kon- 
stanc ukazoval k ni jako ke vzoru desk^ 
fe£i atd. V bibli sv.-Vdclavsk6 napravovin 
text die ni, sd^ldny obsahy, pozn^mky atd. 
I slavnd bible Prochdzkova (Novi^ zikon, 1786 
a celd bible r. 1804) kofistila z ni hojn£ 
v textu i v^kladech, rovni2 bible z r. 1851, 
1857, 1864 (od Frencla a Desolda), Bezd£- 
kova a SuSilflv Nov^ zdkon. A tim byla Kra- 
lickd bible naSim buditelflm, patrno z chvdly 
Prochdzkovy, Dobrovsk^ho, ze sporu Jung- 
mannova s J. Nejedl^m a zvldStS z vfrokA 
Palack^ho a Safafika, jimi byla prvnim udite- 
lem jazyka a slohu. Viz Jos. Smaha, Kralicka 
bible, viiv a dQle2itost jeji v literatufe desk^ 
(^Cas. Ces. Mus.«» 1878, str. 252 si. a 1879 
str. 26 si.). ///. 

Kr&lidek (Regulus), rod mal^ch ptdikii 
z ccledi pSnic, vyznacujici se zobdckem na 
konci ostrym, u kofene jemn^i JitStinkami 
por ostium; nozdry pokryty jsou po ka2d^ 
strand hfebinkovit^m tuh^m pirkem. Na hlavS 
maji zlato21utou cnocholku; 4. a 5. letka jsou 
nejdelSi v kfidlech, dv^ma svStl^mi prou2ky 
oznadcn^ch. K 2ije na zpflsob s^korek v le- 
sich jehlidnatych. sukaje a slid6 neunavnS 
po hmyzu, v zimS spokoji se semeny; stavf 



42 



Kralicky — Kralik. 



si uzavfen^ vej^itd hnizda s okrouhl]^m otvo- 
rem postrannim z mechu a v^tvidek, do n£- 
ho2 klade 8 — 10 naiediv^l^ch vajfdek. Hnizdi 
se dvakrdte do roka. V zim$ pf idruiuie se k ji- 
n^m ptdkfim a potuluje se po lesich s mista 
na misto. Ze 7 druhfl vyskytuji se u n^ 2: 
K. obecn^ {R. cnstatus), barvy Sedozelen6, 
na ocdsku zlutav6 a hrddlka svStlejSfho. Cho- 
cholka 21uti, na okraji rudd u sameika. D6Ika 
9'8 cm, kfidel 4'8 cm, ocasu 3*8 cm, O n6co 
yzdcn^jSi jest k. ohniv^ {R, ignicapillus), 
vyznadujfci se dern^m vodorovn^m pruhem 
pred odkem. Bse. 

Kralldky, osada v Cechdch u Kralic, hejt. 
Kut. Hora, okr. a pS. Uhlif. Janovice, fara 
Sudfijov; 20 d., 93 ob. t. (1890V Roku 1670 
zruSen zde popl. dvflir, na jeno mfsti po- 
vstala nyn6j§i osada. 

KrUik (Lepus cuniculus L.)i hlodavec z £e- 
ledi zajicu {Leporidae), Divok^ k.Jen2za- 
veden tako zvdf do stfedni Evropy z jiho- 
zapadnfch kondin tohoto zemMilu, md tSlo 
zd^li 40 cm, boltce zd^li as 8 cm, na rozdil od 
zajice kratSi ne2 hlava. Chrup jest zcela po- 
dobn^ zajedimu. Srsf md nabofe barvu hnddo- 
iedou, ponSkud za21outlou, vezpod na hrdle, 
na bfiSe i na vnitfnf stran6 stehen bilou. 
Na hlav6 jest srsC nailoutle Sedd, na Ifcich 
sv6tlej§i, kolem oil a2 b61avd; boltce jsou 
na konci temn^, SedobnMd. Odbek jest na- 
hofe £ern^, vezpod bfl^, na konci rezav^. 
V zim6 md k. srst trocnu sv^tlejSf. K. di- 
vok^ jest piivodnS domovem v zemfch ko- 
lem Stfedozemnfho mof e a v severni Africe ; 
pfeb^vd tarn v krajinich pfsiit^ch, pahor- 
kat^ch s dSrami, skalisky a ni2s{m kfovim. 
Obydli sIo2eno jest z komory a n^kolika 
v^chodii sm^rem dol& lomen^ch. V takov6m 
doup^ti pfeb^vi v2dy jeden pdrek; k-ici hon- 
cuji se poprv^ v dnoni a v bfeznu a od t6 
doby maji v2dY po 5 neddlich a2 do fijna 
po 3—12 mldaatech. Tato jsou s poditku 
slepi; staH je chovajf v komofe vystlan^ 
vlastni svou srsti. K. 2ivi se tou2 potravou 
jako zajic, ale jest Skodlivijii, zejm^na po- 
lim a mlad^m stromkflm. Masa jeho po2ivajf, 
a kii2e u2ivi se k v^robft plsti. Od k-a di- 
vok6ho pochdzi rflzno zbarven^ k. domdci 
o detn^ch odrfid^ch. Fossilni k-y zndme 
z diluvia. Br, 

V myslivosti 6iti se k. divok^ nebo zdi- 
vo£el^ mezi u2itednoa zv6f lovnou. Zv6fina 
(maso) jeho jest bili, a zvlaStS stariiho m^n£ 
chutna. Odstfelovdn b^vi nahodile pK zaje- 
£ich honbdch nebo >na y^skoku« anebo na 
cekdni z tlkrytu pfi rannun svitdni nebo za 
veierniho soumraku a t6i vyhdndn b;^va 
vretkou z podzemi, pfi torn sth'len nebo do 
lapacich m6chfi chytdn. &n, 

v^znam, plemena a chov k-a. Vyni- 
kaje velikou plodnostf, otu2ilosti, rychl^m 
vzrAstem a <^etn^i dobr^mi chovn^mi vlast- 
nostmi, k. jest vhodn^ pfedm^t cnovu ma- 
l^ho hospoddfe jako chud^ho dSlnika, ktefi 
vinujice chovu k-a skrovnou p^di a zu2itku- 
jice 8 nfm vSechny odpadky, kterd i skrovna 
domdcnost jejich sk^td, zaopatfuji si takto 



spolu lacin6 maso, pofizujfce si zdroveft 
i trval^ zdroj prdce a v^dSlku. K. rozuam6 
chovanj^ ddva hojnost y^Dorn^ho masa, masn 
domdci drAbe2e velmi podobn^ho; silnd a 
pfece jemnd kfl2e jeho vydiMvi. se jirchtf- 
sky pro rukavic^kdfe, ko2eluhem pro obuv- 
nfka a jind s ko2i pracujici femeslnfky. Zimni 
hustd a trvanlivd ko2eSina vyd^ldvd se, banri 
a dovednS upravend b^vi zaiast^ jako ne- 
poznan^ surrogdt jin^ch vz<icn^ch ko2e§in 
hojnS brdna ku hotoveni vkusn^ch od£vA. 
SrsC V klobou£nictvf a vlna v pfidelnictvi 
doch^l hojn6ho upotfebeni. Chovatelskd dii- 
myslnost a vytrvalost hospoddfft zemf kul- 
turn6, prflmyslovS a hospoddfsky nejpokro* 
£ilej§icb, hlavn6 pak Francie, Belgie a An* 
glie, kde tak6 chov k-ii nejv^tiiho ocenftnf 
a rozSifeni doSel, vypistovala z oby^ejn^ho 
divok^ho k-a pe^liv5[m v^bSrem zvffat ple- 
menn^ch a dobr^m jich hled^nim velik^ po- 
iet odrfkd. Nejvetil masafskou a hospocUf- 
skou odriida vyp^tovali obyvatel^ Flander, 
iich2 k. tak6 podjm^nem k. flandersk^ £i 
belgick^ {lapin giant de Flandre) hojnd 
jest rozSifen. Dosahuje vdhy 5 — 6 /r^, jest 
dosti plodn^, skromn^ a rychle dospfvi. Cho- 
vatel^ bedhv6 pfihlizejf k tomu, aby se tva- 
rem t61a a barvou srsti podobal zajfci pol- 
nimu, ale nad n6ho vihou t61a vynikal. Jemu 
velikosti pfibli2uje se krdsn^ k. anglick^ 
beranovit^ (/. belter anglais), vynikajici 
slechy velmi dIouh]^mi, v rozpjetf pfes hlavu 
i 60 cm mSl^icfmi, dolft svisl^mi. Pfibuzn^ 
jemu druh jest francouzsky k. berano- 
vit;^ (/. belter) s kratSima uSima, k. nor- 
mandsk^ a lotrinsk]^. Z mal^ch odrfid 
nejen pro maso, ale hlavn6 pro krdsnou ko* 
2e8inu p^stovanj^ch uv6sti siuSi k-a stfibr- 
n6ho (/. argente), kter^ byl kol r. 1820 ze 
Zadnf Indie do Anglie a Francie pfivezen a 
valn6 se ji2 rozSifil. Z Ciny pfivezen velmi 
pdkn^ k. dinsky 6i rusk^ (/. russe de Si- 
birie), bil^ s dern^mi okoncetinami. Pro jem- 
nou dlouhou vlnu chova se k. angorsk]^ 
(/. d' Angora), Ostatni jeStS cetn^ drimy jsou 
m^n6 v^znamn^. Temn^, bfl6 a SCavnat^ maso 
vSech techto odrud k-fi jest stejn£ chutnd a 
i od labu2nikfi se chvdli, jen bylo-li fddn6 
upraveno a pochdzi-li od k-& dobfe oSetfo- 
van^ch. Proto tfeba k-y chovati rozumn6 
V ctil^vkdch t\ krilfkarndch, kter^ musi 
b^ti such^, vzdu§n6 a sv6tl6, dosti prostom^ 
a hojn^m stelivcm opatfen^. V t^ch vhodn6 
zafizeni brani vSelik^mu pl^tvdnf a zneii- 
stovdnf potravy, kterd se v urcit^ dobS v zim6 
2krdte, v I^te Skrate denni pfedklddd za 
2ebFi6ky k-iim nepfistupn^ a v kor^tka. Zd- 
kladnfm krmivem k-fi jest v l^t6 trava, v zim6 
seno. Pfechod od krmeni pici ^erstvou k pici 
such^ a opa&i^ musi se dfti znendhla. Mimo 
to Ize k-y v l^t6 krmiti vSelik^m polnim a 
zahradnim plevelem a vafen;^mi, mo2no-li, 
otrubami a irotem pfidSlan^mi brambory. 
Oves, nabobtnal^ hrdch, kukuMce a p. jsou 
v^bornd jadrnd krmiva i pro k-y. Pfi v^- 
hradn^m krmeni pici suchou pfedklddd se 
k-5m k piti cerstvd voda. Dospfvajici k-fci 



Kralik — Kraliky. 



bncTpohlavnii oddgleni ddle se chovajl v jedno- 
tliv^ch chlAvckh. nebo se vypouStiJi po pfed- 
chiiejidm vykleSt£ni samcfl do zahrad k tomu 
dli upravenfch, kde se dochovdvajf na ferat- 
vim viduchu do dplo^ vyspflasti masa a 
xralosti koieiiny. Fotom stavi ae oa lir, kde 
ae pFiknnnjf hojnosti jadrn^ pice i aromati- 
cMini roatlinatoi, vgtvitkami lesnlch stromfl 
a kefQ, aby tak i roasoJejicbTiabylo pHchuti 
zv£fjny. Oproti tomu hojn^ a v$hradn£ krmeni 
pFIIii Stavnatou pfcf neoo dokonce pfcf pies- 
nivon a zapafenoa nejen maao krilli^f £ini ne- 
chutn^ii), ale i podryvd jejich idravt. K pie- 
men^ni pouiivd se jen nejlepilch zdrav^ch 
a aspofi 8 m6sfc& atarjch ivifat, kterS se 
napoFad ponechdvaif pohlavn£ oddSteaa, jcito 
by volnfm a nevcasu^m roiplemeiiovdnlin 
odchov byl atdle slabii a beicennijSi. Krcvni 
plemcnitba nejvfce velikau jivotni energii 
K-a oslabuje a dm brday otvirk dokofdn 
rflznjm nemocim, kter^ pak fddi tlm ihoub- 
n£ii, iita Ipatngjii jaou chl6vky a nedbaleji 
k-fd V nich oietfovini, Potfebni idsady 
o poiadavclch rozumn^ho chovu k-fi mohou 
nejsndze lidu v3t6povati a uiitkovj chov k-a 
ilfiti flpolky chovateifi k-& a odborn^ litc- 
ratura. Z onSch laloien u ods prvni r. 1898 

V Bernardickh u Tdbora. V naSi odborn^ 
literatufe mdme dnes tyto spisy: VI. Sira 
Nauku o chovu vieho druhu k-fi (1887); Jana 
Kilala Radonelni chov k-6 ve aloibich malo- 
rolnikfl (1896); K., jeho nirodohospoddfakV 
v$ZTiam a luiitkoviliif viech produktfl; K, 
flanderskf ii belgickj a jeho chov; Krill- 
kirny viech souatav ajichzafftenl; Kuchyn£ 
chovatcle k-fl (1899). JKdIal. 

Xr&Uk Viclav i Bnfenic, biskup olo- 
miick^ a tit. patriarcha antiochijsk} (f 12. tAH 
1416), pochiiel, jak se zdd, z rodu zeman- 
sk^o; uifval ve znaku dvou vHi, roesi aimii 
bylo korunovand W. R. 1362 jmenuje se ka- 
novnfkem a r. 1390 d^kauem vyiehradsk;^ ; 
vedle toho mil oltifnictvi u sv, Gotharda 

V kostele Pj^iskrim, iel r. 1393 laminil la 
oltif av. apoStolfl v koatele P. Marie pFed 
Tjnem. V lednu 1397 stal se proboltem na 
Vy3ehrad£ a uedlouho potom (v dub.) ud£lil 
mu papei dalivotnf uiiv^ni opatstvi kladrub- 
ak^ho; mimo to jmenoval jej patriarchou 
antiochiiskym. K tomuU) povznesenl dopo- 
mohki k-ovi hlavn^ pfizcA krdle Vdclava. 
Byl( K. od r. asi 1380 al do sv^ smrti i Jeho 
Deioblit>enfjjich milcQ a rddcftv a od dav^- 
n^ho pomiru obou pocbodi i pfljml K. Od 
r. 1394 byl K. kaQclli^em krdtovsk^m a m£l 
iasto tldastcnstvl v poUtickjrch jedninfch za 
onfch tiQuflivfch dob; mezi jin^m byl r. 1411 
mezi prostf eimiky smiru meii krilem a arci- 
blskapem. R. 1409 vypravil jcj krdl apolu 
B jinfmi rddci jako svmo zastupce a idrovefi 
iako fiSskdho iidm£stka pro Italii na snfim 
PiaskJ. Sminou, jii r. 1412 mezi sebou pro- 
vedli arcibiskup Albfk z Unifova, biskup 
olom. Konrad i Vechty a K., obdriel IC za 
by6 proboitstvi vyichradsk^ biskupstvf olo- 
mdck£, ale zQstiv'al i potom stale pFi dvoFc 
krilovak^m, Biskupska jeho f innost obmeiila 



43 

ae na svolani synody duchovenstva do Vy- 
ikova (I4I2), kde provedeny nikterri opravy 
ve smyslu tehdejiich snah reformnich, a na 
fdatefnou opravu biskupsk6 residence. Oproti 
hnuti huaiCsk^mu chovai se K. rovn&i jako 
arcibiskup praiakj po pfikladu kr^e Vd- 
clava nerozhodni; horlil sice proti novotim, 
ale skutkem nepodnilca] proti nim nifieho. 
Z t^ pFkiny vznesl nai^ litomySlakj bitkup 
Jan ZeleznJ ialobu na koncilu kostnidc^m a 
koncil chystal ae pfes obranu jeho xiitupcfl 
proti n6mu zakroeiti, ale neili se tak stalo, 
k. zemFel, 

KrUiky: 1) K. (Grulleh), okr. m. t Ce- 
chdch pfi hranidch slezsko-morav., v bejt. 
iambereckdm, pfi atanici Moravsk^ pohra- 
niini dr. (K.-Sternberkl, 576 m n. m.. md 
360 d., 44 ob. t., 2895 n. (1890), kommlssafstvi 
fin. strdle, ceinf dfad, fetn. stanici, poitu, 
telKraf, vikdfatvf, famf kostel sv. Michala 
arch, ze XVII. stol. (1618 far.), kiater Vor- 
iilek a dlv£im pensiondtem a 3tF. mi&t. Ik., 
5tF. ik. obec. pro chl. a dlv. a 3tF. mHf. chl, 
aL odbor. pro prAmysl dFevaFskj a prfimysl, 
pokraJi., I^ldj-nu, ipiUl, nemocnici, radnici, 
spoFitelnu, pojiifovaci spolek proti ikodim 
t ohnfi, mfiit pivovar, mljn, pi!u, 3 tkalcovny 
na len, bavlnu a hedvibnd zboii, mandlovnu, 
v4robu hraj^ek a poiitnJho zboii, fezbdFstvi, 
dFevaFstvi, tkalcovgtvl a obchod se Inem, 
knihtiskdmu. Fid. panstvf (3201-55 ha) se 
dvorem, pivovarem, sladovnou a par. pilou 
Mich. hr. Althanna. Pill hod. vfch. Kope- 
Cek Matky Boii (v. t.). Jeiti pod. XIV. at. 
byly K. raaljm mfstem, teprve otevFenlm ide 
hor pofaly vzrftstati. Tehdy pFisluiely ke 
hradu Zampachu, ndleiejicimu pp. z Potitfna. 
Karel iV. daroval 2ampach (1357) Cenkovi 
I Potit^na, v^s1ovn£ jmenuje pFi torn hory 
krdlicke. Po Janu Burjanovi z P. koupil (1577) 
K. Zden6k z Valdit^a, jeni ud&hl Krdlick^ 
rflzn^ Bvobody a najeho pFimluvu vysazeny 
jim 4 vjr. trhy. Tcnto jcit§ pfed svou smrtf 
odkdzal av6 jmini mantelce Annd roz. z Re- 
dern, jei vstoupila ve siiatek s Bohuslavem 
Jdchymem Hasiltejnsk^m a Lobkovic, jemui 
umirajCc odkdzala statek krilickf. R. 1604 
dSdila K. Eva z Valdit^na provdand do rodu 
hrabat i Hohenlohe; r, 1628 prodala je gc- 
nerdlu Gottfnedovi 
Pappenhei- 
mfl, po smrti jeho 
Bvna dostaly se vdo- 
v£ KateFinS provd. 
pozd6ji do rodu alt- 
hannovsk£ho, pFi 
nOmi dosud trvaji. 
Kdy na m£ato po- 
vyieny a znakem 
naddny, nexoirao. 
Znak (viz vyobra- 
zcnl i,2366.): vder- 
vcn^m itit£ mei 
ostfim vzhfiru po- 
staven^, na jeho! dolni cdsti hornick^ zna- 
meni.-Okrcani soud kralickj ma na 
126-79 km' 2372 d., 298 ob. L, 14.631 n.; 




. i>]66. Zuk miiU KtUik. 



44 



Kralingen — Kralodvorsk^ rukopis. 



t 15.073 pfit. obyv. 15.018 katol, 18 evang., 
37 2id.; z tfich 7061 mul, 8012 fen. (1890). — 
2) K., ves t., hejt, okr. a pL N. Bydiov, fara 
Metlidany; 37 d., 203 ob. 6. (1890), Itf. Sk. 
Kralingen, kvetouci priimyslova obec 

V nizoz. prov. Ji2. Hollandu na pr. bf. Masy, 
8V. od Rotterdamu, s 18.600 ob. (1895), md 
znadnou v^robu fermele, ledku, skia, kar- 
tounii, prfimysl mlyndfsk^, uheln^ doly. Lovi 
se zde mnoho lososfi. Naproti u Feijenoordu 
doky nizoz. paroplav. spole6nosti. 

KralJOTioa (ital. Porto R£), pfistavni m. 

V chorvatskem Pfimofi v 2upaniji modruii- 
sko*r6ck6 nad zdtokou Bakarskou, md 1104 ob. 
(1890) chorv., fim.-katol., pffstav chrdnfen^ 
dv6ma tvrzema, lod6nice, rybolov (tuftak, 
makrela), v^robu hedvdbi, d&m kontuma£nf, 
p68t6ni listfic. BPfd. 

KralJOTO, m^steSko v kraji rudnick^m 
kralovstvi Srbskdho na 1. bf. Ibaru nedaleko 
jeho listi do Moravy, jest sidlem okresnfho 
nadalnika a biskupa uzick^ho, md hospodaf- 
skou Skolu a 3525 ob. (1890). A2 do r. 1881 
jmenovalo se Karanovac. 

KraJJloe, slavnost krdlovni^ek, viz Jiho- 
slovan^ str. 381. 

KrUka viz Krdl rusadeln^. 

Krlbllca, osada v Cechdch u Dob. Pole, 
hejt. C. Brod, okr. a pS. Kostelec n. C L., 
fara Vitice; 28 d.. 199 ob. L (1890). 

KralodvorsM bHdlioe viz Cechy, geo- 
logic str. 31. a D v geologii. 

iCralodvorsk^ mkopis, skratkou RK 
oznaiovan]^, jest sbirka basni starodesk^ch, 
o nich2 prvni zprdvu podal V. Hank a dne 
17. jAH 1817 Dobrovsk^mu, 2e je nalezl dne 
16. zdfi t. r. v kostelni vHi ve Dvofe Krd- 
lov^. Rukopis ten to, jeni se chovd v Musen 
krdl. Cesk^ho, skladd se ze 12 listfi a dvou 
lizlp^ch prouikd pergamenov^ch ; pergamen 
je spinav^ bil;^, co do i&hlednosti a dobroty 
prostfednf, mi. na sobS mnoh^ skvrny a na 
nSkter^ch je znati, 2c byly odstranovdny 
Skrdbdnim nebo citronovou sCavou. Pismo je 
drobn^ a t£sn6, vice lomen^ a hranat^ ne2 
zakulacen^ ; i^hlednost jcbo sv^d^^i o Setrnosti 
a bedlivosti pisafe a o ruce, jak se f ikd, vy- 
psan^, adkoliv pfece nezdd se ukazovati k v^- 
hradnS femesln^mu pfepisovadi, n^br2 vice 
k velmi zbdhl^mu ochotniku. Tloustka tahfl 
a velikost liter jsou nestejn^, co2, jak se zdd, 
od p^a brzo hrubSiho brzo drobn^jSiho po- 
chdzi. Misty vadila pisafi vlaknitost perjga- 
menu; n^kdc inkoust vlhkosti a pro mista 
neuhlazena v pergamen^ se vice rozeiral. 
Pfisobenim vzduchu a, jak se zdd, i vlhkosti 
ztratila se pfivodni barva pisma i jest nyni 
rezavS pfiSIoutli. Na nSkolika mfstech vymi- 
zelo pismo a n6kter^ takto vybledl^ litery 
opravil Hanka dern^m inkoustem. Mimo to 
vyskytuji se (^etn^ rasury. Nadpisy kapitol 
a jednotliv^ch basni jsou £erven6 psany, za- 
catecni pismena basni £erven6,zelen6 amodfe. 
Nachazeji se vesmis v zlat^ch poli(^kdch dtver- 
hrann^ch, z nich2 r^vov6 ozdflbky, barvy stejn^ 
s pismeny, vzhflru a dolfl vybthaji. Mimo to je 
jestd 45 v^tSfch (ierven^ch pi'smen na za^atku 



hlavnich odstavcft bdsni a na za6dtku menSich 
basni lyrickj^ch. N6kde jest na zlaceni poli^ka 
a na barvdcn pozorovati pozd^jSi obnovovini, 
na pf . karminu rum^lkoa, podobni i pfedS* 
\im barvy modr^ na zelenou (Nebesk^). RK 
obsahuje bdsnS epick^, lyrickoepick6 a lyri- 
ck^. Basni e p i c k ^ ch jest lest: 1. prvnf h&snh 
zachovdn pouze zlomek (OidHch, o vyhndni 
PoUkii z Prahy za Boleslava Chrabrdho); 
2. O pobit( Sasikov li£i v 19 slokdch (tyffad- 
kov^ch porA2ku Sasfkii, kterou jim zpasobil 
BeneS liefmandv u Hrub6 Skdly; 3. O ve/i- 
kfch bojech kresfan s Tatary^ nejkrasn6j§i ze 
vSech, op6vd ve 289 verSich desitislabicn^ch 
slavn6 vitizstvi Cechfi a Moravanft nad Ta- 
tary u Olomiice r. 1241, kde zvldSt6 se pro- 
slavil Jaroslav (pro£e2 bdscA zvdna t^2 Jaro- 
slav)\ 4. O vicestvie nad Vlaslavem (tdl Cest- 
m(r zv.) liti Stastn^ boj knifete Pra2sk^ho 
Neklana s Vlastislavem Luck^m; 5. O slavnem 
siddni (t£2 LudiU) popisuje ve 136 verSich 
osmislabicn^ch rytifsk^ klanf staro£esk6 ; 
6. O velikem pobiti (t^2 Zdboj) popisuje vit6z- 
stvi Zaboie a Slavoie nad LudSkem, vtldcem 
vojsk cizmo krdle, kter^ podmaniv vlasC za- 
vad^l zde nov^ fddy. Lyrickoepick<i bdsni 
jsou V RK dvS: Zbyhon a Jelen\ v on6 li6i 
se, kterak jinoch milenku svou, od Zbyhond 
na hrad unesenou, vysvobodil a tinosce je- 
jiho zabil; tato jest 2alozp£v nad jinochem 
padl^m rukou vrahovou. Basn6 lyrick^ majf 
napisy: Kytice, Jahody, /^dfe, Ze\hulic€, Opu- 
scend a Skfivdnek, 

Prvni vefejn^ ohlaSeni p RK u^inil Hanka 
V pfedmluv£ druh^ho dilu sv^ch »Starobyl^ch 
skladanic (dat. 1. lin. 1818), pHdav na ukdzku 
kousek bdsnS o Oldf ichovi a Boleslavovi. Do- 
brovsk^ pak ve zvlaStnim dodatku ke sv^ 
»Geschichte der bohm. Spr.c (1818) pronesl 
se o RK, 2e vynikd nade vSc, co se posud 
ze star^ch bdsni nasio, a stanovil jeho stdfi 
mezi r. 1290—1310. V ohledu bdsnick^m chvdlil 
jich ne2nost a libeznost, lehkost slohu, ^istotu 
a pfesnost jazyka, jadrnost a spanilost. 

R. 1819 vydal RK Hanka poprv6 tiskem 
jako zvlaStni dil 9Starobyl^ch Skldddnfc, 
pfedeslav Pfipomenuti a pripojiv vysvStlcni 
zastaral^ch a zatmSl^ch slov. Jako2to zdklad 
vSech potomnich vyddni Hankov^ch stal se 
otisk tento v^chodijt^m vdeho dalSiho ba- 
danf a vyklddani. Neni nezajimavo, 2e vedle 
chvaly Dambekovy (>Hesperus« 1818) nej- 
ran^jli tu jest peknd rozprava J. J. Mei- 
nerta (v Hormayrov^ »Archivu« 1819), kte- 
rd2 pfes nekter^ omyiy dlouho byla pokld- 
dana za nejlep§i aesthetick^ oceneni RK a 
pfimo i nepfimo pAsobila na lisudky po- 
zdSjii. Na £esk^ stranS nejv6t§i dcasti do- 
stalo se RK od Jos. Jungmanna, jen2 od 
r. 1822 za^al mladSim sv^ pfdtelflm pM 
soukrom^^ch v^kladech o slovansk^ch jazy- 
cfch a literaturach rozbirati takd RK a t. r. 
v^noval mu zvlastni rozpravu v Zieglerov6 
> Dobroslavu « . RK naz^vd tu poKJadem 
v pravdS ndrodnfm, zdstatkem a bezpe£n^m 
svedkem sed^ staro2itnosti a vzd^lanosti ce- 
sk^. Obdivuje se fe(^i staro2itn6 a pfece po 



Kralodvorsk^ rukopis. 



45 



mal^m domysln srozumite]n6 a zaroveft tak 
d(istojn6 a bdsnick^, 2e proti ni mnoh^ na- 
Seho zlat^ho i pozd^jSiho v6ku verSe J sou 
pouhd prosa. y^znamn;^m pro dSjiavRK byl 
rok 1829. Za pNcinou nov6ho vyd^ni kK praci 
Hankovou a Svobodovou napsal tehdy Fr. 
Palack^ do » Wiener Jahrbucher der Lite- 
rature prvni opravdu v6deckou i^vahu o pu- 
blikaci i jejfm obsahu. Zab^vd se v nf hlavn6 
historick^m rozborem a aesthetick^tn ocenS- 
nim RK, jeji die pfsma klade do let 1280 ai 
1290. Die obsahu i fonny pokl^dd za nej- 
starSi bdsn£ RK Zdboje a Cestmfra. Soahlase 
celkem s Pelclem strati vrodeni poslednf udd- 
losti do r. 830, odporuje Palack^ tfm vice 
ndzorflm Meinertov^m (kladl pfibih Ziboje 
do r. 849) a Svobodov^m o ZcLboji (jeni tu 
myslil na Sama) a ukazuje, 2e zdkladem jest 
pouze temnd pov^st o nlkdejSich bojich po- 
hanstvi s kfesfanstvim, nikoli vSak urcit^ 
historick^ pfibSh. Klade tudii pAvod bdsne 
o Zdbojovi do XII. a2 XIII. stol., a protoie 
£estmir celkov^ r^em i formou veriovou 
DcipadnS souhlasf se Zibojem (na rozdfl od 
ostatnfch bdsnf RK), soudi z toho Palack^ 
na jedindho a t€hoi pfivodce obou a oviem 
tak^ stejn^ v£k. V BeneSi Hehnanovu spa- 
tl^uie podklad historick^ ze sam6ho po^tku 
XIII. stol. a dokladd z listin hrdinu die roz- 
pravy sv^ v »CCM.€ (1829, 43). Oldfich, Lu- 
diSe a Jaroslav pocMzcji op^t od jintSho bds- 
nika z 2. pol. XIII. stol., snad od ZdviSc 
z Rosenberka, kterouito domnSnku (Han- 
kovu) Palack^ obSim^ oddvodfiuje, a po- 
sl6ze pisn6 lyrick^ pfevzaty z i&st lidu. Krom6 
toho vyslovil tu Palack"^ n^kolik pozndmek 
vysoce v^znamn^ch pro kritick^ diimysl jeho, 
na pf . o dob^vani hradu Kruvojova, o aesthe- 
tick^ch nedostatcfch n^ter^ch atd. Tyt^i nd- 
zorv opakoval Palack^ v >Almanach de Carls- 
bacfc 1834, ale pozmenil je jii v »Ge8chichte 
von BOhinen«, ve spise »Die &ltesten Denk- 
m&lerc (str. 180) a v pozndmkich k Thunovu 
vydinf, pfiponstSie, 2e n6kter6 bdsni sdhaji 
puvodem do doby pohansk^, Oldfich do 
XL stol. Kdy2 pak Kopitar ve spise »Hesy- 
chii s^lossographi discipulus* vyslovil pode- 
zFeni t&i o RK, spatfuje v n^m napodo- 
benf srbsk^ch zpSvA Vukem r. 1815 vyda- 
n^ch, vydal Palack^ spole^ni se Safaffkem 
r. 1840 V Praze velik^ dflo: Die dltesten Denk- 
mdler der bdhmischen Sprache^ v nimi se obha- 
jujf nejen RK, ale i RZ. Dojem mocn^ch dd- 
vodii Safai^ikov^ch i Palack^ho byl veimi pa- 
tm;^ zejm^na v cizin£, zradil se i v hojn^ 
i^^asti, jak6 se nyni dostavalo RK, o ni2 v^- 
mluvnd sv^ddf novd vyddni a £etn^ pfeklady. 
Nejv^znamn6j5f bylo vyddnf RK i RZ ve Vj- 
born r. 1845, ddle rozprava basnika far. Ka- 
liny V £as. »Ost una West« 1844, kde2 po- 
souzeny vfele a nadSen6 bdsn^ RK po strdnce 
t>d8nick^ a poddny stru£n6 rozbory bisni 
s roetrick^m pfekladem ukdzek, s pozndm- 
kami mytnologick^mi a archaeologick^mi, a 
Gedichte aus Bdhmens Von^eit verdeutscht von 
Josef Mathias Graven von Thun (1845) 8 dfi- 
leiit^m livodem Safafikov^m a pozndm- 



kami Palack^ho. SafaHk ve stanovenf stdf i 
shoduje se s Dobrovsk'^m a Palack]^m, s nimi 
souhlasi tak^ stran zvfdStnf ndrodni pisafsk^ 
Skolv, charakterisuje jednotliv^ bdsnft a po- 
ddva nikolik pozndmek o rhythma a ver^i, 
o rozdilu mezi epickou poesii a historii, 
o vlivu RK na obrozen^ bdsnictvi desk^ atd. 
Sv^ pfesvSddeni o pravosti projevil slovy, 
2e RK rdz sv^ho pflvodu pro icaid^ho soud- 
n^ho a nezaujat6ho znalce mi, na £ele. Z vSc- 
n^ho rozboru nejdfileiitdjii jest stanoveni 
rdzu bdsnf RK: vsecky bianh epick6 i lyri- 
ck^ sv^m pflvodem i duchem path k nirod- 
nimu bisnictvi a ne ke ikolskdmu neb um6- 
l^mu. Sv6d6f o torn jednak dplnd srovnalost 
RK V cel6m H£enf i provedenf, v obrazich 
i formdch, ve vj^razfch i slovich, v rhythmu 
i rozmdru s ndr. zp^vy Srbii, Bulhard a Malo- 
rusfl (star^mi i nov^mi), jednak rAznost je- 
jich od bdsni nejstarSich, Skolsky vycvice- 
n^ch a uden^ch bdsnfkfi, z nichl n^kter^ 
sou6asn^ s nejmlad§imi v RK (na pf. Alex- 
andreis) pfece jako den a noc, jako nebe a 
zemS od RK se USi. V souhlase s touto po- 
vahou nemohou die §afafika bdsnS RK b^i 
mladSi nei uddlosti, je2 op6vuji. Jako cela 
rozprava, tak jmenovit6 posi^ze uveden^ na- 
zory pfisobily niocn6 na dalSi baddnf o RK. 
Znamenit^ pfisp^vek k rozboru RK podal 
V. Vl. Tomek eidnkem /Yibih o dobyti Prahy 
od knUete OldHcha na Boleslavovi ChraMm 
r. 1004 — vyloien die mistopisn^ch pom^rfl 
star6 Prahy (>CCM.c 1849, 21). Tomek stanovi 
pom6r bdsne k vypravovdnf kronikdHi (Kos- 
my, Dalemila, Dietmarl) a shledivd ▼ m zd- 
hady: m^to Praha opevnino, brina pfes 
Vltavu. To je do XIII. stol. nesl^chdno ve 
star^ch pramenech. Bisnik Oldf icha m£l tudii 
na mysli Star6 m^sto v XIII. stoL, a tedy 
sepsini bdsn6 v t6 podobS, jak se ndm do-> 
chovala, musf pochizeti ne z XL, nfbiri ze 
XIII. stol., jak prvotnS soudil Palack^. D&- 
kladnou, kritickou revisi vSeho, co o RK 
u nds i V cizin6 do r. 1852 psdno, jakoi 
i dftle2it^ pffsp6vky k rozboru a ocen£nf 
RK V celku i v jednotlivostech podal Vdcl. 
Nebesk^ ddnkem Kralodv. Rukopis (*CCM.< 
1852 a 1853; tak^ ve zvlditnim otisku). Ne- 
besk^ mnoho se oblral studiem RK a jeho 
historic a ji2 od r. 1845 dasto se pfi rflz- 
n^ch pHle2itostech zmiftoval o cen6 jeho lite- 
rarnf, historick^, kulturni atd. PH pHle2itosti 
Hankova vvddnf polyglotty RK (1852) vydal 
zminSn;^ dl^ek, jen2 mSl ukdzati, co se pro- 
badalo v tomto oboru, ale tak6, kde jsou^me- 
zery, a takto polo2iti zdklad a ddti zdroveA 
podnSt k hlubSimu a vSestranndmu baddni 
nov6mu. V tivodi mluvi o rozSfl^eni RK ^et- 
n^mi pfeklady, zvld§t6 mezi Slovany, o pro- 
mSn6, jakou zpAsobil v ndzoru o staro£esk6 
literatufe, o vlivu jeho na probouzejici se 
ndrodni 2ivot desk^ a na literaturu, o jeho 
povaze a cen6 bdsnick^ i pfipomina potfebu 
kritickdho vydani s celj^m v6deck;^m prfl- 
pravn^m apparatem a Konstatuje, jak -po^ 
mime mdlo kofisti s v^jimkou praci Do- 
brovsk^ho, Palack^ho a §afaf ika sk^td posa- 



46 



Kralodvorsk;^ rukopis. 



vadni badinf. V rozboru vicn^m zasluhuje 
zminky dfivodn]^ odpor proti Palack^mu 
o autorstvi ZdviSovi, minenl, 2e RK vzal 
pAvod V okolf Krdlov^ Dvora a obsahoval 
hlavni zp^vy a pisn6 v torn okoH mezi lidem 
obihajici atd. Druha blavni £dsf rozpravy v6- 
novdna zevn6j§t historii RK, t. j. revisi vSech 
rftzn^ch vyddni a pfekladfi, zprsiv literdrnich, 
dsudkfi i icritik o RK. Probiraje zvliStS prvni 
vyddni Hankovo a livod k n^inu, kritisuje 
Nebesk^ Hankovo jpfirovndnf RK k Hom6* 
rovi, Aischylovi a Ort'eovi. Die n£ho nedaji 
se epick6 bdsnS RK se iidnfm ymfm lika- 
zem literdrnfm l^pe porovnati ne2 s hrdin- 
sk^i £ili mu2sk^mi zpSvy srbsk^i. Z po- 
dobnosti t^to — znim6 jiz Palack^mu, Grim- 
movi, Kopitarovi a Safafikovi — odvozuje 
Nebesk^ sv6 nizory o pflvodu RK, blfzk^ 
celkem Dobrovsk^mu a Safafikovi: epick^ 
bdsn6 RK musily vzniknouti brzy po udilo- 
stech, a 2iv6 poaini jich v ndrodd vysv6tluje 
pr^ hojn^ a ndpadn^ jejich obdoby. Potvrzeni 
n^oru tohoto vidi Nebesk^ tak^ v dpln^m 
nedostaiku n6jak^ho odvoldvdni se ke sta- 
rtou poddni a pov^stem a v nedostatku vSe- 
lik^ch bdjedn^ch pfimSskd, jak6 md jeStS Kos- 
mas. Pfi torn uzndvd ovSem, 2e zp£vy ty asi 
mnoho promin utrp61y a mfsty poroucMny 
jsott (v rozm^ru, formach jazykov^ch, v ji- 
st6m neladu, kvapu, \ei misty ruSi voln^ tok 
epick^, V interpolacfcn, jako biblicki >tvrdost 
nebes€, 9obSt«, na Qi2 upozornil ji2 r. 1839 
Maciejowski atd.). Wfin3mn€ kommentuje tu 
Nebesk^ takd pojednani Meinertovo (z r. 1819), 
jmenovitS jeho domnSni, 2e Kosmas £erpal 
ze zpSvii n^odnich, opakovan^ potom tak^ 
Svobodou (1829), ba i Safaffkem a Palack^ 
(1840)y avSak zamitan^ ji2 n^meck^m vyda- 
vatelem Kosmov^, R. Kdpkem (1853). Die 
Nebesk^ho Serpal Kosmas pouze z povisti, 
jak patm6 ukazuje obsah i forma jeho kro- 
niky. Pov&ti ty m61y ovSem kdysi snad ji- 
stou formu bdsnickou, ale zdhy se promSnily 
ve prosaick^ poddni, zvldSt6 v t£ch kruzfch, 
z kter^ch vysel a je2 znal Kosmas. Bdsnf 
chovan^ch v lidu neznal, ba ani u2iti jich 
nemohl. S tou2e rozhodnostf odpor uje Ne- 
besk;^ tak6 minSnf Kdpkovu, 2e by sklada- 
te\6 RK £erpali z Kosmy. Lyrick^ch pisni 
RK dotkl se Nebesk^^ obSirn^ji pri zmfnce 
o ndzorech W. A. Maciejowsk^ho na RK. 
Nesouhlasi se Svobodou a Palack^m, kteH 
myslili pH Zbyhoni na zna£n6 stiff, a £inf 
t^to bisni zaroveft vi2n6 v^tky aesthetick^. 
Piivod dist£ lyrick^ch pisnf podle vyskytini 
se »hradu« klade asi do dob, kdy se u nds 
za^aly vzmahati feuddlni Mdy, a za pAvodce 
md lid, pfipominaje oviem, 2e tato otizka 
ie pFi lyr. pisnich je§t6 zdhadn^jSf ne2 pfi 
nrdinsk^ch. V ocenov«ini bdsnick6 hodnoty 
pisni souhlasi Nebesk;^ s Palack^m brine 
jich zaroveji proti neviinosti Mickiewiczovi, 

J'ako jinde proti v]^tkim pi. Talvj, je2 vyt^- 
cala nedostatek plastiky a objektivnosti epi- 
ck6, nadbvtek lyrismu a subjektivnosti, stavi 
autoritu Celakovsk^ho. Probrav pak £etn^ 
pfeklady a price o RK v cizinS sledujc Ne- ] 



besk^ jeho osudy u nis. Vysvfetluje prvotnfe 
skrovnou tl^ast pom&y tehdejSiho 2ivota lite- 
rirniho a nirodniho, nastifiuje potomni mocn^ 
vliv jeho (die Safaf ika) a oceftuje price o RK, 
vyt^kaje jako nejdfllezit^j^i rozbor Palack^ho 
(z r. 1829) a Safafikav (z r. 1845). Posldze po- 
din rozbor jednotliv)^ch bisni RK, zvla§t6 
jak zaklidaj) se na dejinich a zkazkich ni- 
rodnich. Pfi Oldfichovi uvidi nizory Pala- 
ck^ho i Tomkovy, charakterisuje pom^r yy- 
pravovini RK ke Kosmovi, Dalimilovi a H^- 
kovi (shodu s timto vysvStluje z podob- 
nosti pramenfl), pfi 2emz v RK zdi se mu 
b^ti nejvice historick6 pravdy, bise& slo2ena 
tudi2 hned po adilosti. Vi2n^ nesrovnalosti, 
vyt£en6 Tomkem, mo2no pr^ vylo2iti pozd^iSi 
interpolaci a bisnickou svobodou. Psuack6ho 
nizory pf ejimi Ncbesk^ tak^ pfi BeneSi, pfi 
Jaroslavu (proti Bo^kovi), jej2 tak^ jako Pa- 
lack^ klade do konce XlII. stol. (podle jm^na 
Kublaj), vyt^kaje v nSm ziroveft stopy stf edo- 
v6k^o romantismu (cesta Kublajevnv , kultus 
P. Marie, duch kf esdinskonibo2ny). Cestmira 
klade do dob pohansk^ch, maje proti Pala- 
ck^mu za holou nemouiost, 2e by n6kdo za 
dob kfesfansk^ch byl sklidal bisn^ pohan- 
sk6, a vyt^ki poruSenf v n6m rozm6r. V ob- 
sahu Ludiie, ji2 klade do dob Viclava I., 
vidi popis cizino turnaje. Pfi Ziboji, v n£m2 
vidi nejdflle2it£jSi biseii RK jednak pro stifi 
jeho, jednak pro velkou bisnickou cenu, za- 
mlouvi se mu domn^ni Tomkovo, kladouci 
udilost asi do let 725—745; bisni vyt^ki 
poruSen^ rozm^r. Do stejn^ doby klade J[e- 
lena. PisnS lyrick6 srovnivi se 2ensk^mi pis- 
n£mi srbsk^mi a oceiiuje je slovy Meinerto- 
v^i. Obsa2ni price Nebesk^ho dala asi 
prv^ podn^t k ainku }. E. Voce la, Aesthe- 
ticky" vfynam bdsni RK: Zdboj a Jaroslav 
(>CCM.«, 1854, 440). Jako Nebeskdmu, tak 
i Vocelovi jsou bisne o Zibojovi, Cestmi- 
rovi, BeneSi Hefmanovu, Zbyhoiiovi a Oldfi- 
chovi plody prostonirodniho epick^ho bis- 
nictvi a cenu jejich, jmenovit6 Ziboje, sta- 
novi srovnivinim s Tristramem, Nibelungy 
aj.bisnSmi nSmeck^i. Jin6ho rizu ve form6 
i V obsahu je Jaroslav, epos nirodni, vy- 
nikajici v ohledu aesthetickdm i nad Parci- 
vala a Wilhelma Wolframova. Skladatel jeho 
byl ji2 dot^en cizim 2ivlem romantick^m, a6 
vySel z domici, z prostonirodniho ducha 
vznikl^ ikoly bisnick^, a bisefi svou (z konce 
XIII. stol.) pfiozdobil die nov^ch obliben^ch 
vzorA ideou nibo2enskou. Zirovefi pfipomini 
tak^ Vocel n^kter6 parallely s Uiadou, Aenei- 
dou, Osvobozen^ Jerusalemem. 

Zatim, CO takto vyniSeny a osvitloviny 
nov^ a nov^ okolnosti pfi KK a RZ, rodily 
se na jin^ch stranich pochybnosti. Dr. Le- 
gis-Gliickselig psal ji2 1852 a 1853 o obou 
rukopisech s jakousi ironii (v 2ivotopise Han- 
kov6 V alman. Libussa a v Gesch. Bdhmens), 
a brzy potom pronikla do vefejnosti i nedfi- 
vSra Jul. Fejfalika, datujici se aspoii od 
r. 1856 (»CCM.« 1887, 309). Stalo se to v jeho 
studii o ZiviSovi z Rosenberka (>Notizenblatt 
der hist. Section des m£lhr.-schles. Vereins 



Kralodvorsk^ rukopis 



47 



f^ Landeskundec 1857) a v rozpravS Ueber 
KOnig Wenzel (1857), kde ozna^uje bdsn£ RK 
jako >fremdartig« (str. 9) a iidi. ji2 rozhodn6 
dAkladnou zkouiku jeho (str. 35. pozn.^. Ob- 
SfrnSji dotkl se Feifalik t6ze v6ci v »Zeitschr. 
fur dsterr. Grymnasienc 1858 pH posudku mal6 
rozpravy Vacl. Royta, Die Kdniginhofer 
Handschrift und Ihre Wikrdigung in anderen 
Uteraturen (»Progranim gymn. ve ZnojmSc 
1857), kde2 si pFeje, abv sc koneCn6 pfestalo 
s poiih^ chvalofe^ennn a aby radSji p6de 
se vinovala diikladn6mu a podrobn^mu kriti- 
ck^mu probadini RK, jeho vztahA k £esk6 
starobylosti, k tomu, co z jin^ch pramenft 
zn^me o starodeskf ch mravech, 2ivotS, mytho- 
loffii. Sdm Fejfalik u^inil v torn pocitek 

V cldnku Bilbis und Bis (v t^mie ^isopise), 
▼ nhmi oznadoje znim6 misto v Zdboji jako 
ndpadn^, jeito v b^ni pohansk^ho pr^ pii- 
vodu naskytd se tu pfedstava, zaloiend na 
kfestansko-2idovsk^ vife v posedl^. Sou^asnS 
ozvaly se pochybnosti tdk6 z jin^ch stran: 
>Neue Preussische Zeitungc (1858) pfinesla 

V lednu dopis z Prahy, pronlaSujici nepochyb- 
noa prf podvr2enost KK, a v praSsk^tn hst£ 
>Ta^esbote aiis Bdhmen« (1858 t, 276 a sU.) 
objevil se anonymni feuilleton Handschri/t- 
iiche LQgen und palaeographische Wahrheiten, 
jimi zamitdny Pis. Vicl., Pis. VyS., LibuSin 
soud a Libusino proroctvi jako bezpedn^ pa- 
d^lW a V pochybnosti vzat i RK. Cl^ek 

V »Tagesbote€ vzbudil hlubok^ dojem v 6esk^ 
vefejnosti a zvl^tS v kruzich Museu i RK 
blizk^ch. NejdHve ozval se proti n6inu Pa- 
lack;^ (linkem Handschriftliche L&gen und 
pataeographische Wakrheiten (9Bohemia« 1858 
t. 288 slL). »Tagesbote€ pfinesl ji2 v d. 310 
a 312 t. r. odpov6d op6t anonymni: Herr 
P0daekj^ und der kategorische Jmperativ seiner 
palaeographischen Moral, v ni2 proti n^niu 
postavena autorita Wattenbachova (o RK), 
Pertzova (o RZ) a Miklosi^ova, a objasntoo 
z^ovefi naprosto zamitav^ stanovisko jen 
v&ii Pis. Vyi. a Vdcl., RZ a LibuSinu pro- 
roctvi, kdezto pr^ o RK vysloveny pouze 
pochybnosti. Tak6 z jin;^ch stran dostalo se 
anonymovi z >Tagesbote« vScn^ch odpovidL 
Herm. Jiredek hdjil RZ a RK ve »Sv$to- 
zonx Slovensk^ch novinc (1858 v £. 23 si.} 
se stanoviska privnich d^jin a zaroveii proti 
podezfeof Feitalikovu, Mart Hattala uve- 
fejnil V >CCM.« 1860 rozpravu O enklitickim 
i a tco duka^e pfesnosti RZ a RK a ve >Zprd- 
vdch Krdl. t, spol. nauk« (SB. 1860 I. 14.) 
pojednal o pom^ru RK k prostondrodni poesii 
viibec a srbsk^ zvU$t£, klada jen 6ist£ lyri- 
ck^ bdsn£ RK do oboru prostondrodniho 
bdsnictvf, ostatnf pak pfiditaje jednotlivcfim, 
v6Stbdm vit^zov^m £ih bisnictvi hrdinsk^mu 
viii&th vyu6entm. S nov^mi dfivody vystoupil 
proti RK a RZ historik Max BUdinger 

V £Unku Die Kdniginhofer Handschri/t und 
ihrt Schwestern (vSybelovS >Histor. Zeitschr.c 
1859 I. 127—152. K tomu dopliiky a oprav^r 
str. 575 sL). Ntoitky sv6 £erpal z osobnosti 
ndlezcovy, ze zpfisobu nalezeni, z podobno- 
8ti epick. bdsni RK s hrdinsk;^mi pisnSmi 



srbsk]^mi, z anthologick^ho rdzu sbirky a 
z historick^ho rozboru BeneSe Hefmanova, 
Jaroslava a zvlditS Oldficha. BQdingrovi od- 
pov6d6l t r. anonymus (Jos. Alex. svob. p. 
Helfert) broSurkou Max Budinger und die 
Kdniginhofer Geschwister (Praha, 1859). Vy- 
t^kal BQdingrovi nekompetenci, je2to neznal 
tesk6 fe£i a literatury, rozbiral a potiral jeho 
d&vody obratnou satirickoudialektikou; histo- 
rick^ rozborAm jeho ddval celkem za pravdu, 
zamitaje pouze v^tku s bubny, a stav^l proti 
nim pfednosti filologick6 kol. r. 1817 nezndm^. 

V polemice proti Helfertovi Biidinger setrval 
na spravnosti sv^ch dflvodd {Die Kdnigin- 
hofer Handschrift und ihr neuester Vertheidi- 
ger, Wien, 1859, 25) a podobnS u^inil i po 
odbom^m ddnku Frant. Palack^ho Die 
altbdhmischen Handsehriften und ihre Kritik 
(Sybels »Histor. Zeitschr.c 1859, II., 87—111) 
sv^m Entgegnung auf den Aufsatx des Herm 
Fr^ Paladcf- (tamie 112—117). Posl^ze pole- 
misovali s Biidingrem 8tru£n6 Josef a Her- 
menegild Jireckov^ v £l^nku Budinger a 
pamdtky nasi staroviki poesie (»Sv$tozor« 
1859, 237—239) a S. Kapper v pfedmluv^ 
spisu Die Handsehriften von Grunberg und 
Kdniginhof (Praha, 1859), ddle dasopis >Ja- 
softc 1859 i. 3., obSim^ pak V. Nebesk^ 
rozpravou Rukopis Kralodvorsk^ a p. Bu- 
dinger (>CCM.« 1859, 198—235). Nebesk^ do- 
t^ki se tu patrn6 tendendnosti Biidingrovy 
(o nf zminil se tak6 Palack^ v 9Gedenk- 
blatterc str. 114 a J. Jircdek v 9Rukov£tic 
407), kteri vtiskuje namitkdm znak v6deck^ 
nepatmosti, nadez obraci se pf edem k hlav- 
nimu dAvodu jeho, zalo2en6mu na histori- 
ck6m rozboru bdsn£ o Oldfichovi, ukazuje 
ddle na palaeografickou nezdvadnost RK, do- 
svM£enou Pertzem, na filologickou sprdv- 
nost, o nf2 nov6 a nov^ objevy svSddi (Er- 
benovo »iipi&e*, Koubkovo >rozkosemc), 
popfri pad61atelskou dovednost Hankovu, 
vyvraci Biidingrovo minSnf o n£meck^m 
prvotnfm slo2em RK (Svobodou), rozbir^ 
domn^l^ anachronismus s bubny, ukazuje 
na novS poznan^ Ibetrick6 zvlistnosti RK 
(str^£), s0m, k^i jednosIabi£n6 u2ivdny), 
odmita nimitky £erpan6 z ncLlezu hlavn^ vf- 
roky sv^kii (Frant. Tmky a Jana Safra), 
vysvfitluje podobu V^honfi Duba s Berkov- 
cem atd. Od t6ho2 spisovatele pfinesl >CCM.« 
(1859, 397) ilinek Novd akta ve pfi o RK. 
dokazujici (proti Biidingrovi) , 2e Svoboda 
RK skutednl pfelo2il a ne pQvodnS nSme- 
cky slo2il, a to na z^Iad6 jeho korrespon- 
dence z doby t6, chovan6 v Museu. Zaroveft 
jest tu tak^ sv^dectvi Frant. Stovidka z r. 1859, 
2e ji2 r. 1803 a 1804 RK viddval (jako 14let^ 
chlapec) a poznal ieskj jeho obsah a rovn^2 
pf i sw6m pobytu v Praze v zdfi 1859 poznal 

V RK V Museu tfi rukopis, kter^ v mlddi 
viddval. Nebesk"^ minil, 2e noy^mi doklady 
o nalezeni RK bude pravost jeho nade v§i 
pochybnost postavena a pfe skon^ena. Ale 
nebyla, ba naopak t^2e doby podniknut na 
RK t&tok z posavadnich nejprudSi a nejne- 
bezpe^ndjSi a to spisem J. Feifalika ueber 



48 



Kralodvorsky rukopis. 



die K6niginhofer Handschn/t (Videft. 1860). 
Feifalik rozbircL nejprve otazku hdovosti bdsni 
RK zastdvanou Dobrovsk^m, Safafikem, Ne- 
besk^m. VSeobecnS pfipouSti, it v dob£, do 
nii RK se klade, Cechov^ meli pisn6 nirodni 
a snad i historick^, a uvddi doklady z Vin- 
centia, Petra 2itavsk6ho, Safafikov^ch Staro- 
iitnosti. PisnS takov^, zvldSt6 talc obSirn^ 
jako V RK, mohly viak jea bezprostfedn^ 
po uddlostech povstati a musily opSt s udd- 
lostmi propadati v zapomenutf, nebyly-li v £as 
zapsdny; na jejich misto pak nastoupila po- 
v^st (Kosmova >senum fabulosa narratio«). 
PodobnS byly by musily i historick^ pisn6 
RK nejen slo2eny, n^bri i zapsdny b^ti brzo 
po udalostech, zvliStS Zdboi a Benes Hefm., 
o nichi nevSdf M ani kronikdfi. Protoie pak 
uddlosti bdsni RK padaji do rAzn^ch dob, 
musily by b^ti tak6 ve velmi rflzn^ch do- 
bdch zapsdny a teprve v XIII. stoL byl bv 
musil nSjak^ milovnfk z rdzn]^ch star^ch 
rukopisfl je pracnS shledati. Ale to zdd se 
Feifalikovi pravdS nepodobn^m. Ddle bisnS 
ty nemohly b^ti ani soucasnl s pffbihy slo- 
2eny a napsdny, neshodujice se s hist prav- 
dou (Oldi^ich, Jaroslav); povstaly tudfi teprve 
pozdeji podle kronikdfsk^ch zprdv. O t^mi 
neIidov6m pflvodu svSdci tak6 pohanstvi 
nikter^ch bdsni, je2 v t6 formS jako v Za- 
boji zai, se Feifalikovi pro XIII. stoL nemoi- 
nosti. LudiSi a Jaroslava pak sotva Ize miti 
za lidov^ pisni, je2to pfi Jaroslavu jevf se 
znalost staroklassick^ch vzorfi a bible. Jinde 
opSt T^az nesouhlasi pr^ s n^odnimi zpSvy 
jin^ch slovanslc^ch ndrodu, a tak^ duch jejich 
a pronikavi nendvist k NSmcfim nejsou li- 
dov6. OvSem jinak jest tomu pH lyrick^ch 

Cisnich, je2to tu vzor novodeskd lidov6 pisn6 
yl na snadd, a£ i tu shleddvd Feifalik nd- 
kter6 chyby, hledanou sentimentdlnost atd. 
Vie to svSdd Feifalikovi, 2e bdsnd RK ne* 
isou lidov6, n^bri naopak, 2e v ustdlen^ch 
Trasich, mysl^nkach, obrazich projevuji ur£i- 
tou individualitu, jedin^ho bdsnika (Zdboj 
i Jaroslav^ napodobiciho Hom^ra a srt^ske 
zpivy, a odle 2e nemohly bdsn^ ty povstati 
dfive ne2 na konci XIII. stol. Av&k ani do 
XIII. stol. nelze pr^ bdsni t£ch dobfe zafa- 
diti: pohanstvi Zdboje proti Jaroslavovi, ob- 
sah i forma LudiSe jsou nemofny u bdsnika 
XIII. StoL, ale ov§em pochopitelny u novo- 
v£k€ho padilatele, jemuf po ruce byly vzory 
Stilfrida a Alexandreidy a na n6hoz slusi 
se tak^ dobfe anthologickd forma, nazna^u- 

i'lci zdroveJi velikou ztrdtu. Posl^ze ani obsa- 
lem ani formou nehodi pn^ se RK do v^- 
voje starodesk^ literatury. I:*eifalik nepochy- 
buje, ic Cechov6 v nejstarSfch, pfedkfesfan- 
sk^ch dobdch m^li svd ndbo2ensk6 a mythick6 
zpevy o bozich a nirodnich hrdindch (jako 
byli Cech, Krok, LibuSe atd.), ale zpSvy ty 
asi zdhy zanikly, jeito v pozd^jSim bdsnictvi 
neni po nich ani stopy; ba naopak lipln^ 
pHlnutf k literamim sm^rfLm vSeevropsk^ 
literatury zraci se tu vSude zfetelnd: po strance 
formov6 rjm, krdtkd epick^ parov6 verSe 
o 4 dvizich (ovSem star^ d^dlctvi, ale um6- 



leji vypravcn^), trojdfind lyricka strofa; po 
strdnce obsahovd cizi povSsti a Idtky evrop- 
8k6 poesie duchovni i sv^tsk^. Kdyby se 
b^aly a2 do t6 doby v lidu zachovaly star6 
hrdinsk^ zpSvy, byly by se pHmkly k nove 
t6to form6 verSove a r^movan^, je2to star^ 
ner^movand musila tehdejSfmu vkusu zddti 
se barbarskou a pouh6 podftdni slabik patf i 
a2 pozdnimu tipadku bdsnick^ formy. S timto 
rozvojem pom^rd literdrnich bdsnS RK ani ob- 
sahem am formou pr^ nesouhlasi: nemaji ani 
alliterace ani r^mu, ani rhythmu 2adan6ho 
tou dobou (vldane pr^ v tomto ohledu zma- 
tek a nSkdy nepravidelnost ai prosaickd), 
jindy pocftdny pouze slabiky. Se strdnky 
historick^ podava Feifalik ndkolik poznimek 
k BeneSi Hefmanovu (proti Palack^mu), k Ja- 
roslavu, V n^tni vidf obraz pozdnich pov&sti 
mistnich, neznalost krajiny, nesprdvn6 jmdno 
Hostajnov, ndpadn^ jm^no hrdiny z rodu 
Sternberkdv (jako u Hajka, z nShoz skladatel 
vfibec hojnS pr^ derpal), podivn6 modlitby 
zpfvan^ mfsto obvykl^ pisn£ Hospodine po- 
miluj ny. Proti Palack^mu konstatuje znd- 
most pov^sti o tatarsk^ kn^n6 nSmeckou 
pfsni vySlou r. 1808 a povfisti z r. 1781, jei 
obS basnik dobfe znal. Pfi Oldfichu md za 
hlavni pramen Hajka, pfi Cestmiru Kosmu. 
Tak6 aesthetickd cena RK jest mu dosti 
problematickcL. Posl^ze rozbird Feifalik vn6j- 
sek RK, jeho nalezeni a osudy. Soudi pfes 
n6kter6 v^tky, 2e palaeograiicky velmi obratnd • 
jest proveden. Zvld§t6 podezfel6 jest mu 
Hankovo obderstvovdni pisma, neshody ve 
svddectvich o nalezeni RK atd. V^sledek 
pak vSeho shmuje ve slova, 2e RK jest »eine 
grObliche Ffllschung, ein Fabrikat aus dem 
Anfange unseres Jahrhunderts«. Kniha Fei- 
falikova vzbudila nejen rflzn6 satirick^. od- 
povMi,ale i rozsdhl^, vSestrann^ spisobrann^. 
Die Echtheit der Koniginhofer Handschrift 
kritisch nachgewiesen von Jos. und Herm. 
Jire<5ek (1862J. Bratfi Jireckov6 pfed tim 
ji2 po delSi dobu uvefejftovali sv^ studie 
o RiC i RZ ve >Sv£tozoru Slovensk^^ch No- 
vine; r. 1858 vyloien jimi v^znara Krdl. 
Dvora jako naleziStfi RK (6. 6j, rozebrany 
histortck6 pisne a narodni p^vci u Cechu 
{t. 7), pfibuznost RK s Alexandreidou (6. 8), 
pfibuznost RK s jinoslovansk^mi zp^vy a 
rozdil mezi nimi (£. 9), pohanstvi star^ch 
Cechft (a. 10), bdseft o Cestmirovi (L 12), 
Jaromir a Oldfich (d. 14), BeneS Hehnan6v 
(e. 16), Zdboj (c. 16), Taroslav {L 17 a 18), 
LudiSe a Lubor (d. 19), souboj mezi voje- 
vfldci jako histor. moment (£. 20), vlastni 
jm6na v RK, poddtky r^mu v pisnich, a pfi- 
ddny textov^ opravy k Zdboji a Zbyhoni 
(t, 21—22), R. 1859 pfirovndn RK k pisnim 
malorusk;^m a srbsk^m a probrdny staro- 
ddvn6 mravy a obyceje s ohledem na RK 
(6. 8), poddny historick^ v;^kladyjeho a vv- 
lo2eno jm^no Krai v Ziboji (6 9). R. I860 
vylo2ena pov^st o dcefi chanove, jednano 
o praporech a bubnech a rozebrana Kyticc 
(t. 7), vylicen VojtSch NejedlJ jako skladatel 
hrdinsk^^ch bdsni {t, 8), zmin^no rusk^ch 



Kralodvorsky rukopis. 



49 



kronik a jmen Kijev a Novjhrad (i. 9). pro- 
brina otazka Jaroslava ze Sternberka (^. 18), 
vylo2en zpdv s prfivodem a bez prflvodu 
nastrojii hudebnich ((. 19) a podany zprdvy 
o turnajich a podobn^ch hrdch v Cechacn 
(6. 20). Spis Jire^kfiv obsahaje 10 tisti. 

V prv^ vyvracoviny jazykov^ ndmitky hlavnS 
Feifalikovy (lev, krcU = Karl, sipiiie, helm, 
JaroS = Jaroslav, Vneslav, Hostajnov a j.\ 

V druh^ ndmitky mythologick6, v tfeti jea- 
ndno o pom^ru KK k n^odni poesii slovan- 
sk6, V nil vflbec jen lyrick^ pisni jsou pr^ 
^ist6 lidov^, kde2to epick^ prozrazuji stopv 
jist^ um£leck6 nirodni Skoly. Podobn6 pfed- 
pokUdd se to u Cechfi; epick^ zp6vy RK 
jsou v^tvorem t^to Skoly, odkudi tak6 ni- 
padn^ shody mezi bdsn6mi jinak tolik si vzdi- 
len^mi: Jaroslavem, Cestmirem, Zibojem a 
RZ. Ddle charakterisovdn pom^r RK k ostatni 
slovansk^ poesii ndrodni (tak6 k £esk6), vy- 
sv^tlena nechuC lidu desk^ho proti N&ncAni, 
ukazlno na £etn6 parallely lyrick^ch pfsni 
RK s iinoslovansk^mi a promfuveno o scnti- 
roentilnosti a anachronismu, vyt^kan^ch Fei- 
falikem. V ^dsti dtvrt6 rozebfri se stavba 
verSovd a ukazuje se k rozdilu mezi pinim 
(recitare) a zpivdnim (cantare). Ke zplvn^m 
pisnim po^{ta se vedle lyrick^ch pfsni tak^ 
BeneS a Zbyhofi, odkud2 jejich stroiy. O dru- 
h^ch se mfnf, 2e byly pouze recitovany s prfl- 
vodem hudebnfho nastroje (varyto, gusleV 
Posl^ze dotdeno tak6 srovnalosti KK s ndrod- 
nimi zp^vy slovansk^mi a alliterace i asso- 
nance V kK a RZ. V pdt6 (dsti probrina 
strlnka literdrnS historickd. Ukazuje se, co 
znadi starodesk^ p^vec, joculator, a soudl 
se, ie historick6 zp6vy, pochodici ze starSi 
doby, byly dochoviny od p6vc(i. Takov^ 
zpSvy asi znal a jich u2il i Kosmas, jeho2 
9senum fabulosa narratioc znamend vse, co 
nenaSel zapsano. Od p6vcA zapsdn v X. a2 
XI. stol. RZ, V XIII. stol. RK. Na t^to ni- 
rodni poesii zalo2ena i deskd poesie umSId, 
na pf. Alexandreis, jejf2 v^bornost pfedpo- 
kl^dd nutnS delSi star^ cvik — poesii nA- 
rodni. V oddilu lest^m jednajiclm o LudiSi a 
Luboru popfrd Jiredek, 2e derpino ze Stilfrida, 
a vyklddi n§kter6 jazykov6 a v£cn6 zvliSt- 
nosti t^to bdsni (»s£diniec proti >klcinie€). 

V sedmd dasti odbyty bubny Btidingrovy a vy- 
vracovdny v^tky cin€n^ Budingrem, Schwam- 
melem a Feifalikem bdsnim o Oldfichovi, 
BcneSi Hefmanovu, Jaroslavovi a Zdboji. 

V ddsti osm6 dokazovina nemo2nost falsin- 
kace kolem r. 1817, zmin^no vlivu RK a po- 
m^ru jeho k Hankovi a Svobodovi atd., v dasti 
devdt^ polemisovdno proti palaeografick^m 
namitk&m Feifalikov^m a posl^ze rozebrany 
vytky £in6n^ RZ. Obranou bratfi Jireikflv 
a smrti Feifalikovou spor o RK na £as 
utuchnul, avSak v dalSim badinf se pokra- 
dovalo, zejmdna poffzeno Fotograficki vyddn( 
RK s dflle2it]^mi pozndmkami zvl^tS palaeo- 
grafick^mi od A. J. Vrtdtka. 

Pfedvfisti novjch spord, kter6 v r. 1879 a 
1880 vypukly, byla studie V. Jagide, Gradja 
la historiju slovinske narodne poe\ije^ obsa- 

Ottfiv Slovnlk NauCoy, iv. XV. i s 1899. 



hujici Historijska svjedodanstva o pjevanju 
i pjesnidtvu slovinskih naroda (>Rad Jihosl. 
Akaderoiec sv. 37., 1876). Jagic opfrd se tu 
toti2 obvykldmu ndzoru, 2e by ndrodni epika, 
jakou vidfme u Rusii a SrbA, byla pfivodu 
praslovanskdho a tudi2 2e by Cechov6 jako 
Slovand zdpadni vfibec teprve dasem ji ztratili. 
Die jeho soudu v nirodnim bdsnictvi deskdm 
epiky vyvinutd a dospdl^ na ten stupeft, na 
kterdm ji spatfujeme u RusA a SrbA, vAbec 
nebylo, n^br2 ien epick6 pfsnS jednotlivd, 
jakesi prvopodatky epiky jpozddjSi. Na jinou 
okolnost, toti2 na shodu KK s desk^m pfe- 
kladem Millionu, upozomil J. E. Vocel 
V »Prav£ku zemfi deskd« (1868. 449) a vy- 
svitloval v6c tim, ie Million musejni (z koncc 
XIV. stol.) jest opisem z pfedlohy starSi, ji2 
kladl pfed r. 1320, kdy podle jeho soudu 
vznikljfaroslav. Podrobn6 celou zahadu feSil 
prof. Gebauer v PHspivcich k vj^kladu RK 
(LF. 1875, 101 a zvliStS v >Archivu« Jagidov6 
ll., 148) a dospdl v^sledku: 1. 2e misto v Jaro- 
slavu pfejato z deskdho Millionu, 2. 2e skla- 
datel Jaroslava a pfekladatel Millionu neni 
jedna a t^2 osoba a 3. 2e Jaroslav musil b^ti 
pozdiji slo2en — po pffpad6 napsan — ne2 
dilo Marco-Polovo pf elo2eno do deStiny, tedy 
ne dffve nel v 1. 1320—60. JeStfi jednou vrStil 
se k vici J. Jiredek dldnkem Bdse^ o po- 
biti Tatar&v a Million Marka Pavlova (>CCM.« 
1877, 103 s.). Tedin^ Musejni rukopis des. 
Millionu psin die neho a2 asi v pol. XV. st. 
na Letovicich na Moravd, kam tSk€ detn^mi 
moravismy hlisi se pfedloha jeho, ne pr^ 
starSi ne2 asi z doby kol r. 1400. AvSak do 
tak pozdnl doby Jaroslava klisti nelze; proto 
Jirecek obraci pomdr Millionu k Jaroslavu 
a pi^ekdiky stavici se tu v cestu sna2i se 
odstraniti jin^m v]^kladem. Ale brzo potom 
vystoupil prof. Ant. V a S e k s obsdhl^m roz- 
borem, jej2 nazval Filologicky' d&ka^, fe Ruko- 
pis Kralodvorsky' a Zelenohorsky-, tef \tomek 
evangelia sv. Janajsou podvrfend dila V, Hanky 
(1879) a V nhmi dokazuje, 2e hisnh RK jsou 
dilem jedindho basnika, a to ze stejndho du- 
cha bisni, z podobn^ho rozmiru, spoledn^ch 
slov odjinud nezndm^ch, stejn]^ch figur a 
frasi i mluvnick^ch tvarA, jinde se nezjevu- 
jicfch. Ddle probirajf se zprdvy o nalezeni 
obou Rukopisfi, povdsti o proulcich na §i- 
pech, Hankovy ozdoby a opravy v RK, zvld§t6 
archaisujfci, ukdzdno na palaeografick6 po- 
chybnosti Wattenbachovy , dotceno omylA 
piseck^ch atd. Spis ValkAv oceftuje Jagic 
(•Archiv far slav. Philologiec IV, str. 538 si.) 
pochvalnS, avSak vyti^kd, ze gram, rozbor m^l 
b^ti psdn s vStSfm klidem, obSirnosti a pfes- 
n£j§{m rozliSovdnim skutedn6 hrub^ch chyb 
od tvarA ne nemo2n;^ch, ale pouze pravdfi 
nepodobn^ch. Tak6 nesouhlasi s dukazem 
o Hankovi jako padSlateli. Za to pfisv€d£uj-j, 
2e jest tu <5initi vSude s jednim bdsnicim 
individuem, a upozorAuje na dal§i zndmky 
srbsk^ho ndr. b^nictvi a moderniho roman- 
tismu. Proti VaSkovi ujali se Rukopisfl V. 
Brand 1 Ovahou o spisu jeho (»CCM.« 1879) 
a Barto§ v »Brn6nsk^m Obzoru« 1879 sa- 



50 



Kralodvorsky rukopis. 



tirou: Filoiogicky- duka^^ fe Moravske ndrodni 
pisni jsou podvrfenjrm dilem Frant, Suiila. 
Ohlasem v^tek Va§kovJch vznikl spisck Al. 
V. Sembery Kdo sepsal RK roku i8t 7 (1880). 

V Uvod^ Sembera vykldd^, jak^m zpfisobem 
sc ddla zm6na v jeho sm]^§leni stran RK, a 
potom dovozuje novov6k^ pAvod RK. Za 
dAkazy md: 1. list Hankfiv ze 17. zdfi 1817, 
jen2 tu kriticky kommentovdn ; 2. pismo, ra- 
sury a opravy v RK die fotografick^ho vy- 
dani Vr^tkova, pozndmek Nebeskdho v Slov- 
xiiku nauSn^m a studie Malkovy z r. 1876; 
3. rozhodnd chyby v jazyku; slova pro RK 
zv1a§t6 utvofend nebo z jin^^ch slovansk^ch 
jazykA pfejatd, z nichi ndktera maji koinci- 
dence v M. Verborum. V dalSi'm oddile uvddi 
pfidiny, pro ktere soudi, 2e skladatelem epi- 
ck^ch bdsni RK jest A. V. Svoboda. Za skla- 
datele pisni RK pokldda Hanku. N^kter6 do- 
plftky k sv6 kniice podal Sembera je5t$ v »Tfe- 
tim dodavkuc k DSjindm (1881)rozDorem bdsnS 
Jelen, LudiSe a Lubor a v poslednfm, posmrt- 
n^m spise Die Kdniginhofer Handschrift ah eine 
Fdlschung nachgewiesen (1882), kde2 Hanku po- 
kladd za pad61atele celku. Pochybnosti Sem- 
berovy a zvldStS VaSkovy byly pfidinou, 2e 
v^bor Spolccnosti Musea kral. Cesk^ho pfi- 
volil r 1880 k lu£ebnimu prozkoumdni rasur 
RK. Die zpravy kommisse, v nii zasedali 
Hattala, Vrfatko, Gebauer, Emler a V. Sa- 
fafik, zji5t6ny na RK stopy zm6n prove- 
den^ch rukou novSjSi. At kromS toho nic 
podezfelejSiho nenalezeno, ustanoveno pfece, 
aby se novd kommisse zvolila z chemikA 
£esk^, n^meck^ a jestS jedn^ n^odnosti, 
yd by lu^ebnS prozkoumala i cela slova a 
ozdoby RK (^CCM.€ 1881. 137). Z praci exe- 
getick^ch a zdrovci^ obrann^ch nejv^znam- 
n^jsi jsou t^to doby pfispfevky Gcbauerovy, 
Maikovy, Hattalovy a mimo nd obSirn]^ £la- 
nek Jos. Alex. svob. p. Helferta Die 
dl test en Denkmale bdhmischen Schriftthums u, 
der Streit uber deren Achtheit (ve spise Die 
Cecho-Slaven 1883, str. 359—450), podiva- 
jici podrobnou historii a bibliografii badani 
o Pisni VyS., Pisni Vicl., Glossach M. Verb, 
a zvld§t£ 6 RK a RZ s rozborem nejen spor- 
nych spis&, n^bri tak6 zminSnych pamdtek. 

V cele praci Gebauerov^ch stojf Slovo ra- 
surdch V RKem (»Sbornik vMecky hist.-fil.« 
i. II., str. 113— 128), pak pojedndni O meta- 
foricky-ch obra\ech bdsnictvi ndrodniho^ \vldUi 
slovanskiho (LF., I, 97) a posl^ze Pfispivky 
k vy-kladu RKeho (po^inaje ro6iikem II.), 
jichi se ilidastnili tak^ I. B. MaSek, Vine. 
firandl a K. Jiredek. MaSek mimo d^ast 
prdvd vzpomenutou samostatnS otiskl Popis 
korrektur a rasur v RKem (LF. III., 176 a2 
201) a Ukd^ka textu, grammatiky a glossaria 
RKeho (>Progr. gymn. v Jindf ichov6 Hradci« 
1881). Jind pfispSvky podali: V. Hrniif, 
jeni rozbirai pom^r RK k Alcxandreid6 
(>Progr. gymn. v BudSjovicichc 1881) a Jos. 
O § td d a n jeni psal O ndrodni epice piVroiene, 
\vldUi hrdinskych \p(pich RK a RZ proti 
^pivUm Homerovym ^ jedne a proti Aeneidi 
\e strany druhe (»Progr. gymn. v Klatovechc, 



1884). Posl^ze prof. M. Hattala v tivazc 
O ndrodnim smysleni Krdlovedvorskych epiku 
(»Osv£tac 1885, 1013) ddrazn6 zastava min^nf. 
le epick^ bdsn6 RK jsou >cin Mittelding 
zwischen der Volks- und Kunstpoesicc asi 
jako Ma2urani<5ova Smrt Smail-agy Cengicc 
(srv. BeitrAge zur Kritik der Koniginhofer 
u. Griinberger Handschrift SB. 1871 11.) a to 
pro vzdSlanost v nich se zra^ici i pro zpfi- 
sob, jak vyslovuji ncpfizeft k Ndmcum. Tato 
posledni strdnka podrobng rozebrana s tim 
v^sledkem, ie >epick<^ pisn£ RK sv^dci 
o nendvisti skladatelA sv^ch k N^mcflm tim 
prud^i, tim je kter^ z nich bliiSi v^kem 
katastrof^ husitsk^ a naopak, timi opravdu 
pragmaticky jsou pfim^feny znam6 podstate 
d6jin (^eskych a UcLrodnfmu sm^Sleni r^^maf A 
staro^eskych, jak by toho ani vSickni bu- 
diteI6 nyn^jSiho pov^domi ndrodniho u nds 
spolu jist^ nebyli pfed r. 1817 dovcdli.c 

R. 1886 nastafa novi doba ve sporu o pfes- 
nost RK. Ozna£ena jest jm^nem prof. J. Gc- 
bauera a T. G. Masaryka, kteH dali prv}^ 
podnSt k nov^ dlouh^ diskussi a pfejali tak^ 
ndielnictvi v celdm boji. Jistou skepsi proti 
RK projcvil Gebauer ji2 r. 1881 souhlase sc 
Scmberou aspofi v tom, aby starodesk^ pa- 
mdtky, kter6 se dostaly na svStlo Hankou, 
zkouleny byly pffsnS a v§estrann6, a jestS 
rozhodndji asi r. 1884, kdy na 2adost prof. 
A. Leskiena podal ddnek o RK do Ersch- 
Gruberovy Encyklopaedie. V ilanku tom 
ukazuje, ze jazyk RK silnS se li§i od nor- 
mdlni staro^eStiny a jevi stopy moravsk^ho 
dialektu, pfipommd dfllciitost shod RK vc 
tvarech, obratech, my§16nkach atd. s jinymi 
texty (slovan. pfsndmi narodnimi, starofus. 
kronikou Ipatievskou, staroces. Alexandrci- 
dou, Hradeck^m rukopisem, Stilfridem, Mil- 
lionem, Trojdnskou kronikou, RZ, nekte- 
r^mi spisy Hankovymi a s padSlky jemu 
pfipisovan]^mi) a znova podot]^kd, jak za- 
douci jest zkouSka palaeognosticka a chcmi- 
cka. Dovede-li tato zkouska podati bczpe^ny 
resultat a prokd2e-li rukopis bezpe^n^ jako 
star J, vysvfetli pry se jazykovd odchylky 
jednak jako dialektickd zvlaStnosti a jcdnak 
zAstanou problemy a chybami. Pakli vy- 
padne zkouSka nepfiznivS, musi sc vyloiiti 
sloieni RK, jeho parallely a i^ada jednotli- 
vosti, je2 s po(^itku byly ncsrozumitelny 
nebo povaioviny za pochybn^ a chybnc, 
avSak pozd^jSfm badanim ukazaly se sprdv- 
nymi nebo vysvfitlitelnymi. Uvcfein^ni cldnku 
V Ersch-Gruberov6 Encyklopaedii a ukazky 
Obrany Hattalovy v »Nar. Listcchc r. 1886 
(16. ledna), dot^kajici se zmin^neho clanku, 
ucinily vsak po^dtkem r. 1886 ncocckavan^ 
pfevrat. 

V >Athenaeu« uvefejnil Gebauer clanck 
Potreba dalsich \kouUk rukopisu Kralovedpor- 
skehoaZelenohorskeho(>h\.\i,€,l\l,A^2).?oX.icbvL 
tato jest dovozovana jednak z toho, zc KK 
objeven Hankou, o nemi se vScobccne v^f i, 
2e byl licasten n^jak padSlani bud vscch, 
anebo aspoA n^kter^ch pad^lkA objevcnych 
a prokazan^'ch od r. 1818, a jednak z toho, 



N 



Kralodvorsky rukopis. 



51 



ie V RK i RZ jazyk odchyluje se ve mno- 
h^ch v^ccch od star^ £e§tiny dotud zncLm^. 
Se strdnky filologick^ nelze pr^ tudi2 br^niti 
i!ipln6 pravosti a pfesnosti fe^en^ch rukopis A, 
i jest nevyhnutelng potf ebf , aby k nov^ zkouSce 
iazykov6 pfidru2ila se tak^ novi zkouSka pa- 
laeografickd a chemickd. Ndsleduje obSim^ 
rozbor filologick]^ RK, v n£m2 shmuty a 
zd(ivodn6ny ndmitky starSi, zvldStS VaSkovy, 
i nov6 vlastnf. Gebauer nal^zd odchylek velmi 
mnoho od star6 ^eStiny z druh^ tf etiny XIV. st. 
(kam RK se hldsi) a v6t§inu pfedvadi, dSle 
je V n£kolik tfid. 

Sou(^asn£ s Gebauerem vystoupil proti RKZ 
tak^ T. G. Masaryk. Za^al Vieobecny-mi pra- 
vidly^ die nich( verejnd kritika literdmi md 
posu\ovaii \koumdn{ RK i RZ (»Athen.€ III. 
188), k nim2 podal i konkretni pHklad, 
Nikteri pochybnosti palaeograficke a podobne 
(9Athen.€ III. 200), ^erpanl z ranoistvi rasur, 
psani rr (jako v Ruk. Hrad. znim6m Han- 
kovi), z nepffhodn^ abecedy, tenk^ho perga- 
menu, nestejn^ho, nepevn^ho pfsma azmno2- 
stvi chyb domn^le pisafsk^ch. V t^m2e £isle 
>Athenaeac obrdcen tak6 jxi zfetel k obsa- 
hov^ strdnce obou rukopisfl a sice fldnkem 
Parallelnd mista k bdsnim RKZ (III. 201.), jei 
m^Ia ukdzati, ie slovesn^ a umSleck^ obsah 
Rukopisfi nevymyki se dobd, v nii objeveny. 
I zde v5dci slovo vedl Masaryk. Srovndni 
epick^ch bdsni RK a RZ s nov6jSimi dily 
literdrnfmi provedli J. Truhldf, J. Vaniura, 
Jar. VlCek, K. Cern^, majice na zreteli hlavnfi 
Jungmannflv pfeklad >Ztracen^ho rdjec. Nov^ 
Mater idly k videckimu posou^eni RK a RZ pf i- 
neslo >Athenaeum« III. 243. Obsabuji pfede- 
v§im nov6 pochybnosti palaeograficke, sdS- 
len6 redakci od nejmenovan]^<:h znalcA a zndm^ 
ji2 starSIm odpfLrcAm. Doplfikem k tomu jest 
clane£ek Jos. Truhldfe JeSti jedno slovo 
o korrekturdch RK (t. III. 249). Opiraje se 
o zndmou rozpravu Gebauerovu o rasurdch 
V RK, kde poukdzdno ji2 k tomu, 2e velk^ 
po^et korrektur smSfuje k tomu, aby mladsil 
lormy jazykov6 byly pfemdnSny na starSf, 
upozorfiuje Truhldf na ndlez NiaSkAv (LF. 
1876), ie ngkter6 korrektury takov^ pochd- 
zeji od p&vodniho pisaJ^e RK, a vidi v torn 
patrnd stopy padSlku. MenSiho v^znamu jsou 
Gebauerovy Poindmky k diskussi o RK a 
RZ(t. III. 252); Clanek M. Opatrn^ho Co 
hajiteli RK a RZ dale odpovidaj{ na v^tky 
grammaticke (t. III. 258), jefto nepoddvajice 
novjch dflvodfl vyvraceji pouze filologick6 
namitky, pfednesen^ v >Komenskemc (1886 
str. 249), ddle Kalouskovy (v >Osv6t6«), Pru- 
sikovy (v »Nar. Listechc 1886 6. 86.), 05td- 
dalovy (v »Klatovsk]^ch listech* 1886 27. bf.) 
a KrdlAv pfispevek {Nikolik slov o kriticke 
methodi fllologicke, >Athen.« III. 263 a 395). 
Nov^ material krozboru obsahu obou ruko- 
pisfi snesli J. Vaniura, Jar. Vldek a T. Ma- 
saryk ve v^slcdcich srovndnf bdsni RK a RZ 
s nov^jsimi i starSimi dily literdrnfmi (»Athen.c 
III. 265), jmenovitS se Sloveln o pluku Igo- 
rov6, Tassov^m Osvobozen^m Jerusalemem, 
s Tatarenfvirstin, des. Millionem, Herderovou 



Furstentafel, Jungmannovjm Atalou, posl^ze 
s Iliadou, §tilfridem, loronikou Trojdnskou, 
2almy, bdsnSmi Ant. Marka a j. Tam2e vedle 
£ldnku A. Seydlerova, Po^et pravdipodob- 
nosti V pfitomnim sporu (str. 299 si.), podal 
Masaryk tak^ Ffispivky k aesthetickemu roi- 
boru RK a RZ (»Athen.« III. 275). Po vSe- 
obecn^ch pozndmkdch o prostondrodni poesii 
a pomSru jejim k um616 rozbird tu Masaryk 
lyricke pfsn6 RK. V^sledek shrnuje se ve 
slovech, 2e lyrick^ pisn6 RK jsou pouze 
ohiasy lidov^ch pfsni, slofen^ bdsnikem, jeni 
neznal dosti prostoty a pfesnosti mluvy li- 
do v6. Podobn6 rozbirdny epick^ bdsn6 RK, 
zvld§t6 Taroslav (»epick^ feuilletonc), Zdboj, 
Benefi nefmanov. Nevynikaji pr^ ani velikostf 
komposice celkov6 ani bdsnickou dovednosti 

V jednotlivostech. Nikde pr^ nenf v nich 
poeticke jasnosti a ur£itosti, konkretnosti a 
pravdy, pfirovndnl jsou pochybena, popisy 
bojfi neur£it6, topografie temnd, komposice 
nenf skv6ld, invence b^vd a2 chudobnd. K slo- 
2en{ iich nebylo pr^ potfebi velik^ho bdsnfka. 
Aesthetick^ rozbor sv6ddi vSak zdroveft o falsi- 
fikaci: bdsn6 RK nejsou prostondrodnf, n^bri 
um61^ v^tvor jist^ho bdsnick^ho kruhu, a 
jsou nov^, jak svMdi neznalost pomSr& sta- 
r^ch (anonymita bohfi, mist, rekfi, nejasn6 
popisy kulturnich moment A), neznalost bojA 
a vdle^n^ch v^prav, moderni romantismua 
a sentimentalismus. Nov^ ndmitky pfineslo 
>Athenaeum« QII. 333—365): palaeografick6, 
iazykov^ (od Gebauera a M. Opatrn^ho) a 
hlavn6 literdrn6 historick^. Van^ura Jind. 

V £ldnku Jak soudi literdrni historie o p&podu 
epic, pisni RK a RZ (»Athen.€ III. 346—349) 
uvddSje ndzor HattalAv, 2e epick^ pisnS RK^ 
nejsou prostondrodnf, dokazuie, 2e koncem 
XIU. a po(. XIV. stol. nemohl u nds vysp6ti 
bdsnfk obdobn^ Ivanu Maiurauidovi a Petru IL 
Petrovidi N6gu§ovi. Tito pfedpoklddaji roz- 
voj domdcf epiky prostondrodnf, u Jihoslo- 
vanA od XIV. stol. dosvfedc^end. Takov6 vSak 

V Cechdch (a Polsku) nebylo. Zbyla jen ly- 
rika a pfsnS obfadn^, kdelto z poesie epick6 
jen bdje, pohddky, pov6sti, z nich2 hojne £er- 
pal je§t6 Dalimil (z ndrodnfch, rodov^ch, 
mfstnfch). SteinS nemo2n]^m vidf se Van£u- 
rovi pohanstvi RK na poc. XIV. stol. a do- 
mn£16 studium pfostonarodni poesie, je2 RK 

ffedpoklddd. K t6m\ii v^sledku dospel tak6 
ar. Vliek V dldnku RK a RZ se stanoviska 
literdmi historickeho (^Athen.€ III. 349—355). 

V jindm sm^ru sesiloval podezfeni a mo2nost 
falsifikace Josef Truhldf sv^m Desaterem 
falsifikdt& musejnich (»Athen.c III. 355) a Am. 
Kraus vylf^enfm obdobn^ho sporu o staro- 
n^meckou ukol^bavku (t. 357). Sou£asn6 ob- 
jevil se tak6 mimo > Athenaeum c Historicky- 
roibor bdsnf RK: Oldficha, Beneie Hei^manova 
a Jaroslava (1886), jej2 podnikl Jar. Goll za 
tfm A£elem, aby se dopdtral doby, kdy vznikly 
uveden6 bdsne. Pf i Oldf ichu srovndvdni pra- 
menA nejv^tSf shodu ukazuje s Hdjkem. Jeito 
nenf pravdSpodobno, ie by Hdjek byl derpal 
z bdsnS podobn6 RK, Ize tuto shodu vylo- 
2iti, 2e RK £erpal z Eiajka, a kde od nSho 



52 



Kralodvorsky rukopis. 



se li§i', z Dubravia a Dobnera, i prozrazuje 
tudiz pAvod nov$^. Pfi BeneSi vyvriceno mi- 
n^ni, 2e kol. r. 1817 nikdo nev^d^l o BeneSi 
Hefmanovu, poukazdnim na Paprock^ho, Pu- 
bi^ku a Dobnera, ktefi hrdinu znali. Posl6ze 

V Jaroslavu srovnanfm se starSimi i pozd^j- 
§imi zpravami konstatovdno, 2e jeho d^j sho- 
duie se pln£ji teprv s novSjSfmi prameny, 
Hajkcm, 0(ugo$em, Oubraviem, Qrugerem, 
Pubidkou, cof op<^t vyloiiti lzepravd6podobn6 
jen z nov^ho pAvodu. Pokraiovdni ve v^tkdch 

Sfineslo opet >Athenaeum€ III. 379— 455. G e- 
auer V Po\ndmkdch k diskussi o RK a RZ 
(str. 379) uvedl nov6 nimitky jazykov^. Ma- 
saryk ale pldnu napfed nazna^^en^ho podal 
Sd&t sociologickeho roiboru RZ a RK (str. 
406), J, Pol ivka pojednal O osobnich jmenech 

V RK a RZ (str. 426), Hostinsk^ v Glossdch 
ke sporu o Rukopisy (str. 429) promluvil o prfl- 
kaznosti aesthetick^ kritiky v tomto sporu, 
o vlivu domn£I6 antiquity na aesthctick^ 
ocenovani, o vyznamu Hlologie a palaeografie 

V d^jin^ch umeni, o dfikazu per auctoritatem, 
o pflvod£ svd vlastni ncdAvery k RKZ atd. 
Jos. Truhlaf probral Sv^dectvi o objeveni 
RK a RZ (str. 442) a sice o RK Hankovo, 
Pflegrovo, VaAurovo a Stovidkovo, i ukdzal na 
znacn^ nesrovnalosti v nich. Pozd^ji v »Athe- 
nacu< IV. 74 doplnil tento ^lanek rozborem 
origindlA svfidectvi z pfe Kuhovy. V nov^m 
ro6. z pf ispgvkjk vdcnycn dAlc2it^jSi jsou £Unky 
Gebauerovy, Truhlafovy, Gollovy, Polivkovy 
a Masarykovy. Latka dfivCj.^i jimi se z tisW 
dopljiuje. z casti odQvodAuje a obhajuje. 
S nemenSi horlivosti vstupovali do boje ob- 
hajci RK a RZ. Vynikali mnoistvim nad od- 
p&rce, m^li oporu v cel6 skoro vefcjnosti 
desk^ i ve valn6 v^tsin^ ^asopisA, ale ne- 
m^li pohotovd ani zisoby pfiprav, ani pev- 
ndho, v5estrann6 promy§len^ho plinu. Prvni 
odpor proti Gebauerovi zdviien prof. Jos. 
Kalouskem v »Osv6t6€ (1886. 286), kde ni- 
mitky filologick^ nepokladaji se za rozhodu- 
jici ve sporu a hlavni dfiraz klade se na 
palaeografii. Zaroveft vyvraci se n^kolika 
poznamkami sila koincidenci Gebaucrov^ch 
opakem, to jest zvldStnostmi, je2 ma RKZ 
proti Hankovi. ObSirn^ji ozval se Kalousek 
^adou clankd Ve sporu o rukopisy (»0sv6ta«, 
1886, 376, 721, 1090); i v t6ch klade rozhod- 
nou vahu na palaeografickou stranku ruko- 
pisd a podavi nov^ doklady neshod mezi 
Rukopisy a Hankou. Jinak venovany dldnky 
Kalouskovy polemice proti Masarykovi, Kra- 
lovi, Seydlerovi, Gollovi. S positivnimi pfi- 
spSvky k obran6 RKZ pfihlasil se tak^ star^ 
obhdjce pravosti obou rukopisA a jeden z nej- 
dfikladnSjSich znatclA starSi literatury desk^, 
Jos. Jirecek. Vzpominkami Jak P. J. ^afa- 
rik la poslednich svj^ch let smjrslel o RK a 
RZ (»Osv£ta<, 1886, 356) ukdzal, 2e Safafik 
v2dy v^fil v RKZ a podezfel^i pamdtkami 
ve znim^m listS Pogodinovi ze mini! hlavnS 
glossy Mater Verborum. Tou2e positivnosti 
vyzna^uje se tak^ Jireckovo pojedndni Bui- 
harske ndrodm a nase staro6eske \pivy (>Osv.«, 
1886, 596), ukazujfci na ^etn^ shody a paral- 



lely mezi obojimi v rozmSru i jednotlivostech^ 
a posl^ze dldnek Ke sporu o rukopisv (^Osv.«, 
1886, 911 a 1887, 36), kde vd2n& a' dokladn^ 
polemisuje proti Poiivkovf m v^vodfim stran 
tvofeni osobnich jmen v RKZ a ukazuje t6i. 
na filologick^ a bdsnick^ talent HankAv jaka 
dfivod proti domn^l^mu jeho autorstvi b^ni 
RKZ. Mezi obhdjci ddrazn^ stanul prof. M. 
Hattala a to slovem i pismem, jednak jako 
filologick^ rddce pfi obrandch dra Jul. Gr^gra 
v 9Narod. Listechc, hlavni pak £ldnky v ^Po- 
kroku€ r. 1886 d. 52, 54, 55 a v >Politikc 
r. 1886 L 211, 214, 218, 222. 225, 232, 237, 
239, 249, 253 a 256, kde polemisoval proti 

{agicovi a jeho nejnov^jSimu dtoku na RK. 
^ejobSirn^ji v§ak rozcpsal se ve »Sv£tozoru« 
r. 1887 L 43—51, podav tu P^ispivek k obran^ 
RK hlavni i methodickeho stanoviska^ v n£m2 
ukazuje k rozdilu mezi prosaickou a poetickou 
feii, probird pfehldsku u : i, Gebauerovo pra- 
vidlo o jotaci, sklonSni adiektiv a zejmena 
hdjf princip, 2e jen odpurcov^ RK maji 
v6sti positivn^ t\\\ pfim6 dAkazy do- 
mn616 podvr2enosti jeho, obrdncov^ pak 
mohou bezpeinfe pfestati na vyvracovini d(i- 
vodfl jejich. RK klade do 1. 1325—50 a, jak 
sc zda, pfipouSti jeho zndmost pfed nale- 
zenim. Velmi zdhy ozval se ve sporech 
rukopisn^^ch Fr. Zakrejs clinkcm O ny- 
nijsi vypravi proti rukopisum (»0sv6ta«, 
1886, 333). V ncmi podava strucn^ pfehlcd 
posavadnich boiA a proti odpArcflm rukopisfk 
stavi autority dosavadnich obrdncfi a starSi 
svfidectvi Stoviikovo a Safrovo i nov6 svc- 
dectvi Ant. Pflegra (z r. 1886) o nalezeni a 
dfiv^jSich osudcch RK. Ostatek v^novan 
prudk^ polemice s Masarykem a Gebaucrem, 
]eho2 v^ky hledi vyvraceti, u2ivaje pfi torn 
ostr6 dialektiky. Za prv^m dlankem ndsledo- 
val oblirn^ druhj; O nynijsim vj^broji proti 
nasim rukopis&m (»Osv£ta€, 1886, 454), jenz 
V celku jest odpov^di k bfeznovcmu seSitu 
>Athenaea<, a po ndm dalSi dodate^nd: vyiet 
na Zelenou Horu (t., 1886, 951) a O uynijsicft 
potrfkdch rukopisnych (t., 1020), rdzu polcnii- 
ck6ho. Stanovisko filologick^ zaujal Fr. Pru- 
sik nejprve v »Ndr. Listcchc (1886 i. 86) a 
pak V ob5irn;^ch 61ancich proti Gebauerovi: 
K obrani RK a RZ {»Sv&tozor*, 1886. 259) a 
O filologicky-ch ndmitkdch proti RK a RZ 
(»Osv.«, 1886), kde jazykov6 odchylky Ruko- 
pisfl vyklada hlavni z basnickd a prostona- 
rodni povahy jejich. Pozoruhodna byla bro- 
Surka J ana M. Cerndho, Legenda o sv. Ka- 
termini a rukopisove Kralodvorsky i Zeleno- 
horsky (1886, viz tak<5 »Nar. Listy* 1882, 22. 
a 23. dub.), jc2 sna2ila se vylo2iti vznik sbi'r- 
ky RK i RZ a hajila pfesnosti jejich obdob- 
n^mi chybami pisafsk^mi i jazykov^^mi v leg. 
Kat. ]\n6 odborn^ pl^ispcvky jsou od Jar. 
CeIakovsk6ho (»Nar. Listy«, 1886, 5. bf. 
se stanoviska pravnick^ho). Ant. Truhlal^e 

g., 14. £ce, se stanoviska historick^ho proti 
ollovi), J. L. Pi6e (t.. 1886, 3.-9. ice, 30. 
a2 31. pros.: 1887, 4.-6.; a v »Pam. archacol* 
1893. 302), F. J. Zoubka Aforismy o RK 
(»Ndr. Listy«, 1888, 22. bf.) a zvla§t6 ilanek 



Kralodvorsky rukopis. 



53 



V. V. Tomka K objasninf hdsni o OldHchovi 
%f rukopise Kralodvorskem (>CCM€., 1886, 357), 

V n6m2 nov^mi dfivody hdien starSi n^hled, 
ie Hdjek derpal z RK, odkudi vysv^tU se 
ndpadni shoda jejich. Odpov6d Gollo vu ke 
^Idnku tomu pfincsl »CCM.€ (1886, 603). Po- 
sl^ze patff sem mnoh6 polemick^ Slinky 
•dra Tul. Gr^gra, uvefejftovan6 v >Nir. Li- 
stech< r. 1886 a sebran6 ve zvldStnf spisek 
JVfl obranu RK a RZ (1886, str. 52, 2. roz- 
nino^en^ vyd. 1886, str. 144), a t^hoi zpAsobu 
obSirn«i obrana Ad Rukopis Kralodvorsky-, se- 
psand Oldf. V. Seykorou (1886). Nov6ho 
vzpruienf dostalo se rukopisn^m bojAm na 
poc. r. 1887 zprivami o skon^eni a v;^sled- 
cich chemickych a mikroskopicktch zkouSek, 
konan^ch V. Safafikem a A. B^Iohoub- 
kcm. Jakmile prvd lifedni zvSst o nich ob- 
jevila se v iednatelskd zprdve musejni 16. led. 
1887, ihned Gebauer u2iv pou^enf odbornfkfl 
podrobil vSc kritice v ^Athenaeum€ IV., 157 
(O chemicke a mikroskopicki \kouSce RK) a 
prohldsil: 1. NynSjSi zkou$ka chemickd a mi- 
kroskopickd nenalezla nijak^ho sv£dectvf a 
nijak^ho dfikazu, 2e by RK byl bezpcdnS 
star^. 2. Ncpodobd sc, zq by chemie a mikro- 
skopie vfibec byly s to, dokdzati pravost a 
stdfi nSjak^ho rukopisu podezfel6ho. 3. Ny- 
n^j$i zkouSka chemickd rozmnoiila sv6dectvi 
proti pravosti RK, objevivSi berlinskou modf 

V pismenfi N (nalezenou teprv 1704). V^sledky 
tyto, valnfi se liSicf od ndzorfl sani^ch zkou§e- 
jtcich znalcft, vzbudily pfirozene polemiku, 
zwMMh mczi B^lohoubkem a Gebauerem 
<»Osv5ta«, 1887; >Athenaeum€ IV.). Zatfm 
vySla tiskem Zprdva o chemickem a drohno- 
hlednim ohleddni nikteijrch rukopisH musejnich 
(»CCM.«, 1887), obsahujicf kromfe iSvodfl a 
protokoIA o 8 sch&zich kommisse jmenovitS 
stru^nou zpravu V. Safaffkovu a obSirnou 
Bdlohoubkovu. OdpovSd na ni podal Gebauer 

V nov6m Clinku (>Athen.€ IV., 291), jiml kri- 
tisuje dfikazy Safafikovy pro pravost RK jako 
nepfesn6 a z jednoho nilezu (pozldtko okolo 
N) ve spojeni s berlfnskou modff BSlohoub- 
kovou cerpd naopak sv€dectvi nepfizniv^. 
Rozborflm Gebauerov^ dostalo se z ciziny 
souhlasu od lipsk^ho chemika J. Wislicena 
(listy jeho v >Athenaeu€ V., 72). Ziroveft 
Jul. Stoklasa posuzoval Zprdvu B61ohoub- 
kovu i Safaf ikovu v >Ndr. Listechc 25. pros. 
1887 a 22. led. 1888. Na oba odmftav^ po- 
sudky odpovSdSl B^Iohoubek (^Osv.«, 1888, 
466) vytjkaje Wislicenovi, It nevidSl RK, 
neznd sporu ve v§ech jcho fasfch a nem£l 
authentick^ zprdvy jeho. Z neznalosti t^ vy- 
plynuly pr;^ pak i nSkter^ v6cn^ omyly Wisli- 
cenovy: Cinil svd pokusy jinak nei Bfilohou- 
bek, odkud2 rflzn^ v^sleaky, provedl zkouSky 

V poitu nepatrn^m, s matcrialem nedostatei- 
n^m atd., jest tudi'i nekompctentni ve sporu 
tomto a odsouzenf jeho jest pfikrd, nespra- 
vedliv6 a nespravne. AvSak v jednd vfici 
shodli se posl^ze oba badatel^, Gebauer a 
B^lohoubek: 2e z pokusfl Bfelohoubkov;^ch 
nelze pHmo vyvozovati pravosti RK bez sou- 
hlasu filologie, historie, palacografic atd. (viz 



odpov£d Gebauerovu v »Athen.€ V., 233 si.). 
Hlu£n6 boje o RKZ budily hned od po^dtku 
pozomost i V kruzfch vzddlen^ch, jmenovitS 

V zemfch slovanskf ch. Nejvfce vSak pov6do- 
most o nich rozsifilo pfevedeni diskusse 
o RKZ do Tagidova >Archivuc, jeho2 zaklada- 
tel a redaktor od po^dtku s zivou lidastf a 
souhlasem provizel odpArce. Poidtek uiinil 
Masaryk pfepracovan^m a rozSifen^m pfe- 
kladem sv^ho sociologick^ho rozboru: Skine 
einer sociologischen Analyse der sogenannten 
GrUtiberger und Kdniginkofer Handschrift 
(>Archiv f. si. Phil.c X., 64), v nhmi vytjki 
hlavn6 nedostatek mythickosti.neznalost bohfl 
a pohansk^ho ndzoru sv^tov^ho vfibec, do- 
mn£l^ boj pohanstvf a kfesfanstvf v Zdboji, 
neznalost stardho bojovn^ho 2ivota atd. Od- 
pov6di dostalo se na tento ^Idnek od J.L.Piie 

V 9Pamdtkdch archaeol.< XV., *108 si. Brzo 
po ^Idnku Masarykovg pfinesl »Archivc tak6 
pfeklad Gebauer ova rozboru chemicke zkou- 
Sky, Chemische und mikroskopische Pi'ufung 
der Kdniginkofer Handschrift (X., str. 152 sll.), 
shodn^ V podstat6 i v^vodech s jeho (^esk^m 
dldnkem v »Athenaeu€, a pozdfiji obSirnou 
rozpravu Unechtheit der Kdniginkofer u. Grune- 
berger Handschrift (t. X., 496—569 a XL, 1 al 
39 a 161—188), obsahujicf systematick^ iShrn 
vSech ndmitek proti pravosti obou Rukopisfl 
a spolu generdlni revisi sporA skoro dvou- 
let^ch. Promluviv v livodS o provenienci obou 
rukopisfl i o zpflsobu zkoumdni pravosti ruko- 
pisfl vflbec, zaCini Gebauer vlastnf rozbor 
analyst grammatick^ strdnky RKZ. V^tky 
sv6 shrnuje ve 100 kategorif, obsahujicich 
pfes tisic odchylek, z nichz mnoh<3 zvlastC ze 
skladby a semasiologie objevujf se tu poprv6. 
Druhd £dsf rozboru v^novdna paralleldm, na- 
podobenim, reminiscencfm atd. ze starSich 
i novfijSich literdrnich d€l a jejich vj'znamu 
ve sporu. 

V Wsti tfeti reprodukovdn rozbor histo- 
rick^ die ildnkft J. Vaniuty a Tar. Vlcka po 
strdnce literdrnS historick^, die Palackeho 
(posudek o obldhdnf hradu Kruvojova), Feifa- 
lika, Knieschka a Masaryka po strdnce kul- 
turnS historick^ a die Golla po strdnce histo- 
rick^. — Cist tXvrXi. opakuje palaeografickd 
sv6dectvf Dobrovsk^ho, Palackdho (starSf), 
Pertzovo, Sicklovo, Wattenbachovo i nov6 
ndmitky J. Truhldfovy. Cdst pdtd reprodu- 
kuje zndm6 ndmitky tcchnologickd, zalo- 
2en^ zvld§t6 na rozboru zkouSek Safaffko- 
v^ch a B61ohoubkov]^ch. V idsti 5est6 se 
rozbirajf a vyvraceji svSdectvi uvddfnd na 
prospgch Rk a R2; i ukazuje se, 2e Hanka 
docela sta^il na slo2eni lyrick^ch pisni RK 
die vzoru rusk^ch, srbsk]^cn a novoies- 
kjch pisni. Obsah RZ a epick^ zp6vy RK 
nechce ani Gebauer pfiCftati Hankovi, pfc- 
nechdvajc rozfeSenf zdhady t6 pozd6j§imu 
baddnf jin^ch. Tak6 pro §irsi kruhy spracoval 
Gebauer v^^sledky sporu ve spise Pou^eni 
o paJdianj^ch rukopisich Krdlovedvorskcm a 
Zelenohorskem (1888). Dflvody jsou celkcm 
tyt6i jako v ^Archivu€, ale systdm jest 
nov]^, forma populdrnSjSf. Nov^ jest tu tak 



54 



Kralodvorsky rukopis. 



zvan^ dfikaz prouSkov^. Zc skrovn^ho 
poctu profiznut^ch liter, z mezer pfed fe- 
zem a za fczcm, pak ze slova »liuhemc, jehoi 
V £e§tin£ neni, soudi Gebauer, 2e pisaf RK 
psal na prou2cich ]ii ofiznut^ch fddky kus^ 
8 tim limyslem, aby se ve 6tendfi budilo do- 
mn^ni, ie listy byfy pops^ny pfLvodnS (pfed 
oHznutim) cel^ a 2e to, co rddkflm nyni ku- 
s^m a ncsouvisl^m schdzf, nal^zalo se na £d- 
stech odf iznut]^ch ; pisaf pr^ byl tedy padSlatel ; 
a ponSvadz od t^ho2 pisafe psdn cel^ RK, 
jest viecek RK paddlek. Pit^ roCnik »Athe- 
naeac pfinesl jako dozvuky namitky Jos. Tru- 
hUfe proti n6kter^m pozndmkam A. Patery, 
pronesen^m v rfizn^ch publikacich staro^c- 
sk^ch text A na obranu RK (V., 250); Masaryk 
uvefejnil Noyy- duka^ prou^koyj^^ uvddSje, 2e 
linkovano bylo teprv na prou2cich, a J. P e i- 
sker ph'spdv^k Libusin Sud a f^ddruha pra- 
chenskd (>Athen.« V., 293). Mnohem v^znam- 
n6j§i jest ildnek Gebauerfiv, Moravismy RK 
pry d&kaxem jeho pravoiti (>Ath.€ VL, 10), 
a to motivem i obsahem. Motivem byl totii 
spis J. Jiredka, od sam^ho poditku boje pfi- 
pravovan^, jeni vyScl na rozhrani r. 1887 a2 
1888 V Rozpravach Krdl. £es. spole&iosti nauk 
pod titulem O ^vldstnostech cestiny ve stary-ch 
rukopisech moravskych, Jirecek rozebral tu 
zndm6 pamcltky dialektick^ (legendu o sv. 
Katefin^, evangeliaf VideiiskV, Bohemarius 
a Dialogy, Sequentionarius, Knihy pAhonn6, 
Million, evangeliaf Olomiick^ ai.), i takov^, 
kter^i nesou pouze stopy pisafu na zvldSt- 
nosti moravStiny navykl^ch (Alexandreis 
Jindf.-Hradeckd, Bud^jovickd a Bud^jovicko- 
musdni, Hugo O pfipraveni srdce, Mande- 
vill, Klement. Gesta Romanorum a j.) s tim 
y]^sledkem, 2e ^eStina na MoravS vyvijela se 
dvojim sm6rem, desk;^m (spisovnym) a ni- 
feCnim. Jazyk RK na rozdil od RZ, kter;^2 
jazykcm jest pamdtka (^eska, prondSi viz mo- 
ravsk]^ sm6ru ndf e^niho ; zvldStnosti jeho tudi2 
dotvrzuji star oby lost pamdtky t^to. Gebauer 
souhlasi, 2e moravismy vRK jsou, ale moravis- 
my by byly svSdectvim pravosti RK: 1. kdyby 
byl Jirecek jazykov^ namitky, proti RK pf ed- 
nesend, vyvratil vesmds nebo aspofi hlavni 
a rozhodn^ z nich a 2. kdyby bylo dokdzdno, 
2e moravismy v RK nemohou pochdzcti od 
padSlatele novo^esk^ho. To se vSak die Ge- 
bauera nestalo: Jirecek pr^ nevyvratil z ja- 
zykov^ch namitek nic a moravismy uvaden6 
mohou pochazeti od Hanky r. 1817. Zirovefi 
polemisuje Gebauer proti Jiredkovi, ie by 
RZ byl CO do mluvy pamdtka deskd, jeito 
ma mnoho chyb, zvlastnosti a odchylek spo- 
]e£n^ch s RK. K obsirn6j§im spisfim obran- 
n^m t^to doby naleii Frt. Baikovsk^ho 
RK a RZ ve svitle pravdipodobnim (1888), 
O. V. S ey k o r y iV^ o6r<3WM /?a:(1893). Mnohem 
vd2nej5i byly obrann^ pfisp^vky I g n. B. Ma- 
Ska po^'najici Clankem O ^em svidci proui{ky 
RK} (»CCM.€ 1889, 182). V celku dovozuje 
MaSek, 2e zaklady a pfipravy d&kazu Ge- 
bauer ova a Masarykova nebyly dostate^n^ 
a zcela objektivni; v jednotlivostech pak, za- 
chdzeje az do nejmensich podrobnosti, vy- 



t^kd nepodstatnost ndmitky o pfiliSn^ch me- 
zerdch prazdn]^ch mezi stfihem a necelym 
slovem, chybn^ po^itdnf liter kus;^ch a ne- 
urfitost dAkazu Masarykova (o soubdln^m 
linkovdni); zdrovefi seslabuje v^tky zalo2en6 
na »liuhem« v £e§tinS pr^ neb^val6m a ne- 
mo2n^m, na nesouvislosti obsahu a podava 
proti tomu sv6dectvi positivnf. Gebauer od- 
povdddl na kritiku MaSkovu v »Athcnaeu« 
(VII, 33 a 95), obhajuje sv^ch vjvodft i je- 
jich zdkladfi, na^ez uvefdnil MaSek Ptri- 
spivky k obrani RK (»CCM.€ 1893, 225)^ 
v nichi trvi na v^sledcich prv^ sv6 kritiky 
a pfiddvd zdroveji v^klad koincidence v slo- 
v£ »zamd§iti s£«. Proti ob£ma pfispgvkdm 
MaSkov^m Mi odmitav^ (^Idnek Gebauerdv 
Dva duvody pro odsouient RK (»CCM.€ 1893, 
407). Jin^ pfisp6vek Ma§kfiv jest Pamit Pfi- 
byslavskd XV, viku a RK (^Osvetac 1890, 250 
a >CCM.€ 1893 428), jim2 mezi jin:^m doloiil 
formu ,CestmiV a adverb, silno, dale tvary 
vojvoda, vojvoditi a zprdvu o zahnini Tataru 
u Olomdce od CechA. Podobn]^ pfisp6vek 
podal tak6 V. Piskddek, Listhta kldstera 
Zbraslavskeho z r. 1418 (v Programmu gymn. 
roudnick^ho r. 1893). V. H a ue r jednal v »Kro- 
ku< IV. 403 o slovese usvMniiti, dokazuje 
sprdvnost v^kladu Prusikova v »Osv^t6c 1886 
str. 605. Z druh^ strany proti RK pfibyl d&- 
vod V Havlfkov6 pravidle o jerov^m e a 
pf ispSvkem Pekafov^m (» Athenaeum* VIII. 
126 a v LF. XXHI. 259), ie »Hrubd* nebo 
»Velkd€ SkcLla do valky tficetilet^ se nevy- 
skytd, n^br2 jen Skdla, Skaly, Skdla Smif icka. 
Veliki pfekvapeni ve sporech rukopisnj^cb 
nastalo po£. r. 1896, kdy na obranu jejicb 
vystoupil posavadni odpdrce dr. V. F 1 a j § h an s 
OD§{rn]^m dlinkem Boj o Rukopisy (>CCM.* 
1896, 195—282). Flajihans postavil se opet 
na stanovisko Dobrovsk^ho. Methodicky za- 
loien jest FlajShans^lv clanek na Gebauerovi^ch 
posicich. Z r&zn^ch method, jichi Gebauer 
uzil pfi rozboru legendy o sv. Katefinfi, pfi 
obran^ Masti^kaf e a Evangelia sv. Jana i pfi 
diskussi o RKZ, abstrahuje si prdvo ddkazu 
z mo2nosti, jej2 odAvodnuje jmenovitS tak6 
tim, 2e dialektick^ RK jest ve XIV. stol. osa- 
mocen a neni tudi2 mo2no odchylky jeho 
dokladati z rukopis A stejn^ kvality, dale ie 
jest aspofi z £dsti pamdtkou narodni poesie 
a pamatkou p&vodni na rozdil od druhych 
umSl^ch a pfeloien^ch. Z t^2e pfidiny Flajs- 
bans ospravedlAuje tak^ jin^ zpAsob dA- 
kazu, z nahody. Jddro rozpravy FlajShan- 
sovy cell proti filologick^m namitkam Ge- 
bauerovjm a jeho pfedchftdcfl, jezto pokia- 
dany bjvaji za nejrozhodnej^i; o namitkach 
ostatnich zmiiiuje se mimochodcm. Ukol pak 
svflj vidf V tom, aby ukdzal, ie cetn6 na- 
mitky Gebauerovy daji se tak^ jinak vylo- 
iiti a to bez lijmy pravosti RK. Gebauer 
V rozpravS sv6 v >Archivu« rozd^lil na- 
mitky sv6 ve 100 kategorii. Flajshans drii 
se rozd^leni toho a ke ka2dc kategorii pfi- 
ddvd sve pozndmky. Pokladaje RK za dialek- 
tick^ (v^chodnS), utika se pfirozenfe nejca- 
st^ji k vykladfim z dialektu, k raoravismfim. 



Kralodvorsky rukopis. 



55 



Nejvain^'jSi ndmitky vysv6tluji se a dokld- 
daji z dialektickych zvlaStnosti nejen starsich, 
ale i nejnovSjSich. Jine namitky seslabov^ny 
dovozovanim moinosti (archaismy, analogii, 
kicslosti formalni, novotvary. z povahy KK 
jako pamatky pAvodni, narodni, jazykovl vice 
pokrodil^^, jine pfedpokladan^roi cnybami pi- 
seck;^mi, jin^ dfivody cizimi (Seykordv v^klad 
k zamdsiti s6, hnati koho po sob6), navrho- 
van^m nov^m ctenim, jinde doklady z pa- 
matek pfesnych nejen stol. XIV., ale tak6 
a cast^ji z v^kA pozddjSich. Posl^-ze mnoh^ 
namitky Gebauerovy zdstavuji se prozatim v&- 
bec bez v^kladu, ad uzn<Lv^ny F]aj§hansem 
sam^m casto za velice zdvain^. Positivni sv£- 
dectvi vidi Flajshans v n^kter^^ch ndpadn^ch 
shoddch RK s jerov^m pravidlem Havlikov^m 
(jednoslab. iizfi, krvi, scdm; s skaly, s snahii, 
s starostami, k kon^m). Rozhodnou vahu 
koincidcnci RK s Hankou vysvetluje anebo 
aspon seslabujc odkazovdnim k Dobrovsk^mu, 
jenf byl zdrojem Hankov^ch v^domosti, a 
prav^ tak seslabuje vahu parallel jin^ch (se 
staroccsk^mi skladbami) tim, 2e neobsahuji 
nic ncobvykl^ho. Parallely s novoces. bds- 
ncmi vykladd stejnou situaci. Kytice nepo- 
vstala napodobenfm bdsn^ Hankovy »Na 
scbcc, jeito tato pravd^podobn6 jest mladSi 
(z r. 1819). Posleze snait se vyloiiti i* zndme 
(od dob NcbcsktSho) a podezfeM opravy Han- 
kovy v RK, ukazuje k tomu, 2e Hanka RK 
poklddal za svQj noajetck a podobn6 cinil 
i V pamatkach pfesnych. Celkovou bilanci 
svych dAvodu Flajshans prondsi na konci a 
sice: 1. ie iSplnS vyvratil tfi nejhlavnfijSi v^tky 
Gebauerovy, o autorstvi Hankovfi svfidiici; 
2. z ostatnich 15 koincidenci 2e vyvrdtil v£t§t 
cast dpln^, V mensinS pak ze shodu s Hankou 
a molnost v dobe tehdejsf vysvdtlil; 3. ze 
zbyvajicich jazykovych namitek jistfi nejvStSi 
cast vyvratil, ostatck scslabil a 4. vSccko sve 
vyvozovani zalozil na principu jedin<5m a 
V sobS shodn^ra: na uznavdni v^chodniho 
pAvodu RK a na uznavani novotvarfk v ndm. 
Pf iznava v§ak tak^, 2e i po jeho v^kladS z&- 
stanou V RK zvlaStnosti a odchylky, je2 v§ak 
die jcho mindni ncmusi svfidciti o nepra- 
vosti, jako naopak jeho doklady nemusi pr^jf 
svedditi o pravosti RK. Odpovedi dostalo se 
obsirncmu clanku Flajshansovu nemdn6 ob- 
sirnou livahou J. Gcbauera nove obran€ 
padilaneho rukopisti Kralovidvorskeho (LF. 
1896, tdi o sob6). Gebauer probira Flaj§- 
hansflv d&vod za ddvodem, kritisuje vsccky 
poznamky, v^klady a doklady od disla 1—100 
a oceftuje posleze tak6 methodick]^ postup. 
Jmenovite v t^to Wsti prosvit«i zi^etelnfi ve- 
hVj rozdil zdsadni a tudii i rozdil v occi^o- 
vani jazykovych zvldstnosti RK. Velkou vdhu 
koincidenci sna2il se FlajShans oslabiti odka- 
zovdnim k Dobrovsk^mu. Gebauer naproti 
tomu neshledavd v torn zvraceni, ba ani otfe- 
seni sv^ho ndzoru o RK, zvldStS kdy2 n^kter^ 
koincidence hl<lsi se pouze k Hankovi. Po- 
dobn6 zdsadn^ rozdily jsou i jinde: Gebauer, 
abstrahuje od koincidenci, uznava jen takovou 
obranu za vedecky spravnou a moinou, je2 



by tjhrnem o vSech v$udy odchylkdch a zvldSt- 
nostech RK vytjkanjch dokdzala, 2e to nejsou 
odchylky a zvldStnosti, n;^br2 v^ci, kter^ ve 
XIV. stol. vfibec nebo v nekter^m nifeCi 
skutccne byly. Z dvodu obrany Flaj§hansovy 
ji2 bylo zfejrao, 2e nebude ani nechce b^ti 
obranou toho druhu, dovolavajic se tak6 cm- 
kazu z mo2nosti a z nahody. Odtud tak6 
plyne, 2e Gebauer zamitd skoro vesmes v]^- 
klady a doklady na osv^tleni a zdAvodn^ni 
novot a novotvarfi v RK bud' jako pozdni neb 
nezarucen^ neb nijak^, jinde jako subjektivnC 
zdani pouh^ moznosti atd. A nejinak diva se 
na v^klady z ndhody i na uvdd^n^ moravismy. 
Nov^ aianek FlajShansflv (^CC:M.€ 1896, 
349), Boj o Rukopisy, jest spolu s dldnkem 
V »Osv6t6€ (1896, 717) odpovedi na rozbor 
GebauerAv, dot^kaje se zvldSt^ koincidenci 
s Hankou - Do brovsk^m, novotvard, mora- 
vismfl atd. Mnoho latky ke sporu hledicf ob- 
sahuje t62 Flaj§hans&v spis Podrobtiy- se- 
inam $lov RK se \vld%tnim \fetelem ke kritice 
itenf a vykladu (1897). Posledni stadium sporu 
o RK, jako2 i ndzory vStsiny obrancA RK 
po poslednich bojtch vice ne2 desetiletych 
zraii seveFlajShansovfi Pisemnictvi ceskem 
(1897—98, str. 37—45). Klada RK do r. 1320 
a2 1340, soudi spisovatel, 2e bdsn^ hrdinsk^ 
jsou vjtvory um^l^ho, vysoce vzdSlaneho 
bisnika, pisn6 lyrickc pak skladby lidovd a 
sice ze scverov^chodnich Cech. v rukopise 
spatfuje opis valn£ porusen^; zamitd starSi 
ndzory o puvodu jednotlivi^ch bdsni a pom<'sli 
na stejnou §kolu, ne-li na stejn^ho pflvoace. 
Za nejkrdsn£j§i bdseA poklddd Jaroslava, 
v Cestmiru shledava splynulinu dvou hrdin- 
sk^ch bdsni, LudiSi vyt^kd jednotvarne vy- 
pravovdni o klini, v Zdboji upozori^uje na 
mnoh^ zihady v obsahu i form^. Hlavni pfi'- 
cinu ned&vSry v RK spatfuje v torn, 2e bisnS 
tyto nejen citem pro pfirodu, smyslem pro 
soumdrnou Qpravnost, strucn^m a pln^m vi^- 
razem mySl^nek, zjemnSlym citem vlaete- 
neck^m, ale celou basnickou lipravou, fedi, 
slohem i pravopisem velice se li§i od v§ech 
ostatnich bdsni soudob^ch. Zmi'niv se pak 
strucnfi o prftbfhu sporfl o RK, charakteri- 
suje posledni diskussi vedenou Gebaucrem 
a Masarykcm: se stanoviska chemtck^ho a 
palaeografick^ho neuznava zava2n^ch ndmi- 
tek; se stanoviska dejepisndho pfipouSti, ie 
RK pfedstavuje nejmladii podobu d^jfi po- 
pisovan^ch a rovn^z pfipouSti kulturn^ histo- 
rick6 odpory proti jinjm pramcnflra; se sta- 
noviska jazykov^ho nepopird, ze RK jest 
naprosto odchyln^ od zndm^ho dosud jazyka 
starocesk^ho, ze md hojnS novotvarfl a ne- 
ktere stopy ndfedi moravskjch; v celku ma 
za nejt52§i ndmitky jazykov6 a literarni, kter6 
ukazuji zvldStni shodu s pamatkami novymi, 
pfed r.l817 vydanjmi, ad tu vidi mo2nJ vj*- 
klad, 2e RK znam byl ji2 pfed nalczenim 
r. 1817. O v^^sledcich sporfl soudi, 2e mnoho 
namitek ji2 vyvrdccno, ale 2e zbyvd stale 
mnoho nevyvrdcen^^ch ; jest tudii RK pa- 
matkou spornou, tim spi'se, 2e vysoka 
ccna basnickci mluvi v jeho prospSch a pofud 



56 



Kralomoc — Kralovec 



neukazcLno, kdo jcj pad^lal a jak byl pad^^lek 
moinf. Mysliti tu na Hanku, jak plync pv'j 
z v^vodft Gebauerov;^ch, zda se FlajShansovi 
v6tlf nehordznosti, ne2 klasti RK do sto- 
leti XIV. Z cizich blasfi poslednf doby ozvaly 
se dva zvUStS vAin6 : Jul. Lipperta (Sociaf- 
geschichte Bdhmens I, 1896), viibec neph'- 
zniv;^, a dra M. Murk a (Deutsche Einfldsse 
auf die Anf^nge der bdhm. Romantik, 1897), 
jen2 sice tak^ zni odmitavS, avSak neupiri 
Rukopisfim ceny bdsnick6 a literdrii6 histo- 
rick6 (srv. Jagid, Archiv VI, 308). 

SluSi dodati, ie nejnov^ji uvefejnil J. Md- 
chal V »Listech filolog.c (1899 str. 30 si.) Cla- 
nek Hankovy ohlasy pisni rusky-ch, v n^mi 
dovozujc, ie Hanka v 1. 1816 — 18 zab^val se 
rus. pisn6mi ve sbirce Culkova a podle nich 
2e sklddal svoje pisng lyrick^, dale pak uka- 
zuje k tomu, ie lyrick^ pisnfe RK jevi paral- 
lely s pisn^mi ve sbirce Culkova a Mosk. 
Pfesenniku vice mdne zfetelnd, misty a2 do- 
slovn^. 

Vydani. Prvni vyddni RK pofidil Hanka 
otisknuv text staro£esk^ diplomaticky v^rn6 
a pfidav k nSmu svAj pfeklad novocesk^ a 
V. A. Svobodflv nSmeck^ (v Praze, 1819); pfi 
druh^m vydani (t., 1829; s i&vodem a vysvS- 
tlivkami Svobodov^mi byl text starodesk;^ 
libovoln^ pozmSn^n a k n6mu, jakoi i ke 
vSem pozd^jSim vydanim pfidal Hanka mimo 
RZ tH Piseti pod Vysehradem a Fisen krdle 
Vdclava, kter6 pozdeji byly poznany jako pa- 
d^lky. Pflvodni text pravopisem pfim6fcn6j- 
Sim pfipojen byl k n^m. pfekladu hr. J. M. 
Thuna s Ovodcm Safafikov}^m a poznamkami 
Fr. Palackdho (t., 1845); tji text byl pojat 
i do Vjboru z literatury cesk<^ (1845, str. 11 
a2 58). Z ostatnich vydini zasluhuji zminky 
Hankova Polyglotta Kr. Rpsu (1852), fotogra- 
fick^ vydani Vrfatkovo (1862), vyddni Wiesne- 
rovo s illustracemi AleSov^rai (1886—1888) 
a kone£n6 vydani s illustracemi Manesovi^mi 
(cast u Bellmanna, potom s tcxtem upraven^m 
od Fr. Prusika a v}?kladcra od R. Tyr§ov6 
u bratfi Simdekfl v Praze 1887). 

PJ^ekladv. RK byl pfeloien t€mhf do 
vSech jazyku evropsk^ch: do nSm. pfeloiili 
jej V. A. Svoboda, hr. J. M. Thun a S. Kap- 
per, do angl. J. Bowring a A. H. Wratislaw, 
do franc. L. Leger, do ital. Fel. Francesconi, 
do rus. SiSkov, A. Sokolov, N. Berg a Iv. 
Ndkrasov, do pol. L. SiemicAski, K. Brodzin- 
ski a j., do slovin. Fr. Levstik, do luz.-srb. 
J. E. Smolef, P. Jordan, do iihosl. Slavko 
Zlatojevid, Igndc Berlid, do bulh. R. 2in2ifov, 
do mad*. M. Kiedl a mn. j. Jednotlivd bdsnS 
p^eIo2eny do jaz. malorus., ddnskdho, §vdd., 
novofec, cudskdho a j. 

(K dlanku tomuto uiito rozpravy V. Nebe- 
skdho V Riegrov6 Slov. naud. a pojednani 
dra Jos. Hanu§e v Pamatniku na oslavu pa- 
desdtileteho panov. jubilea cisai^e Frantilka 
Josefa I.) 

Kralomoo viz J u p i t e r 2). 

B>alov&, Ves Kralova (Kdni^^slosen), 
ves na Morav^, hcjt. Litovel, okr. Undov, 
fara a pS. Mcdlov; 55 d., 27 ob. d., 289 n. 



(1890), pop], dvfir a cihelna Jana Liechtcn^ 
steina. Dvflr pfipomind se tu v XV. stol. 

B>41ova hola viz Hole. 

XrUov^ sv. tfi, podle evang. sv. Ma- 
toule 2, 1. mudrci od v^chodu £ili magovc^ 
(fidyoi), ktefi pfiSli do Betldma, karo jim uka- 
zovala hv£zda, poklonit se narozendmu Teii- 
§ovi a obStovali mu dary: zlato, kadicflo a 
myrrhu. Poiet jejich neni uddn v PismS; 
teprve pozdSjSi tradice ustdlila se na torn, 
ie byli tfi, ie to byli k. a ie se naz^vali: 
KaSpar, Melichar a Baltazar. Pamdtku 
jeiich slavi cirkev kat. dne 6. ledna (viz Epi- 
p h a n i a). Toho dne sv6ti se v kostelich voda, 
kadidio a kHda, s nimi2 chodivaii chlapci za 
»tfi krJilec pfevledeni po domech vykufujice 
a vykropujice obydli a stJije a piSice na dvefe 
nebo vef eje pismena K f M f B f. Jindy chodi- 
vaii i duchovni a kantofi, vybirajice >koledu«, 
chlapci pak chodivaii >s hv^zdouc, jako sc 
d6je posud V Krakovsku. Pravoslavni sv^ti 
tono dne vodu v fekdch a potocich. Viz 
Jordan. Vefer pfed Tfemi krdli mladez 
naSe sl6vd olovo zpytujic podle ulit^ch tvarfl 
svoji budoucnost. 

KrUoveo: 1) K. (polsky Krolewiec, n6m. 
Kdnigsberg, lat. Regiomontium)^ hlavnf a si- 
delnfmSsto provincie V^chodni Prusy, lezi 
po obou (osmi mosty spojen^ch) bfezich 
Pregoly asi 7 km v^chodnfi od dsti jejiho do 
limanu Frizskt^ho, sklddajic se ze tfi dtvrti 
(Altstadt, Kneiphof a Lobenicht, teprve r. 1724 
V jedno mSsto sloudenjch) a z nSkolika pfcd- 
mesti. Od r. 1843 velkolepa pevnost. I3filc- 
2ita stanice 2eleznic (ctyfi nddraii) na vsccky 
strany se rozbihajicich , jei podobn6 jako 
splavnd Pregola a v poslednich letech lima- 
nem Friisk^m od listi Pregoly k Pilavd zfi- 
zen^ prdplav (Konigsbcrger Scckanal) pod- 
poruji vzmdhajici se obchod. Sidlo vladnich 
dfadd provincidlnich a krajsk^ch, vrchniho 
presidenta V^ch. Prus, vrchniho, zemskdho 
a obvodniho soudu, feditelstvi drah a post, 
generdlniho kommanda a jin^ch lifadfi a zfi- 
zeni vojensk]^ch; mnoho skol, universita za- 
loleni r. 1544 od markrabfete Albrechta I. 
(Collegium Albertinum, mivala v XVII. stol. 
i 2000 posluchadfi ; na ni pflsobili udenci sv£- 
toveho jmdna: Herbart, Kant a j.) s pfislus- 
ni^mi dstavy pobocn^mi, klinikami, semindf i, 
hvezdarnou, zahradou botanickou, museem, 
bibliotdkou atd. Tajn;^ archiv N^meckdho 
fddu obsahuje ncjdulc2itcj§i prameny pro 
d6jiny kraje. P^t gymnasii, redlnd gymnasium, 
uditefske seminafe, akademie um6ni, konser- 
vatof, m^stskd museum, divadlo, nSkolik 
uden^ch spolecnosti, listavy pro hluchon^me 
a pro slepce, blazinec, sirotdinec, porodnice, 
nemocnice, 11 dasopisfl. PSknd promenady 
(»Hufen«), V stfedu mdsta rybnik. Elektricka 
draha. R. 1895 mh\ K., jen2 tvofi samostatny 
mfstsk^ okres, 172.796 obyv. (159.820 evang!. 
7182 katol., 1718 jin. kfesfanii a 4076 2idi). 
Z pamatek jmenovati slusi: zdmck nekolikratc 
pfestav^n^ s upominkami na vladafe zcme 
(v nem lii museum archacologickd spolec- 
nosti >Prussiac bohatd na praehistorickd na- 



Kralove Dvur — Kralovice. 



57 



lezy Samlandu), pfed zdmkem socha fiedfi- 
cha I. (krome t^to md K. je§t6 fadu jinych 
soch: Bedficha Vil^ma III., cisafe Vildma I., 
Kanta); ddm, gotickd stavba, s nil pocato 
r. 1332, V n£m nihrobky velmistrfi a v^vodd 
prusk^ch. V postranni kapli >Stoa Kantianac 
zvan^ pochovan Im. Kant. Mimo d6m jest 
V K-vci je§t£ 13 kostelfi evang., jeden kat. 
a synagoga r. 1811 vystav^nd. Z nov^ch bu- 
dov vynikaji brany, universita, justi£ni paldc, 
bursa a nekolikerd kasdrna. Obyvatelstvo 
iiwi se hlavnS obchodem. Stfediskem boha- 
teho kupectva je itvrf ostrovni Kneiphof 
8 domy na iehldch stavSir^mi. Hlavni pfed- 
m^ty obchodu isou obili, lu^tgniny, len, ko- 
nopi iako zboii v^vozn6; pfivd2eji se: cukr, 
^aj, slane^ky a j. N^kolik i!istavd penS2nich. 
Zna^n^ prfttitysl: strojirny, slevdrny, tovirny 
tabdkov^, mydldrny, barvirny, koieluiny, 
vapenice ; v;^robky jantarov^, zndmd cukro- 
vinky, zejm6na marcipdn. — KrdloveckJ vlddni 
okres prusk6 provincie V;^ch. Prusy md na 
21.109 fcm* 1,204.349 obyv., venkovsk;^ okres 
krdl. 56.830 obyv. — K. zalo2en byl r. 1255 
od Pf emysla Otakara II., ktery vdlcil tu proti 
pohansk^m PruSanflm jako pomocnik fddu 
N^meck^ch rytifA, jimi i nov6 zalo2cnou 
osadu odevzdal. Ti2 r. 1286 obdr2clo pflvodni 
mSsto (dneSni Altstadt) prdvo m^stsk^, iim2 
naddny 1 osady v bezprostfednim sousedstvi 
vznikl^ a to r. 1300 LSbenicht a r. 1327 
Kneiphof. Kdyf r. 1467 Malborg (Marienburg) 
upadl do rukou polsk^ch, stal se K. sidlem 
velmistrfl a pozdfiji od r. 1525—1618 v^vodft 
prusk^ch. Protestantismus vnikl sem r. 1523. 
R. 1656 uzavfena tu znamd smlouva mezi 
krdlem Sv^dsk^m Karlem X. Gustavem a 
kurfiritem braniborsk^m Bedfichem Vil^mem 
belief k vyman£ni Pruska z lenniho svazku 
8 Polskem. R. 1701 v zdmeck^m kostele vsadil 
si na hlavu pruskou korunu kralovskou Be- 
dfich I. (jako kurfirSt III.). R. 1757 obdriel 
K. posddku ruskou, r. 1807 dostal se na £as 
do rukou Francouzfl. — Schubert, Zur 600- 
jahrigen Jubelfeier KSnigsbergs (1855); Gor- 
dack, Wegweiser durchIC6nigsberg(1894). F^, 

2) K. (Kdnigsberg)^ osada v Cechdch u Opa- 
tova, hejt. a okr. Litomysl, fara a p§. Opatov; 
22 d., 105 ob. n. (1890). Zalo2ena r. 1760 na 
dpati soujmenn^ho vrchu. 

Kr&lov6 Bvftr viz DvAr Krdlov^. 

Kr41ov6 Hradeo viz Hradec Krdlov^. 

Kr41ov6 Mdsteo viz MSstec Krdlov6. 

z Kralovlo Jan, oby^ejnS zvan^ Krdlo- 
vec, dcsk^ vdle£nik doby husitsk^, byl rodu 
zemansk^ho a jmenujc se poprv^ v bitv6 
u Csti (1426) jiz jako domdci hcjtman (vAdce 
domddho lidu ze sdru2cn]^ch mest sirotcich; 
viz Toman, Hus. vdleinictvi str. 98.) Sirotkfi; 
zflstdval jim od t^ doby napofad. LFcastnil 
se bitvy u Tachova a obleieni PlznS (1427) 
a V 16te r. 1428 fidil spolu s kn^zcm Pro- 
kApkem obleieni hradu Lichtenburka v Ca- 
slavsku, je2 pfes rok trvalo. Za oblcieni vytrhl 
pro nedostatek potravin na plen do ^itavska. 
V^prava se sice podafila, ale na zpdtec^nim 
pochodu byl K. napaden u Machendorfu (mezi 



Chrastavou a Libercem) vojskem zhofelsk^m 
a iitavski^m a a(^ odrazil iitok ten. vzal pfcce 
na lidech a zdsobdch Skodu nemalou. V zafi 
r. 1429 byl mezi 4 rozsudimi m6st Pra2sk3^ch 
a V pros. r. 1429 vedl Sirotky na velik6 v^- 
prave spojen;^ch vojsk husitsk^ch do Sas, 
Mi§n6 a Voigtlandu. Pfed bitvou u Lipan 
(30. kv. 1434) mizi K. z d^jin, v bitv$ sam6 
ji2 se nepfipomind. 

Kralovloe : 1) K. , nesprdvnS Cinadrovy, 
starobyld mSsto v Cechdch na PIzeftsku, ma 
335 d., 1988 ob. £., 11 n., s Mariansk^m T^n- 
cem 339 d., 2022 ob. C, 11 n. (1890). hejt- 
manstvi, okr, soud, kommissafstvi fin. straze, 
cejchovni ilfad, £etn. St., poStu, telegraf, sta- 
nici Rakovnicko-Mladotick^ mistni drahy, vi- 
kdfstvi, farni kostei sv. ap. Petra a ravla 
z r. 1581 (r. 1352 far.) s hrobkou Gryspekfl 
z Gryspachu, 6tf. obec. a 3tf. mSSf. chl. a 
pr&mysl. pokraS. §k. s ned^l. a vet. kursem, 
radnici, Idkdrnu, spoFitelnu a okr. hospodif. 
zdIo2nu, porfyrov^ lomy, 2 cihelny, pivovar, 
4 vod. mljny, popl. dv&r Pavla kn. Metter- 
nicha. Obyvateld provozuji zemSdSlstvi, drob- 
n^ femesla a tkalcovstvi. Cetnd nav§t6vovan^ 
v^r. trhy na hovSzi dobytek a t^denni na se- 
lata. Samoty Doubi, v^letni misto Kralovicand, 
PodSibensk^ a Prostfedni ml]^n, Kubertova 
cihelna, rybniky: Ludmilovsk^, Podm^stsk^ 
a T^neck^. Na v^ch. strand m^sta hfbitov 
s kapli sv. Jana Kft., stranou pak Marian- 
sk^ T;^nec se zruSen^m kostelem P. Marie 

V podobS kfi2e vystav6n}^m s pSknou kupoli, 
pH nhmi b^valo proboStstvi cistercidkA plas- 
sk^ch. U far. kostela pomnik J. J. Marka 
0ana z Hvfezdy). K. byly zbo2im zemepan- 
sk^m, po r. 1183 dostaly se klasteru plas- 
sk^mu. Po r. 1183 pov^scny na mestccko 
nebo trhovou ves. R. 1420 zastavil je ci'saF 
Sigmund je§tS s jin]^mi okolnimi vesnicemi 
klastcra plassk^ho bratf im Bedfichovi a Ha- 
nuiovi z Kolovrat, z nich2 ka2d^ sed^I na 
jedn6 polovinS, a dr2eny polovinou ke Kra- 
sovu a Libitejnu. Cis. Sigmund ud^lil (1437) 
Kralovick^m vjsadu vai'iti pivo a pro pi^ipaa 
smrti pofizovati o sv^ch statcich. Syn HanuS 
prodal (1480) op6t svou polovici ke klasteru 
plassk^mu. Florida Gryspek z Gryspachu 
koupil (1540) polovinu K-ic, kterd dr2ena ke 
Kacefovu, a tehdejsi opat kldStera plasskeho 
zastavil mu kldSterni polovinu »do vyjitf ctyf 
2ivot&«. Na pfimluvu Floridna G. z G. po- 
v^Sil (1547) krdl Ferdinand K. na mSsto, pfi 
cem ud^lil mu v^sadu, by mohio kupovati 
platy k obci, m^sto hradbami obehnati, k ce- 
mu2 vlak nedoSlo pro chudobu m^sta. T^'i 
Floridn vystavSl nyn. kostei, pfi nfem hrobku, 

V ni2 dosud odpocivd 12 £lenfl jeho rodiny. 
Vaclav a Albrecht Ferd. bratfi G. z G. ze- 
mfeli za trvald vzpoury stavft Ceskjf'ch, jf2 
6nn£ se sUdastnili, pro£e2 odsouzeni byli 
vSeho jmSni (1622), a K. postoupcny klasteru 
plassk^mu. Klalter potvrdil (1627) mCstu 
vSechny svobody a vysady za valky spalcnd 

V r. 1656, 1754, 1769. 1771, 1782 a 1845 na- 
vStiveno mfesto po2ary, zvla§t6 r. 1845, kdy 
po2ar znicil polovinu mesta. Mcstsky archiv 



na 4 ttvvti rozdtk-n^m 
modr^ barvy sv. Do- 
rota sc zlatou korun- 
kou na hlav&, v pra- 
vici dffdtko nesoud. 
Ditfi mi V ruce rato- 
lest s rflii. V Icvici 
drii sv. Dorota ko^ik 
s r&iemi a stoji na 
stHbrnSm Ivu, V lev6 
vrchniftvrtijestdvoj- 
ocasj lev na koFist 
vychizejici. V dolej 



' prav^m hor. poli 




" C. «367. zn.: 



Sich obou ctvrtinSch 
pole s pfiti itrychy 

zlat^mi a modr^mi proti sob£ poiikem sc 
dot^kajicimi. Horni polovice znaku uiivaji 
K. od starodivna, dolcnl polovina vzata 
z rodinnfiho erbu Grispekll i Grispachu. — 
Okresnfhejtmanstvi kralovick^, zauji- 
majic soud. okr. K. a Mati£tin, mi 628'67 km', 
M91 d., 28.258 ob. i.. 6766 n.; z 35.053 pfi't. 
Ob. 34.712 katol., 2 evang., 339 iid.; z tfich 
16.736 mui., 18,317 icn. Okr. soud kr. mi 
334'50 km*. 2860 d.. 19.097 obyv. i., 56 n.; 
t 19,166 pfit. obyv. 19.005 katol,. 161 iid.; 
I tech 9141 mul, 10.024 ien. (1890). — 3) K., 
vcs t., hejt. iiikov, okr. feicany, fara Uhfi- 
nives, pi. Bfechovice; 51 d., 454 ob. i. (1890), 
111. kostel sv. Markeiy r. 1740 vystav6nj od 
vivodkynfe M. Terciie Savojskd na mist£ 
star^ho kostcia, pfi nimi sc uvidi (1384) 
Tarif, mljn, popl. dvfir, u nfiho ctverhranna 
vH a kus valfl, ibytck to tvrze, druhdy ae- 
dfini Pechancfl z Kralovic (v XV. a XVI. st.), 
Skalsk^ch z Dubu, od nichz K. prodiny Jindf. 
Rozonhainovi z Janovic, jemu! zabrany a pro- 
diny (1623) k Cerv. Kostelci. Ves patfila od 
pradavna kapitule vyiehradskd. — 3) K., osada 
t. u St. Boleslavi, hejt. Karlin, okr., fara a 

?5. Brandys n. L,; 50 d., 385 ob. i. (1890). 
aloicna v novfj§i dobS. — 4) K. {Kralten), 
osada t., hejt,, okr, a pS, Prachatice, fara 
Frantoly; 31 d., 152 ob. i., 12 n. (1890). — 
e) K., kostel sv. Vaclava u Vfetovic t., v hejt. 
a okr. kladcnsk^m. Stdvalo zde mSstefko a 
tvrz, jii s Tar. kostdem fj'kalo se Kralo- 
viCky. Ve XIV, stol. byl tu far. kostel, jelioi 
podaci pfisluSelo vladykam sedicim na tvrzi. 
M£steclco zaslo po r. 1450. a pozemky pfi- 
pojeny k BuSlfhradQ. — 6) K., vcs t., hejt., 
okr. a pi. Sland, fara Slan^ (fSst. Kvilice); 
42 d., 278 ob. c. (1890), zast. Rak. st. drihy 
(Praha-Wost), 2 par. niljny. Stivalo tu vla- 
dyfi sed^ni s Ivrzi, a nii! snad pochizcli 
Trckov^ z Kralovic, jichiE potomci zvah 
se Strachotovfi a Ostrovci z Kralovic, 
R. 1404 scd€l tu Markvart z Kralovic, pak 
Vilim Zajic z Valdcka. r. 1409 Hanui Ne- 
fipor, r. 1414 Vdclav z Vrapic, bralfi z Kra- 
lovic. R. 1614 koupila K. kapitula praiska 
od panQ i Martlnic a pfipojila je pozdf^ji ke 
Vran^mu. Vedle toho staval v K-cich dvflr. 
na TiUmi scdfl (1'120) rychtaf slanskf Dobe§ 
a jeho potomci. Dvdr koupili (1549) panov^ 



I Martinic. — 7) K. Dolni, m6sto t. pM lev. 
bF. Zelivky, v hejt. ledefskSm, ma 93 d,, 
766 ob. i., 2 n. (1890), okr. soud ve starCm 
z^mku, vrcW kommissafstvi fin. strdie, ps., 
telegr,, stanici mist, drthy, far. kostel av. jana 
Kft. vystavfinj ve XIII, stol. od nSktertho 
z probolti vyiehradskjch, 6tf. obec. a 2tf. 
soukr. 2id. Sk,, aynagogu, It^kdrnu, obfan, a 
okr. hospod^, ziloznu, loJisko ielcz. rudy, 
ciheinu, pivovar a mljn. K. D. zaloieny na 
zboii krdloTsk^m. Kr^lovna Svatava, voova 
po Vratislavovi II., darovala K, kanovnikfim 
vylchradsk^m; vclk^ iljezd na fcce Slzav£ 
ve starim mistopise zv, lijczd Svatavin. Pro- 
boitov^ vyiehr. byli zakladatcl^ a patronov^ 
zdej^iho kostela. Cfs. Sigmund zapsal (1436) 
K. jcStfe s jinjmi vesnicemi nilqicjicimi pro- 
boststvf vyiehr. Mofihubovi z Kralovic se- 
dinfm na Hor. Kralovicich, Tento dlouho 
nedrid K., pustil je ryt. MIkuldSovi Trikovi 
LIpy. Jcho potomci drfdi je k Lipnici, ale 



z rodu toho zemFel (1600), odkdzal K. matce 
Markets provd, za Petra Salavu z Lipy, jenf 
je jiiS r. 1602 prodal jetfichovi MySkovi ze 
2lunic, jeho2 ndsledoval brzy Oldfich Byii- 
ck;^ z BySic, Ten, af nesilcastnil se odboje 
stavfl fesk^ch, pro viru odescl a celou ro- 
dinou do S'as, prodav (1626) dFi've K, Johann6 
Katefinfi ze Skuhrova, provd. Rungerovfi. 
R. 1624 odeSci ze zdejsf fary posledni faraF 
podoboji, nacci obyvatd^ se pFidridi viry 
katolicke. R. 1630 pfeilo zboii kralovick^ na 
Hendrycha Volfa Berku z Dub6 a z Lipfho, 
hcjtmana Nov^ho mfsta praisk^ho. Je ni- 
sledovala Johanna Polyxena roz. Mitrovski 
z Nemylle. provd. po iFeti za Adama Jarosl. 
Sofmana z Hemrlcsu. Tato prodala (1654) K. 
JiFimu Mili£ovskemu z Braumberka, za nfhoj 
cele m^steiko i s far. kostelem Ichlo popelcm, 
Syn jeho liFi prodal (1669) zboif otcovskd 
Vojt^chu JiFimu Voracicki^mu z Pab&Dic na 
Proseku a Cfikovg. Potom drieii K, Kate- 
Fina hrab. Safgodova, roz. Sporkovii (1686), 
Klara Rosalie hrab, £lJkova z Holejie, roz. 
z Kounic (1693), jan Leopold hr. z Traut- 
sonu a Fatkeniteina, Ten pfikoupil mnoho 
okolnich statkfl a tim stal se zakladatelera 
velk^ho panstvi dol- 
nokralovickSho, jci 
r. 1766 od Trautsonfl 
pFcJlonaKarlaJoscfa 
Palmu hr, z Gundel- 
fingen, jehoi potom- 
kflro vefejnou drai- 
bou prodino (1844) 
Vildmovi Vine. knii. 
z Aucrsperku. VXVI, 
stol. vyidviicna zde 
tvrz, Roku 1680 po- 
cinaji malriky, Kdy 
K. na mSsto povjsc- 
ny a znakem nadany, neznamo. Znak (viz 
vyobr, 2368.); v modr6m poli v levo plo- 
vouci ryba p[iro;cn^ barvy, nad ni zlati 
pfitilista rflie. — Okresni soud dolno- 




. ijGS. ZdiI 



n. Knbri 



Kralovice-Jastrzeb — Kralovske knihy. 



59 



kralovick^ mi na 373'48 fcm* 4026 d, 
27.509 ob. a., 17 n.; ze 27.556 ph't. obyv. 
26.754 katol, 18 cvang., 784 '2id.; z tfech 
13.176 muf., 14.380 2en. (1890). Srv. Ant. N. 
Vlasak, Okr. dolnokralovick^ (Praha, 1885).— 
I?) K. Horni, osada t. na pr. bf. Zelivky, 
okr., fara a p§. K. Doini; 52 d., 423 ob. 6, 
(1890), ml;^n, pila. Mod. statck (486*82 ha) se 
zamkem, dvorem, pivovarem, lihovarem (maj. 
Dionys Locke). Od r. 1878 spojeny jsou K. 
H. s Do). K-mi 2elezn;^m mostem. Za zdm- 
kem zbytky hradu, n6kdy sidlo vladyk z Kra- 
lovic. Z rodu toho znam Oldfich Mo£ihub 
z Kralovic, jind vStev rodu toho Ostrovcov6 
z Kralovic, Cinadrov^ z Ujezdce, ddle dr2el 
K. Albrecht Novohradsk^ z Kolovrat, jeni 
je prodal (1571) Vdclavovi Zajfcovi z Hasen- 
burka, velkopfevoru Mdu malt^zsk6ho. 6.dd 
tento dal zde vystavSti nov^ zdmek zv. Ko- 
menda ^ili na Komand6 a K. r. 1805 prodal 
Janu Gottmannovi, od n£ho2 je koupil r. 1829 
Dionys Locke. Srv. Ant. N. Vlasik, Okres 
Dolnokr. (Praha, 1885). 

Kralovloe-Jastrzeb (Kdnigsdorf- Jast- 
r^emb), ves v prus. kraji'Rybnik, vl. okr. Opoli, 
ma 376 obyv. (1890), MzTih soln^, slatinov^ 
a inhalafni (r. 1893: 673 hosti). 

XrUovna, osada v Cechdch u Broumovic, 
hejt. Sedldany, okr. Voticc, fara a p§. Ne- 
ustupov; 16 d., 102 ob. i. (1890), samota Kra- 
lovicky. 

KrUovna nool viz Cereus. 

Kr41ovni6ky (kralky, kralenky), mo- 
ra vsk^ narodni tanec obfadn^, jejf provozuji 
divky o letnicich. Dv6 divky, pfedstavujici 
krdie a krdlku, odcn^ v h\\€ suknice a 
ozdoben6 barevn^mi stuhami, Sdtky, vinky a 
perlami, chodi s prflvodem po domech; jedna 
nesc skfinku na vybirdni pen6z, druhd maji. 
Ve svetnici dd se krdl s kralkou do tance a 
druiina doprovazi je zp6vem a tancem ; tance 
volne stHdaji so se skocn^rai. Die jin^ verse 
chodi krdlovna sama, jsouc zdobena jdn- 
kou, t. j. vinkem ze sklenSn^ch pcrel, za 
prflvodu tfi k-6ek, okrdslen^ch kvStinami a 
nesoucich nad ni Sdtek na zpusob baldach^nu. 
Srv. Zibrt, Cesk^ lid, II. 105. 

Kr41ovopole,naMor.,v. PoleKralovo. 

Kr41ovBk& mdsta v. Cechy str. 513—514. 

KrUovsU Jezero (Kdnigssee, Bartolo- 
mejsk6 jezero) v kraji berchtcsgadenskdm 
v Hornfch Bavofich, 603 m n. m., 4 km na 
j. od Berchtesgadenu, 8 km dl., 2 km §., obvod 
28 km, plocha 509 ha, hi. 188-2 m, obkli^eno 
je srazn;^mi st^nami vapencov^mi a2 2500 m 
vysok^mi. Kolem jezera kupi se Lattcnske 
pohoi^i (1687 m), Kamennd mofe (2651 m), 
Untcrsberg (1975 m), Hochkalter (2629 m) a j. 
Na zdpadnim bfehu strmf Watzmann do v^se 
2714 m. Na bfehu v^chodnim vl^vaji se do 
jczcra Konigsbach a z lizk^ rozsedliny vy- 
tekajici a 2 male vodopady tvofici Kessel- 
bach. Proti tomuto otvird se propast, sk^ta- 
jici pohlcd do ledov^ho \idoli, ktcr^m posu- 
nuji se ledovce s Watzmannu. Na bfehu jezera 
stoji kostel sv. BartolomSje (1134 tu stdla 
kaple), kdc shromaid'uje se rocnS (24. srpna) 



velik^ poSet lidi, a lovc^i zdmek (od r. 1731), 
zakryt^ v MtS bujnou zelenf. Jezero chova 

V sobe hojnost ryb, zvldStS pstruhfl. Na ho- 
rdch okolnich prohdnSji se jeleni a kamzici. 
Jihov^chodnfi od K-ho j-ra jest Obersee 
(52 m hi., plocha 57 ha). Srv. Smirny, Ober 
Temperatur- und Tiefenverhaltnisse des K6- 
nigssees (Vid., 1874). 

Kr41ovBk6 knihy, v Septuagint6 a Vul- 
gats ndzev dvou historickj^ch knih biblick^ch, 
je2 ndsledujice na knihy ^amuelovy uzavi'rajf 
prv6 oddSleni bible, t. j. th6ru. Prvd ob- 
sahuje 22 kapitol, druhd 25. V hebrejsk^m 
kan6nu tvofily pflvodnfe jedin^ celek. Obsa- 
huji dSjiny Isrd^le od doby, kdy David po 
vzpoufe Ad6nijjov6 jmenoval Salomouna sv;^m 
ndstupcem, do vysvobozeni krdle Jojakfna ze 
zajeti babyldnskSno Evilem Merodachem r. 562 
pf. Kr. Pfirozenfe rozpadaji se k. k. jako celek 
na tfi 5dsti a sice: 1. I. 1 — 11, jci vSnovana 
jest Salomounovi; 2. I. 12—11. 17 md pfed- 
mfitem sv;^m dfijiny rozStfipen^ fi§e Isrddlsko- 
Jiidsk^; 3. II. 18—25 obsahuje d^jiny ji5dsk6. 
Za autora pova2ovdn prorok JeremiaS; no- 
vSjsi kritika povafuje za pflvodce pravdfi- 
podobnfe nSkter^ho vrstevnika JeremidSova, 
jeni smjslenim Jeremidsovi blizek a za stej- 
n^xh okolnosti a dojmd knihy sv^ spisuje 
pfirozen6 i podobnS psal jako Jeremiad sdm. 

V souvislosti s tim uzndvd se, ie k. k. v hlavnf 
v^ci byly hotovy jii pfed zajetim, povstav§e 
asi ok. r. 600 pf. Kr. Krdtkd mista, znatclnd 
na prv}^ pohled jako vsunuta do textu, jei 
upominaji na zajeti, povafujf se za pozd6j§i 
dodatek kompildtora; nemaii ildelu pfidati 
nSco k obsahu vypravovdnf, nj^bri jsou to 
vStsinou pouhd vysv6tlivky, nekcly i prorock^ 
pohledy do budoucna (I. 4. 20—5. 6); 9 (1—9); 
11 (9—13); II. 17 (19, 20); 20 (17, 18); 21 (10 
ai 15); 22 (15—20); 23 (26, 27); 24 (2—4), 
24, 18—25, 30. Kniny spocivaji v podstate na 
star§im materidlu, ktcrj, z dasti i rozveden, 
autorcm do vlastniho rdmce jest zasazen. Ma- 
teridl tento vykazuje zfejmfi dvS sou^dstky 
a sice: 1. Krdtkd statistickS udaje o d&le2i- 
t^ch politickjch uddlostech, nfikdy pfimo jako 
vjtahy oznacend a pravd6podobn$ autorem 
k-k^ch knih kompilovane na zdkladS jeho 
pramenfi; 2. delSi souvisld vypravovdnf, licici 
oby^ejnS uddlosti, pfi nichi proro^ti mu2ov6 
vice mSnS pfimo byli sU^astneni. NSkterd 
z nich (o Elid§ovi, Eliseovi) ndleiejf iivosti, 
obratnosti a pAvabem k nejlep^im strdnkdm 
hebrejskdho dSjepisectvf. Tato pfejata patrnS 
a sice bez v6t5ich zrafen z jin^ch samostat- 
n^chpramenfl, pochodfcich odprorokfl, z casti, 
jak nSkterd zvldStnosti mluvy ukazuji, zc sev. 
IsrdSle. Toliko nSkter^ fe^i a proroctvi svcddi 
mluvou svou, 2e pft vodni texty autorem k-k^ch 
knih byly upraveny, z <^dsti i rozSifeny. Chro- 
nologickd udaje svoje ierpal autor pravdfe- 
podobn6 z officidlnfch kronik fi§sk^ch, na- 
proti tomu zdajl se synchronistick<^ udaje 
bjti vlastnim v^poCtem jeho. Podrobnosti 
o dSjindch chrdrau Salomounova 6ini pravdfe- 
podobn]^m, 2e ^erpal autor i z archivu chrd- 
mov^ho. Pokud tjce se rdmce, ve ktery za- 



Kralovstvi — Kralupy. 



sadil pisatel tyto udajc. dlulro i v nSm 
rozezndvati nckolik typickjch soufastek a 



cki udaje jich vlady s fiSi Jiidskou, ddle dobu 
vlidy, 11 jUdskjFch krdlfl (dv6 v5ty) synchro- 
nismy s tiii Isrd£1skou, ve druhe \ili stafi 
krJlft, dobu jejich vlidy Jakoi i jm^na jejlch 
Riatek. Na ilvod n^sieduii; 2. soud kompild- 
torflv o jednotlivjch krSlich, jvla§t5 jak cho- 
vali sc ke kultu na v^Sindch, v£tiinou strucn^ 
(veri), nfkdy i roivedenj; 3. zdvSr, obsahujlci 
vcdie udaic pramcnd, jichi poulito, udaj 
O smrti a nrobu krSloVfi jakoi i jm^no jcho 
ndstupcc. PokududajQpramcnQse tfce,znichi! 
moino ccrpati bliisi pouCeni a krallch, jejich 
iinech vojenskjch, stavbach a jinjch podni- 
ci'ch, uvddi kompilitor v(sIovn£ pro dobu 

talomounovu Se/er dibri Selomo (knihu v£ci 
aloraounovjch), pro krdle isri^lskd Sefer 
dibre hajjdmim It maleke Jisi-dtl (knihu ann^ld 
kralfl isrdSlsk^ch), pro krile iddskd Se/er 
dibre hajjdmim le maleke Jehudd (knihu annilfl 
kralfl jildskych). Ai na nepatrn^ odchylky, 
z iasti 'imys\n6 (na pf. odchvln^ formule 
O smrti kralfl nezemffvaich smrti pFiroicnou), 
z casti snad nahodi16 nebo v naiem textu 
jen omylem se vyskytujici, jevi se vie typi- 
ckfnn obsahem i formou. S nejzfejm^jfi pra- 
vidclnosti jevi se to hlavnfi ve druh6 z uvc- 
dcnjeh tl"! fasti. Cclkovym nizorem i mluvou 
upominaji k. k. jasnS na Deuteronomium. 
Deuteronomium s jeho zikonityrai ustanove- 
nimi jest i m^FitktJiii, z n^hoi kompilitor 

Eosuzuje osoby i d^je; zachovSvdni zdkonCl 
leutcronomia podminujc pHznlv^ posuzovdni 
vladarG, naopak povazuje se uchylovdni se 
od nidi la pFicinu nezdaru a odsuzuje sc. 
Soud o vttiin6 kralfl zni z tohoto stanoviska 
nepFiznivS. I mluva k-k^ch knih upomind 
zfejni£ na inluvu Deuteronomia, z dasti slovn^, 
z cisti svjm duchem. Napadn£ jevi se to 
V fastech. jei naleieji kompilatoru sanifmu. 
Srv. Driver-Rothstein, Einleitung in die 
Litcratur des A. T. (199—220); Stadc, Ge- 
schichte Israels 1. 311 a n.; Kittel, Geschichte 
der Hebraeer II. 45 a n,; Wdlhausen, Pro- 
legomena zur Geseh. Israels (Berlin, 1883); 
tjz V BleekovS Einleitung in's Alte Testa- 
ment (Berlin, 1878); Johlson J., Josua. Richtor, 
Samuel, Kflnige (Frankfurt, 1836); Keil. Com- 
mentar uber die Bijcher der Konige (2. vyd. 
]876) i Haarbriicker, Tanchumi commcntar, ad 
librorum Samuclis et Regum locos, grav. 
(Lipsko. 1844); Einsenlohr, Das Volk Israel 
untcr der Herrschalt der Konige (t., 1855, 
2 d.); Graf, Die geschichtl. BQcher des A. T, 
(t., 1866); Bahr v Langcovfi Bibclwcrk VII. 
(1868) ; Thenius, Die Bucher der Konige (2, vyd. 
Lip.. 1873 ncjlcpsi); Klostermann, Die Biicner 
Sam. u. der Kiinige (1887); Morgcnstcrn, Bar 
Hi.braeU3, Scholien zum Buch der Konige I. 
11. 1895. Hoine pFispevkfl olozeno v .Zeit- 
schrjft fur die altlest. \Visscnschaft« (18S3 si 
J886). Srv. til Fragnn-'n's of the Books of 
Kings accord, to the translation of Aquila 
ed. by F. Crawford (Burkitt, Cambridge, 1897). 



KriUoVfftvl znamend: 1. dQstojnost krd- 
lovskou; 2. zemi, nad ktcrou panuje kril; 
3. zboiEi krilovsk^. 

KrUovBtvi: 1) K., osada v Cecbich 
u Hlav. Lhoty, heit. Kolin, okr., fara a pi. 
KouFim; 16 d., 93 ob. f. (1890). -8) K. dfl I. 
(Kdnigsreieh t. Theil). ves t., hejt. a okr. Dvflr 
krdi, n. L., fara KocleFov, pi. VestFev; 97 d., 
11 Ob. i., 660 n, (1890). Politickou tuto obec 
tvoFi osady; Novi Zenska Bida, Kocbef Novd, 
Kohoutov NowJ a Zahofi NovS. — 3) K. 
dil II. (K. II., t&l Hegerbusch), ves t.; 55 d., 
405 Ob. n. (1890); tvofi ji osady: Debrn^ 
Hornf t. 2ireck6 a K, Ciii Hegerbusch. — 

" :s t., 

BiU 

TFerooini; 41 d., 51 ob. t, 151 n. (1890); 
tvoFi ji osady Nemajov, Nemajov KovJ a 
Stuckhauser. 

6) K., osada na MoravS u Cotkytle, hejt 
Zabfeh, okr. a p5. Silperk, fara Cotkytle; 
24 d„ 120 ob. e. (1890). 

Kralnpy: 1) K. nad Vltavou, m£stys 
V Cechdch v hejt. slansk^ra, okr. velvarsk^m, 
mi 123 d., 1658 ob. e., 56 n. (1890), 180 d.. 
na 4000 ob, (1898), far. exposituru s kostclera 
Nancbevz. P. Marie a sv. Viclava, novj hfbi- 
tov, 7tF. ik. (se 6 pobot), Femesl. pokra£. a 
mkU. chl. (r. 1900 se otcvFc), m6st. spoFiteInu, 
kontrolu cukerni danS, fin. strai, Cetn. St., 
Rak.-uher. st. dr. (K.-Velvary, K.-ZvolenSvca, 
Praha-Podmokly), Ces. sev. ,dr. (K.-Nerato- 
vice), Bastehrad. dr. (K.-Kladno), pfistaviit6 
nakl. lodi, tovarnu na vyrobu dratu, hFebfl a 
pilnikfl, velk6 kruhov^ peci na hlin£n6 zboli, 
rozsahlou tovirnu na lufebni a hutnickc vj- 
robky, chcmickou tovirnu na vi?robky z dchtu, 
tovSrnu na smaltovan^ zboii, cukerni formy 
a parovodni roury; 2 spol. cukrovary. paro- 
strojni plvovar a sladovnu, par. a vod. ml^n, 
pilu, dilny na opravu strojfl Bu5t6hrad." a 
Ccs. sever, drahy, soustruinietvi ieleza, vj- 
robu svrikfl a obuvi, rozsahl6 obchody se 
dFivim, obilim, uhllm a 206 rflzn jch obdtod- 
nich a Femesl. iivnosti. Pobliz rafsta piskov- 
cove lomy a kamenouhel. doly. Tu a v okoli 
kvetc ovocnictvL, zejm^na dobrd povSsti po- 
iivaji »kralupsk(; svcstky.. Prvni pisemnS pa- 
matka o K-pech iini se 
(993) V listing klaitcra 
bfevnovskdho. Krajina 
sama nalcida mocn^mu 
rodu VrSovcfi, po jichi 
vyhubeni (1108) drivl K. 
za Vaclava I. ncpravem 
Francouz Champnois, je- 
hoi dedicflm odiiaty a 
darovany (1253) kldiieru 
kFiiovnickdmu v Praze, 

. „„, ,„ .„. a ten je driel k Tursku. 

Roku 1406 pfipomina se 
zdc tvri se dvorem, jii do svC smrti driel 
Jan z Veilburku. Farou od pradavna pfislu- 
' ' do Mmic. K. byly az do r. 1S50 malvm 
jm, tvprve otcvfcnim Statni drahy (1S5U), 




KralQv Dvflr — Kram&r. 



61 



Buit^hrad. (1855) a Ces. severni (1865) pofaly 
3e imihati tou mSrou, ie nejvySltm roz- 
hodnutim ze dnc 22. tee 1S81 pov^ieny na 
ni^stys, pfi icmi jira propdjien inak (vyobr. 
t. 23ti9.}; V modr^m poli stFib. meat, zecf 
a cimbufim a branou otcvfenou, v nil atHb. 
ozuben^ kolo sb dv&ma na pHi poloien^ma 
kladivy pod padaci mffii; la idf stoji dv£ 
ftverhrann^ viie a dhlovfmi stfechami, mezi 
njmli fcrven} ititek a v n^m stFfb. £esk^ 
korunovan^ kv. Znak obepnut zl. arabcsko- 
v^m rlmccm. R. 1894 poloien zdklad ke 
kostclti Nanebevi. P. Marie a sv. Viclava, 
na jchoi stavbu pfisp61 50.000 zl. proboJt 
u sv. Vita Dr. Ed. Tcrsch. 

9) K. N€mecki (DtuUeh-Kralup), mfiateeko 
t. V hejt. a okr. chomtltovakdm pFi stanici 
Buit£hrad. dr. (Praha-ChoiniScov), mi 160 d., 
1057 obyv. n. (1890), far. kostel sv. Jakuba 
t t. 1796 (ve XtV. stol. far). 3tf . ik.. radnici, 
Idkdrnu, £etn,, poit. a telegr. stanici, hn£do- 
uheln£ doly a nil4n. K. pfipomlnajl se po- 
prvfi r. 1207, sUvaly pfi doleiiti cestfi, kudy 
vedla zemski cesta do MiSnfi. V K-pech vy- 
bfralo se clo, z u^hoi odvdd^n desdtek kii- 
iteru bi^evnovskdmn. Kdy na tnSstcfko po- 
v^ieny, nezndmo, ale jii r. 1499 pfipominaji 
ae mfesteCkem. KriSl Vladislav udfilil jira ztra- 
ceni priva, jinenoviti aoini trhy, vafcni piva, 
papravv, rozlifnjch 
femesel, a ci'a. Ferdi- 
nand ud^lil (1548) inu 
znak mistsk^, pefcf, 
pefetiti zclen^m vos- 
kem a vjr. trh. Znak 
(obr. 4. 2370.): v mo- 
dr^m itic6 stfibrnd na 
zd. trivnfku m£st, zed 
s branou otcvfenou a 
vytaienou mfiii; ze 
zdi vynikajl dv£ stfib. 

\iie s cihlovjjmi stfe- g ,j^(, 

chami, mcii nimii Cer- . ~ 

venj iHiek s erbem kril. Ceskiho. Na mi'stfi 
nyn£jifho >sklepnfho hoatince* stivala tvrz, 
jiz Sebcstidn z Lobkovic prodal (1541) i s vrch- 
nosti Jindfichovi z Vidpachu, potom tu sedSl 
Sebestidn z Veitmile. r. 1545 Brikci SmolaF 
E Rochova, jehoi potomkflm K. odftaty a 
proddny (^1623) Jarosl. Bofitovi z Martinic, 
jcnije pfipojil kc statku ahnikovsk^mu. 

KrUftv Dvftr viz DvQr S). 

KtrbiU: 1) K. Josef, narodovec Ces. 
(• 1814 ve Vysok^m n. J. — + 1895 v OIo- 
mbci). Studoval v Praze, ve Vidni; naCei stal 
se magiatrem farmacie a 16kaifstvi, r. 1S4B 
zvokn poslancem na flSsk^ sn£ni, 1850 sta- 
rostou rodn^ obcc. 1862—66 byl knihovnl- 
kcm ieskd prflmyslovfi Jednoty, nafei po 
smrti av£ho bratra pfejal Itfkdrnu v Pferovfi, 
odkud ae r. 1874 odst^hoval do OlomiJce, 
kde byl r. 1870 se sv^m zetfm Proch^kou 
zalo2il knihtiskdrnu a vydaval v d1 fasopis 
>Pozor(, V aiml v poslednf dob£ rozhodnf 
podporoval lidovd hnuti na Morav£. Kdyi 
pak r, 1884 podnikla poprv6 narodnf strana 
vokbni boj o obchod, a iivnoattnskou ko- 




moru V Olomilci, zvolen K. za j.ejiho ilena. 
y dobs, kdy byl pfcdscdou •Ustf. Matice 
Sk.i V Olomaci, vystav^na tam matif ni ikola. 
K. byl zcjm^na horlivjm podporovatelem a 
pffznivcem iVlast. musej. spoiku oIom.< a 
svjm neohroienjm a nepodajnjm vystupo- 
vdnfm ziskal si dctu i u nalich nepfdtel v Olo* 
miSci. Napsal nikolik praci pflvodnich 1 6ctn6 
pfcklady z franfiny, O sob6 vydal: OlcmHe, 
krdl. hi misto Moravy (Oloradc, 1881), 

3) K. Frantijck, b^v. liikarnik a purk- 
mistr v Pfcrovfi (• 1821 ve Vysokim n. J. — 
t 1866 V Preravg). Studoval na akademickto 
gymn, v Praze, vstoupii do Ii5k5rnicki praxe. 
r. 184?! Stal se magistrem farmacie. PobvT 
njjak^ (as v cizin6 zakoupil l^k^rnu v Pfe- 
rov6, kde r. 1856 ae usadil. Zde zjhy sv4ia 
pflsobenim ziskal si l^ku a Uctu sv^ch spoln- 
obCanA a zvolen brzv za starostu mdsta. 

V tomto postaveni ziskal si ncoceniteln^ zi- 
sluhy nejen o m^sto, ale i o feakou v£c na 
Moravg vflbec. Za n£ho zHzena (1864) niijl 
hospod. ikola, obf . zjlofna (prvnl na Moravi), 
povoleno zffzeni redl. gymnasia. Vedle toho- 
zori^anisoval v PferovS zdbavnri, spoleJSensk^,. 
vzd^ldvacf a hlavn^ livnoatensk^ spolky, jel 
podporoval duSevnfi i hmotnS. Pfispival do 
iMorav. Odicc* a >01oni. I4ovin<, jichj obou: 
byl spoluzakladatelem, v6deck£ pak i^ldnky 
ukMdal do >Oesterr. Zeltschrilt f. Pharmaciei. 

3) K. Oldfich. filosof iesk^ (• 1848 ve 
Vysok^m n. Jizcrou), studoval na redtnl ikoie 

V Liberci a v Praze a pak t. na akadem, gym- 
naaiu. Konal atudia na filoaofickg faku!t6 praiE- 
sk^, zaniiejc se pf-edcviira filosofii, mathc- 
matikou, pfirodnimi vSdami a srovnavacim. 
jazykozpytcm, r. 1869 promovovin byl na dok- 
tora litoaofie a odbyv zkouSku z klasaick^- 
filologie a propacdeutiky pflsobil jako pro- 
fessor na reSl. gymn. v Pi'erov6, pak na 
akadem. gymn. v Praze, poslSze na gymnasin 

V Jidnfi. R. 1895 ael pro churavost do v^- 
sluiby. Vydal tyto apiay: Das P'obltm der 
Materie (Oloinilc, 1871), ae stanoviska Her- 
bartovsk^ho pluralismu; O etymoiogii slova 
xotita (Pferov, 1874); Siktere \dktadai ndiorr 
ku vieobecne Ihtarii mluyy (Praha, 1879); 
O tpdnku a snu (t., 1882) ; O ntv/domy-ch pf*d- 
f(aiiicft(ProErammyEynin.iiiin.l889— 90— 91). 
Hlavni apis jest: Die Hypothese der Seele, 
ihie BegrQndunn und metaphysiscke Bedeuluna 
(Lipsko, 1898, 2 sv.). Zde zab4vi se theorii 
nevfdom^ho zpdaobem jin^m hei Ed. Hart- 
mann. Duie tndividudlnf nenl iadnou sub- 
stancf, n^brf dSiem fili vMomim stale se vy- 
vijejfcfm. Individuilnostjestpouhjklamodtud 
pocnodid, ie prvky v organismu Cili vfdomi' 
individudlnfm jsou uiii kontinuitou mezi aebou 
spojeny ncl a oatatnim v£domfm sv£tOv^. 
Mimo vSdorai ncnf toti* jinfch transcendent- 
nich vicnosti; ono ncvzniki, njbri jako afia 
a pflsobnoslsil pfirodm'ch ve svixt vidy dino 
jest. Jako kvantum ail v pfirodS stale je tol^i, 
tolikcii nem£n[d se jest i kvantum v£domi, to- 
liko zpQsob spojovani ae mSni. VSdomi jEst dale 
kontinuem a kontinuita ta vymdhi kontinuitii- 
hraoty jako nutnf postulat, Av§ak hmotnii- 



62 



Krambambuli — Kramer. 



dSje a zejm^na chemick^ nasvMSuji tomu, 
2e ^dstice hmotn^, t. j. atomy a molekulv, 
pAsobi jen v nesmimS mal^ch vzddlenostech, 
zkrdtka, 2e chovaji se jako diskreta. Dlu2no 
iudii pro plynulost sv6tovdho v^domi (=ply- 
nulost d$ju svStov^ch) tolik^i vScnost plynu- 
lou, ale s prvo^dsticemi diskretnf hmoty ne- 
rozIu£n£ spoienou kldsti, a to jest svetov^ 
aether. Na jeho p&sobnosti zaklidaj{ se riiznd 
skupenstvi hmoty, jim se d6je, 2e dissociace 
neiivotn^ch pracdstic hmotn]^ch stoupajf od 
beztvar^ho protoplasmatu az k vyvinut^m 
organismfim. Kvantum aetheni vznik organi- 
cke hmoty i jeji dal§i v;^voj podmifiujfcijest 
du5e. Tou mSrou, jak v]^voj pokra£uje, do- 
^fva i sv£tov6 v6domi v onom substrdtu 
aetherov^m k v^tSi jasnosti oproti vSdomi 
pouze hmotn^mu Idtek neorganisovan^ch. 
Du§e, jsouc zdkonem v^voje organismu, sama 
spolu se vyviji, nen{ tedy hotovou v^cnostf, 
n^br2 d^jem (^ili v^domfm stdle se vyvijejidm. 
4) K. Karel, vynikajici politik a publi- 
cista Cesk^ (♦ 27. pros. 1860 ve Vysok^m n. 
J.). Studoval prdva na universitdch berlinsk^, 
Strasbursk^ a praisk^ a byl r. 1884 na pra2- 
sk6 university na doktora priv pov^len. Za 
pH^inou dalSich studii odebral se op^t do 
ciziny a strdvil pfll roku na university bedin- 
sk6 a pAl roku v Pafi2i na £cole libre des 
sciences politiques. R. 1886 vydal v Lipsku 
spis Papier geld in Osterreich seit 1848, kter^ 
vzbudil pozornost v kruzfch finan^nich. Pak 
odebral se do Vfdni zab^vat se archivdlnfmi 
studiemi o finan^nf a spravnf historii rakou- 
sk^ a uvei^ejnil menSi prdce z oboru toho 

V rfizn^^ch odborn;^ch ^asopisech. Opatf iv se 
boin^mi v^domostmi v^noval se cele 2ivotu 
politick^mu a pfipojil se ke stran6 t. zv. 
realist^, v nil vedle dra Kaizla a dra Masa- 
ryka zaujal te\n6 misto. R. 1890 podnikl delSi 
studijni cestu po Rusku. Od 1. list. 1891 byl 
po n^jak^ £as vydavatelem realistick^ho t^- 
denniku 9Casu€. Kdy2 na podzim r. 1890 d^Io 
se vyjedndvdni mezi realisty a Mlado^echy, 
m61 K. na nich vynikajici podil a pfisp^l 
znadn6 k tomu, 2e slouceni obou stran stalo 
se skutkem. R. 1891 zvolen K. poslancem do 
fiSsk^ rady a pozd^ji tak^ do ^esk^ho sn6mu. 

V obou sborech zdkonoddrn^ch stal se zdhy 
jednfm z pfednich fednikfi a v Klubu 2e- 
sk^ch poslancA ziskal si zna^n^ vliv. Op£tn6 
zvolen do rakousk^ delegace, kde rovn£2 
vynikl. V5estrann;^m vzdadnfra sv^m, uhla- 
zenostf a svSdomitostf u vykondv^ni sv^ho 
manddtu ziskal si sympathie ve vSech stra- 
ndch snSmovny tou m6rou, 2e v nov^m ob- 
dobi pfi volbe pfedsednictva dne 6. dubna 
1897 zvolen druh^m mistopfedsedou. Kdy2 
n^meckd opposice proti vldd6 hr. Badeniho 
nezf izenou obstrukci provdd^la, vzdal se pi^ed- 
seda dr. Kathrein sv^ho lifadu a snSmovna 
pFistoupila dne 26. fijna 1897 k nov^ volb6 
pfedsednictvi, pFi kterd zvolen K. prvnim 
mistopfedsedou. N6meckd obstrukce stdvala 
se den ode dne zufiv6j§i a lito^ila ne toliko 
na vlddu, ale i na pfedsednictvi. Opposice 
prodlu2ovala obstruk^nimi ndvrhy a fedmi 



sv^mi schiize pfes mini, a pf edseda Abraha- 
mowicz a ndmSstkov^ jeho K. a dr. Fuchs 
musili napinati veSker^ sfly sv^, abv za take- 
v^chto okolnosti lifad sv&j zastali. iSn^movna 
stala se jeviSt^m nejodpornSjSich seen, a pfed- 
sednictvi bylo pfedmltem neurval^ch a nd- 
siln^ch i&tokfi rozzufeni^ch nSmeck^ch nacio- 
ndlu pod vedenim pov6stn6ho Wolfa a jidi 
spojencfi. K., jen2 se vSi energii hdjil dAstoj- 
nost sndmovnv a neohro2en6 vzdoroval litoc- 
nikflm, obrdtif na sebe nezm6rnou zHt dru- 
2iny Wolfovy. Obstrukce docflila toho, 2e 
dne 28. listopadu ministerstvo Badeniho pro- 
puStSnc a ffsskd rada nejprve odro^ena, pak 
uzavfena. Tim skon£il se i Afad K-fiv. Od 
t^ chvfle vSnoval se K. opfit horlivS povin- 
nostem poslaneclr^m. K. byl a jest neustdle 
publicisticky dinn^m a hdji obratn6 zdjmy 
ndroda desk^ho v ^eln^ch dasopisech n6me- 
ck^ch i francouzskj^ch; £ldnky jeho o pom£- 
rech rakousk^ch budi velikou pozornost a 
stdvajf se pi^edm^tem podrobn^ch Uvah v nej- 
£eln£j§ich listech evropsk^ch. Sb, 

Krambajnbvll, druh siln^bo tfeSnov^ho 
lik^ru vyrkb6ndho v Gdansku; v fe^i stu- 
dentsk^ lihov^ napoj vAbec. 

Kramer: 1) K. Michael, dSjepisec sedmi- 
hradsk^ch Sasfkft (♦ 1840 vBystf ici Sedmihr. — 
t 1873 t.). Konal. studia gymnasialni v By- 
sti^ici', filosofickd a prot. theologickd ve Vidni, 
na2e2 se r. 1864 stal gymn. u^itelem v BystJ^ici 
a krdtce pfed sv^m Umrtfm feditelem vySSi 
divdi Skoly tamte2. Napsal velkou fadu po- 
jednanf, z nich2 vStSina se vztahuje k d£ji- 
ndm krdl. svob. m£sta Bystfice a bud samo- 
statnfi nebo v »Archiv des Vereines f. sieben- 
biirgische Landeskunde« bylauvefejnSna. Nej- 
cenn^jSi z nich je Die Belagerung von Bistritx 
durch Basta und die Zeit von i6oi — t6oS 
(Sibift, 1872). Dkl. 

2) K. Friedrich, dialektolog sedmihrad- 
sk^ch SasikA a dfijepisec, bratr pi^ed. (♦ 1843 
V Bystfici Sedmihradsk^), studoval na gymn. 
sv^ho rodi§t6, pak prot. theologii a filosofii 
ve Vidni, stal se r. 1868 professorem, r. 1875 
feditelem prot. gymnasia v Bystfici, odkud 
r. 1882 za prot. fardfe do Heidendorfu byl 
povoldn, kde dosud pillsobi. Je dfikladn^ 
znalcem sasick^ch ndfe^i a dliin sv^ho nd- 
roda. SamostatnS vydal: dfikladn6 dilo Idio- 
tismen des Bistrit\er Dialectes (Bystfice, 1876, 
1877); Beitrdge \ur Geschichte der St. Bistrit^ 
(Sibiii, 1874); Bistriti urn die Mitte des XVI. 
Jahrh. (t, 1887) a ietni jind pojedndni, uve- 
fejnSnd v >Archiv des Vereines fUr sieben- 
bargische Landeskunde*. Dkl. 

KriUner: 1) K. Jilji, herec a feditel di- 
vadelni (♦ 1816 v Praze — f 1877 ve Vodfta- 
nech), vyuiil se tiskafstvi v Epsteinov6 to- 
vdrne na rukodiln^ zbo2{, kde po l^ta byl 
zamSstndn, pfi tom vSak od r. 1841 hrdval 
na ochotnick]^ch divadlech a byl r. 1843 od 
fed. StOgra pfijat pro men§i lilohy v icski^ch 
i nfimeck^ch pfedstavenich. Kdyi fed. Pro- 
kop r. 1849 zfizoval svou prvni c^eskou di- 
vadelni spolcc^nost pro venkov, pfidru2ii se 
k ni t^2 K. a zillstal pfi ni do r. 1856, kdy 



Krameria — Kramdrius. 



63 



spojil se s Fed. Kullasem, r. 1860 s fed. 
Nyplem, jeho2 spole£nost zvclebil a jako 
oekonomicky i artistick^ sprdvce a2 do Ny- 
plovy smrti r. 1862 pfedstaveni daval. Ob* 
dr2ev pak samostatnou konccssi, vlastni spo- 
1e£nost si zfidil a snaiil se udrieti ji na jist6 
v^Si. Ale Stesti mu nepfalo. Po jeho smrti 
pfevzal Fizeni spolecnosti jeho zet Vil^ra Je- 
linek. JLT, 

2) K. Robert, spisovatel §v^dskj (* 1825 

V Stokholm6), vstoupil r. 1844 do vojen- 
skych sluieb, kde setrval do r. 1865. R. 1857 
vydal cestopis D'amanter i stenkol^ resa i Eng' 
iand ocli Skotland p.sany mluvcnou §vdd§tinou, 
coi vedlo k dlouhi^m polemikdm, jich2 se K. 
ucastnil fadou clankd pozdeji jako Svenska 
spvdkfrdgen (1858) soubornfe vydanjch. Po- 
zd^jsi pracc jeho jsou: cestopisy ivd resor 
I Spanien (1861); En vinter i Ori'enten (1866) 
a Svensk metrik (1874—93, 2 seSity), prace 
sm^Todatna. 

3) K. Adolf, hospodaf nfimeck]^ (♦ 1832 

V Bcrleburgu ve Vcstfdlsku). R. 1863 stal se 
administrdtorem a uditelera na hosp. akadc- 
mii V Poppelsdorfu u Bonnu, brzy na to do- 
centem na polytechnice v Darmstadte a r. 1866 
^ener. sekretafem hosp. spolkfi hessensk^ch. 
K. 1871 pfijal misto professora na hosp. od- 
deleni polytcchniky v Curichu, jeho2 je za- 
roveii spravccm. Spisy: Landwirthschaftliches 
Rechenbuch (2. vyd. 1867); Die Buchhaltung 
des Landwirtes (2. vyd. 1881); Beitrdge \ur 
W^rthschaftslehre des Landbaus (1881); Das 
schdnste Rind (1883); Die Gvundlagen und die 
Einrichtung des landw. Betriebes (1890). Mimo 
to redigoval n6kter^ hosp. ^asopisy, mezi 
nimi oar. 1882— 87 »Schweizerisches landw. 
Centralblattc. 

4) K. Johann Victor, raalif (♦ 1862 ve 
Vidni), iik tamSj^i akademie za L. C. Miil- 
lera. NejznamenitcjSi jeho dilo jest Sniti 
s kfHe, Mimo to: St^stt mater ske; Nanebe- 
vstoupeni Krista; Modlici se Muhammeddn\ 

VlaSka; Misto Tanger a j. J-k. 

Krameria Loeffling, ratanhia, rostlinn;^ 
rod fadu mad'alokvetj^ch (^wcM/mwe), de- 
tedi vitodovitjch {Polygaleae), kalicha 
3— 5list^ho, listkfi 4 kfiimostojnjch, z nichi 
pf edni a zadni jest vStsi. Koruna petiplatecnd. 
Plody drobnC', nepukavd, jednopouzdr^ a 
jednosemcnne. Kefe hustovetv^, hedvabit6 
huAat^, £asto s rovnovaSni^mi kofeny a s listy 
TOztrouSenJmi, cel^mi ai trojcetn^mi, bez pa- 
Jistft. Ob^vaji asi 20 druhy v Jiini, Stfedni 
a Severni Americe, kdei n6kter<S prospfvaji 
zvIaStS ko^eny jako l^k posilujfcimi a svra- 
skujicimi. V torn sm^ru vynikd na pf. K. 
iriandra R. ct P., r. trojmu2na, se svahfi 
Kordillersk^ch, jejii kofenove vStve {radix 
Ratanhia, payta Ratanhia) jsou tffslovinou, 
^krobem a cerven^m barvivem bohaty. feid- 
ceji naMza se v obchodu kofen od K. Ixina 
CL.) Loeffling ve Venezucle a na Antilldch 
jiojn^ pod jm^nem Savanila-Ratanhia 
a kofen druhu K. argentea Mart, z Brazil ie 
pod jmdnem Ceara ncbo Para Ratanhia 
•(hnSdy ratanhiov^ kof en). Ulavnim ob- 



sahem on^ch kof cn£i jest alkaloid ratanhin 
(Cjjf/jjiVOj) s tyrosinem homologick^, vy- 
louSenJ v jemnCch hedvibnS lesklych jehli- 
cich rozpustn^ch nesnadno ve vodi a v lihu, 
avSak snadno v zfed^n^ch kyselinach. Did. 
Kram6rliui: 1) K. Vdclav Mat£j, spi- 
sovatel, nakladatel a buditel des. (* 9. dn. 
1759 V Klatovech — f 22. bf. 1808 v PrazeJ. 
Studoval na Jesuit, gymnasiu v rodi§ti, pak 
filosofii V Praze, nadel vstoupil na prdvni- 
ckou fakultu (1778—80). Jsa dlenem £etn6 
rodiny, jii otec — krejdi a kostelnik — s bi- 
dou zivil, musil K. pfi studifch opati^ovati 
si pfiudovinim a pod. v^iivu, a tak dostal 
se tak(3 prostfednictvim Dobrovsk^ho do 
domu zaslouiildho vlastence rytife Tana 
z Neuberku, aby mu pofcLdal bohatou knihov- 
nu, pfepisoval vzdcnd staro^esk^ rukopisy, 
pomahal pfi doplAovdni necel;^ch knih po- 
moci rudniho lisu a obstardval korrckturu 
spisA jim vydavan^ch. Tim, jako2 i styky 
s Dobrovsk^m, Pefclem, Prochizkou, Tom- 
sou a j. spisovateli-buditeli seznamil se K. 
nejen s nov^jsi i starSi des. literaturou, ale 
nadchl sc zdroveft pro jejich idedln^ snahy 
o probuzeni, zachovdni a rozSffeni des. ja- 
zyka. Opustil tudii prdva a stal se literatcm 
desk^m. Co tehdei$i Skola nepodavala tits. 
spisovateli,dokonai6 znamosti jazyka deskcho, 
dohonil K. brzo sdm piln^m ditanim spisA 
zvl. z doby Veleslavinsk^, z nichi dinil si 
hojne v^pisky jazykovd, jak ukazuje na 30 sv. 
takovjch excerpt zbyl^ch v jeho pozftstalo- 
sti a pfeSiych potom do Slovnika Jungman- 
nova. Spisovatelskou dinnost zadal K. docela 
V duchu sv6 doby. prosyceniS uslechtil^mi, 
ale dasto ukvapen;^mi reformami cisafe Jo- 
sefa II.. a sice n^kolika pfeklady: Cirkularni 
spis pdna \ Hdje, biskupa krdlovehradeckiho, 
k duchovenstvu osady jeho stran tolerance 
(Praha, 1782); K dustojni velebnemu biskupu 
krdlohvadeckemu podle vyddni jeho cirkuldr- 
niho spisu (t, 1782); Patentni rucni kniha pro 
misfana a sedldka (I. dil t., 1782) a Kniha 
Josef ova (t., 1784). Laska ku pravdd. na za- 
konu jak pfirozen^m tak i psan^m a ndm 
vydan^m upevn^n^, a snaha po osviceni lidu 
pov6rdiv6ho vedly, jak di pfedmluva, K-a 
k t6mto pfekladum, vyznadujicim se tak6 
dobrym jazykem. Josefinske nazory a dobrd 
znamost ceStiny rozSff ily zahy p&sobeni K-ovo 
tak^ jin^m smdrem: stal se uditelem dcStiny 
nekolika evangel, kazatelfi, jii pfi§li z Uher 
ke sprave novjch evang. obci desk]^ch (J, 
Vegha, jos. Szalayc a j.), a zdroveft pomocni- 
kem pfi jejich liter, dilech. Se zdarem roz- 
hodnS skrovn^m pokusil se K. tehdy tak6 
v basnictvi nekolika pAvodnimi a pfelozen^mi 
basn^mi, je2 vySly jednak porAznu a zvla§t6 
r. 1788 ve sbirce Novi deiti \pivove pro krdsne 
pohlavi i(enske. Tim Sfastn^jsim byl na jin6 
draze, ji2 tehdy nastoupil, vespisovani »Sch6n- 
feldsk^ch cis. krdl. po§tovsk}^ch Novin« (od 
1. led. 1786), jci jeho pfidin^nim a zasluhou 
staly se zdhy velmi oblfbenymi, a ve vyda- 
vdni kalendaf Q, kterd tehdy a dlouho potom 
zflstaly tak vydatnj^m prostf cdkcm pfi vzdd- 



64 



Kramerius. 



lavanf lidu. K-flv Novy kalenddf toleranci 
pro veSker^ ndrod ^esk^ katol. a evang. na- 
boienstvi vyiel poprv6 r. 1787 a jak prakti- 
ck^m obsahem (vedle vlastniho kalendife 
byl tu pfehlcd celoroinfch udalostf, domdci 
a hospoddf. pou^enf, pou^n^ pfibShy a zi- 
bavn^ povidky, cldnky zem£pisn^ a pHrodo- 
pisn^ atd.), tak i duchem, populdrni formou 
a laci stal se nejhledanSjSim v t6 dobS a 
zflstal jim a2 do r. 1798, kdy pfestal vychd- 
zcti. Bohat6 zkuSenosti literirni i obchodni, 
jich2 K. nabyl pfi vydavdni kalendife a No- 
vin, jakoi i n£kter6 neshody se Schdnfeldem 
pfim^Iy K-a, 2c v kvStnu r. 1789 vzdal se 
redakce Schdnfeldsk^ch novin a od 1. £ce 
t. r. za^al t^dnS vyddvati sv6 vlastni Fia^ske 
poitovske noviny, pfezvan^ r. 1791 na Kra- 
meriusovy c. k. vlastenecke Noviny, jei pfes 
Oklady Schonfeldovy zahy nab^valy velik^ 
obliby a rozSifcni tim v6t§iho, dim v£t§i 
^dast budilv udalosti d6jinn^ na zdpadg evrop- 
skdm. K »Novindmc pripoiil K. zvld§tni pfi- 
lohu s popisy dzich zemi, s vypravovamm 
ze starsi historic, s nau^cnimi pro hospo- 
dafstvi a pod. Rdzem i tendenci souvisely 
S novindf skou dinnosti K-ovou n^kter^ spisky, 
jc2 td doby o sobe vydal: Laudonuv fivot a 
jeho hvdinsti iinov^ (1789); Kia/t nebo po- 
sledni vule J. C. M. Josef a Il.\ Modlitba Jo- 
sef a II. \a svuj lid] Vinec pocty, . . Gedeonovi 
sv, p. I Laudonu (vesmSs 1790); Noviny o ne- 
sfastnem Ludvikovi XVI, krdli francouiskem; 
Vypsdni ukrutni smrti Marie Antonie, krdlovny 
franc, (obfi 1793). Expedicc »Vlasten. Novinc 
(zv. »expedicc ceskdc) Sifila se tak v2dy vice 
a prom^Aovala zdroveft na v]^nosn6 nakla- 
datclstvi (s vlastni knihtiskarnou od r. 1795), 
z nihoi vychazela v^tSina du§evni stravy 

f)ro desk^ lid. K. dovcdl zdhy seskupiti ce- 
ou dru2inu sv^ch pfdtel-literdtA a u2iti jich 
pro svou expedici. Hlavnim dinitelem zAstal 
vSak sam. Ncjen jeho ndkladem, ale tak6 jeho 
praci spracovdny a vyddny (etnd, a2 divoce 
fantastick^ romantickd historic rytifskd pfi- 
b6hy, povidky {Arabske povfdky, Rybrcol na 
krkonossk^ch hordch; Carodijnice Megera\ 
Anefka, krdlovna sicihkd\ Mil fort a Otilie; 
Bdsni carodijniclch] Skalni duchovi; Zdenik 
\e Zdsmuk\ Ferdinand a Kalisto\ Hrab€ Rofm- 
berk; RoiHcni povldaOcy k pouceni a obvese- 
lent a j.), jef platnS pHspSly k rozSii'eni zd- 
liby pro ceske ctcni, a6 obsahem hovicim 
pf ili§ nizkdmu vkusu (tendfstva nc v2dy vy- 
nikaly nad stard knifky o Bruncvikovi a p., 
jimi K. cht^l deliti. Byla to v£t§inou take 
jen spracovani podobn^ch spisA cizich, zvl. 
n^mcck^ch, rovn6 jako jeho dramat. kusy 
{Albert a Lotte 1785 aj.). Mnohem zdslu2n^ji 
projevila se spisovatelskd a nakladatelskd 
cinnost K-ova v jindm oboru, spisy zdbavn6 
poudn^mi. Ucel jich vytkl sdm: m6ly kraja- 
nQm jeho, zvld§t6 prost^m femeslnikam, rol- 
nikiim, nemajicim ph'lefitosti ku vzd^ldni, 
otevfiti brdnu k umSnim a vMomostem, ku 
vzd^ldni rozumu, k uSlcchtSni srdce a tim 
pomdhati k jejich prav6 bla2enosti a spoko- 
jenosti. Ji2 r. 1798 vydal Jana Smita, kapi- 



tdna anglickeho, pravdive prihody po cestdch, 
ktere( vykonal ve ityfech dilech svita a po- 
zdSji chtSl podle obliben^ch Kampovfch 
»Reisebeschreibungen« spracovati celou sbir- 
ku takov^ch vypsdni, ale prdce ta nedokon- 
dend vySfa teprve r. 1812 jako Sbirka vypsdni 
cest po moH (2 dily) ndkl. jeho dSdicd. Za 
cestopisy ndsledovaly cetnd pou^nd spisy 
nejrozmanitdj§iho druhu. Obsah jich vybirdn 
ze zemipisu, pfirodopisu, d^jcpisu, z hospo- 
ddfstvi a j. obord praktickdho 2ivota a pfed* 
vddSn formou tak prostou, zajimavou, sou- 
scdsky povidavou (obydejn^ rozmlouvd sou- 
sed Lipan s poslem pra2sk]^m), 2e tim K. se 
stal vzorem prostondrodniho spisovatele a 
u£itele a spisky jeho, vychdzejici jako pftl- 
archov6 pHlohy jeho » No vine, rozSifily se a 
dobfe pasobily po cel^ch Cechdch, Morav^ 
i Slovensku. ISem patfi: Ve^emi shromd{dint 
Dobrovicke obce ^1801), jednajici o vychovdni 
dSti, o nakldddni s ^elddkou, o hospoddf stvi 
atd. ; Dobrd rada v potfebi anebo vypsdni ft- 
vota Davida Opairneho (1803), kreslici die 
Salzmannova Heinricha Kluge vzor opatrnd 
spofivosti; Opine vypsdni Egypta, jen^ le^t 
V tretim dilu svita Africe (1802); Historicke 
vypsdni, kterak ctvrty dil svita, Amerika, od 
Kolumbusa vynale^en byl (1803); Historicke' 
vypsdni velikiho Jfogolskeho cisafstvi (1803^ 
I. dil Indie); Druhy' dil Indie, t. j. histor. 
vypsdni mnohy-ch krdlovstvi a krajin, jenf na 
druhem poloostrovi Indie v Asii leifi (1804); 
Cesta do Arable a do ^emi svate, jinak Pa- 
lestiny (1804); Pfitel lidu (1806, 2 sv.), zlo- 
mek to zamyslen6 » VSeobccn6 kroniky svSta« ,. 
je2 mSia v sob£ zavfrati v^bor vSccn uiitcd- 
n^ch vMomosti na zp&sob jakdsi populdrni 
cncyklopaedie. Formou i obsahem druii se 
k t6mto spisAm nSkolik knih pro mlddcz^ 
je2 spracovdny bucf K-em neb na jeho vy> 
bidnuti Tomsou, Rulikem, Pafizkem a j. a 
b]^valy doporucovdny samymi dfady a censu- 
rou rodidum a uditclum. Praci K-ovou vySlyr 
Cvi^eni ditek Jednoho ka{deho stavu, item pri- 
kladove a basni ditkdm k dobremu naucent 
(1792); Zrcadlo iiechetnosti (1805); Veseli w 
smutni pi^ibihove nexkusenych ditek; Mravovf 
slechetnfch ditek (1806); Kampitv MladSi Ro- 
binson (1808); Obuoveny Eiop (vydany az 
r. 1815 didici K-ov^mi). Posleze zminiti se 
musime jestS o jednd dfilezit6 ddsti nakla- 
datelskd iinnosti K-ovy, o jeho vyddvanC 
star§ich spisd ccsk^ch po pfikladd 'bv. Pro- 
chdzky, M. Pelcla a j. Jeho pdci vy§ly: »Lcto- 
pisovd Trojanstic (1790); »Ezopovy bdsnS- 
spolu s jeho 2ivotem€ (1791); »Lomnickdha 
Kratk6 naudeni mladdmu hospoddfic (1794); 
»Jana Mandivilly, rytife anglickdho, cesta po- 
svStSt (1795); »Krdtkd historic o vdlce 2idov- 
skdt (1806); »Pfihody Vaclava Vratislava 
z Mitrovic v tureckdm zajetic (1807); Gvnte- 
rodova ies. Cyropedie neboli Aenofonta, 
mudrce athenskdho, 2ivot a skutkovd Cyra 
starSiho (1809). Vedle zdbavy a pouceni chtdl 
na nich K. mladSim spisovatelAm ukdzati. 
vzor a zdroj dobrd spisovnd fedi. Vsemi 
praccmi tdmito ziskal si K. znacn^^ch zasluhi 



Kraml — Kramolin. 



65 



V d^jindch probuzeni 2es. ndroda, jeho ja- 
zyka i literatury. Velik^ v^znam m£ly spisy 
jeho ji2 tim, 2e byly £eske; budily i udr2o- 
valy V t6ch smutn^ch dobach chuC ke tteni 
mezi lidem, pf ipravuifce tak piidu spisovate- 
liim a spisfim vySSfcn snah, tim spi§e, 2c K. 
tak<5 pHmo v nich povzbuzoval k Idsce k vlasti 
a £es. jazyku, k vd2Dosti star^ch i nov^ch 
knih, je2 vfele doporudoval ke dteni. Vyudiv 
se na spisech t. zv. zlat^ho v^ku (^es. litera- 
tury, psal K. V nejlepSich spisech sv]^ch 
mluvou tak dokonalou, 2e ji chv^lil i Do- 
brovsk^, a psdti i mluviti po kram^riusov- 
sku zna^ilo tolik, jako psdti a mluviti dobfe 
£esky. Cetn^ spisy jim spracovan^ a vydan^ 
staly se tudi2 v jazyce vzorem cel6 fad£ 
mladsich spisovatelA a p&sobily i na v^voj 
mluvy lidovd. Co se obsahu tj^^e, nevynikaji 
ovSem spisy K-ovy ani pAvodnostf ani vys- 
iimi SDsdiami literdrnimi a umSleck^mi. K. 
chtSl jimi pouze poddvati zabavnd ^teni pro 
lid a to i nejni2sich vrstev a pak pouceni 

V nejlirifm slova smyslu. Jako praktick^ 
obcbodnik sna2il se zvlaste v povidkdch 
hov^tl vkusu sv^ho £tendfstva a ten byl 
ovSem na velml nizk^m stupni. Proto vzde- 
lavateln^ a poudn^ spisy jeho jsou mnohem 
lepSi a podnes jen mdlo spisovatelii mohli 
bychom uv^sti, kdo2 by v tomto prostond- 
rodnim psani mohli se k-ovi vyrovnati. feho 
velikd populdrnost v zemich <^esk^ch a hfavni 
zdsluha, tak vd££n6 cen^nd od vynikajicich 
sou£asnikfl i potomnich spisovatelA (Jung- 
manna, Palack^ho atd.), kotvi po vltSinS 

V tomto druhu spisfl K-ov^ch, jen2 tudi2 
naz^van i desk^m Salzmannem. Tento v^- 
znam K-flv pro naSe probuzeni stoupa jeSt^ 
tim, 2e »(^eski expedicec jeho by la jako 
kdysi Veleslavinova stfedem liter, ruchu 
cesk<5ho, shromd2diSt£m vlastencii pra2sk$ch 
i vcnkovsk^ch, dovcdn^ a rychl}^m zpro- 
stfedkovatelem mezi nemnoh^mi vydavateli 
CCS. knih :V Cechdcb, na Morav6 a Sloven- 
sku. 2e posl^ze takd vySdi snahy literdrni 
nezfistdvaly u K-a bez onlasu, sveddi nejen 
nektera mista v jeho spisech, n$br2 tak6 to, 
2e iako pfilohu ke sv^m »Novindmc hodlal 
vyddvati t^dn£ »Hlasatele literatury £esk^€, 
prvni pokus toho druhu, uskute£n6n^ vSak 
tcprve J. Nejedljm. Viz Ant. Rybi^ka, Pfedni 
kfisitele nar. ces. (1888, str. 9.). ^s, 

2) K. Vaclav Rodomil, syn pfed., ces. 
spisovatel a vydavatcl (♦ 1792 v Praze — 
t 6. cna 1861 1.). Ji2 z mlddi byv ur^en otcem 
za budouciho sprdvcc »desk6 expedice*, na- 
byl nejen pecliv^ho vzdcldni, ale scznamil 
se tak^ pod jeho vedenim s um^nim knih- 
tiskafsk^m. Kdy2 tudi2 V. M. K. zemfcl, na- 
stoupil Vdclav Rodomil na jeho misto a po- 
kradoval jednak ve vyddvani jeho »Vlasten. 
Novinc (od r. 181*3) a »Kalendafe tolcrand- 
niho< (1816 — 17), pak vSelik^ch zabavn^ch 
i pou^n^ch kni2ck pro lid. Jiz r. 1812 vydal 
>Sbirku vypsani cest po mofi«, spracovanou 
jeStS otcem jeho, za ktcrou naslcdovaly 
(:cin6 dasove spisky: iivot generdla Mora 
(1813); Napoleon Bonaparte co byl a co jest 

Ottftv Slovnik NauCny, sv. XV. 25 1899. 



nyni (181 4j a Obiirne vypsdnl ostrova sv. He- 
lenjr (1815); pak n^kolik kni2ek zdbavnS po- 
uinjch: Obnovenjr E\op\ Ildegert (robinso- 
ndda); Pfihody prince\ky \ Pontie\ Zlatd kniha 
neb [vistovatel vseho dobriho (2 sv., vesm^s 
z r. 1817); Dobroivfst (1819); Vieobecnd kro- 
nika svita pro skoly ifi\end (1819). Sou6asn6 
obrdtil K. zfetel a to hojnSji ne2 otec jeho 
k divadlu. R. 1817 sepsal vlasteneckou cino- 
hru Krdl Vaclav a krdsnd Zu\ana a o 2 l^ta 
pozd^ji podal vyddvati Novi divadlo ieske, 
sbirku to pAvodnfch i pfelo2en^ch her (tak^ 
z Gdtha, Sekspira [!], Sillera[!j), jej{2 prvni 
a posledni ddsf pi^mesla tfi kusy (HrabS 
Befiovsk^, Oba Hstky, Dfim na silnici), dosti 
obratnS vzd£lan6 K-em z Kotzebue. Ale pfes 
tuto horlivost nedafilo se zdhy deskd expedici 
valn£. Syn nevyrovndval se otci ani spisov. 
ani obchodnim talentem, pom^ry byly jin^, 
r. 1816 si. nastala citelnd drahota. VSe to 
pfivodilo tttn€ ztrdty a tSpadek £esk6 expe- 
dlce, a K., jen2 s nezdarem pokusil se ji2 
r. 1820 o vydavani zdbavn£-nau£n6ho £aso- 
pisu Cechoslav (do r. 1823) a pozddji podob- 
n^ho iasopisu Dopisovatel pro Cechy a Slo- 
vany, musil posl6ze r. 1823 prodati »Noviny< 
Schdnfeldovi, jemu2 je redigoval je§t6 2 l^ta 
(s Fr. Tomsou), a 2iviti se nuzn£ pfekldddnim 
spisA a bro2urek z n^mdiny, korrektorstvim 

V cizich tiskarndch a jinak. V dlouh6 fad6 
spisd jeho z t^to trudn^ doby, nemajicich 

f)o v£t§inS v^znamu literarniho (>krejcarova 
iteratura deskdc), zajimav^jSi jsou pokusy 
K-ovy o vydavdni nov^ch kalendaf & ( Vlaste- 
necky poutnik\ Domovni prit€l\ Virnjf' spolei* 
nik, r. 1828—1833), nSkolik otiskfl star§ich 
spis& V. M. K-a a pokus o nov^ dasopis 
VeCemi yyraient\ jen2 vychazel od r. 1830 — 34. 
Trudn6 tyto pom^ry nezm6nily se ani poby- 
tem K-ov^m ve Vidni (1836) a sviraly ho 
a2 do r. 1848. Svoboda tisku a pHznivcj§i 
pomSry mnohoslibn6 t6 doby povzbudilv tak6 
K-a, 2e jal se vydavati £asopis prostonarodni 
a kratocnviln^ Kacafirek a obnovilopSt »expe- 
dici deskouc AvSak brzy nastal^ obrat a zvl. 
stav oble2eni v Praze a souvisici s tim tiscA 
dasopisectva zmafily za krdtko posledni na- 
dejc K-ovy a jeho podnik&m zasadily v sa- 
m6m po^atku smrtelnou rdnu. D^dic a spravcc 
slavn^ kdysi »expedice £csk£<. sklfden tolika 
nezdary a stdfim, dokonal trudn^ svdj 2ivot 

V chorobinci na Karlovd. Hs. 
Kraml, Krammel, osada v, Cechach 

u Novsedlic na pr. bf. Labe proti l)sti n. L., 
hejt., okr., fara a p§. Usti n. L; 56 d., 798 ob. 
n. (1890). 

Kramolin: 1) K. {Gromaling), osada v Cc- 
chdch u Wullachenu, hejt. Kaplicc, okr. a ps. 
VyS. Brod, p§. My§lany; 11 d., 67 ob. n. (1890), 
ml;^n. — 2) K. (Gromalwg), osada t. u Mu- 
ckova, hejt. a okr. Krumlov, fara a ps. Ho- 
fice u Krumlova; 16 d.. 18 ob. n. (1890). — 
3) K., osada t. u Bufenic, hejt. Ledec, okr. 
Del. Kralovice, fara Kl^csin, ps. KoSetice; 
22 d., 137 ob. c. (1890). Uvadi sc (ve XIII. st.) 
mezi zboiim klastera ielivsk^ho. — 4) K., 
ves t, hejt. PfeSticc, okr., fara a pS. Ncpo- 



i) 



G6 



Kraniolin — Kramskoj. 



rauky; 61 d., 385 ob. ^. (1890), Itf. §k., 
ral^n. — 5) K., ves t., hejt. a okr. Tfeboft, 
fara Jilovice, pS. Borovany; 44 d., 333 ob. i. 
(1890). — 6) K. Dolni tl Nfimeck^ {Unter- 
Gramling)^ ves t., hejt. Tepla, okr. a p§. Mar. 
Ldznfe, fara Pistov; 34 d., 193 ob. n. (1890), 
doly na stj^ibrnou a vismutovou rudu, kyselka, 
raljn a dvfir praemon. klaStera v Tepl6, je- 
mu2 ji r. 1228 daroval Pfemysl Otakar I. 

V XVI. stol. dolovdno tu na stfibro, jehoi 
nejvfetSi v^tfeiek byl r. 1564. Za vdlky 30let6 
hornictvi zaSlo. — 7) K. Horni t€i Cesk^ 
{Ober-G.), ves t., hejt., okr., fara a pS. Tepid; 
12 d., 74 ob. n. (1890), Podhorni ml:^n a hi- 
jovna. — 8) K. iiov^ {NeU'Gramatin)^ ves 
t., hejt. HorS. T^n, okr. a p§. RonSperk, fara 
Sitbof; 40 d., 256 ob. n. (1890), Itf. §k. — 
9) K. (Alt'G.), ves t., hejt. HorS. T^n, okr. 
a p§. HostouA, fara MutSnin; 33 d., 172 ob. 
n. (1890). 

10) K., n^kdy Kramolno, osada na Mo- 
ravS u Kladrub, hejt. Tfebfi, okr. Ndmfist, 
fara a p§. Moheino; 24 d., 156 ob. d. (1890). 

Kramolin: 1) K.Josef, malif 6es. {* 1730 

V Nimburce — f po r. 1801 v Karlovjch Va- 
rech). Prvnfho vzd61anf do§el ve sv6m ro- 
diSti, na2e2 vyu^iv se maUfstvi vstoupil do 
fadu jesuitsk^ho jako bratr laik r. 1758; byl 
ve slu2bdch fddu utn£lecky velmi ^inn^m a 
setrval v n£m aidojeho zruSeni; potd.pra- 
coval V cistercidck^m kla§tefe v Oseku, kde 
vyzdobil kapitulni sift freskami z dSjin fddu 
a klastera. V posledni dobfi £il v Karlovjch 
Varech. Z jeho ietn^ch pracf nejzndmSjSi 
jsou: Apotheosa sv. Bartolomije fna hi. oltifi 
v kostele sv. Bartolomije v KolinS; znaceno 
Jos. Kramolin pinxit Caroloth. 1801); v t^mie 
chrdniu jest od n^ho obraz na oltdfi sv. Bar- 
bo y, Ddle by la od n£ho v^zdoba kostela 
sv. Jana v T}^nci nad Labem (z r. 1781), malby 
tyto byly vSak pozarem r. 1834 zni^eny; 
freskov^ malby v kostele v Tfebechovicfch 
(z r. 1780) a v kostele ve Stfiti (z r. 1785); 
oltdf sv, Vdclava^ freska v kostele Mikulovi- 
ck^m u Chrudimi. Dlaba£ uvddi dale sv. Bar- 
boru (ve Lstibofi), podobiznu praeldta Vdcl. 
Jos. Mayera, opata strahovsk^ho (1789), a 
fadu obrazfl, ktcrti byly majctkem pfevora 
strahovsk^ho, jako: VeMe Pdni) Krucifix\ 
Sv. David; Jan Kft.\ Abrdhdm s Isdkem; Josef 
Egypt sky-; Magdalena; La^ar^ 5v. Petr; Sti- 
pdti muiennik] Sv. Jeronym. 

2) K. Vdclav, malif cesk^, bratr pfed. 
(t V Nimburce 1799). Maloval historick^ a 
biblick^ obrazy olejov^ i freskovd. Od nfiho 
pochodi malby na stSndch a klenbach ambitu 
za poutnim chrdmem P. Marie ve Star6 Bo- 
Icslavi ; oltdf na omftce v kapli Bolestn^ Ro- 
dicky Bofi u Sadsk^ (kol r. 1779); Umudeni 
Pdni na oltdfi a pSt svStcfl se sv. Jifim 
uprostfed na klenbfe v kapli Paroubovsk^ho 
chudobince v Sadsk^; Sv. Jan Kft. (v kapli 
v RohovS u Nimburka); Sv, VojUch (ve hfbi- 
tovnim kostele v Nimburce) a j. J-k. 

Kramolii Ccn^k, spisov. ces. (* 7. pros. 
1862 V Roznovd), absolvoval nifsi gymnasium 
vc ValaS. Mezifici, pak listav ku vzdSlani 



uJitclfi V Pfibofe. Od r. 1882 pilsobil jako 
u^itel V Krasensku, pak v Marefich, od r. 1889 
je naduditelem v kloboudkdch u Bui^ovic. 
Sepsal pfes 70 povfdek dclSich kratSich do 
^asopisd a kalendaffl, z nich2 asi polovice 
t;^kd se jeho roda^ho kraje, mor. ValaSska, 
na pf. Kfivadkdri, Poustevnikuv schovanec, 
Vyirdii na pdna a j. O sob6 vydal: Bratfi 
Doliiidcif povidka z dSjin mora v. ValaSska 
(»Slezskd Kronikac v Opavfe, 1894); Sbirka 
pfedpisii, rad apou^eni (»Knih. u^itel.c v Ivan- 
dicich, 1895); Povidky a obrd{ky ^ Valasska 
(»S1. Kr.«, 1897); Povidky o hore Svatokli- 
mentski (1898). Do »VlastivMy Mor.« napsal 
mistopis Bu(^ovska. Vck. 

Kramola4, ves v Cechdch, hejt. Nov^ 
Mfesto n. M., okr., fara a pS. Ndchod; 60 d., 
479 ob. L (1890), kaple, tkalcovstvf. R. 1778 
le2el zde prusk^ krdl Bedfich po 8 ncdSl 
tdborem. 

KramolskOf ves^es., viz Chramostek. 

Krampas, ves v prus. v1. obvodu Stral- 
sundu (kraj rujansk^) na poloostr. Jasmundu, 
stanice prus. st. drdhy s 350 ob. (1890) a 
mofsk^mi IdznSmi. 

KramskoJ Ivan Nikolajevi^, malif 
rusk^ a znamenit^ kritik (♦ 1837 v Ostro- 
gof SKU ve voron6isk6 gub. — f 1887 v Petro- 
hrad£), byl s po6dtku retuSerem u fotografa 

V Charkovfi, s nimi objezdil vSecky lepSi gu- 
bernie rusk^, potom vPetrohrad^. Tarn pfi- 
jat do malffsk^ akademie, zastaral^ a strnul^, 
kterd nedostadovala K-sk^mu a proti ni2 brzy 
zahajil boj. R. 1863, 9. list., pamdtnd udalost 

V d^jindch rusk^ho malifstvi: K. s 13 absol- 
vovan^mi spolu2dky m£li konkurrovati na 1. 
zlatou medailli, s nil spojeno pravo pobyti 
6 let V cizin£ na stdtni stipendium; i podali 
2adost z p^ra K-sk^ho, aby misto dosavad- 
niho spole^n^ho thematu povolena jim by la 
svobodnd volba Idtky. 2adost v§ak zamftnuta 
a vSem ddno thema »Hostina ve Walhalle«, 
nadc2 K. jm^nem vSech oznamil, 2e vzdavaji 
se konkurrovdnf. Tato secesse vedla ke zfi- 
zeni »Art61e svobodn^ch umfilcfl* a pozdSji 
k zaloieni »Spoleinosti koCovnJch v^stavc, 
kterd dosud trvd a md velik^ vjznam pro 
rozvoj rusk^ho umSni, je2 se tim vybavilo 
z pout bezduch^ho pedantismu a prodralo 
se k svobodfi, barvfi, svfetlu a vzduchu. — 
K. chtel se brdti smferem prvniho opravdo- 
v6ho rusk^ho umSlce malife, Ivanova. Histo- 
rick^ obrazy cht61 malovat a v nich symbo- 
licky vyjadfovati zdroveft touhy a stony i boje 
naSeho vSku. S velk^mi pfipravami maloval 
Krista na pousti a Zdrdv bucfy krdli fidovsky-] 
(Kristus na dvofe Pildtov§), ale nedosahl jimi 
toho, CO chtSl. Za to proslul jako portrai- 
tista (410 podobizen), zvl. podobiznou hr. L. 
Tolst^ho, malife SiSkina, Vasnficova, mecc- 
ndSe Trefjakova a jeho 2eny, iurnalisty Su- 
vorina, filosofa Solovjeva, herce Samojlova 
a j. Vzdcnou pamdtkou po K-sk6m jsou te^z 
jeho listy a Uvahy o rus. umfeni, vyd. od Su- 
vorina redakci Stasova HsaHit HnROJiaeBHU's 
KpaMCKofi) ero »cn3Hb, nepenHCKa ii xy/^o- 
HcecTBeHHO - KpHTH^ecKifl CTaTbH (Petrohrad, 



Kramsztyk — Kraniometrie. 



67 



1888), kter^ patH k nejcenn^jiimu, co o umSni 
psano. UmSlec a clov6k spl^vi tu v pfekrds- 
n]^, uSlechtil^ celek. O K-sk^m psala obSirnS 
»NaSe Dobac III. ve ddnku »Dotknut geniem« 
a roL V. vc ^lanku J. N. K. Ty. 

Krainsstyk(Kramstiick): 1) K. Izaak, 
rabm var§avsk^ (♦ 1816 ve VarSavi), byl udi- 
telem v rabinsk^ Skole a r. 1852 zah^jil v syn- 
agoze polskd kdzani, timi vzbudil nelibost 
u sv^ch souv^rcii. Novota vSak pfes tuh;^ 
odpor se ujala a r. 1861 zahajena polskd ki- 
zini i V druh^ synagoze. K. pfelolil do pol- 
stinytalmud (Variava, 1871). Mimo tovydal: 
Prawda wiec\na c\yl\ \a%ady religii moj\es\p' 
wej (t., 1871); Pri^emowy w c\asie sMadania 
prxysiegi na wiernos^ N. Panu (t., 1856) a i. 

2) K. Stan is law, fvsik polsk^, syn pfea. 
(* 1841 ve Varsavfi), vzcfelal se v b^vale hlavni 
^kole varSavsk^ a cht^l se vSnovati profes- 
sufe, stal se vSak bankovnim lifednikem. Jest 
obratn^m popularisdtorem ph'rodnich vM, 
Vydal: Bibiiotecxita nauk pr\yrodxonych (Var- 
Sava, 1870); Wyklad fiiyki (t., 1877); Aryi- 
metyka handlowa (t., 1879); O postaci i cif- 
\arie \iemi (t., 1885); Wiadomoici pocxqtkowe 
I MX^^ (t» 1S72) a pod. 

Kranmele Josef Emil, di vadelnf herec 
a feditel (♦ 1826 — f 28. bf. 1884 v Praze), 
po^al hrdti v letech jino§sk]^ch na soukro- 
m^ch divadlech v Praze jako ochotnik a r. 1845 
pokusil se na stavovsk^m divadle v menSich 
ilohdch, i byl r. 1848 se skrovn^m platem 
pro £esk^ i n^meck^ hry pfijat, aviak ji2 
r. 1851, kdy za pficinou rcakce politick^ a 
ndrodni ^esk^ horecka druiina pralskd zre- 
dukovdna, odebral se K. na venek, hrll pH 
nSmeck^ch spolecnostech ko6ujicich, zejm6na 
pfi Sternfeldovd, a r. 1854 pfidruiil se k ce- 
sk^ spole^nosti Z5llnerov£, r. 1859 k spole£- 
Bosti Str^nskeho a vymohl si pak koncessi ke 
zfizeni vlastni spolecnosti, s kteroa pofal 
r. 1863 hrdti v Cesk^ch Bud6jovidch. Po p6ti 
letech sv^ho feditelovdni zbudoval si K. 
sluSn6 letni divadlo v zahradni restauraci 
Kravfn6 na Krdl. Vinohradech i hrdl tarn 
ka2ddho Mta a2 do zdfi r. 1876, kdy schdtrald 
ar^na byla zboi^ena. K. putoval pak s dobrou 
spolednosti svou i v l^t^ po venkov6 se 5t6- 
stim stfidav^m do r. 1884, kdy na stanici 
Hofidch zlomil si pa2i a byl nucen odebrati 
se do nemocnice pra2sk^, kde byv operovdn 
zemfel. K. ndleiel k lep$im, snaziv^m um^l- 
cAm cesk]$m a dovedl po l^ta spole^nost 
svou udrieti na slu§n6 v^§i. JLT, 

Kr&my, Chrdmy, ves v Cechdch, hejt. 
Pf ibram, okr. Dobf is, fara Slapy, p§. N. Knin ; 
27 d., 172 ob. t, (1890). R. 1304 uvddi se 
mezi zboiim kldStera zbraslavsk^ho. N6kdy 
prd" tu dolovdno na zlato. 

ftima, keran, perskd mince stfibrni, platf 
od r. 1877 asi 40 kr. 

Xraik (slovin. Kranj, n6m. Krainhurg), hi. 
mSsto okr. hejtmanstvi t. jm. v Krajinfi, sta- 
nice drahy Terbi2 (Tarvis)-Lublaft, na srdz- 
n^m bfebu pfi vtoku Kokry do Savy, ma p§., 
telegr., faru, soud, pokradovaci prfimyslovou 
skolu, 2 ndr. Skoly a 2062 obyv. (1940 Slovin., 



82 N6m., 6 jin.) kat. (1 evang.). Za Karlovcft 
byla K. vedle LublanS jedinj^m mistem urCe- 
nym pro krdle, by tu soudili a vyfizovali 
vefejn^ zile2itosti. Na po£. IX. stol. zalo2en 
byl V K-ni kostel vlivcm u^eneho patriarchy 
aquilejskc^ho Paulina. R. 1414 potvrdil v^voda 
ArnoSt 2elezn^ m^Sfaniim privilegia a dovolil 
jim (1423) voliti si soudce. R. 1442 zmocnil 
se K-n6 v6voda Albrccht s Oldfichem Cil- 
sk]^m, avSak Hartmann z Thurnu m^sta op€t 
brzy dobyl. Ku konci XVI. stol. za refor- 
mace pAsobil v K-ni praedikant Bartolom6j 
Knaffel, kterj byv vypov6zen ode§el do 
Eggu, kam i m^§fan6 za nim chodili. Kdy2 
tak ^inili i pfes zdkaz vlddy, byli pfisn^ po- 
trestdni. Soudce Jan Junauer byl Ufadu sv^ho 
zbavcn a v£zn6n, ale brzy zase od m^SCanii 
protestantsk;^ch, ktefi v radS m£li v^tSinu, 
dosazen (podobn^ i uditel Dax). Ale proti- 
reformace zavedla za kratko b^val6 fidy cfr- 
kevni. Za valek Napoleonsk^ch stalo se 
i okoli K-ng jevist^m bojA mezi vojsky cis. 
a Francouzi. K. b^vala vidy sidlem ruchu 
obchodniho; v naSf dobS kvete tu hlavni 
v^roba feSet z koftsk^ch 2ini. — Okresnf 
hejtmanstvi kraftsk^ md 52.625 obyv. nd- 
rodnosti slovin., mezi nimi pouze 135 NSmcft. 

Kranaoh Lukd$ viz Cranach Lukas. 

Kranaohsdorf viz Kronagsdorf. 

Kranaos, die attick^ bdje autochthdn a 
krdl attick^, za jehoi doby nastala potopa 
Deukali<5nskd, ndstupce Kekropfiv, byl z vlddy 
vypuzen od Amfiktyona, pfedchfidce Erich- 
thoniova. Die n6ho Attican<S zvani Kranaovd 
a m^sto Kranaa. Dcerami jeho byly Kranae, 
Kranaichm6 a Atthis, die nii zem§ zvana. 
K. V Ath^ndch ct6n jako h^r6s. klk, 

Kranaa, zool., viz Caranx. 

Kraaeiov (Graseniiif, Gratiesau), ves v Ce- 
chdch, hdt. Falknov, okr. a p§, Loket, fara 
Chodov Dolnf ; 69 d., 5 i., 928 n. ob. (1890), 
2tf. Sk., poplu2ni dvfir mSsta Lokte a akc. 
hn^ouh. doly. 

Kranioko, Krajni^ko, ves v Cechach, 
hejt. Pisek, okr. a pS. Vodiiany, fara Bilsk6; 
33 d., 276 ob. t. (1890). 

Kraniohfeld, m£sto v Durynsku, naleie- 
jici ddstednS k velkov6vodstvi Sasko-V^mar- 
sk^mu (sprdvni okres V^mar), CdsteinS k w6- 
vodstvl Sasko-Meiningen Tokr. Saalfeld), nad 
f. Ilmou, mi 1778 obyv. (1890), dva zdmky, 
kostel evarig., poitu, telegr., sfdlo soudu; 
koSikdfstvi, 2 parni pily, parni mlekarnu a 
s^rarnu, obchod obilni. 

Kraniologle viz Kraniometrie. 

Kranloinetrle (xQavlov, lebka a (istQov, 
mira), mSi'eni lebek (lebomfefictvi), jest 
ddsf anthropometric (v. t.), t. j. methoda 
anthropologick^, kterou Ize urdit^ znaky na 
lebkach zjilt^nim urc^itych rozmerfl stanoviti 
a discing vyjadfiti. D6je se tak pomoci na- 
strojfi zvU§t6 k tomu li^elu scstrojen]^ch, 
kraniometrfi, posunovacich a dotykov^ch 
kru2idel (kompasfl), piskovych m6r, uhlo- 
merft atd. K-ii pi^edchdzcla pfirozenfe kranio- 
skopie, t. j. vyhlcdavani znakfl na lebce 
bez nastrojii, prostjm okcm, ackoliv se po- 



"V 



68 



Kranioskopie — Kranjc. 



jmcm kranioskopie vyrozumivd 6asto vyhlc- 
divAni urcit^'ch znaka lebe^nich, z nich2 by 
bylo Izc na duSevni schopnosti souditi (viz 
Fr en o logic). OstatnS nelze vSechny znaky 
rozmSry, t. j. 6iseln6 vyjddfiti a ndstrojem 
pfesn^ stanoviti, tak 2e v nauce o lebkach 
(kraniologie) vedle k. tak<S kranioskopie 
pfi zjiStSni znakfl »deskriptivnichc (popis- 
nich) zachovdvi stale svou dAleSttost. rou2i- 
vani nastrojA k pozndni tvarfl lebe£n^ch 
navrhl nejprve Bernard dePalissy (1563) 
a zkusil Spigel (1600). Prvni vfedeck^ kra- 
niometr pochazi od Daubentona (1764), 
spolupracovnika Cuvierova; sIou2il k zji§t£ni 
polohy tylniho otvoru na lebce zvifeci a 
lidsk^. Petr Camper (1712—89) uCil pak 
mSHti lihel Ifcni. Postupn6 pfistoupilo je§t6 
zjiSfovdni ce\6 fady rozmSrfl linedrnich, ihlfl, 
obloukfl a tak6 obsahu dutiny lebecni (vo- 
lumetrie), kdeito Blumenbachem (1753 
a2 1840) byla hlavnS kranioskopie zdokona- 
lena. A. Retzius uvedl pak r. 1842 do k. 
nov;^ zpflsob ocen^ni rozmSrfl, toti2 vzajem- 
n^m porovndnim, t. zv. index em (v. t.). Na 
cesk^m materialu zab^vali se k-ii poprv^ 
J. Purkyn6 (1787—1869), kter^ sestrojil 
tak6 zvldstni nastroj k mfifeni lihlu parietaU 
niho, a dr. E. Gr^gr (»2iva«, 1858). Kranio- 
metrick^ zkoumani zdokonalili nejvfce fran- 
couzSti anthropologov6, hlavnS P. Broca 
(1824—80), kter^ dokdzal nutnost pfcsnosti 
pf i vSech icraniometrickjch vyzkumech. Ur6ity 
postup zkoumaci, kter^ byl po dctnjch po- 
kusech stanoven, znam' jest ndzvem »klassi- 
cki methoda kraniometrickd«. M€feni dfije 
sc pJ'i torn na lebce bez ohledu na jeji po- 
lohu na 2iv^m, ale pokud mo2no s nejv^tSf 
pfesnosti. Ponfekud odchyln^ methody po- 
uiCvaji anglicti anthropologov^ ; nejvfce pak 
znemoinilo — hlavnS v Ntoecku — pou2ivani 
nfekolika odchylnjch zpflsobfi mSfeni porov- 
nini vysledkfi' jeSnotIiv;^ch autorft mezi se- 
bou. Casf n^meck^ch autord usnesla se proto 
r. 1882 na urCit^m postupu mSfcni (t. zv. 
frankfurtska shoda), pfi kter^ra se mfi- 
feni provadi vzhledem k nfimeck^ hori- 
zon tale, t. j. cafe, kterd spojuje dolnf okraj 
odnicov^ se stfedem uSniho otvoru a die 
kter6 se lebka pfed mfifenim umisti, aby 
zaujimala asi polohu, kterou na ziv6m t^le 
v^kazuje pfi zraku pfimo do pfedu smdfu- 
jicim. Nicm^nS uznala frankfurtska shoda 
ddle2itost hlavni'ch rozm6r& klassickc^ me- 
thody a pfijala je do svdho programmu. Bylo 
tak6 dokdzdno, ie doporucena horizontala 
neshodujc se v2dy se skuteCnosti; tak^ jest 
sloiit'^, drah^ instrumentaf, k mfifeni die 
frankfurtska shody nutn^, znacnou zdvadou. 
Je5t6 ddle 51i Benedikt (1888) a A. T6r6k 
(1890); posledni stanovil nejm^nfi 5000 line- 
arnich mSr a 2000 lihlfl pr^ nutn^ch k sprav- 
n6m\i posouzeni lebky. Takov^ poiadavky 
vedly ovsem k reakci a v nejnovSjSi dobe 
objevil se siln^ proud, v jeho2 ^ele stoji G. 
Sergi a kter^ hledi opet k-ii nahraditi kra- 
nioskopil, zvlast<i tjkajfci se obrysfl a ob- 
loukd lebccnich. K. zflstava vsak i nadalc 



methodou nejpfesn&j§i, pon6vad2 dovoluje 
ciseln^ ocen6ni znaku lebe^nich. OvSem ne- 
podafilo se ani k-ii ani kranioskopii prov^sti 
pouze na tomto zakladg klassifikaci lidsk^ch 
piemen a zjistiti zdsadn{ rozdily plemennd; 
ale za soucinnosti jin^ch znakti anthropolo- 
gick]^ch kond k. vtom'sm^ru dobr<S slu2by. — 
NejhlavnfiiSi rozmfery kraniometrick^ jsou: 
obsah Icbky, d^lka, sifka, v^Ska lebky, nori- 
zontdlni obvod, pod^lni a pfi'^ni oblouk, 
v^Ska a Sifka obli£eje, o&iic, nosu, Uhel 
licni, i^elistni atd. Porovndnim jednotliv^^ch 
rozm£r& obdrSime indexy (v. t.). 

O d6jindch k. vAbec a cesk]^ch zvlaStd 
srv. L. Niederle, Ndstin d^jin anthropologie 
(^ Athenaeum* 1889); J. Matiegka, Pocdtky a 
postup anthrop. studia atd. (»Narodopisny 
Sbornik* III. 1898, 72). O v^sledcich k. cesk6 
srv. L. Niederle, 2ambersk^ lebky (»Rozpravy 
II. tf. C. Akad.«, 1892, 1., e. 31) a J. Matiegka, 
Zkoumdnf kosti a lebek cesk^ch atd. (t., 1896, 
v., t. 42). Mtgka. 

Kranioskopie viz Krantometrie. 

Kraniotomie {tiiivm, fe2u), jinak tak6 
kefalotomie aneb perforace naz^vd se 
porodnickd operace, zale2ejici v otevfeni du- 
tiny lebni a vyprdzdn^ni jejiho obsahu za tice- 
lem snazSiho zmenSeni lebky d^tsk^. Uiivd se 
k tomu bud* hrotnat^^ch a na zevnim kraji 
ostrich nfl2ek, zvan^ch perfora^nich, nebo 
trepanu, t. j. kruhov6 pilky, jfi se kulat^ terc 
z nSkter^ kosti lebni vyfezava. Po prodSra- 
v£ni lebky se rozdrti a vystfihne mozek, hlava 
zmensi a vytahne. K tomu uiiva se burf 
kranioklastu (xXao), Idmu), t. j. ndstroje 
kleSfovit^ho, jeho2 jedno rameno se zavede 
do dutiny lebni a druh6 pfilo2i zevn6, oby- 
6ejn6 na obli^ej, a sroubem sevfe, nebo kc- 
falotriptoru {zQifito, drtim), t. j. silnjch 
kle§ti, jimii se lebka rozdrti a pak vytahne. Ra, 

KraiaJ viz Krafi. 

Kranjo [-aftc[ Josip (n^m. psdval sc 
K r a i n z), vynikajici prdvnik slovinsk;^ (♦ 1821 
ve Skdle blizko Velenje u Celje — f 1875). 
Vystudovav v Celji gymnasium a v Hradci 
filosofii vstoupil r. 1841 na prdvnickou fa- 
kultu hradeckd university. V r. 1842—48 byl 
vychovatelem v bohate rodinS Kodoliifiv a 
ndslcdkem toho nucen studovati prava pri- 
vdtn^. Mc5kaje s rodinou Kodoli^ft v zime 
V Hradci a v IdtS v Radgoni praktikoval po 
absolvovdnf prav (1845) u hradeck^ho a rad- 
goi^skeho magistrdtu. R. 1848 iivh se i!i£astni} 
ruchu politick^ho. Zvolen byv fiSsk^m po- 
slancem (za Slovinsky Hradec), zastupoval 
Slovince ve Vidni a pak jako flen listavniho 
vjboru v Krom^fiii. Pov]^sen byv r. 1849 za 
doktora prav, K. sc habilitoval na podzim 
r. 1849 jako docent rakousk^ho ob6ansk<*ho 
prdva na styrskohradeck^ university, a sice 
pro pfednd§ky v jazyku slovinsk^m. Nepfdtel^ 
slovinsk^ stofice vystupovali v§ak proti nSmu, 
a proto vzdal se K. ji2 po ityrech letech 
docentury. ChtSje se stdti advokdtem, vstou- 
pil r. 1854 V Lublani k finanini prokuratufe, 
av§ak k advokacii nebyl pfipu§t6n pro poli- 
tickou svou cinnost z r. 1848. Stcioval si 



Kranner — Krapniky. 



69 



tcdy hr. Thunovi, kter^ jcj jmenoval r. 1855 
fddn^m professorem rakousk^ho civilniho, 
obchodnfho a smSnefneho prdva na prdvni- 
ck^ akademii v Sibini. Tarn setrval K. a2 do 
r. 1870, na^el byl pfesazen na universitu 

V Inlpruku. Kdyz pak se r. 1871 uprdzdnila 

V Praze stolice ob^nsk^ho pr<Lva po prof. 
Schneidrovi, byl na ni K. povoUn a pfisobil 

V Praze a2 do sv^ smrti. Z literlrnich pracf 
K-o\rJch vydan]^ch za jeho iivota zaujimi 
pfednijSf mfsto spis Das leitende Princip der 
bucherlichen Rechte (v »Allgem. 5sterr. Ge- 
richtszcitung* 1868, €. 95—100 a 1869 t, 13 
a2 31). Hlavnim dilem jest vSak System des 
6sterrekhischen allgem. Privatrechts, price vy- 
dand teprve jedendct let po smrti autorovS 
z jeho pozAstalosti od prof. L. Pfaffa (2. vyd. 
v.e Vidni 1894, 2 sv.). Zmfnky zasluhuje jestS, 
2e K. byl prv^ pfekladatel rak. obcansk^ho 
zdkonnika do slovinsk^ho jazyka. Pfeklad 
poHzen^ od n6ho jii za docentury ve St. 
Hradci byl pfed^lan pozd6ji od Cigale. -die, 

Kranner Josef, stavitel £esk^ (* 1801 

V Praze — 19. fij. 1871 vc Vfdni). 'Vyuiiv se 
kamenictvf u sv^ho otce odcbral se r. 1820 
na zkuSenou do Francie, N^mecka a Italic, 
kde na nejlepSich vzorech studoval sloh go- 
tick^ a renaissan6ni. Vrdtiv se z ccst posTan 
byl do Vidnfi na akademii v^tvarn^ch umfeni, 
po smrti otcovS pak pfevzal zdvod kameni- 
ck^ V Praze a vypracoval nivrh pro pomnik 
cis. Frantiska /. v Praze na Ndbf ef i ve slohu 
gotick^m podle vzoru Krdsn^ studnS norim- 
bcrsk^, jeji provedl spolednS s Jos. Maxem, 
ddle provedl pomnik v Temeivdril na pamdtku 
statecn^ho hdjeni pevnosti r. 1848, pomnik 
arcikn{f, Karla ve Vldni, stavbu votivniho 
chrdmu ve Vidni a j. Od r. 1861 a2 do sv6 smrti 
Kdil opravu chrdmu Svatovitsk^ho v Praze 
zhotoviv k jeho dostav£ni ndvrh, jim2 se 
osvSddil jako vytedn^' znalec slohu gotick(5ho. 

Kranowltz viz Chfenovice 2). 

Krants Jules, admirdl franc. (* 1821 
v Arches ve Vogesdch), vstoupil r. 1837 do 
ndmoFnictva, byl v linoru r. 1871 chefem ka- 
binetu ndmofniho min. Pothuau a kontre- 
admiralem, r. 1873 velitelem vjchodoasiisk^ho 
lodstva, r. 1877 imcnovan viceadmiralem a 
chefem generdlnfho §tdbu, od Icdna r. 1888 
do listopadu r. 1889 byl ministrem namof- 
nictva. Napsal : Elements de la theorie du na- 
vire (1852); Considerations sur le roulis des 
bdtiments (l867). 

Kranzlberg viz Hora 3). 

Krao viz Krah. 

Krapf Johann Ludwig.missiondf (*1810 
v Derendingen u Tubink — f 1881 v Korn- 
thale), odebral se r. 1837 do HabeSe, odtud 
r. 1842 do Mombasu na pomof i v^ch. Afriky 
a podnikl s Erhardtem a Rebmannem nh- 
kolikery cesty do vnitra Afriky, kdci objevil 
jezera a sneiky blizko rovniku (Victoria 
Njanza, Kilima ndiaro, Kenia). R. 1867 pro- 
vazel angl. v^pravu proti HabeSi. Sepsal: 
Reisen in Ostafrika i83y—i8SS (Kornthal, 
1858, 2 sv., 2. vyd. 1867/; Vocabulary of six 
East African languages (Tubinky, 1850); Ele- 



ments of the Kisudheli language (t., 1850) a 
Dictionary of the Suahili language (London, 
1882). Pf elo2il t^2 5dsf N. Zdkona do gallStiny. 

Kraplna, m^stys v Chorvatsku v 2up& 
varaidinsk^, bltzko St^rsk'^ch hranic, na konci 
pobodni 2el. dr. Zabok-R., md kat. kostel 
z XV. stol., kldSter frantiSk., okresni soud a 
3961 obyv. (1890). — Asi 14 km odtud na t6£e 
drdze le2f v ildoH se tfi stran uzavFen^m a 
pouze k jihu otevfen^m Idzefisk^ misto K.- 
Teplice s tepl^mi vHdly (40— 43®C), krds- 
n^m domem lazefisk^m, poStovnfm a telegr. 
lifadem a 1124 obyv. (r. 1893 bylo zde host! 
2153). LdznS tyto byly zndmy ii2 6.imanAm. 
Srv. Weingerl, Der Kurort K. (Videft, 1889). 
Stard povest vypravuje, 2e odtud pr^ oochd- 
zeli bratff Cecn a Lech, praotcovd CechAv 
a PoldkAv. 

Kraplnsk^, 2esk^ herec, viz Grabinger. 

Krapivna, ilj. mSsto v rusk^ gubemii 
tulsk6 nad vtokem f . Plavy v Upu, ma 2859 
obyv., lensk^ progymnasium, 5 kostelfi, mcst. 
banku. 

Krapniky jsou ncrostn^ sraSeniny z vod. 
Voda dcStovd bohatd kyselinou uhli^itou 
vsakuje se do zem6, vnikd do skulin skal- 
nat^ho podkladu, dere se do rozsedlin, pro- 
t^kd jimi — a luhuje, mSnfc se v roztok, kte- 
rji je bohat^ dvojuhliiitanem vdpenatVm, 
te6e-li voda souvrstvim vdpencov^m. Ka- 
padne-li na sv6 podzemnf drdze jeskyn^ nebo 
vetSi dutiny, t6i §toly, §achty nebo dolni 
prord2ky, vyt^kd na stropy nebo st^kd po 
stSndch teninkou vrstvou, pfi £em2 se od- 
pafuje, dil kyseliny uhli^it^ unikd do vzduchu 
a uhlicltan vapenat^ se sra2i z vody. Kde 
kapky visi a odpaFuji se poncndhlu, vznikne 
ze sra2en^ho uhliditanu vdpenatdho nejdfive 
krou2ek, na n6j2 krou2ky now6 a nov6 tru- 
biikou se kladou. Po stSndch a uvnitf tru- 
bi^ky voda £erstv6 pfitekSi neustdle st^kd, 
odpafuje se, uhli(^itanem vdpcnat^m st5ny 
sesiluje, vnitfni dutinu vyplftuje a trubidku 
prodlu2uje. K-ik, stalaktit zvan^, roste 
dolA. Kapou-li kapky se stropu na podlahu 
jeskyn6, uklddaji na stropS toliko dil uhli^i- 
tanu vdpenat^ho, ostatek odndSeji na podlahu, 
kde z n^ho vznikd k-ik stalagmit zvan;^, 
rostoucf nahoru. Tvofi-li se k. ncruSenS po 
dlouh^ doby, nab^vaji misty rozmfirfl znad- 
nych, zhusta t^2 spljvajf. srAstaji stalaktity 
se stalagmity ve vysok<S krapnikov^ slou- 
py, spojujfci stropy jeskyfi s podlahou a sto- 
ji'ci namnoze ve skupindch. Vyt6kd-li voda 
na stropech jeskyft Uzk^mi lefi poddlnjmi 
puklinami, vznikaji k. zdclonovit^, misty 
velik^ i malebn^. Na st^ndch a podlaze pak, 
kde voda teninkou vrstvou stdkd a stejno- 
mgrn£ se odpafuje, uklddaji se krdpnikov6 
povlaky, zhusta zna^nS siln^. Uzemi vdpen- 
covd, zvld5f krasovd, chovaji nejkrdsn6j5f a 
nejrozmanitfijSi vdpencov6 k. Jeskynf jejich 
jsou jimi nddhernS vyzdobeny. I k. jeskyft 
moravsk^ho krasu honosf se rozmanitostf, 
velkoleposti a krdsou. Zvld§t6 poutaji k. je- 
skynS krdpnikov^ jeskynniho bludiSt^ sloup- 
sk^ho, ddle jeskynfi v^pustku a Ochozsk^. 



70 



Krapotkin — Kras. 



Rovn^2 velkolep^ jsou kripnikov^ skupiny 
jeskyii jihoslovansk^ho Krasu, zvld§t6 je- 
sky n£ Postojny, dale krasu francouzsk^hoaj. 
Nekter6 jeskynfi, jako na pf. Antiparos, jsou 
vyzdobeny k. aragonitov^mi. Naproti tomu 
jsou fidk^ jeskyne vylo2en6 k. sirnikfl. Nej- 
velkolepSjSi jeskyn^ tohoto druhu nal^zaji 
se V t. zv. olovSn^ oblasti na homfm toku 
Mississippi, vytvoi^en^ v dolomitick^m vd- 
penci silursk^m. Jejich stSny isou pokryty 
k. a krapDikov}^mi povlaky z le§t£nce olo- 
v6n<Sho, pyritu a blejnu zinkov^ho. Mimo to 
b^vaji k. slo2eny ze skalic, limonitu, azuritu, 
kalaminu, malacbitu, ledu aj. nerostii. VJP, 

Krapotkin P. A. viz Kropotkin. 

Kra8:l)K.jako2toutvifenigeologickd. 
Vdpencov6 lizemi, jeho2 povrch se vyzname- 
ndvd rfizn^mi uzavfen^mi formami a Skrapy 
t\\\ karry, V jeho2 vnitru vSak kolmeS a vodo- 
rovnd ieskyn^ a podzemni f eciSt^ se objevuji, 
Daz]^vaii)e Uzemim krasov^m. Mezi uza- 
vfen;^mi formami zaujimaji pfedni misto do- 
liny, mal6 okrouhl^ prohlubn6, majici oby- 
6ejn^ as 50 m V prflmfiru, hloubku 7 — 8 m, 
dile slepd lidoli, na kilometry dlouhd, 
tizk^, vinut6 plnve a Sirok^, dlouh6 kotliny 
£ili polje; tu a tarn vyznamenavd se povrch 
vdpence hlubokf mi soub£2n]^mi ryhami, mezi 
nimi2 se naldzaji ostr6 hfebeny, co2.naz^vame 
Skrapy. V^tSina tSchto tvar^ md svAj vznik 

V rozkladnd ^innosti, kterou atmosferickd 
voda sv^'m obsahem kyseliny uhlicit^ pi^imo 
nebo nepfimo na vdpenci pAsobi. Cim c^ist^jsi 
je vlpenec a cfm v6t§i mno2stvi sraiek 

V tHzemi krasov^m, tfm hoJnSjSi a v^raznSjSi 
jsou zmin6n^ tvary krasovd. Podle rozdiln^ho 
tvaru Ize rozeznavati n&kter6 typy krasov^. 
MoravskC^ Uzemi devonsk^ v oicoli Macochy 
a rusk^ v gubernii tulsk^ pfedstavuji ndm 
mfrn^ typus krasov]^; schazcji zde skrapy, 
rovn^z polje, doliny jsou m£Ik6, hlinou po- 
kryt^ nebo dokonce vyplnfin^; jeskynS vy- 
skytuji se hojnS, ale maji menSi rozmery. 
Jizni Krajina (v okoli Postojny, Planiny, 
Cirknice a Lasy) a okoli Terstu zastupuji 
normdlni, prav^ typus kraso v^ ; vSude na- 
chdzi se povrch hol^, rozeiran^ skrapy, ac 
nepfili§ hlubok^^mi, pfe£etn^ skalnat^ doliny 
v§ech tvarfi pokr^vaji d'ubkovitfi celd plochy, 
kolm6 a horizontalni jeskyng jsou rovn£2 
cetng zastoupeny a vedle nich objevujf se 
polje. Planiny vjchodnfch Alp vipencov]^ch, 
nlavnS v§ak vdpencovcS planiny bosensko- 
hercegovsk^, repraesentuji divok^ vcle- 
horskj k. Cel^ povrch jejich, ano i hfbety, 
maji sloh siCovit^ s ^ctn;^mi dolinami, mezi 
nimi2 md podoba studiiovita pf evahu ; viechno 
jest hol6 a rozcfrane, i <yhoti dolin vykazuji 
£krapy n^kolik mctrd hlubok^. V ndsl. pojed- 
ndme o jednotlivjch tvarech krasov^ch. 

Skrapy {Karren nebo Schratten v Alpdch, 
lapie\ n. lapiai ve franc. Jufe). Ka2d6 lizemi 
krasov<S md plochy vdpencov6 vice m6n6 
rozryt6; maji-li vSak koryta a hfebeny roze- 
Jran^ho vapence v6t§i rozm6ry a soub62n^ 
uspofiddni, stdvaji se z nich Skrapy; misty 
nachdzeji se v nich hlubok(5, okrouhl<3 jamy, 



studn^Skrapov^ {KarrenbrunnenY Tu jsou 
koryta v^tSinou n^kolik dcm, n^kdy v$ak 
taki 5 — 10 m hlubokd, hfebeny vystupuji asi 
do stejn6 v^Sky. Ob£ soubdzn^ sou^dstky 
Skrapfi maji stejn^ svah jako Uboci nebo 
plochy, na kter^cn vystupuji. Plochy roz- 
sdhld, souvisl]^mi tvary Skrapov^mi pokryt^, 
naz^vdme pole Skrapova {Karrenfelder), 
Skrapy objevuji se na piochdch, kter6 se 
sklddaji z cist^ho vdpence; zde nejsou ome- 
zeny pouze na urcit6 vy§ky, nybr2 vystupuji 
od nladiny mofsk^ a2 k nejvysSim vrcholfim, 
a to vSude, kde skaly nejsouce chran6ny ani 
vegetaci, prsti ani suti (Schutthalde) neustdle 
jsou omj^vdny vodou. Tyto pomfiry ukazuji, 
2e Skrapy vznikly jedinS chemickou erosi» 
ji2 voda odt^kajici po 5istdm vapenci na n^m 
zp&sobuje; voda tajicich sn^hfi zp&sobuje 
intensivnSjSi tvary Skrapov^, a proto jsou 
tyto ve vysok6m K-u tak hojne zastoupeny. 
Srv. Karry. 

Doliny (£es. zdvrty, srbsko-chorvatsky 
vrtada, franc, entonnoir^ betoir, cloup, n6m. Huhle 
a Karsttrichter, angl. swallow hole^ sink hole a 
cockpit, ital. buso) nazyvaji se vscchny mal6 
prohlubn£ podoby misovit6, ndlevkovit^ 
a studiiovitd, je2 lizemim krasov^m zvldSt- 
niho krajinn^ho rdzu dodavaji. Casto odchy- 
luji se od on^ch tfi vytknut^ch tvarfi nor- 
mdlm'ch, majice podobu hvSzdovitou neba 
ledvinovitou; nezfidka jsou i!iplnS ne- 
pravidelnd. Rozmery dolni jsou ndramn& 
rflznd. Nachazime malink^ stud&ovit^ doliny, 
kter^ od studni Skrapov^ch sotva rozezndme; 
potom ndsleduji doliny lizkd, na kilometry 
dlouh^, beze stop ficni erose, tvofice pfe- 
chod k slep^m lidolim; mimo to objevuji se 
tu a tam aoliny hlubok^, majici a2 1 km 
V prflmdru, jei tvofi pfechod od doliny 
k polji. Misty vyskytuji se tak6 doliny dvo- 
jitd. Doliny jsou z pravidla asymmetrickd. 
Asymmetric tato zpflsobena je nejvice tim, in 
mirn^jSi strana dolin utvofena jest plochou 
vrstevni, kdeito v^chozy vrstev tvofi stranu 
srdzn^jsi. Nestejnomerny svah Uboci dolin 
vynika hlavnS na rozhrani mezi vdpencem 
ahorninou vodu nepropouSt^jici; strana skld- 
dajici se z takovd hominy md v2dy mirnSjSi 
svah. Nachdzi-li se fada dolin pfi zlomu, md 
liboci, jei sousedi s propadljm kfidlem, mir- 
n6jsi svah ne2 protSjSi. Z pravidla jsou srdzna 
Uboci v nedislokovandm lizcmi krasovdm 
omezena na v^sluni. Tcktonickd a klimatick6 
pom^ry, jak videti, maji na tvar dolin hlavni 
vliv. Nldlo kdy jsou doliny hol6 a skalnatd. 
Takovd b^vaji omezeny na lizemi krasov6 
sklddajici se z distdho vdpence, zejmcSna cetn6 
jsou zastoupeny ve vysokdm pohofi kraso- 
v<Sm; jednotliv6 z tSchto dolin mivaji na dn6 
diry, je2 vcdou k jeskynim a do nichi sc 
misty vldvaji potoky; fikd se jim ponory. 
Dno dolin bjvd pokryto tuhou, hn6do5er- 
venou, ielezitou hlinou, nazvanou terra 
rossa^ obsahujici limonity {Bohnenerj), 2ele- 
zovce (Eisenstein) ^ kterd v ji2ni Istrii a 
stfedni KrajinS dosahuje mocnosti 3 ai 4 m; 
fasto ncvyplftuje pouze doliny, nybr2 po- 



Kras. 



71 



kr^vd i cel^ povrch; proto jmenuje se jilni 
Istrie ilstria rossa<. Terra rossa je pro- 
duktero zvitrdni, vlastnS nerozpustn^m zbyt- 
kern, jen2 zb^va po rozkladu a zv^trdni vd- 
pence. Dno dolin nctvofi vidy tato typickd 
» terra rossa« ; hlfna b^vd £asto b^lavd, hn6dd 
nebo £ernd, podlc povahy vdpence a podle 
mno2stvi organick^ch pfimlskd. Ulofeni 
zvStral^ hHny v dolindch md velikou diileli- 
tost pro tSzemi krasovd, pon6vad2 jest orba 
pf evahoa na doliny a polje odkdzdna. Atmo- 
sf^rtckd voda stahuje se jen v t^ch dolindch, 
jichi ve5ker6 trhlinv a pukliny jsou ucpd'ny 
zvStralou hlinou. V iSzemf krasov^m slouzi 
£asto pouze takov^to doliny deStovou vo- 
dou napln^n^ dobytku k napdjeni. Casto 
v§ak pochdzi tato voda dolin od vody 
zpodnf, je2 bud* pouze za doby deSffl a tdni 
sndhu stoupaHc dna dolin dosahuje a je za- 
tdpf nebo doiiny stdle vypljiuje; podle toho 
Ize rozezndvatl stdld a periodickd jezera do- 
jinovd. ZvldStni druh dolin isou t. zv. do- 
liny ndnosov6, kter6 se objevujf v hlm6, 

V suti dbo£{ a v sypk^m materidla Uzemi 
krasov^ho vdbeCj jest to kombinace trhlin 
nebo dolin studftovitjch ve vdpenci a pro- 
hliibin podoby mfsovit^ a ndlevkovit^, jei 
se vyskytujf v sypk^m materidlu nad nimi 
ulo2en^m. Doliny ndnosov^ jsou rndlk^^ maji 
obyCejnfi 10 m v prdm£ru. dasto rdzem vzni- 
kaji a podl^hajf velik^m a ndhl^m zraSndm; 
hIavnS posledni dv6 vlastnosti rflzni je od pra- 
v^ch dolin, jei jsou ve vdpenci jaksi zavrtdny. 

Doliny studftovit6 (Schlote) a jesky- 
n 6. Od normdlnich dolin liSf se hlubok^ do- 
liny studAovit^ s pi^ikrjm okrajem, ie2 ve- 
dou k jeskynfm a podzemnfm fekdm. Na 
povrchu isou to prav6 ndlevkovit^ nebo 
studftovite doliny. v hloubce vSak kon^f se 

V krdtk6 slep^ jeskyn6 nebo b;^vajf ve spo- 
jeni s jeskynnimi chodbami a podzemnfmi 
fekami. Pro6e2 rozezndvati jest mezi nimi 
dva typy: 1. hlubok6 doliny s pffkr^m okra- 
jem kon^'d slepou, obyCejnS krdtkou je- 
skyni*. na krasov^ch planindch (Gausses) 
Cevennsk^ch slujf avens; 2. doliny studfio- 
vit6 s jeskynnimi chodbami a 6asto 
s podzemnfmi fekami spojen^; jsou to v^'tSi- 
nou jednoduch^, 5achtovit6 a ndlevkovitd, 
hiubok^ doliny, kter^ vedou bezprostfedn6 
k vodorovn^m jeskynfm, takie sem svStlo 
denni bez pfekdiky prohikd. V KrajinS na- 
z^vaji se luknja, na Jam alee lightholes, 

V Cevenndch abimes; praegnantm'm typem 
je Macocha v moravsk^m lizemi devonskto. 

inj druh jsou doliny studftovit^, kter6 se 

iako iSzk]^ otvor, velmi iasto jako trhlina do 
iloubky otvirajf; tim se stdvd, 2e celd sou- 
stava dutin pospolu pouze trhlinami a i!izk^mi 
stokami spojen^ch vede k vodorovn^m jesky- 
nfm. TvoH tudii doliny studftovit6 v2dy s je- 
skynSmi spojend protivu dolin normdlnich. 
Jsou to tvary, jei majice povahu dolin a je- 
skyii tvofi pfechod mezi obSma. PoCet jejich 
je vSak V pom^ru k nesmirnd hojnosti pra- 
v^cli mfsovitj^ch a ndlevkovit^ch dolin ve 
vsecli iSzemicn krasov^ch pranepatrn^. 



j 



Jeskyn6 jsou podzemni chodby obyCejnS 
vodorovn^, ndkdy v5ak tak^ naklonfeni nebo 
kolm6. Od maljch V]^klenkfl, kter6 nemajC 
ne2 n^kolik metrA d^lky a je2 se skoro na 
ka2d^ strdni horsk^ planin krasov^ch vysky- 
tujf, a2 k >jeskyni mamuti* 48 km dloun^ 
(Afamuth cave v Kentucky) vykazuji v§echny 
dutiny a jeskynS rozdiln^ rozmSry. Jesky- 
ftov6 chodby tyto b;^vaji Sirok^ a vysok^, 
chrdmovit6 vytvofen^, ale nfikdy tak6 i!izk<5 
na zpdsob trhlin nebo tak nfzk^, ie nutno 
proMzti. NejdelSi jeskynS v Evropfi nachdzf 
se u Postojny v Krajin6, asi 10 km dlouhd, 
ddle jeskyne Baradla u Agteleku (v. t.) v Uhrdch, 
8670 m dlouhd. Z ostatnfch jsou nejzndm^jSf: 
jeskynS u Sloupu na MoravS, jeskynfe Du- 
boka (hlubokd) v d^lce 2 km ve vjch. Srbsku, 
Baumannova a Hermannova jeskynfi v Harcu, 
ddle jeskyn6 de Saint-Marcel (Ardfeche), je- 
skyn6 des f6es (u Gange) a de Sassenage ve 
Francii atd. V 6etn^ch jeskynfch tekou nyni 
podzemni feky, kae2to jinde jsou jeskynfi 
opuStfind feii§t6. Vznikaji hlavnfe erosi fi6ni 
jako iSdolf na povrchu zemf, zdvisi vSak 
^asto na zna^nd vzddlenosti na zlomech a 
diaklasfch, jimii smSr erose H6ni b^vd urcen. 
Podobnfi iako Udoli Ize zde rozezndvati je- 
skynS pod^ln^ a pf f6n^, jei se prostirajf bucf 
soub5in6 s uloienim vrstevnim anebo na 
pHC. Rozpustnd ^innost prosakujicf vody md 
na utvofeni ti'chto jeskyft vliv nepatrn]^. 
V jeskynfch, kterfmi protdkajf nyni feky, 
jsou krdpnfky (stalagmity a stalaktity) vzac- 
nosti, ietn^jsf a rozmanitSjSi jsou v jesky- 
nfch jii ddvno od fek opu5t5ni^ch. V poftu 
mnohem vStSim vyskytujf se such^, v6tsi- 
nou krdtk^, slep6 neb ukryt^ jeskyn6, kter6 
vznikajf v^hradnfi rozpustnou iinnostf pro- 
sakujfci vody. Tyto jsou mnohem vice vd- 
zany na diaklasy a zlomy, ale tu a tam jsou 
tak6 vrstevnf slujc. Vyznamenavaji se z pra- 
vidla neobyccjnym bohatstvim vdpencovych 
konkrecf: krdpnfkfl, sintru a perel jeskyfto- 
vjch {Hdhlenperlen). Jcskyn6 a doliny uvad^ji 
se casto v genetickou souvislost; bylo mf- 
nSnf, 2e doliny vznikly spadnutfm stropu 
jeskyft. Tato theorie propadlinova byla v no- 
vdjSi dob6 uvedena na pravou mfru. Dokd- 
zdno, ie norradlnf, daleko pfevladajicf doliny 
nejsou V iddn^m spojenf s jeskyn^mi, 2e pro- 
nikajf do hloubky pouze v lizkjch puklinach; 
tyto doliny vznikaji jcdinfi chemickou a me- 
cnanickou ^innosti prosakujicf vody, kterd 
se pod^l diaklas a trhlin vrstevnicn ztracf 
a vapenec rozpouStf. Doliny studftovitt5, ]ci 
jsou vidy ve spojeni s jeskynemi, vznikajf 
v^tSinou erosi potokfl, zfidka spadnutini 
stropu jeskyfi. 

fteky krasov^, slepd tidoli. Atmo- 
sf^rick6 srdiky v lizemfch krasovych ztracojf 
se vStifm dilem v trhlindch, dolinach a po- 
norech, proce2 isou takovd krajiny na po- 
vrchu velmi sucW; prameny v lizemich kra- 
sovych skoro liplnS schdzejf. V jadersk<5m 
tizemf krasov^m (jihozdp. Chorvatsku, zdp. 
Bosn6, HercegovinS, Dalmacii, Cern^ Hofc) 
nutno zaklddati cistcrny, v nichi se atmo- 



72 



Krasa. 



sf^ricka voda nachytivd a k pit! pou2iv«L. 
Naproti tomu vnitro pohofi krasov^ch bo- 
hat6 jest obdaFeno vodou, kterd na pokraji 
hojn]^mi prameny vyt^ki. V lizemich kraso- 
v^ch jsou proto vodnat^ a stdl<S feky velmi 
vzicn^, vdUinou ilplng schdzeji; misto nich 
objevuji se mal6 h'dky, jei se ztricej{ v po- 
norech. Prot^kaji slepd \!i d o 1 {, kterd se liSt 
od norradlnich tim, 2e jsou zakon^ena pfi6- 
kou, pod kterou leii ponory, je2 vodu ff^ni 
pohlcuji. Poloslepi lidoli jsou tak^ za- 
kon^ena pfi^kou, ale >pfi£ka«, kterd i!ldoli 
uzavird, je nizkd, tak2e nahromadSnd voda 
feky je n£kdy pfet^kd. Suchd i!ldolf jsou 
ta, kterd bua vflbec vody nemaji anebo ji 
mfvajf jen ob^as. 

Polje je velik^, uzavfen^ koryto se Siro- 
k^m dnem, jeho2 string se ode dna pfikfe 
rozestupuji a je2 se smSrem vrstev pfesn6 
vyvinutj soubfein^ smSr pod^ln;^ vykazuje. 
Objevuji se jen ve zvrasnen^ra lizemi kra- 
sovdm a jsou die nynejSich vddomosti ome- 
zena na Krajinu, zdpadn{ polovici polo- 
ostrova Balkdnsk^ho, Malou Asii, Juru, Jader- 
sk^ a Ionsk6 ostrovy a na Jamaiku. V BosnS 
a Hercegovinfe jsou polje typicky vyvinuta 
a jm^no pro tento itvar krasov^ vzato ze 
srbstiny. V Lykii jmenuji se jail a, na Ja- 
maice Interior Valley. Nejv6t5i dosud 
znim6 polje jest Li van jsko polje vBosnS, 
je2 zaujimd 380 km*) ostatni polje v Bosn6 
a Hercegovinfe jsou mnohem menSi: Neve- 
sinjsko polje mi 188 km*, Popovo 
polje 181 km* atd. a2 k nejmenSim, je2 
maji 2 km\ Mdlo kdy jsou polje po cel^ rok 
suchd, pfevAini v^tSina jich b^vd perioaick^ 
zatdp^na a jen mdlo poljf, pom^rnS hloubSji 
poloien^ch, je stdle vodou naplnSno. Velika, 
periodicky zatdp^nd polje pfemMujl se za 
doby de^Cfl a tdni sn^hu v opravdovd je- 
zera, maximdlni mno2stvi vody pfi zatopeni 
na pf. Planina polje v KrajinS obndSi 
60,000.000 m' a Popova polje v Hercego- 
vin6 asi 356,000.000 m». Tato zdtopa bjvd 
zpdsobena: 1. velmi vodnat^mi, obycejnS 
jeskynnimi prameny, jei v ftecku sluji kefa- 
lari nebo kefalovryri; 2. fekami a po- 
toky jeskynnimi ; 3. e s t a v e 1 1 a m i, t. j. Utvary, 
je2 majice podobu dolin pfi siln^m de^i 
nebo pfi tdni sn^hu vodu casto do zna^n^ 
vJSky metaii, ale pozd6ji opSt ji vpijeji. Voda 
odt^kd pod zemi ponory, je2 se na pokraji, 
hlavnS na ni2si (^dsti polje, nachdzeji. Tyto 
stoky nejsou ohromn^mu pfitoku vody pfi- 
mfefeny. Mnohem vice vody pfit^kd ne£ od- 
t^kd; to jest pfiiinou zdtopy, jei obyc^ejnfe 

V zaf i nebo fijnu nastdvd a v poljich bosno> 
hercegovsk]^ch az do konce kvStna trvd. 

V suchych poljich jsou ponory bud' tak 
hojn6 nebo tak velik6, ie i nejvdtsi mnoistvi 
deSfov^ vody mohou pojmouti, aniz nastava 
zdtopa. Naopak jsou ponory v poljich stale 
vodou vyplndnjch neb jezerov^ch tak mal6, 
ie pfitoku vody neposta^uji. V detn^^ch uze- 
mich krasovych, hlavn^ v zdpadni Bosn£ a 
Hercegovinfi, jsou polje jedind ve\k6 plochy 
hodici se k orbc. Ale velikou Cast jich nelze 



pro nebezpecf zdtop vzd^ldvati, pro£e2 se 
V takov^ch krajich krasovych cist^nim a roz- 
Sifovdnim ponorfl na melioraci polji diildadn6 
pracuje. Cvijid. 

2) K., pohoH rakousk^ho pobfeif, oddilen 
jest lidolim fek So^i, Idrice a Sory (pfitoku 
Sdvy) od Julsk^ch Alp a ddle rovinou lu- 
blaAskou a f. Sdvou ohraniden na severu; 
typicky vystupuje v Istrii, Krajini, Chorvat- 
sku, Dalmacii, BosnS a Hercegovin6. V Kra- 
jin6 vypfna se HruSica s nejvySSf horou Na- 
nos 1300 m, jv. Pivka planina s Javornikem 
(1265 m) a Sneinikem (1796 m); v Istrii 
mezi fekami So£ou, Vipavou a Idricf vypind 
se Tarnovansk^ gvozd, mezi nfmi a zdiivem 
Terstsk^m rozklddd se K., od nShoi jm^no 
pfeneseno i na ostatni horstva podobn^mi 
zjevy se vyznaCujici. K tomuto pfipojuje se 
sm^rem jv. Ci£arija n. Ci^ska planina, po- 
kra^ujkf ai k zdlivu Kvarnersk^mu, a dale 
podmofsky pfechdzejici na Kvarnersk^ ostro- 
vy Cres, Losinj a j. Ostatni jiini ^dst Istrie 
vypln^na jest rovnei krasovou Istrijskou pa- 
horkatinou. V Chorvatsku pfipojuje se 
k Ci5sk^ planinS Chorvatsk;^ K., v^ch. sm€- 
fuje Kapela Velkd a Maid s horami Bjela 
Lasica ([1533 m) a jiinS PljeSivica (1658 m), 
na hranici krajinsk^ u f. Savy vvstupuji Gor- 
janci. Nejjiinfeji rozprostird se Velebit (nejv. 
Bakanski vrh, 1758 m). Nejv^Se na p&d6 
rakousk^ vystupuje K. vDalmaciiv Alpdch 
Dinarsk]^ch (Dinara 1830 m) na hranicich Dal- 
macie, Bosny a Hercegoviny. Podobn$ po- 
kra£uji hfbety krasov^ i po ostrovech Dal- 
matsk^^ch. RozdSliti moino vSechna tato 
pdsma na pfimofskti, K. terstsk^, Ci(^skou 
planinu, Istrijskou vyso^inu, Velebit a z fdsti 
Dinarsk^ Alpy; ostatni ndleieji pasmu vnitf- 
nimu. Z lizemi rakouskeho pokra6uje K. stdle 
sm^rem jv. do Cern^ Hory, odkudi smferem 
vice jiinim obraci se do Albanie. 

Schmidl, Zur Hdhlenkunde des Karstcs 
(Wien, 1854); Wessely, Das Karstgebiet Mi- 
lit^rkroatiens und die Karstfrage (Zdhfeb, 
1877); E. Reyer, Studien iiber das Karstrelief 
(»Mitth. d. k. k. geogr. Ges. in Wicn«, 1881); 
v. Mojsisovicz, Zur Geologie der Karstcrschei- 
nungen (»Ztschr. d. deutsch. u. Ssterreich. 
Alpenvereins*, 1880); v. Guttenberg, Die 
forstlichen Verhftltnisse des Karstes (Terst, 
1882); Cviji<i, Das KarstphSnomen (Vidcft, 
1893). 

Kr&sa viz Aesthetika. 

Kr&Mi: 1) K.Jan, m^§tan prazsk^, jeni 
byl z prvnich obfeti ndboiensk^ch boufi v Ce- 
chdch na poC. XV. stol. Od r. 1382 driel 
d^m »U vinedkuc na ndmSsti Nov6ho mdsta 
praisk^ho (kde jest nyni vojenska nemocnice 
6 604) a byl v r. 1390—1413 nfikolikrate 
konSelem novom^stsk^m. Jsa horliv^m stou- 
pencem u5eni Husova projevil r. 1420 vc 
Vratislavi, kami pfijel na vJroCni trh, sv6 
min^ni ndboienskd; za to byl jat a dodan 
k v^slechu legatovi papezskdmu Fernandovi, 
biskupu luckemu. Nechteje podrobiti se id- 
dan^mu vefejnemu vyzndni viry ve smyslu 
katolickdm, odsouzen jest od cis. Sigmunda 



Krasa — Kraselovsk^ z Kraselova. 



prdv6 ve Vratislavi dlidho na smrt, j byl 
koni po misti srafkin, imnien a updiea 
(15. bf. 1420). 

a) K. Alois, dr. priv, b«va1^ poslanec a 
2urnalista icakf (* 1S28 v Unhoiti). Kdyl po 
afasolutismu Bacnovi zavlidly v Rakousku 
OpSt ut^ienSjSi pom^ry, iida.1 K., aby mu 
ddna byla koncessc k vydSvSnf icBkJcn no- 
vin po1itick$ch, kter£ po vice nei dcsct rokQ 
vychdzeti nesmSly. Obdrlev koncessi r. 1860, 
laloiil dennik >Caa<. R. 1861 zvolen ve vo- 
lebni'm okresu tbirolsk^m poslancem do 
sn^mu fesk^ho a odtud vysUn do Fiisk^ 
rady. Jako poslanec i jako vydavatel novin 
tbB vlak na zfeteli jedind prosp^hy by6, 
Cht^je se aliti advokitem — tehdy jmenovala 
vlSda advokdty — pfisluhoval vlidf a hla- 
BOval op6tD6 proti pravici. Za chovdnf jeho 
dostalA se mu sice adressy ncdfiv^ry oa vo- 
litt, aviak dosahl, po ton baiil: vldda jej 
jmenovala advok^tem. PonSvadi >Cas< ne- 
postavil se na stanovisko stdtoprdvnf a byt 
I V hdjenf ndrodnich zdjm& vlain^, zaloleny 
r. 1S61 tVit. Listy* a >Cas< pfestal brzy 
vychdieti. K. iije od t^ doby jako advokst 
V Praie. Sb. 

Kr4M vii Chrastava 1). 

KnUMVO*, ves V hejt. pfeStickdm, viz 
Kraiovice. 

KnuwL Buprestidae, £ele(f broukQ 5n^- 
n^ch s tykadly nitkorit^i nebo pilovitymi; 
predoprsf mi. mezi pfednimi kyClemi v^bS' 
tek zapadajEci sice aa jamky ve stfedoprsf, 
ktert viak nemSie b^ti do nf vsunut naklo- 
ninfm pFedni hrudi. Bfich sloien z 6 krouikfi, 
E nichi pfednf dva jsou srostld. PFednf a 
stfednf kyfle jsou kulovit^ ae zfeteln^mi pf{- 
vfisky, zadni kySle pHinS; pFikyCK je mali; 
chodidla jsou zfetetn^ Sflennd a fldnky maji 
dva lalflftovitS pfivfisky. Dospfill brouci se- 
ddvajl na kvStech nebo vyhfivajf se na vi^- 
aluni sedice na kmenech, pafezfch i hrani- 
cfch dKvi V lese, Larvy liji pod korou nebo 
ve dfevS strotnfl chorobnjch nebo i zdra- 
v^ch; jsou tela tdhl6ho, zpIoitiWho, zpfedu 
pon^kud rozSifen^ho, s hiavou Urdou, vodo- 
rovnou do hrudi krytd Slitkem lijov4m vta- 
iitelnou; obyfejnj jsou slepd a bcrnonfi. Do- 
ap6H brouci prokusujf se dfevem ven zane- 
chivajice v kflfe po sobfe vjznainfi otvory. 
Rozilreni jsou po viech dilech sv6ta, zvlaSt^ 
hojnS V tropech.kde vynikajf velikostia skv£- 
Ifinibarvami. Znichve abirkdch nejhojntji vy- 
skytiseJulodisCv. t.). Z naiich ncjvfitSi jest 
krasec borovf, Chalcophora mariana (vyobr. 
i. 2371.), nileiejici dopodededi Buprestini, 
vyznaieni tykadty po obou strandch hust£ 
otvory mikroskopickjmi posizenjmi. jeho 
dionze ellipti£nd 26— 30 mm dlouhd t£lo jest 
mfmi vyklenuto, barvy hn£di5 jako m£d4n6, 
nfkdy se slab^m Icskem do zelena. Na itit£ 
iijovdm jest 5 vynikl«ch ieber, na krovkich 



rnalinky 4tihlj. Tykadla jaou tupd pilovita. 
Zije hlavni v soanovjch lesfch a larva zalirS 
se do uschl^ch kmenfl a pafezQ. Velikosti 



73 

se mu rovnd jihoevropskf krasec potem- 
nfkov J, Capnodis lenebrionii, jest viak mno- 
hem 5irS( a silnSjSi, a krovkami do zadu silnfi 
ziiienjmi a na konci utatjmi; barva je CernS, 
skoro bei lesku. Vyskytd se z jara t6i na 
trnkSch v okoli praiskdm, kterd jest nejsever- 
nfjSim jeho stanoviskein. Zdstupcem krdsnS 
barveajch druhfl jest krasec lipovj, Poeci- 




jtbo: 



lonota (Lampra) rutilans, kterj jest pouzc 11 
ai 13 mm dloub^, barvy smaragdove zelend, 
na okraji purpurov^ zlatd, na krovkich s tir- 
kami i tcfkami £erii^m{; nahrbetS jest occ< 
lov6 modrj. Larva iije vc star^ch lipdch. 
K rovn£i ozdobnyra, ale malfm brouEkflm pa- 
tFi kvetokrasi, Aitthaxia, apolnlci, Agri- 
tui (v. Anthaxia a AgrilusJ, a k nejmcn- 
iim druhftm drsnatcc, Traehys, kterJ jest 
t^la jirok^ho, hranatdho, nahoFe plochdho, 
barvy temiiS hn£d£ s n£kolika pHfn^mi kU- 
kat^mi b£lav$mi piskami. Hojn6 na jivovi- 
tfca vrbich se vyskytuje drsnatec malj, 
T. mjnuta, 3 mm dlouhj, iehoi larva vyii'ri 
pletivo listovd svlafce pomiho, tafc ie ne- 
chivd vrchni pokoiku neporuSenu. Kpk. 

XrM«]ovk» {Kraasau), ves v Cechich, 
hejt. a okr. Krumlov, fara Dol. REmov, p^ 
Kara. Ojezd; 25 d., 185 ob. e. (1890), popl. 
dvflr Bartuchov. 

Kn»alov, far. ves v Cechdch, hejt. a pS. 
Strakonice, okr. VolynS; 55 d., 364 ob. t. 
(1890), kostet Bv.Vavfincc (1384 far.) a rodin- 
nou hrobkou Chanovskych a Dlouhoveskych 
z DIouhS Vsi, 4tf. Sk., fid. dvCr Karla sv. p. 
Dlouhoveskdho z Dlouhd Vsi. Starj zdmek 
je zpustl*. BJv. tvri jest rod. sidlem Krase- 
lovskfch z K-a, po nichi K. didili (asi 
V 2. polovici XVI. stol.) BoubinSti z Ujezda, 
I nichi Bohualavovi K. po bitv6 b6lohorsk6 
od krdl. komory prodan £1623) Vicl. Kout- 
kovi Nefanskdmu z Minic. Po tomto ndalc- 
dovali (1629) ZdborM z Brloha, rodina Bris- 
sigel (1669), Jan Igndc DlouhoveskJ z Dlouhfi 
Vsi (16T9), jenf pfikoupil blizkd Nemfice a 
posledni vflli (1701) uiinil r K-a a NSraiic 
rodinn^ fideikommiss rodiny Chanovskjch a 
Dloubovesk^ch z D!ouh6 Vsi. 

KrftBslovik^ z Kra>«lovft, jmdno staro- 
desk6 rodiny vlady£i, jejii erb byla prvotne 
polovice koni s uzdou, pozdfji si vzali na 



74 



Krascnovice — Krasicki. 



itit kotou£ Dlouhovesk^ch a kon6 si pone- 
chali za klenot. Lipolt z Drasova koupil 
ok. r. 1363 ves Kraselov na Prachensku. Sy- 
nov6 jeho byli Vojt6ch (1382—1412), Jan 
(1396—1415), Lipolt (1404—18], Hrdoft a 
1 d f i ch. Prvni tf 1 slouiili pdnam z Ro2em- 
berka, Vojt^ch byl purkrabim r. 1394—1403 
na MensteinS, r. 1410 — 12 na Helfenburce, 
Jan r. 1409 — 13 purkrabim na Choustnice, 
Lipolt r. 1412—17 na Nov^m hradS, r. 1418 
na Choustnice. Lipolt zd6dil po pfibuzn^ch 
sv^ch 2imuntice a Dobronice. Synov6 jed- 
noho z nich byli bratfi Jan Zikmanti6ka 
(1414—47), Arlam a Lipolt, z nichf prvnf 
byl t^2 purkrabim na Helfenburce. Ve 2. pol. 
XV. stol. fill bratfi Jan (1459—78), Lipolt 
(1457 atd.) a Vojt^ch, z nich2 Lipolt s Ka- 
tefinou manielkou statek Host ice vyienil. 
SoucasnS iil Markvart, jeni drfel Stipo- 
klasy a j. vesnice. Manielkou jeho byla Do- 
rota z Hobzi, ktcrd zflstavila po sob$ u§lech- 
tild nadani v Sob^slavi. Synov^ jeho byli 
Burjan, Jindfich, Jan, Vdclav, Mark- 
vart, Zdeslav, MikuldS. Vdclav prodal 
2imuntice a koupil s bratfimi Stfelu (f 1544). 
Z man2. Apolony z Hlavatec m^I jen dv6 
dcery, skrze nH se dostala Stfela do cizich 
rodin. Zdeslav dr2el Kraselov a zemfel s Mi- 
kuldSem r. 1543. Poslednf z toho rodu byl 
KunaS (syn Mikul^§fiv), jen2 driel Hostice 
a r. 1563 zemfel. Hostice zd^dili po n6m sy- 
nov6 sestry Doroty, vdan^ PeSikov^. Sck. 

Krasenovioe, ves des., viz Krasofio- 
vice 2). 

Kruensko, far. ves na Moravg, hejt. a 
okr. VySkov; 117 d., 801 ob. i. (1890), kostel 
sv. Vavfince (od r. 1857 far.), 2tf . 5k., p§. 

Xrasetin, Krasletin, osada na i!ipati 
Blansk^ho lesa v Cechdch, hejt. a okr. Krum- 
lov, fara a pS. Kremie; 51 d., 379 ob. 6. (1890), 
hdijovna. R. 1372 pfisluSela k fafe krumlovskd 

KrasetiiisU hora viz Klet. 

Krasoh viz KraSov 1). 

Kraaioe, ves na Morav6, hejt, okr., fara 
a p§. Prostfejov; 65 d., 401 ob. i. (1890), kaple 
sv. Joscfa z r. 1715, zdloina a parni ral^n. 
K. nileiely ke hradu Plumlovu, r. 1322 do- 
staly se koupf panflm z Kravaf, z nichi Petr 
daroval je novd zalo2. augustinian. klaSteru 

V Prostfejovd, po jeho2 zruSeni dostaly se 
k Plumlovu. R. 1894 vysvScen nov^ kostelik. 
Srv. »Hlasy z Han^c 1895, d. 49. 

Krasloki Ignacy, basnik polsk^ (* 3. un. 
1735 V Dubiecku v HalicJi — f 14. bf. 1801 

V Berlin^), pochdzel ze starobyl^ho rodu 
51echtick6ho a otec jeho bylkastelanem chelm- 
sk]^m. Osifev v 10. roce, urden byl matkou 
ku stavu duchovnimu, vzd^lal se u jesuitd 
ve Lvovfi a nemaje je§t€ svficeni, zastaval 
ji2 die tehdejSiho zvyku n^kter^ v^nosn^ 
Ufady duchovni. Tak byl kanovnikem kijev- 
sk;^m a przemy^lsk^m (1750), koadjutorem 
opatstvi w^chock^ho a proboStem przemy^l- 
sk^m (1758). Aby dovrSil sv6 vzdfeldni, odebral 
se do kima a vrdtiv se r. 1761 do vlasti stal 
se pro svflj vtip vitan^'m spoleinikem v ari- 
stokratickjch kruzich krakovsk^ch, Ivovsk^ch 



i varSavsk^ch. Zahy licastnil se t6i politi- 
ck^ho iivota a byl s F. J. Potock]^m pfivrien- 
cem sask^ strany. Sezndmiv se vSak diiv^rn6 
se stolnikem litevsk^m S. Poniatowsk^m, 
pfestoupil koncem r. 1763 na jeho stranu a 
uvital jeho nastolenf slavnostnim kdzinun. 
Pfdtelstvi toto m^lo d{kie2it^ v^znam pro 
K-k^ho: stal se zdhy pfedsedou DOv6zfize- 
n6ho tribundlu malopolsk^ho a pozd^ji ud^- 
leno mu biskupstvi warmii\sk6, spojcn^ s hod- 
nosti kni2eci. Ale K. nav§t6voval sv6 biskup- 
stvi jen obdas, stdl^m sidlem jeho byla 
VarSava, kde vedl vesel^ sv6tsk^ 2ivot, tak 
ie stal se pfedm^tem detn^ch pamiletft, ano 
koloval i posmSSn^ obrdzek, kterak slou2t 
mSi obklopen damami v krinolin^ch. Jsa jii 
tehdy pfedni literdrni znamenitosti, mil dca- 
stenstvi ve v§ech vd2n£j§ich udllostech, po- 
fddal literdrni vedery a obklopoval se bds- 
nik^ i u6enci. Pomdr jeho k Poniatowsk^mu 
zatim zna6n6 ochladl, pon^vad2 K. k jeho 
politice choval se zdrielivS. Kdy2 po prvnim 
rozd^leni Polska biskupstvi warmiAsk^ pfi- 
padlo Prusku, K. nucen byl pfestihovati se 
do Heilsbergu, odkud jen obcas dojfidSl do 
Berlina nebo do PostupimS v zdle2itostech 
sv6 di^c^se anebo k 2ddosti BedHcha IL, 
jen2 si jej velmi oblibil. R. 1782 navStivil 
opStng VarSavu a sv6 pfibuzn^ v Halidi. Za 
(tyflet^ho sn^mu meSkal rovnH ve Var$av6, 
ale politiky se nei!i£astnil, napsav pouze sa- 
tiru na licastniky tohoto sn6mu (OrgaTty), 
Po kone£n^m rozd^leni Polska jmenoval jej 
prusk^ krdl arcibiskupem hn^densk^m, na- 
iei K. iil vStSinou ve Skiemiewicich, zab^- 
vaje se s pfitelem F. Dmochowsk^m litera- 
turou a v6dami. Prvni jeho sbirky vyily 
s ndzvy Mysieis (VarSava, 1778) a Monacho- 
machia c\yH wojna mnichow (t., 1778). Po- 
slednSjSi vzbudila znadnou nevoli v ducho- 
venstvu pro 2ertovn6 vylideni nedinn^ho 
iivota kldlterniho, pferuSovan^ho pouze 
scholastick^mi disputy nebo panegyrick^mi 
fedmi, co2 vyvolalo vtipnou obranu spiso- 
vatelovu, vydanou s ndzvem Antimonacho- 
machia (t., 1780), kdelto prvnfejii ve form6 
iertovni^ho zvifeciho eposu licila satiricky 
tehdejSi rozepfe Slechtick^ a nepofadky stdtni. 
JeStfi v6t5iho i!isp6chu doSly jeho Satyr^ (t., 
1779), delici lehkou, nikoho neurdiejici ironii 
proti ndrodnim zlozvykflm, a Bajki i pr^po- 
wiesci (t., 1780), je2 vynikaji dramatismem a 
vtipem a vychovaly ji2 nejedno pokolenf. 
Mimo to vydal je§t6 sbornik drobn^h vers& 
Wiers\e (t., 1784), mdlo zdafil6 epos Wojna 
chocimska (t., 1780) a Listy i pisma r6{ne (t., 
1786). Soucasng p6stoval pilnd t^2 prosu, jak 
svSdci: povidky Niko^nja Doswiadc^yhskicgo 
priypadki (t., 1776), typ to nejednoho Po- 
laka, odddvajiciho se nasledkem Spatn^ho 
vychovdni 2ivotu dobrodru2n^mu a teprve 
po t^zkych zkouSkdch vracejiciho se na pra- 
vou cestu; Pan podsloli (t., 1778 a 1784, 2 d.), 
nedokonden^ to obraz idealu obcana polskeho, 
a dila popularni i poucna: Historya (t, 1779); 
Zbior potr^ebnych wiadomosci (t., 1781); A'a- 
Undari obywatelski (t., 1793); Listy o ogro- 



Krasikov — Krasiiiski. 



75 



dach a j. Pfclo2il td2 Ossiana,^ Plutarchovy 
zivotopisy, die nichi napsal Zycia xp^cnych 
me^ow, prace Lakianovy, je2 poskytly mu 
vzor pro vlastni Ro^mouy \mariych a pod. 

V rukopise zachoval se jeno rozsdhW Herbari 
s^lachty polskiej, K. naleiel ku pfednim mu- 
2dm sv6 doby a b^vd zvdn kniietcm bdsnikfi 
dob Stanislavovsk^ch. Vynikal vrozen^m hu- 
morem a vesel^, nenucen^m, jemnjm vti- 
petn. NejvStSiho Tisp6cha doSly jeho bajky, 

V nichi nepfedstihl ho dosud 2ddn^ ze spi- 
sovatelA polsk^ch. Z ostatnich vynikaji jckS 
jeho satiry. Jest iH tvflrcem fertovndho 
eposu, ano zkouScl s menSim lispSchem t6i 
sily V bohat^rsk<S poesii. Prosaickd spisy 
jeho vyznaiuif se vzornou mluvou a ^ist^m 
slohem, obsahovg jsou pozoruhodny rovn&2 
se strdnky satiricko-didaktick6 V ka2d^ jeho 
prdci Ize postfehnouti hlubSi, filosofick^ ni- 
zor na otazky a zdle2itosti lidsk6, pfim^ 
vztah jeho k 2ivotu» co2 bylo pficinou, 2e 
sv6 prdce vyddvat anonymnS neb se Sifrou. 
SoubornS vydal je ncjprve F. Dmochowski 
(t., 1803—04, 10 diia a 1830—32, dil 11.— 18., 
nov6 vyd. t, 1878—79). Vy§ly t6i v Lipsku, 
Krakov6 a ve LvovS. Srv. o nem: studii Kra- 
szewsk^ho (t., 1880); P. Chmielowsk^ho, Stu- 
dye i Szkice (Krakov, 1886) a J. Tretiaka, 
O satyrach K-cgo (1893). Do ceStiny bylo 
z nSho pfelo2eno n^koUk bajek a satir. Jeho 
komick^ epos pfelo2en byl do frandiny od 
Duboisa a Lavoisiera. Snk, 

BLrasikov: 1) K., Svamberk {Schwam- 
berg), osada v Cechach u KokaSic, hejt. Tepla, 
okr. a pS. Bezdru2ice, fara Celivo; 12 d., 107 
ob. n. (1890), kaple sv. Maff Magd., vysta- 
v6ni (v XVII. stol.) na mistS kaple zamcck^, 
popl. dvflr. ov^fn, pivovar, obora a myslivna 
Karia kn. L5wensteina a ml^n. Nad osadou 
zficeniny hradu K-a v rel. v^Sce 65 m, na 
srdzn^ skale, pfistupn^ z v^'ch. strany, s pfed- 
hradim, hradnim kostelem, zasvSccn^m MaH 
Magd., vystav. r, 1652 frestaurovdn 1891) na 
mist^ shofevSiho kostela Sv. Jifi, s p^kn^mi 
ndhrobky rodu Svamberkovsk(Sho. Zalo2en 
byl nejspise v XIII. stol., prvjm dr2itclem 
pfipomind se Ratmir zc Skvifma, purkrabf 
na Pfimd6, jen2 psal se z Ka. Jmeno hradu 
mfeni sc ji2 v 1. stol., kdyz pHjal rod tento 
do sv6ho erbu bilou labuf, odkud2 zvan 
Svamberk. V pol. XIV. stol. dr2el K. Bohu- 
slav ze Svambcrka a po n6m (f 1372') syn 
Bohuslav ze Sv. Ve valkdch husitsk^cn byl 
stfediskem katolicktj moci na Plzensku. Sy- 
nov6 Bohuslavovi, Bohuslav a Hynck KruSina, 
postavili se na odpor 2i2kovi r. 1420 tak 
uailovn^, 2e podafilo se jim v okoli NckmSfe 
jej zatlaiiti, pro6e2 r. 1421 2i2ka uslygev, 2e 
Bohuslav zdr2uje se na Svambcrku, zancchal 
obl6hani Stfibra a oblehl K., jej2 dobyl a 
Bohuslava zajal. Pro siln6 pfirozen^ opev- 
n^ni hradu zvolil si 2i2ka K. za hlavni svoje 
stfedisko vale6n6 moci na Plzeftsku a hrad 
udr2cl V rukou tdborsk}Jxh pfcs usilovn^, 
n£koliker6 dob^vdni lantfridcm plzcAskJm 
r. 1421 a kfi2dck^m vojskem r. 1431. Teprve 
r. 1436 vyddn jest Hynkovi Krusinovi, jcni 



jej opravil, avSak r. 1443 hrad vyhofel, tak2e 
na das nebyl ob^van. Po smrti Krusinov6 
r. 1453 dSdil zbo2i Svambersk^ syn jeho 
Bohuslav, jen2 byl sice katolikem, avSak a2 
do uzavfeni Jednoty zelenohorsk^ dr2el pfl 
Jifiku Pod^bradsk^m. Pozdfeji podporovalMa- 
tidSe Korvina. Po smrti BohuslavovS (1490) 
ujal se panstvi jedin^ syn jeho lindfich, jen2 
vSak zemfel ji2 n 1520 bezd^tek, a K. pfeSel 
die jeho zdv^ti na synovce jeho KriStofa 
ze §v. a po n6m (f 1534) na syna KriSto- 
fova JindHcha, jen2 v5ak jej ji2 r. 1544 pro- 
dal Volfovi ml. Krajifovi z Krajku. Volf, 
siicastniv se protidynastick^ vzpoury r. 1547, 
zbaven hradu a cel^ho panstvi, jez r. 1548 
proddno dMidnS rodu Slikovsk^mu, za nich2 
vSak panstvi tak zadlu2eno, 2e r. 1569 pro- 
ddno ncjv£t§. v^fiteli Joachimovi ze Svam- 
berka, jen2 nejenom zpustl^ a zanedban^ 
hrad, ale i otcovskou hrobku rodinou v kapli 
sv. Jiff opravil. Po smrti Joachimovfi (1574) 
spravoval K. do zletilosti syna Jil^iho Petra 
str^c tohoto Jindfich ze §v. a po JiHm (t 1608) 
obdr2cl hrad a ce\6 panstvi bratr Jan Sebe- 
stian, jehof syn a ndstupce Jan Bedfich 
ze §v., horliv^ katolik a pffvrzenec Ferdi- 
nanda II., panstvi svoje znadnS rozmno2iI. 
R. 1644 vyhofcl hrad upln6, tak2e stdl opu- 
§t6n V zficenindch. R. 1647 osazen Svdd. ge- 
nerdlem Wranglem. Po 301et6 vdlce hrad roz- 
bofen]^ ji2 neopraven, tak2e od toho ^asu 
jest V ssutindch. Po smrti Jana Bedficha 
(1659), jim2 vymfel rod pdnfl ze Sv., pfeSlo 
cel6 panstvi na Jana KriStofa hr. z Heissen- 
Stcjna a po n6m na dccru jeho Zuzanu, ji2 
dan vSnem po snatku s Janem hr. z Vrtby, 
od n5ho2 r. 1712 koupil cc\6 panstvi svam- 
bcrsk6 Maxmilidn Karel kni2e z Lowenstein- 
Wertheimfi. EMj. 

2) K. {Budigsdorf), ves na MoravS, hejt. a 
okr. Zdbfeh, fara Tatenice; 103 d., 13 ob. c., 
659 n. (1890), kaple Andfelil Str, 2tl^. sk., p5., 
telcgr., Stan. Rak. st. dr. (Zdbf eh-C. Tfebova). 
Fid. statek Jana kn. LiechtenSteina. 

Kraalkovloe, ves v Ccchdch pfi potoku 
B6l(:, hejt., okr., fara a p5. Pclhfimov; 17 d., 
114 ob. c. (1890), ml^^n. 

Kraaliiaki, jm6no starobyMho slechti- 
ck^'ho rodu poiskeho erbu Slepowron. Pflvod 
svflj odvozuje od pololegenddrniho Wawrztjty, 
knizcte mazovcck^ho, a hctmana Konrada I., 
jm^no pak ode vsi Krdsnd v Ciechanowsku 
na Mazovsku. 

1) K. FraAciszek. biskup krakovsk^ a 
podkanclef korunni (* 1552 v Krdsnem — 
t 1577 V Bodzentynfi), vzdfilav sc za hrani- 
cemi a v akademii krakovsk^ byl zdhy di- 
plomaticky 6inn^m. Posldn jmenovitfe v zd- 
jmech polsk(3ho duchovenstva do feima (1555 
a 1558), k cisafi Maxmilianovi (1565), na fi§- 
skj sn(im nSmeckJ (1566), na snSm augSpur- 
sk]? do Vidn6 (1568) a konccnS jmenovdn 
podkancl<-fcm. M61 veliky vliv na Sigraunda 
Augusta, vynikl iinnosti v otdzcc unie na 
snemu lubelsk^m (1569) a sloiiv po smrti 
kralovfi iifad podkancl^fe byl cinn^m ve- 
l^ejnS, usiluje o shodu a mir mczi stranami. 



76 



Krasinski. 



Vcden touto snahou podal na aktfi konfede- 
race varSavskc, jedin^ z biskupfl, hlas za 
volnost svedomi, coi vyvolalo znafn^ odpor 
ve stranfi protivn^. Pozdfiji byl horliv^ 
strannikem Maxmilidna, ale podrobiv se v&li 
v6t§iny stanul v6rn6 po boku St^pdna B^- 
thoriho. Mnoho zprdv o vefejn^ 6innosti jeho 
poddvaji »Akty podkanclerskie i poselskiec 
a »Biblioteka Ordynacyi KrasiAskich* (Var- 
5ava, 1869—71 a Krakov, 1872). 

2) K. Jan, historik, synovec pfed. (* 1550, 
t 1612 V KrakovS), vzdSlal se ve Vidni a 

V Italii a po svdm ndvrat^ do vlasti stal se 
tajeninikem St£pdna Bathoriho. Hlavni jcho 
spis jest PoJonia (Bologna, 1574), kterj pfe- 
tiskl Mitzler a do polstiny pfeloiil St. Bu- 
dzirtski (Varsava, 1852). Mimo to vydal: Ora- 
tio ad Senatum et Equites Polonos de electione 
Henrici Valesii (t., 1573) a Elegia (Neapol, 
1572) za pfi^inou smrti Sigmunda Augusta. 

V rukopise z&stavil Commentarii belli Livo- 
nensis atque duels Moscharum contra Livones. 

3) K. Waleryjan Skorobohaty, publi- 
cista polsk^ (♦ kol 1780 — f 1855 v Edin- 
burce), vzdSlav se v NSmecku byl i!lfednikem 
ministerstva osvSty ve Var§avd, kde r. 1826 
zaioiil stereotypovou knihtiskarnu. Za po- 
vstani r. 1830 poslan byl v diplomatick^ch 
zdlelitostech do Anglie, kde j'li z£kstal. Hlavni 
jeho spisy jsou: The rise, progress and decline 
of the Reformation in Poland (Lond;^n, 1839 
a2 1840, 2 dily, n^m. pfekl. Lipsko, 1841); 
Panslavism and Germanism (t., 1848, nSm. 
Lipsko, 1848); Lectures on the religious history 
of the Slavonic nations (t., 1850, 2. vyd. Edin- 
burk, 1851 a franc, pfekl. Pah'i, 1853); Mon- 
tenegro and the Slavonians in Turkey (t., 1853); 
The Polish Question (t., 1855); Poland, its hi- 
story, constitution, literature atd. (t., 1855). 

4) K. Jdzef Wawrzyniec, spisovatel 
pol., znam^ jm^nem Obo^nica (♦ 1783 — 
t 1845 v Krakovfe), byl poboinikem Knia- 
ziewiczovj^m, ale vystoupiv z vojska vfinoval 
se literature. R. 1845 zaloiil ve Var5av6 knih- 
tiskdrnu. Vydaval X.€i vjborn^ 6asopis tcchno- 
logickj »Piast« (1829—34). Z jeho praci uvd- 
dime: Pi-^ewodnik dla podrofujqcych iv Polsce 
(Varsava, 1821, franc, pfeklad 1820, rus. Pe- 
trohrad, 1822); Upominek podrec\ny alfabe- 
tyciny . . . (Krakov, 1845). 

6) K. Wincenty, general pol. (* 1783 — 
t 1858 ve Varsavd), vstoupiv k vojsku Na- 
poleonovu stal se plukovnikem, r. 1811 gc- 
nerdlem brigddy a r. 1813 generalem divise. 
Ucastnil se v§ech v^prav velk^ armady a 
r. 1814 jmenovan vAdcem vojsk polskjch ve 
slu2b5 francouzsk^, ktera po pddu Napoleo- 
nov^ pfivedl zp^t do Polska. Dosdhnuv titule 
hrab^ciho a usadiv se ve Var§av6 soustfe- 
d'oval ve sv^m dom€ nejielnSjSi literdty vdobfi 
tuh^^ch zapasQ mezi romantiky a klassiky. 
R. 1818 byl marSalkem sn^mu, r. 1825 sena- 
torem a r. 1826 povJSen za generdla jizdy. 
Jakoito Clen sndmovniho soudu proti obvi- 
nSn]^ra z velezrady jedin^ hlasoval pro trest 
smrti, Hmi pozbyl v polsk^ spolec^nosti dpln6 
popularity. R. 1830 jmenovdn pobo^nikem 



a clenem adrainistracni rady, na^ei v 1. 1855 
ai 1856 zastaval i!ifad mistodr^iciho v kral. 
Polsk^m. Z jeho spisfi jsou hlavn6jSi: Essai 
sur le maniement de la lance (Pafii, 1811); 
Aper^u sur les Jui/s de Pologne par un of/icier 
general polonais, nonce a la diete (P^i2, 1818, 
2. vyd. VarSava, 1818) ; R^ut oka na wiesic^ow 
Pi'owancyi \wanych trubadurami fVarS., 1818). 

6) K. Adam Stanislaw, biskup a spi- 
sovatel pol. (* 1810), byl professorem fim- 
sko-katol. akademie duchovni v PetrohradS, 
pozd^ji kazatelem ve Viln6, assessorem Hm.- 
katol. koUegia v Petrohrad^ a kone2n& bisku- 
pern vilensk^m. Po r. 1864 opustil Vilno a 
2il uvnitf Ruska. Vydal: S^tuka rymotw6rc\a 
Horacego (Vilno, 1835); Gramatyka polska 
(t., 1837 a castfeji); Noworoc\nik literacki na 
r. 1 838 I 1843 (Petrohrad, 1838); Prawo 
kanonic^ine (Vilno, 1861) a j. Mimo to pfelo- 
zil Slovo o pluku IgorovS (Petrohrad, 1856) 
a vydal ndkladem krakovsk^ akademie, jeji2 
byl dlenera, dilo Siownik synonimow polskich 
(Krakov, 1885) a dale Sto idan dwuiviersio- 
wych (t, 1887 a 1888). 

7) K. Zygmunt, syn K-kdho 5), bdsnik 
pol. (♦ 19. lin. 1812 v Pafiii — f 23. linora 
1859 t.), jako potomek starobyldho rodu 
(matka byla z domu RadziwiHov^ch ) nabyl 
velmi pecliv^ho vychovdni. Domacim u^ite- 
1cm jeho byl mimo jin^ t6i J. Korzeniowski. 
Vedlc toho navstSvoval lyceum (od r. 1826) 
a akademii (1828), studujc pr^va. Nadan^mu 
mladiku pravem pfedpovfdali skv^lou bu- 
doucnost. AvSak zdhy stihla celou rodinu 
va2na katastrofa. Kdyl otec Kkdho na snc- 
movnim soudc hlasoval proti politick^'m 
spiklcncflm, dflm jeho pozbyl ve§ker6 popu- 
larity. Ano doslo ku pfim^mu nepfdtelstvi 
i proti mlademu K-k^mu, kdy2 z rozkazu 
otcova nesiiiastnil se pohfbu pfedsedy to- 
hoto soudu, vojvody Bielirtsk^ho, a jedin^ 
ze student^ dostavil se do universitnich pFed- 
ncl§;.'k. Soudruzi za to zneuctili ncvinn^ho 
vykonavatelc vOle otcovy, strhali s jeho Satu 
vyloiky a vystrcih jej z poslucharnv. K. po 
t^to potup6 zdhy opustil vlast. Nebfaha uda- 
lost ta m^la rozhodn^ vliv na ceiy 2ivot 
basnikflv. Ani sv^ch basni neotiskoval se 
sv^m jm^nem, tak ie b^val zvdn die ozna- 
ceni Klaczkova »nejmenovan^m basnikem 
Polska« (le po6te anonyme de la Pologne). 
Bezd^^n^ vyhnanec odebral se do Sv^xarska 
a V GencvS sezndmil se s Mickiewiczem (1830), 
jej2 dovedl si nakloniti sv^mi schopnostmi 
i genidlnimi ndzory, tfeba 2e tento stal ji2 
tenkrdte na vrcholu sve sldvy. Pi^atelstvi obou 
potrvalo i v ]&im^, kam oba se uch^lili. Zatim 
vsak udalosti var§avsk6 a smutn^ jejich v^- 
sledck, jmenovit6 pak trpky osud otcflv, pu- 
sobily t^ice na mladdho K-k^ho, tak ze se 
rozncmohl. Pod stalymi utrapami moralnimi 
slabd jeho zdravi nikdy jii se nezotavilo. 
TrpSl po cel^ iivot nervov^mi zdchvaty a 
slabosti oci, dochdzeje jen obcas lilevy. Nej- 
Icpe svfeddilo mu podncbi italskd a proto 
podzimni a zimni m^sice travil obycejnc 
V Rimfe. Na jafe a v \6th nav§t^voval Idzen- 



Krasihski. 



77 



skd xni'sta, jako Gr&fenberg, Baden, Kissingcn. 
Ems a pod. Jen kdy2 nabyl op6t sil, 2il 
V Drdldanech, v MnichovS nebo ve Vidni. 
Do vlasti vracel se nerad a z nutnosti, z pfi- 
chylnosti k otci, k n6mu2 Inul nev^slovnou 
Idskou synovskou, a£ v ndzorech jejich pa- 
novala hlubokd propast a mladj^ K. vyh]^bal 
se vSem hodnostem a i^fadfim, jichi snadno 
pH postaveni otcovS mohl dosici. R. 1843 
vyhovSl pfdni otcovu a o2enil se s hr. A12b£- 
tou Branickou. Kdy2 otec stal se mistodrii- 
cim a nabyl opdt ilcty a obecnd vainosti, 
nebot se ukdzalo, 2e v§e, co podnikal, dinil 
z t\st6 Idsky k vlasti, K. t^Sil se z toho nad 
miru. Radost jeho v§ak netrvala diouho, op6t 
se rozstonal a r. 1858 pfijel do Pafi2e, aby 
odtud odejel na jafe do Aliiru. Zde vSalc 
stihla ho zpriva o smrti otcov^, jej2 pfeiil 
pouze o tfi m^sfce. 

Literdrni dinnost zahdjil K. ji2 ve ikole 

povidkami Grob rod\iny Reichsthalow (1827, 

spolu s pfitelem Gaszczyiisk]^m) a Wfady- 

siaw Herman i dw6r jeho (1828, s Gaszczyh- 

sk^m a Magnuszewsk^m), napsan^^mi ve vkuse 

a pod dojmem W. Scotta. Po nich ndsledo* 

vafy Starosta }^ilc{ek (1829) a Teodoro krol 

Borow (1830). V6tSiho Usp6cnu ne2 tyto prace 

do$el Agay-Han (Vratisfav, 1834) z dob Di- 

mttrije Samozvance, avSak prvni vynikajici 

pfivodni praci ieho iest Nieboska komedya 

(Frankfurt, 1834), v ni2 rdzem postavil se na 

vSeobecng dSjove stanovisko, uvaiuie o jedn6 

z nej2ivotn£jsich otcLzek spoleiensHch. Na- 

zval ji >ncbo2skou kom^diic die sv6no vzoru 

Dantea, jeho2 si velmi v<i2il, stoje mu zd- 

rove A nejbli2e zvldStnostmi sv^ho talentu. 

Kde2to vSak Dante mluvi o zdhrobnich v6- 

cech ^lovSka, K. \iti sou^asnou spole^nost 

evropskou, jeji nesnesiteln^, peklu se podo- 

baiici stav, jevici se v zlpase dvou 2ivlfi. Na 

iedn6 strand stoji odumirajici, ofBci^ni spo- 

le^ost, zvifeckd, bez idedlQ, na druh^ vystu- 

puje otdzka socidlni, hrub^ a hladovd massy 

2ddaji rovnoprdvnosti v u2ivani moci a ra- 

dosti 2ivotnich. Zdpas ten zobrazen jest na 

dvou typick]^ch zastupcich — hrabSti Henry- 

kovi a na Pankr^ci. Tento jest such^, nefi- 

tostn^ theoretik revolucionaf, onen pfed- 

stavuje odumirajici aristokratickou spolecnost 

a kulturu minulosti. Henryk vitSzi, ale citi, 

2e neni schopen na zficenmach star^ho po- 

i^ddku zbudovati ndco nov^ho. V obou bdsnik 

nevidi pravdy. Pfed umirajicim vit^zem ob- 

jevi se obraz Kristfiv, jej2 klesajici vit^z vita 

slovy Julidna Apostaty: >Galilaee, vicistic. 

BdseA ted^ nekonci pessimisticky, bdsnik 

vefi ve vit^zstvi dobra, a6 nezna cesty a 

doby, kdy ho bude dosa2eno. Rdz jeji jest tedy 

symbolistick^ a cela prace prozrazuie sm£- 

lou, genidlni ruku, pfedevsim v plastick6, 

stru^n^ kresbS 2ivotnich postav. Dostihnuv 

zde mistrovstvi um61eck6 tvorby, objeviv 

viude utajenou socidlni otizku a vyliciv bas- 

nicky vidmu evropsk^ spoleinosti, K. v6no- 

val se pak v;^lu<^n6 t^mlf otazce sv^ho nd- 

roda. Pfechodem k tomuto stanovisku jest 

druha jeho dramatickd baseii Irydion (Pafiz, 



1836), lidici episodu z cisafsk^ho &ima za 
panovini Heliogabala, ale v podstat6 zaby- 
vajici se otizkou, ji2 dotkt se Mickiewicz 
V >Konradu Walenrodovi«, ale jinak, pokro- 
kov6ji zde felenou. Vynikajici tick Irydion 
chovd stejnou nendvist k v^^ndmu m^stu, 
jako Walenrod k nSmeck^mu hLdu, a pAsobi 
na Heliogabala, aby jej pf imSl ke zkdze mS- 
sta. V okam2iku katastrofy dilo jeho se vlak 
nezdafi, nebof biskup Viktor pfemluvi kfe- 
sfany, dokdzav jim, 2e jejich povinnosti jest 
trp^ti zio. Stoupenci starofimsk^ho 2ivota 
seskupi se kolem Alexandra Severa, Helio- 
gabal padne a Irydion hodld se usmrtiti. 
Kdy2 chce se vrhnouti do hofici hranice, 
chopt se ho tajemn^ rddce jeho Massinissa — 
symbolisticka osobnost, oznaiujici ducha ne- 
kone^n^ho popirini a negace, jak star^ho 
feima, tak vlddy Kristovy, a slibuje mu ukd- 
zati pdd v^dndho m^sta. Irydion po Sest- 
nacti stoletich se probudi a vidi posledni 
dny pape2sk^ vlddy. feim sice pad), ale ve 
sv^tS buji zlo ddle a Irydion pohnan jest 
pfed soud. Viny jeho se mu odpouStdji pro 
jeho Idsku k Hellad6. Ale jest nucen vt^liti 
se podruh^ a 2iti soucitem, liskou a bea 
nenlvisti. K tomu U£elu posUn jest do zem& 
hrobd a kfi2Q, pod kterou tfeba rozum^ti 
vlasf bdsnikovu. V tomto zav^rku taji se 
vlastni kf esCanskj^ a vlastenecky smysl bdsn£» 
kter^ dlouho nebyl pochopen, nebof spolec- 
nost polski by la tou dobou zaujata revoluc- 
nimi agitacemi z Pafiie, kde soustfedila se 
vynikajici emigrace polskd. Mickiewicz ne- 
vzdal se viry v obnovu Polska a nevida na 
zemi po vyderpani v§ech si I prostfedkA k to- 
muto obnoveni, upadl do hrub^ho mysticismu 
Towiatisk^ho, v^ficiho v sily nadpi^irozen^. 
Duch K-kdho nebyl naklon^n k mystice, na- 
opak, basnik byl metafysikem na pHsn6 filo- 
sofick6 pAd£, myslicim v obrazech, ale kriticky 
je analysujicim do poslednich kofenii, peCuji- 
cim pfedevSim diti sv^mu nadSeni a svi^m sym- 
pathiim raciondlni podklad, demonstrovati je 
(Spasowicz). Cim v£t§i byl pdd jeho vlasti^ 
tim vStsi i jeho laska k ni. VSfil pevn6 ve 
velik^ Ukol sv^ho naroda a v tdto vife po- 
dobal se star^^m slavjanofilflm moskevsk^m 
§koIy Chomjakova a Aksakova. Jako oni od- 
kojil se filosofii Hegelovou a stal na piid^ 
kfesfansk^, ndbo2cnsk6, uzndvaje pouze ooha 
osobniho. Ale pf i torn nebyl prost svobodo- 
myslnosti. V6fil, 2e sam katolicismus mfi2e 
se zdokonaliti. Vida marnost politick^ prace 
sv^ch krajanfl, neoCekdvaje niCeho od zdp» 
Evropy, K. ncpfestal v6f iti v politickd vzkfi- 
§eni sv^ vlasti. Ale podobnS jako moskevSti 
slavjanofilov6 upadal do chyby, 2e pfilis 
idealisoval jeji historickou minulost. Chyba 
ta nevedla jej vSak k tich^mu quictismu,. 
n^br2 k mravnimu obrozeni v zajmu blaha 
naroda, k ndrodnimu asketismu v duchu 
kfesfansk^m. Nehldsal postup v massach,. 
n^br2 zdokonaleni se kafd^m jednotliycem, 
trpSlivost, nekonednou lasku a utrpeni. T£- 
mito vlastnostmi vyznacuje se jeho Pr^edswit, 
pocat^ na bfehu Comskcm (1840) a dokon- 



78 



Krasis — Kraslice. 



^en^ V Nizze (1843). Po t^to prdci hodlal K. 
odlo2iti bisnick^ p^ro, ale udllosti politick^ 
pfim^ly jej zDOva promluviti ku sv^m kra- 
janAm. Proti politicko-revolu^ni agitaci na- 
psal svflj labuti zp6v — Ptalmy priysitoiei^ 
spojujici V harmonick^m akkordu vfru, na- 
-diji a Idsku, ale chovajfci v sob$ i velkd, 
smirodatni hesla: >Jeden, tylko jeden cud: 
z szlacht^ polsk^ polski ludfc 2aliny tyto 
^yvolaly pFikr^ posldni dosavadnfho pfitele 
jeho J. Slowack^ho, jen2 posmfval se Slechti- 
ck^mu synu sesllbl]^ch nervfi, ale dfive ne2 
posldni toto dostalo se do vefejnosti (1848), 
dfcjiny rozhodly ve prospSch K-k^ho: r. 1846 
polski povstinf v Poznaftsku okam2it6 udu- 
leno a v Halifi potladeno pomoci sam^ch 
sedldkA. Krveprolitf v Hali^i a obsazeui ICra- 
kova r^ousk^mi vojsky zlomilo mravni i f^- 
■sick^ sfly bdsnikovy. K. nileif s Mickiewi- 
czem a S(owack^m k bdsnick^m hvSzdim 
prvntho fddu, jak^mi zaskvila se poesie pol- 
skd V prvni polovici tohoto stoletf. Jeho poesie 
jest tendendni, proniknuta fsouc vysoce ^thi- 
ck^m citem vlastenectvf. Zakladem jejim jsou 
^thick^ otdzky, snaha po torn, co jesti nenf, 
ale CO h^\\ musi. Podobaje se Danteovi neni 
slep^m jeho n^sledovnikem, ad md i svoji 
Beatrici, toti2 hrab^nku Delfinu Potockou, 
2enu nehodn^ho mu2e, bytost trpfci a stra- 
Kiajici, s n{2 spolednS stopuje obrazy minu- 
losti, pfitomnosti i budoucnosti. SdSluje ji 
tyto vidinv, basnfk 6asem z mocn6ho dra- 
matika stavd se lyrikem prvniho fadu, pfe- 
chdzejicim od plamenn^ho rozhorleni k oka- 
m2ikam nejvySli extase. Sebran^ spisy jeho 
vySIy s jeho jm6nem poprv6 v Lipsku (1863, 
3 dily), pak ve Lvovfi (1875, 2 d.). Mno2stvi 
bdsni obsahuje t^2 jeho korrespondence Wy^ 
jqtki I listow Z. K-cgo (Pafi2, 1860) a lepSf 
vydani Lxity Z. K-^^o do Konstantego Ga- 
siyiiskiego (Lvov, 1882). NejlepSi rozbor iin- 
nosti K-k^ho podal S. Tarnowski (Zygm. K., 
Krakov. 1892). Do deStiny pfeklidaU jeho 
bdsnS Celakovsk^ (Agay-Han), J. V. Frii 
(Irydion) a F. Kvapil, jen2 vydal jeho »Se- 
brane spisy* (»Salonni bibliot.* J. Otty, 1880, 
2 dily) s v6cnjm ilivodera. Srv. t6i Pypin a 
Spasovii, Historie literatur slov., J. Gnatow- 
sici, Moja Beatrice, kartka z fycia Z. K-ego 
(1879) a rozpravy B. Chlebowsk^ho o Iry- 
dionovi a Nebo2sk6 komedii (1884). Snk. 

8) K. Wlad yslaw, hrabg, syn pfed. (♦ 1845, 
t 1873), studoval prava ve Francii a navrd- 
tiv se do vlasti vyddval v 1. 1869—72 »Bi- 
blijoteku Ordynacyi K-chc z rukopisfl, nal^- 
zajicich se v jeho sbirce. Mi mo to vydal 
Dyjaryjusx sejmu piotrkowskiego ^ iS6j r. 
(1868) a vedle ndkolika broSur sepsal jeStd 
Priycjynek do historyi dyplomacyi w Polsce 
1566— y2 (Krakov, 1882). 

Kr^ais viz Kontrakce. 

Kraskov, ves v Cechich, heit. a okr. Ci- 
Slav, fara Se6, p5. Ronov; 44 d., 355 ob. 6. 
(1890), 2tf. Sk., myslivna. R. 1498 daroval kril 
Vladislav K. MikuldSi Trikovi z Lipy. 

Kr4al Franti^ek, spis. 6es. (* 24. pros. 
1844 V KralovS Dvofe u Berouna), studoval 



na akademick^m a od r. 1859 na novom£st- 
sk^m gytnn. v Praze, r. 1865 jal se studovati 
priva, ale r. 1866 oddal se bohoslovi a byv 
r. 1870 vysvicen na knSze kaplanoval rok 
V Kralovicfch u Plzn6, nadei stal se adjunk- 
iein bohoslov. fakulty pra2sk6 a praefektem 
km2. arcib. konviktu. R. 1876 pov^Sen na 
doktora bohoslovi. Potom vyudoval po n£- 
kolik let jako v^pomocn^ katecheta na stf ed- 
nich Skoldch prazsk;^ch a r. 1881 habilitoval se 
za docenta verouky na fakult6 bohosloveck^, 
kde pfedndiiel 3 l^ta. R. 1884 zvolen za ka- 
novnika u sv. Vita na hrad6 pra2sk^m, jme- 
novdn konsist. radou, r. 1886 radou di6c6s- 
niho a man2elsk6ho soudu a r. 1892 prosyno- 
dltnim examindtorem pM famfch konkursech. 
R. 1888 vyznamendn pape2. fddem »pro eccle- 
sia et pontificec a r. 1893 zvolen z kurie velko- 
statkdfsk^ za poslance na £esk;^ sn&m, kde 
pflsobf tejm. v odboru ikolsk^m. Od r. 1880 
a2 1893 redigoval das. »Blahov£st«, od r. 1882 
pof add >Hla8y katot. spolku tiskov^ho« a byl 
jednatelem Dedictvi sv. Prokopa, v nhmi vy- 
dal r. 1885 spis AmoSt hrahf Barrack, kardi- 
ndl sv, fimski c(rkve a knOfe-arcibiskup praif- 
sky-, r. 1895 Svaty- Prokop^ jeho Master a pa- 
mdtka u lidu a r. 1898 s prof. Je2kem kri- 
tick^ 2ivotopis 2eskdho patrona Sv. Vojtich, 
druhy- biskup pra{s1c^,jeho klditer i ucta u lidu. 
K. vede bohoslov. list v OttovS >Slovniku 
naud.«, je zakladatelem a pfedsedou dru2stva 
sv. VojtScha, je2 vyddvd >Katol. listyc, od 
r. 1898 pfevzal s drem KryStAfkem a drcm 
Tumpachem redakci »Cas. katol. duchoven- 
stvac, do n£ho2 posud pfispivd {Blahoslaveny- 
Hroinata^ kterazto prdce nejnovdjSi vySla 
i o sohh). R. 1898 zvolen byl za dopisujfciho 
dlena Cesk^ akademie ved i um^ni. Pro chram 
PdnS v Podddph'ch pofidil dva oltdfe a kfi- 
2ovou cestu. Roku 1899 vyznamendn titulem 
pape2sk^ho praelata ad instar par. a proto- 
notafe apoStolsk^ho. J{. 

Krasletiii viz Krasetfn. 

KrasUoe (dervend vejce, rejsky, psa- 
nd ve j ce, rus. pisanki^ jihosl. pisana jaja, t. j. 
malovand vejce) sluji vejce malovand, nejdast^ji 
na derveno, v pond^H velikonodni. Malovdni 
jich nebo jinakd v^zdoba jest pferozraanita, 
velmi rozSifend a starobyld. K. isou obrazcm 
jarniho obrozenf pfirody a jejich sil plodi- 
v;^ch, utajen^m obrazem nov6ho 2ivota, neboC 
jako ve vejci dfimd nov^ 2ivo6ch, tak v naSi 
zemi pod vracejicim se slunkem probouzf se 
pfiroda. Z k-ic slovansk]^ch na pfednim mistS 
stoji moravsk^ (ne vSude), slovensk6, polsk6, 
rusinsk^ (pisanky) a ruske. Ceske, pravidelni 
derven^, zAstdvaji za nimi v barvitosti i v^- 
zdobd, kterd vSude jest pAvodn6 geometri- 
ckd, t^2 rostlinnd, arci ve stilu prostondrod- 
nim; v^zdoba figurdlni jest v^tSinou novSjSi 
a znamena i^padek, kon6ici modernim, ale 
nevkusnym mramorovdnim a polcpovanim 
rAzn^mi Idtkami, tkaninami, dracounem a 
obrdzky (prdce kldSterni). Kraslovdni, t j. 
hotoveni v^zdoby kraslicov6 dfije se: 1. R^- 
sovdnim, Skrabdnim na vejcich jedno- 
barevn^ch. Provddi je misty jednotlivec a to 



pro jednu i vice osad. Zasluhuje viak pozor- 
nosti jcn potud, pokud pohybujc se v ramd 
ornamentiky prostonirodni. 1 tu b^vd ii£kdy 
urfjti iablona, dlouholetd, jako na pF. v Ne- 
chanicich rodina Srajlov^ch mi stile t$i vior, 
kter«m jii po 150 let zdobi vejce velikonof nl. 
Pfea Idty zdobfvala o velikonocich ai pfes 
30 kop vajec, jel pak rozndSela. Nejkrian£jsi 
k. £kraban^, s kvitky a ivifatky jakoby se- 
jmutfini 9 truhlie, rjsovala vice nei pfed 
30 lety staFenka A. Havlickovd v Bfcharech 
u Kopidlna kusem star6 bFitvy, R^sovini 
dije ae obyfejn^ ostr^m nolem a pfindji 
k-cfm toho druhu jm^no irejsky. Zajimava 
jest, ie lakovini vajec misto zikladiifho, jed- 
noduchfho ibarvent ke jkrabdni inameni 
viude odchjieni se od viorfl Hdovjch. 2. Ma- 
lovdnini, t. j. nandiendn vosku rozpu£t£n£ho 
hlavii^kou ipendlikovou, naiei vaji£ko dd se 
vafiti do fervent »pryiyly« (brazilsk^ dFcvo), 
V nii se CervefS vpije do mist nevoskovanjch. 
Oidoby voskovi buJ ponechdvaji, bud" od- 
strai^uji. Misto vosku uiivaji nynl t^i lufavky 
(ialvostru). Na vejce v JcdntS barvj smodenS 
poklidaji bile ornamenty voskov6, na bllfi, 
neibarveni nandieii roipuStfinJ voak iervenj 
a zelen^, takie zpdsob poslcdni souladem tri 
barev pfipomini price voskif^kii. Nejkris- 
nhjSi k. icoravskd-slovenak^, honosici se pe- 
str^mi a slolit$mi vzory. n^kdv i vy£ivko- 
vjmi, nejcastSji v barvfe fern*, ilut^, icrvenj 
a bll£, zdoben^ Jt^tifkou, prodflajf ai deaa- 
teri »bednfinii voskem, opravdov6 to zaku- 
hlenf, nei se iiait objevi jak pestr^ mot^l. 
vyl^tnuvji z kukly, Na fcsk^ch k-cich snoubl 
se n^kdy na barevni pSdi voskovdni se Skra- 
baniro, s doplAkem pozldtka. Ceskd vejce ma- 
lovani sluji t£i >straky<. Nejfasl^jii ozdoby 
jsou pisy. hvfizdicc, routDv4 ornament atd. 
3. Barvenim a otiskovdnim kvStin. To 
jest dnes nejrozliFenGjii, ponfvadl nejrych- 
Icjii a nejsnazSi. Vejce ponoFi se do odvaru 
£ >pryzyly«, »e slupek cibulov*ch, z jarnlho 
iita, petriele, sen a, kflry janloflovS nebo 
Ivestkccvd a vyviFky kdvov6. Nfkdy nalepuji 
na fistiS vejce po listku iebFifkov^m, troj- 
Hstku jetelov^m, pak vejce oviii hadfidkem, 
daji ovaFiti v nSkterim ze zrainfenjch odvarft, 
z tifihoi posli^ze vyftat^ zbavi obalu i kvitkfl, 
po nichi objevi se sv6tl6 otisky jejich. Na 
k-cich bjvaji t^i pozoruhodnd nipisy, 

Vajifka polepovana vymykaji se narodo- 
pisu. B^vaji polcpena rfiznobarcvn^ml litkami, 
tkaninami, papirky. obrizky a pFizdobcna stuiS- 
kami. Nfkdy bjvaji 2 vejce takto vyzdobena 
spojena stuikou a sluji pdrky. Star£i zda se 
zpflsob k-ci potaienou tkaninou polepiti vzory 
z dule rostlinn^, col sc dosti zamlouvi. Co 
se IJie vajec okovanjch, ta jsou dnes pra- 
vou vidcnoati. Za starodavna dokazovali jimi 
kovSFi Bvou dovednost. 

Starobylost k-ic dosvMcujejii jm^no samo. 
»Krian*« znadi pQv. »tervenj», jako doaud 
u Rusfiv, a odtud i velikonoce slovou t« 
•ferveni svitky«. Skwo k.=^decra zapaitto 
jest V nejstariich slovnicich ceskjch XIV. st. 
Vtfie dobi kanovnici kostela sv. Jifi dosti- 



ilice. 79 

vali po osmi a kanovDlci chrimu sv. Vita 
taki po ndkolika barevnjch vejcich, StitnJ 
pak pFipomind. dvakrdte mezi velikonofnimi 
pokrmy svficenjmi ivajcei, jei jisti asi ne- 
byla bezbarvi. To vie j^ou sice jen naho- 
diI6 zmlnky, ale svfiddi o zobecnilosti a atar- 
£im pfivoau poroldzky. S k-mi aouvisi tak^ 
mnofiS povfira, jako: 1. SkoFdpky z vajec 
poiEehnanJch a poiitfch na Boii hod velik. 
jsou moci 1^6v6 a chrini proti hromu. 
2. V pondill velik. dva rozd£li malovan^ va- 
jieko a kaid; sni pfil. Bloudi-li pak kdo a 
vzpomene si, s kfm jedl vajifko velik., vzpa- 
matuje se a najde cestu. Pfi k-cich zminiti 
se jest o koledi. kterou odzpfvuji d€ti, zvla- 
itt chudd, chodice po pomlizce: >Hody,hody 
do provody!* Mlidei takd wi& hry k-mi, jako: 



vanaki vajif ka velikonofni (iSv^tozor*, il . . . 
str. 315); M. Wanklova, Moravskd ornamcniy 
(Olom.. 1888); V. Pittnerovi, Hotoveni k-ic 
(.Ces, lid.« Vi., str. 345); S. Udziela, Piaki 
w mie^cie Ropczycach i okolicy (Tarnov, 
18SS); (asopis iWiala* mil dosti o k-cich 
polskjch, jako: r. 1890 IV., str. 216 a 818; 
Franc. KrSek, Pisanki w Galicyi (1. 1893, 
U. 1894 ve .Szkole. a HI. 1898 v .Ludu.); 
Janko Barlfe, Pisanice \z Bele Krajine v (aao- 
pise Izvestja niuzejakega drultva za Kranjsko 
(Lublafi. 1893. HI. 6., str. 233) a j. Skp. 

Kt^Mo* (Craslit^, Grdilas, Grestet, Git- 
ttlin), misto v Cechich v KruSnJch Horich 
u sask^ch hranic, 502 m n. m., na ZvodavS 
a Stan. dr. (Falknov-Klingenthal), ma 871 d., 
34 ob. i., 9600 r. (1890), hcjtm., okr. aoud, 
vrchni kommissafstvi (in. strdle, niili cetnf 
tlFad (I. tf.), cejch. Ofad, ietn., poit , telegr. 
a telef. slanici, vikdFstvl, far. kostel Boiino 
TSla s obraiem od Brandla, kapli bv. Josefa, 
Stf. obec. (a paral.) a 3tF, mSSt Sk. pro chl. 
a div., odbor. ik. pro vjrobu hudcb, nistrojiS. 
hudebni dstav, museum, radnici, nemocnici, 
2 l^kirny, pobofku rak.-uh. banky, zdloinu, 
spoFiteInu, knihtiskirnu, doly na m6d' a olovo, 
2 tovdrny na perlelovS knoniky, vjrobu vij- 
nich hodin, 4 tovirny na dfevfini a plechov6 
hud. nistroje, foukaci harmoniky, pFideInu 
na bavinu, tkakovnu Inibn. iboii, tov^ny na 
Idtky hedvdbnd, stuhy, sametov6 litky, zboii 
vySivan^ a bil^, 
2 atroj.pletirny, 
2pivovary(mSst. 
a panskV). vdlc. 
mlyn, plynarnu a 
popi, dvflr. K. 
jsou stFediskem 
krajkdFstvi, pe- 
at r^ho vyiivini, 
jei skoro v ce- 
km polit. okresu 




provoiuje ja- 
irflmysl do- 
. Kdy a od 



ko prflr 



stitS stribru^ G; na itith pak zl hrabEcl ko- 



80 



Krasna — Krasno. 



runa, ji2 6rii po obou stranich dva nohov^ 
z polovice cerni a z pol. stf ibrni. Zalo2eni K-ic 
souvisi asi s vyzdvifenim zdejSich rudonos- 
nych hor v neznim6 dob6. Krdi Pfemysl 
Otakar II. daroval .(r. 1272) K. se viemi ke 
hradu krasl. ndlefejicfmi doly na zlato, stfi- 
bro a cin Jindfichovi st z rlavna. Pozd6ji 
spadly na krdle a Karel IV. ud^lil (1370) jim 
prdvo loketsk^. Vdclav IV. zastavil m^sto 
(1401) bratfim z Rautenbachu, ale ji2 r. 1413 
ujal se hradu purkrabi loketsk^ Janek Male- 
fik. R. 1437 potvrzeny m£stu cis. Sigmundem 
svobody mSstsk^. Za Jifiho z Podlbrad se- 
d61i na hrad6 op£t Plavenitf, z nich2 Jindfich 
od krale odpaoi, hrad krasl. oblehl a vypilil. 
Po torn dr2eli (1466) K. jako mansk6 zboii 
bratff Me£ov6 z Miliny, ddlejindfich z Plavna 
(1487), hr. Slikov^ z HoliCe, HanuS a Vdciav 
Elpogndrov6 ze Senfeldu (1522—23), Hanul 
Pluh z RabSteina, jen2 prodal ri527) hrad 
i mesto Jeronymovi Slikovi z HoliSe, potom 
dostaly se K. v mansk(^ drieni do rodu Sum- 
burkd na Glouchov^, jimi r. 1575 d^di^ni 
prodany. Tito vystavSfi (1618) zde kostel. 
Od r. 1723 drii K. rodina hr. Nostic-Rhienekd. 
Okr. soud kraslick^ ma 17155 km\ 3189 
domfl, 50 ob. c., 29.208 n.; ze 29.481 pfitom. 
obyv. 29.258 katol., 142 evang., 76 iidfl, 5 j., 
z t6ch 14.253 mu2., 15.228 zen. Okr. hejt- 
manstvi zaujima okr. soudy K. a Neydek, 
ma 318-75 km*, 5914 d., 51 ob. i., 48.032 n.; 
ze 48.483 pfitom. ob. 48.121 katol, 226 evang., 
131 2id, 5 j., z t^ch 23.232 mul, 25.251 2en. 
(1890). 

Kr&sii&: 1) K., ves v Ccchdch, hejt. Mn. 
HradiSt^, viz Krasno ves. — 2) K., ves t, 
hejt. C Lipa, viz Chrastnd 2). 

3) K., Krasno, mSste^ko na MoravS na 
pr. bf. Ro2nov. Be6vy, v hejt., okr. a farnosti 
valassko-mezificsk^, ma 248 d., 1802 ob. c., 
300 n. (1890), star^ fil. kostel sv. Jakuba, 4tf. 
sk., p§., telegr., stan. Sev. dr. cis. Ferdinanda 
(ValaS. Mezifici-Fr^dek-Mistek) a Hranice- 
Vsetin, v^robu hospod. strojd, provazA, hed- 
vabnjch latek, hlinSndho zbo2i, skldrnu, sir- 
karnu, pilu, mli^n, lihovar a po Becv6 plavbu 
polenov^ho dfivi. Deskov^ statek se zdmkcm, 
dvorem hr. Kinsk^ho. K-nou s Ro2novem 
spojujc mistni drdha. K. byla ji2 r. 1299 jako 
ves znama. R. 1491 na pfimluvu Petra ze 
sv. Jifi a Pezinku od krdle Vladislava II. za 
mSstecko povySena a propfljdeny ji dva v]^r. 
trhy. Ty2 Petr osvobodil K-nou r. 1496 od 
roboty a rozdelil pole zdejSiho dvora mezi 
obyvatele za roc. najemne. V XVI. stol. byla 
vetsinou protestantska, jako2 i sousedni Val. 
Mezificf, a ve vdlkdch sdilela t}^2 osud jako 
Val. Mezifici. Srv. M. Vaclavek, Pam. m. Val. 
Mezificf a K-n6 (Brno, 1877). — 4) K., farni 
ves t., hejt. a okr. N. MSsto, p§. NSmeck^; 
r»7 d., 350 ob. c. (1890), kostel sv. Vaclava, 
2tF. §k., ml^n a popl. dvfir. 

5) K. u Fr;^dku, tak6l)doli Mohelni- 
ckd, ves ve Slezsku, hejt. Tesin, okr. Fr^- 
dck, fara Moravka (cast Skalice), ps. Prazma; 
136 d., 739 ob. c. (1890), Itf. §k., hajovna. — 
6) K. u Tesina, ves t., hejt., okr., fara a 



pS. T^sin; 40 d., 272 ob. 6.. 3 n. (1890), Itf. 
Sk. a fid. statek arciv^v. komory t^Sinsk^. 

Kr4sil4 Horka (rus. Krasnaja Gorka) na- 
z^va se u Rus& jarni slavnost, kter^ se kona 
v nedSli velikon. na uvitanou Vesny. V ten 
den vychizeji divky £asn6 z rana na nejblizsi 
pahorck nebo nivrii a sestoupf se v kruh, 
uprostfed n£ho2 se postavi d6vce s bochni- 
ckem chleba a £erven^m vaji^kem, obraceno 
tvdlfi k v^chodu; jakmile zacne slunce vy- 
chdzeti, a6v£e se pomodli a po£ne zpivati: 
>Vesna krasna! na £em priSla? na £em pri- 
jechala? na so§e£k6, na boronockSc atd., 
nebo: 9Vesna, vesna krasnaja! pridi, vesna, 
s radosfju — s ijnom vysokiim, s korn^m 
glubokiim, s chlSbami obilnymic. V kalu2sk6 
gubernii zatknou pfi tom do zem£ dlouhou 
ty£ se slam6n^m hastroSem, kter^ho potom 
ve^er zapdli zpivajice a kfep^ice. Sob, 

KxhMnk Upa viz Lipa Krdsnl 

flMsiUL Uteratnra viz Belletrie. 

KHuni6 viz Aesthetika. 

z Kr&sn6 Hory viz Zelotin z Krdsnd 
Hory. 

S^asnioe: 1) K., osada v Cechach u Li- 
toSic, hejt. a okr. Cislav, fara Liptice, ps. 
Pfelouc; 25 d., 156 ob. c. (1890). — 2) K., 
Chrastnice, ves t., hejt. a okr. Krai. Hra- 
dec, fara 2ddnice, pi. Dobfenice; 23 d., 130 
ob. a. (1890). 

KrMno jest pojem krdsy ci krisn^ho. 
Krasn^ pak jest, co se prostS libi na ziklade 
sv6 formy, a o tom rozboduje v2dy soud 
aesthetick^ (v. Formismus). Soudy aesthc- 
tick^ shledavd a v system uvadi aesthetika, 
chtSjfc takto podminky k-na vedecky vystih- 
nouti. Souhrnn6 jm^no pro soudy tyto jest 
bHn6 slovo: krasocit, krasochuf £ili 
vkus. M^nivost vkusu jest^ znama. Pfi^ina 
toho jest V tom, 2e zdsady (dflvody), jim2 na 
soud jedna a taz v6c se pfedkidda, tvofice 
starou zalohu mysli, appcrccpci pfislu§n6 ob- 
m^fiuji. Nesouhlas posudkd projevuje se pfi 
slo2it^ch celcich, ale t^2 i pfi prost^ch se- 
stavach tfeba jen dvojclennych. Odtud nc- 
snaz zbudovati nauku o k-nu ti aesthetiku. 
O pokusech, jako2 i methodach sem se ne- 
soucich viz Aesthetika. Povaha soudu 
aesthetickeho zdlezi v tom, 2e v soudu ta- 
kov^m jest praedikatem nikoliv pojem, n^^brz 
cit zaliby ti nelibosti. Soudy ty ocist^ny ode 
viech pfimeskfiv osobnostnich (zfetel& pro- 
spechov^ch, latkov^ch neb jinak interess bu- 
dicich) slovou soudy nepodminen^^mi a to 
proto, ze vyvolany jsou pravfi jen povahoi^ 
subjcktu sam^ho. Subjektem tim jest pom^r 
clcndv; zaliba tud(2 poji se k pom^rfim a k» 
V kazdem specialnim pffpadu ukazuie se byti 
zalibou plynouci z formy ^ili pom^ruv. Podlc 
toho, odkud cleny pomfirftv jsou vzaty, jsou-li 
to cary, barvy, tvary, t6ny, pfedstavy, mlu- 
vime o k-nu kresebn^m, malebn^m, plasti- 
ck^m, hudebnim, basnick^m atd. -Je-li mate- 
rialem, na nSmz aestheticky libe pomSry se 
zpatrAuii, lidska vfile, pfichazfmc k mravnimu 
dobru (^thice). Podlc toho, kdc se s k-nem 
sctkavamc, mluvime o k-nu v pfirode, na. 



Krasno — Krasnohorska. 



81 



spole^nosti a v umSnach. K. st^ki se s ko- 
niikou, humorcm, vzncsenem a tragikou, po- 
dle toho, jak osobnost vnimajiciho subjektu 
vtaiena jest v dkon odhadovac{. Jest tedy 
k-sen vice, ac pojem k-na jest jen jeden, 
kter^ ve sv6 vScobecnosti jest pojmem hro- 
madn^tn. Co se tkne rozdilu k-na klassick^ho 
a romantick^ho, spo^fvd ten v dfivodech po- 
suzovdni. K. klassick^ zoveme to, kter6 vy- 
hovujic vSem poiadavkflm jako vzor v sob^ 
ucelen^ pfed nim'i stoji. Zaliba zde tkvf jen 
na formS aesthetick^ho zjevu. K. romanticke 
pdsobi t6i dovolavdnim se individuilnf z^lohy 
posuzovatelovy ku sv^mu plnoocenSni. (Srv. 
ostatnS Klassicismus str. 310, Klassi- 
ck]^ a Romantick^). O druzich k-na viz 
pfenlednj v^^ct v J. Durdika VSeob. aesthe- 
tice str. 678. Soubor v]^mSrA o k-nu podle 
riizn^ch syst^md filosofick^ch nejiip1n6ji viz 
V Tolst^ho spisu »Co jest umSni< Tpfeklad 
v »Moravsk^ Revui« I., 1899, str. 87). Zb. 

Kr^Mno: 1) K., Krisn6, ves v Cechdch, 
hejt. Chrudim, okr. a p§. Nasevrky, fara Bo- 
janov; 21 d.. 142 ob. a. (1890), 2tf. 5k. 

2) K., m6stedko na MoravS, v. Krasnd 1). 

&r4snohorsk& Eli Ska, rodinn^m jm^- 
ncm Pcchovd, bdsnifka a spisovatelka ies. 
(» 18. list. 1847 v Praze). Otec jeji byl mi- 
strem nat^ra^sk^m, zemfel r. 1850 a zustavil 
vdovu s osmi d^tmi, z nich2 EliSka byla sedm^. 
Matka jeji umSla hospod^nS zafiditi skrovn6 
sv^ pomSry a dala v5em d£tem peiliv^ vy- 
chovani. El. posildna do soukrom^ho listavu 
u^itele Ant. Svobody a jeho choti, rodil^ 
Francouzky; za^dtky vyu^ovdnf byly tu de- 
sk^, ale postup ji2 v tfetim roce n£meck^. 
Jedendctileti nebyla ji2 pfijata, nebyloC pi 
ti^idy, do kter6 By byla mohla postoupiti. 
Teprve za tfi roky vstoupila op£t do t^ho2 
listavu, kdy2 tarn zavedena dvakrdte t^dnS 
hodina pro £esk^ jazyk a cesk^ d^jiny, co2 
bylo tehdy nesl<rchanou vymoicnostf. Doma 
se vzdSldvala vlivem sv^ch bratrd a pfdtel 
jejich hlavnS v oboru hudby a v;^varnictvi, 
vedle toho psdvala verSe zc 2ertu, pozd^ji 
tH k ildelAm zpSvnim. Teprve kdy2 se v domS 
dra Riegra seznimila s n^kter^^mi pfednimi 
literdty, jmenovitfi se Svfitlou a Hdlkem, uve- 
fejftovala verSe sv^ pod pseudonymem, kter^ 
pak jii zftstal literirnim jejim jm^nem. Sou- 
^asne ochurav^la trvalou, bolestnou choro- 
bou iSdfi, kterd ji pfese vse l^Ceni nikdy jii 
neopustila a fadou i!itrap ce\6 iiti jeji pro- 
vazela. R. 1871 vydala prvni sv6 ver§e ve 
sbirce Z mdje iitt ndkladem dra Grdgra a 
Dattla (2. vyd. 1874, 3. vyd. 1885). Pak na- 
sledovaly sbirky basni Ze Sumavy (nakladem 
J. Otty 1874, 2. vyd. 1875); K slovanskemu jihu 
(ndkl. F. Dattla 1880); Viny v proudii (ndkl. 
F. Simadka 1885, 2. vyd. 1897); Letorosty 
(nakl. t. 1887); Bajky velkych (nakl. Ed. Va- 
lecky 1889); Na f/Ve strung (nakl. J. R. Vi- 
limka 1895); Ro\pominky (nakl. F. SimaCka 
1897); ddle basne vypravnd Vlasfovicky (nik\. 
Ed. Valecky 1883) a Sumavskf Robinson (ndkl. 
t. 1887). Z cizich literatur pfeloJila vcrsem 
MickiewiczAv epos Pan Tadeas (1882), bdseft 

Ottfiv Slovnik Nau«n^, iv. XV. 45 lEgg 



lorda Byrona Ckilde- Haroldova pout (1890), 
Vjrbor mensich bdsni Aiex, Puikina (ndkl. J. Otty 
1894) a Hamerlingfiv epos Krdl Sionsky-^ jenz 
vyjde l€i ndkladem Ces. Akademie. K verSo- 
van^m pracim fadi se libretta operni a sice 
napsala pro Karla Bendla texty oper Lejla, 
Bfetislav, Karel Skreta a DU€ Tdbora^ pro 
Bedficha Smetanu HubiUka, Tajemsivi\ Cer- 
tova stfna a pro Zd. Fibicha Blanik. Dale 
vydala v ^asopisech a jin^ch publikacich 
mnoistvi praci prosou, zejm. novell (o sobd 

V Simd^kovS >Libu§ic r. 1885 Povidky a 1888 
Ndsdruhy- sbor\ literdrnich stati, ildnkfl o icn- 
sk^ otdzce, 2ivotopisA a t. p., kromS pokusA 
dramatick^ch Pivec volnosti (ndkl. J. Otty 1874), 
Didicducha (1884) a Harantova i^ena, toto spo- 
le^nS s Fr. Dvorskj^m (1881). Se zdlibou pi5e 
pro mldde2 povidky, pohddky i verie a vydala 

V oboru torn knihy Domov, Z tajemnjrch nst, 
Mate ft dousky^ R€\edky, Trojlistek, Z nasich 
Itihu, Fiflenka a Sip (ndkl. Al. Storcha syna 
1887—97), Mladfm srdiUkum a SviMavi(ka 
(voln6 die Rhodenov^, ndkl. Rud. Storcha 
1887 a 1898), Srdcem i skutkem (ndkl. F. Si- 
mdCka 1889, 2. vyd. 1897), Tfi pohddty (ndkl. 
Al. Wiesnera 1885), Do proudu iiti (ndkl. F. 
Topi^e 1897) a divadla pro mldde2 Kukacka 
(ndkl. >2en. Listfi< 1897), Medvid a vila a 
Hojidka ^ lesa (ndkl. F. Simdcka 1898 a 1899). 
Jednotliv^ch, aosud nesebranjch praci rflz- 
n^ch oborfi jest znadn^ po^et. K. rediguje 
od r. 1874 mdsi^nik »2ensk6 Listyc, vychd- 
zejici ndkladem 2ensk6ho v^robniho spolku 
desk^ho V Praze, jehoi jest K. od r. 1891 
starostkou, byvSi pfed tim po celou fadu 
let v n^m dinna. R. 1890 zaloiila v Praze 
9soukromou stfedni ikolu div£i«, prvni to 
divdi gymnasium v Rakousku, zorganisovala 
spolek »Minervu« a odevzdala skolu onu 

V jeho sprdvu. Od r. 1895 jest pfedsedkyni 
^Minervy€, peiujic stdle o dosaieni rovno- 
prdvn^ho pfistupu divek k universitnim stu- 
diim. NSkter^ prdce K-k6 f»K slovanskemu 
jihu€, ^Karel Skretac a >Dit6 Tdborac) po- 
ct6ny byly cenami. Za zdsluhy obj^anskd po- 
ctilo ji m^sto Praha stfibrnou svou medailH 
r. 1896 a cisaf FrantiSek Josef L zlat;^m zd- 
sluinim kfiiem s korunou r. 1897. T. r. osla- 
vily ieny Cesk^ padesdt6 jeji narozeniny skvfi- 
l^m a vSeobecnym projevem sympathie. red. 

Z bohate a vSestrannd cinnosti Eli Sky 
K-k^ vynikaji pfcdevSim dva proudy, ktcre 
ji fadi mezi prvni sily bdsnick6 jeji doby ; je 
to £innost basnickd pdvodni z prvfejSich dob 
a ainnost pfekladatelskd z pozd^jSich. V obou 
zaskv^Ia se dily, bez kter^ch si poesii ^eskou 
na sklonu XIX. stol. ani dobfe pfedstaviti 
nemflieme. Prvni jeji knihy pflvodnich poesii 
jsou V jist«5m ohledu i sm6rodatn6. Mladost, 
nadSeni, illuse, vlast tvoH zdkladni tdny vzacne 
knihy »Z mdje 2itic, ale na v^§i prav^ho umSni 
joctla se K. malou sbirkou »Ze Sumavyc Je 
to bez odporu nejsiln6j5i a nejvzdcnfijSi jeji 
dilo poetick^. Cislo po 6isle t^to sbirky uka- 
zuje, CO n6hy a sily, co plastiky a malby 
chovd jeji paleta a jak z motivu a nd^rtu 
sebe nepatrnfejSich dovcdc vykfesati to pravc 



82 



Krasnojarsk — Krasnoves. 



ryzi zlato poesie. Je-li v ^Mdji 2iti« vice bez- 
prostf ednosti , vice vzruchu a mladick^ho 
kvasu, pfevlidd ve sbirce »Ze §umavy« vice 
rozvahy a umSni, ale nedere se namdhavS 
v popfedi, vyciti a vytuSi se v kusecb vdfiku- 
pln^ krdsy i v bobat;^cb pasdiicb popisn^ch 
a krajinafskjch. Cyklus »Pralesc patH k nej- 
lepSimu, CO v genru torn u nds bylo napsdno, 
a bdsn£ chodsk^ a jin6 motivy z Doma21ic 
a Sumavy sta(^ily by samy, aby poetce za- 
bezpe^ily zvlaStni misto a hlas v bohat^m 
koncertu desk6 lyriky nejnovfejSi. Cisla jed- 
notlivd stejn^ bdsnick^ i um£leck6 hodnot^ 
najdou se i v ostatnich sbirkdch po<^tem hoj- 
n^m, ale nelze zapfiti, 2e tu misty rh^torika 
a jak;^si sklon k didaktismu plaSi £ist^ poe- 
tick^ dojem. Tendence v slova smyslu nej- 
uSlechtilejSfm stala se pfiliS rozhodujicim ti- 
hitelem v umSleck^ praci bdsnifky a vlaste- 
neckd lyrika jist6 pomyslA nejuSlechtilejSich 
svou bujnou rh^torikou spfSe ubli2ila celko- 
v^mu vjslednimu dojmu. K. je pfedevSim 
talent rh^torick]^ a jen jeji neoby^ejna vir- 
tuosnost formdlni dovede ji zachrdniti pfed 
^skalim deklamace a pouh^ rh^toriky. K. je 
i velik^ talent satirick]^, o temi nejl6pe sv6d^i 
jeji Bajky velk^ch, Je stejnfi v^mluvnd a dfl- 
myslna jako Ilchajici a vtipnd. Reflektivni 
lyrika vyhranila se u nf v n^kolika kusech 
neoby^ejn^ krdsy a koncisnosti (>Na hrotu 
meiec), leckde se ovSem rozpljvd v pouh^ 
i^ecn^ni, ale i tu dlu2no akcentovati, 2e v2dy ve 
formS neoby^ejnS pfesn6 a sprdvn^. Nutno zde 
vytknouti, 2e pfizvudnjm verSem desk^m K. 
vfadne ze v§ech souiasn^ch poetA nejltrpe, to- 
tii nejsprdvnfiji asuverenn$. Nenii^ist§ich r jmfi 
a sprivndjSi rhythmiky v nov6 ^esk^ poesii. 
V torn ji patfi skutecn6 zaslou2end palma. 
Vedle t^to stranky prosodick^ lahodi i jeji 
pfesnost a distota jazykovd. Tyto vlastnosti 
udinily z K-k6 povolanou tlumoinici velk^ch 
cizich d£l bdsnick^ch, a tato jeji prace je ten 
drub J proud dinnosti jeji, kterj ji zabezpe- 
cuje cel^ a pln^ vdSk naSeho pisemnictvi. 
Pfevody Mickiewiczova »Pana TadcaSec, By- 
ronova >Childe Harolda*, basnf a ballad Pu- 
Skinov]^'ch zarucuji K-k6 prvni misto mezi 
mistry-pfekladateli posledni doby. K mistr- 
nj^m dilflm t6m poji se i casomlrn^ pfevod 
Hamerlingova »Krdle Sionskdho«, bohuiel 
posud neuvefejnfen^. On jest vedle »Childe 
Harolda« nejlepSim pomnikem jeji houicv- 
nate vytrvalosti a jeji umfeleck^ kaznS. Jinde 
by ji2 tyto pfekladj^ dovedly sv^mu pflvodci 
pojistiti jm^no v dejinach literatury a um6ni. 
2e vsak vedle tSchto praci dovedla se K. 
rozptylovati i na pole vedlejSi a odlehlejSi 
die potf eby Casu a pomdrii a okolnosti, sv6d6' 
jen o jejfm neobycejn^ pruin^m a pohybli- 
v(5m duchu. Psala cetnd libretta pro naSc 
skladatele, psala fadu bdsni, povidek a diva- 
delnich her pro naSi mlddel, psala i kusy 
divadelni, redigovala »Zensk6 listyc, organi- 
sovala, probouzela, povzbuzovala na cel6 cafe. 
Psala ihi studie literirni a aesthetick^ (>Mu- 
sejnikc, »Osv£ta«) a ukazala v2dy ducha mu2- 
ncho, za sv6 pfesvSd^eni zdpasiciho, neodvis- 



l^ho, ano i bojovn(5ho. K. jest zjev iSctyhodn^ 
a praci a vytrvalosti imponujici. Stiiena cho- 
robou ncumdl^va, zahrnuta pracemi prosai- 
ck]^mi nepfestavd se ob ^as vzniSeti v fiSe 
poesie, kde po naSem soudu si natrhala pfece 
jen vavffnfl nejryzejSich. Blahoddrnd jeji ^in- 
nost spolkovd a organ isdtorskd odvraci ji Ca- 
sern od tohoto pfedniho tikolu a pole, kde 
si ziskala nejlepSich i!isp6chfi. Povolila na- 
tlaku doby a potfeby leckde, ale nejlepSim 
jeiim odkazem bude pfece jen jeji poesie 
puvodni a pfelo2end. -cky^ 

Krasnojarsk, okr. m^sto v gub. jenisej- 
sk^ V Sibifi, 147 m n. m. malebnS polo2cn^ 
na ostrohu tvofen6m stokem Jeniseje a Kace. 
Md 10 pravosl. kostelfl, 1 katol., 1 evg., syn- 
agogu, mfistsk^ div., mu2. a ien. gymn., du- 
cnovensk;^ a u<^itelsk^ semindf, mestsk^ mu- 
seum s vef. knih., iilidlku rusk^ banky. Dva 
^asopisy. Ob. 18.425 (1892). Prflm. tepl. 2° C. 
Zalo2. 1628; na konci min. stol. m61 2000 ob., 
r. 1823 3000 ob.; ted* vzriistd vlivera sibifsk^ 
drdhy zna^nfi. — KrasnojarskJ okres md 
21.650 km^, 86.895 obyv. (bez mSsta). Orba, 
rybdfstvi, lov, plavba, ryiovdni zlata, ko2c- 
lu2stvi, cihldfstvi, sklendfstvi. 

Krasnoje 8elo, ves v rusk^ gub. petro- 
hradsk^ na fece Ligovce a Baltsk^ drdze 
z Petrobradu do Revalu. Kostel, zal. Katefi- 
nou II., cisafsk^ zdmek, Skola, papirna, villy; 
sadafstvi a zelindfstvi. Obyv. 3186, v l«it6, 
kdy ka2doro£n6 v okoli se konaji mandvry 
gardov^ho sboru, na 10.000 (bez vojska). 

Krasnoslobodsk, i!iiezdn{ mSsto v rus. 
gub. penzensk6 na lev. bfehu splavn^ Mok§i. 
mni. 2l 2en. klditer, 5 kostelA, m^st. banka, 
duch. uiililtfe; vj^roba salajky, ko2elu2ny, 
skldrny, zvondrna. Obyv. 8549. Kdy zaloi., 
nezndmo; pfipomind se jif 1627. — Krasno- 
slobodsk^ i&jezd, V sev. ^dsti gub., md na 
4150 /rm*. 2el. ruda, raielina, orba, sadafstvi, 
zelindfstvi, vinopalny, tovdrny na salajku, 
olejny, skldrny, ielezdrny. Ob. 169.986, mezi 
nimi Mordvini a Tatafi. 

Krasnostav: 1) K., tijezdni m^sto v rus. 
gub. lublinsk^ na fece Vepfi. Pevn^ zdmek, 
na nhmi r. 1578 vSzn^n rak. arciknife Max- 
milidn, uchazeC o trfln polsky. Provazdrna, 
vinopalna. Obyv. 7111. — 2) K., kdysi mesto 
a sidlo kat. biskupa, ted' m^stefko v rus. 
gub. volynsk^, zalol r. 1394 na iSzemi osady 
S^ekareva. 

Krasnonflmsk, i!ijezdn{ m^sto v rus. gub. 
permsk6 na pr. bfehu f. Ufy. Skola prfimysl., 
ni25i hospod., 2ensk^ progymnasium. Prftmysl 
i obchod mal^. Obyv. 5740. Zalof. 1736 jako 
pevnost proti Ba^kirflm. — Krasnoufimsk^ 
lijezd md na 24.526 frm« 244.310 obyv. Orba, 
dob^vani a spracovani ieleza. 

Kr&snoves: 1) K., pAvod. Krdsnd, ves 
V Ccchach, hejt. Mnich. Hradiste, okr. Bela 
u Bczd., fara Kovaft, p§. Cctefi; 45 d., 304 ob. 
c. (1890), nadai. dvfir arcibiskupskdho alum- 
ndtu. 

2) K., ves na MoravS, hejt. a okr. Vel. 
Mezifici, fara a p§. Radostin; 47 d.. 327 ob. 
L (1890), par. pila, myslivna a Skalflv ml^n. 



Krasnovodsk — Krasonicky. 



83 



Kranovodflk, t&jezdni mSsto rus. zdkaspi- 
ck^ oblasti na bfehu Krasnovodsk6ho zdlivu 
Kaspick^ho mof e. P£kn^ pf istav, ale bezles^ 
okoli a nedostatek vody. Kostel pravosl., 
ine£eta. Ob. na 400. Zalol 1869. — Krasno- 
vodsk^ i!ljezd tvofi jz. cist zdkasp. obi., 
rod na 99.755 km* 27.000 ob. Nepatrnd orba 
a sadafstvi, zna£n6 past^fstvf, siln^ rybolov, 
dob^vdni soli a nafty. 

fljr4snjr Bvftr viz DvAr 9). 

KrasnyJ, Ujezdni m^sto v rus. gub. smo- 
lensk^ pfi stoku f i£ek Sviny a Mereje. 2 ko- 
stely, ml^n, sklirna. Obyv. 4688. Pfipomind 
se ui r. 1165. K Rusku patfi od r. 1654. 
14. srpna 1812 porazil tu franc. marSal Ney 
msk^ vojsko veden^ ^en. Nev6rovsk^m, 16. 
a2 18. list. t. r. pak Kutuzov Napoleona; na 
pam. toho zfizen v K-n^m 2elezn;^ sloup. — 
Krasensk^ i!ijezd, v jz. £isti gub., md na 
2735*7 km* 88.408 ob. Orba, sadafstvi, drvaf- 
stvi, plavectvi. 

B^numyJ Jax, iijezdn{ m6sto v rus. gub. 
astrachansk^, na f . Buzanu. 3 kostelv, nemoc- 
nice, 5 Skol, rybolov, stavba lod^K, sadaf- 
stvi, zelinifstvC 4612 obyv. Zaloi. 1667 proti 
NagajAm, Kalmykflm a Rirgfzflm. — Krasno- 




orba nepatrnd. Rybolov, past^fstvl, v^oz 
soli (tento sldbne). Obyv. (bez m6sta) 34.988. 

B^rasooit, kra«oohat, viz Krdsno. 

B^rasonloe, far. ves na Morav6, hejt. Da- 
£ice, okr. Tele, p§. Zeletava; 124 d., 657 ob. 
i., 6 n. (1890), kostel sv. VavHnce, na »Hum- 
berkuc kaple Narozeni Pdn6, 3tf. Sk. Statek 
se zdmkem, dvorem, cihelnou a vdpenicemi 
Karla si. z Hardeggeru. Samota MaikAv ml^n. 

XrasonloUr vavfinec (t6i z Kraso- 
nic, u katolfku zvdn Lorek), uj^en^ bratr 
iesk J (♦ po r. 1450 — f 25. led. 1532 v Lito- 
my^li). Pochdzel z rodiny zemansk6 zvan6 
die Krasonic u lemnice na MoravS. Studoval 
v Praze s VSehrdem, Janem Cemjm a j., 
r. 1479 stal se bakaldi^em. Vychovdn byl 
V utrakvismu, snad vysv6cen i od fimsk^ho 
biskupa za kn6ze. Bratrem stal se asi r. 1482. 
Jako bratr p&sobil pro Jednotu slovem a 
p^rem. R. 1492 vydal Psani obsirni o pdnu 
bohu a vire prave k^estanski a modldrstvi, je- 
hoJ druh]^ dil pochdzi od br. Prokopa. Ve 
sporech Jednoty tehda vznikl^ch o dAle2itost 
v6dy i umSni nileiel K. jakoito pfitel br. 
Lukdie k pokrokov^m a tak na synodS 
rychnovsk^ r. 1494 pfijat do u2Sf rady ja- 
ko2to prvni pisaf jeji. Po synods brand^sk^ 
r. 1495, kde spisy br. ftchof e byly odsouzeny, 
vydal K. PSan( proti odtr\encom^ jindi proti 
Amosovi V artikuli o H\em, ustavem i potvr:{o- 
vdni na kni{stv{ a podobny (neni-li to tyi) 
spis O uHenych. T. r. zemfel v LitomySli 
sprivce bratrsky Jan Tdborsky, a K. stal se 
ieho ndstupcem. LitomySl v t6 dob6 stala se 
hlavnim sidlcm bratrskym vcdle Ml. Boleslav6. 
K. pod ochranou p. Bohuse Kostky z Po- 
stupic pfidii^oval se vscmo2n6 o rozsifeni 
Bratl'i. Dfllefito bylo, kdyi r. 1502 mSsCanka 



Anna Sdrovd dala BratHm svAj dAm, z nSho2 
K. zffdil znamenity sbor, fizcny pozd^i bi- 
skupem bratrskym. Toto vzmdhdni se bratff 
na nSkter^ch panstvich pfimdlo katolick^ 
praeldty, le r. 1499 vyfddali si na pape2i 
Alexandru VI. vysldni dominikdna Jindficha 
Institora do Olomiice. Ten vyzval BratH 
k disputaci, je2 opravdu kondna v kldStefe 
sv. Michala v OlomUci. Z BratH pfi£li br. 
Tiima Pfelou^sky a K. Jedndni Institora 
s K-m bylo neoDy£ejn6 vUdn^, jak ukazuje 
i list, jeji K-k^mu po disputaci Institor psal, 
kde naz^vd ho »mil^m bratrem«, »hlavou a 
obrdncem, bohu2el, obzvlaStnim« Jednoty. K. 
dovedl zfskati pro Jednotu i mnoho dule2i- 
t^ch 61enA, zvld§t6 M. Havla ze 2atce, za- 
kladatele bratrsk^ho Skolstvi, a r. 1501 Mi- 
chala Weysze a Jana N6ince ; tito dva se vSak 
Jednotu, zvld^t6 br. Lukd^ovi, tuze nelibili 
(»n£me£t{ drdbi«). Rok 1503 pfinesl Jednotu 
velk^ prondsledovdni. Krdl Vladislav nafidil 
sbory bratrsk^ zavfiti a bratry pfimSti k od- 
voldni. Tu vystoupil K. n^koiika spisy jeSt6 
r. 1503. Bratrskd Apologie je z vStSi £dsti 
jeho dilo. Pani Mart6 z Boskovic, hlavni 
ochranitelkyni Jednoty, napsal Psant^ v nimi 
se oiistuje od ndfku kfMho^ jim2 naf6cn byl 
od MikuldSe Tr^ky z Lipy. Odpovgdi na 
Apologii bylo naf izeni disputace mezi mistry 
pra2sk^mi a Bratfimi o nov^m roce 1504. 
k. vypraven byl do Prahy od Bohuse Kostky 
z Postupic pod ochranou DiviSe Zaruby z Hu- 
stifan a stdl vedle br. LukdSe. Ale df ive ne2 
doSlo k n6jak^mu jedndni, nepokoje v Praze 
i jin6 pfekd2ky je zmafily, tak 2e ji2 2. led. 
K. opustil s Bratfimi Prahu. Pfipominan6 
Sepsani o tom^ co se uddlo v Pra^e 1S04 po- 
chdzi asi od K-k^ho. V ten das jako nejstarSi 

{>o biskupech v rad£ m61 vliv i na sprdvu 
ednoty, jak ukazuje Svoleni otevfeni sboruv 
br. M. Skodovi z let 1508—09. R. 1509 byli 
kn£2i bratrSti opSt obesldni do Prahy, mezi 
nimi i K., ale tehdy k cest6 ani nepi^iSlo. 
R. 1511 dal se K. v polemiku s knSzem n£- 
jak^m V Boleslavi (Janem Stanislaidem z Do- 
mazlic?) o u^enf o eucharistii a ostatcich 
spiskem Kni(ka vysvitlujici viru kni{stva ka- 
lisneho o svdtosti tfla a krve pdni. DAle2it^j§i 
byla polemika r. 1513 s mistry pra2skjmi, 
jim2 napsal Psani mistrum prafsky-m pridinou 
spisu jejich o bludich pikhartskych, Vnikdnim 
lutheranismu do Cech, zdd se, rostla i pole- 
mickd cinnost K-k^ho. Kdy2 r. 1524 Cahera 
poCal nutiti jinov6rce k stranfe sv^, vydal K. 
Psani proti vife admin istrdtora a mistruv praf- 
sky-ch. V r. 1525 a 1526 vystoupil zase proti 
vzmahajicfmu se Zvinglianstvi v Jednotu, na- 
psav hlavnimu jeho sifiteli br. Janu Ciikovi 
r. 1526 Psani vjrstra^ne, 2e rozndSi udeni 
Zvingliovo o klidfch, o zpovedi atd. R. 1528 
napsal s br. Rohem br. MatouSovi do Da(^ic 
Obranu Bratfi proti tomu, i^eby necht^li novo- 
krtince pfijimati, T. r. vydal Odpovid na spis 
Habravanskych o kuse vire, I br. MatSje Pou- 
stevnika chtfel nav§tivit ve vfizeni, ale ne- 
mohl, jen r. 1525 obdr2el od n€ho list. Bi- 
skupcm Jednoty nestal se nikdy. Die nekro- 



84 



Krasonov — Krass6-sz6r^nyska zupa. 



logia bratrskeho »byl mu2 rozumn^, clovSk 
uien^, stard prostosti milovnik; mnoho psal, 
avSak maid toho sbirka zfistdvd.< Na poc. 
XVII. stol. tyto zbytky n^kdo scbral. — 
Spisy jeho zname v6tSinou jen z citdtA, malo 
cel]^ch. Z nich hlavni jc ihot Ondfeje Po- 
livky, u Hory Kutn^ updlendho, jeni se za- 
choval V Blahoslavovfi ^Historiic (1. 300—330). 
Z nejmenovanjch spisd je§t6 uvddi Jirecek: 
Psani br, Prokupkovi z LitoinySle r. 1503, 
Ohldseni, jc2 se po^ind: >Md2e-li kdo a sm£l 
by atd.«, Spi^ dijepravnjr o Jednoti, vlo2en}^ 
do psani proti Caherovi. Srv. Jiredek, Ruko- 
v6f I.; GoU. Quellen I. 138. Z.Vjfr. 

B^ruoikov, ves v Cechdch, heit. N6m. 
Hrod, okr. a p§. Humpolec, fara Branisov; 
54 d., 458 ob. t. ri890), 3tf. Sk. Pdvod. byly 
tu dv6 vsi, K. a Krasofiovec, ndleiejici do 
zbo2i kldStera ielivsk^ho (1226); 1437 pfipo- 
mind se ji2 jedind. 

Krasoftoveo viz Krasofiov. 

Krasoftovloe : 1) K. V. K r a s o fi o V i 5k y . — 
a) K., Krason^vice, Krasenovice, vest., 
hejt. LedeC, okr. Dol. Kralovice, fara Cestin, 
p5. Zbraslavice; 36 d., 170 ob. d. (1890), popl. 
dvfir. Ve XIV. stol. bylo zde n^kolik vlady- 
cich statkd, z nichi na jednom pfipomind se 
Petr z K-ic. Potom drieli K. rflzni rodov^, ze- 
jm^na Slavatov^, Jdchym z Kalenic (1603), 
Sifelovd z Rokyc, po nichi pfikoupeny ke 
statku zrucskemu. 

Krasoftovldky, Krasonovice, osada 
V Cechach, hejt. a okr. Kut. Hora, fara Bykaft, 
p§. Malec; 11 d., 77 ob. 5. (1890). R. 1568 koupila 
k. obec kutnohorskd a driela je do r. 1624, 
kdy ji zabrdny a darovdny jesuitflm. 

ftrasopani viz Venule. 

Krasopis (fee. kalligrafie) jako umSni 
pisma ilhledn^ch a krdsn^ch tvarfi jest sta- 
dium ve v^voji pisma vfibec zajistd dosti 
pozdni, kdyl jiz zvyklost dorozumivati se psa- 
n^mi znadkami nabyla roz§ifeni a zna^ky samy 
ustdlenosti. K-em ma b^ti vyhov^no netoliko 
po2adavk{im zfetelnosti pisma, nybr2 i zfete- 
Iflm acsthctick^m. UmSni krasopisn^ opirajic 
se o uraeni kresebnd dospSlo k pozoruhod- 
nym v^^konAm. RAzn^ ozdoby ornamentalni, 
jako kresba figuralni a arabeskova, staly se 
z tohoto zdroje pl^ikrasami pisma a uiivd se 
jich vsude, kde dekorativni rozvinuti pisma 
uiiti jich pfipousti. ZvldStnim zpflsobem um6- 
ni krasopisn<^ho jest tak zv. mikrografie 
(drobnopis), jei umSlecky pSst^na byla ob- 
zvldste V Noriraberce. Pismo zpAsobcm timto 
pofizene jest tak drobounk^, 2e je Ize cisti 
jedind za pomoci zv^tsovaciho skla. Jako 
pfiklad uvddimc takto drobounce psan^ otcc- 
na§e a ialmv z XV. stol. O skvostnjch za- 
cate6nich pismcnech s barevn^mi a zlat^mi 
vyplnfimi viz Antifonaf a Inicidla; co 
umeni 5csk6 v t^ v6ci vykonalo, viz Cechy 
str. 380. Jako pismo v knihdch i^izeno bylo 
zfeteli kresebn]^mi, tak pismo na stavbach 
pfimykalo se k sloh&m stavebnim. Z kraso- 
pisn^ch vzorfi pro pestovdni pisma uvddimc 
A. Studnicky »Abeccdy« a »Krasopisn<5 vzory« 
od V. Dedka a Jarosl. Jiraska. 



Krasov Vasilij Ivanovi^, bdsnik rus. 
(♦ 1810 — t 1855), ndleiel v moskevsk^ uni- 
versity ke krou2ku Stankevi^ovu a pozd^ji 
pfedndSel d^jiny rusk^ slovesnosti v Kiiev6, 
kde s po^dtku \H\\ se velik^ oblibS, ale kdyi 
jeho dissertate glavnom napravleniji poe^ 
\iji y anglijskoj i nimeckoj litiraturi s konca 
XVIir V. (1838) byla odmitnuta, uch^lil se 
do soukromi a 2il v Moskv^. Bdsn6 jeho» 
rdzu pessimistick^ho, vydal P. V. Sejn s ni- 
zvem Stichotvorenija (Moskva, 1860). 

Krasovloe, osada v Cechdch. hejt. Be- 
nesov, okr. a p§. VlaSim, fara Kondratce; 
13 d.. 91 ob. L (1890). 

Krassa viz Cnrastnd 2). 

Krass6, feka v Uhrach, viz Karas. 

Krass6-szdr6nysk& inpa [kra§6-ser^A-) 
5ili kr. -sever inskd2.vj ihov;^ch. podunaj- 
sk(?m cipu Uher, md na ploSe 9750 fern' 
2 m^sta se zfizen^m magistrdtem a 361 iin^ch 
obcf, 145.857 domfi a 407.635 obyv. (l890), 
z nich2 je 311.335 Rumunfl, 10.879 Mad'arfl, 
48.058 KemcA, 22.826 Slovand, hlavnS SrbA 
a 2644 cikdnA; die ndbo2enstvi 73.817 Hmsko- 
katolick^ch, 18.949 fecko-katolick^ch, 306.023 
fecko-orient. (hlavnfi Rumuni), 2040 evang.- 
ausgb. vyzndni, 3053 evang.-helv. vyzndni, 22 
unitdrfl a 3713 2idA. Hlav. m^stem 2upy je Lu- 
go§. 2upa, ndle2ev§i z nejvStsi 5dsti k dzemi 
n&kdej§iho Bandtu, povstala v nvn^jSi sv^ 
rozloze r. 1877 ze samostatn^ch aotud 2up 
kra§ovsk6 a szOreftsktS a pfivtSlen^ch k nim 
ji2 r. 1873 obvodfl nSkdejSi srbsko-bandtsk6 
a rumunsko-bandtsk^ vojensk^ hranice ; hra- 
nidi na sever se 2upou aradskou, na vj'chod 
se 2upou huftadskou a Rumunskem, na jih se 
Srbskem, od nSho2 jest oddSlena Dunaiem, 
na zdpad se 2upou temeSskou. V sev. cdsti 
prostoupena jest nizkou pahorkatinou ; na 
vjch. vystupuje pohoH Cernd nebo Ruska, 
vysilajic pod^l feky Cern6 nfikolik fetSzA 
horsk^ch a2 k Dunaji a skldn&jfc se v sev. 
dasti k tokfim Mdrule a Temele. Pokra^o- 
vdnim pohofi Rusky v jihozdp. 5dsti 2upy 
na lev6m bfehu TemeSe je pohofi Bandtsk^ 
(Boldovdn 1790 m, Piatra Semenicu 1447 w), 
jeho2 nejji2nSj§i v^be2ek, pohofi Sretynsk6 
(Sviftdca 1228 m), svym strm^m srdzem du- 
najsk^m s pfikr^mi st^nami pohofi Mirod- 
sk^ho, na protdjii srbsk^ pfld6 po prav^m 
bfchu Dunaje vyvstdvajiciho, vytvofuje znd- 
mou divokou lizinu Klisuru RSavskou. 2upou 
prot^kd hojne fek. Dunaj, ktery od BaziaSe 
a2 ke Rsav6 tecc po hranicich 2upy se 
Srbskem, je nyni po regulaCnich pracich 
u Zcleznych Vrat pfistupcn pohodln6 bez 
pfeka2ek i ncjvctSim fi^nim parnikflm a zpro- 
stfedkuje vetsinou dopravu zboii mozi Ra- 
kousko-Uhcrskcm a staty podunajsk^^mi. 
Sp)lavna Maruse na sevcrnich hranicich 2upy 
je pro obchod se dfivim stavebnim, ze Sedmi- 
hradska k Tise na vorech a lodich dova2e- 
njm, nemdn^ dflle2itym kommunika^nim pro- 
stfcdkem. .Sra6rem sz. prot^kd 2upu stfedcm 
feka TcmeS, pfijimajici na pr. bfchu ffcku 
Bystrou. VScchny feky chovaji hojne ryb, 
zalcsnend pohofi mnozstvi pernatc, vysok6 



Krastel — Kraszewski. 



85 



i divok^ zv£fe. Hory jsou bohaty rozsdhRmi 
lo2isky kamenn^ho uhlf, z nich2 nejvetSi 
u Stajerlaku, Damdnu a Bfasky ddvaji v^- 
tHek kol 5 mill, q uhlf, kter6 skoro vSechno 

V 2elezn]^ch hutich oravick;^cb a feSick^ch 
se spotfebuie. U Dognicsky a Oravice do- 
luje se na zlato, stfibro, olov6nou, zinkovou 
a m6d6nou rudu, je2 v krystalinickj^ch bfidli- 
cfch jsou uloieny. 2elezo, je2 t£2f se z rud 
u Eisenthalu, Ruszk6, Bogldnu, Plasevice a 
Oravice v bohat^ch loiiskdch se vyskytujfcich, 
dochdzi V detn^ch 2elezdrndch a strojovndch 
rak.-uher. spole£nosti stdtni drdhy v Anini 
a Ferdinandsthalu v^hodn^ho u2iti. Terci^rni 
trachyty, £edi£e od Budin6, vipence, piskovce 
a slepence zpodnfho liasu, 2ula a gabbro od 
Svinice slouii jako stavebni hmoty; hezk^ 
hi]-} mramor Ume se u Ruszkiczy a Szdszky; 

V Ciklov6 jsou m£d6nd hamry, podobn6 

V MoldovabinyS. Sv6tozndmd jsou horki, 
sfrnati vfidla v Herkulov^ch Liznich u Meha- 
<iie, ji2 6.iinan{im jm^nem Aquae Herculis 
znixcA a nyni nddhern^m ldzeftsk]^tn zafize- 
nfm opatfend. Poblii KaranSebe^e jsou vy- 
datn^ prameny kyselky. Z obili pSstuje se 
pSenice, kukufice, proso a fepka; tak^ vinu, 
tabdku a ovoci se dobfe dafi. Polni a lesni 
hospodifstvf, jako2 i chov dobytka jsou vy- 
vinuty. Velikd \yjvi. Uroda Svestek, iichJ se 
nejvfce k pdlenf sHvovice u2ivi. Velka tkst 
obyvatelstva zab]^vd se hornictvim a hutni- 
<:tvim ; drobn^ 2ivnosti jsou ve vSech mSstech 
a velkoobcich 2upy dobfe zastoupeny. Ob- 
chod je soustfed^n ve RSav6, BaziaSi a Lu- 
goSi; vyvd2i se hlavn6 dfivf, ofechy a jin^ 
ovoce, surov^ kfiie, slivovice, v^^robky hutni- 

'ck^ a hornick^. Dobr6 silnice, splavn^ fekv 
a prflplavy, jako2 i rozvetveni sif 2elezn^ch 
drah podporuji dobrou a levnou kommuni- 
kaci. 2upu proch&zeji tyto drdhy: ji2ni konec 
trati Temelvdr-BdzidS uher. stdtnich drah 

V d61ce 7 km ; trat Budape5t-Vercior6va uh. 
St. drah sm^rem jihov^ch. v ddlce 145 km\ 
traf Vojtek-Nemet-Bog5dn v d^lce 20 km a 
jako pokra^ovdni jeji trat N^met-BogSdn- 
Rei^ica (horni drdha, skoro v^hradnS potfe- 
bdm homiho a hutnick^ho feditelstvf rak.-uh. 
spole^nosti st. drahy slouiici) v d^lce 2\ km, 
kone^nS celd traf Jasenovd-Anina uher. stdt. 
drah. Dfilefitd je paroplavba na Dunaji, ra- 
kouskou i uherskou paroplavebnf spole^nosti 
odriovand. V okolf Mehadie nalezeno bylo 
mno2stvi Hmsk^ch staro2itnosti ; v jihov^ch. 
cipu 2upy na nSkolika mistech jsou zfeteln6 
stopy fimsk^ch silnic a vodovodfi. DM, 

Krastel Fritz, herec nhm. {* 1839 v Mann- 
heimS), vystoupil v Karlsruhe pod vedenim 
Ed. Devrientovjm, jest od r. 1865 ilenem 
videfisk^ho dvorniho divadla, r. 1888 byl tu 
jroenovan regisseurem. Hrdl s poidtku mlad^ 
reky a milence, vedle nich i role koraiky 
charaktemf, pozd^i starSf reky. Hlavni role 
jeho jsou krorn^ rekfl z dramat Schillerov^ch 
Orestes, Jason, Jaromir, Sigismund (>2ivot 
snemc), Inganar a j. Je stoupencem starSi 
deklama^ni Skoly. Napsal tak^ histor. truchlo- 
hru Der Winterkdnig (1884). 



Krastioe, ves mor. viz Chrastice. 

Kraszewski Jdzef Ignacy, spisovatel 
polsk^ (♦ 28. dna 1812 ve VarSavS — 1 19. bfez. 
1887 V Genev6), dStstvi strdvilnastatku otcov^ 
u Pru2an v ^odn6nsk6 gub., ale rozhodn^ 
vliv na jeho vychovdni m^la babi^ka a pra- 
babi£ka s rodiny Malsk^ch, kterdf vynikala 
zdjmem pro literaturu i politiku. Obrazy z d£t- 
stvi na roles{ &isto pozdSji o2ivly v jeho pa- 
m^ti. R. 1822 ddn byl tcprve do Ikol v Biald, 
pozdSji V Lublini a Swisloczi, kde ukon^il 
gymnasium. Vstoupiv pak na universitu vi- 
lenskou v dob^ jejiho lipadku (1829), studoval 
iilosofii a literaturu a vSnoval se zdhy spiso- 
vatelstvf. Tou dobou uvefejnil prvni sv^ 
prdce: Biografla wokalskiego organisty\ Pr\Y' 
gody peruki; Pan Watery , kde2to tehdy na- 
psan6povidky Wielki iwiat maiego miastecika 
a Dwa a dwa c^ery objevily se pozd^ji (Vilno, 
1832—33 a 1837). V udilostech r. 1831 nem61 
pfimdho i!i£astenstvi, pfece vSak byl jat, ale 
pro slab6 zdravf driSn v nemocnici a po- 
catkem r. 1832 propuStSn na svobodu, pH 
dem2 vykdzdn mu stdl^ pobyt ve Viln€. V r. 1833 
a2 1834 vydal zde povidky: Koicioi ^Swi^to- 
Afichalski w Wilnie; Rok ostatni panowania 
Zygmimta JII.; Pan Karol a C\tery weseUf 
kterd vSak byly pfijaty velmi pfikfe kritikem 
>Tygodnika petersburgskiego*, tak 2e K. po- 
klddal ji2 svoji spisovatelskou drihu za ukon- 
denou, hodlaje v^novati se v;^hradnS studiim 
ddiepisn;^m. K. 1836 vydal prvni dil historic 
Vilna, ale prdce ta setkala se se stejn^m od- 
mftnutim. Pfepracovav pak dflo, vydal je 

V 1. 1840—42 s ndzvem Wilno od poc\qtkow 
jego do r, lySo. Hojnost material u histori- 
ck^ho poskytovaly mu bohat6 mistni archivy, 
jmenovitfi sbfrky v Horodci na Volyni, kde 
sczndmil se X.€i s budoud 2enou svoji 2ofif 
Woronicz6wnou, netefi var§avsk6ho primasa. 
ChtSje si zbudovati pevn^ pfibytek, uchdzel 
se o stolici polsk^ literatury na university 
kijevsk6 a k tomu cili zadal svoji rozpravu 
Historyja j^^ka polskiego, kteri uzndna sice 
za nejlepSi ze sedmi podan^ch, ale K. 2idan6 
stolice pfece nedosihl. Tehdy stal se velmi 
horliv^^m spolupracovnfkem »Tygodnika pe- 
tersburgskiego«, zasilaje mu danky literarnf 
i historick^, v nich2 pohlf'2el velmi pessimisti- 
cky na sou^asn^, chorobn<5, jak se vyjadfoval, 
zjevy spole^nosti polskd {Choroby wieku XIX.), 
Jmenovitfe pffkfe vystupoval tl2 proti ukra- 
jinomanii, kladl Slovanstvo proti sv^tu zdpad- 
nimu, a( vlivem franc, publicistiky a hlavni 
M. Grabowsk^ho byl horliv^m vyznavacem 
katolicismu. Prvnfho rozhodn^ho literdrniho 
vitfezstvi dobyl povidkou Poeta i swiat (Po- 
znafi, 1839, 2 dily) a sbirkou basnf. Hodlaje 
zalo2iti nov^ literdrni stfedisko pro Volyft, 
Podol a Litvu, vydival v r. 1841—51 dasopis 
»Ateneumc, kolem n&ho2 skupil n^kolik set 
pf ednich spolupracovnikfl. Do td doby spadd 
rozhodn]^ pfevrat v ieho pf esvedieni a liplnd 
roztrika s Grabowsk]^m (1843), jen2 zalo2il 

V KijevS ias. >Slowianin€, pfisobici v duchu 
smifenf s Ruskem. K. opustil konscrvativnS- 
klerikdlnf tdbor sv^ch pfatel, k uim2 ndle2eli 



86 



Kraszewski. 



jeStS Rzewuski a Holowidski, a od t^ doby 

V jeho povidkdch pocind objevovati se ten- 
dencc. Zab^vajc se toti2 nSmeckou filosofif, 
hlavnS Hegelem, nabyl pfesvfedCeni, ie kato- 
licismus nevyla(^uje pokroku. Prvni stopy He- 

?elova vlivu Ize u nibo pozorovati ve fantasii 
bd wfoskiem niebem (Lipsko, 1845) a ve velmi 
p^knd povidce Ostap Bondarc\uk{yi\no, 1848), 

V nil mySl^nky o lHk€m postaveni selsk^ho 
stavu protinaji se s ideatni o vzneSen^m v^- 
znamu lidsk6 dAstojnosti, podivajice jako v^- 
slednici typ polofantastick^ a poloredlni. AvSak 
a6 se rozeSel se sv;^mi dfiv^jiimi pfdteli, 
pfece V zdpasc jich se vznikajici liberaln^- 
demokratickou opposici nepf iklonil se k t^to, 
n^br2 hodlal se udr2eti na samostatn6m, stf ed- 
nim, smiflivcm stanovisku, jeho2 pfidr2oval 
se i po boufich r. 1848, jak sv£d6i povidky: 
Pan i s\ewc\ Ostro\nie \ ogniem (Lvov, 1849); 
Tomko Prawdiic (t., 1850) ; Jaryna (Vilno, 1850) ; 
Dnwad'ta (Petrohrad, 1851) a j. Rozhodn^ 
eklekticismus jeho pfivedl jej vSak opStn€ 
do tibora b]^valjch pfdtel, skupen^ch v >Ty- 
godniku petersbur^sk^mc, a teprve kdy2 pel- 
sk^ hnuti literdrni v Kijev6 a ve Viln6 po 
r. 1851 vzalo za sv6, K. s celkov^m prou- 
dem pfenesl ^innost svoji do Varsavy, stal se 
spolupracovnikem >Gazety Warszawskiejc a 
pozdSji t6m£f vSech dasopisd tamdjSich. T^ 
doby vjeho pracich objevuje se blahoddrn^ 
vUv Dickensdv, BalzacAv a Gogolfkv a K. uve- 
fejfiuje fadu sv^ch vysoce uin61eck]^ch d61, 
jako: Chata \a wsiq (VarSava, 1854—55, 3 d.); 
Djabei (Vilno, 1855); Interesa familijne\ Za^ 
dowa piechara; Ostaini \Siekier\ynskich\ Kor- 
decki stary siuga a j. Sou^asnd hledd i tin- 
nost spoleiensku. PfestShovav se do 2ito- 
miru (1853) jako2to stf ediska duiSevniho ruchu 
na Volyni, stal se kurdtorem mistnich §koI, 
inspektorem divadla a pfedevSim £lenem ko- 
mit^tu pro osvobozeni sedldkfi, ad nebyl hor- 
livcem pro nahlou tlplnou svobodu selsk^ho 
stavu, jej 2 bal se zbaviti rdzem Slechtick^ p<S(^e. 
Ale volynskd Slechta pokladala i jeho stano- 
visko za nepf ijateln^. ChtSje pftsobiti na spo- 
lednost, vydal sv6 \Viec\ory ivoiynskie (1867). 
Rozboru otazky selsk6 zasvetil jelte dva spisy, 
Hy^torya koika w p^ocie a Stare d^ieje (Po- 
znafi, 1859). Zatim vykonal t^z cestu za hra- 
nice a vrativ se s rozSifenJm obzorem, pfe- 
vzal r. 1859 redakci »Gazety Codzienncjc, 
pfem^ndnou na »Gazetu Polskouc. Za tim 
udelem pfest^hoval se t6i do VarSavy. Den- 
nik m^l znadn^ dspdch, ackoliv K. nephmknul 
se k iddn^mu ze stavajicich sm£r5, n^^bri 
sna2il se posuzovati v£ci se sveho samostat- 
n^ho stanoviska. Mimo mnoistvi stati publici- 
stick^ch napsal tou dobou t6i fadu nov^ch 
romanfl a povidek, jako: Dola i niedola (Var- 
5ava, 1864, 4 d.); Kopcius^ek (t, 1863, 6 d.); 
Jaselka; dale studii o M. Rejovi JD^ii i lat 
temu tt'iysta (Vilno, 1863) a j. Zaloiiv jest6 
vSdecko-literdrnf dasopis »Przegl^d Europej- 
skic, odejel pocatkem r. 1863 zahranice, odkud 
vice se nevratil. Usadil se v Drairfanech, kdc 

V prvnich letech zabjval se pilnfi osudy emi- 
grace polsk^, snaie sc mirniti protivy jedno- 



tlivfch btran. Cinnost jeho byla neunavni. 
Vedle romdnd a povfdek psal bro2ury, pf ed- 
ndSel, vyddval dasopis »Hasloc (1865) a pod.» 
takie vliv jeho na polskou spole£nost z&stal 
nezm£n6n;^m. Pfisobnost jeho ziskalamumnoho 
nepfdtel, nicm^n^ bias jeho neoz^val se bes 
ozvSny. V r. 1866—67 navStivil Halic a Poznan^ 
ale konservativni hnuti halidsk^, zndm6 pod 

1'm^nem stanczykovsk^ho, nalezlo v nSm roz- 
lodn^ho odpftrce. Vznikla ohnlva polemika^ 
kterd pfivedla K-k^ho ku pfesvSddeni o nc- 
schopnosti Slechty polsk6 a sbliiila jcj se 
stfednfmi vrstvami. Tendence tato vystupuje 
zfejmS i v jeho pracich belletristick<xh, y-.z 
jsou jakousi illustraci a dopl&kem jeho stati 
publicistick^ch. Spadd do t^ doby asi 40 po- 
vfdek aromdnA, jako: Na wschod^ie (Poznan, 
1866); Zyd (t., 1866, 3 d.); Wielki nieinajomy; 
Z iycia awantuHka; Zagadki; Kochajmy si^ 
a pod. Prozkoumav do podrobnosti iivot 
polsk]^ ze stol. XVIII., napsal velmi mnoho 
romdnii a povidek z tohoto obdobi. ano vy- 
loiil v^sledky sv^ch studii i ve zvldstnim dile 
Polska w chaste trjech roibiorow (t., 1873). 
V r. 1870 — 71 byl majitelem knihtiskarny a vy- 
davatelem 9Tygodnika€, avSak koncem r. 1873 
odhodlal se zanechati liplnS politiky. Od t6 
doby vSnoval se v^hradnS dinnosti literdrni, 
kterd zatim dostoupila obrovsk^ch rozmdr&. 
Vydalt V r. 1873-82 pfes 90 romdnft a po- 
videk vedle detn^ch jin^ch praci, z nich2 za>- 
sluhuji zminky hlavn6 jeho literdrni studie, 
rozpravy filosoficko-aesthctick6 a souborn^ 
vyddni spisA f. Sniadeck^ho, K. Brodziiisk^ho 
a j. Nevyh^bal se ani rozpravdm rdzu popu- 
Idrniho a celou serii sv^ch historick^cn po- 
videk napsal za tlcelem obezndmiti spolednost 
polskou s vlasteneck]^mi d^jinami, jak sv^ddi 
o torn mimo jin^: Bracia \martwychwstaiicy\ 
Stara basti a Infantka. Vyjmenovati vSechna 
jeho dila jest zde nemo2n^m. Podet jich pfe- 
sahuje 300 a dislo jednotliv^ch dild pfestou- 
pilo 500. A to jsou prdce vydand o sob§. 
S dasopiseck^mi pracemi, s korresponden- 
cemi a s ilvaharai literdrnimi dostali bychom 
pfes 600 dilfi. Cislo to sv^ddi zajist^ o plod- 
nosti a pili, jak6 nal^zdme v literatufe pfi- 
kladA mdlo rovn;^ch. ]ii tato okolnost vzbu- 
dila velikou Octu ku jmdnu K-k^ho, ve kterd 
shodli se vSichni Poldci bez rozdilu politi- 
ck^ch stran. Jeho jubileum v Krakovfi r. 1879 
stalo se vseobecn^m projevem t^to licty. Ale 
ke konci 2ivota stihla jej vaind nehoda. Na- 
vrdtiv se 13. dee 1883 z Pafiie do Drazd'an 
byl zde zatden na obvinfeni z vyzv6dacstvi» 
jeho2 dopustil se tim, ze pr^ koupil plany 
pevnosti pro francouzskou vlddu. Soud uzna'l 
jej vinn^m, nadei K. odsouzen na 3Vb roku 
do ialdfe a vdznSn v Magdeburce. Ale ani 
v tdchto tdik^ch chvilich neodklddal p6ra. 
Napsal tou dobou mimo jin6 povidky: Od 
kolebki do kolebki; Psia wiara] Justka; Krot 
w Nieswie(u\ Nad pr^epasciii; Awantura a pod. 
R. 1885 propuStdn ze ialdfe ku sv^mu zota- 
veni na zdlohu 20.000 marek; ale. do vdzcni 
vice se nevrdtil. V umdleck^m ohledu nedo- 
stiiva sc K-k^mu casto naleiitd hloubky, barr 



Kras — Krastovice. 



87 



vitosti, jasnosti ur£it6 ideje a psychologick^ 
jednoty. Nicm^nfi prdce jeho byly a jsou na- 
mnoze dosud u2ite£n^m a zaiimav^m £tenim 
pro SirSi vrstvy. Cinnosti svoji vytladil z rukou 
obecenstva lexturu francouzskou a £eho ne- 
mohly dokizati nejva2n£j§i vlastcneck6 hlasy, 
toho docilil K. svoji vytrvalou, neilmornou 
praci. V torn kotvi jeho ohromnd literdrni zd- 
sluha, kteri ziskala jeho jm^nu vSeobecnou 
a neoby^ejnou popularitu. Pro Uplnost tfeba 
dodati, 2e zkouSef sv^ p^ro t6i na poli bas- 
nick^m a dramatick^m a 2e ziskal si i6i ve< 
\ik6 zdsluhy jako redaktor nSkter^cb soubor- 
n^ch spisd a vydavatel pam^ti. Vabec nebylo 
snad oboru, k n6mu2 by byl neobritil pozor- 
nosti. Citlivost jeho k nov^m sm^rAm vy- 
svitd i z t^ okolnosti, 2e v poslednim obdobi 
sv6 cinnosti nebyl prost vlivu umeleck^ho 
rcalismu. Srv. P. Chmielowski, J. I. K., zarys 
historyczno-literacki (Krakov, 1888) a 2ivotopis 
Plugflv (Pietkiewiczfiv) v >Ksi^ice Jubilcu- 
szowej« (t., 1880). Prdce jeho pfeklidaly se 
hojnS do cizich jazykd. Z £esk^ch pfekladA 
zaznamendvame ddle2it£j§i: Casov6 choroby 
(»HIas<, 1887); Star6 bale (>Sbornik illustr. 
romdnAc, 1885—86, pfel. KonSrza); Pam^ti 
nezndm^ho (>Zab. bibl.«, 1885, pfel. J. Turn- 
pach); Drsfidci (»Zdb. bibl.c, 1886. pfel. F. Rej- 
zek); Pod praporem Sob^sk^ho (»Sbornik 
illustr. rominfi«, 1885); Bez srdce (Praha, 1883, 
pfel. V. Pok); Lublana (1882, pfel. KonSrza); 
Dva sv6ty (»Ces. bibl. rod.c, 1888); Po ccl^ 
2ivotne§tastnd; VzkffSenci (Praha, 1879); Ztra- 
cen^ iivot (Videft, 1871, pfel. BydJovsk^); 
Zahuba pohand na LitvS (Kunigas, Praha, 
1886, pfel. J. Mal^); 2eliga (»Sv6t. bibl.c, 1883, 
pfel. J. Konerza); VzkfiSenf bratfi (Praha, 
1882, pfel. t^2); Bdjenky (t., 1884, pfel. Pok 
Pod6bradskJ); Bratranci (»Mor. Orlice«, 1885, 
pfel. V. Spanhel); Kordeck^ (>Slov. besedyc, 
pfel. Vorlicek); Kouzelni svitilna (Praha, 1852 
ai 1854, pfel. J. Skrdbek^; Sv6t a bdsnik (t., 
1852, pfel. F. Voldk); f)dbel (»Slov. Bes.«, 
1861, pfel. VorliCek); Budnfk (>Zdb. bibl.c, 
1888, pfcl. Kon6rza); Cernd perla (Praha, 
u J. Otty, 1880, pfel. V. SpaAhel); Chata za 
vsi (t., 1880, pfel. tJ2); Ulana (t., 1882, pfel. 
C. Frif); Cerna hodina (t., 1893, pfel, V. SpaA- 
hel). Mnoho menSfch i v6tSfch pfekladd roz- 
trouscno jest po ^asopisech. Snk. 

Krai: 1) K. Maid {Klein Krosse), ves ve 
Slczsku, hejt. Fryvaldov, okr., fara a pS. Vid- 
nava; 65 d., 393 ob. n. (1890), zdvod na spra- 
covanf mramoru, 2uly a piskovce. — 2) K. 
Maid Novd (Klein-Neu K.), osada t., pS. Cer- 
vend Voda Stard; 8 d., 58 ob. n. (1890). — 
3) K. Fojtovd, jen Fojtovd {Vqjgts-K.), 
osada t., hejt., okr., fara a p§. Vidnava; 30 d., 
197 obyv. n. (1890), ml;^n. — 4) K. Velkd 
{GrosS'K.), ves t.; 124 d., 739 ob. n. (1890), 
kaple Matky Bo2i, 2tf . Sk., 6 zdvodA na spra- 
covdni July, ml^n. 

Kraieninnikov Stepan Petrovi^, pro- 
zkoumatel Kam(^atky (♦ 1713 v Moskv6 — 
t 1755 V Petrohradfi), posldn byl r. 1733 
s Gmelinem na v;^zkumnou cestu do Sibife, 
odkudi r. 1736 pustil se na Kamcatku a na 



Kurilsk^ ostrovy a vrdtiv se do Petrohradu 
vydal prvni popis Kam^atky a jejich obyva- 
teld pod ndzvem Opisanije \emli Kamiatki 
(Petrohr., 1755, 2. vyd. 1786^ kter<52to dilo 
bylo pfeloieno na jazyk angl., franc, n6m. a 
hollandskj. Po jeho smrti vySla jeho Flora 
ingrica (t., 1761, vydal D. Gorter). 

Krailovloe, ves v Cechdch pfi Blanici, 
hejt. Pisek, okr. a pS. Vodftany, fara Skodice ; 
28 d., 211 ob. L (1890), 3 ml^ny. R. 1262 pfi- 
slusely kldSteru svatojirskt^mu na hrad^ Pra2- 
sk^m. 

Kraiov: 1) K. (Krasch), far. ves v Ce- 
chdch, hejt. Kralovice, okr. ManStin, pS. Novd 
Sdzava; 42 d., 4 ob. <5., 234 n. (1890), kostel 
sv. Ondfeje (ve XIV. stol. far,), 2tf . Sk., m\p^. — 

2) K., zachovaM trosky hradu na lev. bf. M2e 
u vsi Zboh, hejt. a okr. Kralovice, fara Kozo- 
jedy, poSta Liblfn. Hrad t. jm^na vystav^n byl 
pravd£pod. ve XIII. stol. Prv^m driitelem pf i- 
pomfnd se Sezema z K-a, na konci XIV. stol. 
Habart z Kolovrat, horliv^ katolik, a po nSni 
syn jeho HanuS, jeni r. 1425 porazil Hu- 
sity. Po smrti jeho (1450) dSdil K., Zbiroh, 
To^nik a 2ebrdk syn Hanu§. R. 1534 vyskytd 
se vSak ji2 iako ariitel Mikuldd Svitdk, po 
nSni (1540) Jetfich BezdruJick^ z Kolovrat, 
pak (1591) syn jeho Vil6m, jeni prodal K. 
t. r. Ferdinandovi RonSperkovi z RonSperku, 
od n6ho2 jej koupil r. 1596 Jeronym st. Hrob- 
(^ick^ z Hrobdic, od toho vdak ji2 r. 1616 
Helena Pfichovskd z Pffchovic, po ni2 po 
cast^ch zmSndch dr2iteliQi vyskytd se a2 do 
r. 1678 V rukou rodd MiseronA z Lissonu, 
kdy koupil cel^ panstvi plassk^ opat Bene- 
dikt Engelken od Adolfa Norberta Miseroniho. 
Za spravy kldSterni hrad opraven a to zvl. 
za opata Fortunata Hartmana (1755—79). Po 
zruSeni opatstvi plassk^ho Josefem II. hrad 
zbofen. EMa. 

Kraiovloe: 1) K., far. ves v Cechdch, 
hejt. Kralovice, okr. ManStin, p§. Dol. B^ld; 
49 d., 482 ob. t (1890), kostel sv. Jilji z r. 1778 
(ve XIV. stol. far.), 2tf. §k., lo2isko kamen. 
uhli, pila, ml'^n, popl. dvfir a hdjovna Ci- 
kdnka. Po fC-cich psali se KraSovStf 
z K-ic. — 2) K., ves t., hejt. a okr. Pi'sek, 
fara ap5. Ci2ovd; 35 d., 268 ob. c. (1890). — 

3) K., Krasavce, Kraiavec, ves t., hejt., 
okr. a pS. PfeStice, fara Dol. Lukavice; 33 d., 
160 ob. 6. (1890). PfivodnS zde byly dv6 vsi, 
je2 r. 1239 patfily do zbo2i kldStera kladrub- 
skdho. — 4) K., ves t., hejt. a okr. Sedldany, 
fara a p§. Krasnd Hora; 35 d., 226 ob. c. 
(1890), 2 ml^ny a popl. dvfir. PfivodnS byly 
K. samostatn^^m zbo2im vladyk KraSov- 
sk^ch z K-ic (do 1. pol. XVI. St.), po nich 
tu scd^l Oldfich Srar^ka ze Mnichu a jeho 
potomci, pak Zden^k Malovec z Ch^nova, 
Jan Betengel z Neyenperku, po jeho2 smrti 
(1643) koupila je jesuitskd kollej na N. M6st6 
Pra2sk^m a pfipojeny k Petrovicflm. 

Kraitioe viz ChraStice 1). 

Kraitovloe: 1) K., ChraSfovice, osada 
V Cechdch, hejt. Kralovice, okr. ManStin, fara 
StradiStfe, p§. 2ihle; 31 d., 214 ob. L (1890), 
opu§t£n<S kamenouheln6 doly, piskovcove 



88 



Kratenau — Kratinos. 



lomy a ml]^n »Spalenka<. — 2) K., Chrasto- 
vice, ves t., hejt. a okr. Strakonice, fara a 
p§. Radomyil; 69 d., 432 ob. c. (1890). 

Kratenau, ves v Cechich, viz Krato- 
nohy. 

S^at^r (fee. nQatrjo), u Rekfl mSsidlo, nd- 
doba, V nii se pfi hostindch vino s vodou 
misilo. Z m^sidla se nabirala tekutina do 
nddob menSich a rozndSela k piti. Staff u2i- 
vali slova toho na ozna^eni nddob tvarQ roz- 
manit^ch; das a rozdiln^ vkus mSnil zajist^ 
tvar k-A. Mezi vasami feck^mi rozum&ji se 
k-y nadoby znadnS velik^, jak pfirozeno, 
jezto mSly pojmouti znadn6 mnoistvi teku- 
tiny, s velikou bAni a pfim&fenS velik^m 
hrdlem. K. byl opatfen dvSma uchy, kterd 
se zvedaji bud* pfi okraji, pfesahujice jej 
voluty, bud' se naMzaji na dolni ddsti bdnS 
a jsou znacnS menSi. K. b^val opatfen pod- 
stavcem (inoKQrixrjQiov), K-y oby^ejn^ byly 
hlinen6 a ozdobeny malbami. Velk6 mnoz- 
stvi jich pochazi z hrobfl italskj^ch. K-y vzdcn6 
byly z bronzu a drah^ch kovft. N6kter6 
chramy hell(Snsk6 m61y k-y, kter^£ jim v6no- 
vala za ob^tni dary zbo2nd mysl panovnikfi 
a je2 vynikaly nejen vzacnostf kovfl, nfhri 
i plastickou ozdobou a dasto obrovsk^mi roz- 
mSry. Tvarcm sv}^m bodily se k-y i6i k ozdobS 
na pf. zahrad. 

K. u sopky viz Sopka. 

Krateros, syn AlexandrAv, jeden z nej- 
znamenitfejSich generdlfl Alexanara Vel., po- 
chazel ze vznesen^ rodiny z krajiny Orestis. 
Na poddtku tafeni Alexandrova na vjf'chod 
byl velitelem oddilft pSchoty a jclikoi vyni- 
kal nejen udatnosti, n^bri i schopnostmi'vo- 
jcnsk^mi (zvldlt^ v horsk^ch bojich), ziskal 
si zdhy pfizeft Alexandrovu. Tak6 muistvo 
ctilo jej pro jcho zdatnost a pfdtelsk^ cho- 
vani — ad byl jinak povahy dosti drsn^ — 
a pozddji jeStd vice zvldSt^' proto, fe K. se 
veimi zdrielivd choval k pofitkfim z velik^ch 
vitdzstvi' vyplynul^m a ie byl nepfistupen 
mravfim oricntalsk^m. Na v<'prav6 do Indie 
vclel K. pluku ifzdy (hipparchii) a na zpated- 
nim ta2en( vcdl oddil armady (asi 30.000 m.) 
severnSji tahnouci. Po ndvratu do Sus za- 
snoubil jej Alexander s PerSankou Amastrinou 
a poslal jej v cci 324 v dele 10.000 Makedo- 
ftanfl z vojska propu§tdn<xh do Makedonie, 
aby tarn Antipatra, jen2 mel s derstvjmi silami 
odebrati se na v;^chod, vystfidal ve sprav^ 
zemi evropsk^ch. Neili vSak K. do Evropy 
dorazi!, zemf el Alexander, a vojevfldcoveS jme- 
novali K-ra >prostatem€ fi5e (s dimi spojena 
byla hlavnd sprdva financi) a pfidShli mu 
spolccng s Antipatrem sprdvu Makedonie a 
kecka. Tam zatim povstali hned po smrti 
Alexandrovd Rekovd, a Antipater octnul se 
v nemaM tisni. Proto K. rychle pfirazil se 
sv^m lidem (z jara 322) do Makedonie a 
spolu s Antipatrem porazil feeky (ad jen 
cdstednfi) u Krann6nu (7. srp. 322). Potora 
zapudil Amastrinu a pojal za man^elku Filu, 
dceru Antipatrovu, nadei pokradoval ve vdlce 
proti Ait61am,az pod. r. 321 do§la zprdva o roz- 
ir'2ce mezi sprdvcem fise Pcrdikkou a ostat- 



nfmi vojev&dci. Antipater i K. pfidali se na 
stranu vojevfidcfi, a K. vypravil se z jara 
r. 321 do Mal6 Asie. Pfitahl a2 do Kappado- 
kie, tam vSak byl od Eumena poraien a padl. 

Krat^s: 1) K. Thiib., filosof feck^ (kol. 
r. 320 pf. KrA ndle2i mezi neihorlivSjSi stou- 
pence kynicke filosofie. Proniknut pfesv6dde- 
nfm, 2e rozkoS jest zlem a 2e pro dlovdka 
jedin6 md v^znam rozluka mezi dobrcm a 
mravnim zlem, odnlital filosofii spekulativni 
jako zam6stndnf pro dlov6ka zbytedn^. Snaha 
b^i CO mo2no nejvice 21 vu podle pffrody a 
s ni se sbli2iti vedla jej k podivmstvfm a 
v;^stfednostem, je2 na mnoze a2 zard2ejf. Po- 
zoruhodno jest, 2e ze vlivu Krat^tova vysel 
stoicismus. Z nedetn^^ch jeho spisii zachovaly 
se jen nepatrn^ zlomky. O jeho 2ivot6 viz 
Diog. Laert. kn. VI. c. 85. 

2) K. z Mallu, proslul]^ grammatik Skoly 
pergamsk^. R. 168 pf. Kr. vysldn od Attala II. 
Filadelfa do kima, kde2 u2il dasu k pfedndS- 
kdm, V nich2 6.imany navdddl k studiim iilo- 
logick^^m. Zndm^ jest jeho spor s alexandrij- 
sk^m Aristarchem. Proti ndmu polemisoval 
K. ve sv^ch kommentdfich z dfivodd oviem 
mnohdy pochybenjch, nastoupiv proti jedno- 
duch^ exegesi Aristarchovd cestu allegorie. 
Vbdsnd Hom^rovy a H^siodovy vlo2il velkeru 
mathematickou geografii stoickou. Hom^r a 
Hdsiod vSddli pr^ o kulatosti zemS, Hom6r 
znal pr;^ dokonce pdsma zemskd {t<5vat) a 
okedn objimajici zemi obrovit^mi rameny. 

V nSm bloudil pr^ Odysseus a nikoli v zna- 
m^m mofi Stfedozemnim. S timto t. zv. ex- 
okeanismem souvisi t6i my§Mnka, 2e zem6 
Laistrygonft jest ddlnj kraj severni (poldrni) 
a jeStd severn&ji 2e le2i krajina Kimmersk]^ch. 
A kritik jinak konservativni neStitil se ndsil- 
njch zmdn textov^ch, jen aby opfel sw6 hy- 
pothese. Vedle Hom^ra a H^sioda byli t^2 
Euripides a Aristofan^s, Pindar a Aratos 
pfedmStem jeho studii. Znadn6 byly i jeho 
zdsluhy o pergamskou bibliot^ku. Z detn^ch 
zakfl vynikl Panaitios. Srv. C. Wachsmuth, 
De Cratete Mallota (Lip., 1860), ViSk. 

Kratinos, znam. bdsnfk staroattick^ ko- 
medie (♦ kol. r. 490 — f 421 pf. Kr.), od 
star^ch zvdn Aischylem kom^die, s nim2 
srovndvdn byl i co se dikce t^de. Na sklonku 
sv6 dinnosti setkal se s vitdzicim Aristofanem, 
jen2 sice uznal jeho velik^ zdsluhy, ale spolu 
ho poklddal za bdsnika ji2 pfekonan^ho. Nic- 
mend jednak fevnivost mezi obdma, jednak 
stkvdle vitdzstvi K-novy kom. Flvzivi] nad 
Aristofanovjmi »Oblaky« roku 423 nasvdd- 
duji K-novu geniu. Komedie ta byla jakousi 
apologii bdsnikovou na v^'tky Aristofanovy 

V >Jezdcich< (provoz. r. 424), jakoby K. byl 
neschopen basniti, prahna ji2 jen po vine. 
Vtipnd u2il tu K. allegorie: iena bdsnfkova 
Ko}\L(a8icL nechce 2iti dale se sv<'m manielem, 
oddavajicim se jin^m 2enam, opilosti (Med^rj) a 
Idhvi {Jlvxivr}). Kus kondil ovsem smifenim roz- 
veden^ch man2eld. — Ale tdiiste K-novy din- 
nosti spodiva V komddiich tendendnich; 
tendenci politickou mdly komedie Niiieaig a 
XtiQaveg, obd proti Perikleovi namffcn^, so- 



Kratka — Kratkozrakost. 



89 



ciaini tendence byly komddie JTilovtoi nebo 
G^atxai, V ni2 bdsnik vystupoval proti kuitu 
barbarsk]^ch boistev, a kom. 'AqiLXoioi m£1a 
asi literdrni tendenci, komodujic »archi1o§sky< 
ph'sn^ posuzovatele. Z K-nov^ch komddif za- 
chovino hojne fragment^. VlSk. 

Kr4t]t&, ves na MoravS, hejt. a okr. N. 
M6sto, faraa p5. Ndmeckd; 39 d., 258 ob. <^. 
(1890). 

KT4tk6 spojeni, elektrick^ spojeni 
na kr«itko {Kur^schluss), nastdvd uzavfenim 
vnSjSiho obvodu elektrick<^ho zdroje, ani2 by 

V tomto byl vepnut odpor nSjakJ (larapa, 
rheostat a p.), tedy spojenim dvou p<51fi krdt- 
kjra silnjm dritem. Jevi se pfi uzavf eni velice 
skv^lou jiskrou, provizcnou praskotem, v ob- 
vodu prochdzi veliki intensita, pojistky pu- 
kaji\ drdt se roz2havuje, isolace propaluje, 
iBistnost napltii se koufem a zdpachem. Sta- 
ne-li se k. s. u akkumuldtord, vybijeji se tyto 
iSplne, desky se borti, hmota z nich vypadi ; 
u dynamoelektrick^ch strojfi, kdy2 pojistky 
nepraskly, pfepili se vinuti. Ochranou proti 
Skodn^m ilidinkflm k-ho s. jsou spravn6 di- 
mensovan^ pojistky, jei se vepnou do vedeni 
pfcd pFedm^tem, kter^ maji chrdniti. 

Kr4tkorepi, zoolog., viz Krabi. 

Krtitkozrakost jest vlastnost lomivosti 
(refrakce) oini, jejirai vlivem paprsky svS- 
teln^ vychizejici od bodu, naldzajfciho se 

V nekone^n^ ddli, tudii paprsky rovnob^in^ 



ft. 




C\%. vyobr. i. a37j. 

(vyobr. f . 2373. tf, b), sbfhaji se, byvSe v oku 
zlomeny, v bod (o) ji2 pf ed sitnici; z tohoto 
bodu pak zlomen^m sm^rem ddle j douce sc 
opSt rozbihaji a utvofi na sitnici rozptjlen;^ 
kroufek. Tim li§i se oko kratkozrak6 — 
brachymctrick(5 — od oka emmetropi- 
ck^ho, V n^mi paprsky rovnobSin^ spojuji 
se V bod pr^v6 na sitnici (viz Afakia, 
vyobr. £. 78. O a Akkommodace, vyobr. 
i. 132. o). V oku cmmetropick6m jest 
tudi2 obrdzek vzddlcndho pfedmStu, povstiva- 
jici na sitnici, slo2cn z bodA c^ili jest ostr^, 
zfetcln]^. V oku kratkozrakem jest v§ak obri- 
zek na sitnici nezfetelny, sloien jsa z roz- 
ptj'len^ch krou2kfl, ktere zvlaSt drobn^ idstky 
obrazku dini ncrozeznatelnymi ; kratkozraci, 
aby vyloudili idstt6chtorozpt^Ien;^chkrou2kfl, 
zuzuji zornici tim, ie pfimhufuji vi^ka — 
odtud pochdzi fcck]^ nazev k-i myopia. 
Osa ofni, spojujici stfed rohovky (pfedni 
p6\) se zadnim p61em oka, jest u krdtkozra- 
kjch obydejn^ del§i nei v oku emmetropi- 
ck^m. Takovato k. zove se k-i osovou. Po- 
m^rn£ zfidka jest oko kratkozrak^ t^2e delky, 
jako oko normdlni, za to vSak paprsky vice, 
siln^ji Idme, tak 2e paprsky rovnob^2n6 
opSt se spojuji pfed sitnici. Tato k. zovc 
fie lomivou k-i. Takov;^to zv^§cn^ lorn oka 



dfive normdlniho dostavujc sc ndkdy ve sta- 
vech pathologickj'ch, na pf. kdy2 vyklenuti 
rohovky vstoupne (keratokonus, keratektasia), 
nebo kdy2 £o£ka stane se kulat£i§i (lomi- 
v^jSi) tim, 2e uvolnila se z pdsku Z inn ova 
(subluxace, ectopia tenth), aneb kdy2 do^ka na 
pocatku Sed^ho zikalu (cataract a) zdufi. 

Naopak stdvi se totkvL vc stdfi m^n£ la- 
mavou, tak 2e nejen ub^vd akkommodace 
(v. t. str. 633), n^br2 i bod nejdal^iho vid^nl 
pro to kter^ oko krdtkozrak^ (viz ni2c) od 
oka se oddaluje, tak 2c velmi mala k. mfl2e 
pfejiti V emmetropii. Odmyslfme-li si 
vftbec lorn 6o<5ky oc^ni (viz Afakia), kterd 
ze vSech ddsti ocnich paprsky nejvice Idme, 
pochopime, 2e by se pak bod nejdalSiho vi- 
dSni zna£n6 posunul ao ddli od oka krdtko- 
zrak^ho. Na tomto zdkladS navrhoval pry ji2 
francouzsk^ o^ni l^kaf Jan in (1772), aby 
do^ka u kratkozrak^ho operativn6 odstran^na 
byla; operaci tuto provedl Mooren r. 1859; 
V nejnov^jSi dobS vykondvd se dast^ji, dosud 
vSak nelze se pfesnS vysloviti, zdali jest 
vhodna a ve kter^ch pfipadech k-i by byla 
prospSSna. 

Jak svrchu bylo feieno, spojuji se paprsky 
rovnob&2n^ v oku krdtkozrak^m jiz pfed 
sitnici; paprsky vSak vychdzejici od kter^hos 
bli2§iho bodu (vyobr. i. 2374. /? bez pru- 
hovan^ konkavni do6ky), tudi2 paprsky roz- 
bihav^ (divergentni), spoji se v pfisluS- 




Cis. vyobr. 1374 

n^m krdtkozrak^m oku na sitnici o* i jest 
pak onen blizk^ bod R pro toto kratkozrak^ 
oko bodem jeno nejdalliho (zfeteln^ho) vi- 
d6ni. Cim blifSi k oku tento bod b^ti musi, 
aby se paprsky od n6ho vychdzejici (rozbi- 
hav^) spojily na sitnici ^paprsky ^im bli'2, 
tim rozbfhav6j5i), tim vStSi jest k. Chceme-li, 
aby oko krdtkozrak^ vid61o zfetelnS, ostfe 
pfedmSty vzddlen^, od nich2 tedy vychdzeji 
a na oko dopadaji paprsky rovnob&2n^ 
a ne rozbfhav^, jak je oko krdtkozrak6 
k ostrtou vid$ni potFcbuje, musime z onech 
rovnobS2n]^ch paprskii (a, b teikovan^) po- 
moci rozptylujici, vdut^, toiky fvyobr. 
L 2374. pruhovand) u^initi paprsky tak roz- 
bihav<5, jako by vychdzely z onoho.bodu /?, 
kter^ pro to kter6 oko krdtkozrak^ jest bo- 
dem nejdalSiho vidSni (ostr(^'ho). Viz Brejle. 
V^voj k-i souvisi s praci do blizka, kterd 
jest hlavnim 6nitelcm na§i civilisace, ^ili 
s praci tak zvanou »§kolni«, zvlastfe sc dtenim 
a psanim; pfi tdto praci, kterd trvd mnoho 
hodin dcnn6 bez pfcstdvky, sleduji o^i ne- 
ustdK'mi pohyby drobnc^* pfedmfity, ktere na- 
l^zaji se v2dy na jindm a jin<?m mist^; na- 
opak hledSni na drobn6 pfcdm6ty, av§ak 
St die na tdm2e mist 6, na pF. pfi prdci 
hodindfsk^ aj., vznik a postup k-i ncpodpo- 



90 



Kratkozrakost. 



ruje. Novorozen^ dSti jsou dalekozrak^. K. 
povstdvi a postupuje ve Skolach; £im vy§§i 
tf ida a udiliStS, tim v6tSi po(^et a stupeii k-i. 
Pficina, pro£ pfi t^2e prdci do blizka k. 
u jedn^ch d£ti se dostavuje, u dnih^ch ni- 
koliv, spo6'vd asi ve vrozen6 ndchylnosti 
(Donders), kterou vysvStiuje Schnabl tim, 
ie zadni st^na ocni jest v okoli £ivii zrako- 
v^ho vrozen6 mdnS vyvinuta: bud* jsou pouze 
zudni vrstvy bulimy (tunica albuginea) m6n^ 
vyvinuty, nebo jsou aspoii jemnSjSf, m^kdi, 
anebo jest otvor v bSlimfe a cevnatce (t, cho- 
rioidea), jim2 £iv zrakov^ do oka vnika, SirSi 
ne2 papilla; v t6chto pfipadech nesihi cev- 
natka a z c^dsti i b^lima a2 k nervu i vidime 
pak s pfedu v okoli nervu b^lavou obrubu 
(conus prstenovit^), nebo nedosahuje cevnatka 
pouze na strane spdnkov^ (zfidka nahofe a 
dole) nervu, pak vidime vedle nervu na strand 
spdnkov6 polom^si'^itd nebo Siroce kuielo- 
vit^ b^lav^ mfsto, je2 uvddi se t^2 pod jm^- 
nem staphyloma. Takovdto vrozenfi dispo- 
novan^, ale pAvodnS nekrdtkozrak^ o£i 
prodluluji se, ddle rostouce, vlivem blizk^ 
prace nepom^rnS do d61ky, pfi temi zadni 
st^na oka vedle papilly na strand spdnkov^ 
se vyklenuje vzad, tak 2e povstavd skute^nd 
vypuklina zndmd podjm^nem vlastniho Scar- 
pa -ova staphylomu (I8OI). Ti'mto prodloufe- 
nim se pfivodnS nekrdtkozrak^ho oka se vy- 
svfitluje, pro^ paprsky rovnobSf n6, ktcr^ df ive 
ve stavu nekratkozrak^m na sitnici zadni stS- 
ny ocni se spojovaly, nyni pfi nastal^ k-i 
spojuji se pfed sitnici (k. osovd). Die 
S ch n a b 1 a b^va oko m y o p i c k ^ 23 — 32 mm 
dlouh^, oko cmmetropick^ 22 — 25 mm. 
MQ2o tudi2 oko b^ti n^kdy pfi d^lce 23 a2 
25 mm i emmetropick6 i myopick^ 
(slab^, k. lomiva). Pfiiiny, pro6 u cfitfite oko 
vzrastajic do 25 mm zfistavd iednou normdl- 
nim, jindy se stavd mirn6 kratkozrak^m, ne- 
zname. ratrnS jest poruien soulad mezi 
vzrfkstem a lomivosti. Pom^rnS vzdcnd jest 
k. ph'mo ji2 vrozend, oby^ejnS vysok^ho 
stupne, kterou nSkdy nal^zdme u lidi, ktefi 
sc nikdy praci do blizka nezamSstndvali (u an- 
alfabetd). Oko kratkozrak^ nasledkem sv^ 
delky a tvaru jest dasto m^n6 pohybliv6; pfi 
vysok^m stupni k-i nevydrzi pfim^ svaly 
vnitfni napjatost do blizka, povoluji (insufti- 
cience), ano posMze hledi krdtkozrak;^ jcn 
jednim okem, druh^ se odchyluje, »§ilhd« na 
stranu zevni. Mimo to vsak prochdzi zornd 
osa u velmi vysoce kratkozrak;^ch oti rohov- 
kou na spdnkov^ strand vlastni osy tohoto 
oka (jdouci stfedem rohovky), proto pfi 
pohledu postavenim zorn^ch os na pfed- 
mfit stfed rohovky se uchyluje k nosu (t. j. 
zddnlivS konvergentnS, Silhani). 

K. jest zna^nou vadou pfi volbS mnoh^ch 
povoldni a v 2ivot£ spole£ensk6m vfibec, 
nad to pak, postupujfc, vede k chorobn;^m 
zmSndm vnitroocnim (zakaly, sklivce, atrofie 
cevnatky a sitnicc, odchlipnuti se sitnice), 
ale zvlaste po 50. roce zavddvd podn6t ku 
vJlcvAm krevnim a degenerativnim zmSndm 
na mistfe iSslfedniho vid^ni (chorioretinitis 



centr. ex myopia)^ cim2 zavii^uje neschopnost 
jemn^jSi ano i hrubSi prdce. Mimo to jest vySSi 
stupeA k-i oby£ejn6 spojen stupozrakosti, 
tak 2e velikost ad ostr^ho obrdzku na sitnici, 
zpAsoben^ho i dobr^^mi brejlemi, jest pro toto 
tupozrak^ oko pfiliS maid, tak ze nutno 
pfedmSt (na pf. pismo) pozorovan^ pf ibli- 
2iti oku, aby obrdzek na sitnici se zv6tSi1, 
6eho2 brejlemi dociliti nelze; v tomto pfi- 
bli2ovdni v6zi pak op^t dalSi nebezpedi (viz 
ni2e). Vzhledem k dfiie2itosti k-i byly pfidiny 
jejiho vzniku a postupu usilovn6 studovdny. 
Prdce do blizka jest v^kon slo2it^. Nejprve 
se pom]^Slelo na to, 2e hlavni pfidinou vzniku 
a postupu k-i jest sbihavost (konvergence) 
odi, nutnd pfi praci do blizka, pfi dem2 pfim6 
svaly vnitfni (medidlni) jsou sta2eny, zevni 
(spdnkov^) pfimd svaly pak, le2ice nata2eny 
po spdnkov^ strand oka, st^sftuji (Arlt) 2ily 
(v. vorticosae), kter^ krev z vnitra oka od- 
vddSji; tim pr^ povstdvd pfekrveni oka a 
zv^Seni tlaku, co2 jest zvySovdno je§t6 sklonS- 
nim hlavy a tim st^sndnim 2il kr<^nich, odvd- 
d&jicich krev z hlavy. Druha theorie (Weiss) 
v^sv^tluje vyklenovdni se zadni steny odni 
tim, 2e, pfi konvergenci o£i, jdou rohovky 
jejich k sob6 — zadni poly pak, vedle nichz 
(k nosu) vstupuje v oko £iv zrakov^, od sebe, 
tak 2e povstdvd poSkubdvdni, potahovdni pro- 
vazcem nervov^m na st6n5 o^ni, zvldSf je-li 
nerv pom&rn£ krdtk^ (H a s n e r^. Tf eti theorie 
(Stilling) vyklddd vzrflst oka ao d^iky nizkou 
stavbou — zvldsf prj u Slovand — odnice, 
pfi £em2 ilacha Sikm^ho horniho svalu pfi 
prdci do blizka (konvergenci) tisni horni 
stSnu ocni a poikubdvd na st^n6 oini vzadu 
u nervu, kde se upind. U jin6 theorie obvi- 
jiuje se stdM napjeti akkommodadniho svalu 
(viz Akkommodace str. 632 a 633). Kone6n6 
pf edpoklddal se jak^si zdnSt (Sclerochorioiditis 
post,) blan odnich, kter^ ku ztendeniapoddaj- 
nosti st^ny otni vede. 2ddnd z tSchto theorii 
nesnaSi vazn^^ch ndmitek. Z tohoto dftvodu 
pfidr2uje se vStSina badatelft prozatim sou- 
boru vSeho toho, co pfi prdci do blizka, 
zvldSt6 pfi £teni a psani, se dgje: za hlavni 
pak pfidinu pova2uji prdci bez pfestdvek a 
nepom£rn6 pfibli2ovdni pisma k otim. Die 
velikosti obycejn^ho pisma a nejcast6j§i ostro- 
zrakosti nemd b^ti pismo bli2e ne2 as 30 a2 
40 cm, tthoi po pfipadS na pf. u v6tSi k-i 
pomoci brejli, sprdvnfi urden^ch, dosici Ize. 
Profylakticky jest tudi2 nutno mimo zavedeni 
oddechu v pfestdvkach a prazdnindch a p^ci 
o celkov^ zdravi, cim2 utu2uje se i oko i sval- 
stvo ku pfim^mu sedSni pfi prdci, na prvnim 
mist£ vylouditi v§e, co 2aka nuti aneb svddi, 
aby pfidr2oval prdci pfiliS blizko u odi. 

HlavnS jest to nezfetelnost pisma nebo 
kreseb a vySivdni, kterd nuti ku pfiblizeni a 
tim, k vfili snazsimu pozndni pfedmStA, ku 
zv6t§eni obrazu na sitnici. Tato nezfetelnost 
jest podmin6na bud'spatnym osv6tlenim (zvldSt 
za soumraku) nebo mihanim se (pfi jizd^, pod 
stromy), nebo pismem sam^m, bud' 2e jest 
drobn^ nebo §patn6 ti§t6no a psdno, na §pat- 
n6m, ne bil^m, prord2ejicim, itvereckovancm 



Kratky. 



91 



neb teckovant^m papiru, £erni slabou nebo 
tuikami, pisatky a barvami. RAzn^mi zkou- 
skami a studiemi bylo dokdzdno, 2e nejsnaze 
a nejpohodln^jt se tie ono pismo — bez vad 
svrchu uvedcn^ch — v nfimi velikost pismen 
na pf. n jest nejm^nS 1*50 mm vysok6, vzd- 
jemna vzdalenost {approche) aspofi 0*75, vzdd- 
lenost horni a dolni fadky 2—2*50 a tlouitka 
siln^ch £irck nejm^ng 0*25 mm. &ddka mA mfti 
as 60 pismenek a aby se pfedeSlo pfiliSn^mu 
obraceni oci nebo posunovdni kni2ky, nemd 
b]^i fddka delSi nei asi 100 mm; jinak jest 
snadno prav^ oko pismu bli2e ne2 lev^, co2 
stdvd se zvldStS pfi dteni v leie. Co do 
osvStleni jest uddno, 2e md na 5 m' jizbov6 
plochy b^ti aspofi 1 w* okenni prostory {!!). 
Svfetlo, nejldpe se strany lev6, nemd b^i ani 
ph'mo slunecni, ani odra2en6 od 2iv£ natfe- 
n^ch zdi. Ku pfili§n6mu pfibliiovdni pisma, 
zvldstd pfi psani, svadi ddti i Spatn^ stolky 
a sedadla; deska stolku md b^ti (ve v^§ce) 
od sedadla vzddlena as o Vs d^lky tSla -f^ 
4 cm^ nebof vzdalenost kosti sedaci od svis- 
mdho lokte rovnd se obyCejnS Vs d^lky 
(vJSky) t61a, as 4 cm pfiddvd se k nutn^mu 
zdviieni a polofeni pfedlokti na stolek. Aby 
nemohla hlava a §ijc kloniti se snadno v pfed, 
jest nutno roimo fddnou op6ru trupu, aby 
podkolenov^ (pfedni) okraj sedadla byl pod 
prsni okraj stolku podsunut, aneb aspoii a2 
pod nej (ve svism6 ^dfe^ sdhal. NejsnazSi 
pobyb oci jest nahoruaaolfi. (Dovolujeme 
si podotknouti, 2e tento pfedpoklad, od nSho2 
se vyslo a na nSm2 spo^fvd dalSi soud o nut- 
nosti pfim^ho scdeni a na pf. o stojat^m 
pism^, neni dokdzdn pro ony nepatrne pohyby 
sta^ici u vySky pisma.) Odi sleduji hlavni ^drky ; 
md-li 6dra spojujici oba otdceci body oci — 
tudif vodorovnd — pohybovati se shora 
do Id a naopak a b^ti kolmo (k vAli on^ 
pfedpoklddan^ snadnosti) k siln]^ai £ardm 
pismen, musi b^ti bud' pismo kolm^, stojat^ 
a se§it rovn£ pfed obli^ejem, anebo pfi pism6 
Sikm^m (obycejnto) pravj roh sesitu v pravo 
v pfed posunut. AvSak i v tSchto lavicich 
scdi d&ti, zvlastS chorobn^, slab6 a unavend, 
snad n^kdy i proto, 2e ku strav6 pfiddvd se 
dost piva a vina, op6t zkf iva ; proti tomu smg- 
fuji prostfedky Skoini a celkovd hygieny a 
pravidla paedagogickd, je2 majf se ovSem 
rozSifiti i na oomov. Na t^cbto zdkladech, 
svrchu uveden^ch, byly v poslednich 30 letech 
zfizovdny Skoly; k-i vSak pfece neubylo. 
I pf ivrienci onech prostfedkfi proti zmdhdni 
se k-i udavaji, ie pfizniv^ vliv tohoto odvfitvi 
zdravotnictvi na k. neni dosud dokdzdn, 
avSakiejest pravd^podobn]^; dosud udd- 
vaji pfiliS mal^ rozdil mezi procenty krdtko- 
zrak^ch ve Skolach star^ch a u^ilistich die 
nov<^ch zasad zafizenych. Mnozi z badatelfi 
tvrcfi, 2e k. jest a zfistane nutnym ndsledkem 
naSi civilisace. U deti do 5 let a u Kabylfi, Nu- 
bijcA, Patagoncd, Laponc£i k-i t^m^f naiezeno 
nebylo. 

Pfi pokusech, je2 podniknuty byly, aby k. 
byla vysvetlena a aby na zdkladS, plynoucim 
z vysv^tlcni pficin, byla zavedena hygienickd 



pravidla proti k-i, nebylo t^mSf vzpomenuto 
psychofysiologick^ho zjevu, o nfimi se kaid^ 
u ucicich se dfiti pfesv6diiti mflfe. Drobn6 
nezndm^vdcipfibli2ujemesiko£im, 
abychom timzvStSili obrdzek na sit* 
nici a t{m rychleji jej rozeznali a 
pocbopili; proto zvld§t6 dSti, i ve §ko- 
Idch a lavicich modern ich, zadnajf sice pra- 
covati sprdvnS, ale po chvilce k prdci se 
pfiblifuji (viz Akkommodace, kfed). Proti 
tomu bylo by Ize uiiti pfevlddajfciho vlivu 
u£itel& na posluSnost d£tf, ktefi by od po- 
idtku dSti die pravidel paedagogick^ch vedli 
k patfi^n^mu dr2eni pisma, k £emu2 snad 
by se hodilo i zfeteln6 ti§t6n6 vyzvdnf na 
deskdch ka2d^ knihy a ka2d6ho seSitu, aby 
d^ti i rodide jejich toto pravidlo stdle na 
pam^ti m^li. 

Literatura. Ed. v. Jaeger, Beitrftge zur 
Pathologie des Auges (ViSefi, 1855) a Ober 
Einstellung des dioptr. App. (t, 1861); Arltp 
Krankheiten . . . (III. Th., 1856) ; Donders, Die 
Anomalien der Refraction und Accommoda- 
tion; Cohn, Hygiene des Auges; Rembold» 
Schulgesundheitspflege u. Einfluss des Schrei- 
bens (1883); Schmidt-Rimpler , Die Schul- 
kurzsichtigkeit (1890); v. Hippel, Ober den 
Einfluss hygienischer Massrec[eln . . . fl889); 
Stilling, Scn&delbau u. Kurzsichtigkeit (1888) ; 
Schnabel und Herrenheiser, Ober Staphyloma 
posticum, Conus und Myopie (>Zeitschr. fur 
Heilkundec 1895). D. 

Krktkf: 1) K. Vdclav Edvard, paedag. 
spis. (* 1818 V Tu^apech u SobSslavi), absoT- 
vovav varhanickou §kolu a u^itelsk^ kurs 
byl nSjak^ cas podu^itelem na SmfchovS a 
v Krchlebich, r. 1846 dostal se do Tabora, 
kdc r. 1857 stal se u^itelem na divci Skole. 
R. 1894 vyznamenan zlat^m zdslu2n]^m kfiiem 
vstoupil na odpocinek. K. byl piln^m paedag. 
spisovatelem a hudebnim skladatelem. Vydal: 
Navedeni k prvopoidteHnemu psani (1847) ; Nim, 
maiy- 6tendf dili navedeni k nimeckemu iteni 
(1847); V\orx krasopitne {l^AZ)\ bdsni^ky pro 
ditky Dvi ru\ii!ky (1857) ; Zpivnik pro divky 
(1862); Frakticke podtdfstvt (1B69)) Vinek char- 
povf (1875); Kytici pisni iesk^ch dhkdm skol 
ndrodnich (1877); Vj^orec Casovdni slaves (1877); 
evident mluvnickd a pravopisnd (1879); /Vi- 
rucni knifku pro vyucovdni zpivu na Skoldch 
miit, a 2 se§. divcich zp^vu dvojhlas^ch a 
trojhlasf ch Zora (1874), slo2il vokdini ^eskou 
msi, rekviem, tanefni skladby, sbory: Pro- 
bu\eni^ Vino, Umirajict jinoch, Pivec v ci\ini 
a pisn£ Skolni (ve 9Skole a 2ivotU€) a j. 

2) K. Josef Vlastimil, spis. £es. (* 1845 

V LitomySli — f 1894 v Praze), stud, na ces. 
dstavu ke vzddldni u^iteld v Praze a byl 
u^itelem ve StraSicich u Zbiroha. V 1. 1869 
a 1870 studoval na vySSim hospoddf. dstavu 

V Tdbofe, vyu£oval pak na soukr. iistavech 

V Praze, r. 1872 stal se uditelem pfi obecn6 
Skole V Plan6 u Tdbora a v 1. 1875—1889 

V SuSici. Zalo2il r. 1874 v Plan^ ^asopis pro 
mlddc2 dosp^lej§i »Na§i mldde2i«, jej2 do 
r. 1892 se zdarem redigoval. T62 pfisp61 pra- 
cemi belletristick^mi k »Plzefisk^m novindm<, 



92 



Krdtk^ dcch — KratochviL 



»Tciboru« a j. casop. a napsal nekolik diva- 
dclnich her, jez zflstaly v rukopise. 

Krktkf deoh viz DuSnost. 

Kratoohvil: 1) K. Emanuel, rytif 
z Kronbachu (♦ 1778 na zaraku stadlck^m 
na Tiborsku — f 1861). Gymnasium studo- 
val V Pisku, filosofii v Praze, prava vc Vidni, 
kde ziroveA navStSvoval akademiikrds. um^ni. 
Vstoupiv do stit. slu2by byl (1806—26) kraj. 
kommissafem v Halidi, dale pf i dvor. kance- 
lafi ve Vidni a r. 1841 ddn na odpocinek. 
V mladi namaloval n6kolik obrazfi, pfispival 
do archivu Hormayrova a samostatn6 slo2il 
»Topo{/raficko-statistick6 vyobrazeni hali5- 
skjch Karpat*. je2 vySk> franc, a nfim. v 6 se- 
Sitech. Svou knibovnu odkdzal z £dsti Ces. 
Muscu, z dasti gymn. piseck^mu. (Srov. »Nir. 
Listy« ze dne 18. Hjna 1861.) 

a) K. Vaclavjiff (♦25. iSn. 1819 V Praze — 
t 28. led. 1896). Otec jeho Vaclav, jsa finani- 
nim lifednikera, meSkal v rozliin^ch vfitsich 
niestech na venkovfi a proto studoval K. gym- 
nasium V Klatovech, filosofii v Praze, vstoupil 
do seminal'e a byv r. 1842 vysvdcen na knfeze 
kaplanoval nejdfive v Ciikovicfch na Lito- 
m^ficku, r. 1843 dostal se na Pcruc k pfiteli 
sv<5mu Fr. DaneSovi, s nfmz die Amerlingova 
»PrAmysln^ho poslac pofddal ve Skolni si'ni 
praktickd pfedniSky pro mladci dospSlejSi a 
lid. Po roce dosazen do UnStic u Prahy, 
kdc setrval do r. 1857. Tam pfiiinil se 
o zvelebeni bohosluzby, o okraSleni domu 
Bo2iho a o rozsifeni dvojth'dky na Skolu 
trojtfidni, za ktereito zdsluhy, kdy2 odchdzel 
za fardfe k sv. Vitu do Prahy, udfelily mu 
nfikter^ obce farnosti un5tick<i destn^ obcan- 
stvi. K. psal do casopisfk paedagogick;^ch : 
»Zahrady fiude^sk^c (Obrazy ze 2ivota pro 
2ivot), »Posla z Bud^e<, »Narodni Skoly« 
r. 1853 a do >Skoly a 2ivota«, jcji2 spolure- 
dakci r. 1863 pfevzal. Pfed tim redigoval od 
r. 1853 — 62 s Em. Veverkou »Sbirku v^kladflv 
a kazanic. Rovne2 pilng pfispival do »Blaho< 
v6sta«, >Obcana«, ^NaucnJch Listfl« a do 
>Riegrova Slovniku nau(^n^ho«. Z Prahy usta- 
noven r. 1870 za farafe do Ofecha a po 6 le- 
tech na Vrand u Peruce, kdc pClsobil 20 let. 
Kdyi r. 1863 jedndno o nov^ch knihach pro 
5koly obecn^, zvolen byl K. do kommisse 
^itankove. Tiskem uvcFcjnil drahnfe kdzdni 
a rozlidn^ch stati, jc2 by vydaly nekolik 
svazkflv. Za zdsluhy ve spravfe duchovni jme- 
novan r. 1889 k. a. notafem a u pFileiitosti 
druhotin (r. 1892) osobnim d^kancm. Jf. 

3) K. Vdclav, buditel a vfldce podHpsk^ho 
rolnictva (♦ 1820 v MlCechvostech na Vel- 
varsku — f 4. srpna 1893 v Lounkdch u Roud- 
nice). R. 1848 s krou2kem pokroiilejSich rol- 
nikd a mSStand jal se Sifiti dobr^ £teni mezi 
lid a at^itovati k volbam sn^movnim. Za na- 
stal(^ho potom absolutismu musil ovSem na 
jin^^ch polich hledati pflsobiste a prdci. Sdm 
jsa vytecn<»m praktikem a zkouseje vsechny 
nov6 vynalezy v oboru zcmSdelstvi, stal se 
brzy vzorem hospodafe, jeni zakladal zna- 
mcniteS chmelnicc, provadSl meliorace stavbou 
kandld k zavlalovani chmelnic, p^stoval zeli- 



ndfstvi, zavdd^l nov6 rostliny pfcni na Pod- 
fipsku, pou2ival pilnS um^l^ch hnojiv, vy- 
rdb^l na statku nnojiva strojend (mou6ku 
z kosti) pro vlastnf potfebu, obesilal chmelem 
kromS domdcich v^stav hospodafsk^ch i sv6- 
tov^ vjstavy v Pa?i2i a Londjne, odkud i vy- 
znamendni se mu dostalo, ccstoval po Francit, 
Belgii, Anglii a N^mecku k obeznameni se 
s tam6j§im stavem polniho hospodafstvi a 
vSimal si vSeho, £im Ize zv^Siti v^tg2ek pAdy 
a zabezpe£iti v6tSi blahobyt jejfm vzddlava- 
telfim. Kdy2 pak po bitvach u Magenty a 
Solferina sv£2i vdnek svobody vc vlasti na§i 
i nov^ zivot probouzel a vblby sn6movni 
nadeify, obracely se pfirozenfe zraky vSeho 
rolnictva podfipsk^ho ku vzorndmu hospo- 
dafi a neunavn^mu pokrokafi v Lounkach, 
jen2 tak^ od venkovsk]^ch obci roudnickdho 
a m^lnick^ho okresu jednohlasne byl zvolen 
do sndmu zemsk^ho, kde znalosti venkov- 
skych pomdrA a praktick]^mi zkuSenostmi 
svymi v dflleiit^ch kommissich snfimovnich 
velice prospel pfi zd^Iavani mnohjch zakonA 
zemsk^xh, zdjmfl rolnictva blizce se dotyka- 
jicich. K. zasadil se o slou6cni vSech kontri- 
bucenskych fondfl z obci, jc2 nalezcly ku p^ti 
b^valjm panstvim, a utvoFil mohutnou >Ho- 
spoddfskou zdIo2nu«; pozdeji vedlc ni 
take je§t6 »Rolnickou zdJo2nu Podfip- 
skou« na zaklad6 zakona fiSskeho o spole- 
denstvech livernich. Aby mlade2i rolnick^ 
poskytla se pf ilc2itost ku vzdelani odborn^mu, 
theoretickdmu i praktick^mu, postaral se 
o §kolu hospodafskou v Hracholuskach. 
Pf imfelf K. obce, v hospoddfskou zdloinu slou- 
den^, 2c vzdaly se pStiletJch lirokfl z kontri- 
buCensk^ch fondfi a v§novaly ^astku tfm zis-ka- 
nou k zalo2eni hospodafsk^ Skoly, z ni2 
vznikly Skoly dvS, a to nynSjsi stfedni a 
zimni hospodai^ska Skola v Roudnici 
(Hracholusky). Pro odrostM ob^anstvo rolni- 
ck^ zfidil spolek hospodaFskJ. Tak6 pole 
samosprdvy obecni 1 okresni vzd^laval 
K. neunavnfe, byv ji2 r. 1865 zvolen okr. sta- 
rostou, ve kter^m2 lifadS, a2 na dv6 obdobi, 
vytrval do r. 1884. Mnohostranna iinnost ne- 
dovolovala, aby podr2el mandat poslanecky. 
Nc21i vSak sn6m na dobro opustil, dozil sc 
pamatn;^ch dvou udalosti, kterd byly jaksi 
vrcholem politick^ho jeho pflsobeni. Kdy2 
r. 1868 boj proti ministerstvu Herbst-Giskrovu 
dostupoval vf&e sv^, svolal K. s Vdcl. Jandou 
a Jos. Syrov^m prvni tabor lidu na iSpati 
ftipu, na nlm2 40.000 obianfl v resoluci 
Jandou navr2en^ protestovalo proti germani- 
sa^nim a centralisac^nim snahdm a dali v^raz 
touze naSeho ndroda po statni samostatnosti. 
Dojem tdboru, jcmu2 K. pfedsedal, byl tak 
mocnj po vsem ndrodS, 2e ani poslanci 
zemitf nemohli ubrdniti se jeho d&razu a 
v pamdtne deklaraci poprv^ dali vjraz po- 
2adavkflm naScho naroda v ohledu stato- 
pravnim, ktcrazto vysoce dfllc2ita listina nese 
take podpis K-flv. Za resoluci prvniho taboru 
feipsk^ho byl K. s Jandou a Erv. Spindlerem 
vzat do trestniho vySetFovani, jc2 skoncilo 
se odsouzenim K-ov]^m i Jandovjm k Scsti- 



Kratochvile — Kratonohy. 



9S 



mSsicnimu isAifu V. Janda pfetrp^l tento 
trest V ialdfi i!ipln6, K-a pro delSi churavost 
o n6co pozdSji trest nastoupivSiho stihla po 
4Vs m^sicich amnestie. Na zdklad6 zdsady 
spol^ovani utvofil K. tfi akciov^ spolednosti, 
je2 ^fidily cukrovar, sladovnu a lihovar na 
velik^ $t6sti rolnictva, je2 by pfi obilnich 
cen^ch, stile pfed 16ty klesajicich, bylo pfiilo 
jist£ k iSpadku a do hmotn^ch nesndzi, kdyby 
nebylo p^stovdni cukrovky a jejiho spraco- 
\im ve vlastnim cukrovaru. Tato vSestrannd 
a blahoddrnd ^innost K-ova, pfi nii vynikl 
jako pracovnfk neunavn^, pevn^, vytrval^, 
ano nezlomn^ ve sv^cb snahich, naproti 
tomu jeho prostoduchost, skromnost a pro- 
stota V osobnich jeho potfebdch pojistily 
mu na v2dy destnou pamitku na Podfip- 
sku. Kober. 

4) K. Josef. 2umalista a spisovatel (esk^ 
(♦ 29. list. 1850 V Rychnovfi n. Kn.). Po stu- 
diich universit. v Praze stal se suppl. u^itelem 
na desk^m stdtnim gymnasiu v Brn6 a pd- 
sobil na vlasteneck^ uv^domini sv^ho 2actva. 
Ji2 jako studujfci uvefejnil ve >Sv£tozoruc, 
»Lumiru< a jin^ch dasopisech rozlidn^ vzlctn<§ 
bdsn£, z nichi v^bor uvefejnil v 6m6 pod 
nizvem V mlfinach. Sbirka ta doSla chval- 
n^ho uzndni. Zvl^tS v bdsnfch lyrick]^ch jevil 
se rozhodn^ talent K-flv. Nejdel£i jeho epicko- 
lyricki bdsefi Vysehrad uvefejnfena v Baye- 
rov£ »Koledgc. K. sepsal t6i fadu dramati- 
ck^ch kusd, z nich2 zasluhuji £estn^ zminky 
historick^ obrazy Po krvavim snimi a Zivot 
la krdle. Pozd6ji oddal se K. i!ipln6 2urnali* 
stice. Povolan byv do Prost^jova, aby tam 
redigoval novh zalo2en^ ^asopis >Hlasy z Ha- 
n^«, rozvinul tam £ilou ^innost publicistickou 
a politickou a dobyl si velk^ zisluhy o nd- 
rodni uv^dom£ni oby vatelstva v m6st£ a okoli. 
Potom usadiv se v Praze, redigoval nejprve 
katolick^ »Pra2sk^ t^dennik*, pak >Ve^ernf 
novinyc, pozd^ji vstoupil do redakcc »Cechac 
a po splynuti jeho s »Katolick^mi listyc stal 
se redaktorem tohoto 6asopisu. K. jest velmi 
obratn^ publicista a vynikajici fecnik. — 
Kratochvilovi V^nceslava, chof pfed. 
(♦ 1857 V Pardubicich), spisovatelka detnych 
leuilletonA v rAzn^ch listech, uvefcjnila v Sld- 
mov6 >Slezsk6 kronicec zdafile povidky Crty 
\ Hane. Sh. 

Kratoohvile, osada v Cechach u Petrova 
Dvora, hejt. Prachatice, okr., fara a p§. Neto- 
lice; 8 d., 76 ob. t. (1890), loveck^ zimecek 
s kapli, chudobincem a cihelnami Adolfa kn. 
Schwarzenberka. P&vod. vystavSl zde Jakub 
Krdin z Jeldan staveni zv. Nov^ Lepta^. 
Kdy2 pak dostal (1569) dvflr Lepta^ od 
Vil^ma z Ro2emberka, vystav^l tu tvrz, jiz 
postoupil (1580) Vil^movi z Ro2emberka. Ten 
ji roziiifil na zamek a pojmenoval K. R. 1589 
dostavdl zdmek stavitel Baltazar Majo i s ko- 
steHkem a obrazy sem maloval Jifi Widmann. 
K. z&staia pfisluinou k panstvi netolick^mu, 
ale po r. 1722 zpustla. 

IbatoohvUe: 1) K. Jan Vojt^ch, malif 
^esk^, narodil se kol 1670 v Praze, kde takd 
prvniho vzd61dni sv^ho nabyl. Odebrav se 



na to do ciziny, aby v umSnf se zdokonalil^ 
seznamil se tu se zvldStni technikou ferme- 
2ov^ malby, zvan6 indianskou, kterou zdoko* 
nalil a na ni2 pozd^ji od cis. Karla VI. do- 
stalo se mu v Praze privileje na 10 let. Jii 
r. 1690 povoldn byl ke dvoru Ludvika mar- 
krab^te badensk^ho a pozddji po jeho smrtk 
(1707) vstoupil do slu2eb v6vody virtember* 
sk^ho; avSak ji2 r. 1709 zamistndn byl op6t 
u dvora Augusta II., krale polsk^ho, v Dri- 
2d'anech, kam2 povoUn, aby provedl rfiznd 
malby pro chystan^ hry rytifsk^. Hodlajc se 
usaditi V Praze, setkal se s odporem malif- 
sk^ch cechA pra2sk^ch, ktefi vzpirali se ho- 
pfiimouti pfedstirajtce, 2e um^ni malif sk^mu 
fddnS se nevyu6il; plfes to v§ak udSlil mu 
cisaf Karel VI. majestdtem zc dne 31. bf. 1730' 
netoliko pravo, aby v Praze umSni mah'fsk^ 
mohl svobodn^ provozovati, n^br2 tak^ zvldkni 
privilej, aby technikou indiinskou pracovati 
tu sm^l po 10 let v]^hradnS sdn}. K. usadil 
se tudi2 na Mal6 Strand bh'2e Ujezdu, kde 
i po vyprleni jmenovan^ doby delSi ^as na- 
dale je§t6 pracoval. Kdy zemfel, neni posud 
znimo. Dtaba^ (Kiinstlerlex.) uvddi K-la z kf est^ 
ni matriky malt^zskdho kostela P. Marie v Praze 
24. £ce 1713, pfi £em2 naz^vd iej dvomim ma- 
lifem. Srv. >Pam. archaeof.* IV. str. 33. J-k. 
9) K. Jan Milostin (* 26. dubna 1818. 

V Ujezdci u Bglcic — f 10. led. 1899), studoval 
gymnasium v Pisku a v Praze, bohoslovi 

V Praze a v C. Budfejovicich a r. 1844 vy- 
sv^cen na knSze. Kaplanoval vc Star6m Scdle- 
u Vorlika, r. 1848 zvolen za okres bfeznicky 
do fiSsk^ho sn6mu, kter^ zasedal ve Vidni 
a V Krom6fi2i. Potom pfiSel r. 1849 za ka- 
plana do Blovic, r. 1851 za administratora do- 
Sece, r. 1856 ustanoyen administrdtorem a 
pak fardfem v Hordici'ch, r. 1864 jmenovan 
vikdfem stfidnictvi nepomuck^ho, ndsl. roka 
skute^n^m konsistornim radou, r. 1869 d6- 
kanem v Blovicich, r. 1889 destnjm kanov- 
nikem kapituly bud^jovicke a r. 1892 arci- 
kn^zem okresu klatovsk6ho. Zv6cn61^ byt> 
mu2 vysoce vzddlan^ a vjbornj fednik, n6- 
kter^ fedi sv6 uvefejnil v bibliot^cc kazatel- 
sk6, je2 vychdzela v C. BudSjovicich, a pak 

V Kuldove PosvAtn^ kazatelnS. J^. 
Kratoohvilka, ves na Morav6, hejt. Brno,. 

okr. Ivanfice, fara Neslovice, p§. Morkovice;. 
33 d.. 244 ob. d. (1890), lo2isko kamen. uhh'. 
Kratonohy {Kratenau), far. ves v Cechach 
pfi Bystfici, hejt. Krai. Hradec, okr. Chluraec 
n. C; 98 d., 721 ob. t. (1890), kostel sv. Ja- 
kuba (1384 far.), 4tf. Sk., ps., ralyn. Fid. sta- 
tek sc zamkem, dvorem, pivovarem a my- 
slivnou Jos. Okt. hr. Kinsk^ho ze Vchynic. 
Pdvod. byla ves rozdSlena na n^kolik vlady- 
6ich statkd, z nich2 jeden dr2ei kldster sv. 
J iff na pfedmdsti hradcck^m. Od 1. polovice 
XV. stol. sedSli na vsi a tvrzi Dobfen§ti z Do- 
bfenic, od r. 1623—44 Vchynsti ze Vchynic» 
dale Jobst z Bryslu, od n6ho2 je koupil (1701). 
Jan Vaclav Michna z Vacinova a vystavfil (1710). 
tu nyn6j§i kostel. R. 1721 koupil K. Frant. Ferd. 
Kinsk^ ze Vchynic a Tetova a obnovil za- 
niklou faru. R. 1745 zemfel zde Jifi Veiny. 



94 



Kratonosy — Kraus. 



Kratonosy, nSkdy ves v Cechach u Ne- 
tfebic na Nymbursku. Zanikla za VcLlky 30let^. 
R. 1535 uvddi se mezi zboiim obce nym- 
bursku. 

Kratos a Bia, Moc a Sila, dv6 kosmick^ 
mocnosti feck^ho mythu, jsou d6tmi Pallanta 
a Stygy a stoii ve sluibdch Zeva, jemu2 s mat- 
kou pfispivaiy proti Titanflm a na jeho2 roz- 
kaz spoutaly Prom^thea. klk. 

Kratoii J. J., pseudonym spis. J. KalaSe. 

Kratofiioe, ves v Cechdch, hejtm. Tabor, 
okr. Sobgslav, fara a pS. TuCapy; 33 d., 211 
obyv. a. (1890). R. 1250 pfisluSela hradu ChJ- 
novu. 

Kratniin, ves v Cechdch, hejt., okr. a 
p3. Prachatice, fara La2iSt6; 22 d., 113 ob. L, 
16 n. (1890). 

Xratzau viz Chrastava 1). 

Kratzdorf : 1) K., ves v Cechach, viz K r a c- 
dorf. — 2) K., na Moravd, viz Chrastice. 

Kratzen viz Chrastava 1). 

Kratzmann : 1) K. Gustav, maUf (* 1811 

V ChrastavS). Studoval na pra2sk^ akademii, 
na ni2 pfijat byl r. 1825 za feditele Berglera. 
Pozd^ji studoval tak^ v Drd2d'anech a v Mni- 
chov6, odkudi r. 1837 zaslal na v^stavu v Drd- 
id^nech obraz Ctirad a Sdrka. R. 1838 ce- 
stoval do 6.ima, kdei d^le pobyl. Vrdtiv se 
do Prahy, stal se r. 1852 inspcktorem obra- 
zdrny SpoleJnosti vlast. pfdtel umfeni, kter^2to 
lifad do r. 1858 zastaval, kdy jmenovan fedi- 
telem gal. Eszterhdzyho ve Vidni. Tato obra- 
zdrna pfesfdlena r. 1865 do BudapeSti, kde2 
pfeSla V majetek zemsk^ a K. jmenovdn zem- 
sk^m uher. gal. feditelem, v kter^mi i!ifadS 
setrval do r. 1880. Od r. 1882 2ije v Teplici 

V Cechdch. Zab^val se tdi restaurovinfm 
obrazfi. Z jeho praci uvddime: Sv. Rodina 
{\%29)\ Madonna (1833); Madonna die Holbeina 
a Sv. Tfi krdiove die LigozzihO (ob^ 1835 
prov. V DrdManech); Sdrka a Ctirad (1837, 

V MnichovS); Madonna in Throno se dvSma 
:postr. kfidly se sv. Lukdsem a Cecilii (1837, 
vyst. V Praze 1838 a ve Vidni 1863); Cemf 
Fritx (die povidky Kar. Pichlerov6); Sv, Ro- 
dina; Penix dani (posledni 3 raal. v Mnichovi 
1837); lit€k do Egypta (1838); 1840: Sv. Ro- 
dina; Madonna s dit^tem; Samaritdnka ustudnf; 
V^yvdni tH mudrcu; 1841: Abrdhdm ohituje 
Ildka; Madonna die Correggia; 1842 Kristus 
fehnd ditem; 1844 Obitovdni Krista; 1847 Sv. 
Jan Nep. ro^dili almufnu (olt. obraz pro ko- 
stel V Mariansk}^ch Ldznich); Sv. Norbert 
(1848, tamt.); Sv. Prokop (1849, olt. obraz pro 
Star^ Sedlo); Madonna s dit€tem (1853); Sv. 
Anna s P. Marii (1854); Obit Abrdhdmova; 
Madonna in Throno (1855, maj. A. Kopeck^ 

V Chocni); Sv. Josef s Je{iskem a Janem (1855, 
maj. dr. StupeckJ). J-fr. 

2) K. Eduard, malif skla, syn pfed. (♦ 1847 

V Praze). Studoval ve Vidni a v MnichovS. 
R. 1878 povolan od uher. ministcrstva vy- 
uiovdni do Budapest! za i^editele zemske^ho 
listavu pro malbu na skle. Po 12 letech pfl- 
sobil tam v t^m2e oboru samostatn6 a pfe- 
sfdlil se r. 1897 do Vidng, kdci umSleck^ 
jeho zdvod posud trvcl. Z jeho praci uva- 



dime: 3 obrovski okna v kapli Srdce Je2i- 
Sova ve votivnim kostele videfisk^m a detna 
velkd okna v kostelich v BudapeSti, v Peti- 
kostelf a j. J-k. 

Kranrit nebo dufrenit zvanj^ mineral 
tvoi^i oby6ejn6 na povrchu druzovit^ shluky 
kulovit^, hroznovit6 nebo ledvinit6 slohu papr- 
skoviti vldknit^ho. Stipatelnosti pozorovati 
nelze; 7*= 3*5 aS 4; ^«=3*3 a2 3*4. Barva 
k-u jest §pinav6 zelend neb £ern£ zelena, 
u vrypu iXnth zelend; prom^nou v hmotu 
hnSdelovou vznikaji barvy 21ut6 nebo hnfedd; 
k. jest tfp3rtn^ a nepatrni pr&svitn^. Zdi se, 
2e k-y z rAzn^ch ndlezA jsou ji2 vice neb 
m6n£ prom£n£ny; n^kter6 odrfldv poukazuji 
ku vzorci Fe^PO^[OH\^, v jin]^cn varietdch 
vedle /^e,0, stanoven FeO. V bafice prcha 
voda, na uhli roztdpi se k. lehce v kulicku, 

V kyselin6 soln6 lehce se rozpouSti. V Ce- 
chach nachdzi se k. u Sv. Dobrotiv^ a u Po- 
nikl6 na puklindch a trhlindch v kreveli a 
hlinit^m hnSdeli. Vr. 

Kraus: 1) K. zKrausenthalu vizCar- 
chesius M. 

2) K. Christian Jakob, filosof n^meck^ 
(♦ 1753 V Osterode — f 1S07), byl profes- 
sorem filosofie v Krdlovci, kdc zdvodil s Kan- 
tem, k 6emu2 jej opravftovala jehoduchaplnost 
i polyhistorick6 vzdfilanf. Vedle filosofie za- 
naScl se hlavni politikou a politickou oeko- 
nomif, maje za vzor A. Smitha, a m^l takto 
i znacn^ vliv na rozvoj ndrodohospodafsk^ho 
zdkonoddrstvi v Prusku. Sim publikoval malo, 
a2 po jeho smrti vydal. v. Auerswald jeho 
spisy ponejvice oboru ndrodohospoddf sk^ho : 
Staatswirtschaft (1808—11, nov6 1837), Ver* 
mischte Schriften uher staatswirtschajftiicke, 
philosophische u. andere wissenschaftliche Ge- 
genstdnde (1808). Potom vySly Nachgelassene 
philos. Schriften (s pfedmluvou a pojedndnim 
Herbartov^m r. 1812). 

3) K. Alfred, svobodn;^ pdn, polni pod- 
marSdlek a ndkdy mistodrzitel krilovstvf Ce- 
sk^ho (* 1824 V Pardubicich z rodicfi iidov- 
sk^ch). Odbyv studia a nabyv hodnosti dok- 
tora prdv stal se katolikem a vstoupil r. 1850 
do stdtnfch sluieb jako auditoridtni prakti- 
kant u nejvySSiho vojensk^ho soudu. Postu- 
poval rychle, r. 1880 stal se podmarSalkem 
a r. 1881 pfedsedou nejvyS§iho soudu vojen- 
sk^ho. R. 1859 pov^Sen do stavu rytffsk^ho, 
r. 1881 stal se baronem. Kdyi r. 1881 dollo 

V Chuchli k studentskjm v]^trinostem, ktcrd 
byly poslednim ildnkem v dlouh^m i^etSzu 
provokaci od nfimeck^ch studentfi pachanjch, 
byl tehdejSi raistodriitel £esk^ baron Weber, 
kter^ zjevnS NimcAm nadrioval a nebyl s to 
zjednati pofddek v zemi, odvoldn a na misto 
jeho dne 5. ^ce 1881 postaven bar. K. jako 
prozatimni sprdvce mistodriitclstvf. R. 1882 
jmenovdn mfstodriitelem a zastaval d&lc2ity 
i!ifad ten a2 do 7. zafi 1889, kdy ustoupil hr. 
Thunovi. Baron K. stdl osm rokd v cele poli- 
ticke sprdvy krdlovstvi Cesk^ho, ale ncpfisp^l 
nikterak k lirovndni pom^rfl v zemi a nevy- 
plnil nadcje, kter^l v nfeho se skladaly. Byl 
osobnS vlidn^, mfil smysl pro fivot obian- 



Kraus. 



95 



sk^, ale nemSl k lifadu tomu nezbytnS po- 
tfebnj^ch vlastnostf. Byl nerozhodn^, vdhav^ 
a nevystupoval proti pangermdnsk^mu hnuti, 
kter^ tehdy bylo v po^dtcich a snize zdolati 
se dalo, dosti rdzn£. Cesk^mu ncLrodu nebyl 
nepfizniv, ale, abv se nezddio, 2e Cechfim 
nadr2uje, pfichdzel NSmcflm ve vSem ochotnS 
vstHc a zejm^na ve Skolstvi byl jim ve viem 
po vdli. Poslednfm jeho dinem jako misto- 
driitele bylo rozpuSt^ni Akademick^ho ^te- 
ndfsk^ho spolku. Sb, 

4) K. Friedrich, malif (♦ 1826 u Memelu — 
1 1894 V Berlinfe), studoval v Krcllovci a Ber- 
Hn6, pobyl r. 1852—1854 v Pafiii, r. 1855 
V fefm^ a usadil se v Berlin6. Vybiral si ku 
sv^m genrov]^m obrazfim v^jevy ze spoleien- 
sk6ho zivota vy$§ich stavfl, jako: Nove voucho] 
Mist ski novinky; Purkmistr Six u Rembrandta; 
Tlyan a jeho milenka\ Ranni ndvit€va\ Po 
koupeli (1889); Bakchantka (1891); ToUettni 
tajnosti (1892) a Na promenddu (1894). Maloval 
tdi podobizny. 

5)K. FranzXaver, katol. n6meck^ theo- 
log a archaeolog (♦ 1840 v Treviru). Uni- 
versitnf studia konal ve Freiburgu a Bonnu, 
pak prodl^val delSi dobu v Pah'ii, obiraje se 
studiemi archaeologick^mi a palaeografick^mi. 
R. 1864 ordinovdn na knSze, r. 1868 stal se 
beneficidtem ve Pfalzlu u Trevfru, r. 1872 
mimof. prof, cirkevnich d^jin a kfesfansk^ 
archaeolo^ie ve Strasburku, r. 1879 fddn^m 
prof, ve Freiburgu. PatFi k nejlepSim a nej- 
piln^jiim pracovnikfim v oboru archaeologie 
kfes&nsk6. Sepsal: Observationes criticae in 
Synesii Cyrenaei epistolas (l^ezno, 1863) ; Bei- 
irdge lur Trierschen Archdologie m. Geschichte 
<dO 1., Trevir, 1868); Die Blutampullen der 
r6m, Katakomben (Frankfurt, 1868); Die christ- 
liche Kunst in ihrenfruhesten An/dngen (Lipsko, 
1872V, Das Spottcrucifix von Faiatin (Freiburg, 
1872); Lehrbuch der Kirchengeschichte fur Stu- 
dierende (Trevir, 1872—75, 3 dily; 4. vvdani 
v jednom dile, t., 1895), k tomu Synchroni- 
stische Tabellen xur Kirchengeschichte {t.^ IS'76, 
2. vyd. 1894); Roma sotteranea. Die rdm. Kata- 
komben (Freiburg, 1873, 2. vyd. 1879); Ober 
das Studium der Kunstwi^senschaft an den 
deutschen Hochschulen (Strasburg, 1874); ATMnif 
und Alterthum in Elsass-Lothringen (t., 1876 
a2 1892, 4 d.); Strassburger Munsterbiichlein 
<t., 1877); Ober Begriff, Umfang u. Geschichte 
der christl, Archdologie {¥vt\hMTg^ 1879); Cha- 
rakterbilder aus d, christUchen Kirchengeschichte 
(Trevir, 1879); Synchronistische Tabellen \ur 
christUchen Kunst geschichte (Freiburg, 1880); 
Realencyklopddie der christUchen Alterthumer 
<t., 1882—86. 2 d.); Die christUchen Inschriften 
der Rheinlande (t, 1890—1893, 2 d.); Essays, 
I. sbirka (Berlin, 1896); Geschichte der christ- 
Uchen Kunst (t., 1895—97, dosud vySel I. dil 
a 1. odd. II. dilu); Dante. Sein Leben u. sein 
WfrAf, sein Verhditniss ^ur Kunst und ^Mr Po- 
Jitik (Berlin, 1897). Ddle vydal tyto dfileiit^ 
pamatky um^leck^: Die Wandgemdlde der St. 
Georgskirche ^u Ober\ell auf der Jnsel Rei- 
thenau (Freiburg, 1884); Die Miniaturen des 
Codex Egberti in der Stadtbibliothek ^u Trier 



(t., 1884); Die Kunstdenkmdler des Grossher^ 
logthums Baden; dAlelitou tuto publikaci vy* 
davd s Durmem a jin^mi — dosud vySly 
(1887— 98)4 dily; Die Miniaturen der Manesse- 
schen Liederhandschrift ^Strasburk, 1887); 
Luca SignorellVs Illustrationen rti Dante's Di- 
vina Commedia (Freiburg, 1892); Die Wand- 
gemdlde von San Angelo in Formis (Jahrb. d. 
preuss. Kunstsammluneen, 1893) ; Die Mittel- 
alterlichen Wandgemdlde im Grossher^ogthum 
Baden, spolu s OechelhSuserem, dil I. (Darm- 
stadt, 1893). vy, 

6) K. Lud vik, vynikajid mathematik £esk;^ 
(♦ 9. dub. 1857 V Turnov6 — t 1- led. 1885 
V Arku), chodil do Skoly v TurnovS, kde jeho 
otec, pak bratr m£li zdvod na brouSeni draho- 
kamfi. R. 1866 pFiiat na redlnou Skolu vtdeft- 
skou, kde2 po 7 letech maturoval, na to na 
tamSj§im iSstavfi polytech. strdvil 1 rok. Pod- 
robiv se gymnasijni zkouSce maturitni, pfe- 
Sel na univcrsitu praiskou, kde po pSti sc- 
mcstrech r. 1878 pov^Sen na doktora filosofie. 
K-ovo mathematick^ naddni uznano vefejni 
tim, ie mu propdjdeno bylo statni stipen- 
dium universitni k ndv§t6v6 Mnichova, kde 
sledoval pfedndSky Kleinovv po tf i semestry, 
a pak V Berlin^ poslouchal po 4 semestry 
epochdlni v^klady Nestora nfimeck^ch mathe- 
matikfi Weierstrassa i Kroneckera. R. 1881 
habilitoval se na praisk^ university, pO jejimi 
rozd^leni rozhodl se pro ^eskou. Zde pak 
6tyfi semestry vykUdal o mathematice. Dnc 
2. kv. r. 1884 u^in^n byl professorskj^m sbo- 
rem £esk^ fakulty filosofick^ ndvrh, aby jcj 
ministerstvo vyucovdni jmenovalo mimofdd- 
n^m professorem mathematiky na t^2e fa- 
kultd — iehoi se ji2 nedoiil. Pochovdn v Tur- 
nov6. — K. uvefejnil prvni svou prici Note 
liber aussergewdhnliche Special gruppen aufalge- 
braischen Curven v XVI. sv. mathemat. Annald 
vyddvan^ch Kleinem a Mayer em v Lipsku. 
Zpfisob, jak]^m tu feSen obtiin^ problem sta- 
noveni car,'je2 jist<5 specialne skupiny bo- 
dov6 jakoito prfiseiiky s jin^^mi algebrai- 
ck^mi 6arami pfipouStSji, svedii o velmi roz- 
sdhWch a hlubok^ch v5domostech auktora 
tehdy dvaadvacetilet^ho. DruhA a tfeti prdce 
jeho tJber rational umkehrbare Substitutionen 
vySly V 1. 1882 a 1883 ve »Zpravdch kral. 
desk6 Spolei. nauk«. V obou pojedndva auktor 
o povaze celistv^ch funkci G {x,y) a F {x,x) 
dvou promfinn^cn x,y t€ vlastnosti, aby z rov- 
nic S = G, T)^=F bylo Ize a* a ^ racionalnfi 
vyjddf iti pomoci 4, rj. O probl<5mech obdob- 
n^ch jedndno i jinde; avSak iSvahy K-ovy vy- 
nikaji takovou pf esnosti a obsahuji tolik ducha- 
pln^ch mySl^nek, ie je Ize nazvati pravymi 
skvosty; v^sledky pak, kter6 pro urcit^ pfi- 
pady V tfichto dvou pracich vyvodil, jsou 
absolutnfi pfesn6 a poddvaji v onSch pfi- 
padech iSplnou odpovfid* k vytknut6 otazce 
po tvaru funkci G a F. V >Cas. pro pest, 
mathem. a fys.« roC. XII. (1883) napsal K. 
Zdklady arithmetiky die v^kladfl professora 
K. Weierstrassa a v roc. XIV. (1885) pokra- 
iovano s nadpisera Zdkladovi nauky o funk' 
cich raciondlnich, kde jasn6 vyloiil podstatu 



96 



Krause. 



tfichto fundamentalnich theorii modernich. Po- 
slednf prace K-ova Gber Funct tonal determi- 
nanten vy§la po jeho smrti ve »Zprdvdch vfd. 
akademie vdd« 1896, kterd souvisi lizce s pfed- 
chazejicimi uvcfejnSn^mi ve »Zprav^ch krdl. 
tes. Spol. nauk<. V pozfistalosti, darovan^ 
•jednotS deskjch mathcni.c bratrem K-ov^m, 
nyni zesnul^m turnovsk^mtovarnikem Karlem, 
nalezeny tf i pAvodni prdcc a ty otist^ny v »Cas. 
pro p6st. mathem. a fys.« ro6. Xv. (1886). 

V pojedndni nadepsan^m Pfisp€vek ku trans- 
formaci jedendcteho fddu funkci eUiptickjrch^ 

V nhmi na mnoha mistech jsou dfikazy jen 
naznaceny, vychdzi auktor ze stati Klemovy 
stejh^m titulem opatfen<^ (viz »Mathem. Anna- 
len«, sv. XV.), odstraflujeznadn^mezery viiva- 
hdch Kleinov^ch se vyskytujicf a opravuje 
zaroveft nekter^ nesprdvn^, t^ho2 pfedm^tu 
se tjkajici vjroky, obsaiene v ildnku Brio- 
schiho >Sopra una classe di equazioni modu- 
lari< (»Annali di Matematicac, ser. 2. t. IX.). 
Ostatnf dva kr^tk^ tXixiky jsou: D&kai vity^ 
(tf exisiuje nekonedni mnoho kmennjrch ^isel 
kp-\- r, je-li p kmenne a Poindmka k rovnicim^ 
je{ maji pou\e redlne kofeny. Price K-ovy 
ukazuji jak volbou latky, tak provedenim, 2e 
sc obiral jen i!ivahanii t^ik^mi, vy2aduiicimi 
velikdho napjeti sil du§evnich, a v^sfedek, 
s jak^m tyto price pedal, je jistou zarukou, 
zc jm^no jeho z fad mathematick^ch spiso- 
vatelfl nikdy nevymizi. Rukopisy K-ovy o pfed- 
niSkich Weierstrassovjch chova Jcclnota ie- 
sk^ch mathematikQ ve sv6 knihovnfi v oboru 
K s nazvy: Variationsrechnung {\%1^)\ Theorie 
der elliptischen Functionen (1880); Anatyti^che 
Functionen (3 svazky z r. 1880, pak 1880—81 
a 1881—82); AbeVsche Functionen (1881—82). 
Srv. Ed. Weyr 2ivot a pflsobenf dra L. K-e 
(»Cas. pro p^st. mathem. a fys.« roi. XV.). AP. 

7)K. ArnoStVil^m, 6es. germanista (♦ 4. li- 
stopadu 1859 v Tfeboraticich), nav§t6voval 
novomSstskd nfimeckd gymnasium v Praze a 
studoval pak filologii ncmeckou na universi- 
tach V Praze, Mnicnovd, Berime; r. 1882 stal 
se doktorera filosofie, r. 1884 lektorem nfm. 
jazyka na £esk^ university a ziroveA byl zku- 
§ebnim kandiditem a pak supplentem na tn- 
sk€ reaice v Praze. R. 1886 habilitoval se 
z germinsk^ filologie, slouiil od r. 1889 af 
1893 jako supplent na gymnasiich v l\Xx\6 a 
KfemencovS ulici, 1893—1898 jako professor 
na reaice malostranskd. R. 1898 byl jmenovan 
roimof. professorem nSmeck^ feci a litera- 
tury na ceskd university, kdei fidi i€i nd- 
meck^ proseminif. Sepsal: Ober Heinrich von 
Freiberg{l%%h) ; Staronimeckditkolebavka(\B^b) ; 
Tandaroii a Tandarius (\ZB1)\ August Gottlieb 
Meissner: Jan \ Michalovic (1888); Povist o Li- 
busi V literature nimecke (1889); Das bohmische 
Puppenspiel vom Doktor Faust (Vratislav, 1891) ; 
Alexandre! snebo Alexandreidy } (1892); Goethe 
a Cftfc/ix- (1893— 97); Horia a Gloska (1894); 
Meissneruv ^ifka (1896); Christe ginddo a Ho- 
spodine pomiluj ny (1897); Faustiana aus BOh- 
men\ O Heske pisni faustovske\ Buh Perun 
(1898), mimo to rcferaty v dasopisech, fldnky 
vSeobccnd o Dansku (o tamnich Skolach, o Slcs- 



vicanech, o d61nick]^ch zahridkich), refcraty 
o ^tvrtem a pitem sjezd^ skandinavsk]^'ch 
ftlologd v Kodani a Christianii ve >V£stniku 
£esk^ Akademie*, t^2 £etn^ feuilletony a re- 
feraty v nSm. »Politik« (pseudonymnfe). 

Krause: 1) K. Karl Christian Friedr.. 
filosof n6m. (♦ 1781 v Eisenbergu ve v6vod- 
stv( Altenbursk^m — f 1832 v Mnichove), 
syn protestantsk^ho pastora, studoval v Jen6, 
kde byl 2akem Kantovce Reinholda. Tamte2 
p&sobil r. 1802 — 04 jako privdtni docent. Si- 
rok^ vzdSlini v^deckc i znalost krisn^ch lite- 
ratur a um^nf poklddal za nutnou podminku 
pro svCij filosonck^ system a celou dobu od 
r. 1804, kdy z Jeny odeSel, a2 do usidlcni se 
v Gotinkich r. 1824, vfinoval studiim a pfi- 
pravS sidle v rftzn Jch vfetSich mfistech v N6- 
mecku a meSkaje na cestich po Francii a 
Italii. V Gotinkich soustfedil jako soukrom;^ 
docent kruh oddan^ho poslucha^stva; profes- 
sorem se nestal. R. 1831 pfesidlil se do Mni- 
chova. Filosofie K-ova jest hlavnim svjm ra- 
zem Schellingova filosofie identity i v mc- 
thod6 i cfli; terminologic nad potfebu nt 
pfiliS um^le strojeni. Filosofie uskute^j^uje 
podle n^ho poznini absolutna vzestupcm od 
ducha individuilniho k absolutnu a od tohoto 
sestupem kindividuu. Absolutno to jest sebc> 
vfidom^, jedin^ bflh. V n6ra z jeho moci i la- 
sky v§e jest iivo, z n^ho vySedSi a v n6j se 
vracejic. Bflh K-flv jest bfth kfesfansk^, jeho 
soustava nikoliv pantheismus, n^^brz pan-en- 
theismus. T6to metafysice pfimfifeny jsou^ 
jeho nizory o ^thice i aestheticc, majice ve- 
sm^s riz bohoslovn;^. Uznint hodny jsou jeho 
snahy o mravni reformu cIov££enstva. Zaujat 
mySl^nkousvobodn^hozednifstvi, vid£l v nem 
sdru2eni jdouci zacili ideilniho spojeni s vy§si 
duchovou fiSi, ieji2 ^asti lidstvo jest, ba snil 
i o utvofeni vSelidsk^ho spolku filosofick^ho. 
Jako (len svobodn^ho zednifstva, s nfm2 
v§ak po malo letech se rozeSel, vydal nS- 
kolik spisfiv Sificich a hijicich idejc zednaf- 
sk^. K. byl spisovatel obzvlalt^ plodn^, jen2c 
sdm milo uvefcjnil. Literirni jeho pozostalost 
z £isti vydali jeho 2ici a pfivrienci hlavn^ 
V pozd^jSi dob^ V 1. 1874—96. Z jeho vlast- 
nich publikaci uvidime jako nejddlelit^jsi: 
Abriss des Systems der Logikals philosophischer 
Wissenschaft (1828); Vorlesungen uber das Sy- 
stem der Philosophie (1828 ; 2. vyd. 1869 v Praze) ; 
Abriss des Systems der Philosophie des Rechtes 
(1828); Vorlesungen uber die Grundwahrheitett- 
der Wissenschaft (1829; druhd vydini jako 
Erneutc Vernunftkritik, v Praze 1868). Kc stou- 
pencflm Kovi^m nileii von Leonhardi, pro- 
fessor V Praze (t 1875), proslul]^ pravnik 
Ahrens, Th. Schliephake, do jistd mfry i pae- 
dagog Froebcl a j. Do §pan^*l uvedl filosofii 
jeho Julian Sanz del Rio (t 1869) a odtud 
^etnd stolice jsou obsazeny Krausiany, ji2 stojr 
tarn v opposici proti vlivu iesuitflv. — Srv. 
Hohlfeld, Die Krausische Philosophic (Jena, 
1879) a J. Durdik, DSjiny filosofie nejnovSjSi 
str. 149—153. Zb. 

2) K. Heinrich, prot. theolog, vfldce ci'r- 
kcvniho libcralismu v Prusku (* 1816 ve Weis- 



Krausebauden — Krauss. 



97 



sensee u Berlina — f 1868 t.\ stal se r. 1845 

V Berlin^ licencidtem bohoslovf, U^astnil se 
r. 1848 pfi zakUdcLnf unijniho spolku, jen2 
pojal V sebe schleiemiacherovskou levici a 
snafil se organisovati cirkev na z^klad6 obci, 
r. 1864 byl pak mezi zakladateli N6meck^ho 
spolku protest. Od r. 1854 do smrti vyddval 
> Protestant. Kirchenzeituncr fur das evang. 
Deutschlandc, jeho2 byl au§i. Srv. Spcltn, 
Leben u. Wirken des Dr. H. K. (BerHn, 1873). 

3) K. Caesar Ernst Albrecht, filosof 
spisov. nto. (* 1838), pastor v Hamburku, 
jest pfivriencem Kantov^m. Napsal: Die Ge- 
set\e des menschh Her^ens, wissenschaftlich 
dargestellt ah die formate Logik des reinen 
Gefidhls (Lahr, 1876); Kant und Helmholtx. 
Uiier den Ursprung und d. Bedingungen der 
Raumanschauungen u, der geom, Axiome (t., 
1878); Fopuldre Darstellung von J. Kants Kritik 
d. r. V. (t., 2. vyd. 1882); Zur Widerlegung 
des Sat^es Uiher den Geschmack tdssi sich nicht 
streiten (1SS2). 

4) K.£rnstLudwig, spisov. nSm. zndm^ 
pod pseudonymem Carus Sterne (* 1839 

V Zielenzigu), pflvodn^ farmaceut, studoval 

V Berlins v6dy pffrodni a historii. Napsal: 
Werden und Vergehen (1876, 3. vyd. 1885); 
Life of Erasmus Darwin with a preliminary 
notice of Charles Darwin (London, 1879; n6m. 
1880) ; Die Krone der Schdpfung (1884) ; Charles 
Darwin und sein Verhdltniss ^u Deutschland 
(1885); Plaudereien aus dem Paradiese (1886); 
Die allgemeine Weltanschauung in ihrer hist. 
Entwicklung (1889); Natur und Kunst (1891); 
Tuiskoland {1^91)\ Die Trojaburgen Nordeuro- 
pas a Nordische Herkunft der Trojasage (1893) 
a j. Popularisoval darwinovsk^ nazor sv^tov^, 
pozd. obr^til se k baddnf o vzniku pov6st]. 

Kraasebaaden viz Krausovy boudy. 

Kraiisliaar Otto, hud. theoretik nSra. 
(♦ 1812 v Kasselu — f 1866 t.). byl 2akem 
M. Hauptmannov^m a rozvedl dfislednSji ne2 
tento ideu o protivS konsonance mSkk^ho a 
tvrd^ho trojzvuku spiskera Der akkord. Ge- 
gensat\ u, die Begrundung der Scala (1852), 
zace2 neprdvem striil v Hauptmannove »Die 
Natur der Harmonik u. Metrikc v^tky pla- 
gidtu. Sepsal kromS £asopiseck^cn cIdnkA 
jeStS Die Construction der gleichschwebenden 
Temperatur ohne Scheiblersche Stimmgabeln a 
slo2il n6kolik se^M pisnf a skladeb klavirnich. 

Kraashar Aleksander, spisovatel polsk^ 
(♦ 1843 ve VarSavfe), vystudovav prdva na 
b^val6 hlavni §kole varsavsk^, usadil se ve 
VarSavS jako advokdt a byl od r. 1893 spolu- 
pracovnikem ^etn^ch listA polsk^ch. Psal 
bdsnS, studie historick^ i prdvnick^, memoiry 
litcrdrni a pod., vyhleddvaje SfastnS nov^ 
prameny k uddlostem a otdzkdm v§eobecn6 
zajimav^m. Prdce jcho vynikaji spiSe iivostf 
a barvitostf slohu ne2 presnd v&deckou me- 
thodou. O sobS vydal sborntky bdsni: Listki 
(VarSava, 1863); jytan. Arion x Koryntu przez 
Alkara (Lipsko, 1866 a nov6 vyd. Var§., 
1889, obS tyto bisnfi do ceStiny pfclo2il Pri- 
mus Sobotka V »Kv€tech€ 1866 a 1867); Elek- 
cyja w Babinie (VarS., 1873, humorist, bdseft); 

OttQv SlovDik NauCny, sv. XV. 6 s iSgg. 



Piesni Heineho (t., 1880); dile histor. studie 
Historya iydow w Polsce (t., 1865—66, 2d.); 
Olbracht £aski (t., 1882, 2 d.); Cxary na dwor\e 
Batorego (t., 1888); Sprawa Zygmunta Un- 
ruga; D^ieje Kr^ysitofa Arcis\ewskiego (t., 
1893); Frank i frankisci (t, 1896) a rozpravy 
z oboru prdva Uwaga nad histotyjq prawa 
(t., 1868); O stanle koniec\noici w prawie 
karnem a j. 

Krauaharowa J a d w i g a, spisovatelka pol. 
(♦ 1858 ve VarSavS), zn£na jest v bellctrii 
povidkami: Nowelle; Jedna noc\ Na Monte 
Pincio a rozpravami literarnimi: Jen^^' Bran» 
des; Kirkegaard; Alfred de Musset a j. 

Krauoyy boudy {Krausebauden), po 
rflznu leiici Doudy v KrkonoSich v Cechdch, 
hejt. a okr. Vrchlabi, fara Spindelmiihle a 
Vrchlabf, pi. Pfedni K. b.; 134 d., 842 ob. n. 
(1890), Itf. §k. Ves sklddd sezPfednicha 
Zadnich K-v^ch bud; obyv. 2ivi se tkal- 
covstvim a dobytkdfstvim. 

Krauas : 1) Ferdinand von K., zoolog 
nfem. (♦ 1812 v Stutgartu — f 1890 t.). Vy- 
studoval v6dy pHrooni v Tubinkdch a Heidel- 
berku, r. 1838 byl s baronem Ludwigem na 
v6deck6 cestS po ji2. Africe, byl pak fedite- 
lem pfirodov. musea v StutgartS, je2 velmi 
povznesl. Zab^val se soustavnou zoologii a 
vydal hlavnfe: Beitrag \ur Kenntnis der Ko^ 
rallineen und Zoophyten der SQdsee (Stutgart, 
1837); Die sUdafrikanischen Krustaceen (t, 
1843); Die sudafrikan. Mollusken (t., 1848); 
Petrefakten aus der untern Kreide des Kap- 
landes (Bonn, 1850). 

2) K. Alfred Eduard, reform, theolog 
(♦ 1836 V Rheinecku ve Svjcarsku — f 1892 
ve Strasburce), r. 1876 byl mimof., pak fdd- 
njm professorcm v Marburce, od r. 1873 na 
university Itrasbursk^. Napsal: Ober die Be- 
deutung des Glaubens fur die Schriftausfegung 
(Frauenfeld, 1867); TTieolosiischcr Kommentar 
lu /. Kor. iS (t., 1864); Die Lehre von der 
Offenbarung (t., 1868); Das protestantische 
Dogma von der unsichtbaren Kirche (Gotha, 
1876); Lehrbuch der Homiletik (t., 1883); Lehr- 
buck der praktlschen Theologie (Freiburk, 1890 
a n., 2 sv.). 

3) K-ovd Gabriela, dram. pSvkynS nSm. 
(♦ 1842 ve Vidni), nav§tSvovala konservatof 
V rodiSti sv6m a byla tarn engaiovdna u dvor. 
opery v 1. 1860—68, nace2 vstoupila ve sva- 
zek Velk6 opery v Pafi2i. Zdc povznesl a se 
jako znamenitd pf edstavitelka hrdinn^ch liloh 
na nejplatn^jsi silu ensemblu a byla zahrnuta 
okdzaWmi poctami, byvii jmenovdna r. 1870 
dest. ifenem spoleinosti konservatornich kon- 
certft a r. 1880 vyznamendna titulem dflstoj- 
nika Akademie franc. K nejlepSim partifm 
jejim ndlc2i Aida, Desdemona, Norma a j. 

4) K. Fried rich S., ethnograf (* 7. i^ijna 
1859 V Po2eze v Slavonsku), studoval filo- 
logii ve Vidni, kde2 byl fakem Fried. Mul- 
lera a dosdhl doktordtu filosofie; nvni jest 
tam soudnim tlumo^nikcm pro iazyky jiho- 
slovansk^. K. procestoval zemfe balKdnskd a 
zab;^vd se velmi horlive narodopisem jiho- 
slovansk^m. Sepsal nckolik dAle2it^ch del a 

7 



98 



Krautenwalde — z Kravar. 



velikou fadu pojednani, z nich2 uvddime: 
Sagen und Mdrchen der Sudslaven (Lipsko, 
1883—84, 2 sv.); Sitte und Branch der Sud- 
slaven (Videft, 1885); Smail agid Meho (t, 
1890); Sre6a. Gluck und Schicksal im Volks- 
glauhen der Sudslaven (t., 1886); Die vereinig- 
ten Kdnigreiche Kroatien und Slavonien (t., 
1889); Volksglaube und religidser Brauch der 
Sudslaven (Munster, 1890); Bdhmische Ko' 
rallen aus der Gdttenvelt (Vfdeft, 1893); Bo- 
jajii^ Allies GlQck und Grab. Zwei moslimische 
Cuslarenlieder (Lejda, 1896); Bajuwaren im 
GuslarenL (Ansbach, 1896); Vidirlijid Ahmo's 
Braut/ahrt (Berl., 1896); Das Frdulein von Ka- 
nis^a. Ein moslimisches Guslarenlied (>£thnogr. 
Mittheil. v. Ungarn« V.); Der Yoga. Schlaf 
bet den Sudslaven. Ein Guslarenlied (Freiburk, 
1898) a j. Od r. 1889 vyddval K. v Hamburku 
dasopis pro lidov^du »Am Urquellc, od r. 1897 
pak vydavd jeho pokradovdni v LejdS pod nd- 
zvem >Der UrquelU. 

Krautenwalde, far. ves ve Slezsku, hejt. 
Fryvaldov, okr. a p§. Javornik; 91 d., 429 ob. n. 
(1890), kostel sv. Voffganga s Maridnskou ka- 
pli, Itf. §k., fin. strd2, 2 ml^ny. Lenni statek 
(201*65 ha) s hospod. stavenim a dvorem Ru- 
dolfa hr. Schaffgotsche. 

Kr&va, zooL, vizTur domdci. — K. mof- 
8ka viz Rhytina. 

Kraval viz Charivari. 

z Kravaf, pfijmeni staroiitn^ a vzdcn6 
rodiny moravsk^, kterd slynula bohat^rskou 
mysli a Uskou k pfirozen^mu sv^mu jazyku 
deskdmu. £rb: na derv. §tit6 stFibrn^ stfela 
zavinuta (po polsku i odfivous fecend), kle- 
not £ern^ kfidlo se zl. lupfnky lipov^mi. 
Pi^edkov^ jejich byli jednoho pfivodu s piny 
z Bechyn^, Mrack^mi z Dub^ a j. v Cechcicn 
a n^kolika rodinami na MoravS (v. BeneSo- 
vici). Jm^no sv^ si vzali od Kravaf v pru- 
sk^ casti kni2cctvi Krnovskdho. Spojitost je- 
jich s ostatnimi BeneSovici nelze postihnouti, 
i V rods jich sam^m vyskytuji se ode divna 
dv6 poSlosti, kterS nelze spojiti. A) Plum- 
lovskd poSlost. Pfedek jejich byl Drslav 
ff 1263), jeni mfil dva syny. Star§i Vok 
(1263 atd.) psal se napfcd z BeneSova a od, 
r. 1282 z K. a b^val komornikcm kniiete 
opavsk^ho. MladSi Zbyslav (1281—93) psal 
se po BeneSovu, Koutech a Bohuslavicich, 
t^z nyni v prus. Slezsku leJicich. Vok m61 
svna Benele, kter^ se od r. 1282 pfipomin^. 
Z techto panft bezpochyby pochazel Vok, 
jcni byl komornikem olomUckdho kraje a 
obdr2el od krdle Jana hrady Plumlov a Dra- 
hou§ a mnoh6 vesnice (1325). V drienf Plum- 
lova vyskytuji se potom jeho synov6 Jin- 
di^ich, JeSek a BeneS (1330 atd.), z nich2 
Jan byl ki^iiovnikem Nfim. fddu. Prvni dva 
prodali roku 1340 Bavorov. Jindfich zemfel 
r. 1344 a Plumlov ujav Petr z Roiemberka 
ujec zapsal jej r. 1347 Bene§ovi. Tento driel 
tak<5 Kravaf e a Strafnici, koupil Prost^jov a 
byl v 1. 1368—74 nejv. kom. olomiSc. kraje 
(f 1375); z dvojiho manielstvi (1. s EliSkou 
z Ronova, 2. Katefinou) mel syny Vdclava a 
Petra, skrze nH se vStev tato rozd^^lila na 



dvS poSlosti. a) PoSlost strdinicki. Va- 
clav (1368—79) driel Kravafe a Strainici a 
b^val tH nejv. komornikem olomi!ic. prdva 
(manJ. EliSka). Syn jeho Petr (1384—1425, 
a2 do r. 1411 mladsi) dr2el Strd2nici, ale pro- 
dal r. 1420 Kravafe. Za to zfskal HelfStein. 
V 1. 1412 — 16 byl nejv. kom. olomiSc. prdva. 
R. 1415 spefetil stiin^ list, pak se horliv^ 
dr2el strany pod oboji, tak2e jen nelidsk^m 
hubenim sv^ch statkA byl donucen, 2e se 
krdli Sigmundovi poddal. Ale Vdclav, syn 
jeho, tak pevn6 setrvdval pfi strand pod 
oboji, 2e byl na brnSnsk^m snSmu vSeho 
otcovsk^ho ndpadu odsouzcn, byl pak s Pra- 
2any u Hory (1421) a r. 1426 bojoval u Usti. 
Synov6 Petrovi, Vdclav a Jifik, podfedili 
jrafini po str^cich Plumlovskjch, tak 2e ke 
Strainici zfskali je§t6 Plumlov, Sternberk a 
Ra^ice. Jih'k pfe^kav bratra prodal HelfStcin 
(1447) a zemi^el r. 1466 nemaje mu2sk^ch d^- 
dicfiv. Dcery jeho byly: 1. EliSka (f 1500, 
man2. 1. Pertolt z Lipeho), ktercL dSdila Strai- 
nici. Skrze ni dostaly se star^ pfsemni pa- 
m^ti rodu Kravaf sk6ho druh^mu man2elu Pe- 
trovi z Ro2emberka a jsou uschoviny v Tf c- 
boni. 2. Kunka dMila Ra^ice (manz. Vaclav 
z Bozkovic^. 3. Lidmila dfedila Sternberk 
(man2. 1. Albrecht Kostka z Postupic, 2. Jan 
Berka z Dub^). 4. Johanka dostala Plumlov 
(man2. Jan Heralt z KunStdtu). b) Poilost 
plumlovskd. Petr, druhj^ syn BeneSflv 
(t 2. cna 1411), dostal za dil Plumlov, zaloiil 
prost^jovskj^ kUSter a zd^dil Sternberk a 
Racice po retrovi ze Sternberka (man 2. Ka- 
tefina z Meisova). M^l 3 syny, z nich2 Be- 
ne I, neimladSi, zdhy zemfel. Prostfedni Jin- 
dfich dr2el Plumlov a Radice a byl r. 1419 
hejtmanem zemsk^m. Pfed bitvou VySehrad- 
skou dobfe radii krdli Zikmundovi, ale 2c 
tento byl lehk^ mysli, bitva neSCastn^ do- 
padla a Jindfich sam zabit (1. list. 1420) a 
pochovdn u sv. Pankrace. Bratr jeho starSi 
Petr mfel napfed Sternberk, potom te2 bra- 
trovy sUtky. Byl v 1. 1417—19 a 1425 hejt- 
manem zemsk^m. Zemfel okolo r. 1430 pfe- 
£kav syny sv6, tak 2e jm^ni jeho dostalo se 
str^cilm strd2nickjm. B)PoDrslavovi, kter;^ 
pfed r. 1282 zemfel, zAstali synov6 Benes 
ze Stitina (1282 atd.), Vok (1283—93) a 
Jaroslav z K. (1278—93), Vok byl bezpo- 
chyby zakladatelem Bilovce, kter^ po nem 
Wokenstadt nazvdn byl (t 1329). Synov^ jeho 
byli JeSek (1323—69) a Drslav (1329—55), 
ktefi Fulnek s Bilovcem, Helf§tein, Troubky 
a Jicin dr2eli. Jan (f 1369) koupil Krumlov, 
byl komornikem olom. prava a m61 z man2. 
Kldry z Lipeho syna Jindfich a, jen2 zdhy 
zemfel. Bratr jeho Drslav obdr2el na rozdilu 
Fulnek s Bilovcem a m^l z man2. EliSky 
4 syny, ktefi i jm^ni n. Je§kovo podedili. Pfi 
dSleni dostal Vok (1369—88) JiCin, Benes 
Krumlov, Drslav Fulnek a Lacek HelfStein. 
Drslav zemfel bez potomkd a jm^ni jeho do- 
stalo se bratru Bene§ovi. Tento zalo2il r. 1389 
klaSter ve Fulnece s pfivolenim synfl sv^ch 
BeneSe a Jana a zemfel r. 1398. Oncn zil 
je§t& r. 1421 a s bratrem bez d^dicfi seSel. 



z Kravar. 



99 



Lacek byl v 1. 1408—11 nejv. hofmistrem 
kral. Cesk^ho, 1412—16 hejtmanem na Mo- 
rav6 a zemfel r. 1416. Z man2. Mark^ty z Po- 
grela m£l n^kolik d£tf, kter^ zdhy pomFely 
krom6 dcery EliSky. Ta pak se soudila s Pe- 
trem strdinick^m, protoze se HelfSteina ujal. 
Vok zfskal k Jidintt hrad Stramberk (1380) a 
byl od r. 1382 kom. olom. prdva. Z man2. 
Anny ze Stemberka in£l 3 syny. NejstarSi 
Jan dxiel Jidin a zemfel pfed r. 1391. Druh;^ 
Vok pfipomfnd se v 1. 1383—1406. Tfetf 
Lacek byl kanovnikem apotom r. 1403 — 08 
biskupem olomiick^m (f 1408, byv otrdven). 
Vok mh\ 1 man2. EliSky ze Sv^tlova syna 
Jana (1417—25), jeni drfel Jiiln a Fulnek. 
Zemfel pfed r. 1434 z mani. Ane2ky, kn^iny 
opavsk^, dSdicfl nezfistaviv. Aneika vdala se 
podruh6 za j[ifika ze Sternberka, ujala se 
Fulneka, ale jen £dst podriela. Polovice Ji- 
^ina n. Lackova dostala se sestf e jeho EliSce, 
vdan6 Cimburkov6, a polovice n. Janovy po- 
tomstvo jeji tak6 nabylo. C) TvorkovStI 
z K. pocndzeli od n6kter6ho pdna z K., avSak 
nelze spojitost jejich najfti. iihy m^li statek 
Tvorkov V Ratiborsku. Pfedek jejich Zby- 
n^k z Tvorkova pKpomfnd se r. 1367. 
Jeho tuiim synov6 byli Ondfej, Zbyn6k 
a Mi lota, skrze nhi zaloieny tfi poslosti: 
aa) Milota dostal r. 1410 zdpisn6 Mistec Kri- 
lov6, ale yyprodal se pak z Cech a drfel 
V 1. 1416—20 Pferov v zdstavg a Obfany. 
Byl sudfm olom. prdva a spedetil stiinj list 
Z man2. Anny z Weissenburka m61 syna Mi- 
lotu, kter^ driel po otci statek NSmdce od 
kl. velehradsk^ho zastaven^ a hrad pust^ 
Obfany s m^te^kem Bystficf, co2 r. 1447 
prodal. M£l potom Hon^ovice. M£l syny 
Pertolta a Jifika, z nich2 onen dr2el 
Louka a OleSnici (man 2. Katefina z Lom- 
nice). bh) Zbynik dr2el Napajedly a m£l 
syny Ceiika a Jana; onoho synov^ byli 
KryStof (na Jesenici), Jif i a Hynek, kteff 
bez dSdica zemfeli. cc) Ondf ej dr2el Bohu- 
min a Ostravu a zemrel po r. 1420. Synov^ 
jeho byli ArnoSt a MikuldS. Potomstvo 
jejich se rozplodilo. Bratfi Zbyslav, kom. 
krnovsk^, a Absolon koupili r. 1463 Velk6 
Heraltice, je2 vSak potom z dr2eni jich vy- 
ily; Viclav dr2el Kadoufi a zemfel okolo 
r. 1480. Ondfej, prf^vnuk ArnoStdv ze syna 
Jana, vy2enil s man2. Dorotou z Kokor (f 1457) 
statek Heraltice, kter^ r. 1486 nejstarSimu 
syna odevzdal. M£l syny Jana, TifihoaMi- 
kuld$e. Jan vSnoval na Heralticich man2. 
Ane2ce ze Zatora (1494), ale prodal je r. 1496. 
M61 syna Arnolta, kter^ r. 1509 Radoun^ 
nabyl a r. 1536 zemfel. MSI syny Jana a 
Bartolomije, o jich2 potomcich nenf nic 
zn^mo. Tifik, syn Ondfej fiv a bratr JanAv 
(1496 atcL), dr2el Brantice, je2 r. 1503 prodal 
a potom Radoufi koupil; ale i tu prodal. 
Dr2el zdpisnS n^kter^ vcsnice kl. veiehrad- 
sk^ho. byl V 1. 1503—06 sudfm Opavsk^ho 
knifectvf (f ok. 1518, man2. EliSka Zejdli- 
covna). Synov^ jeho byli KryStof (ai 1542 
na Oidfi5ov6), Oldfich, Jifi a Vdclav. 
Tento posledni vcdl r. 1533 jizdu z Opavska 



proti Turkflra. Od r. 1518 byl pdnem na Ma- 
l^ch HoSticich a r. 1526 vyzenil s Katefinou 
z D^hylova statek Dobroslavice u Hlu^ma. 
Zemfel r. 1545 zdstaviv syny Jifika Ber- 
narta a Jana Konstantina (f 1567), iim2 
Dobroslavice proddny. Jif I'k (napfed na Oldfi- 
lovh) ofenil se s Mandal6nou z FulSteina 
(t 1588), s n{2 sed^l na Komdrov6, a byl od 
r. 1581 nejv. komornikem kni2. Krnovsk^ho. 
T^i ziistavil jedin6 dceru Annu (vdanou na- 
pfed Bruntdlskou a potom Sedlnickou). Do- 
tden:^ Oldfich, syn Jifikflv, byl r. 1526—28 
v Krnovsku a r. 1538 v Opavsku nejv. ko- 
mornikem a dr2el Zdbfeh a Boletice, na nich2 
(1526) man2. Barbofe LiSkovnS z N6m. Lu- 
tynS v^noval, a pak i jind statky v Opavsku 
a Krnovsku (f 1542). M61 dva syny, z nich2 
starif Jif ik po otci Radoufi a Zdbfeh dr2el 
a Hrabyni se Smolkovem ofikoupil. Od r. 1555 
byl nejv. kom. knifectvi Opavsk^ho a zemfel 
r. 1586. Bratr jeho MikuldS sed61 napfed 
na Pust6 Polomi a asi od r. 1568 na Hn^vo- 
Sicich, naposled na Stitin£, k ni2 tak^ Mal6 
HoStice a Such^ Lazce dr2el. Po bratru byl 
nejv. kom. v Opavsku a zemfel r. 1599. Mel 
syny Milotu (f 1590), Pertolta, Jana Kon- 
stantina aJandkaKarla. Pertolt sed^l na- 
pfed s man2. Katefinou Bruntdlskou z Vrbna 
na Radouni, t^2 mh\ Hrabyni, kterou r. 1606 
bratrovi pustil, a po otci m^l za dil Such^ 
Lazce. Byl sudim, pak r. 1610—19 hejtmanem, 
a2 do r. 1625 t€i ra{stodr2icim komomictvf a 
r. 1625—32 komornikem v Opavsku (f ok. 
1637). Jan Konstantin koupil r. 1606 Hrabyni 
a Smolkov, ale brzo zemfel (man2. Mandal^na 
Bruntdlski). Janak dr2el po otci Stitinu a Ho- 
Stice. Onu prodal r. 1612 man2. Anng Brun- 
tdlsk^, tyto zdSdil syn jejich MikuldS Hy- 
nek po otci a Stitinu po matce. Oboje pro- 
dal r. 1631 a 2il je§t6 r. 1654. PozdSjSi po- 
tomstvo jeho rodiny filo ve dvou poSlostech: 
aaa) Synov6 Konstantinovi BartolomSj 
Maximilidn, Jifik Rudolf a Bernart 
Leopold pod^lili se otcovsk^m zbo2im tak, 
2e nejstar§f dostal Smolkov, prostf edni Hra- 
byni a nejmlad§i Pustou Polom. Oba starSi 
zahy zemfeli a proto vSecko Bernart zd6dil, 
zadlu2il se v$ak za tehdejSich vale^n^ch dob 
tak, ie jmfini jeho se dostalo vfef itel&m (1637). 
Bernart si uchoval jedin6 Smolkov. Syn jeho 
Bedfich Leopold (* 1650 — f ok. 1698) 
odkdzal tji statek man2. Anni Cecilii Dubi- 
novn6 z BudiS, kterd jej r. 1710 prodala. M61 
jen jedinou dceru Karolinu (^ 1689, man2. 
od r. 1709 Adam Vdclav sv. p. Go§(5alkovsk^). 
bhb) Statky Radouii a Such6 Lazce zd6dil po 
Pertoltovi syn jeho Hynek Vdclav (f 1653), 
jeho2to syn Julius Eusebius Radoufi pro- 
dal (1671). Ten mh\ syny Jana Ludvika, 
Arnolta Vdclava, Karla Franti§ka Pe- 
tra Leopold a, z nich2 prvni byl kanovni- 
kem vratislavsk^ a dSkanem v Katibof i. Ti 
dr2eli po otci statek Such6 Lazce. Svnem 
jednoho z nich byl An ton in (man2. Marie 
Josefa Lichnovskd. t 1777), ktcr^ m61 dceru 
Theklu (pak jeptiSku v PreSpurku). Poslcdnf 
toho roQU byl Karel, jen2 si statek Such6 



100 



Kravare — Kravafsko. 



Lazce zachoval a ani synd ani deer nemSl. 
Z t^ch pfi^in dostal majestatem z 23. pros. 
1781 dovoleni, aby za dceru pfijal Elilku 
Aloisii, dceru Antonina Kiinzla, mSst. rych- 
Xife V Opav6, kterdi byla zasnoubcna Aloi- 
sovi sv. p. z Heneberka. Sck, 

Kravafe : 1) K. ( Grabern), m&sto v Ccch., 
viz Radousov. — 2) K., nfekdy ves, nynf 
ml^n t. u Nov6 Vsi pod Kolinem. Pfipomina 
se r. 1290, kdy patHla kldSteru sedleck6mu. 
Ves zanikla ve valkdch husitsk^ch a mlyn 
drien ke Kolinu. 

3) K. N6meck6 (Deutsch Krawarn, pfida- 
vek »N6m.€ jest v uiivdni od XVII. stol. na 
rozdil od Polskjch K-af ; lid fikd Kravaf). 
ves V prusk6 dasti kniil. Krnovsk^ho (vl. obv. 
OpQli, kraj Ratibof, soudni okr. Huliin) vjch. 
od Opavy blfzko hranic majici 3700 ob. ie- 
sk^ch a2 na nepatrnou Cast katolick^ch. Prvni 
bezpein^ zminky o K-fich jsou z poc. XIII. St.; 
tehdy ndleicly k. krdli Pfemyslovi I., ale ten 
pfenechal je r. 1224 hradeck^mu iupanu LudV 
kovi. V 2. pol. XIII. stol. ziskala K. jedna v6- 
tev Bene§ovicfl a pofala se odtud psdti z K-af; 
jest to slavn^ pozdSji rod panfl z K-af (v. t.). 
Panstvi kravaf ske obsahovalo na po5. XIV. st. 
K. s tvrzi, pak vsi Kouty, Rozumice, Vickovice, 
Vrbku, P15t, Komarov, V. Ho§tice, Kouty, Ti- 
sku, Slatiny a Cast KyleSovic, ale r. 1420 rozpro- 
dal je Petr z K-af rflznjm panflm. K. s Kouty 
koupil Mikulas ze Slevic, jeho2 potomci psafi 
se pak Kravaf sti ze Slevic (v. t.). R. 1420 
byla V K-fich jii fara, k ni2 ndleiely vsi Sti- 
tina, Mal^ Lazce, Komarov a HoStice. Okolo 
r. 1580 dostal se v drieni panstvi krav. (ob- 
sahujiciho tehdy jen K. a Kouty s pfisl.) Da- 
niel Macak z Ottenburku. Vnuk jeho Kaipar 
iSt^astniv se odboje proti Ferdinandovi II. po- 
zbyl sv^ch statkd, a K. dostaly so pak okolo 
r. 1629 proslulemu alchymistovi S^dziwojovi 
sv. p. Skorkovsk^mu; po n6m zdSdil je jeho 
zef Jakub z Eichendorfu, jehoz rod dr2el je 
a2 do pol. XVIII. stol. Jan Rudolf sv. p. 
z Eichendorfu vystavSl r. 1721 nynSjSi zamek. 
R. 1742 pfipadly K. k Prus. Slezsku; o nfico 
nozdSji odlouceny byly od farnosti krav. vsi 
Stitina a M. Lazce (Komarov odloucen jif 
dfivc), tak 2e farnost nyni zahrnuje jen vsi 
K a Kouty. 

Kravaf ov, Hadrunck, chybnS S kra- 
vaf ov, osada ve Slezsku u Such. Lazcfi, 
hejt. a okr. Opava, fara a p5. Komarov; 31 d., 
203 ob. 6., 37 n. (1890). K. byl majetkem panfl 
Tvorkovskjch z Kravaf. Zde narodil se Jan 
Ryba, dobrodinec chud^ho a opuStfin^ho lidu. 

Kravafsko {Kuhlandchen), Orodnd krajina 
sev.-vych. Moravy a zap. Slezska po obou 
bf. Odry v d^lce 22 km mczi N6m. Jaseni- 
cerai a Kosatkou v sifi 12 km mezi Fulnc- 
kem a St. Jicinem a mczi Studcnkou a Pfi- 
borcm ; v sir§im smyslu cele lizemi okr. hejt. 
novojiiinskt^ho. Od livalu Odersk^ho (254 zl 
223 m) zdviha se p£ida znenahla na jv. po 
Bcskydy do vJSky nad 300 m, na sz. ale nd- 
hlcji po Jesenicke hory. Uval odersk^, 2 a2 
4 km sirok>^, tvofi s lizcmim mezi Sedlnici, 
Mosnovcm a Pctfvaldikcm rovinky lirodnd, 



svlaSovan^ Odrou a jejimi pfitoky Luhou, 
JiCinkou, Sedlnidkou a Lubinou na prav. a 
n^kolika potoky na lev. bfehu. Obyvatelstvo, 
vStSinou N^mci, fivi se chovem dobytka, poU 
nim hospodafstvim, zahradnictvim a rybolo- 
vem. Proslul^ jest zde skot plemene kra- 
vafsk^ho, ullechtil^, i z ciziny hledan^. 
Ovocnictvi nevaln^ se dafi; p^kn6 jsou zde 
domdci odr&dy jablek jadrniCky a ku- 
ielky, hodici se pro v^voz. Zahradnici kun- 
valdSti a fulnedti ZcLsobuji zeleninou m^sta 
i kraj. Na obvodu K-ka vyvinul se t\\^ prA- 
mysl, zejm^na tovdrny soukenick^ a klobouc- 
nick^ v Pfibofe a v N. JiCinfe, punCochdfsk6 

V Pfibofe a Stramberku, vozov6 v Kopfiv- 
nici a v N. JiCinS, c. k. tab^kov^ tovdrna a 
strojnickd v N. Ji6fn6, na hlindncL kamna 

V KlokoCovS u Pfibora a v Kopfivnici, na 
hedvdbi a Skrobdrna ve Fulneku a na rybi 
konservy v Suchdole, pak kruhov^ vdpenky 
v Kopfivnici a ve Stramberku. Druhdy do- 
lovalo se u Fulneka a Pfibora na zlato a 
stfibro (XV. a XVI. stol.). Vapencov^ lomy 
Strambersk^ zdsobuji okolni vapenky. &i§ska 
silnice — pfes Pfibor, LibhoSt N. a St. Ji- 
6in — a Severn! draha cis. Ferdinanda, ktera 
K-kem probihd, s lokdlkami Bflovskou, Ful- 
neckou a Oderskou, pak Studenko-Stram- 
berskou a Novojicinskou, k nimi pfipojujt 
se lokilky Strambersko-Vefovskd a Jidinsko- 
Hodslavskd, kter^ prostfedkuji spojeni s dra- 
hou m6stskou (Kojetin-Bilsko), jsou dfilei^i- 
tou vzpruhou prfimyslu i zemedelstvi zdej- 
siho. — Poiatky kolonisace K-ka kldsti jest 
do stol. XI. Die pov^sti vojvoda mor. Bfeti- 
slav, zalo2iv pomezni hrad Jic^in (Jitiin, nyni 
zficenj hrad staroiiiinsk^), osadil jej bran- 
n^m lidem. Odtud zalidnovano okoU lidem 
slovansk^m, a povstaly osady ndlelejici k ob- 
hradi jeho. Vpadem Mongolfl utrpSlo K. velmi. 
Po boufi tatarsk^ pokracovdno s v^tSim lisi- 
lim V zalidfiovcini povoldnim zvla§t6 lidu n£- 
meck^ho. V t6 dobS povstal hrad § tram- 
berk, kter^ s pfislusenstvim po r. 1312 byl 
zbo'2im zem6pansk^m, a zboli fulnecke, 
je2 na sklonku XIIl. stol. bylo v drieni rodu 
z Lichtenburka. Na i!izemi K-ka povstalo ve 
XIII. stol. vedle panstvi jicinskeho tak^ huk- 
valsk6, jich2 hranici byla ficka Sedlnicka. 
OlomUcky biskup Bruno zakoupil od hrabdto 
Franka de Hukeswagh panstvi toto, jehoi 
cast zapadni jcmu a potomkdm jeho v l^no 
dal. Od r. 1359 spojeno opSt s Hukvaldy. 
Rozsdhld zboii jidinskd drieli tehdai pdni 
z Pnovic, od n^hoi takd pani z Ji6'na se psa- 
vali. Blud III. z Jidina prodal zbo2i ji6insk6 
po r. 1311 Vokovi z Kravaf, pfi jeho2 
rods zflstalo do r. 1434, od nShoi K. take 
svcho jm(5na nabylo. R. 1316 ziskal Vok I. 
z Kravaf od krale Jana Oldfichovi z Lichten- 
burka odfiat^ zbo2i fulneck^, a r. 1383 dal 
markrabfi JoSt Vokovi II. z Kravaf za platn6 
sluiby jcmu prokdzan^ Stramberk v l^.no» 
tak 2e odtud pdni z Kravaf skoro cel^ K. 
mfeli V rukou. Za nich obyvatelstvo velikou 
vStSinou bylo cesk^. Pani z Kravaf jako jina 
Slechta mor. pfilnuli k u^eni Husovu a roz- 



Kravarsky ze Slevic — Krbava. 



101 



^ifovali je •— nejvice asi Lacek I. — na sv;^ch 
statcich. Uprostf ed vilek husitsk^ch, jimi2 i K. 
neiUcLlo trpSIo» zemfel r. 1434 Tan z Kravaf, 
p^n na Ji£in6, §tramberku a Fulneku. Po jeho 
smrti rozdrobeno dSdictvi. Panstvi ji^insk^ 
zdSdilpo nSm r. 1434 Ctibor z Cimburka. 
Od r. 1500 nabyli panstvi toho pini z 2ero- 
tfna. Panstvi fulneck^ dostalo se po mno- 
h^ch zm5ndch jako odumfel^ l^no synfim 
krdle Jiffho z Pod^brad r. 1464. R. 1475 kou- 
pil je Jan z 2erotina. R. 1564 N. Ji^in stal se 
m&stem svobodn^m a nabyv panstvi t^hoi 

1'm^na zAstal dr2itelem jeho a2 do r. 1624. 
ako protestantismus i u6eni Cesk^ch bratfi 
na K. vniklo. Povstalyf obce bratrsk^ ve 
Fulneku, Suchdole, 2enklav$, Stramberku, 
Hodslavicich a j. Ve Fulneku byla vySsi Skola 
bratrskd, na ni2 s^m Komensk;^ vyucoval. 

V mnoh^ch obcich zmocnili se katolick^ch 
kostelfi i far. Le£ 2el, it BratH zejm^na ve 
Fulneku, Suchdole, 2enklav6 a j. se pon^m- 
iili. Pfi neustiljch zm6ndch drzebnich 2ero- 
tinov^ zfistali v drfenf statkil sv^ch a2 do 
r. 1622, kdy pro odboj proti Ferdinandovi II. 
jim i jin^m driitelfim statkd — jako m6stu 
N. Ji^inu, Janu Jifimu Skrbensk^mu na Ful- 
neku a Df evohosticich — jmfenf konfiskovdno. 
Statkyjejich budproddny nebo rozddny, jako 
panstvi novoji£insk^ a Strambersk^, jesuitfim. 
Nejhfife vedlo se K-ku za vilky tficetilet^. 
Uhfi, kozdci, SpanSl^ a pozd6ji §vddov6 — 
pfitel i nepfftel — dinili ndjezdy do K-ka 
loupciice a vraidice. Ano i moravStf ValaSi, 
z Uher podn^covdni k odboj i, pustoSili a 
plenili K., ba ani vojsko cfsafskd Idpe si ne- 
vedlo. Ndsledky toho byly hrozn^. Tim a vy- 
poviddnim zteniilo se obvvatelstvo znadne; 
mnohd osada zpustla. Cfzi Slechta pak povo- 
lavala osadniky z ciziny, ze Saska a odjinud 
2 N6mecka, timi dffve £esk^ osady, jako 
BartoSovice, Bludovice, Sedlnice, Zivotice a j., 
se pon6mdily. ZbyM obyvatelstvo akatolickd 
bud' se pflsobenim jesuitd vrdtilo do Idna cir- 
kve, nebo na oko stavSi se katolick^m po- 
taji vife sv6 zflslalo vfirno, schdzivajic se 

V lesich k bohoslu2bfi (jako Hoclavjan^). — 
Srv. J. N. Enders, Das Kuhlandchen; Jos. 
Beck, Geschichte der Stadt Neutitschcin; 
Moravsk6 K., popisuje ^esk6 u^itelstvo 5k. 
okr. novoji^insk^ho (Pfibor, 1898). Vicha, 

Kravarsky ze Blevio, pfijmi star^ ro- 
diny slezsk6, vlastn^ poSlosti Slevicfiv ze 
Slevic. Erb: th hvSzdy a klenot jedina 
hvSzda. Na pod. XV. stol. 2ili z toho rodu 
bratfi MikulaS a Jan. Tento byl pdnem na 
Sosnov6, kterou drieli po n6m synovd Petf ik 
a HanuS, avSak Pavel, syn Petfikflv, ji pro- 
dal. MikuldS koupil r. 1420 Kravafe a Kouty 
a zemfel po r. 1421. Z mani. Anny mfil syny 
Jana Hynka a Pavla. Hynek vyzenil s Ale- 
nou Faulherynkovou Ho5tice a Komirov 
(asi r. 1460), k icmui tak^ po otci Kravafe 
a Kouty dr2el. Zbo2f ta dr2el po nich (1484 
a2 1496) syn MikuUS (manl Majdal^na 
z Otmutu) a po tomto syn Hynek (1522). 
Po tomto zflstali synovd Jan, BartoS, Hy- 
nek a Jifi. Hynek vzal podil r. 1529, Jifik 



asi r. 1533. Prvni dva rozd61ili se potom tak, 
2e Jan vzal Kravafe a polovici Kout, Barto$ 
Hostice, Komdrov a druhou polovici Kout. 
BartoS jsa r. 1556 sudim knil. Krnovsk6ho 
vSnoval na HoSticfch mani. Dorotfi Hol6 
z Pon^tic (t 1556) a pojav po druh^ Manda- 
l^nu z Ful5teina vyienii Lenhartovy. Zemfel 
r. 1559 zfistaviv dcery Bohunku (man2. Jan 
SkrbenskJ z HfiStfiJ a fcatef inu (mani. Vaclav 
Haugvic z Biskupic). Tato d6dila Lenhartovy, 
Komarov a Kouty, onano HoSfalkovy a Ho- 
Stice. Dotden^ Jan byl komornikem v Krnov- 
sku a v6noval r. 1538 mani. AnnS Ho§kovn6 
z Lutyn6. Syn Janflv Adam dr2el po otci 
Kravafe (f 1574), avSak po jeho smrti k do- 
br^mu sirotkdv proddny. Koupil je Jan st, 
syn dot£en^ho Jifika (1533), jen2 je vlak tak6 
prodal (t 1575). Janovi bratfi Albrecht a 
B a r t o I o m S j dr2eli Hrabi, Petf kov a Albrech- 
tice. Tyto dv6 vyfenil onen s manl EliSkou 
Supovnou z Fulsteina a pustil proto Hrabi 
bratru Albrechtovi. Nejdde udrielo se po- 
tomstvo Hynkovo (1529). Ten drJel Liptyni 
a po n^m se dostala syndm Jaroslavovi, 
Vavf inci a Janovi ml. Tito, prodavSe sta- 
tek, nemfili nic, a Jan byl r. 1597 regentem 
panstvi Hranick^ho. Syn jeho Adam vy2enil 
Kvasice s Annou z Oberhamu a driel je do 
r. 1610; pfed tim mSl tak^ Malhotice a po- 
tom koupil Milonice. Statku toho byv od- 
souzen sklesi v chudobu (1622, 1623). Toho 
dasu 2ila v OpavS Anna Slevicovna ze S. 
Posledni, kterj^ se z toho rodu pfipomind, 
jest J i f i Burj an, jen2 2il v pol. XVII. st. Sck, 

Kravata (franc, cravate), ndkrdnik, Sd- 
tek na krk, pdska; slovo pochdzi pr^ od 
ChorvatA, ktefi za Ludvika XIV. tvofili pluk 
cizineck^ ve vojsku francouzsk^m a od nicb2 
pr;^ vcSel Sdtek na krk pod jm^nem cro- 
vate, cravate v mbdu; jisto je v§ak, 2e 
§itek na krk byl ji2 zn«lm pfed Ludvikem XIV., 
za neho2 vchazi pouze poznovu v mddu. 

Kravin, n^kdy ves, nyni dvfir v Cechach 
u Turovce, hejt. a okr. Tdbor, fara a p5. 
Ch^nov; popl. dvflr Jana hr. Harracha. K. 
zpustl r. 1420, kdy obyvatelstvo pfestSho- 
valo se do N. Tdbora, a pozemky pfisluSely 
do t. stol. obci tdborsk^. 

Kravineo, botan., viz Vac c aria. 

Kravsko, Kravskd, ves na Mora vS, hejt. 
a okr. Znojmo, fara Pfim6tice; 86 d., 470 ob. 
d., 13 n. (1890), 2tf. §k., p§., telegraf, vjroba 
hlinfin^ho a cement. zbo2i, lihovar. Deskov^ 
statek se zdmkem a kapli P. Marie, dvorem, 
pivovarem Louisy knSiny Frasso Dentice a 
Karoliny hr. z L^tzowa. 

Krayon, franc, crayon [krei6nj, hlinka 
psaci, kresUcf ; barevni hrudka; omvko, tu2ka. 

Krbava slove horskd krajina Chorvatska 
na pomezi Dalmacie, od pomofi Jadransk^ho 
odd^leni horami Velebitsk^mi. Hlavni misto 
je Udbina na Krbavsk^m poli u feky (po- 
norice) Krbavy. Jm6no K. (lat. Corbavia) zmi- 
ftuie se ji2 od X. stol. V 1. 1185—1460 sidlil 
V Udbin6 biskup krbavsk^, spravujici K-vu 
i 5clst Liky; patrny jsou jeStS zficeniny sidla 
jeho. Za vp^d& tureck^ch biskupsk6 sidlo 



102 



Krbce — Kr£ek. 



pfcneseno do ModruSfiv. K. tvof ila za stf ed- 
niho v^ku zvlditni zupaniji. Vlddnouci Slechti- 
cka rodina v ni byli Kurjakovidi (pfivodnS 
Gusidi), pozd^ii feceni Karlovidi. rordfkou 
Chorvat&v u Udbiny r. 1493 za^ind se velikd 
tiseii od Turkflv. V 1. 1527—1689 K. byla 
pod Turky. Po vypuzenf Turkftv ndlezela 
k Vojenskd Hranici. Nyni tvofi Lika a K. 
jednu iupaniji se stfediskem v Gospidi. KJk, 

BLrboe, handckd obuv z okoli olomUckdho, 
jinak t6i bagani^e nazvaaa. Byly to SnSro- 
vaci botky, kterd Hanacky obouvaly v zim6 
nebo kdyl bylo bldtivo. JVPa, 

Xrbeo Jan £v., spisovatel des. (* 1791 

V Mazicich na BudSjovicku — f 1857 v Praze). 
Odbyv gymn. v Ces. Bud£joviclch, filosoni 

V Praze, theologii v semindfi bud^jovick6m, 
na knfeze vysvecen (1815) v Praze, na£e2 
kaplanoval na r^zn^cn mistech po Cechdch, 
konecnS pfijal (1828) nov& zfizen^ lifad zpo- 
v^dnika pfi chram^ sv. Vita v Praze, pfi 
cem2 f fdil prozalimni kn^2skou kdznici u sv. 
Jifi, jejim2 feditelem byl od r. 1835. Obiral 
se horliv^ des. literaturou, psal ^Idnky do 
casop. >Katol. Duchovenstva« a >CCM.€. 
O sob§ napsal: iivot sv. Jift\ mu^edlnika, 
Jeho chrdm a vyro^. pobo^nost na hrad€ pra{. 
(Praha, 1824); Fobofnost krifove cesty (t, 1840, 
1856); Vytah iposledniho port\eni Frant, Lan- 
gra (t., 1840); Maly \elindr nebo krdtke na- 
uieni o \ahradnictvi kuchyriskem (t., 1841); 
Dijephne \prdvy o kostelu sv, Vavrince na 
hofe Petfini (t., 1844); O be^(enstvi kniiskim 
vubec, ivldsti v Cechdch a na Moravi (zvl. 
otisk z >C. Kat. Duchov.c t., 1845); Sv. Cy- 
rillus a Methodius^ apoitoli slovaniti (otisk 
z »CCM.€ t., 1847). Ddle vydal: Sestinedilni 
pobo(nost ku ctini sv, Aloysia Gon^agy (t., 
1833, 2. vyd. s pozmSn^n^m titulem, 1840, 
1843, 1854, 1859) ; Sv, Frantiika Salesia Filothea 
iili Bohumila^ die starSich des. vydanf opravend 
(i., 1843, 1850); Eusebiovo »Desatero knih 
Historic cirkevm*, opraven^ pFeklad Jana 
Kocina z Kocindtu (t., 1855); z lat pfeloiil 
»Pofadek kn^zskdho 2ivota« (t., 1846); z nSm. 
»Pou£eni o piti kofalky«, pozd^ji pod titulem 
•Kofaledni mor« (1840, 4. vyd. 1846). Od 
r. 1848—51 obstardval nov6 vyddni bible. 

Xrbioe, Chrbice (Kdrbit^), far. ves v Ce- 
chich, hejt. a okr. Chomiitov, p§. N6m. Kra- 
iupy; 50 d., 258 ob. n. (1890), kostel Vsech 
Svatych z r. 1769 (ve XIV. stoL), Itf. §k., 
loiisko hn£d. uhli. V XVII. stol. zanikla fara, 
r. 1747 obnovena. R. 1764 ves i s kostelem 
vyhofela, 

Krby naz^valy se ve vdlce 30let6 tabulky 
zav6§en6 na vnejSi strand m^stsk^ch bran 
s listinou na nich pfibitou a »salvaguardii< 
zvanou a svMdicf mdstu a jeho obvvatelstvu, 
jemu2 byla vyddna, 2e vojsko mestem tdh- 
nouci nesmi se v nSm zdr2eti a obyvatel- 
stvo obt62ovati. ffse, 

XroU Alpy viz Korutany str. 871. 

Xrd: 1) K., Krde, ves v Cechdch, hejt. 
Pisek, okr. Vodfiany, fara a p5. Protivin; 
71 d., 533 ob. i. (1890\ fil. kostel sv. Miku- 
liSe (1384 far.), 2tf. Sk., Podkrcsk^ mljn. 



B^v. svobodnick^ dvAr prodal (1602) Jan 
Udra2sk^ z Kestfan k panstvi protivinskdmu. 
Po r. 1623 zanikla fara. — 2) K. D o 1 n i, ves 
t., 200 m n. m. V hejt. a okr. krdl. vinohrad- 
sk6m a ve farnosti michelskd; md 78 d., 
1061 ob. £. (1890), 5tf. Sk., poitu, telegraf, 
Stan. Rak. spol. st. dr. (Praha-DobfiS), v^- 
robu cement, cihel a dla2ic. Alod. statek 
(256*67 ha) se zdmkem (pfi n£m kaple), par- 
kem, zahradou, dvorem, pivovarem, dvorem 
Karlovem a cihelnou Tom. Weltze. Samota 
(vinice) RySanka. — 3) K. Horni, ves t., 
269 m n. m., 53 d., 722 ob. £., 9 n. (1890). 
Alod. statek (278*45 ha) s villou, zahradou, 
dvorem, pivovarem, dvory: Herinky a Hod- 
kovidkami; ndle2i Frant. TomdSfi. Jest oblfbe- 
n^m v]^letnim mistem Pra2an&, ktefi zde maji 
mnoho vill. Obyvatel^ provozuji zemM61stvi 
a obchod s plodinami na praisk^ch trzfch. 
Pobli2 hostince »LabuC< pfi Kundratick^m 
potoce odhaleno (1855) pohansk^ 2arovi§t6. 
K. dv6 vsi, z nich2 jedna byla r. 1222 ma- 
jetkem kapituly VySehradskd. K. Dolni £ili 
Pra2skd nale2ela (1293) proboStstvi pra2- 
sk^mu. V tu dobu pfipomind se tu ji2 tvrz, 
kterd ve vcilkdch husitsk^ch byla vypdlena. 

V XVII. stol. dr2el K. D. kldSter karmelitdnft 
obutj^ch u sv. Havla na Star. mSst^, po jeho 
zruSeni (1786) pfipadla ndbo2ensk^mu fondu, 
od n^hoz r. 1795 odprodana Janu Geyerovi 
z Ehrenberka. K. Horni pfisluSela r. 1328 
jednak Oltdfi sv. A12b£tv u sv. Vita, jednak 
proboStstvi pra2sk^mu. Na dile proboltsk^m 
stdla tvrz. R. 1416 dr2el H. K. jako samo- 
statn^ zbo2i Antonin z Munheimu, jeho nd- 
stupce Prokop dr2el horni i dolni tvrz; ale 
zemf el bezd^tek, na£e2 ob^ pfeSlo na bratry 
(1457—63) MikuldSe a Erazima z Pust^ Do- 
br6. Potom dr2eli K. D6tf ich a Wolf bratff 
z Tandorfa, obec Nov^ho m6sta Pra2sk^ho, 
nade2 stfidali se majetnici rychle za sebou, 
a2 r. 1620 usadil se zde Leandr Riippl z Rum- 
pachu, m6§(an pra2sk^, jen2 na Starom^st- 
sk^m ndm^sti sfat, K. mu konfiskovdna a 
u2itky z ni Sly ke spitalu sv. Bartolom&je 

V Praze. (Srov. Polit. okres vinohradsk^, 
1898, str. 116.) 

Krdek FrantiSek, paedag. spisov. £es. 
(♦ 1848 V Hnojicich na Morave). Vystudovav 
na udit. i!istav^ v OlomUci stal se u^itelem 

V Kel£i, pak na paedagogiu olomiick^m a 
od r. 1873 p&sobi na listavu pro vzdSldni 
uditelek v Brnfe. Od r. 1888—98 byl okr. 
§kol. dozorcem na obec. Skoldch na MoravS. 
Vedle sv^ho povolani byl ji2 v r. 1870 lite- 
rdrnS ^inn^m, psal delSi stati a Uvahy obsahu 
vychovatelsk^ho do >U5it. Listfi*, jich2 byl 
(1877—86) redaktorem, pfispfil do >Komen- 
sk^hoc, >Bude£sk^ Zahrady«, »Stru£. slov. 

f)aedagog.« a napsal mnoho posudk{l o di- 
ech literatury Skolsk^ a pro mldde2. O sobi 
vydal: iivotopis J, A, Komenskeho a didakti- 
eke jeho \dsady (»Programm listavu uiitelek 

V 01om.« 1871); Praxe ve skole ndrodni (Brno, 
1883); 2. vyd. pod ndzvem Praxe ve Skole 
obecni (t, 1889); Ndxomi vyu^ovdni na ni(sich 
stupnkh ikoly obecni (t., 1885). 



Krcelic — Krci'n zjelcan. 




KrialU Adam B. vii Jihostovan^ 

str. 459. 

Kriln; 1) K., starobyM m^stefko v Ce- 
chjch po obou hf. Metuje, v hejt. a okr. 
novomistsk^m n. M., ma 124 d., 929 ob. i. 
(1890), 3tf. ik., roisdhW kamcn. lomy, 2 kru- 
hov^ cibelny, Skrobdrnu, vdlc. ml^n, mecha- 
nickon tkalcovnu na bavin, a Ineof litky. 
Tu a T okoll kvete ovocnikfstvf. Kde st^val 
hrad Budin, je ptea t. Metuji yysok^ viadukt 
si. drihy (Chocefl-Broumov). Opodal panskj 
dvflr Osma a obora 
LuStinec. Kdy K. na 
m^steiko povjien a 
ziiakem nadin, ne- 
mamo. Znak (vy- 
obr. f. 2375.); v mo- 
drdm poli le ipodu 
Dueh Svat* v podo- 
b6 stFibrne holubice; 
nad ni ve zlatdm troj- 
hranu oz^Fen^ Boil 
oko. red. — K, mi 

starobylj got, koste! c_ ,,-. z^ ,^,_ ^^i^, 
sv. Ducha, kterf se 

iii roku 1384 jako fami kostel pfipomind. 
Z p&vodnf doby lachovalo se toliko presby- 
terium, kamenni kftitelcice, obrai Kristflv 
na dfev£ a vysokd vH a dfevSnfm roube- 
n{m. O starobylosti K-a sv^df i tit pohanakf 
pohfebiitS, jei se nalSzalo na lev. bf, Metuje 
nad ni£stefkem a r. 1S84 bylo prozkoum^o. 
Nad dolej£I fisti K-a na pr. bF. Metuje vy- 
pini se n<lvr3i >StrdJiiice<, kdel sldvala strii 
zemskd, stFehouci odboCku iemak£ stezky 
kladsko-polsk^ vinouci se tudy od Nichoda 
k Dobru£cc. Na vfch. strand dol. E^ati aii- 
steSka na lev. bf. Metuje atdvala nSkdy tvri 
£tli hrad Krffnsk^ jemui v XVI. stol. ddno 
jm^Do Bud in a jchoJ zbytky, obydlen^ chudi- 
DOU, stily do r. 1373, kdy pFi stavb£ iclezniin^ 
trati stitni drdhy byly zboFeny. Na pam^tku 
postaven vedle trati velik$ balvan s n^pisem: 
>Zde stival nfkdy pamdtn} brad Kr(in.« Vc 
Xlli. stol. uvadi se tu Bene* » KrCina, ve 
XIV. stol. rod pints z Dub6 a na Nichode, 
z nichi zvldStS pfipomind se r. 1336 Hajman 
ei Hynek z Dubi5, feii:af z Nichoda, jeni 
s pFivolenlm bratfi svjch, Hynka HlaviCe na 
Skalici, Hynka Crhy oa Ryzemburku a V4- 
clava, sm£nil zdduSnf ml^n v K'i za 2 liny 
role, aby i tiJitku jich druh^ kaplan by) 
vydriovSn. R. 1360 sedfil na K-S Jan z Pot- 
fteina a po n6m bratr Ceofk, od r. 1388 
BcncS I Ryzemburka a jcho potomci. Ve 
vdlkach husitskjch stiX K. vSrn6 pfi stranfi 
OrebitQv. Tim popudil na se hn£v Hynka 
Cervenohorak^ho z Nichoda, hejtmana kral. 
vojska V JaromSfi, ktcrj 26. proaince 1420 
s vojskem svjm nihle do K-a vtrhl, lid pfi 
slulbdcb boiich v kostele sbromaJd£ny a 
t velk^ho kalichu pod oboji pFijimajicI roz- 
ptjlil, kn6zi, lidu podSvajIcimu, kalich z ru- 
kou vytrhl a vodou iej naplniv dal sv^mu 
koni z n£ho piti, zvolav poCupnS: »Hle, mQj 
V.&A jest tak^ pod oboji.* Ti'mto v^rokem 
potupeca byla celi strana husitska a iadala 



rychl^ odvety. Dne 13. kvStna 1421 pFitahl 
2iika se sv^m lidem k JaromiFi a oblehl ji 
tak, ie jii druhiho dne se vzdala. R. 1484 
koupil zboif kr£fnsk^ od AleSe VFeirovsk^ho 
z Ryzemburka Jan Cernf ick^ z Kdcova, stdlkf 
na blfzk^ tvrzi Cernilckd, a nil je navidy 
spojil. Kdyl r. 1501 Jan Kacovak$ z CernCic 



n£noi pfenesli i velker^ v^sady starobyl6ho 
K-a zejmgna pravovarcinictvi, vjToinl a t(- 
denni trhy se svolenim obcanfl kriinskjcn. 
Fo 60 letech pfeloiena jest i sprdva duchovnf 
X K-a do N. Mfsta. R. 1639 pfirazili do K-a 
od JaromSfe Svddov^, vrazili do kostcla a 
v&dce jeiich stfelil dvakrdte z bambitky po 
d^kanu Bern. Grddsk^m, atouffcim sv. mSi. 
Kule minuly Sfaslnfi knfze a zarylv ae do 
dfevfnfho oltSFe, na nimi stopyjicn poaud 
Ize pozorovati. Vfldce Sv^dOv. tShna odtud 
k Dobruice, zahynul v rokUn6 nad K-cm, 
kde aplaiil se a nim kilA. Kde £ivot avQj 
dokonal, zasadil hospodaF Jak. Vojnar lipu 
na pamitku, kterd sluje posud lipou Vojna- 
rovou. Roku 1866 shlukl se zde lid okolni, 
ozbrojen puSkami, bambitkami a vidliccmi 
ca z^ohu pruskou, iii pronisledoval ai k Do- 
bruice. Potom by!o zde prohtdieno stann^ 
prdvo. Nse. — a) K., Krucov {Gntschau), 
osada t., hejt. Kaplice, okr. a fara N. Hrady, 
pS. Stropnice; 20 d., 143 ob. n. (1390), aamota 
Svoreiov a Tonnberg. 

z Krifu Martin viz Martin z KrCina. 

Krfiin x JaliSui, jmdno <^e3k6 rodiny 
vtadyck^. Erb: zelen} papoujek na inodriim 
Stitf, klenot tFi pitrosi p^ra, bilf, CcrvcnS 
a zelca^. PFedkov6 iejich obdrieli erb ten 
r. 1309 od krile Vladislava. TJi erb udfilil 
krai Ferdinand r. 1541 Jifikovi a Janovi 
bratFim a Jakubovi Jeliansk^mu a do- 
volit jini, aby ac psali x Jelfan. Potom na 
snftmu r, 1556 pFijati do stavu vladyck^ho. 
Ten, kterj r. 1509 majestat obdriel, bvl bez- 
pochyby Jakub, jeni driel domy v RolinS. 
ZemFcl r. 1520 a jmfci spravovala vdova 
Allb£ta sc syny Janem a JiFlkem. Onen ze- 
mi'el r. 1554 zfistaviv syna Jakuba (niani. 
Rejna z Rozhovic). Tcnto mSl manl Kate- 
finu Cejkovnu z Olbramovic a z ni syny 
Jana, Jakuba ajindficha (+1595). z nichi 
prvnl pfed otcem zerafcl. Jindfich iil napFed 

V KolinS a r. 1583 ujal od bratia Polepy. 
Jakub narodiv ae v Kolm£ asi r. 1535, do- 
stal se napfed za ilFcdnika do kUsttra bo- 
rovansk^ho, r. 1561 pFistoupil za podpurkiab6 

V Krumlov£ a pon£vadi posavadniho purkra- 
biho •dflmyslnosti pFeslekovaU, stal se 
r. 15b2 purkrabim, V tomto ilFadS byl velmi 
skoup^m; aby pdnu dflchodii pfivySoval, 
znepfatelil se se sluiebnictvero, ale postu- 
poval V pfizni u pana. R. 1569 ufin^n regca- 
tem vicch panstvi Roleinberakjch. V totnto 
ilfad£ byl tak daroysln<^m a finn^m, ie vSude 
dQchody povznesl, ov^em toho docilil nc- 
zFidka bezoblcdnoatl. Zakladal dvory, ovtiny 
a pivovary, nejvice vJak proslul vzorn^-ni 
hospodaFstvim rybnifn^m. Zaloiil mnoho no- 



104 



Krcma — Krcmy. 



vych rybnikfl, zejm6na Sv6t, kter^m vytopil 
cel6 pf edmfisti, a Ro2embersk^. Pfi torn pod- 
nikal a SCastnS vymSfil soustavu stok ryb- 
niky ty napdjejici a pfebytefnou vodu Luf- 
nice odvedl (1584—85) stokou Novou fekou 
do Neidrky. Vi\6m z Roiemberka uzncLvaje 
jeho zdsluhy daroval xnu r. 1577 dv&r Leptdd, 
pfi nfemi si vyzdvihl sidlo Nov J Leptdd. 
Kdyi pak se panu Vil^movi toto sidlo zali- 
bilo, postoupil mu je a koupil od n^ho r. 1580 
m^sto Sedl^aiw s vesnicemi, avSak jen do 
iivota. Cisaf Rudolf uzndvaje jeho zdsluhy 
majestdtem z 20. bF. 1586 polep§il jeho erb, 
pfidav do dvou nov]^ch poll kapra a §tiku 
a 2 heltny (tehda vzdcnost), t6i heslo, aby 
se psal »a z Sedlcan*, anobr2 potfeboval 
r. 1587 jeho rady pfi polepSeni rybnicn^ho 
hospodafstvi na poddbradsk^m panstvf. Roz- 
hojniv svoje dfichody moudr^m hospodafe- 
nim koupil r. 1592 Skr^gov, r. 1593 ObdS- 
nice a Podhdji, r. 1595 §est vesnic u Scdl^an 
a ObdSnic, r. 1596 Skoup^, r. 1597 Tfebnici, 
r. 1601 Petrovice. Od t6 doby, co slo2il re- 
gentstvi, pilnd se zab^val zlepSenim hospo- 
ddfstvi na sv^ch statcich. Pfi Kfepenici na 
statku sedlcansk^m vyzdvihl nov^^ zamek 
(napodobenf Kratochvife), jemu2 dal jm^no 
Nov^ hrddek KrCinov. Protoie rdzn^m sv^m 
zpfisobem rychle stav^l a isa pfftelem alchy- 
mie cernou kuchyni si zfidil, povstaly z toho 
mezi lidem rozlicn6 povSsti, zejm^na i ta, 2e 
ma spolek s certem a jeho chytrosti svou 
oSidil. 2enat byl dvakrate (1. od r. 1566 se 
stafenou Dorotou Slepi^kovou z Radkovic, 
t 1587, 2. s Katefinou Zelenddrkou z Pro- 
sovic) a nemaje synfiv zanechal poslednim 
pofizenim (19. ledna 1604) statek svflj dce- 
rdm AnnS Katefin^, Lidmile, EliSce, 2ofce 
a Johance. Zemf el r. 1604 a pohf ben v obdS- 
nick^m kostele. K. bvl mu2 neobydejnd pod- 
nikavosti, pfi torn duvtipnV^ a SfastnJ. Ne- 
uvaroval se pokleskflv svdno v^ku, ale m^l 
i porozum^ni pro v^ci, kter6 byly nad hroudu. 
I to je v]^znamn6, ie zivot svdj a prace, 
kterd do r. 1572 podnikal, ve verSich popsal 
(vlozil V. Bfezan do sv^ho 2ivotopisu Vil^- 
mova). Hesla jeho byla: Deus providebit. 
Nil sine causa. Quidquid agis atd. Proto2e 
Sedlcany je§t6 pfed srarti Jakubovou postou- 
peny Pe'trovi Vokovi z Roiemberka, rozd^len 
jen ostatek mezi dcery a dostala Anna Ka- 
tcfina (manl Max. Velemysky) Tfebnici, Lid- 
mila (mani. Adam Vojkovsky) Skrj^Sov, EliSka 
(mani. Vdclav SvatkovskJ) Petrovice Johanka 
(man2. Oldfich [>] MySka ze 2lunic) Obdfi- 
nicc. Sck. 

Krdma je na mor. ValaSsku tanecni 
zabava v pondSli veder pfed svatbou, na ni2 
kromfe svatebcanfl raa icasC tfeba cela d6- 
dina. Neveste se neslusi na k-mu jiti a ic- 
nich se tarn jen tolik omeSka, co fekne hu- 
debnikflm, kam a kdy maji rano pfijiti. Vck. 

Krdma: 1) K. {Kretscham), osada v Ce- 
chach u Novd Vsi, hejt. Kadaft, okr. Pfise^- 
nice, fara Louchov, p§. Reichsdorf; 12 d., 
60 ob. n. (1890). — 2) K. Borovd {Kie/er- 
kratschen), osada t., hejt. a okr. Litomysl, 



fara KvStna, pS. Svitavy (Morava); 9 d., 42 ob. 
t. (1890). 

3) K., osada na Morav6 u Mezibofi\ hejt. 
N. Mfisto, okr. Bystfice, fara Stra2ek, pS. Mo- 
ravec; 12 d., 100 ob. t. (1890). 

BLrdmaay, Krdmaft, ves na MoravS, hejt. 
a okr. Olomiic, fara ap5. T^nec; 96 d., 548 ob. 
c. (1890), kaple sv. Floriana, 2tf. 5k. a popl. 
dvur. 

Krdma z Koni^as, pffjmi staro£esk6 
rodinv vladyckd, jeji2 erb byl pes §t6kajfci 
a za hradbou vynikajici. Pfedck jich Jenik 
z Mezimosti (1322—1352) dr2el m£ste£ko 
Mezimosti nad Lulnici a pecetil erbem pou- 
h^ho psa. Synov^ jeho Jenik starSi a Je- 
nik mladSi koupili r. 1360 Budkov na Mo- 
ravg a vymSnili si Mezimosti za Konipas 
hrad. Loutkov tvrz a polovici m6ste£ka Ho- 
fepnika. Po jednom z nich zdstali synov6 
Petr ajakoubek. Onen prodav Konipas 
podrlel jen 2 domy v Hofepnice a ziskal 
statek BustSves. R. 1411 najal se do Rakous 
do vojensk^ slu2by a tuSim se ji2 nevratil 
(t 1413). Bustfives dostal se pak matefi Kacce 
a MikuldSi KunSicovi, str^^en^mu bratru 
(tu§im synu druh^ho Jenika), a domy Rdj a 
Peklo V Hofepnice 1 d f i ch o v i f ei. K r d m i c e 
(snad synu Jakubovu). Potomek jeho Bene§ 
drfel V 1. 1448—66 Zvonovice na Moravfe. 
Jin^ Albert koupil r. 1449 hrad Borek s Jir- 
kovem. Zemf el pfed r. 1472 zfistaviv vdovu 
Katefinu ze Strife a syna Oldfich a, ktefi 
Borek prodali. V Cechach pfipomind se po- 
sledni Bene§ (1521). Jest to tu§im tJ2, kter^ 
pohfben v kostele novom^stsk^m (»krcma 
vchrdm£<). Na Morav£ 2ila poSlost toho rodu, 
kter6 pfedek byl AleS (1499—1503). Be- 
dfich (1569) driel Zeletice a BeneS (1604) 
Cetochovice. Sdk. 

Krdm^ry August Horislav (* 1822 

V Horni Midin^ na Slovensku — t 1891), ev. 
faraf naposled v BudinS, slovensk^ spisovatel 
a hudebni skladatel. Ndle2el k dru2inS Lu- 
devita Stiira v PreSpurku za let dtyficdt^ch 
a spolu s jin]^mi r. 1849 byl v^zn6n a od 
revolucniho tribundlu madarsk^ho odsouzen 
k smrti, od ni2 jej zachrdnila toliko pordfka 
vojfl Gorgeiov^ch u Aradu. Dopisoval do 
rozlicnych dasopisA £eskoslovensk^ch , vy- 
ddval kalenddfe a spisy cirkevni, sbiral lidov6 
pisn6 s nap^vy, a obliby mu zjednal zejm^na 
Slovensky spolodenskjr spevnik f ndrodnich a 
prostondrodnich piesni (B. Bystfice, 1871, ni- 
kladem bratra jeho Eugena Krcm<5ryho, 
knihkupce »Matice Slovensk^<). Zab^^val sc 
tak6 hudbou, pofddaje >HlahoU, hudebni 
pfilohu Paulinyho »Sokola« a vyddvaje roz- 
manitd skladby, z nichz zminky zasluhuje 
dtvcrylka Slovenski vystchovanci (v Praze, 

V letech 60tjch) a oblibeny napev k Slddko- 
vicovS basni Hoj^e Bo^et Vck. 

Krdmov {Feldkvetschen), osada v Cechach, 
hejt. Broumov, okr. Teplice, fara a p§. Hor. 
Adersbach; 10 d., 57 ob. n. (1890). 

Krdmy: 1) K. Dolni, chybn^ Svagrov 
(Nieder-Schwdgersdorf), ves na Morav6, hejt. 
Zabfeh, okr., fara a ps. Mohelnice; 28 d., 



Krcola — Krebs. 



105 



4 ob. L, 158 n. (1890). — 2) K. Hornf (Ober- 
Sch.), ves t.; 34 d., 2 ob. c., 191 n. (1890). 

Krdola, Curzola, viz Kor£ula. 

Kr6ovloe, osada v Cechdch u Hrub6 
Skdly, hejt, okr. a pS. Turnov, fara Vyskef ; 
44 d., 262 ob. i. (1890). 

Krdialijovd (z tur. kyr^ali = loupeinfk), 
u souiasnik^i t<?2 d a a 1 i j o v ^ {^agli *=z horald) 
ncbo hajduti« sluly vojensky zorganisovan^ 
roty loupeinikfi tureck]^ch, kter^ za boufliv^ 
vlady Selima III. (1789—1807) provdd61y 
hrdzovlddu v Bulharsku a Makedonii. Jddrem 
tfechto vojsk byli turefti vojdci po vilce 
s Rakouskem a Ruskem (1792) propuSt^ni, 
kteff, jako se v Tureck6 fi5i jil^dfive ne- 
jednou stalo, odepfeli slo^iti zbrafi, shlukli 
se T Thrakii a dali se na loupeinictvf. Brzo 
pfidruiilo se k nim mnoho jin^ch nepokoj- 
n]^ch 2ivlA bcz rozdilu viry a ndrodnosti, 
TurkA, Albancfi, Tatarfl, bulharsk^ch a bo- 
sensk^ch hajdukfi, tak 2e po^et jejich brzo 
vzrostl na 25.000. Byli iSplnfi vojensky zorga- 
nisovdni, vsichni na konich, nddherne odeni, 
ozbrojeni Savlemi a dlouh^mi puSkami (kr d ia- 
lijkami). Pfedni vftdce jejich byl Kara-Feiz, 
vedle nfrho vynikali Gulanc Au, Kara Mu- 
stafa, Kara Manaf, bulharsk^ hajduk Ind2e- 
vojvoda, Deli-Kadir a j. V t^borech svjch 
mcli mnoho 2en a divek, je2 dilem se k nim 
pfidru2ily, dilem byly uneseny. Po 12 let 
by la tureckd vldda proti nim malomocna; 
vojska proti nim posiland nic nepofidila, 
z 6asti se k nim i pfiddvala, a tak fddili K. 
hroznS v bezbrann]^ch krajindch. Pfepadali 
m^sta a vesnice, loupili a vypalovali je a 
dopou§t61i se d6sn^ch ukrutnosti na oby- 
vatelstvu. Bulharsko, Thrakie, Makedonie 
opetovnS od nich zpustoSeny. Nejvfce trpSlo 
od nich Bulharsko, kde mimo n^kolik pev- 
n^ch m£st t^mSf viechna m^sta a vsi od 
nich byly zniceny. R. 1796 vystoupili k. jako 
cinitel politick^ prohlasivSe manifestem, 2e 
jsou v^rni podaani sultdna a 2e boufi se jen 
proti paSAm rcformy zavddSjicfm, a zapovi- 
dajice soucasnS oby vatelstvu platiti nov£ na- 
fi'zcn^ dan^. Z Cafihradu vyslcLno proti nim 
vojsko, ale ni^eho nepofidilo; r. 1797 po- 
razil je Aljo pa§a u Drinopole, av£ak tim 
moc jejich nezlomcna, ano r. 1799 Kara Feiz, 
polo2iv se u Rodostu, pfetrhl na fas spo- 
jeni mezi Drinopolem a Cafihradem. Nalou- 
pen^^mi sv]^mi pendzi zjednali si k. velik^ 
vliv i V rad£ a har^mu sultansk^m. Spojen- 
cem k-iiA byl samozvan;^ paSa vidinsk^ Pa- 
svan-o^lu; k. byli mocnou podporou jeho 
panstvi; jednotliv^ sboryjich vstupovaly do 
jeho slu2eb. V letech 1800—03 podnikali nd- 
jezdy i do Valasska, ale toulc dobou ji2 
moc jejich ch}^'lila se k tipadku. Jednak samo 
obyvatelstvo pofalo se shroma^bvati a na- 
padati jednotliv^ jich oddily, jednak begov^ 
rumel5ti vzchopili se k vStSi energii; tak^ 
moc Pasvanova tou dobou klesala a dahijov6 
(v. t.) v Srbsku, rovn62 spojenci k-ijft, r. 1804 
byli znifeni. Tim moc jejich byla oslabena, 
a kdy2 r. 1804 vysldno na n6 mM sice, ale 
po evropsku zh'zen^ vojsko, k. pora2eni ve 



vSech bitvach a dilem pobiti dilem rozpra- 
5eni. Zbytky jejich obratily se jednak k Pa- 
svanovi, jednak trvaly jeSt6 ndjakj das jako 
nedetn^ roty loupe2nick6 a zvolna zanikly. 
Srv. Jiredek, DSjiny ndr. bulharsk^ho. 

Kreattn, C^H^N^O^ = NH^ C{Nff^) — 
iV(C//,) — C/f, — COOH, naMzd se ve §tiv6 
svalstva obratlovcA a mnoh^ch bezobratlovcfi 
a byl i v rozlifn^ch tekutinach t^la, take 
v mozku, nalezen. Syntheticky tvofi se jedno- 
duchou addici sarkosinu a cyanamidu. Kry- 
staluje V bezbarv^ch, tvrd;^cn, rhombick^ch 
prismatech s 1 mol. vody kryst. Snadno roz- 
pouSti se ve vod6 hork^ a jest v lihu a v ^theru 
nerozpustn^. Pfipravuje se nejl^pe z extraktu 
masa, z kter^ho varem srazf se bilkoviny, 
pak octanem olovnat^m zasadit^m jind Idtky. 
Filtrdt, sfrovodikem pf ebyte<^n^ho olova zba- 
ven, odpafuje se a nechd na chladn^m mistS 
stdti, a2 k. vykrystaluje. Vafen se zfedSnou 
kyselinou sirovou m^ni sevkrcatinin 

NH—CX) 

Tento nal^zd se v2dy v modi dlovdka a nd- 
kter^ch ssavcfl, ze kter^. mu2e b^ti ziskdn 
sra2enim chldridem rtutnat^'m nebo kyseli- 
nou fosforowolframovou anebo extrakcf moci 
odpafen^ do syrupu lihem a srd2enim li'- 
hov^ho roztoku alkoholick^m roztokem chl(5- 
ridu zinednat^ho. Tvofi leskld. prismatick6 
krystaly, jest velmi snadno ve vod^, dosti 
snadno, zvldSti v hork^m, alkoholu rozpustn^. 
Md povahu siln^ 2iraviny a poskytuje s ky- 
selinami krystalujici slouceniny. Nejvfce cha- 
rakteristickd sloudcnina jest s chldridem 
zinednatjm {C^H^N^O^)^'- ZnCl^, ktera kry- 
staluje V prismatech nebo jehlach, seskupc- 
n^ch V pdkn^ skupiny. K rozczndni kreati- 
mnu slou2i: Weylova reakce, pfi kter^ roztok 
smfsi se s ndkolika kapkami nitroprussidu 
sodnatdho a pak louhu, na5c2 se zbarvl p6kn6 
rabinov6, kterd2to barva v§ak po krdtk6 dobS 
pfechdzi ve 21utou. Pfesyti-li se tato 21utd 
tekutina kyselinou octovou a zavafi, objevi 
se zelen^, pak modrd zbarveni. S kyselinou 
pikrovou a louhcm sodnat^m barvi se fer- 
vene Qafr^). H-i. 

Kreatnra (lat.^, tvor, stvofenf; v hanli- 
vem smyslu: stvura. 

Krebov6 viz Glebov^. 

Ki^bfany, Chf ebf any {Kfebrscham), ves 
V Cechdch, hejt. Hor§. TJn, okr. a ps. Ho- 
stouft, fara Ki^akov; 31 d., 144 ob. n. (1890), 
Itf. sk., pool, dvilr Nasetice, nfekdjr ves. Ves 
pflvod. rozcldlena na n6kolik vladydfch statkiGi. 

Krebs: 1) K. Karl, hud. skladatel a di- 
rigent nfem. f* 1804 v Norimberku — f 1880 
ve Vidni), roan^m jm^nem M i c d c k e, adop- 
tivni syn operniho pfivce J. B. K-e, od nc- 
ho2 dostalo se mu odborn^ho vzddldni. Pod- 
robiv se pfisnj^m studiim u Scyfrieda vc 
Vidni stal se zae r. 1826 tfetim kapelnikem 
u dvor. opery, rok na to pf eSel k mestskdmu 
divadlu v Hamburku, v jeho2 hud. 2ivotc 
zjednal si vynikajici postaveni. R. 1850 po- 
voldn za dvor. kapclnika do Dra2d'an a odcScl 



106 



Krebsova — Krec. 



r. 1872 na odpoiinck. Sloiil opery Sylva 
(1830), Agnes Bernauerin (1835, nove sprac. 
1858), symfonie, mSe, Te Deum, mnoistvi 
brillantnich skladeb klav. a pisni, druhdy 
velmi rozSffenJch. R. 1850 pojal K. za dru- 
hou chof Aloisii Michalesiovou (* 1826 

V Praze), kterd byla slavenou primadonnou 
divadla drd2dansk6ho i hambursk^ho. Dcera 
obou Mary, provd. Brenningovd (* 1851 

V Drdicfanech), vyucila se hudbS u otce, na 
detn^ch koncertnfch cestdch dobyla si po- 
vSsti znamenit^ pianistky a usidhla se pak 
trvalc ve sv^m rodiSti. 

2) K. Kar], hud. spisovatel nSm. (* 1857 

V Hanseberku u Kralovce). Odbyv studia 
gymnasijni oddal se zprvu pFfrodov6d6, pak 
navStfivoval krdl. vysokd hud. uiiliStfi v Ber- 
linS a byl v Roztokdch pov^Sen na doktora 
filosofie na zdklad6 dissertace Girolamo Di- 
rutas Transilvano, K. obstardvd hud. refer^t 
ve »Vossische Zt^«, »Mod. KunsU, >Deut. 
Rundschau* a pfispel cenn^mi historlck^mi 
livahami do »Vierteljahrscnrift fur Musik- 
wissenschaft«. 

Krebsov& z MUdanowiczdw, dcera 
humaftsk^ho gubernatora, o£itd sv^dkynS tak 
fecen^ humansk6 feie, ji2 popsala, Sfastnou 
ndhodou vyvdznuvSi iivotem. Popis vydal hr. 
T. DzialyAski v »OrQdowniku naukow^m« a 
pozdfeji o sob6: Opis autentyciny r\eii human- 
skifj (Poznaft, 1840). 

Kreoar An ton in, filosofick^ a paedago- 
gickj^ spisovatel 6esk^ (♦ 1851 v Pecce), vy- 
studovav gymnasium v Jicinfi a na univer- 
sity pra2sk6 filosofii a filologii supploval od 
r. 1875—78 na gymn. v JicmS; r. 1878 byl 
jmenovdn pro gymnasium slansk^, kde po- 
sud pAsobi jako professor. Vedle hojn^ch 
clank & z oboru historie vychovatelstvi, di- 
daktiky a paedagogiky a clankd filosofick^ch 

V rdzn^ch listech oaborn]^ch a pak v Kli- 
kovS »Stru£n^m Slovniku paedagogick6m< a 

V Riegrov6 »Slovniku nau6n^m< vydal samo- 
statnc cenn^ pfisp^vky k dSjindm filosofie 
(^cskd: Ceskd litet^atura logicka (Slan^, 1892); 
(Heskd literatura psychologickd (t., 1893); pJ'e- 
Io2il Rousseauova Emila a 1< euchterslebe- 
novu Dietetiku duse (obojf v »Bibliot^ce 
paedagogick^ch klassikfiv«). Zab^vd se t6i 
pilnS studiem o £esk6 terminologii filosofick^ 
i byly v^sledky dinnosti t6 se strany Jednoty 
filosofick^ i Cesk6 Akademie uznany a ph- 
sluSne ocen^ny. K li^elAm ikolsk^m vydal 
Skolni poxndmky k Caesarovj^m Zdpiskdm 
o vdice obdanske (Praha, 1893). 

Kie6 (lat. spasmus^ fee. hyperkinisis), V ii- 
han^ch i hladk^ch svalech vznikd £asem 
chorobn^, z fysiologick^ch mezi se vymyka- 
jfci stah, kter^ sob6 vysv6tliti mAleme jen 
touto cestou: bud motorick^ nervov6 tistroji 
(stfedy i drahy) isou vznfetlivfejSi, takie na 
fysiologicke draidSni 2iv6ji reaguii, nebo ne- 
kter J oddil nervov6 (kortikomuskularni) drahy 
zasazen jest pathologickjm processem, kter^ 
sam jako siln6 drcifdidlo p&sobi. K. hladk^ch 
svalii jest nepomSrnS vzacn6j§f, v£t§inou re- 
flcktorickd, jevi se v jicnu (oesophagismus)^ 



V prfiduSkich (asthma bronchiale)^ ve stFevS 
(kolika stFevni), v arteriich (angiospasmus), 

V mfich^i^i mo^ovdm {tenesmus)^ v 21u£ovo- 
dech (kolika jaternf), v mo^ovodech (kolika 
ledvinovd). Na mfstS torn pojedndno budii 
o k-i svalfl iihan^ch, slouSicich limysln^mu 
pohybu; k. ta dostavuje se tdmdf v2dy mimo- 
voIn6. Kfe£ov6 t&kazy mo2no zafaditi ve dva 
hlavni typy: k-i tonick^ a klonickd. Sval 
tonickou k-i posti2en^ setrvd n^jakou dobu 
(minuty a hodiny) ve ztrnulosti ; pf i klonick6 
stah stf idd se s ochabnutim a proto sval jevi 
§kubav6 pohyby. Klonickd k. pfedpoklada, 
ie driidhni se op^tuje ve Ihfitdch pom£rn6 
dlouh^ch,, pfi tonick^ stHdcL se rdz za rizem 
a prve ne21i sval dokonale ochab!, ndsleduje 
novd kontraktura. (!)asem o'b§ k-i se sdru2uji 
a vysth'davaji — tonicko-klonickd k. 
K-i zastiien b^vd jedin^ sval, svaly stejn^ 
funkce, jedna kon£etina (lokalisovand k.), jedna 
polovina tSla i cel^ t^lo. Je-li poutdna k fad6 
svalii a jich antagonist^, kter^m provedeni 
ur^it^ho pohybu pfisluSi, mluvime o k oo r d i- 
natorick^k-i; je-li veSker6 svalstvo (hlavy, 
trupu a kon£etin) zachvdceno, tehdy k. zo- 
veme povSechnou (epilepsie, hysterie, teta- 
nus). Mistni i povSechnd k. jest tonickd nebo 
klonickd. Mistni tonickd k. md ndzev kon- 
traktura nebo crampus, mistni klonickd 
spasmus. Pfi povSecnnSjSi nebo rozm6r- 
n^j§i tonick^ k-i mluvime o ztrnulosti, pfi 
povSechn^ch nebo rozscihl^ch klonick^ch 
k-ich o konvulsich. — Vlastni podstata 
kterdhokoli kfe^ov^ho jevu jest mdlo objas- 
n^na, bezpe£n6 mCi2eme fici, 2e hldsd po- 
drd2dSni motorickd nervovd soustavy. T£2ko 
zodpoviddme tak6 otdzku, vzeSla-li k. z po- 
drald^ni centrdlniho nebo periferick^ho od- 
dilu nervstva, zdali vybavena byla pfim^m 
drd2d£nim nebo zvratem. Pfim6 drdideni 
motorick6 nervov6 soustavy vyskytnouti se 
mil2e na libovoln^m miste v motor ick^ch 
stfedech kory mozkov^ (Jacksonova k. ko- 
rovd) nebo ve svodn^ch drahdch mozkov^ch, 
miSnich, v nervech periferick]^ch i ve svalech; 
jest ostatn6 znamo, 2e um^l^^m drd2d6nim 
mozkov6 kory, Varolova mostu a prodlou- 
2ene michy k. budime. Zvratem vybaven^ 
k-i jsou snad je§t6 dast^jSi a vznikajf bu(f 
podrdidenim sensitivnich drah nebo dra2d£- 
nim zvratn^ch stfedfi mozkov^ch a miSnich 
nebo ochromenim omezujicich stfedfl. Zvratnd 
k. jest bud' mistni nebo povScchnd; mistni 
k., jsouc poutana k n^kter^mu svalu nebo 
skupin^ svalfl, neSifi se nebo pozvolnS za- 
sahne sousedici svaly, jeden i&d, kon5etiny 
jedn^ poloviny t6Ia ai cel^ t6lo. Mistni zvratna 
k. zprostfedkovdna b^va zvldstnimi stfedy » 
kter6 jednak v cel^ d^lce miSni, jednak v mo- 
zku jsou uloieny. Stf edem poviechn^m zvrat- 
n^ch k-i jest prodloulena micha. Driid^ni 
jistjch sensorick^ch drah budi urcit^ kfe- 
cov6 tikazy: tak podraidSni supraorbitalniho 
nervu k. vi^ek, drl2d6ni ^itn^ch hrtanov^ch 
nervA k. hlasivky atd. Okruh, v kter^m tyto 
kfeiovd jevy se vyskytuji, ncni vfdy jasn^ 
ani jednoduch^ — tak driidini pomavnicD 



Krec — Krecek. 



107 



listroji budi casern mistni (k. branice, svalCi 
licnich, hrtanov^ch), dasem povsechnou k. 
Tak^ driidim budici k. neb^vd povahou 
svoji v2dy prflzracn6: jest dilem mechanick^ 
(mozkov^ a misni ncLdor a jizva, novotvar 
tlacici nerv), dilem chemick^ (otrava strychni- 
nem, arsenikem, olovem, toxiny), jindy pfi- 
vod^na bfvi, vadami krevniho ob^hu (k-i 
arteriol, stavenira se krve, anaemii mozko- 
vou). Cim drdidivSjsi jest nervova soustava, 
tim snadndji povst^vd k.; neuropathick^ za- 
tiienif psychick6 dojmy, d6tsk]^ v^k chystaji 
ji zvlaStS pffznivou pfidu. 

Casern kfc^ovd jevy opov6zeny b^vajf ji- 
stymi subjektivnimi pocity, kter6 sidli bud* 

V Udech, jich2 svaly k-i jsou zastiSeny, bud 

V jin^^ch orgdnech (utrobdch, iidlov;^ch iSstro- 
jich), ale jindy k. propukd rdzem. V kfe^o- 
v^m stahu vzroste objem svalu, sval ztuhne, 
slacha jcho vystoupi zfejmSji, cel^ lid i jed- 
notliv6 £dsti jeho jevi rozmanitd pohyby a 
octnou sc V neobvykl^ poloze; staien^ sval 
jest bolestiv^ dilem pro linavu dilem pro 
tlak na nerv. 

Pi^i klonicke k-i jsou pohyby svalov^ trhav6, 
vydatn^ a nepravidelntf, pfi tonick6 pravi- 
deln^ a obmezen^ tidy ztrnul6 a nehybn^. 
Ostatne dosti casto tonickd a klonickd k. sc 
vystfidaji. Epilcpticka a hysterickd k. pro- 
vazeny b]^vaji bezvSdomtm a kdyi pominula, 
nemocnj upadd v hlubok^ spinek. — Pfi 
processech mozkov^ch k. sledovdna bjvd 
dosti casto paretick]^mi likazy, vasomotori- 
ck^^mi a trofick]^mi poruchami, deliriemi, 
amnesii a omezenim intellektu. Tot^2 plati 
take o prvotni epilcpsii. Mnohd k. vraci se 
paroxysticky (cpilepsie, hysteric, onemocnSni 
mozkov^ kory), trvajic pak jen kratkou dobu, 
jina jest ustalend a postihuje nemocn^ po 
nSkolik hodin, dn& a m^sic& (tetanie, hyste- 
rickd k., zdnSt michy). Jen zh'dka ki^e£ov6 
zdchvaty nesou nemocn^mu nebezpe^i, ale 
b^vd-li jimi smrf podminSna, povstdvd. asfy- 
xii. Tonicka k. jest dilem povlechnd, dilem 
mistnL Je-li svalstvo trupu a Sije tonickou 
k-i zastiieno a pfi tom patef ku pfedu 

V oblouk vyklenuta, mluvime o opistho- 
tonu, je-li ve stranu vyboiena, o p 1 euro- 
ton u, je-li trup obloukovitc stazen ku 
pfedu, tak ie hlava kolenou se dot^kd, jest 
to emprosthotonus, ztrnuti trupu a Sije 

V idfe rovn6 ma nazev orthotonus, toni- 
cka k. svalCi 'Ivykacich trismus, tonicka 
k. kyvace ccrticollis, k. ocnich svalQ 
strabismus. 

Pod zdhlavi tonicka k-i spadd tak^ ztuhlost 
svalova, kontraktura, t. j. k. vyzna^ujici 
se diouhym trvdnim, katalepsie; v kloni- 
ckou k. zafad'ujeme jemn6 fibrillarni zdchvSvy 

1'ednotlivj^ch snopeckA svalov^ch; tfes, po- 
lyby posuAkov^ a athetotick^. Jest snadno 
srozumitelno, 2e tyto jednotliv^ formy k-f 
i sidlo jich v tom neb onom svalu nebo sou- 
svalstvu ddvd vynikati zvldStnfm pflznakfim, 
kterd zdc vypocteny b^ti ncmohou. 

K. zezamSstnani: k. pisaffl, telegrafistd, 
hrdc& atd. Trvald namaha nSkter^ch svalfi 



budi tak znacn^ jich podra2d6ni, 2e misto 
aby prost6 se stdhly, pfi praci upadaji v k. 
K. tato pozorovdna bjvd v mnoh^m zamSst- 
nini: u pisaffi. pianist^, hrd£fl na violinu, 
Svadlen, saze^d pisma atd. Dd se snadno 
domysliti, 2e jistd praedisposice ku vzniku 
t^to k-i nezbytna jest. U pisaffi k. se ihned 
dostavi, kdy se jmou psati ; postihne schylo- 
va^e i natahovade prstd a Sif i se casern i na 
svaly pfedloktL K. se pozvoln6 stupi^uje; 
z pfedu osoba citi jakousi tuhost a tihu 
v prstech, kterd se zjevuje toliko po delSim 
psanf. Pak Unava dostavi se po nSkolika fdd- 
kdch a posl^z, kdy nemocn^ chdpe se p^ra. 
Casem ji2 pfi mySl^nce psdti, stah svalov^ 
povstdvd. Mnoh]^ u^i se psdti levou rukou, 
ale dospivd pak ku pozndni, 2e k. i v t^to 
kondetinS se dostavi. Misto k-i pozorovdn 
b^vd iasem tfes i trhav^ pohyb ve svalech 
siifastngn^ch na psani. ji2 Duchcnne, kter^ 
nervosa tu v^te^nS popsal, poznamenal, 2e 
k. ta vznikd tak^ u krejd'ch a Sermiffi, dues 
znamd jest tato k. u pianlstd, hrdcd na vio- 
linu, telegrafistii, u dojicich krdvy, sazccfl, 
u taneinic (v b^rcov]^ch svalech). R. jest ve- 
lice urputnd odporujic l^ieni. Mx, 

Ki^ed, far. ves v Cechdch, h^t Pelhfimov, 
okr. Pacov, fara Cernovice u Tdbora; 71 d., 
703 ob. (5. (1890), kostel sv. apo§t. Petra a 
Pavla (1384 far.)i 3tf. Sk., popl. dviir Solo- 
pisky. R. 1434 pora2eni byli u Kfeie Tabofi 
od vojska Oldficha z Ro2emberka a jin^'ch 
pdnfl. Zanikld (1623) fara zfizena r. 1758 a 
kostel rozSifen r. 1783. 

Kfedek obecn^ {Cricetus frumentarius 
Pall.), hlodavec z deledi my si (Muridae), jeji 
tak6 pro velik6 licni torby a kratk^, srsti po- 
rostl^ ocdsek do zvlciStni ^eledi t^h62 jm^na 
(Cricetidae) kladou. Ma tSlo zd^li a2 27 cm; 
hlava jest v t^le dosti Sirokd, boltce neve- 
V\k6 a okrouhl^, u kofene lys6, hofejSi pysk 
jest rozpoltfin; kniry stoji v 5 faddcn pod^l- 
nych. Trup jest dosti zavalit^, nizk^ nohy 
m'aji chodidia vzadu ji2 srsti porostld a ve- 
zpod na pfednich po 5, na zadnich po 6 hrbol- 
cich. Vzorec chrupu jest: i { , c J, m } ; v obou 
celistech md prvni stolicka po 3, ostatni po 
2 pfiin^ch faddch hrbolkG a v ka2d6 fad6 
takov^ nrbolky 2. Srsf ma barvu nahofe 21u- 
tavS hnSdou, vezpod dernohnSdou; na Ifci, 
na rameni a za mm jest po 21utav6 skvrn6, 
pod ouSkem lizk^ prou2ek rzivo21ut^, na boltci, 
kolem o£i a ocasu jest srsf rudohn^dd, ale 
okraj boltcii, rty, pfedni konec denichu, prou- 
2ek na hrdle a tlapky maji barvu bSlavou. 
Ocas jest narudle 21ut^. Zndme mnoho odrfld 
sv6tl^ch i naopak tmav^^ch. K. 2ije ve stfedni 
Evrop6 a zdpadni Sibifi, ale nikoli ve vsech 
krajindch; schdzf na pf. na hordch, ve krajich 
s hlubok^mi lesy a vlhkjch ni2indch. Miluje 
krajiny lirodn^, mista suchd s pfldou kyprou, 
ale nikoli sypkou. DSld si ve hloubce 1 a2 
2 m pfibytek o komofe spojend nfikolika 
Stolami se zdsobdrnou; do obydli vchdzi derou 
svislou, z n^ho pak vychdzi chodbou sikmo 
vzhflru namffenou. Samiiky mivaji u doupat 
vchodd nSkolikero. V zdsobdrnu nancse si 



108 



Kfechof — Krefeld. 



i 



V licnich svjch torbdch za leto zna(5n6 mnof- 
stvi (a2 i 50 kg) obili a jin^ch plodin polnich 

na pf. luStfinin); jest proto velice skodliv. 
^est to zvife bystr^, zmufil^, popudliv^; bfehd 
rychle drobn^mi krd^ky, obratne skace, Splhd 
a hrabe. Zimu prospi. Samice mivi po prv^ 

V kvStnu, po druh^- v £ervenci 6 a2 18 mla- 
dat. — V ji2ni Rusi a Persii 2ije mal^, ale 
nem^nfi Skodliv^ k. r^fovy( Cricetus phaeus 
Pall.)} jeni ma t£lo jcn 10 cm zd^li a srsC 
sv£tle Sedou, na bh'§ku a noikach bSlavou. 
Fossilni k-£kovd nalezeni v diluviu; u nds 
zeim^na druhovd Cricetus vulgaris fossilis 
Woldf., Cr. vulgaris, mensi species, a Cr. 
phaeus fossilis Nehr. Br, 

Kfe6hof, far. ves v Ccchach, hejt., okr. 
a p§. Kolin; 66 d., 482 ob. C. (1890), kostel 
Bo2iho T61a (1350 far.), 2tf. §k. a samota Bf i- 
st V i', nSkdy ves s panskym sidlem. V XVI. st. 
pfisluSela k zamku koHnsk^mu. Zanikll (1623) 
fara byla dlouho filial., teprvc r. 1876 povj- 
5ena na faru a v r. 1846—48 vystavSn nov^ 
kostel. 

Kf edkov, ves v Cech., hcjt., okr., fara a ps. 
Podcbrady; 62 d., 425 ob. c. (1890), Itf. §k. 

Kfedkovloe, ves na Morav6, hejt., okr., 
fara a p5. Vy§kov; 60 d., 378 obyv. t. (1890), 
kaple sv. Floriana, ml^n. 

Kredman (Kretschmann) Theobald, 
iesk;^ virtuos na violoncello (♦ 1850 ve Vi- 
nofi), byl na pra2skd konservatofi iakem 
prof. Hegenbartha. Usidliv se ve Vidni, jme- 
novan r. 1881 dlenem orchestru dvor. opery 
a r. 1889 kapelnikcm votivniho chramu tam2e. 
Vlivu svdho na hudebni iivot videftskj po- 
v2dy zuiitkoval na propagaci cieskti tvorby, 
jmenovit^ jako zakladatel smycc. kvarteta 
s Radnick}^m jako primariem. Vydal tiskcm 
instruktivni prdce pro svflj nistroj, kusy kla- 
virni a pisnfe. 

Kfedov: 1) K., Ceiov, Cecivo, Kfe- 
iovo, far. ves v Cechdch, hejt. Kralovice, 
okr. a pi. ManStin; 16 d.. 118 ob. t (1890), 
kostel sv. apolt. Pctra a Pavia s oltafnim 
obrazem od Brandla (r. 1384 far.), 2tf. sk., 
bfidlicove lomy. Zanikld (1623) fara r. 1684 
obnovena. — 2) K., n6kdy hradck a dvflir t. 
u Rohozcc, V hejt. a okr. podbofanskem. 
Hradek byl sidlem rytifskeho rodu t. jm^na 
a zpustl r. 1543. 

Kfedovloe: 1) K., far. ves v Cechach, 
hejt. BeneSov, okr. a p§. Neveklov; 44 d., 
325 obyv. c. (1890). kostel sv. Lukase (1350 
far.), 5tf. 5k., pool, dvflr, 2 mljny. Stdvala 
zde tvrz. na nif do bitvy bSlohorsk^ sed^la 
rodina Kfeiovsk^ch z K-ic, potom pfipo- 
jeny k panstvi tloskovsk^mu. Fara po r. 1623 
zanlkla, kostel byl fil., teprve r. 1854 zh'zena 
fara. ~ 2) K., ves t., heit. Kutnd Hora, okr. 
Uhlif. Janovice, fara Solopisky, ps. Jindice; 
38 d., 221 ob. c. (1890). popl. dvflr, pila. Byv. 
tvrz byla vladvcim sidlem Rfidflv z Kfe- 
CO vie. — 3) K., osada t., hejt. a okr. Turnov, 
fara Tyn nad Rovcnskem, p§. Rovensko; 20 d., 
83 ob. c. (1890). 

Kredba Vdclav, fidici u^itel u sv. Fran- 
tiSka v Praze (* 7. bf . 1834 v SemCicich u Ml. 



BoleslavS). Absolvovav u^itelsk}^- iSstav v Lito- 
mdficich, r. 1853 pflsobil jako ucitel na lko> 
lach V Brodcich u Ml. BoleslavS, v B61^, od 
r. 1863 v Praze u sv. HaStala a u sv. Ducha, 
kdei r. 1873 fidicim uiitelem byl jmenovan. 
K. zaujimal od t<5 doby pfednf misto v uci- 
telstvu desk^m, vynikalt vzd^l^nim a borli- 
vosti u v£cech Ikolstvi. Byl spoluzakladatelem 
a pfedsedou Bud^e pra2sk6 a Paedagogick6 
jednoty, pfisobil pfi zakl^dani UstFedniho 
spolku ucitelsk^ho, jeho2 byl mistopf edsedou. 
^de tak^ dal on prvni popud k zalo2cni 
Ustfedni Maticc Skolskd, v jejfi vj^boru po 
16ta byl £inn]^m. IJ^astnil se pfi pofaddni u£i- 
telsk^ch sjezdfi jako dobr^ fecnik a orga- 
nisator spolu s Jos. Krdlcm. Za zisluhy 
sv6 o hiijeni zdjmilv u^itelsk^ch jmenovan 
byl ccstn^m 61enem nfikterjch spolkfiv uci- 
telsk]^ch. Cinnost jeho literdrni byla rozsahla. 
feadu let redigoval »Ndrodni Skolu*. »Posla 
z Bud^ec a s J. Lepafem >Pacdagogium<, pfi- 
spival mimo to do »Sbornika«, do »Skoly a 
2ivotu«, do kalenddfe u^itelsk^ho, do caso- 
pisA pro mlade:!, do politick]^ch listfi a publi- 
kaci uCitelskj^ch. O sobe vydal spisy: Zrdd- 
cove vlasti\ Osvita a prace; Zivot a pusobeni 
J. K. Skody (»Bibl. paedag.c, 1879); Kvity 7 (fe- 
skych luhu (>Zab. cteni pro ml.«, 1881); Feuille- 
tony le fivota ucitelskeho (Praha, 1881); V^ory 
prdce (t., 1889); s A. Frumarem redigoval 
»Paedagogicke rozhledy po literatuf e paedago- 
gick^t. Fmr, 

Kredenoe (it. creden\a), skfifi nebo stfll 
na jidelni nddini, zvldstS skfift skvostnS praco- 
vana na talife a sklenice. — K. v kostele viz 
Credentia. 

Kredlt viz Uv^r. 

Kredltiv t. c. Akkreditiv (v. t.). 

Kredi viz Fcrtit. 

Krefeld, Crefeld, krajske m^sto zem- 
skdho okrcsu pruskdho, 6 km zdp. od R^'na, 
s nim2 spojeno je drahou, sev. od Diissel- 
dorfu. Cil^ a rychle vzkv^tajici mSsto prflmy- 
slovd na drahach Duisburg-Gladbach, Ruhrort- 
K., K.-Viersan-Rheydt a Kolin n. R.-Clcvc 
prusk]{xh St. drah a Kreis-Krefeldske drihy, 
stfedisko lokilni drihy K.-Uerdingen. K. ma 
raz nov^ho, bohat^ho mSsta; tvofi obd^ln^^ 
ctynihelm'k s pravideln^^mi lirok^mi, pravo- 
tihle se protinajfcimi ulicemi o p^kn^yxh do- 
mech, s velk^mi ndmSstimi a krdsn]y'mi ale- 
jemi a sady. Mimo svoje velkd a znamcnitd 
tovdrny a cilj prflmyslov^ i obchodni ruch 
ncposkytuje valn;^ch zajimavosti a2 na vo- 
jcnskt pomnik na rok 1870—71 od Walgcra 
V Berlins, pomnik mistniho dobrodince Corn, 
dc Greiffa a pomnik skladatcle pisnd »Wacht 
am Rhein« C. Wilhelma. V radnici fresky od 
Janssena z DQsscldorfu. Obyvatelstvo rychle 
rostlo (1840:25.897, 1875:62.840. 1880:73.872) 
a cita 105.376 duSi (1890), mezi nimi2 katol. 
80.146, evang. 21.909, jinS^ch kfest 1161, isr. 
1992. Mesto je sidlo landrathamtu zemsk^ho 
okresu, soudniho tifadu (Amtsgericht), hlav. 
berniho lifadu, ietnjch lifadfi zeleznitnich, 
obchodni komory, fihdlky fi§sk6 banky (ro^ni 
obrat kolem 1000 mill, marek), polt. lifadu 



Kregcz — Krehl. 



10^ 



I. th'dy se 4 filidlkami, telegrafu a tnd 4 nadraii. 
Vedle 5 kostelA katol. je zde 1 starokatol., 
2 evang., 1 mennonitsk^ a 1 synagoga. Z u£eb- 
n^ch listavfl jest uv^sti: vysSi i!kstav pro tex- 
tiini pr&mysl se sbirkou tkanin, m^stsk^ gym- 
nasium, reding gymnasium, vySSi redlnou, 
divci a m£§t Skolu, 3 Skoly pokra^ovaci, 
obchodni a hospoddfskou §koIu; z jin^ch: 
museum a divadlo. Nemocnice a n£kolik dobro- 
£inn;^ch dstavA, jako 2 sirot^nce, opatrovna 
a lidovd kuchyfi, jsou bohat£ nadany odkazy 
Greiffov^mi. Obecn^m d^elAm slouii 2 vo- 
ddrny, jatka, plynovod a vodovod, dobrd kana- 
lisace a tramway koftskd, parni i elektrickd. — 
Sldvu K-u tvon prAmysl hedvdbn;^ a same- 
tov^, jehoi K. je hiavnfm n6meck^m sfdlem, 
jakoi i barveni hedvdbi. Zavedii jej zde 
V XVII. a XVIII. St. reformovani a mennonit^, 
kteK vypuzeni jsouce z v^vodstvi Jiili^sk^ho 
a Bergsk^ho zde se usadili, nal^zajice tady 
ochrany pod panstvim oraniensk^m. Nyni jest 
y K-u 73 tovdren na Idtky hedvabn6, 62 bar- 
viren hedvdbi, 34 tov. na samet a 15 tov. 
na samet i hedvdbi zdroveft. Ru£ni tkani sa- 
metu je v lipadku: kde2to jelt£ r. 1887 bylo 
14.438 tkalcovsk^ch stavd na samet, r. 1892 
bylo jich jen 2850. Hedvdbi krefeldsk^ kon- 
kurruje s lyonsktm, je2 dovedn^ napodobuje. 
Hotovi se zde hiavn^ lehk^ Idtky hedvdbn^, 
je2 z valn6 iisti vyvaieji se do Ameriky. Cena 
prodan^ho zboii hedvdbn^ho a sametu obndiii 
ro£n6 kolem 80 mill, marek, z deho2 asi za 
46 mill, vyv^i se do ciziny. Mimo to jsou 
zde tovdrny na lokomotivy a vag(Sny, sle- 
varny, kotlirny, strojfmy, parketarny, tov. 
na m^dlo, lihoviny, celluloid, tov. chemickd, 
raffinerie cukru, parni truhldfstvi, jircharny 
atd. Rozv6tven^ tento prfimysl md v zdp^ti 
tak6 iilj obchod. — K. vyskytuje se v listi- 
ndch historick^ch r. 1166. Jako allodidlnf pan- 
stvi dostalo se hrab^ti von Mors r. 1361 a 
od cis. Karla IV. dostalo pravo trini a po- 
zd6ji prdva m^stskd. Po vymfeni hrabat von 
M6rs pfipadl K. i s hrabstvfm Mdrsk]^m prin- 
covi Moricovi Nassau-Oraniensk^mu a pod 
panstvim oran2sk^m byl ai do smrti Vil^ma III., 
krdle angl. (1702), kdy pfeSel na korunu pru- 
skou. Vyjma krdtk^ cas 1794—1814, kdy nd- 
lefel FrancouzAm, zfistal v panstvi prusk^m 
podnes. 23. dervna 1758 v^v. Ferd. BrunSvi- 
ck^ dobyl u K-u vit^zstvi nad Francouzi (pod 
hrab^tera Clermontem), na jeho2 pamet 1858 
na boji^i zbudovan pomnik. Srv. Keussen, 
Die Stadt und Herrlichkeit K. (K., 1859); 
R5ttches, Krefelder Mundart (t., 1875). — 
Zemsk;^ okres krefeldsk^ (bez m^sta 
K-u) V prusk^m vlddnim okresu dflsseldorf- 
sk^m md na 165'2 km*, z tchoi 123 pddy 
orn^, 12 luk a 9 lesa, 36.428 obyv. (1890), 
z nicb2 18.319 mu2fi a 18.109 2en' Obsahuje 
1 m^sto a 17 obci venkovsk^ch. Gh. 

Kregos [krejd]: IIK. Emanuel, pflvodce 
redln^ch gymnasii v Cechdch (♦ 1829 v Rakov- 
nice), studoval gymn. a filosofii v Praze, od- 
dal se na uditelstvi a pflsobiv pfi niiii re- 
dlce V C Bud^ovicich povoldn r. 1857 na 
ni2si rediku v Tabofc. Tam byly tehdd2 dv£ 



strany; jedna pfdla si miti gymnasium, druhd. 
rediku, obou dstavfi vSak pofiditi obec z nc- 
dostatku finandnich prostfedkfi nemohla. K. 
navrhl obci, aby sloudila gymnasium aspoA 
ni2Si se svou redlkou tak, jak to organisa^nf 
pldn pro redlky z r. 1847 naznaduie. Pldn ten 
byl kone^n^ ministerstvem schvdien a Tabor 
otevfel 4. fijna 1862 sv^ reding gymnasium, 
prvni dstav toho druhu v Rakousku, pfi 
n£m2 K. zdstal professorem pfirodnich v^d. 
R. 1866 opustil K. Tdbor, jmenovdn byv pro- 
fessorem pfi c. k. vySSi redlce v Rakovci 
v Chorvatsku, odkud pfcstoupil na gymna- 
sium ve Vinkovci a kone£n6 na gymnasium 

V Pandevfe, kde2 po ctyflet^m pdsobeni ne- 
bezpe6n6 onemocnSv ddn byl do v^slu2by a 
posud 2ije. Byl t^2 literdrne £inn^ a sepsal: 
Elementarm mluvnici ja^ka francou\skeho 
(1863 V Praze, 2. vyd. 1872) a Chrestomatn 
francou\skou pro st^edni skoly (t., 1864). FDZ. 

a) K. Robert, spis. (♦ 1836 v Rakovniku), 
stal se r. 1858 profes. ve sv^m rodiSti, od 
r. 1875 vyudoval v ProstSjovfi na redlce »Ma- 
tice $kolsk6«, na n6m. redlce v Hustopeci a 
od r. 1877 na zem. vySSf redlce v TelCi, kde2 
od r. 1882 2iie v soukromi. Za doby »Gi- 
skrovyc m£l K. podil na organisovdni tdborA 
a V obvodu pol. okresu rakovnick^ho odbjval. 
s dleny spolku »Vesnac 64 pfednaSky, psal 
do >Obranyc, »Ndr. Listfic a zejm^na do »Svo- 
body* 6etn^ dldnky. Nejvdtsi samostatnou 
prdci vydal r. 1865 pod ndzvem Prdvo ^dra- 
viho ro\umu. R. 1871 napsal Pfdtele a ne- 
prdteli ^emidilstvf, kterou »Matice rol.« uve- 
fejnila, a r. 1872 vydal humor. -pol. romdn 
Budif svitlo me\i nami (u Neuberta ve Sla- 
n^m), kde t. r. vySly jeho pfekladem Voltai- 
rovy romdny, V rukopise chovd prdce z oboru. 
pfirodopisu a mathematiky. 

K^hai^, zool., viz Morddk. 

Kf^hk^i, botan., viz Malachium. 

Krehl Ludolf, semitista n£m. (* 1825 

V MiSni), od r. 1861 mimoi^dn^, od r. 1869 
fddn^ professor semitsk^ch jazykfl, soudasn6 
vrchni bibliot^kdf univ. Iipsk6. Z theologa 
stal se filologem orientdlnim, na n6ho2 vzdclal 
se V Lipsku, Tubinkdch, Pafi2i a v Petro- 
hradS. Obird se hlavn6 ndbo2ensk^mi otaz- 
kami isldmu. Hlavnim dilem jeho je vyddni 
Buchdriovy sbfrky tradic: Recueil des tradi- 
tions mahometaues par el Bokhari (Lejda, 
1862—68, 3. sv.). Pfed tim Udastnil se vyddni 
Makkariho: Analectes sur Vhistoire et la littera' 
ture des Arabes d*Espagne (t., 1855—61, 2sv.). 
Vydal i turecky s n6m. pfekl. Omara bna 
Suleimdna Tarvth-eUarvdh (Erfreuung der Gei- 
ster, Lipsko, 1848). Ze studii na poli isldmu 
jmenujerae: tyber die Religion der vorisl. Araber 
(t., 1863); Ober die kordnische Lehre von der 
Praedestination (t., 1870); Beitrdge ^wr Cha- 
rakteristik der Lehre vom Glauben im Islam 
(t., 1877); Das Leben und die Lehre d€S Mu- 
hammed (t., 1884, I. 2ivotopis); Beitrdge {ur 
muhammedanischen Dogmatik (t., 1885, I.). Ve 
zprdvdch sjezdu orientalist^ ve Florenci uvc- 
fejnil: Ober die Sage uon der Verbrennung der 
Alexandrinischen Bibliothek durch die Araber 



110 



Krechowiecki — Kreisingcr. 



(Florenc, 1880). Z doby pobytu pFi knihovnS 
drcL2cfansk^ je prdce De nummis muhamme' 
danis in nummophylacio regio Dresdensi (Lip- 
sko, 1856). i>k. 

Kreohowieokl Adam, spisovatel polsk;^ 
(* 1850 V gub. kijevsk^), studoval v 2itomiru 
a prdva ve LvovS. Vstoupiv zde r. 1873 do 
stdtnf slu2by u mistodrlitelstvf, stal se jeho 
tajemnikem. Literdrni ^innost zah^jil ji2 za 
dob studentsk^ch r. 1869 bdsn^nii a studiemi 
literdrnimi a r. 1883 pfejal rcdakci >Gazety 
Iwowskiejc a »Przewodniku naukowego i lite- 
rackiegoc. Rozhodn^ho i!ispSchu dosdiil sv^mi 
drobnymi novellami Zmamowani (1887), od 
nich2 pfeSel ke komposicim obsdhlejSim, jako 
Najmtodsi (1892); Jestem a Kre$ fl894). Do- 
t^ka se V nich themat pfisobfcicn silng na 
srdce i mvsl ^tendfovu, 2ivota um61eck6ho, 
sou^asn^cn proudA my§16nkov]^ch a moril- 
nfho Opadku vvsoce nadan^ch lidi, ale sic- 
duje pfi torn hlavnS effektni a drastick6 ko- 
lise, zapominaje Casern na dflslednost a eel- 
kovou stavbii dila. V historick^ch povfdkdch 
obral si za vzor Slechtick6 novelly Kaczkow- 
sk^ho, ale i zde jevi zdlibu pro v;^zna£n6, 
siln6 a smh\€ charaktery ve sm^ru dobr^m 
i zl^m. Spadaji sem hlavn^ Starosta Zygwul- 
ski (1887); Veto (1889) a Siary wilk (1891), 
je2 doSly zna^n^ho i&spSchu a do^kaly se 
nov^ch vyddnf. Sloh jeho vyznacuje se bo- 
hatstvim barev a slov 6asem na dkor jas- 
nosti a zfetelnosti obrazA. Snk. 

Kreibioh Frantiiek Jakub Jindf ich, 
kartograf desk^ (* 26. ice 1759 v Kara. Se- 
nov6 — t 17. pros. 1833 v Praze), pochdzel 
z rodi^A n&meck^ch; studoval na jesuitsk^m 
gymnasiu v ChomAtovg, filosofii a theologii 
V Praze. Vysvficen byv r. 1786 na kn£2stv{, stal 
se kaplanem a r. 1795 far^^em v 2itenicich, 
kde pQsobil a2 do r. 1829, kdy odebral se 
na odpoiinek. Ji2 na studiich obratil se K. 
se zvldStni zdlibou k zemSpisu a astronomii. 
R. 1790 vydal prvni sv^ kartografickd dilo: 
mapu kraje Franck^ho v N^mcich, potom 
v§ak v^noval se v^hradnS kartografii cesk^; 
r. 1806 vydal v Norimberce generdlni mapu 
krdlovstvi Cesk^ho, a podobne mapy vydival 
r. 1807, 1816 (v Norimberce) a 1818 (v Praze 
u Marka Berry), vidy die zlep§en^ch urdeni 
mistnfch; r. 1819 vysla jeho poStovni mapa 
krdl. Cesk^ho. R. 1820 po(^al s vydivanim 
map jednotliv;^ch krajfl ^esk^ch (v m^fitku 
1:246.500); posledni z nich (mapa kr. lito- 
m^f ick^ho a mladoboleslavsk^ho) vySly ji2 po 
jeho smrti (1834). DovrSenim ve§ker6 K-ovy 
iinnosti kartografick^ mdla b]^ti velikd a po- 
drobnd mapa Ccch, ale mohl z ni od r. 1827 
vydati toliko 9 listA, je2 obsahovaly severni 
kraje iesk^. Mimo to uvefejnil K. v iasopise 
>Hyllosc seznam v§ech mist v kril. Cesk^m 
a byl napomocen pfi vydavanf Sommrovy 
topografie. — Za svoji horlivou iinnost byl 
K. jmenovdn iestnym kanovnikem litom^fi- 
ck^m a r. 1827 cestn]^m dienem deskdho 
Musea. Jeho mapy jsou pracovany vclmi d&- 
kladn£ a maji cenu na svoji dobu zname- 
nitou. 



Krelbits: 1) K. viz Chfibska. ~ 2) K. 
NeudOrfel viz Ves Chfibskd Novi. 

KreU Karel, Phil. Dr., meteorolog a hv£- 
zddf rakousk^ (♦ 1798 v Riedu v Horn. Ra- 
kousich — f 1862 ve Vidni), studoval ve 
Vfdni priva, mathematiku a hv^zd^fstvi a 
stal se r. 1827 assistentem hvSzddrny videftski^, 
r. 1831 elevem hv^zddrny miUnsk^, r. 1838 
adjunktem hv6zddrny pra2sk^, r. 1845 pak prof. 
hv6zddfstvi na university pra2sk^ a feditelem 
hvSzdimy, od r. 1851 feditelem listfedniho 
dstavu pro meteorologii a magnetism ve Vidni 
a prof, fysiky na university videfisk^. Hlav- 
nich zisluh aobyl si o jnetcorologii a pozoro- 
vdni magneticka zdokonalenim pfistrojfl ma- 
gnetick;^ch a sestrojenfm samoiinnS zapisa- 
jicich. Jako feditel hv^zddmy v Praze po- 
vznesl meteorologii znamenite a zavedl t6i 
stdli pozorovdnf magnetickd, prvni v Rakoa- 
sku. Vykonal a uvefejnil ietni, pozorovanf 
hv^zddrskd, meterologickd a magnctickd v ro£- 
nlcich hvSzddrny milansk6, prazskd a dstfed- 
niho Ostavu pro meteorologii a magnetism ve 
Vidni. Vydal: Sammlung d. nothwendigsten 
math, Formeln aus J. Algebra, Trigonometrie, 
Geometrie, Astron. u. Mechanik (VidQfi,lS3i); 
pozorovdni librace m6sice (Milan, 1836); po- 
zorovanf o intensity a sm£ru sfly magneticka 
konand 1836—38 (t, 1839) ; Magn. u, meteor, 
Beob: \u Prag i83g—5o (»Astron.-met Jahr- 
buch f. Prag«, 4 roi. 1842—45); Magnetische 
und geogr. Ortsbestimmungen in Bdhmen (1846), 
(in oster. Kaiserstaate, s K. Fritschem (5 roc. 
1846 — 51) ; An den KUsten des adriatischen Coifes 
(1855); Versuch den EinJIuss des Mondes auf den 
atmosf. Zustand unserer Erde aus einjdhr, Beob. 
\u erkennen (Praha, 1841); Ober die Satur und 
Beweg, d. Kometen (t., 1843, »Zprdvy krdl. £. 
spol.«); Ober den EinJJuss d. Mondes auf die 
magn. Declination (Zprdvy vid. akad. 1853); 
Ober d. Einfiuss d. Mond. auf d. hor. Compon. 
der magn. krdkraft (t.. 1853); Ober den Ge- 
brauch des Aequatoreais (»Ann. der Wiener 
Sternw.c X., 1830); Ober den Einfl. d. Aipen 
auf d. Ausserung d. magn. Erdkraft (Zprivy 
vid. akad. 1849); Beschreibung meteor. Auto* 
grapheninstrumente (t., III., 1849); Ober magn, 
Variationsinstrumente (t., 1850); Ober das In' 
ductionsinclinatorium d. Prager Sternwarte und 
ein autogr. Thermometer aus Zinkstangen (t, 
V. 1850); Entwurf eines meteor. BeobachtungS' 
systems f. Osterreich (t., 1850) ; Berichte Uber 
d. Centralanstalt f. Meteor, u. Erdmagnetismus 
(t., VIII. a IX., 1852); Ober ein neues Reisebaro- 
meter (t., XIV., 1854); Ober einen neuen Erd' 
bebenmesser (t., XV. 1855); Anleitung {u magn. 
Beobachtungen (2. vyd. t., 1858); JahrbQcher 
der Centralanstalt /. Meteor, u. Erdmagnetis* 
mus. JeStg n^kolik pojedndni t. a v Pogg. 
Annalech. VRy. 

KreUinger Josef (* 1807 v Drahoiiovi 
Cjezd6naZbiro2sku — f 1861). R. 1830 vstoupil 
do pra2sk^ho seminafe a byv r. 1834 vysv^cen 
na knSze pfiiel za kaplana do Rokycan a 
kdy2 tu zfizena byla r. 1844 hlavni skola, po- 
volan za jejiho prvniho feditele a zaroveA 
uiitele ndbo2cnstvi. Zvolen byv r. 1851 za 



Kreisch — Krejci. 



Ill 



d6kana rokycansk^ho, vyu^oval jeSt£ v Ictech 
1855—1857 niboienstvi na hlavnfch 2koldch. 
Sepsal Bihlickou dijepravu s obraxem cirkve 
katolicki (1849)i ji2 se dostalo schvdlenf mini- 
sterstva osv^ty. 

Xreisoh, n6m. jm^no f. K5r5Se (v. t). 

Kr«lSler Johannes, postava z £. Th. 
A. Hoffmannov;^ch >Phantasiestuckec a »Kater 
Murrc, krajn& romantickd. Hoffmann pode- 
pisoval timto pseudonymem takd sv^ recense 
nudebnf a Robert Schumann nazval po n£m 
cyklus sedmi charakteristick;^ch klavfrnich 
kusfi Kreisleriana (Op. 16). 

von Xreittmayr WiguUus Xav. Aloys, 
svob. pdn, privnfk bavorsk^ (* 1705 v Mni- 
chov£ — f 1790), zastdval rQzn^ tifady soud- 
covsk^, CO r. 1749 byl mfstokancMfem tajn6 
rady a konferen^nim ministrem. Zkodifikoval 
neJQ&leiit^jSi pr^ce bavorsk^: Codex juris 
bavarici criminalis (1751, 3. vyd. 1785); Judici- 
arii (1753, nov^ vyd. IMl); Codex Maximilianh 
bavaricus chilis (1756, n. vyd. 1844) a napsal 
k nim Anmerkungen (1752 — 68, n. vyd. 1842) 
a pak Grundriss des allgemeinen deutschen 
und bayrischen Staatsrechts (1770, 3 sv.). 

Krejoar, stfibrnd mince pAvodu n£me- 
ck^ho, je2 dostala 8v6 jm^no od kfiie na ni 
vyralen^ho a t62 kfiSkem a koncovkou er 
(Xer) V listlndch bvla znamendna (odtud jm6no 
nSm. Kreuier, z fat. crucjfer nebo cruciger), 
K. byl nejprve raien v Tyrolsku za poslea- 
ntch let panovdni knfiete Sigmunda (1439 a2 
1496), brzo na to v Rakousich, St^rsku a j. 
(Viz ££ky.) Kdyi r. 1559 na h'Ssk^m sn6mu 
v AugSpurce pfijat^ Md mincovni s nSkte- 
r^mi zmSnami na pra2sk6m sn6mu r. 1561 
krdlem Ferdinandem I. byl doporuien a stavy 
schvilen, dostal se k. do mincovnictvi £e- 
sk^ho a s nim 2-, 10-, 30- a 60k. e^ili fiSsk^ 
zlat^. Pon£vad2 tfm obvykl6 v Cechich po^l- 
tdni na tolary a groSe vzalo za sv^, jevila 
se V cel^ zemi takovd nechuC k tomuto iislu 
krejcarov^mu, 2e krdi Maxmilidn II. k nal6- 
hav6mu pfdni stavfi na praSsk^m sn6mu 28. 
ledna r. 1573 je zruSil a nov;^m fddem min- 
covnim se op£t k ra2eni tolaru, groSfl a jejich 
dilfi navrdtil. Pfi torn zflstalo a2 do vUdy 
Direktorii, ktefi dne 28. ina 1619 nov]^m fa- 
dem zavedli op£t k. a s nim 3-, 12- a 24k. 
do mincovnictvi ^esk^ho. Od t^ doby byl 
stf ibm^ k. V Cechdch vvbijen jeSt£ za Mane 
Terezie do r. 1759 ztraceje na sv6 jakosti 
od jednoho fddu mincovniho k druh^mu. 
Nebot za Ferdinanda I. a Maxmilidna II. byl 
jakosti 6 lotfl 4 gr^nfl (= 0389), za Dire- 
ktorfl 5 lot& (= 0-313), za Ferdinanda II. 4 loty 
/= 0-250} a za Leopolda I. 2 1. 2*/, gr^nu 
(=0133). R. 1760 raien byl poprv6 k. m6- 
d^n;^, kter^ b6hem dasu ve sv^ tlouSti a 
prAmiru rozli^n^ch prom^n se do6kal pH 
kald^m nov^m mincovnim £isle; k. 6sla ra- 
kousk^ho jest vfibec posledni. Sm. 

Xr€j6i: 1) K. Petr Frant, sv^tici biskup 
(* 27. dna 1796 v BfezinS u Turnova — t '♦• ^ce 
1870), studoval gymnasium v Mi. Boleslavi, 
filosofii V Praze, bohoslovi v Litomfificich a 
byl 24. srpna 1819 posv6cen na knfize. Potom 



kaplanoval 7 let v TurnovS, administroval 
faru t^nskou nad Rovenskem a lokdlii tato- 
bitskou a investovin kone£n& na lokdlii hrubo- 
skalskou. Po mdlo letech jmenovdn d6kanem 

V TurnovS, kde pfisobil a2 do r. 1837, kdy 
zvolen za metropolitniho kanovnika u sv. 
Vita V Praze. R. 1854 stal se generdlnim vi- 
kdfem a r. 1857 zvolen za sv£tfcfho biskupa a 
s pfijmim biskupa oropsk^ho jako suffragdn 
praSsk^ho arcibiskupa r. 1858 posvScen. R. 1861 
zvolen za poslance do sn6mu desk^ho, r. 1863 
za kapitulniho d^kana a vyznamenin r3rtif sk^m 
fddem toskdnsk^m. Pochovdn na hfbitovi tur- 
novsk6m. Pfeddil nad jind velikou dobro^in- 
nosti, pro roddky tumovsk^ uSinil drahnS 
naddnf studentskf ch a vSecko jmSnf sv^ od- 
kdzal ii£elAm cirkevnfm. V (asopise pro katol. 
duchovenstvo uvefejnil r. 1838 a 1848 dv6 
fe£i latinsk6. J(. 

a) K. Josef, hudebnik £es. (* 1822 v Milo- 
stin6 u Kakovnika — f 1881 v PrazeV Osvojiv 
si zdklady hudby jako iik normalni Skoly 

V rodiSti a pak v Senomatech u u£itele Kut- 
hana a varhantka Chlidka, navStSvoval v Praze 
r. 1837—38 varhanickou ^kolu pod Filhrercm 
a Vit^kem, u n€hoi pak ddle soukromfi se 
vzd61dval ; v oboru hudebni paedagogiky do- 
stalo se mu nivodu J. Prokschova. Praktickou 
£innost po£al r. 1844 jako varhanik v chrdm6 
kHiovnick^m, theoretickou jako u^itel pfi 
nov£ zf fzen^ <^es. Skole hlavnf. M£l i!imysl pA- 
sobiti i literdrni, pro£e2 cestou po Nemecku 
zjedndval si styky s vynikajicimi autoritami 
hudebnfmi; avsak dasop. »Ceciliac jim r. 1848 
redigovan^ brzy zanikl a podobnfi nedokon- 
denou z&stala jeho nauka o harmonii. R. 1849 
jmenovdn byl feditelem kAru u sv. Jakuba a 
r. 1853 p^i chrdmS kfi2ovnick6m a v posta- 
venf tom velmi prosp^lnS pfisobil ku zvele- 
benf chrdmov6 hudby, v temi nemalou pod- 
porou byli mu ndpomocni prosluli znalci hu- 
debni kapucin Bam. Weiss a dr. £. Schebek. 
Jm6no, jeho2 K. se domohl skladbami cirkev- 
nimi, jako2 i pffzeft kardindla Schwarzen- 
berga m61y vliv na to, 2e po Pietschovi pro- 
pfijceno mu misto feditele varhanick^ ikoly, 
jez za'jeho tifadovdnf vdbila k sob£ iiky 
z daleke ciziny. Kdy2 r. 1865 sprdva konscr- 
vatofe sesadila s feditelstvi J. B. Kittla, jme- 
novala K-ho jeho nistupcem. Nevyrovnal-li 
se K. jako praktik sv^mu pfedch5dci, jeStS 
m^nS dovedl splniti nadSje, kter6 £eska spo- 
lednost sklddala v n6j, kdy2 vid61a, 2e horli- 
vou pfimluvou dra W. A. Ambrose vstupuje 
na dAle2it6 pAsobi§t£, v uhmi Smetana byl 
by mohl zalo2iti sob£ pevnou existenci. K. 
nejen niieho neu£inil na prospich rovno- 
prdvn^ho rdzu listavu, n^brl za systematick^ 
nevSimavosti k domdci produkci propfijdoval 
se je$itnosti cizich dilettanti, ochotni P^iji- 
maje skladby jejich pro sv6 programmy. Tim 
narazil na pfikr^ odpor £esk^ publicistiky, 
kter^ vSak dohdn^l jej k vdSniv^mu vzdoru, 
nikoli k 2cLdouci ndpravS. Za okolnosti t6ch 
neo2elen zflstal jeho prozatimnf odstup r. 1879 
pro chorobu, kterd op6tn^ ndvrat udinila mu 
nemo2n^m. Ze skladeb K-ho nejznim6j§i jsou: 



112 



Krejcf. 



Missa solemnis z D-moll pro 4 s61ov6 hlasy, 
sbor a orchestr, mSe z F-dur (op. 18.), F-moll 
(op. 22.) a A-moll (op. 25.), Veni sancte z D-dur 
(op. 29.), 7> Dtfum z Z^-t/wr (op. 30), 34 paSi- 
jov6 sbory 6tyfhlasn6 (op. 16.\ ces. pfsnS 
pro bas (op. 16.), ies. sbory (op. 9.), mui. 
ctverozpSvy (op. 10.), 3 skladby (op. 1.), so- 
nata z F-moU (op. 34.) a pastordlni praeludia 
(op. 8.) pro varhany, pro n62 napsal l6i stu- 
dijni dila (op. 4. a 33.). VfetSina d6l tSchto, 
vznikl]^ch vesmes v 1. 1850—59, vySla tiskem 
u J. Hoffmanna. — Srv. »Dalibor« 1881; J. S. 
Debrnov, Strucn^ dfejiny konservatofe pra2- 
sk^ (Praha, 1878). ^ 

3) K. Jan, znamenit^ pHrodozpytec desk^ 
(♦ 28. iSnora 1825 v Klatovech —  t 1- srp, 
1887 V Praze), chodil do Skol obecn^ch i stfed- 
nfch V Prazc a ukoncil studia polytcchnickd 
r. 1848 na obou vysok]^ch skolach prafsk^ch. 
PSstoval s pocdtku pfirodopis vSeobecn^, ale 
zdhy vSnoval se pouze mineralogii a geologii. 
Byl assistentem sv^ho v^bom^ho ucitele prof. 
Fr. X. Zippe pf i sbirkdcn nerostn^ch Cesk^ho 
niusea a ji2 r. 1849 stal se jeho ndstupcem 

V torn lifad^. T. r. stal se uiitelem na nov6 
zaloien^ ^esk6 redlce v Praze, v r. 1850—51 
supploval mineralogii a geologii na technice. 

V r. 1860—1862 byl feditelem vySgi redlky 

V Pisku, kde rozvinul (innost reformdtorskou 
na poli ni2§iho Skolstvi femesln^ho; r. 1862 
vrdtil se op^t na pralskou redlku. R. 1862 
vyslSn byl obci praiskou na sv^tovou v^- 
stavu do Lond^na a procestoval stfedni 
Evropu. konaje studia hlavn^ o Skolstvi prfl- 
myslov^m. O cest6 t6 vydal Cestopis po N^» 
mecku, Svjrcarech, Francii, Belgii a Anglii 
(Praha, 1863). V r. 1859—60 liiastnil se J. K. 
se cleny fi&sk. geol. listavu geologick6ho ma- 
povdni Cech ; r. 1861 zvolen byl poslancem 
snfemu krdl. Ceskdho za venkovsk6 obce okr. 
pfscck^ho a cestn^m obdanem m6st Netolic, 
Husince a Vlach. Bfezi; r. 1881 zvolen v na€- 
stech skupiny slansk^ poslancem na filskou 
radu. Byl t^z dlouho dlenem obecniho zastu- 
pitelstva v Praze. Tako ilen sn^mu ieskcJho 
zjcdnal si zvMStnfch zasluh o zalo2eni Komi- 
tctu pro pfirodov^dcckj vj^zkum v kril. Ce- 
sk<5m (fei snemovni ze dne 12. list. 1864 
a j.). R. 1863 habilitoval se J. K. na iesk^ 
polytechnicc, r. 1864 stal se prof, minera- 
logie a geologic tamie a setrval v lii^adfe 
torn do r. 1881, kdy povolan byl za profes- 
sora geologie na ceskou universitu. V r. 1867, 
1871 a 1877 byl rektorem ^esk6 polytechniky. 

Janu K-mu pfisluSf bez odporu mezi pi^i- 
rodozpytci icskjmi mi'sto z nejpfednSjSich. 
On nalc2i fad6 mu2fi zaslouiil^ch, ktefi vedle 
baddni ryze vfedeck^ho pamStlivi byli potfeb 
sirSich vrstev n^roda naSeho, a v£noval p(3ro 
sve popularisovdnf vSd pfirodnich a to se 
zdarem tUpln^m. Jeho dflkladnost a vSestran- 
nost V oboru geologie i mineralogie patrna 
jest ze vsech jeho cetn^ch praci vSdeck^ch. 

K. byl tak6 politicky dinn^^m. Roku 1861 
byl V okrese prachaticko-netolick^m zvolen 
za poslance do sn^mu cesk^ho a od t^ doby 
poct^n pfi ka2dd sndmovni volbfe dfiv^rou 



sv^ch voli^A. Pamatna dcklarace ^esk^xh po- 
slancQ ze dne 22. srpna 1868 jest tak^ jeho 
podpisem opatfena. Do ffssk^ rady zvolcti 
r. 1881 V mdstsk^ skupin^ slansk^, avSak 
slo2il ji2 r. 1883 manddt, aby se mohl zcela 
v^novati sv^mu povoldnf v6deck6mu. Cin- 
nost jeho ve sborech zdkonodarn^ch t^kala 
se hlavnS Skolsk^ch poiadavkfl £esk^ho na- 
roda. BojA strannicki^ch, ktcr6 u nas tak 
dlouho zufily, se nesd^astnil. Byl rozhodn^na 
stoupencem strany svobodomysln^ a v do- 
bdch periority pfimlouval se horliv^ za £in-> 
nost ve vSech sborech parlamcntdrnfch, ale 
nade vie byla mu shoda v ndrod^. 

Od r. 1853 redigoval s Janem Purkyni pH- 
rodov6dcck]^ ^asopis »2iva«, v n6m2 naldzaji 
se jeho 6etn^ (Idnky populdmg v^deck^, na 
pf. : O kamennem a hnidem uhli, \vldst€ v Ce- 
chdch (1852); O hnidem uMi\ O ^etkem gra- 
ndtu\ O graptolitech; O trUobitech\ O pra- 
hordch (eskych (1855); Otvar silurskjr] O pra- 
v^kych pevnmdch a morich (1856); O p&vodu 
\emitfeseni a nope^nfch vyjevu (1858); Vjrlet 
do jihoidp. Cech (1859); Obih vdpna v pfirodi 
(1857); O ro\dHech me\i kamtnim ohnirodym 
a vodorody-m (1867) ; Povaha pdnve rnexi Sni^- 
kou a Hradeiinem u C. Brodu (1863); Ledovd 
doba a pficiny jeji (1863); Alpy mocndfstvi 
Rakouskeko (1857); O tiiesech vyhraniny-ch 
(1855); O horskim ledu V Alpdch (ISt^S); Vodni 
osady na koUch (1863); Frant. Xaver Zippe 
(1863); Mikuldi Koprnik (1856); Geol cesty 
vykonane v leti eSSq (1860); Ptactvo domdci 
(1864); Kufi (1854); Skot domdci (1856) a m. j. 

V »Casopise musca krdl. Cesk^hoc, 
V jehoi redakci byl r. 1865, vydal: Horopi^ 
Ceske lemi (1847); Zem^nalecky- pi^ehled okoli 
Prafskeho (1847); O kridovim utvaru v Cechdch 
(1865); O jlore deskeho hnideho uhli (1875); 
Pfehled geologicko-orografickjr ^emi ieskoslovan- 
skjrch (1876); O slohu hor ieskjrch (1879); DUu- 
vidlni doba v Cechdch a ostatni Evropi {l%(ib)\ 
O kamenouh. utvaru v Cechdch (1865) ; Joachim 
Barrande (1884). 

Z jinjch (Jlankfl populdrnS vSdeck^ch uva« 
dime: Brda, pohofi stfedo^eski (>Kvfety« 1884) ; 
Orlicke horya krajiny k nim pi^ilehajici{*OsvhX2L* 
1885); O geologicky-ch pomirech ve stf. Cechdch 
(t., 1886). 

Z fictn^ch uCcbnic a jinjch spisft vSeob. 
pfirod. uvddime: Pofdtkove nerostopisu, ja^ 
koi[to ndvod k ustanoveni nerostu die prirodop. 
:^nak& (Praha, 1851—52, 2 sv.); Pi'ehled sou- 
stavy {ivocisne (1853, 2. vyd. 1863); Obrai kvi^ 
teny (1852, 48 obr.); PoCdtky siloipytu die 
A. Baumgartnera (1851); Zaidtkove \emiina!stvi 
pro horn, skolu v Pribrami, die Grimma ri852h. 
Pi^irodopis pro redlne skoly die Zippe ri853); 
Pt^irodopisnv- pruuodce po okoli pra{skem (1853); 
OkoH Prahy (s Wenzigem, 1857); Horopisne^ 
obraiY \ okoli Pra{skeho (s 20 obr. Ed. He- 
rolda, 1857); Pfirodopis kovii ajejich rud (1858. 
2. vyd. 1873); O jedlych a jedovatfch hou- 
bdch, die dra Billa (1859); Sumava (s Wen- 
zigem, 1859); pysika pro realne Skoly (1859, 
2. vyd. 1861); Pfirodopisnjr atlas (ivocisstva 
s vykladem (1863); Ndcrtek orografie Cech: 



Krejci. 



113 



(Progr. c. k. L redlky v Praze, 1853); Fomiry 
horopisne a \em(\pytni Cech (t^2 o sob6) a 
j. clanky v »Riegrov6 Slov. nau£.<. 

Ze spisA mineralogick^ch zvlaStS uvddime: 
Kl{6 nerostopisnjr k ustanovenf die chemick^ch 
a tvaroslovnjrch \naku (Praha, 1865) ; Krystallo- 
gra/ie {Hi nauka o tvarech hmoty vyhranini 
*(t.. 1. vyd. 1867, 2. vyd. 1879). 

Velk6 zdsluhy o rozSiFeni vedoxnosti geolo- 
^ick]^ch zjcdnal si J. K. vyddnim v^bornd 
knihy: Geologie 6ili nauka o utvarech \em- 
skych se ividstnfm ohledem ke krajindm iesko- 
slovansk^m (Praha, 1877, 8®, 1035 str. a 742 
obr. V textu, 1. vyd. vySly jen 2 sv. v Lito- 
mySli, 1860). 

V»Archivupropfirod. prozkoumini 
Cechc uvefejnil J. K. sdm nebo s jin^mi geo- 
logy 6esk^mi ^etnd dfilefit6 prdce v£deck6. 
Byl i flenem redakce »Archivu<. Price ty 
jsou: Studit v ohoru kfidoveho utvaru v Ct- 
chdch, Vieob. a horopisne pomiiy^jako^ i roi' 
clenfni kHd, utvaru » Cechdch (1870); Geolog. 
prufex Snifnfkem a Jetfichovskymi skalami 
(Prvni v^roi. zpriva Komit6tu pro pfirod. 
prozk. Cech, 1865); Geologickd mapa a geol. 
profily okolt Pra{Mho a Vysvitlivkf ku geoK 
mapiokoli Prahy (}880, ob^ s Helmhackerem) ; 
Geot. mapa Hor Zele^ny-ch (vytiSt. ale nevy- 
ddna); Vysvitlivky ku geol. mapi Hor iele^- 
njrch (n6m. 1881, s R. Helmhackerem, tesk6 
vyd. od J. Klvan^, 1891); Geol, mapa okoH 
Kutne Hory a Ceskt Tfebovi (1891, vysvfitl. 
opatfil prof. dr. Ant. Frii); Orograjfcky- a 
geotektonicky- pfehled u^emi silurskeho ve stred- 
nich Cechdch (s Karlem Feistmantelem, n6m. 
1885, ^esky 1890). 

Do »V6stniku krdl. £esk^ spol. nauk« 
napsal: Ueber :{wei von ihm aufgefundene Far- 
renkrduter: Alsophilina Kauniciana und Onco- 
pteris Nettwalli (1853); Mittheilung seiner An- 
sichten itber den Ursprung der auf den H6hen 
beider Moldaunfer bei Frag vorkommenden Ge- 
schiebe (1854); Betrachtungen uber den Zu- 
sammenhang der orogvaphischen und geogno- 
stischen Verhdltnisse Bohmens^ namentlich des 
mittleren Tfteiles des Landcs (1856); Einiges 
uber die DHuvialbildungen der Umgebung von 
Prag und Beraun (1859); Veber einen im Stein- 
kohl enschieferthon bei DobfimUhle unweit Sisck 
gefundenen Amphipoden (1859); Mittheilungen 
uber die Resultate der geol, Aufnalimen in den 
Umgebungen von Prag und Beraun durch die 
k. k. geol, Reichsanst. (1860); Ueber die Ver- 
breitung der Komorauer undRokycaner Schich- 
ten in den Umgeb. Prags (1863); Ueber die 
Gliederung der bdhm. Kreide (1869); Ueber 
neu aufgefundene Kaolin- und Kieselguhrlager 
(1873J; Ueber ein neu entdecktes Kieselguhrlager 
(1873k Ueber die im sogenannten Urkalke bei 
Podol sudL von Chrudim ^ahlreich vorkommen- 
den Crinoidenreste {1B13); Ueber einen fur Bdh- 
men neuen mineralog. Fund, ndmlich Uber den 
Fichtelit von Ma^ic und Borkowic unweit So- 
hislau (1873); Ueber Allaunit und Chondrodit, 
ivelche R, Helmhacker im Dolomite des Bdhmer- 
waldes bei Wodnan und Bulec gefunden hat 
(1873); Ueber die Lagerung des Pilsner Stein- 

OttBr SlovnHr NauCn^, ■▼. XV. 8 s 1899 



kohlenbeckens (1874); Ueber eine Er^stufe von 
Joachimsthal {lS76)'t Das Vorkommen von Alio- 
phan im Sarka-Thal bei Frag (1876); Ueber die 
Verbreitung der Kreideformation am obersilu- 
rischen Plateau ^wischen Prag u. Beraun (1875); 
Ueber neue mineralogisch-geologische Vorkomm' 
nisse in Bdhm, (1876); Geolog. St udien inMittel- 
bdhmen (1876); Ueber die Conglomerate des 
sogenannten Eisengebirges {iele\ne Hory) ^u»i'- 
schen Chrudim und Cdslau (1878); Ueber eine 
Zusammenstellung der bisher in dem nordbdhm. 
Braunkohlenbecken aufgefundenen u, bestimmten 
Pflanienreste der bdhm, Tertidrflara (1878) ; Notii 
uber die Reste von Landpflan^en in der bdhm, 
Silurformation (1879); Ueber die geolog. Grund- 
lagen der Wasserversorgung von Prag (1879); 
Ueber den spe^iellen Bau des iHkaberges bei 
Frag (1880); Ueber die Exhalationen warmer 
Luft am Gipfel des Kahlenberges bei JLobosit^ 
(1881); Ueber ein neues Vorkommen von Land- 
pjlanxen und Fucoiden in der bdhm. Silurforma- 
tion (1881) ; Ueber den Zusammenhang der geo- 
log. Verhdltnisse namentlich in Be\ug auf die 
Ldsung der Trinkwasserfrage (1882) ; Note Uber 
die Aufflndung des Nyfaner Hori\ontes bei 
Lubnd (1882); Pamitni fed na Joachima Bar* 
randea (V^roCnl zpr. kr. I. sp. n. 1884) a j. 
fin^ prdce uvefejnil v ^asopisech: >Lotosc, 
»Zprdvy spolku geologick^hoc, >Verhandl. 
der k. k. geol. Rcichsanstalt« a j. Pi. 

4) K. Josef, spis. ies. (♦ 1844 v Pfedmifi 
u Kasejovic^. NavSt^voval i!k8tav u^itelsk^ 
v Bud6jovicich, kurs hospoddfsk]^ v Tdbofe 
r. 1873 a tdlocvidn^ kurs v Praze. R. 1863 
stal se ucitelem v Nov^ Cerekvici, pak v Hum- 
polci, posl^ze v Hradci Krdl. Byl literdrnfi iin- 
n^m. Psal do »Posla z Bud^cc, >Paedagogia<, 
»Komensk6hoc, >Cesk^ ikoIy<, do >Budecsk6 
zahradyc. Vydsd Zemipis pro Skoly miifanske, 
jen2 schvdlen ministerstvem v n£kolika vyda- 
nich, a pFelo2il Oertlovy povfdky »Hospodin 
jest mj^m §titem« a >Cesta do V;^ch. Indie«. 

5) K. August in, Ph. dr., u^itel t^locviku 
pf i c. k. tesk6 redlce v Karlinfi (♦ 14. ledna 
1856), studoval na gvma. v Pisku. Na univer- 
sity praisk^ v^noval se studiu vM pfirod- 
nich. R. 1880 po dosafenf approbace usta- 
noven uditelem t61ocviku ph £esk6 redlce 
v KarlfnS. Napsal nSkolik t61ocvi£n^ch knih a 
sice: Pfirudni knihu pro u6itele tilocviku ri885); 
Cviceni pofadovd pro Skoly a spolky (1880); 
Cviieni prostnd a s iinkami (1886); Cviieni 
s tyUemi (1886) ; CviSeni rii\nd a spolecnd (1887) ; 
Nauka o brusleni (1887); CeM veleni pro po- 
fadovd evident (1888). V6d]r pfirodni hlavn6 
krystalografii i ddle p6stuje, pfispivaje do 
» V6stniku ^es. spol. nauk« pracemi krystalo- 
graiick^mi a zoolog. Ve slavnostnim spisc (Jes. 
akademie na oslavu panovnick^ho jubilca 
spracoval staf o £es. mineralogii. Schnr. 

6) K. Augustin. filolog «es. (♦ 1857 v Kla- 
tovech), studoval na gymn. v Pisku, pak na 
univ. pra2sk6. R. 1880 stal se supplentem pfi 
gymn. v Pisku, od r. 1884 jest prof, na gymn. 
V N. Bydfovci. Z jeho pfckladfi kom^dii Ari- 
stofanovjch vy51y dosud: Plutos (»Sbirka klas- 
sikfl fee. a i^im.c, Pfaha, 1897) a Zdby (t., 189S). 



114 



Krejcik. 



7) K. FrantiSek, spis. €es. (♦ 21. srp. 1858 

V Hostinn^m). Prvniho vzdfildnl nabyl v Nov. 
Bydiovd, gymn. studoval v Hradci Krdl, Lito- 
mySli a Praze (akadem.). Na univ. praiskd stu- 
doval filologii a filosoni. Od r. 1879—83 byl 
supplentem pfi gymn. v Ml. Boleslavi, r. 1883 
ustanoven skutedn^m uiitelem v N. BydiovS, 
r. 1897 pf esazen na gymn. v Krdl. Vinohradech. 
Rok na to habilitoval se za docenta filosofie 
pfi 6es. university. Napsal fadu ildnkfl z oboru 
klass. filologie, srovnavaci mythologie a psy- 
chologic V casopisech desk^ch a nemeck^ch. 
Vy§ca od Herbartismu pozdfiji soustfedil 6in- 
nost V psychologii, kde2 hdji stanovisko £ist£ 
empirick^ na podkladS theorie v^vojov^. Ele- 
ment theoric psychologick^ mi. b;^ti zdroveft 
elcmentcm v^voje a ne pouhou abstrakci theo- 
retickou a povaiuje za takovj^ poditek (sen- 
sace\ kter^ v jednom dSji duSevnfm zahrnuje 
iivel obsanov^ (pfedstavov^), citov^ a sna- 
hov^ a jest reakci organismu nervov6ho 
na dojem vnfj§i. Del§i cldnky jeho jsou: Das 
charakteristische Merkmal d, Volkspoisie (^Zeit- 
schriftf.Volkerpsych.€, 1890); VignolVsFunda- 
mentalgeset7[ und der Ahnencultus (t., 1890); 
O mythu Platonovi {>Usty Fil.«, 1891); ^ec 
a mythus (t., 1893); Novdjsi smiry v psycho- 
logii (»Cas. Ces. Mus.«, 1894); Ob^or psycho- 
logickjr (»Na§e doba«, 1898). O sob6 vySlo: 
O skenerii divadla feckeho (progr. gymnasia 
mladobolesl., 1881); O puvodnim vfynamu dai- 
monu reckych (progr. gymn. novobydl, 1883); 
Element psychologicky (»Rozpravy akad.< tf . I., 
1895) ; Psychologic pro skoly (1897) ; Zdkon asso- 
ciaM (R. ak. I., 1898); Logika pro skoly (1898), 

V ni2 pfidriuje se smSru, kterj logick^mi 
normami chce miti zaruCenou sprdvnost v6c- 
nou a ne pouze formalni a kter^ zdklad sv&J 
hledd v psychologick^ch zakonech mySleni. 
Ob6ma knihami Skolnfmi klcsti cestu moder- 
ngjSfmu pojimdni filosofsk^ propaedeutiky na 
gymnasiich, kde hou2evnat^ se drielo stano- 
visko Herbartovsk^ pfed 25 lety zavcdend. 
Mimo to napsal tcX.n€ tivahy do rfizn^ch caso- 
pisfl a pfispiva do Ottova »Slovni'ku nauc.«. 

8) K. F. v., kritik a novinaf ces. (* 4. fij. 
1867 V Cesk^ Tfebov6), absolvoval ucitelsk^ 
listav V Hradci Kril. (1886) a byl pak pod- 
ucitclem v C Tfebov^; uiitclstvi se vzdal 
r. 1895, kdyi li^ast v hnuti pokrokafsk^m pfl- 
sobila mu poti2e v lifadS; pfcstehoval sc t. r. 
do Prahy, byl clenem rcdakce dcnniku »Ce- 
skc Noviny« krdtk($ho trvanf, redigoval r. 1896 
ai 1897 »Rozhlcdy« a je od r. 1897 Clenem 
rcdakce »Prdva lidu*. k. md zna(5n6 licasten- 
stvi vmodernich politick^ch i literarnfch prou- 
dech desk^'ch ; vynikl zejm6na v literdrni kri- 
lice, kde se vzdfilal hlavnS na positivnich 
vzorech francouzskjch, a snaiil se o cilc ryze 
umSleck^ a zv]^§eni \irovn6 naScho pfserani- 
ctvf v tomto smSru. Literclrni cldnky a refe- 
raty jeho uloieny isou hlavnfe v »Rozhledech« 
(vc vSech rocnicich), pak v ^Nall dobS« (1894 
az 1896), ^LiterdrnIch listech« (1893—96), vi- 
dcftskdm tjdenniku »Die Zeit* (o dcskjch 
zjcvech liter.), pak sporadicky v »Mod. Re- 
vuc€, »Cesk(i Strdfi* a j. Samostatn<S publi- 



kace jeho jsou: DneSni otd\ka mravnx (1894) 
a literdrnfe histor. studie Henrik Ibsen (1897, 

V »Krit. knihov. Rozhledfl«), pak pfeklady: 
•Mravni nizory na§i doby* od Ed. Roda 
(s J. Vodakem), »SalambO€ od Flauberta, 
»Vedeckd kritikac od E. Henn equina, »Rudi 
zdc]ona« od Barbeye d'Aurevilly a j. 

9) K. Tan (♦ 15. pros. 1868 v Nov. Bydiov6), 
studoval filologii a literaturu nSm. na univer- 
sity V Praze a v Lipsku, r. 1894 byl promo- 
vovdn na doktora filosofie a nastoupil cin- 
nost pfi iSstavech stfednfch v Praze. Obdriev 
stdtni stipendium konal dalSi studia na univ. 

V Berlin^ a r. 1898 habilitoval se jako soukr. 
docent d6jin literatury nemeck^ na university 
praisk6. V ten obor spadaji jeho prdce: Abr- 
dische Stoffe bet Fouqui (»Vierteljahrschrift 
f. Literaturgesch.c, 1893); O Uhlandovjrch stu- 
ditch skandinavsk^'ch (»v£stnik kr. fes. spol. 
nauk«, 1897); Heliand a jeho pomir k Tatia^ 
novi (Praha, 1896J; studie o pfibuzn^ch mo- 
tivech v ndrodni poesii nSmeck^ a iesko- 
moravsk^ Zu den deutschen^ bohmischen und 
mdhrischen Volksliedern (»Zeitschrift des Ver. 
f.Volkskun dec, 1892); Ojednotnosti Goethova 
Fausta (Praha, 1896) a j. Vedle toho pfispival 
do Slovnfku n^mecko-^esk^ho a napsal fadu 
recensi a referdtfl do listfl vfideckjch ieskych 
i nCm. (»Listy filolog.«, ^Athenaeumc, »Cesky 
dasopis hist.«, ^Euphorionc a j.). 

KreJ6ik: 1) K. Josef, sochaf a fezbaf 
ces. (♦ 1855 ve Svojsicich). NavStSvoval jako 
jeden z prvnich iikt prfimysl. Skolu tehdy 

V Ml. Boleslavi prdvfi zaloienou a vfinoval se 
umSni fezbdfsk^mu. Po t^ dlel za sv^m dal- 
§im vzd^lanim a odborn^m zdokonalenim l6- 
mSf po 10 rokfl v cizinS procestovav Ne- 
mecko, Hollandsko, Belgii, Sv^cary a pobyl 
hlavnS po nSkolik rokd v Pafi2i, kde piliie 
zabyval se studiemi odbornymi v oboru um6- 
leck^ho prdmyslu. Od r. 1878 pocina se jeho 
vefejnd dinnost. Stal se v dobS t^ staiym 
spolupracovnfkem Studni^kov;^ch »PrAmysl. 
Listiic, kam2 zasilal zprdvy z pafi2ske sv6- 
tov6 v^stavy a pozd^ji prdce i jin^ho smdru. 
R. 1880 usadil se v Praze a zaloiil zde zavod 
sochafsky a fezbafsky, ktery brzo vzrostl na 
vclkozdvod, jehoi pov6st chvalnfi znamou je 
i V cizin^, zejmdna v Americe, najmS v oboru 
praci kostelnich. Postavilf zdvod K-flv ce- 
lou fadu stejn6 skvostnych jako origindlnich 
oltdffi po vlastech ccskoslovansk]^ch a sochy 
ze zavodu jeho posflaji se i do Ameriky, do- 
kumentujicc tam chvalnou pov^st cesk^ho 
umfeni a umSleck^ho prfimyslu. VSt§i oltaf e zc 
zdvodu K-ovajsou v Praze a okoli: v kostele 
u kfiJovnikfl, u sv. Kajetdna, v kapli mfest. 
chudobince, na SmfchovS, ve StfeSovicich, 

V Nebusicich a na Pankrdci. Na venkovS: 

V kathedrdle kral.-hradeck^, v C Budfijovi- 
cich, V arcidSk. kostele v Plzni, v kostelich 
dekansk^m a sv.-Vaclavsk<5m v Pisku, v Ko- 
pidlnS, V Nov. Bydiove, ve Vacov6, v Dra« 
hov6, V Pclhfimov^, v d6kansk^m kostele 

V Tdbofe (zvlaste skvostny oltaf), v Hum- 
polci, V C KrumlovS, v Cervendm Kostelci, 
v Dohaliikach u Sadovd, v Mledicich, v Eisen- 



Krejcovice — Krek. 



115 



berku, v Chudenicich, v Tuchlovicich, v Hosti- 
vafi a j. Na Moravfi: v Draiovicich. v Lom- 
nici u Jihlavi, v Kamenici, v Uher^icich, ve 
Sv^bohovS, V PostfelmovS, Bavorovd, Imra- 
movS, Staro-Ptenf a j. Prace ze zavodu K-ova 
znamy jsou sprdvn;^m architektonick^m fe- 
senim, dAkladnosti stavby a jemnosti deko- 
rativnich detail^ v modelovdni i v fezbS soch 
i Hlzn^ch slohov^ch ozdob. Dodati jest, 2e 
dfive prace v tomto oboru objedndvany byly 
t^mSf bez vjjimky v cizinS, v Tyrolsku, v Mni- 
chovS, ve Vidni a j., a 2e hlavnS K-ovi pfi- 
sluSi zdsluha, 2e zaIo2enim sv^ho zavodu vy- 
volal V Cechach t^mSf nov'^ obor uinfelecko- 
prflmyslov^, jemui podafifo se v krdtk^m 
^ase zatla^iti cizi v}^robkv z Cech skoro UplnS 
a tak ziroveft nSiSi domaci v^robu prAmyslo- 
vou obohatiti. 

K. jest cinn^ i veFejnS. Hned r. 1881 za- 
po^al vedle fizeni zdvodu sv^ho redigovati 
V Praze ^asopis »Hlasy femeslnick^c nakla- 
dem J. Otty, kter^ vsak asi po dvoulet^m 
vvchdzeni zanikly. Uvefejnil t6i odborn^ 
cfanky v rflzn^ch casopisech a r. 1898 se- 
psal pro »Zprdvu obchodnf a 2ivnost. ko- 
mory v Praze< obsdhlou staf o soudob^m 
iesk^m sochafstvf a fezbafstvi ve df ev&, kte- 
rdito prdce vzbudila pozornost odborn^ho 
casopisectva. V poslednich Ictech byl K. iin- 
n^m pfi v^stavfi jubilejni r. 1891, pfi v^stavS 
ndroclopisn^ r. 1895 a pfi v^stav6 architektfl 
a inien^rfl r. 1898 jako Uen v^borfl zafizo- 
vacich, skupinov^ch a general, porot. R. 1893 
byl zvolen za £lcna obchodni a iivnost. ko- 
mory v Praze, kterd zvolila jej r. 1895 za po- 
slance na snSm krdl. Cesk^ho. Na sndmu jest 
^inn]^m v kommissi skolsk^, iivnostensk^ a 
rozpo6tov^ a pfestuje zde hlavnfe otdzky nd- 
rodohospodafsk^, najm^ iivnostensk^ho razu, 
pf ihliieje pfedevSim ke zddrn^mu rozvoji prft- 
niyslov;^ch, uniSlecko-prflmyslov]^ch, odbor- 
n^ch a femeslnick;^ch §kol v kral. Ces., jako2 
i kc starobnimu pojiSfovdni iivnostnikfi. J-k, 

2) K. Karel, malif, illustrdtor a karikatu- 
rista iesk](', bratr pfed. (* 1857 v Dobrovici 
u Ml. Bolesiavi). Studoval na praisk^ akade- 
niii za Roma a Lhoty pofinaje jii tchdy pra- 
cemi svymi pHspivati do listu cesk^ch. Prvni 
jeho perokresby Z pra^skj^ch uliCy kter^ pro- 
vedl jako 17let^ 2dk akademie, uvefejn^ny 
byly V »Obrazecn 2ivota«. Ku konci let lOt^cn 
uvefejnil fadu illustraci obsahu vdin^ho ve 
->Svgtozoru« a hodlal \.H vydati se Simd^kem 
illustrovan6 »Pohddky Bo2. Nfimcov^«, k ce- 
mui vSak za pficinou iHmrtf tohoto nedoSlo. 
Mimo to zapocal illustrovati sbirku vybran^-ch 
cesk^ch ballad pro casopis »Ruch« ; souborn^ 
dilo toto, nedohodnuv se s nakladatelcm, 
vSak nedokon^il. Od r. 1879 illustruje ^Humo- 
ristick^ Listy«, prvotnfi cdsf nepolitickou, 
nyni v]^hradn5 jen dasf politickou. V letech 
1881—86 illustroval skoro sdm jcdin^ >Pa- 
leikac, jej2 s Rud. Pokornj^ra tak6 do sv^ho 
majetku pfevzal; jakoito politickou pfilohu 
k »Pale6ku« po^al vydavati pozd^ji s J. V. 
Fridem, Arbesera a K. Tfimou *§otka«, kte- 
r^2to podnik se vSak nezdafil a byl spolu 



i pficinou zaniknuti »Pale5kac. Kdy2 politi- 
ck6 pomfry u nds se zmSnily, nabidl K.Jul. 
Gr^grovi r. 1887, aby zaloiil s nim nov^ sa- 
tiricko -politick J" list; tento ndvrh pfijal a 
brzy na to vyslo 1. iislo Ȥipac, kter^ s po- 
(^dtku fi'dili op6tn5 s K-em J. V. Fric a K. 
Tfima. Od t6 doby illustruje K. »§ipy€ ne- 
pfetriitfe a to z velk6 idsti bud* sdra nebo 
uddvaje spolupracovnikfltn svoji direktivu. 
Jeho illustraci tiii. se jiz do mnoha tisicA. 
Vedle deskjch casopisfl pfispSl K. mnoh^mi 
sv^mi pracemi tak^ do casopisfk slovenskf ch, 
polsk^ch a nemeck^ch. Cetn6 illustrace jeho 
vyskytujf se zejmena v Casopisech ^Ccr^o- 
kftaini'k*, »Brivec€ (v Terstu) a »§migus€ (ve 
Lvovg). Mimo illustrace pro dasopisy zab^vd 
se K. tak^ illustrovdnim vybran^ch d61 pro 
mldde2, zejmena pro firmy n^meck^ a fran- 
couzsk^. Za pficinou sv^ho vzdSldni cestoval 
K. velrai hojnfi po Rakousku, Sv^carsku, N6- 
mecku, Belgii a v Italii a pobyl delSi dobu 
ve Vidni a v Pafiii. Od r. 1885 illustrpval 
t€L hojnS nepolitick^ list nSmeckj^ »Wiener 
Caricaturenc, nabizen^ mu vSak stal6 illustra- 
torstvi pfi dvou jin^ch vStSich listech videA- 
sk^ch pro politick^* jich smSr nepfijal. Mnoh6 
menSi listy jinoslovansk^, na pf. slovinsk^, 
nemohouce pro skrovn6 prostfedky sv6 pfi- 
ndSeti origindlv, otiskuji reproduKce £aso- 
v;^ch illustraci K-ov^ch z listu ieskjch. V le- 
tech sedmdesdt^ch nebylo umSni illustraCni 
V Cechdch hlavnfe po strdnce reprodukCni 
na takov^ v^Si, jako dnes, nebylof u nds 
tehdy jeStfi vSestrann^ vySkolen Jch sil v oboru 
tisku zinkografick^ho i bylo K-ovi mnoho 
zdpasiti s nesnazemi nedokonal^ reprodukce, 
takie perokresby jeho objevovaly se po vy- 
ti§t6ni Casto zcela jinak, ne2 z jeno ruky vy- 
Sly, ba mnohdy i zcela na zmar pfiSly. Hor- 
livou snahou jeho tudii bylo, povzn^sti illu- 
straCni cast tehdeiSich humoristick^ch Caso- 
pisdv na dokonalejSi stupeA a dodati jim 
moderngjSiho razu, i zkouSel a zavdd^l rflzn6 
novoty CO do technick^ho provadeni illustraci, 
je2 V letech minul^ch odb^valo se mnohem 
primitivnfeji. Rozumi se, 2e pfi tak dlouho- 
let^ casopiseck^ Cinnosti tuika a Casto i Xik6 
p^ro K-ovo dotekly se temfif vSech soucas- 
n;^ch uddlosti a zjevd spoleCensk^ch i poli- 
ticl^ch. J-k, 

&reJ6ovioe (Schneiderschlag), ves v Ce- 
chdch, hejt. a okr. Prachatice, fara a p5. Zd- 
blati; 26 d., 232 ob. n. (1890), kaple sv. Jo- 
sefa, 2tf. §k., mlyn. R. 1216 jmenuji se mezi 
statky klaStera milcvskeho. 

Krejnloe, Krajnicc, ves v Cechdch, hejt. 
a okr. Strakonicc, fara a ps. Volcnice; 43 d., 
280 ob. a. (1890). Pflv. nalczely (1045) k na- 
dani kldStera bfevnovskdho, jcnz je vymdnil 
za jin(5 zbo2i (ok. r. 1260) se Zdeslavem z Ka- 
sejovic; jeho potomci Krejnicti z Frym- 
burka udrieli je jeste ve AlV. stol., nacc2 
dostaly se k Strakonicdm. 

Krejzlik (z nSm. Krdusel)^ lirok^ nabi- 
ran^ limec. 

&rek Gregorij, vynikajfci slavista slo- 
vinsk^ (* 8. bf. 1840 ve vsi Cetena Ravan 



116 



Krekov — von Kreling, 



pfifa?en6 k JavoK v Horni KrajinS), vystu- 
doval gymn. v Lublani r. 1860, byl na univ. 

V St^r. Hradci r. 1864 promo vo van na dok- 
tora filosofie a vykonav" r. 1865 ve Vidni 
zkouSku stdtni jmenovdn byl r. 1866 skut. 
ucitelem na stfednf Skole. K vyzvdnt Miklo- 
si^ovu habilitoval se na ziklad^ v^deck^ dis- 
sertace Die nominale Flexion des Adjectivs im 
Alt- und Neuslovenischen (Vfd., 1866) za soukr. 
docenta pro slovanskou iilologii na univer- 
sity St^rsko-hradeck^, kdei vydav krom6 ji- 
n^ch pracf spis Oher die Wichtigkeit der sla- 
vischen traditionellen Literatur als Quelle der 
M^thologie (t., 1869) jmenovdn byl r. 1870 
mimof. a r. 1875 fddn;^m professorem. Lite- 
riiuh ^innj^m byl K. pom£m6 velmi zdhy; 
belletristick^ jeho ploay pftndSely tehdejSi 
slovinsk^ casopisy »Novice« a »Slovenski 
GIasnik«, r. 1862 vydal svazek lyrick^ch basni 
Poeiije (v Lubl.) a r. 1863 epickou bdseft ve 
3 zpevich Na sveti veHer (v Celovci). Adkoli 
prdce tyto kritikou byly pHznivfe pfijaty, K. 
zanechav bisnSnf v6noval zdhy veSkerou svoji 
£innost slavistice a vydal jako2to v^sledek 
sv^ch studii dflo Einleitung in die slavische 
Literaturgeschichte und Darstellung ihrer dlte- 
ren Perioden (St. Hradec, 1874). VSecka pak 
specidini pojedndni vydand po r. 1874 t^kaji 
se V prvni fad£ otdzek, kter6 v jmenovan^m 
dile vzaty byly na pfetfes. Jsou to zejm^na 
tetn6 dlanky, jei K. od r. 1881—87 uvefej- 
fioval V m^si^niku »Kres«, iehoi byl spolu- 
pracovnikem, a z nich2 uvddime: Jeiikoslovne 
malenkosti {S ddsti); O novoslovenskem roko- 
pisu \godovinskega druStva koroskega ; Poly/em 

V nar, tradiciji slovenskej] KriSy bajeslovno- 
je^ikosl, raiprava\ NemSka pesen o Hildebrandu 
in njene sestre slovanske; Papeska pisma bri- 
tamkega mu\eja in sv, Metodij; kritick^ i!ivahy 

V »Let. slov. mat.c a j. O tfechto poiednd- 
nich vyslovil se »Rus. filolog. vSstnikc, 2e 
jsou ozdobou >Kresuc a prav^mi perlami 
vSdeck^ho baddni. Pfil^haji £dste£n6 k po- 
jednani literarn£ kritick^mu: Nekoliko opa\ek 
o i^daji slovenskih narodnih pesnij (Lublafi, 
1873), V n6m2 stanoveny byly zdsady, kte- 
rymi by se mSlo fiditi vyadni slovinskjch 
pisni ndrodnich. Vysledky t6chto stati byly 
znaCnou merou zuiitkovany ve 2. vyd. dfla 
svrchu uveden^ho, jei zcela pfepracovdno a 
rozbojnSno vySlo pod ndzvem Einleitung in 
die slavische Literaturgeschichte. Akademische 
Vorlesungen, Studien und kritische Streif\uge 
(St. Hradec, 1887, str. XII a 887). Spis tento 
rozdfilen jest na dv6 Cdsti: v prv^ probfrd 
autor linguistickou palaeontolo^i a zprdvy 
starSich spisovatclfl o jazyku, d^jmdch a vzdS- 
lanosti slovansk^, ve druh^ poiednavd o slo- 
vansk6 literatufe tradicni pfihliieje k d^ji- 
ndm kulturnim, pfedevSim k bajeslovi. Dfi- 
kladn^ vzdSIani linguistick^, obsdhid znalost 
pffsluSn^ literatury a badatelsk^ d&mysl K-fiv 
doSly u kritiky pochvaln^ho uzndnf, tak 2e 
K. razem stanul v fad6 pfednich slavistfl naSi 
doby. Ddle napsal K. do dfla »Die 5sterr.- 
ung. Monarchie in Wort und Bild« 61anek 
o slovinsk<5 literatufe (1S89) a obstaral pro 



Cottovu >Bibl. d. Weltliteratur« redakci »Slo- 
vansk6 anthologie v n^m. pfekladechc (Stut- 
gart, 1894), kterou opatfil livodem; kone£n6 
napsal pojedndni Zur Ceschichte russischer 
Hochieitsgebrduche (Vid.. 1893). Vedle toho 
uvefejnil K. Fadu krit. pffsp^vkA v >Archivu 
f. Slav. Philologiec, v »G6ttinger Gel. An- 
zeigenc, »Zeitschr. f. d. 6st. Gymn.c, >Deut- 
sche Litteraturzeitungc, ^He^rigs Archiv f. d. 
Stud. d. neuer. Spr.« a jinde. — S v^deckou 
^innosti K-ovou Uzce souvisi jeho ^innost 
u^itelskd. Jako tam, tak vSimd si veSker^ho 
Slovanstva i ve sv]^ch akad. pfednaSkacb, 
z nichi zde nSkter^ uvddime: Prolegomena 
k slov. archaeologii a ethnografii; Antick6 a 
stfedov6k6 legendni Idtky v literaturdch slo- 
vansk^ch; Pocatkov^ slov. pisma a literatury; 
Poi. slov. umfil^ho bdsnictvi; O slov. ndr. li- 
teratufe tradi^nf; Ndr. epika slov.; O nejno- 
v^jSich pracich v oboru slov. filologie; StarSt 
doby slov. literatur; DSjiny slov. filologie a j. 

V nejnovej^i dobS v^nuje zvldStni pfedndSky 
vynikajicim slavistAm, jako: Dobrovsk^mu, 
Kopitarovi, Safaf ikovi atd. Za svoji v^eckou 
^innost jmenovdn byl K. dlenem kr. fesk^ 
spole£nosti nauk v Praze, dop. clenem cis. 
akad. vid v PetrohradS, jihoslov. akad. v Za- 
hfeb6 a srb. u^en^ho druistva v B^lehradS, 
^estn^m Clenem krdl. srbsk^ akademie v6d 

V Bilehrad6 a j. Sob. 
Xf ekov, ves na Moravi, hejt. Uher. Brod, 

okr. ValaS. Klobduky, fara a p^. Vlachovice; 
45 d., 287 ob. L (1890), Itf. Sk. 

Kfekovioe: l) K.. ves v Cechdch, hejt. 
a okr. Kralovice, fara a pS. Cistd u Kralovic ; 
19 d., 89 ob. a., 15 n. (1890J. R. 1389 jmenuji 
se ves Kfekov, jei byla oa praddvna z £dsti 
majetkem kapituly pra2sk6. V XVI. stol. pfi- 
pojcny k panstvi chfi^sk^mu. — 2) K., ves 
t, hejt. Tdbor, okr. Mk Voiice, fara Sebffov, 
p5. Kamberk; 19 d., 117 ob. 6. (1890). N6- 
kdejSi vlady^i sedini bylo pflvodilt^m Sebi- 
fovsk^ch z K-ic. — 3) K., nfekdy ves t. 
u Litomylle, ji2 krdl Vladislav daroval (1167) 
kldSteru litomySlskimu. 

Krel z Vipavy Sebestidn viz Jiho- 
slovan6 405. 

Kfellna, Chfelina, osada v Cechach 
u Bukvice, hejt. a okr. Jicin, fara Veli§, pS. 
Jidinfives; 19 d., 104 ob. «. (1890). Ndleiela 
(1250) kldStcru oseckdmu. 

von Kreling^ August, malif a sochaf n6m. 
(♦ 1819 V OsnabrCicku — + 1876 v Norimberce), 
zdk Schwanthalerflv a Corneliusflv, maloval 
mimo iin6 ndstropni obrazy ve dvomim di- 
vadle hannoversk^m pro Maxmilianeum mni- 
chovsk^ korunovaci Ludvika Bavorskiho^ pra- 
coval cyklus obrazA k Faust u, na nich2 se 
chvdli fehkd elegance provedenf, a kreslil 
ndvrh obfovsk^ fontdny, je2 pak lita byla 

V Mnichovi a zakoupena do Ameriky. Z pla- 
stick]^ch jeho praci uvddime obrovskou 
sochu kni2ete Posthuma Reusse v Gefe a 
pomnik Keplerflv. Jako feditel umfelecko- 
prdmyslovd Skoly v Sorimberce ziskal si plat- 
n;^ch zdsluh o povznesenf umSlecki v;^roby 
prflmysln^. 



Kfclov — Kfemen. 



117 



XfeloVi* chybnS Kf enov, far. ves na Mo- 
rav^', hcjt., okr. a pS. Olomilc ; 132 d., 944 ob. L 
(1890), kostel sv. Jilji, 3tf. obecnd a hospod. 
pokra£. Sk., sladovna a kruhovd cibelna. 

Uelovioe: 1) K., Chfelovice, ves 

V Cechdch, hejt. a okr. Pelhfimov, fara Cer- 
vend feeiice; 53 d., 413 ob. 6 (1890), Itf. 
«k., p5. — a) K., Chfelovice {Krellowit(), 
ves t, hejt. Tepli, okr. Bezdruiice, fara Si- 
pin, pi. Uhand; 60 d., 418 ob. n. (1890), 2tf. 
ik., popl, dvfir. 

Kremaoe (z lat.), spalovdni (mrtvol). Kre- 
matoriunii misto, v nem2 mrtvoly se spalujf. 

Kfem46ov viz Kf em enov. 

KfemeUik, botan., viz Dub. 

K., lesnf koroptev, odrAda koroptve polni, 
liSf se od t^to menSim t61cm a sediv^jSim, 
m^nS rudohn6d|^m opefenim. Ona 2ije v les- 
nfch mytfch a mlazinach, kde iivf se seminky 
rostlinstva, hmyzem a mraven^fmi vaji(^ky. 
Ostatn^ podoba se k. polnim koroptvim ve 
vSera skoro liplnS. frn. 

Kfemen. jeden z nejoby^ejn^iSich mine- 
rdlfl, krystaluje ve tvarech ndleiejickh v sou- 
stavu Sestereinou. Na k-u obecn^m pozoru- 
jeme skoro v2dv sloupec Sestibok^, jeho2 
plochv vykazuji burfhrubcS bud* jemn^ vodo- 
rovne ryhovdni, ukonien^ Sestibokjm jehla- 
nem. Odrttdy prflhledn^, zvli§t6 t. zv. kfiStdl 
a zdhn^da mivajf vedle tvarfi jmenovanj^ch 
jeiStfi trojbok^ trapezofidry a trigondlnf je- 
nlance vyvinut^, co2 sv6dci, 2e k. sluSf vfa- 
diti do odd^leni ctvrtira^rn6ho trapezo€dri- 
ck^ho soustavy Sestere^n^. V souhlasu s nd- 
zorem timto pozoruje se na stfidav^ch plo- 
chdch jehlancovjch stejn;^ povrch, leskl;^ a 
mdl^ neb i drsn^, slusi tudi2 jehlan povaio- 
vati za spojku dvou zvrdcen^ch klencfl. Typ 
krystalfl k-e jest skoro vidy sloupcovit^. jen 
vzacn^, zvldStS v porfyrech a trachytech kfe- 
menn^ch, pozoruji se krystaly zarostld v^voje 
jehlancov^ho. A^ fada tvaru na k-i pozoro- 
van^ch jest velmi objemnd, jsou pfece jen 
tvary jii uveden^ obyiejn^, ostatni jen vzdcnS 
se vyskytuji, jako na pf . plocha zpodovd. Po- 
dobn£ JSOU jednoducn^ krystaly k-c zvldStnf 
vzacnostf, t^ra^f v2dy — i zdanlivfi jedno- 
duch6 krystaly — vykazujf srflst dvoj^atnj. 
ObydejnS prostupuji se dva k-y, na nicM 
bua prav^, bud lev^ trapezogdry vyvinut^ 
jsou, sm6rem osy hlavni v poloze kolem osy 
t^to o 60® otocen^. Prorflstdnfm takov^m 
podminSn je v^voj trigondlnich trapezofidrfl 
na sousednich hrandch hranolu a jeliko2 plo- 
chy positivnich a negativnich klencfl v stej- 
nou rovinu spl^vajf. jsou plochy tyto z Wsti 
leskl^, z ^asti matn^ a ryhovdni na plochdch 
hranolov^ch mnohondsobnS pferu§en^. Vzdc- 
nSjSi ne2 tyto nesoum6rn6 srostlice jsou t. zv. 
dvoj^ata die zdkonu brasilsk^ho tvofend, die 
kter^hoi dva jedinci, prav^ a lev^, sm^rem 
osy hlavni se prostupujici, podmiduji srflst 
soumSrn^, nebo plochy obou zvrdcen^ch 
trapezo€drfl trigonalnich doplftuji se v ska- 
leno£der. Ze srostlic k-e, jichz jedinci se 
kfiii, jsou nejobyiejnfijSf dvoj^ata srostld 

V ploSe jehlanu cfruhofad^ho, v tomto pfi- 



padfi pozorujeme dv5 plochy hranolov<5 obou 
jedincA v rovinfi jedin6 uloien^. 

Jako ka2d^ minerdl vclmi obecn]^, nachi- 
zfme tak6 k. oby6ejn6 kusov^, zrnity, ce- 
listv^, ndkdy miskovit^, stdbelnatj nebo vldk- 
nit^; t6i klamotvary k-e po minerdlech jin^ch 
jsou velmi obyiejn^, zvldStS £asto pozoruji 
se pseudomorfosy k-e po kazivci, barytu, va- 
pcnci a j. Stipatelnost k-e jest nedokonald 
die ploch klencov^ch, v lomu iest k. misko- 
vit^ nebo nerovn^. povrch pioch lomn^ch 
Mvd zvldSt£ u odr&d celistv^ch tffStnat^. 
K. je 7. stupnSm tvrdosti die Mohsa, //s»2'5 
a2 2-8 (6ist^ kfiStol 2-65— 2*66). A« hmota k-e 
jest bezbarvd, nachdzime pfece k. oby^ejng 
zbarven^^ barvami nejrozmanit^Simi, nckdy 
b^vd t6l mnohobarevn^ ; zvldSte ^asto pozo- 
ruji se odrfldy iird bezbarv^, biM, Sed^, 21ut6, 
hnSd^, fervent, modr^, zelen^ a £ern^. Lesk 
k-e jest skeln^, plochy lomn^ 6asto mastn£ 
se lesknou. K. jest OplnS prflhledn)^, prfl- 
svitn^ neb i neprflhledn^, opticky jednoos^, 
rdz slab^ho dvojlomu jest positivni (<o^^ = 

1-54418; e^^ = 1-55328 die Rudberga). K. je 

cirkuldrnS polarisujici hmotou, desky rovno- 
b£2n6 k plole zpodov6 z k-e pof izend v rovno- 
bdin^m polarisovan^m sv6tle bi\6m v2dy jsou 
jasn^, nebof to£ivost k-e pro rflzn^ barvy 
znadn£ se rflzni (pro desku 1 mm tlustou a 
rflznd sv6tla monochromaticka obnaSi die 
Soreta a Sarasina: A 12*65*; B 1575*; Cl7-31»; 
Z> 21-70*; £27-54*; F32-76*; G42-59*). Desky 
die plochy zpodov^ ze srostlic podle zdkona 
brasilsk^ho vyvinut^ch brou§en6 ukazuji ve 
sv6tle polarisovan^m konvergentnfm t. zv. zd- 
vitnice Airyho. 

K. jest 5i0, {Si 46-73*/o. O 53-27*/o), ale 
obyCejnfe bjvd maM mno2stvi sou^astek ci- 
zich pfimiSeno, kter^i po pfipadd rAznd zbar- 
veni podmiAuji. K. pfed dmuchavkou nelze 
roztopiti, se sodou lehce se roztdpi a p£ni, 
po ochladnuti obdrii se hmota sklovitd. Ky- 
scliny, yyjmouc kyselinu fluorovodikovou, 
v k. nedcinkuji; 2irav^ draslo jen nepatrnS 
jej poruSuje. 

K. vykazuje vclk^ mno2stvi rflzn^ch odrAd 
podle barvy. prflsvitnosti, sloiitosti a vj^voje. 
Die barvy a prflsvitnosti jsou dfllelitSjsi od- 
rAdy ndsledujici: bezbarvy, diry k. sluje kf i- 
5tdl nebo prohledeA, violov^ amethyst, 
hn6d^ zdhn^da, svetle 21ut]^ citrin, trnav^ 
ilut^ zlat^ top as, dcrn^ morion, rftiov^ 
rAienin, bil^ k. m\6inf, modr^ k. safi- 
rov^ nebo siderit, zelenj, vtrouScn^m 
aktinolithem zbarven^, prasem, §pinav6 bil^, 
na21outl^, naSedld, neur^itS zbarven^ a slab6 
prdsvitnd odrfldy nazvdny k-cm obecnym 
atd. Die sloiivosti rozezndvdme zrnit^» st6- 
belnatJ, vldknit^, miskovity, hvSzdi- 
covit^, hrachovcovit}^, celistv^ k. 
K poslednimu ditdme rohovce rfizn^ch ba- 
rev, buliinik, obyc^ejnS tmavc zbarveny, 
vyznaCen^ nedokonalou bfidlicnatosti, j as- 
pi s, obyiejnfe ierveny, zlut^, hnSdy nebo 
zelen^, dasto pruhovany, teckovany a pod. 
Mnohdy podmifiuji mikroskopick^ vrostlice 



118 



Kremen — Kremenec. 



cizich minerdlfi zvlastni odrfidy; v t. zv. ko- 
cidim oku jsou jemnd vlakna osinku nebo 
krokydolithu rovnobeinS zarostla, avantu- 
rin prostoupen jest mikroskopick^mi Supin- 
kami sli'dy nebo jemn]^mi trhlinkami, jei pod- 
miftuji zvldstni tfpyt, v k-i 2elezit6m jest 
hojnfe obsaien kyslidnik nebo hydroxyd 2e- 
lezit^, V pfipadS prv6m Cervene, v pfipadfi 
druh^m ilutS zbarvuje hmotu kfemennou, 
bituminosni k. prostoupen latkami 2ivic- 
n]^mi. 

Hmota k-e a opalu tvofi £asto celistvd 
smesi, kter6 jako opal vfel^m roztokem 2ira- 
v^ho drasla znacn^ se poruSuji a obecn6 
chalcedonem se zovou. Vykazuji-li chalce- 
dony urdit^ zbarveni, zvldStnimi jm^ny ozna- 
iovany b;^vaji. Chalcedon barvy cerven^ jako 
maso naz^va se karneol, ilut;^ chalcedon 
slujc keragat, zelen;^ plasma, chalcedon 
barvy jablkov^ chrysopras, iernfi a bile 
pruhovancS chalcedony nazjvaji se onyx, 
cerven6 a bile sardonyx a karneolonyx, 
tmavfe zelend, cervenfe te<^kovan6 heliotrop. 
Jin6 odrftdy chalcedonu jsou achaty tec^ko- 
van^, plamenen^, oblackovitd, mccho- 
v^. Td2 pazourek £ili kf esaci kdmen jest 
celistvou sm6si hmoty kfemenne a opdlovd. 

K. jest V pfirodS velmi roz§ifen, sk]^ta, vice 
nebo mdnfe dist]^, obydejnS jemnozrnou hor- 
ninu, kfcmenec zvanou, a jest v cetni^ch hor- 
nindch jin^ch podstatnou soucasti, na pf. 

V iule, rule, svoru, kfemennto porfyru, zvld- 
St6 i6i V piskovci, pisku a j. V dutinach kry- 
stalick^ch bfidlic, zvlaSt^ pak v 2ulach na- 
chdzime casto krystalovan^ k. v rdzn^ch od- 
rAdach, zvlaSt6 kfiSfal, zdhn^du a obecn^^ k., 
podobn6 te2 nachdzi sc k. vyloucen^ na ii- 
lach rudnich v rozmanit^ch varietach. Pro- 
sluld jsou zvldSt^ Sv^^carskd, tyrolskd a iran- 
couzskd Alpy pfekrasn^mi a £asto velkosti 
svou vvnikajicimi krystaly kfiSfalu a zihnedy. 

V Cecnach nachazi se na mnoh^ch mistech 

V prahorach p6kn6 krystalovan^ k., tak na pf. 
u Pisku, u pramend Labe v Krkonosich, u Ca- 
chotina, u Capartic, u Jablonce a j.; znamd 
jsou p^kne amethysty z mandlovcfl z okoli 
Turnova, Nove Paky, Semil, Hodkovic a j. 
Rdzcnin jest hojni^m v pegmatitech pisc- 
ckjch, kfemenec, buliinik, rohovec a 2ele- 
zity k. hojn6 jsou v siluru ^csk(5m vyvinuty. 
Rdznd odrudy chalcedonu a achatu nacha- 
zely se druhdy pospolu s amethystem v mela- 
fyru kozakovsk6m. 

Upotfebeni k-e jest velmi rozmanite; obec- 
neho k-e ufiva se co vj^te^ncho dlaiebniho 
kamene \y Praze tak zvanj fevnick^ ka- 
men), jakoi i k stSrkovdni silnic, podobne 
tei buliiniku a rohovce. Kfemenn^ pisek 
jest dfileiitd stavivo, slouii k pfiprav6 malty; 
cisty, bi^ k. nebo cisty kfemenn^ pisek jest 
diilezitou surovinou v prfimyslu sklafskem. 
Z kfiSfjilu brousi se cocky optickd, hranoly, 
desky a kliny k rfizn^^m potfebam optickym, 
pfcsnd zavaii. Kf istal, amethyst, zahn^da, ci- 
tn'n, kodici oko, rClzenin, avanturin a jind 
p6kn6 zbarvenc^ odrddy k-c brousi sc na 
sperkovd, zvlaste prstenove a ozdobnc!* ka- 



meny, podobn6 tdi rfLznd chalcedony, achaty, 
j aspisy, z nichi se t&l vyrabdji misky a hmoi- 
dife k potfebfe v laboratoi^ich lucebn^ch a fy- 
sikdlnich. Z kf iSfalu, zihnSdy, amethystu, chal- 
cedonu a jaspisu brousi sc nadhern^ nddoby, 
misy, pokaly, jardiniery atd.; p^kne zbarve- 
n^ch achdtfii zvldSt^ onyxu a sardonyxu uiiva 
se k fezani skvostnjch kamcji. Vr. 

Kfemen, ves v Cechach, hcjt. MI. Bole- 
slav, okr., fara a pS. N. Bendtky; 51 d., 
388 ob. c. (1890), strojni ml]^n. 

Xfemen Karel (* 1855 v Tabofe). Vy- 
studovav gymnasium v Tdbofe a iilosotii 
V Praze pftsobil v r. 1877—81 jako suppl. 
uditel pfi dstavech u6itelsk]^ch v SobSslavi^ 
Pfibrami a v Kutne Hofe, potom supploval 
pfi gymnasiu ve V5'sok6m M}^t6, kdei r. 1883 
stal se professor em. R. 1887 dosahl hodnosti 
doktora filosofie. Od r. 1896 pAsobi pfi malo- 
stranskdm gymnasiu v Praze. Ve vyr. zpra- 
vdch gymnasia vysokom^t. uvcfejnil dvfi po- 
zoruhodnd pojedndni: Dijiny rodu Vtsovskeho 
(1882) a Grammaticky ro^bor slovesa ve stok- 
holmske legend^ o sv. Katefin^ (1883). R. 1896 
vydal k lidelflm 5kolsk]f'm dve tabulc Abeceda 
(eskych dijin a Abeceda rakouskycli d^jin. FDZ. 

Kf emeniid, jedl^ druh hfibu (Boletus cuvan- 
tius Bull.), viz tab. Houby jedle, vyobr. 11. 

Kremendng^, lij. m^sto ruske v poltavskc 
gubernii na lev6m, pisCitdm bfehu Dn^pru» 
na draze Charkov-Nikolajevske, ma i s pfcd- 
mfistim Krjukovem 66.050 obyv. (1892), mczi 
nimii jest vice nez polovico zidfl (33.245), 
realnou Skolu, 2ensk6 gymnasium, uciliSte 
technicko-ieleznicni, 10 chrdmfl, 2 synagogy, 
3 banky, 89 zavodfi prflmysln^ch s obratcm 
3,748.618 rub. (3 pivovary, 1 lihovar, stro- 
jirnu, 2 jirchdrny, 5 toviren na tabdk, ml^ny, 
pily a j.). K. ma znamenit]^ pfistav v Krju- 
kovc na Dn^pru, kde se naklada rocn^ zbo2t 
za 1,971.000 rublfi (tabdk, dfivi), sklada za 
1,210.000 r. V K-u odb^vaji se hludnd trhy 
na kon6, skot a vlnu. — KremendugskJ^ 
t^ijezd zaujima jihozap. cdsC gubernie a mi 
na 3429 /fwi" 186.237 ob. 

Kremeneo, pol. Kriemieniec, \ljezdni mSsto 
ruskd V gub. volynsktS, le2i v lillabinS mezi 
dvfema kopci, mi 11.789 obyv. (1892), mczi 
nimii skoro polovice 2idd, 10 chrdmA pravosL, 
1 kostcl katol., muzsky klastcr, synagogu a 
9 2id. modliteben, duchovni uciliste muzske 
a zenskd, lij. Skolu, 2 nemocnice, tovarny na 
piana a ko^ary. K. jest skladistem obili jdou- 
ciho do Od^ssy a do Rakouska. Asi Vi hod. 
odtud tece fefea Ikva. Nad m6stem rozva- 
liny b]^v. zdmku kralovny Bony. — Ujczd 
kremenec k^ lezi v jihozap. casti gubernie 
a hranidi s Kakouskem; ma na 3328 km^ 
174.215 obyvatelfl (Malorusiiv a BelorusAv), 
provozujicich polni hospodafstvi a chov do- 
bytka. 

Kfemeneo slovou horniny hlavn^ ze kfe- 
mene slozend, zrnite krystalick<5 nebo celistve, 
barvy bdlave, a2 sede. Rozezndva se: 1. K. 
zrnit]^, upominajici ndkdy znacne na kfemity 
piskovec, li§i se vsak od n6ho tim, ze cini dojem 
horniny krystalickd a nikoli lilomkovO, slozcn 



Kfemenec — Kremer. 



119 



jsazesam^ch zrnek kFemene pospolu srostljxh 
a ne snad, jak u piskovce jest, zc zrnek spo- 
jen^ch nSjak^m tmelem. B^vd drobno- a2 
jemnozrn^. — 2. K. c e 1 i s t v ^, kter J zdd se 
b]^ti na oko jednolitou hmotou kfemennou, 
ale mikroskopem se pozna jeho sloh jakoito 
krystalicky zrnitj. — 3. Bfidli^nat;^ k. iili 
bf idlice kf emencova jest k. pukajici (po- 
dobnS jako bfidlice) na rovnob^ln^ pldtky, 
fasto bj^vd i rovnobf2n6 prou2kovdn. — 
Zrnit]^ a bfidli(^nat^ k. ^inivd ponejvice lo- 
2iska nebo vrstevn^ vloiky v krystalick^ch 
bfidlidch archaick^ch a ve starSfch dtvarech 
sedimentdrnich, tu a tarn zi tdm^f do kar- 
bonu. Velkou Wsti jest nepochybnS pfemfi- 
n6n]^m star^m piskovcem. K. celistv^ i n6- 
ktery zmit^ <^asto vyskytuje se ve zpflsobu 
2il a bfvi. pak osazeninou nebo vylou^eni- 
nou chemickou. Loiiska nebo vrstvy k-nce 
jsou i V Cechdch dosti hojny v oboru bfidlic 
krystalick^ch, zejm^na v Sumavfe. Ve zfetelnfe 
usazen^ch i!itvarech nalezneme u nds kf emen- 
covit^ hominy hlavn6 a2 do vrstev silur- 
sk^ch, upominaji vSak ji2 (^asto na piskovce, 
jako jsou na pf. kfemencovit^ piskovce pfi- 
bramskd TBarr. B), drabovsk6 (Barr. Dd^) a 
kosovskd (Dd^). Upotfebeni: hlavnS na Stirk. 
Rozdrcen]^ mnohij' hodf se pfi v^robfe skla 
a porculdnu, a£ arci jemn^ pfsek kfemenn^ 
casto b^vd lacinSjSi surovinou. Z n^kter^^cn 
cistSich odrdd Ize zhotovovati takd ohni- 
vzdorn^ dinasovky. Bv, 

Kf^meneo, vcs na Morav£, hejt. Litovel, 
okr., fara a pS. Konice u Prost^ova; 33 d., 
207 ob. c. (1890). Itf. §k.. ral^n. 

Xf emeni, viska v Cechdch, heit. BeneSov, 
okr. Vla§im, fara a pS. Chotjsany; 9 d., 
83 ob. c. (1890). 

Ki^emenloe: 1) K., viska v Cechdch v 2el. 
Horach, hejt. a okr. Chotfebof, fara Modletfn, 
ps. Libice; 12 d., 108 ob. i. (1890), popl. 
dvdr a ml^n. K. b^vala samostatn^m statkem, 
jcnf pak spojen se statkem studeneck^m. — 
2) K., ves t.. hejt, okr. a pS. Sedlcany, fara 
Nechvalice; 26 d., 186 ob. d. (1890), 2 ml]^ny. 

KHmenov, Kfemadov, ves na Morav6, 
hejt. Zabfeh, okr., fara a ps. Mohelnice; 30 d., 
173 ob. c. (1890), Itf. Sk., ml^^n. 

Krementz P h i 1 i p p, kardindl a arcibiskup 
kolinsky (* 1819 v Koblenzu), syn feznikdv, 
vystudovav r. 1842 theologii postupoval 
V hodnostech cirkevnich, a2 r. 1867 se stal 
biskupem varminskym (nfim. Ermeland). Na 
koncilu Vatikdnsk^m r. 1869—70 ndleicl ke 
Strang opposidni, podrobil se vSak prohldieni' 
dogmatu o neomylnosti a zaujal nepfdtelskc 
postavenf proti starokatoh'kflm. K pfdni pru- 
skg vlddy oyl r. 1885 jmenovdn arcibiskupem ; 
r. 1893 obdr2el hodnost kardindlskou. Jako 
theologick]^ spisovatel uvefejnil fadu spisfi, 
z nichz uvddime: Das Leben Jesu, die Pro- 
phetie der Geschichte seiner Kirche (1869); 
Grundlinien ^ur Gefchichtstypik d, heiligen 
Schrift (1875); Die Offenbarung des heil. Jo- 
hannes (1883). 

Kremer: 1) K. Josef, polsk^ spisovatel 
filosofick^ a aesthetik (* 1806 v KrakovS — 



t 1875 t.), studoval V Berh'nS, Heidelberku 
a Pah'zi, siicastnil se r. 1830—31 revolucniho 
hnuti polsk^ho, zfidil potom vychovdvaci 
iSstav V KrakovS a stal se r. 1847 professo- 
rem filosofie v KrakovS. K. naleli sm6ru 
Heglovu a jest mezi filosofy polskvmi z onfech, 
ktefi nejsoustavnSji pracovali. Z jeho spisfl 
(sebrang vyddni pofidil H. Struve, VarSava, 
1877—81, ve 12 sv.) uvddfme System der 
Philosophie (Krakov, 1849—52, 2 sv.) a Briefe 
aus Krakau (Vilno, 1843—55, 3 sv.), jei jsou 
rdzu aesthetisujiciho. 

2) Alfred von K., svob. pdn, vedle Ham- 
mera nejslavn6j§i orientalistarakouskj, pfednf 
badatcl na poli kulturnich d^jin arabskych 
(♦ 13. bfezna 1828 v Penzingu u Vfdn6 — 
t 27. pros. 1889 ve Vidni). Zdhy oblibil si 
studium linguistiky, takie dokonav stadia 
prdvnickd vyznal se nejen v jazycich evrop- 
sk^ch (fran^na, angl., vlastina a novd fedtina) 
ale i orientdlnich (turedtina, perstina, hlavnd 
pak stard arabStina). ]'\i v t^to dob^ obiral 
se hojn6 studieni hlavng arabskych rukopisd 
dvorni knihovny. K. 1849 odebral se, obdriev 
stipendium vid. akademie v6d, do orientu. 
S vlastnim likolem, jfm2 byla topografickd 
studia DamaSku, spojil K. intensivni studium 
jazyka a literatury arabskd, zvlaStS horlivtS 
zdznamy d^laje o pamdtkdch literdrnich, ulo- 
ieni^ch v knihovndch a kollejfch. Zde poloiil 
i zdklad vlastni sv6 sbirky rukopisnJ. Aby 
i!ikol svdj snazc mohl prov^sti, zamSnil, pfi- 
stav V CafihradS, Sat evropsk^ za Sat orien- 
tdla. Na podzim r. 1850 uch^lil se K. do 
Kaira, by poznal i egyptsk]^ dialekt arabskt, 
iemui sloufila hlavnS plavba po Nilu. Ve 
velk6 meSitS kairsk^ poslouchal i v^klady 
domdcfch kapacit o arabStinS. Zatfm co l\. 
dlel V orientu, otcc jeho, podporovdn jsa 

V tom Hammerem, pokouSd se o to, aby 
dostalo se K-ovi professury vjchodnfch ja- 
zykfl ve Vidni. Otdzka setkala se s odporem 
filosoficke fakulty videftsk^, za to zfizena pfi 
videfiskg polytechnice professura vulgdrni 
arabStiny a svSfena K-ovi r. 1851 se vrdtiv- 
Simu. Ale ji2 po jednom semestru uznal K. 
beziiielnost sve professury a tak shlcddva- 
me se s nim r. 1852 ji2 jako tlumo^nikem u 
generdlniho konsuldtu v Alexandrii. R. 1857 
ustanoven vicekonsulem a r. 1859 konsulcm 

V Kairu, odkud r. 1862 jako vyhlednut^ ra- 
kousk^ delegdt pro mezindrodni evropskou 
kommissi dunajskou pfeloien do Galace a 
r. 1870 jako generdlni konsul pro Syrii do 
Beinitu s hodnostf ministeridlniho rady. 
R. 1871 povoldn do ministerstva zahranid- 
nich zdleiitosti ve Vidni jako referent pro 
konsuldrni zdleiitosti, z jara r. 1876 pak pfi- 
dSlen e^yptskd kommissi pro stdtni dluh 

V Kairu jako plnomocnik za Rakousko-Uher- 
sko. Zde byl to on, jeni dal podnSt k sesa- 
zeni rozmafil^ho chediva. R. 1880 vyzname- 
ndn K. fddem sv. StSpdna a souCasnS povoldn 
k fizeni sekce obchodn6-politick6 v zahra- 
niinfm ministeriu. V dervnu t. r. vstoupil K. 
do rady korunni jako rainistr obchodu, od- 
stoupil v§ak ji2 po pfil roce neraoha srov- 



120 



Kfemesnik — Kfemik. 



nati sv^ pfesvSdCehi s vnitfni politikou mi- 
nisterstva, jei obralo si ukolem smfr neb 
aspoft upokojeni jednotliv]^ch narodnosti. 
Odtud 2il V ^strani, v^nuje se zcela prdci 
vedeck^. Opravdovd vfedeckd iinnost K-ova 
poCind se jeho pobytera ve Vidni. Doba pfed 
tim jest dobou nei!imorndho sn^Senf material u, 
soucasnS bedliv^ho studia orientu na zdkladS 
vlastniho ndzoru. Hlavnim dilem K-ov^m jest 
jeho Culturgeschichte des Orientes unter den 
Chalifen (Videft, 1875 a 1877, 2 d.), dilo ne- 
obydejn^ seitSlosti na poll arabsk^ literatury, 
mnoholet^ho pozorovini a hlubok^ho pfe- 
m^Sleni, ieho2 zdsluha stdle vie a vice se 
uzndvd. Vedle b^in^ch otizek kultury mate- 
rialni i duSevni vSnuje K. velikou pozornost 
i v^voji statni organisace. Prflpravou k nfimu 
byla Geschichte der hei'rschenden Ideen des 
Islams (Lipsko, 1868), obirajici se ideou boha, 
proroctvi a stdtu, ddle Culturgeschichtliche 
Streifyuge auf dent Gebiete des Islams (t., 1873). 
Jin^ pfisp^vky, slou2ici obJasnSnf a prohlou- 
beni jednotiiv^ch otdzek hlavniho dila, ulo- 
2eny jsou ve zprdvdch videftsk^ akademie 
vSd, jejimi byl K. od r. 1876 dlenem dopi- 
sujicim, od r. 1878 skutedn^m. Poslednirai 
pfisp6vky toho druhu pfesel K. od iistfi 
arabsk]^cri dSjin kulturnich na pole srovn^- 
vaci: Studien \ur vergleichenden Culturgesch. 
vor\uglich nach arah. Quellen (Videfi, 1889 a 
1890, 4 seS.). V souvislosti s v^sledky studii 
na poll islamu dlu2no uv^sti i K-ovu studii 
Die Nationalitdtsidee und der Staat (Videft, 
1885) pj^es politick]^ raz, jim2 vyvolana. Na- 
psalC ji K. jako svfij nazor na n^rodnostni 
pom^ry rakousk^, sou6asn£ na od&vodn^ni 
sv^ho vystoupeni z ministerstva. V nazorech 
zde pronesen]^ch mo2no vice nei kdekoli 
jinde pozorovati, ktcrak studium d^jin a po- 
mSHL orientalnich pflsobilo na K-a. Idea du- 
Sevnflio a hmotn^ho spoledenstvi zajmov^ho 
vSech stdtnich ob£an& rakousk^ch, pfirozenS 
se vyvinuvSi, 2adajici v dAsledcich jako 
ochrann^ palladium nezadatelnou, proto2e pro 
staty ndrodn^ smi§en6 nevvhnutelnou ideu 
stdtni, jest K-ovi zakladnim kamenem rakou- 
sk^'budovy, jeni nesmi b^ti vyfiat, nema-li 
se celek sesouti. Z ostatni bohat6 dinnosti 
K-ovy uvadfme: Beitrdge \ur Geografie des 
ndrdl, Syriens {Wi6eii,lB52); Mittelsxrien und 
Damaskus (t., 1853) a Topographie von Damas- 
kus (t., 1855), jako v;^sledek prvd studijni 
cesty jeho do orientu; Ahlwardtem odsou- 
zen]^ Diwdn des Abu Nuwds, des grdssten 
Ijrr, Dichters der Araber (t, 1855); Aegypten^ 
Forschungen Uber Land u. Volk wdhrend eines 
lOjdhrigen Aufenthalts (Lipsko, 1863, 2 d.); 
tJber die sUdarab. Sage (Pal'if, 1866); Molld- 
Shah et le Spiritualisme oriental (t., 1869); Jbn 
Chaldun und seine Kulturgeschichte der isla- 
mischen Vdlker (Videft. 1879); Ober das Ein- 
nahmebudget des Abbasidenreiches vom J, 3o6 H. 
(t., 1887); tJber das Budget der Einnahmen unter 
Hdrun Alraschid (t., 1887); Ober die philosoph. 
Gedichte des AbuUAld Maarry (t., 1888) ; Beitrdge 
\ur arab. Lexikographie (t., 1883—84, 2 se§.); 
Ober meine Sammlung oriental, Handschriften 



(proddna do Anglie, t., 1885). Z textA arab. 
K-em vydan^ch uvddime; Description de 
VAfrique (Videft, 1852); Vdkidiho d6jiny v^- 
bojA Muhammedov^ch (Kalkutta, 1856); Die 
Himjarische Kaslden (Lipsko, 1865); Altarab. 
Gedichte uber die Volkssage von Jemen (t., 
1867). Dk. 

K^emeinik, Kfeme2nik, fami osada 

V Cechdch na temeni vrchu t. jm. (776 m 
n. m.), hejt. a okr. Pelhfimov, pi. N. Rych- 
nov; 8 d., 67 ob. £., 6 n. (1890), pout, kostcl 
N. Trojice, Skola. R. 1555 stdla zde dfevSna 
kaplidka, ji2 pr^ zalo2il pelhfimovsk^ MatouS 
Chejstovsk^, k nf2 hned s po^dtku okolni lid 
tak putoval, 2e ji2 za rok byla maid pro tolik 
poutnik^l, a proto obec vystav^la kapli novou 
a r. 1751 na jejim mistS postaven nyn^jSi 
kostel, z nejvetsich kostelft Ces. krdlovstvi. 
O N. Trojici dostavuje se sem na 10.000 pout- 
nikfl. Jinou jeStS pamdtnosti kfemeSnickou 
jest ob^asn]^ pramen ve studdnce, vyvSrajici 
na sev. libo^i horsk6 homole, objevuje se 

V bfeznu a nejvitSf je o svdtku N. Troiice, 
na^ei p^estane na dobro t^ci. Lid pfikUdd 
mu l^civou moc. Ve star^ch dobdch dolo- 
vdno na K-u na stfibro. 

Xfeiiii6it& kyselina viz Kfemik. 

Xfemiditaay viz Kfemik. 

Kfemik (lat a internacionaln6 silicium 
z lat. silex = kfemen; nhm. Silicium, t6i 
Kieself angl. silicon, franc, silicium) jest prvek 
nekovov^, jeho2 zna£ka jest Si, atomova 
hmota 28*4 (kdy2 O = 16). Jest to prvek po 
kysliku v povrchu zemsk^m, pokud tento do 
hloubi znime, nejrozSifenfejSi. Horniny kry- 
stalick6 maji 23— 367o k-u. Neni v pfirodS 
nikdy voln^, n;^br2 slou^en bucf s kyslikem 
jakolto kysli^nik kfemicit^ £ili kfemen SiO^, 
anebo s kyslikem a s kovy jako2to nadmiru 
rozmanit^ a cetn^ kfemi^itany, je2 jednak 
pfichazeji o sobS, jednak jsou hlavni sou- 
cisti hornin. Kfemen zahy byl pro svou 
tvrdost i vhodnost k lipravg skla od ostat- 
nich hornin rozezndvin (Bccher), zejm^na 
bylo ji2 V XVII. stol. ndpadno, 2e neSumi 
i!icinkem kyselin, v ohni sdm se nemSnf, Ie£ 
s jinymi latkami sklovit^ taveniny sk;^ti, 
i poklddan dlouho za zaklad vSecn zemin, • 
a2 se seznalo, 2e zasady nasycuje, jako ^ini 
kyslidniky jinjch nekovfl ^Tachenius kol. 
r. 1660), tak2e Lavoisier ji2 bezpedn^ tuSil, 
2e kfemen jest slou^eninou kyslikatou, ktc- 
rou Berzelius (1820) skutecn^ rozlo2il a 
z ni (1823) k. voln^ vyloudil. Ucinkem so- 
diku ve fluorokfemi£itan sodnat^ pfipravi se 
k. beztvar^, iako2to zahnSdl^ prdSek toliko 
ve fluorovodiku rozpustn^, v kysliku spa- 
liteln^, t^2 s fluorem prudce se slu^ujici. 
Jinak jest stdl^ a chemicky dosti nete^n^. 
Pfida-li se pfi vjrobfi k-u zinku neb alu- 
minia, nabfvi, se slitin tSchto kovA s k-em, 
z nich2 kyselinami kov se odstrafiuje i zb^vd 
k. krystalick^. Jsou to oSmistSny hutnoty 2*49, 
tyrdosti 7, kter^ prudkjm 2drem taji. Toliko 
sm^s kyseliny dusi^n^ a fluorovodiku je po- 
rusuje. T6i magnesium v 2aru vyluiuje z ky- 
slicniku kf emi^itdho k. (Vigouroux). — V slou- 



Kremik, 



121 



cenindch iest k. t6mhf bezv^jimeCnfi i^tyF- 
mocn^, jako uhlik, s nimi a s titanem tvofi 
k. pfirozenou skupinu prvkA 6tyfmocn;^ch. 
K. sdm technick^ho upotf ebeni posud nemd, 
za to slou^eniny jeho patfi k nejdflle2it6jSfm 
i nejrozSifen^jsim Idtkdm mineraln^m. 

V pfirod^ ncjoby£ejn6j§f slou^enina k-u 
jest kysliSnik kfemi^it^ SiO^, kter^ zndme 
beztvar^ i ve dvou rAzn;^ch modifikacfch 
krystalick^ch. Z tScbto nejzndm6j§i jest kf e- 
racn (v. t.)» krystalujfci hexagondlng, jeho2 
mineralogov6 rozezndvaji die zabarveni i ji- 
n^ch znamek pfeSetn^ odrfldy, jen2 zcela 
lirf slove kf iiCdl. Jest 2*6 hutnj^, tvrdosti 7, 
jevf dvojiom i cirkuldrnou pofarisaci. Ne- 
rozpousti se ve vod&, ani v kyselindch, mimo 
ve fluorovodiku, ani v louzfcb iirav^ch. Nef- 
prudSim 2drem roztdpi se v bezbarv^ skfo 
i he z n6ho tihnouti vldkna kf emennd, znaini 
pruinA ai i jen O'OOOl mm silnd (k i!i£elfim 
fysikdln^m). Kfemen jest t&t sou^dsti hornin 
nejrozSiren^jSich: 2u1y, ruly, bf idlice. Drobe- 
niro jich vznikd pfsek kfemenn^, pokr^vajfci 
dna moH, jezer, fek i povrch pouSti. Daleko 
vzdcnSjSi jest tridymit, rhombicki modifi- 
kace kysh^nfku kf emi^it^ho, v mladSfch hor- 
nindch pfichdzejfcf, toliko 2*32 hutnd. Trva- 
l^m ilhanim pfechdzi kfemen v tridymit, timi 
hutnota z 2*6 na 2*32 klesd. Beztvar^ kysli(- 
nik kfemi^it^ z pfirody jest podstatou opdlu, 
kter^ nejevi dvojiomu a jest jen 2*2 hutn^. 

KysliSnfk kfemi^it;^ taven s alkaliemi neb 
uhlicitany jich poskytuje hmoty sklovit^, ve 
vod£ rozpustn^, kter^ slovou vodni ski a 
a jsou kfemi^itany alkalii (kfemiditan sod- 
nat^, draselnat^). Z jejich roztokfl koncen- 
trovan^ch vylucuje kys. solni nadbyte^nd 
hydroxyd kfemiCitJ SUpH)^ (kys. kfe- 
micitd, orthokfemiditd), jako2to latku ro- 
solovitou, t^2 ve velk^m mno2stv{ vody roz- 
pustnou (dialysovan^ hydroxyd kfemidit^), 
Kter^2 roztok vysychd na jin^ hydroxyd kre- 
mi^it^ vzorce SiO^H^ (kys. metakfemi£itd). 
Oba ty hydroxvdy jsou prdSky bi\6, velmi 
kypr^, V alkalifch snadno rozpustn^. Mimo 
to zndme celou fadu s1o2it^ch hydroxy d& 
k-u, na pf. Si^O^Hi, SijOg//;, 5i,0.,//i, kter^ 
roo2no pojimati jako r%zn6 kyseliny kfe- 
mi£it^ (kyseliny polysiiikov^), nebot zndme 
slouieniny, kde vodiky tSch hydroxydA jsou 
zastoupeny i!ipln6 nebo £dstecn£ koyy. Pfi- 
rozen^ tyto kfemi^itany £ili silikdty 
tvofi podstatu pfe^etn^ch minerdlfl, na pr. 
olivin SiO^MgFe (odvozen;^ od SiO^H^, wol- 
lastonit 5iO,Gz (odvozen^ od 5i0,//,), steatit 
Si^O^^Mg^H^ (odv. od Si\O^^H^) atd. Jen kfe- 
roi^itany alkalif rozpouStSji se ve vod6. Velkd 
£dst ostatnich kfemiiitanA rozklddd se kyse- 
linou solnou neb sfrovou, pfi £em2 se ky- 
selina kfemi^itd vyluduje jako2to rosol neb 
jemn^ prdSek. Rozklad je z pravidla tim snazSi, 
iim elektropositivndjSi kovy a £im m^n6 k-u 
kfemiiitany obsahuji. Kfemi6itany kyselinami 
nerozlo2iteln^ (jen fluorovodik rozklddd kfe- 
miditany vesm^s) taviti nutno s uhliditany 
neb hydrdty kovu 2irav^ch, na£e2 se tave- 
nina rozklddd kyselinami. Vznikne toti2 kfe- 



miSitan alkalick^ a sfll t52k^ho kovu kyseli- 
nami rozlo2itelnd. — Teplota nutnd k rozto- 
peni kfemiditanfl jest velmi rflznd, z pravidla 
t(m vy§§i, iim bohatSi jsou k-em. Pfipravu- 
jeme xferoiditany tavfcc kyslidniky, hydrdty, 
uhlicitany (neb i jin^ soli) kovA s kysliCni- 
kem k^emicit^m (kfemenem nebo piskcm). 
NeboC kyselina kfemiditd v 2dru stdid vytis- 
fiuje poaobnS jako kyselina borovd ostatni 
kyseliny v 2dru m6n6 stdl6 ze slouCenstvi 
(naopak za studena mo2no kyselinu kfemi- 
£itou miti za nejslabSi kyselinu, nebot i ky- 
sli£nik uhlidit^ ji zvolna ze soli vytisftuje). 
To je podstatou v^roby skla, jemuz Ize kfe- 
miCitany rflzn^ch kovA t£2k;^cn dodati libo- 
voln6 barvy. Jako sklo jest v podstat6 kfe- 
mi£itan vapenato-sodnat^ nebo v^penato- 
draselnat^, jest porculan kfemi£itan hli- 
nit^. T6i strusky peci vysok^ch jsou kfemi- 
ditany (hlavnft zeleza^ a vznikajf podobn;^m 
zpAsobem. Materidl kfemidt^ ma ohromn^ 
v^znam v pf frod£ a pom£m^ k tomu v^znam 

V pfe£etn;^ch oborech lidske prdce. Kfemen 
a kfemiCitany sklddajici hominy jsou pod- 
statou skal 1 cel^ch horstev. Pozvoln^m a 
stffdav^m tiCinkem vody a vzduchu nastdvd 
drobeni a (spolupflsobenim kysliCnfku uhli- 
6it^ho ze vzduchu) i pozvoln^ rozklad i £d- 
stedn^ pf echod v roztok« Nenft kyselina kf e- 
miCita ve vod& naprosto nerozpustnd; znaC- 
n^jSim mno2stvim honosi se hork6 vody 
nSkter^ch krajin sopeCn^ch (Island, Nov^ 
Zealand), mal^m mno2stvim vStSina vod stud- 
niCn^ch, z nich2 obCas se kys. kfemi6itd sdzi 
(zkamen£liny kfemi£it6). Rostliny i zvifata 
pHbfraji ji ze zem6 i z vody, obiliny na pf. 
z ornice. Travdm doddvd ostrosti, pfimf jejich 
st^bla a otupuje srpy a kosy; jest v pfeslicce, 
bambusu, rdkosu §pan61skem i j. Jest v hou- 
bdch mofsk^ch, v ptaCim peff, tvoi^i kostru 
radiolarif ajem&ounk^ Stitky i skofdpky ba- 
cillarii i diatomacef. Jest to v podstate ma- 
teridl, z n6ho2 slo2ena jest hlina infusoriovd 
a t. zv. tripl, z nich2 onen 8]ou2{ k v^rob6 
dynamitu, tento k i!i£elfim le§ti£sk^m. U2i'- 
vdni md kfemen pfirozen^ k zbo2i ozdobni- 
ck^mu (kfiSfdl, polodrahokamy), k v^rob6 
skla, k tiCelfim stavebnim, k dla2b6, ml^n- 
sk^m kamenflm, brusflm, na vodni sklo, 
tmely atd. KfiSCdl pro ur£it^ lively hodi se 
k strojflm optick^m misto skla. 

tiCinkem kysehn zfedin^ch ve slitinu k-u 
s hofCikem tvofi se kfemikovodik SiH^^ 
kter^2 jest plyn na vzduchu samozdpaln^, 
shonijfci na kysliCnfk kfemiCitj^ a vodu. Po- 
jali tento plyn jako obdobu nejjednoduSSiho 
uhlovodfku methanu {CHA a sna2ili se upra- 
viti fadu slouCenin obdobn^ch organick^'m 
slou(^enindm uhliku. Ale jen nSkolik jedno- 
duch^ch Idtek zdafilo se zfskati (na pf. kfc- 
mikochldroform SiHCI^, obdoba chlbroformu 
CHClf), DA vod le2f patrn6 v chemickd po- 
vaze k-u rfizn^ od uhliku. — Spdlenim k-u 

V chldru neb ii£inkem chMru na kysli6nik 
kfemiCit^ v 2aru vznikd chl6rid kfemiCit^; 
SiCl^, kapalina bezbarvd, hutnoty 1*52, pfi 
59^ vroucf, prudk^ho zdpachu, na vzduchu 



122 



Kremikofluorovodikova kyselina — Kremnice. 



d^majfci. Vodou rozkl^dd se v chldrovodik 
a V kyselinu kfemiditou SiO^H^. — Pflsobe- 
nim fluorovodiku v kfemicitany neb v ky- 
sli6nik kfemiiit^ vznika plynn^ fluorid kf e- 
midit^ SiF^f vyvijejici se tudif vfdy, lepta- 
me-li sklo fluorovodikem. Pohodlnfe se upravf, 
zahfivame-li sm^s tlucen^ho ,skia a kazivcc 
(CaFf) s kyselinou sirovou. Ucinkem t6 ky- 
seliny v kazivec vznika fluorovodik, kter^ 
sklo rozklddd. Fluorid kfemiiit;^ jest plyn 
ostr^ho zdpachu, na vzduchu d]^majici,3'57krat 
hutn^jSi vzduchu, tlakem 30 atm. nebo ochla- 
zenim na — 107® kapalnSjici. Vodou okamiitS 
se rozkladd. Vyluduje se rosolovitd kyselina 
kfemi^ita SiO^H^ a v roztoku trva kyselina 
kf emikofluorovodikovd t\ fluorokfe- 
micitd 5i F,//,, kterd se zasadami poskytuje 
soli fluorokfemiditany ci fluosilikaty. 
Jezto fluorokf emiiitan draselnat^ SiF^K^ a bar- 
nat^' SiF^Ba jsou ve vod6 nerozpustny, slouii 
kys. fluorokfemidita jako zkoumadlo na soli 
draselnat^ a barnat^, davajic v jejich roztocich 
nerozpustnd ssedliny uvedcnjch fluorokf erai- 
iitanu. 

V 2dru sluf uje se k. s Cetn^mi kovy i s nS- 
kter^mi nckovy. Slouceniny ty slovou sili- 
cidy (na pf. silicidy 2eleza Fe^Si) i b]^vaji 
V maldm mnoistvi pfitomny v kovech hutni- 
cky vyrobenjch, kde se jim venuje pozor- 
nost, an valnfi meni dfileiit^ vlastnosti kovft 
(kujnost, taznost, pevnost atd.)i jinak podo- 
baji se karbidum (v. t.). O sob6 Ize je pfi- 
praviti 2ihanim k-u neb kyslicniku kfemici- 
t('tho s kovy, po pfipadc za pfitomnosti uhli, 
aby kov se ncokyslicil. Vhodna jest k tomu 
pec elektricka (Moissanova). Silicidy jsou kry- 
stalick^ latky zna^n^ tvrdosti i hutnosti a 
velmi stdl^ z pravidla i proti siln^^m cinidlfim 
chemick^m. SirSiho v^znamu nemaji posud 
mimo silicid uhliku, SiC^ kterj slove karbo- 
r u n d u m (v. t.)- — Poznavdme k. v sloude- 
nindch, iihajice je v perliice fosforecn^ (fos- 
fore^nan sodnatoammonat^); vylu^uje se 
bcztvar^ kysli^nik kfcmiiit^, kter^ perlicku 
jako jemna kostra prostupuje. OSc. 

Kf emikoflnorovodikovii kyselina viz 
Kf emik. 

Ki^emikovodik viz Kfemik. 

Kreml (Kpemjib), u Rusfi nazev vnitfni 
pevnosti mfistske, citadclly. O pflvodu slova 
toho ucenci ncjsou stejn(^ho minfini. A. Ku- 
barev a M. Pogodin zastavaji mincni, ic po- 
chodi od fee. vgriy^vog (pfikrj?), Karamzin od- 
vozoval je od slova KpeMeiiB (kf emen), kdeito 
P. N. Strojev a J. Grot od nazvu psovskc^ ci- 
tadelly »kromac, Pflvodnfi vnitfni pevnost 
mestska nazyvala se dctinec (v. t.). R. 1331 
pfipomina se poprve v letopise »kremnik< 
ve v^znamu nyn^jsiho k-u. Ka2de dflle2itC^j§i 
mesto V moskevske Rusi mfelo svfij k. Ncj- 
duleiitejsi jest moskcvsk;^ (viz Moskva). 
Vynikajici historicko-archaeologickj v]?znam 
ma l€i k. rostovskj a ni2egorodskJ. — Srv. 
Otdet o d^jatfeljnosti kommissiji po vozsta- 
novleniju drevnich zdanij v kreml6 Rostova 
Vclikago (Jaroslavl, 1885) a Pamjatnaja kniika 
nizegorodskoj gub. na 1890 god. 



Kremlev Anatoli j Nikolajevid, sou- 
dasn^ spisovatel a herec rusk]^, byl smfrdim 
souacem a advokdtem a jest zndm jako dobr^ 
tragick;^ herec v repertoiru Shakespearov6 
i spolupracovnik »Rus. Mysli«, »Ned61e« a j. 
£asop. O sobS vydal: Dramati^eskij genij A, 
5. Puskina (Kazaft, 1881); O tM otca Gam- 
let a I sekspirovskoj tragediji (t., 1881); Ga\eta- 
javUnije obidestvennoje (t., 1881, koroedie); 
I\brannyja stichotvorenija (t., 1887). 

Kremnioe, mad. Korm dcibdnya, lat. Cremn i- 
cium, krdl. svobodn6 a spolu hlavni horni 
mdsto V uherskc^m komitdt^ Barsu, v hlubok^m 
ddoli, obklopen^m sedmi vysok^mi vrchy, 
550 m n. m., tfi mile od BdA. Bystfice, na 
uhersk^ st. draze Budapest- Vrutky. Ml 9179 
obyv., z nichi 6534 katol. N6mc&, 2118 Slo- 
vak A a 527 Madarfi ; obyvatel^ nime^ti mluvi 
zde zvlaSC nesrozumitelnou mluvou, jako sou- 
sedni Krikehajci. M^sto skladd se z m^sta 
vnitfniho (jen 39 domA, z nichi 24 maji prdvo 
vinn^ho prodeje, ale za to povinnost pavovdni 
v tamnich dolech), kter^ i se zdmkem je ob- 
klopeno zdi, a z pf edmSsti. S vHq zdmku na 
pahorku leiiciho je £arovn^ pohled na m£sto 
i okoli. K. je sidlem okresniho soudu, mon- 
tanniho a hutnick^ho i!ifadu, sprdvy lesnick6 
a velkd mincovny, kterddfivcrazila kremnick^ 
dukdty, tecf v§ak mince vSeho druhu (se 
zna^kou K, B. die mad. jm^na m^sta) ; mimo 
to je tarn redlnd ikola, 4 nemocnice, spofi- 
telna, 2enskd prAmvslovd Skola, pak tovdrny 
na papir, hlinSn^ (r^mky, kameninu a karto- 
ndie. Na hlavnim ndmesti stoji radnice se 
znamenit^pfi m^stsk^m archivem a socha sv. 
Trojice z r. 1769. Ve star em hrad6 nedavno 
obnoven^ chrdm sv. Katefiny, kter^ i sc 
sousedni kapli sv. Ondfeje byl zbudovdn ok. 
r. 1250 a md dosud zachovan^ fresky z XV. 
vSku. M^stsk]^ farni chrdm Nanebevzeti P. 
Marie byl zbudovdn r. 1461 od m6stsk]^ch 
hornikA a potom n^kolikrdtc rozsifen a vy- 
zdobcn. Vedle mincovny vodotrysk s vysok Jm 
vodometem. K. nejvice je prosluld sv^mi doly 
na zlato a stfibro, dosud vydatn^mi, tfeba 
2c ncjbohatSi §toly jsou vyierpany; 12 Sachet 
a 15 pertoven pracuje zde dilem silou parni, 
dilem vodni. Voda vede se do K. kandlem 
24 /fm dlouh'^m, pr]^ ve XIV. v6ku zalo2en;^m, 
z turcansk^ho komitdtu. K odvedeni zpodni 
vody slou2i tunnel 15 km dl., zbudovany 
r. 1852 a vedouci ku Hronu. Mimo to ma 
K. tak6 velik^ vodovod vody pitn6. Ro6ni 
produkce kremnick^ch dolfi obndSi 40 kg 
ziata a 144 kg stfibra. Obyvatclstvo 7 vcs- 
nic okolnich, poctem asi 4600, narodnosti 
ponejvice ndmeck^, fivi se v^tsinou horni- 
ctvim. K. uvddi se namnoze jakoito nejstarSi 
mfesto V Uhrach a poslanci K. pr^ proto na 
snSmech uhcrskjch hncd za poslanci m^sta 
Budina seddvali. Jisto jest, 2e r. 1100 krdl 
Koloman K-ci jako krdl. svob. mSsto potvrdil. 
R. 1142 plenili zde Tatafi, nace2 r. 1328 krdl 
Robert potvrdil prdvo a v;^sady raSsta a da- 
roval mu pddu na 2 mile do okoli sdhajici. 
V r. 1224—33 utrpcla K. od cesk^ch Husitfl. 
mnohcm vice v§ak v tureck;fch vojndch a 



Kremnitzova — Kremze. 



123 



V nasledujicich dlouh^ch bouh'ch uherskych 
Bocskayovcft, Bethlenovcfi^ T6k61yovc5 a Ka- 
k6czyovcfl. 15. dubna r. 1777 mfisto lehio 
z vetsi ^asti popelem. Jm6no K. odvozuji 
jedni od kfemcne, t. j. kfesaciho kamene, 
jakych je v okoli K. mnoho, jini op6t z n6m, 
a sice od saskeho m^sta Krimnit^^ odkud 
prvni hornici sem pfiSli. Pravd^podobnSjSi je 
slovansk^ pfivod K., neboC Sasici pfiSli sem 
a2 ve XIV. a XV. vcku. K. cti jako svou 
ochranitelku sv. Katef inu, jejii obraz mi tak6 

V erbu. Gh. 
Kremnitzoyii Marie, spisovatelka n£m. 

(* 1852 V Greifswalde), pfesidlila se se sv^m 
chot^m r. 1875 do BukureSti, kde spolecnfe 
s kralovnou Alibttou (Carmen Sylva) vydala 
pfekladyz rumunstiny pod titulem Rumdnische 
Dichtungen (3. vyd. 1S89) a pod pseudonymem 
Dito a Idem romdny Aus \wei Welten (2. vyd. 
1886), Astra (3. vyd. 1887), Feldpost (1887), 
tragddii Anna Boleyn (1886). Sama vydala: 
Carmen Sylva^ ein Lebensbild (1882), roman 
Ausgewanderte (1890), Fluch der Liebe (1880), 
Ein Furstenkind (1883) a jin6 z rumunsk^ch 
latek cerpan^ noveliy a skizzy. 

Kremometr viz Crdmometr. 

Kremonky zovou se vSeobecnS vzacn^ 
housle italskd, kter^ zhotoveny byly ve stol. 
XVII. V CremonS od proslul^ch ndstrojaf- 
sk]^ch rodin Amatiovy, Stradivariovy a Guar- 
ncriovy (viz Housle, str. 703). 

KrempelJ Anton, spis. slovinsk^ {* 1790 
u Radgonv ve St^'rsku — f 1844), byf farafem 
malonedefsk^m a sepsal krom6 n^kolika knih 
naboiensk^cn d^jiny St^rska pod ndzvem 
Dogodovstina itajerske \emlje (St Jr. Hradcc, 
1844). 

Kremple, psada ve Slezsku, hejt. a okr. 
Tcsi'n, fara a p5. Dol. Bludovice; 22 d., 175 
obyy. pol. (1890). 

&remji, mSstys des. a okr. mSsto dolnorak., 
viz Kfemie. 

Kremser Eduard, hudebnik n6m. (* 1838 
ve Vidni), absolvoval v rodiSti sv^m konser- 
vatof a od r. 1869 dinnjm jest jako sbor- 
mistr muzsk^ho spolku pSveck^ho a spolu- 
feditel »Spole6nosti pfatel hud.«. Jako skla- 
datel u^inil se znamjm ^etnjmi pisn^mi, klav. 
kusy a sbory, jmenovitS vSak operetami: Eine 
Operette, Der Botschafter, Der Schlosserkonig 
a Der kritische Tag, 

Krenuler viz Krom£fi2. 

Kremsmiiiuiter, mestys v hejt. St^rsk^m 
V Rakousich nad £n2i na fece Kremzi a na 
drize Kremsthalsk^ (traf Linec-K.-Klaus- 
Steyerling), ma 1048 obyv., velik]^ pivovar, 
tovdrnu na iokolddu a valnd dobyt^i trhy; 
z ili^adA: okr. soud, po§tu, telegraf a m6stskou 
spof itclnu. Slavu K-u tvoh' benediktinsk(5 
opatstvi krcmsmusterskd, samo v sobS 
s kostclem a klastercm svjm jakoi i pfileh- 
IJmi budovami jsouc malj^m m^stem v m^stS. 
Velika jeho budova vypma se na lev^m bf. 
f eky Krem2e na vrchu nad mSstem. Posledni 
Agilolfing Thassilo II. BavorskJ zalozil je 
r. 777 a Karel Vcliky bohatS je nadal darovav 
mu blizk<S jczcro Albensce s cclym pobfeiim. 



Pozddji opatstvf trpSIo siln§ vpady Madarft 
a teprve od r. 1007 za cisafe Jindficha II. 
zacalo rychle vzkv^tati, tak 2e dnes path' 
kla§ter k ncjbohatsim v Rakousku. Do jeho 
obvodu patf I 22 far. Kla§ter sam je z X VIII. st. 
a obsahuje pfedem kostel s krasnjm por- 
tdlem, 12 oltafi a p^knymi obrazy, mezi nimii 
vynikd obraz J. A. Wolfa na hi. oltafi, pak 
klenotnici s prosluljm poharem Thassilovym 
fedenjm Thassilokelch nebo Stifterbecher a 
velk^ sal zvanj cisafskj; knihovna opatstvi 

V sdle 77 m dlouh^m mi na 70.000 svazkfl, 
1800 rukopisfl a 2000 inkunabulf. Hv^zdarna 
52 m vysokd a o samot^ stojfci (z let 1748 a2 
1758) mi. osm pater a vedle krasn^ observa- 
tofe se znamenitjmi nastroji sbirku.pfirod- 
nickou, obrazy, rytiny a mince. V nadvofi 
stoji p^t bassind s krdsn^mi sochami a skulp- 
turami. KlaSter vydr2upe vy§si gymnasium 
s konviktem. V opatstvi od jakiiva s oblibou 
pfistoviny byly vfidy a umdni. Srv. Weiss- 
bacher a Hartenschneider, Das Dekanat Alt- 
miinster mit den Pfarren des Stiftes K. (Topo- 
graphic dcs Erzherzogthums Oestereich Abth. 
3, Viden, 1835, 3 sv.); Hagn, Wirken der 
Benediktinerabtei K. (Linec, 1848). Gh, 

Kf emyi, K f e m $ s (Kremusch), farni ves 

V Ccchach, na temeni hory t. jmdna, hejt. a 
p§. Teplice, okr. Bilina; 63 d., 58 obyv. d., 
484 n. (1890), kostel sv. apolt. Petra a Pavla 
(ve XIV. stol. far.), 2tf. §k.. telegraf, mlyn. 
Alod. statek K. a Kostomlaty (1604*7 ha) se 
zamkcm, dvorem, pivovarem, cihelnou, vj- 
robou drendiovjch rour a hnSdouhel. doly 
naleii Jan a hr. Ledebourovi. As ctvrt hodiny 
smSrem k BilinS letohrddek Tuchelburk, sev. 
K-e letohradek Ladenburk,naIe2irovnS2 Lede- 
bourflm. Ve XIV. stol. byla K. sidlem rodiny 
z K-e, v XVI. stol. sed^li na tvrzi Kozelkov^ 
ze Hfivic. R. 1595 koupil polovici tvrze a vsi 
od Lytkyfe K-e ze H. Jan llburk z Vfesovic. 
Wolf Karel ml. Vfesovec z Vfesovic a z Dou- 
bravsk^ Hory podporoval odbojn^ stavy na 
pod. valky 301 et6, nace2 jm6ni jeho z trestu 
od krdl. komory ujato (1622) a prodano (1624) 
kral. prokuratorovi Vdclavu Vidunovi Obite- 
ckemu z Obitec. Potomkflm jeho K. pro dluhy 
prodana (1630), nacei drieli ji rflzni majet- 
nici, konedn§ koupila (1770) ji Vil. hr. V6i- 
nikovd a spojenou s Kostomlaty odkazala sv6 
dcefi Antonii provd. Ledebourovi. Zanikla 
(1623) fara obnovena (1706) i s far. kostelcm. 

Kfemie (Krems): 1) K., mestys v Cechdch 
na potoce t. jm^na v hejt. a okr. krumlov- 
sk^m; ma 92 d., 719 ob. L (1890), far. kostel 
sv. Michala arch., 5tf. §k., detnickou, poSt, 
telegr. a 2clcz. stanici spot. Rak. mist, drah 
(C BudSjovice-Zelnava), 6 mlj^nfl, popl. dvflr. 
K. je stfediskem v^roby dfev6n6ho hospo- 
ddfskdho zboii, zejm^na dfevikfl. Tam, kde 
dnes se fika na »Hradi§ti«, stdvala tvrz, rodn^ 
sidlo rodiny z Kfemic, z nii byl hcjtman ta- 
borsky Jan Smil od Oldficha z Roiemberka 
na Krumlov6 umofen^, jcni pak od jeho 
syn5 koupil K-ii s n^kolika vcsnicemi. Synov6 
Oldficha z Roiemberka prodali (1451) dvflr 

V K-2i s podacim kostclnim bratfim z Chi urn u. 



124 



Kremzska b61oba — Kfenov. 



Na to drfeno m^steCko tehdy K ke Krumlovu 
a tvrzi§t^ s kostelem a dvorem ke Chlumu. 
R. 1787 i chlumskd tist K. pfikoupena ke 
Krumlovu. K. b^vala za staroddvna mSste- 
ckcm, ale casern zpustla na pouhou ves. 
R. 1840 velkou ^dsti vyhofela. R. 1863 pov^- 
Scna op6t na m^stys. 

2) K., mSsto a sidlo hejtmanstvi kfem2- 
skcho, soudu krajsk^ho a okresniho v Ra- 
kousich pod Enii, 60 km zipadn^ od Vidn6, 
nedaleko lev^ho bfehu ^sti feky Kremie do 
Dunaje a na tratich K.-Alsdorf rak. st. drdhv 
a K.-Herzogenburg rakousk^ spole^nosti drah 
lokalnich. Leii pifvabn^ na i!ipati Mannharts- 
berku u Dunaje, kter^ Sumi skoro pfimo pod 
hradbami kremisk^mi a zdhy u^inil K-2i £il^m 
mSstem obchodnim i prflrayslov^m. S pfed- 
m^stimi Und, Kremsthal, Hohenstein a Gar- 
tenau, s nimii K. je spojena dvSma mosty, 
iiti 11.042 ob. Ve mSstS je pS., telegr., 4 ko- 
stely, radnice s archivem, muSeem (z r. 1884) 
a m^stskou knihovnou, gymnasium, redlka, 
uiitelsk^ listav, vinickd a obchodni Skola; 
V prdmyslu vynikd K. fabrikaci oceli, octa, 
a zejmdna hofcice zvan6 krem2sk^; jist^ drub 
zemin spracuje se na tak fefenou kfem2skou 
bftlobu. VinnJ vrch Frauenberg u K. jako vd- 
bec vSechen okoln{ kraj rodi v^te^nd vina ra- 
kouska. Dunajsk^m pfistavcm kfemiskfm je 
vlastnS m^sto Stein, 2 km od K. Mezi K-2i a 
Steinem le2i zmfnine pfedm6sti Und (odtud li- 
dov^ vtip: >Krems und Stein sind drei Orte«) 
s b^val^m kapucfnsk^m kldSterem, kter^ je 
led* pfemSnSn ve vojensk^ Spitdl. Na prome- 
nade vc Steinu pomnik pom. podm. Schmidta, 
kter^ zde padl v Sarvdtce s Francouzi r. 1805. 
V^Se na Dunaji mezi K-2i a Melkem pfekrdsn^ 
lidoli Wachau. — K-2i obldhali ji2 r. 1485 
Uhfi, r. 1645 dobyli ji §v6dov6, na5e2 r. 1646 
dsafSti jim ji vzali; r. 1741 zde pfeSli Dunaj 
Bavofi pod hr. Tdvringem; r. 1805 postfileno 
silnfe od Francouzfl. -— Okr. hejtmanstvi 
kfem2sk6 md na 115132 km* 84.249 obyv.. 
153 obci a 329 mist; okrcsni soudy Gfohl, 
K., Langenlois, Mautern, Poggstall a Spitz. 
Srv. Kinzl, Chronik der StSdtc Krems, Stein 
u. dessen Umgegend (K., 1870); Kerschbau- 
mcr, Gesch. d. St. Krems (t., 1885). Gh, 

KfemisU Mloba viz BSloba str. 700. 

Kfen, botan., viz Armoracia. K. p^stuje 
sc pro v^nosn^ kofen, v^znadn^ sladkou 
Stiplavou chuti, v mnoh^cn krajindch i ve 
vclk^m, na pf. v Cechach u Malina. Nejvhod- 
n^iSi pro kulturu jeho jest vyslunnd poloha 
a clobfe rigolovand, hlubokd, kyprd, humosnf. 
pis^ito-slinita pfida se zpodinou prosakavou. 
Pole, na n£m2 se k. pustule, ro£n6 se hnoji, 
ncjl^pe kravskou mrvou. Z jara se jeSt^ pole 
dobfe zryje a kdy2 se pflda trocnu slehla, 
sdzejf sc do fad v2dy ve vzddlenosti 80 cm 
fizky z vedlej§ich kofenfl (Fechser), asi 25 cm 
dlouh^ a jako prst nebo aspoft jako brk tlust^ 
do Sikm^^ch dir, tak2e vrsek jejich jen mirnfi 

i'est zemi zakryt. Zem£ sc pak fddn^ pfitla6'. 
tdhem l^ta okopava se i plcje, konccm ^crvna 
se obnazf kofeny, a vedlejSi kof inky odstrani 
sc do hloubi as 30 cm, Na podzim se bud 



V prvnim nebo pfiltim roce vybfrajC koPeny 
ku potfebS a prodeji a vedlejSi kofeny od?e- 
zan^ ulo2i se pro jarni setbu na zimu ve 
sklep£ do pisku. Na 1 ha b^vd 24.000—26.000 
kof enfl, 30—35 cm dlouh^ch, 2*5—5 cm siln^ch 
po 0-25— 1-5 kg t€2kjch. Sit. 

Kfen: 1) K. F. K., pseudonym, viz Z go- 
da Fr. 

2) K. Jan, tajemnik >Ceske Obce Sokol- 
sk^c (• 1872 V Telii\ studoval ni2§i redlku, 
potom rok prdva a av^ l^ta jako mimofddn^ 
posluchai filosofii. Sd^astnil se praci sokof- 
sk^ch a napsal do das. >Sokol€ fadu dlankfl 
o t^locviku a jeho dAle2itosti. V >2ensk^m 
svStSc otiskl delSi svoji praci O vy-chovi re- 
ckfch fen (1898), v Rddci sokolsk6m O fcrq/i, 
Prapoi\ Pfehledceskf-chspisti tilocvl^nfch (1896), 
v >Cesk^m Liduc U ukolech lidu ieskoslovan- 
skeho, liryvek z vftSiho dila, kter^ je pfi- 
praven k tisku (1898). Ddle psal do >V£st- 
niku sokolsk^hoc, do slavn. listu 2upy plzefi- 
sk^, do pam^tniho listu k sletu sokolsk^mu 
na Moravfe (1898), do >Nivy€ (1896), dennich 
listfl pra2sk^ch a j. Beletristick^ prdce oti- 
skuje s pseudonymem Jan Maria StdSa. 
R. 1898 vydal broSurku Fr, Palack^, ddle 
spis Tilesnd evident a intelligence (1898) a Ideje 
ieskoslovanskiho sokohtva (Val. Mezifidi, 1898). 

V tisku nal^zaji se jeho novelly. 
Kfen&fov, ves na MoravS, hejt. a okr. 

Vel. Mezih'6', fara a pi. Osova Byteska; 50 d., 
289 obyv. L (1890), hdjovna a myslivna Rohy. 

Krenau, ves v Cechdch, viz Kfenove. 

Kfenek, Chfenfky, ves v Cechdch pH 
Labi, hejt. Karlin, okr. Brandos n. L., fara 
St. Boleslav, p§. Kostelec nad L.; 53 d., 
316 ob. t. (1890), pleteni proutSnJch koSikfl. 

Kfenek Frantiiek, spis. £esk;^ {* 1834 

V Kard. feeiici — f 18S8 v Bdftsk6 Bystfici). 
Gymnasium navSt^voval v Jindf. Hradci, filo- 
sofii V Praze a po nedlouh^m pobytu v kld- 
Stefe byl (1857) gymn. uiitelem v Bdft. By- 
stfici. Byl horliv^m uditelem, pf eklddal z n£m- 
diny a frandiny n^kolik div. kusfl, z nich2 
nSkter^ vysly tiskem r. 1852 v Jindf. Hradci 
a »Pra2. Noviny« r. 1857 pfinesly pilv. jeho 
prdci O Johamtech v Cechach, 

KrenelovaiUt zeff viz Cr^neau. 

Kf enioe : 1) K., Ch f e n i c e, ves v Cechach, 
hejt. 2i2kov, okr. kicany, fara SluStice, p§. 
B^chovice; 55 d., 401 obyv. 6. (1890), popl. 
dvilr. Stdvala zde tvrz. — 2) K., K Sen ice, 
ves V Cechdch, hejtm. a okr. Pfestice, fara 
a p5. Chuddnice; 46 d., 305 obyv. t, (1890), 
kaple P. Marie a popl. dvflr. 

Kfenl6n4, Chfcnicna, ves v Cechdch, 
hejt. Pfibram, okr. DobfiS, fara ZivohouSt, 
ps. N. Knfn; 19 d., 123 ob. t. (1890). Statek 
K. nale2el od ncpamcti ke klastcru sv. Jana 
Kft. na Ostrove, potom ho nabyl (1753) hr. 
Bubna, r. 1828 Vacl. Lhotsk^, r. 1848 koupil 
jej sv. p. Korb z Weidenhcimu. 

Kreniiov {Krdneshof), ves na Moravc, 
hejt., okr. a fara Mor. Sumpork, pS. Vikdfo- 
vice; 25 d., 251 ob. n. (1890), mlyn. 

Kfenov: 1) K., Kfcnovd, Chfenovy, 
osada v Cechdch u Troskovic, hejt. a okr. 



Kfenova — Kreolovi. 



125 






Turnov, fara Mlad^jov, pi. Rovensko; 18 d., 
96 ob. L (1890). — 2) K.. chybng Grunava 
(Grdna), ves t, hejt., okr. a pS. Plan^, fara 
Otin; 17 d., 95 ob. n. (1890), popl. dviir a 
ml^n. — 8) K., Kf enovy, Chf enov, Chf i- 
nov, ves t. nad Radbuzou, hcjt. a okr. Hor§. 
T^n, fara a p5. Staftkov ; 37 d., 209 obyv. 6.. 
19 n. (1890), popl. dvflr a ml^n. Ves pflvod. 
rozd^lena na n^kolik vladydich sed^ni. 

4) K., ves na Morav6, viz Kf elov. 

Uenov4 (KrdnauY m^stys na Morav£, 
V hejt. a okr. moravsko-tfebovsk6m, md 111 
d., 21 ob. £., 916 n. (1890), far. kostel sv. Jana 
Kft. (1484 far.), 3tf. §k., po§tu, ml^n a my- 
slivnu. 

KfenOT^ {Krenau), ves v Cechdch, hejt. 
Krumlov, okr. a p§. ChvaUiny, fara Kdjov; 
40 d., 40 ob. £., 309 n. (1890^ doly na tuhu, 
3 mli^ny, popl. dvfbr s ov5mem a cihelna 
Adolfa tai, Schwarzenberka. Kde nyni Kfe- 
novsk^ dvflr, stdvala pr^ ves. Ves dostala 
se r. 1263 klditeru zlatokorunsk^mu, na£e2 
od XV. stol. byla pf i panstvi krumlovsk^m. 

KfenOTloe: 1) K., Chf enovi ce, ves v Ce- 
cfadch, hejt., okr. a p§. C. Bud6jovice, fara 
Dubnd; 54 d., 298 ob. d. (1890), popl dvflr. 
VySata a BuSek z Machovic vvmenili (1382) 
K. od kr^. komory za ves 2lukov a drieli 
'e ke tvrzi Machovicflm. R. 1687 dostaly se 
panstvi hlubock^mu. — 2) K., Chf e no- 
vice, far. ves t., hejtm., okr. a pS. Lede^; 
57 d., 477 ob. i. (1890), kostel sv. Vdclava 
(1358 far.), .2tf . Sk. a na Sdzavi ml:^n. R. 1134 
ai 1139 svgtil zde biskup praisk^ Jan reli- 
kvie zdejSiho kostela. U kostcia stdvala tvrz, 
na niz pfiporoinaji se Zru£ti z Chf en o vie. 
Zanikli (v XVII. stol.) fara pov^^Sena (1857) 
op^t na faru. Opoddl na Sdzav^ stdval Ch f e n o- 
vick^hrad, rodn6 sfdio rodiny z Chf eno- 
vic. Fo£. XV. stol. pfipomind se na hradS 
Hanu§ Otlinger, d«Lle Kunrdt Naz, m^StSnin 
kutnohorsk^, jen2 se stal pfedkem Nazfl 
z Chf en o vie. R. 1544 byl hrad pust^ a pfi- 
sluSel ke hradu lede^sk^mu. — 8) K., osada 
t. u Bezmife, hejt. Sedldany, okr. Votice, fara 
Vojkov, p§. Kos. Hora; 21 d., 138 obyv. c. 
(1890), samota Kloko^ov. 

4) K., ves na Morav£, hejt. Krom£fi2, okr., 
fara a pS. Kojetin; 118 d., 645 ob. L (1890). 
fil. kostel sv. Jana, 2tf. 3k. — 6) K., ves t, 
hejt. Vyskov, okr. a fara Slavkov; 205 d., 
1092 ob. 6., 39 n. (1890). kostel sv. Vavfince. 
4tf. 3k., pi., stanice sev. dr. cis. Ferdinanda 
(Brno-Nezamy slice), popl. dvflr. 

Kf enOTidlOTi ves v Cechdch u V. Hef ma- 
nic, hejt. Sedlcany, okr. Votice, fara Jesenice 
(tist. Vojkov), pS. Smilkov; 18 d., 134 ob. L 
(1890), samota Hory a Vozcrovicc. 

Kfenovy, ves £eskd, viz Kf enov 3). 

Kreiuidorf, ves slezskd, viz KorAnov. 

Kfenftvkyy ves na Morav^, hejt. Prostejov, 
okr. Plumlov, fara Myslejovice, p5. Uriice; 
47 d., 242 ob. L (1890). 

Kreoliny jsou vedlejSi v^robky pf i iHcm 
fenolu. Kdy2 fenol oddestilloval, pfiddvajf 
k t£2k^m olejflm dehtov^m pryskyf ic a m^dla, 
pokud se rozpouSt^jf. I vzniknou kapaliny 



dehtovit^, a2 houStky syrupu vice m^nS tmav& 
zabarven^, pdchnouci dehtem a slou^eninami 
aromatick^mi, jich2 podstatou jsou aromatickd 
uhlovodiky, alkalick^ soli fcnolfl, m^dla a n£* 
kdy nico alkoholu. K. rozpouSt^ji se v 6theru 
i V siln^m lihu oby£cjn^m, ne viak v li'hu 
dfevn^m. S vodou poskytuji stejnom^rnou 
ml^5n6 vzhli2ejici emulsi a sta£i 1 kapka k-nu 
ku zkaleni 250 g vody. T^2 s vodou okyse- 
lenou, alkalickou i s givcerinem vznikaji 
emulse. K. jsou y^borna antiseptika, jef 
oproti fenolu tim jsou ve v^hodS, 2e jsou 
m6n$ jedovata. Ji2 VtVo*^^ ** 27oni emulse 
ve vod6 p&sobf &£innl. OSc. 

K-nu u2ivd se v l^kafstvi jako hmoty 
desinfek£ni ve vodn6 emulsi. Vyrdbi se de- 
stillaci dehtfi kamenouheln^ch, neni hmota 

t'ednotni a proto neni celkem spolehliva. K-in 
>yl doporucen jako n^hrada karbolu, nejsa 
pr^ jedovat, co2 nesrovndvd se s pravdou,^ 
nebot pfi delSim nebo energick^m u2ivani 
k-nu jevi se pfiznakv otravn^. Antiseptick^ 
ii£in jeho jest slabSi karbolu nebo sublimdtu. 
Pfi chirurgick^ch operacich vadi tim, 2e roz- 
tok jeho jest kaln^, 2e povl^ki rcinu, nice,, 
ndstroje a j. nepfijemnou jako m^delnou 
vrstvou a 2e otravnosti svou jest nebez- 
peien. Pe^, 

KreolOT^y v^raz ze Span. crioUo, ktery 
znamend ka2d^ domorod^ individuum cizf,. 
tedy i barcvn^ ragy vflbec. AvSak v^razu toho- 
u2ivd se jen o Evropanech a o dernoSich 
rozen^ch v n£kter]^ch ddstech Ameriky a o po- 
tomcich Span, a port, kolonistfl na zdp. po- 
bfe2i Afriky a v Indii. Na ostrovech antill- 
sk^'ch vSichni £erni i bili rozeni na ostrovech. 
slovou k. proti kolonistflm rozen^j^m v Evrop^, 
ktef 1 slovou chapctones. V Mexiku (a i jinde)« 
k. jsou (^ist^ krve {sangre aiut) a nove pfi- 
byl^m kolonistflm evropsk^m fikaji tarn po- 
sml§n6 gachupinos (z azteck^ho slova gat' 
sopin^ t. jezdec, vlastnS polo dlovdk, polo- 
kdft). K. brazil §ti, t. j. bSloli domorodi v Bra- 
zilii, fikaji si Brasileiros na rozdil od Portu- 
gueses legitimos, Portugalcft rozen^ch v Evro- 
p6; prvi jsou ftlhos da terra^ druzi filhos do 
reina. Pf es svoje tvrzeni k. nejsou nijak >modr6 
krve«, t. j. disti anesmi§eni. Mnozi autorov6 

i'menuji k-ly vSecky potomky b^lochfl s mulat- 
[ami neb jin^mi beloSkami indick^rai. Kvartc- 
rony a kvinterony kreolsk^ dasto nclze rozc- 
znati. Ku k-lflm pocitajt se tak6 Lad i no v 6 
V Guatemale a Nicarague. K. jsou obyc^ejn6 
\\d6 silnf, dobfe rostlf, Svi2ni, odhodlani, zivi. 
a duchaplni, plni obrazotvornosti, nSkdy tak6 
dom^Slivi, nestdli amalicherni; v§ichni vyni- 
kaji siln^m vlastenectvim lokdlnim. Jest nS- 
kolik jazykfl kreolsk^ch, jimi2 mluvi zejm(^na. 
k. £erni. Jsou to um^ld podfedi v tropi- 
ck^ Americe, jak^si jargony, asi jako lingua, 
franca pfi Stfedozemi, smiSeniny spanSlStiny, 
franiiny a anglidiny. Srv. A. Coelho, Os Dia- 
letos romanicos on neo latinos in Africa, 
Asia e America; >Boletin Soc. de Geographia 
de Lisboac 1884—1886; Oclsner-Monmergue^, 
Der Kreole (Berlin, 1847); Thomas, The the- 
ory and practice of Creole grammar (Port 



126 



Krcon — Krepidoma. 



of Spain, 1869); Saint-Quentin, £tude sur 
la grammaire crdole (Pafii, 1872V GK 

Xre6n v feck^m mythu: 1) K., syn Ly- 
kaithfiv, krdl korinthsk^, chot Meropy, s nil 
m^\ synaHippota a dceru Kreusu nebo Glauku, 
pfijal u sebe lasona a M^deiu, co2 se stalo 
pfi^inou jeho a dcefiny zhouby. — 2) K., 
syn Menoikeflv. Kdy2 oba synov6 Oidipovi 

V souboji padli, pfevzal vlddu a vyhnav Oidipa 
zakdzal mrtvolu Polyneikovu pohfbiti, £emu2 
se vzepfela Antigon^ (v. t.). klk. 

KreOBOli Cgf/j^O, ii rozvedenS C^H^{CH^ . 
OH. OCH^, jest chemickou povahou derivdt 
pjTokatechinu. Jest obsaien v dchtech dfev- 
n^ch, zejm6na v dehtu dFeva bukov6ho, i jest 
stilou souddstkou kreosotu (v. t.). i6i 

V destilldtu pryskyfice guajakov^ jest obsa2en. 
K. jest kapalina dird, pfi 219® ai 220<> vrouci, 
aromaticky pdchnoud, pramdlo rozpustni ve 
vodS. OSc. 

Kreosot jest sm6s aromatick^^ch Idtek po- 
vahy fenolfl a jich methyl aetherfl, obsaiend 

V dehtech dfevn^ch, hlavnfe v dehtu dfeva 
bukov6ho, odkud se pfi destillaci po frak- 
ci'ch ziskdvd. Ve sm6si t^ hiavni sou^dsti jsou 
kreosol C^H^^O^ (v. t.) aguajakol CjH^O^. 
Mimo to jsou tarn methylkreosoly, kresoly, 
xvlenoly a j. Ve v^robcich z Por^nska pfe- 
vfadd guajakol, v moravsk6m k-u a bezpo- 
chyby i v anglick^m kreosolu. K. jest kapa- 
lina cird, bezbarvd a2 za21outld, Idmajici siln^ 
sv6tlo, pronikav^ho zdpachu, kter^ pfipomini 
kouf; hutnost bif'vd v mezich 1*04 a2 1*08. 
Na svStle pomalu hnfidne. Ve student vod^ 
se rozpouSti mdlo, hork6 vody potfebuje 
as 12 c. k roztoku, sama t6i neco vody roz- 
pouSti. Salkoholem, aetherem a chldroformem 
mi'si se v ka2d^m pom^ru. Okolo 200® podind 
vffti, hiavni podil pfcchdzi do 208®, dalSi po- 
dfly a2 do 220®. Chutna nad mfru pal£iv6, na 
kfizi pAsobi bil6 skvrny. OSc. — Mimo k. ze 
dfeva bukovdho vyskytuji se v obchodS t6i 
k-y pfipravene z jinjcn dfev, zejmcna z boro- 
vicc, neb i dokonce z dehtu kamenouheln^ho, 
kter6 maji slo2eni a tedy i liiinck odchyln^. 
Ale i prav^ k. ze dfeva bukov^ho neni v2dy 
stejn6 slo2cn a nemd v2dy stejn^ li^inek. K. 
pdsobi podobn6 jako fenol, ale slabdji, jest 
dosti dobrd antisepticum a zamezuje v zfe- 
dSni Vaooo v]Jvoj bacillfi tuberkulosnich. Pfi- 

J)isuje se mu pf izniv^ vliv na prflbeh tuberku- 
osy, na zazivdni a odstraftovdni hlenu z prfl- 
du§ek. U2ivi se ho pfi tuberkulose, chroni- 
ck Jch katarrhech plicnich, proti ddveni, zevn6 
jako antiscptica pfi hnilind zubCi atd. Js, 
Krep, tkanina hcdvdbna, viz Crdpe. 
Kfepel4f {Cams familian's extranus)^ my- 
sliveck^ pes pro lov kfepelek. 
Kf epeleo, vcibni^ka napodobujici hlas kfe- 

{>elky (samicky) k pf ivabeni kf cpele (samef ka). 
est to zvldstni piSfalka s ko2en^m miskem, 
:ter^ je vycpan 2in6mi. Poklepcm prstu na 
mi§ck vydava piSfalka hlas podobny kfepel- 
6imu tlukotu. &n. 

Kfepelka: 1) K., Cotumix, nejmen^i rod 
kur se zobdkem kritk^m, u kofene ponSkud 
pov}^§en}^m; 3. — 4. Ictka jsou nejdelsi, vclmi | 



krdtk^ ocas z 12 per pfikryt jest i!ipln6 kry- 
cimi p^ry; krdtk^ b^hdk desti^kovan^ jest 
bcz ostruhy a zadni prst vclmi krdtk]^. Z 25 
druhfl jest jen jedinj, k. obecna (C dactyli- 
sonans), po stfedni Evrop6 a Asii rozSifen^, 
ostatni ob;^vaji v subtropick^m a tropick^m 
pdsmu Star^ho sv6ta. K. obecnd mi. pefi 
hn6d6 se skvrnami rzihn£d]^mi a £ernohn6- 
d^mi; na ostnech jsou bil^ pod<Sln6 pruhy. 
Po strandch hrdla md same^ek oblou(^ky na- 
£ernal6 a oblouk bil^, sami^ka hrdlo jen b6- 
lav^. D^lka t61a 18, kffdel 10, ocasu 4 cm. 
K. 2ije V tirodn^ch rovindch, hiavni psenic- 
n^ch. Na podzim sdru2uje se v ohromnd 
houfy a tdhne pak daleko a2 do tropft, kde2 
jcdnotliv6 se i hnizdi. V Italii, Span^lich a ji2. 
Francii chytd se jich v tahu na tisice pro 
chutn6 maso. V £as pdfenf oz^vd sc zndm^ 
hlas same^ka >p£t pcnSzc zvIdSt6 pfcd za- 
padem slunce. Samice sndSi 8—14 2luto- 
hn6d^ch skvrnit^ch vajifek do prohlubn6 
zemd. Jin^ druhy k-lek s hlavou napfi6 pdsko- 
vanou jsou : australsk^ Synoecus australis, 8 per 
r^dovacich md iinskd k. {Excalfactona chi- 
nensis), velmi pestrd jest k. howajskd (Mav- 
garoperdix madagascariensis); v nordch 2ijc 
lihledn^ zdkrsek v^chodoindickj (Aficm- 
perdix etythrorhyncha). V Zadni Indii 2ije 
tmavozelcn^' rulrul {kollulus roulroul) a k. 
cernd {Melanoperdix nigra). Bse. 

2) K. V (^esk^ch honbiStich vyskytuje sc v po- 
^tu skrovn^jSim a obydejnfe ulovcna b^vd vy- 
hledand ohafera pfi polovaice koroptvi. Kde 
je jich vice, mivaji mysHvci k jich lovu zvlastfi 
vycvi^en6 psy, kf epeldf e, anebo chytaji jc 
do zvld3tni siti, tendtek nebo pfivlacem. cm. 

3) K., £esk^ ndrodni tancc pohybu mfr- 
n^ho, zajimav^ po hudebni strdnce stfida- 
nim se dvou taktfl dvoudob^ch se dvdma 
tf idob^^mi. Al. Jirdnek spracoval jej ve »Dvou 
suitach z ces. tancflc. 

Kfepenloe, ves v Cechdch, hejt., okr. a 
p§. Sedliany, fara Chlum; 45 d., 350 ob. c. 
(1890), popl. dvflr, myslivna a ml^n. Bfeti- 
slav I. daroval (1045) tu kldSteru bfevnov- 
sk^mu 7 poddan^ch. R. 1580 prodal Vil^ra 
z Ro2emberka K. Jakubovi Kr6'novi z Jelian, 
jen2 nad K-mi vystavfel (1584) hrddek (ny- 
ndjSi Spejchar) zv. Kriinov neb Krcin. Po 
smrti jeho spadlo zbo2i kfepenickd die iSmluvy 
na Pctra Voka z Ro2embcrka, od n6ho2 je kou- 
pil (1601) Zden^k Popel z Lobkovic a pfipojil 
k panstvi chlumeck^mu. 

Kfepioe: 1) K., Chf epice, ves v Cechdch, 
hcjt. Pisck, okr. a p§. VodAany, tara Chcliice; 
19 d., 98 ob. <^. (1890). Krai Jan zapsal K. Cti- 
borovi z Modliskovic, jen2 byl pfedchfldcem 
vladyk Chfepick^ch z Modli^kovic. Vc 
stol. XVI. dostaly se k Libfejicflm. 

2) K., far. ves na Moravfi, hejt. Hustope^, 
okr. Zidlochovice, pS. N^mcice; 207 d., 869 
ob. c., 5 n. (1890), kostel sv. Bartolom^jc, 
2tf. §k. — 3) K., ves t., hejt. M. Krumlov, 
okr. Hrotovicc, fara Bfihafovice, p§. Taviko- 
vice; 45 d., 293 ob. a.. 9 n. (1890), Itf. §k., 
mlvn. 

krepidoma viz Architektura str. 672. 



Krepiny — Kresba. 



127 



Kfepiny : 1) K. Mal<^, ChFepiny M., osada 
V Cechdch, hejt. a okr. Lede£, fara a p§. Lip- 
nice; 15 d., 89 ob. t. (1890). — 2) K. Velk^, 
Chf epiny V., ves t.; 26 d., 161 ob. L (1890), 
samota Doliky. 

Krepitaoe (z lat), loskot, je zvIdStni drd- 
savj pocit, kterj vznikd nej^astfiji, poSinuje- 
me-li po sob6 konce zloraen^ kosti pfi pou- 
h6m pohmatu anebo po§inujeme-li kosti s v^t- 
Sim iSsilfm ; v takov(!-mto pf ipadS b^vajf vdtSi 
stupnS k. t6i slySitelny. Objevuje-Ii sc po 
tirazech kosti k., je v2dy neklamnou zndm- 
kou zlomeniny, k. vSak schdzi tenkrdte, jest- 
life mezi zlomen^mi konci kostnimi vklin^ny 
jsou vStSi kusy cdstek m^kk^ch anebo tu2si 
sra2eniny krevnf. K-ci pozorujeme i pFi em- 
fys^mu podkoinim, tladime-li na kd2i, pfi cem2 
vzduch unikd s chrast^nim do (dstek soused- 
nich, po pfipadfi z otevfen^ rdny vcn. Tako- 
v^to drub k. je v^znain^ t6i pro snSt tfa- 
sicavou, kdy hromadi se v podkofnim vazivu 
plyny hnilobn^. 

Krepkovioe, Tf epkovice, Tf epkovo 
{Schrickowiti), ves v Cechdch, hejt. a okr. Te- 
pid (mSsto), fara a p§. Tepla (Walter); 34 d., 
222 ob. n. (1890), Itf. §k., popl. dvflr, ml^ 
a kysel^ pramen. Od r. 1273 byly v dr2enf 
klaStera tepelsk^ho. 

Kfeplioe {Kreppenschlag), viska v Cechdch 
u Volovic na Ccrn^m vrchu, hejt., okr., fara 
a p§. Prachatice; 6 d., 30 ob. n. (1890). 

Krepna slove pfistroj, kter^^ra se kdmen 
na sv^ patfidnd mfsto do zdi usazuje. Je-li 
tesan^ kdmen pfiliS velik^ anebo nelze-li ho 
pfi osazovdni pro nedostatek mista pouze 
rukama v jeho mfsto uloiiti, pou2ije sc k-ny. 




s«. •■••>: 













•A ••• I 

*••• ':«r .'•• r - • ■•:... 




'f.r.'> 



^•••1 • •• • • -• 



C 2376. Krepna. 



K. sklddd se ze dvou nebo ze tff dild, ktcr<^ 
sc postavi jednotliv6 do jamky v kamenu 
vytesan6, jcf dole jest §ir§f nei nahofe, a 
spojuji se nahofe zdvla6kou slolenou ze 
Sroubu a oka, jak to ve vyobr. t. 2376. u ho- 
fejSf k-ny jest nazna^^eno. Je-li totii k. tfi- 



dilnd, jsou jeji dva postranni diiy a b. b tak 
klinovitfi sHznuty, aby, kdv2 jeden jest do 
jamky iSplnS ponofen, druh^^ jest6 hofejlim 
zbyl]^m otvorem jamky se po prvnim dolA 
mohl sesouvnouti. Kay2 se tak stalo, vlo2i 
se mezi oba klinovd dily dil tfeti c, kter^ 
jest V profilu obd61nikov]^, na£e2 otvory ve 
v§ech dilech upraven^mi se prosadi zavla- 
^ka Zy na kterou se pf isluln^ oko o navl^kne 
a vSechny mezery, kter^ po vloieni k-ny do 
jamky zfistanou prdzdn6, se obsypou such^m 
drobn^m pfskem. Tato k. slove dvojitd 
nebo velikd. Na k-nu Ize potom provaz 
upevniti a jefabem kdmen bua do v^Skv vy- 
tahnouti neb i do hloubky spustiti. kdy2 
kdmen konednS na sv^ misto jest zasazen, 
vynda se z n6ho k. po kusech a pfistoupi 
se ku kamenu druh^mu. Pro men§i kvadry 
mflie se poufiti k-ny, kterd jest v t^mi ob- 
razu dole nazna^ena; ta jest dvoudilnd a slove 
jednoduchd nebo maU. Otvor pro k-nu 
musi b^ti vidy v tfinici kamene vysekdn. 
Kdmen sprosti se k-ny tim zpflsobem, ie po 
odvdz^ni provazu se tato pon^kud oklepa, 
na£e2 se sroub s okem odebefe, stfedni dil 
nebo u jednoduchd k-ny skobovita dast sc 
vytahne a ostatni dily se jii snadno vy- 
jmou. Fka. 

Krepon, tkanina, viz Cr6pon. 

Krdpostnyje IJudi, ndzev selsk]^ch pod- 
dan^ch v Rusku. Viz Poddanstvi selskc. 

KreppensoUasT viz Kfeplice. 

Kteptov, viska na Moravg u Kf i2ovic, hejt. 
a okr. TiSnov, fara a p§. Doubravnik; 9 d., 
73 ob. L (1890). 

Kres, stsl. Kp^c%, chorv. k., kris, srb. kri- 
jes, u Jihoslovanfl ohnfe svatojansk^, je2 vecer 
pfed sv. Janem Kft. zapaluji na horach a na- 
vrSich podobng jako jest u MalorusA K u p a I o, 
u Poldka Sob6tka a j. Uhliky z tfechto ohftil 
zastrkuji za krovy na ochranu pfed hromem. 

Kfesaoi k4iiien viz Chalcedon. 

Kresailol jest salicylan (meta-) kresolu 
(v. t.). Latka krystalicka, ve vod6 nerozpustna, 
pfi 74° tajici, V 16kafstvi misto salolu tu a 
tam doporu^ena. OSc. 

Kfesanov (Kresane), ves v Cechich, hejt. 
Prachatice, okr., fara a p5. Vimperk; 19 d., 
6 ob. i., 142 n. (1890), myslivna a hajovna. 

Kresba, kresleni, jest umeni spodobiti 
pfedmety na ploSe pomoci ^ar, svetla, stinu 
a perspektivy. V technick^m providSni k-by 
mo2no liliti k-bu s pomfickami a k-bu od 
ruky, s umSleck^ho hlediska k-bu die pfi- 
rody a k-bu z fantasie; tato poslcdni pfed- 
pokladd pfirozenS pfedchozi znalost a stu- 
dium pffrody. Pokud prostfedkfl krcslifsk]^ch 
se t^'ie, liSimc k-bu tu2kou, kfidou, uhlem, 
pdrem, tuSi, scpii, bistrem a pod. a k-bu s na- 
sazen^mi svStly; k-b6 tuikou doddvi se nS- 
kdy chrdniciho ndteru barevn^ho okrem nebo 
jinou barvou, k. uhlem upevftuje sc fixativy 
(oby^. §elak rozpuStfin;^ v lihu). Ku k-b6 tusi 
a barevn^mi pigmenty uzivd se st^tcc; svetla 
nasazuJL sc bud' barvou n.cbo bilou kfidou; 
stiny nazna^uji se bud' ^drkovdnim nebo roz- 
tiranim (t^rkou, prstem, StStcem) nebo spo- 



128 



Kresba. 



jovdnim obou t6chto zpAsobfl. Cdrkovdnim 
docilovali die pov6sti dojmu plasti^nosti 
prvni Arkid^s aTelefan^s; Japonci na sv^ch 
k-bach stinu vfibec nenaznacuji, cim2 k. jejich 
stdva se konvtmcionalni ; ovSem 2e naproti 
tomu Ize i ^drkovdni stinfi nazvati konvcn- 
ciondlnim. Vedle bezbarv^ch k-seb rozliSu- 
jcme kone£n£ k-by tdnov^ a sice die zakladni 
barvy : Sed^ v §edi (grisaille^ modre v modr^m 
(camaieu bleu), £erven6 v cerven^m rcamaicu 
rouge) a pod.; veSker6 tyto zpAsooy k-by 
sluji monochromick^. ZvfaStni drub k-seb, 

V nich2 naznacuje se pflsobeni sv£tla ve stinu, 
zove se jako v malifstvi vdbec chiaroscuro 
(clair-obscur, temnosvit); pokud se grafick^ho 
um^ni t]^£e, jsou to zejmdna kresby a t6nov^ 
tisky, kter^ nepodavaji pfedm^ty v jejich pf i- 
rozenych barvach. n^bri jen valeury sv^tla; 
takov6 jsou na pf. k-by na barevn^m papiru 
s nasazenymi bil^mi sv^tly a dern^mi stiny, 
nebo tak^ dfcvorytiny tiSt£n6 pomoci n£ko- 
lika ploten v td2e barv6 rflzn^ho stupn^; 

V umSni tcxtilnim zove se takovdto k. t6n 

V tdnu. Tyto k-by monochromick^ tvofi pfe- 
chod od k-by k vlastni malb6; die pov^sti 
vynalezli je Filokles a Kleanth^s, K-bu samu 
vynalezla die baje fcck^ dcera Dibutadeova, 
kterd opsala na zdi kontury stinu loudiciho 
se milence. 

V umSni malifsk^m jest k. dinitelem stein^ 
dAlciitosti jako kolorit a komposice a cha- 
raktcrisuje stejn£ jako tyto jednotliv^ periody, 
Skoly a mistry ; v^razfl, jak^ch uiivi se k ozna- 
6em tfichto rozdilfl, v k-bS jest velk^ mnoi- 
stvi, jako ostrd, obU, hranatd, pf csnd, dctailni, 
man^rovand a pod. Vzhlcdem k jednotliv^m 
stadifm a postupu umelecke k-by Ize roze- 
znavati nddrtck, studie detail^ a Icarton, die 
n^hoi malba se provddi; ve vlastnim postupu 
um&leck^ prace nelze vSak stadia tato v2dy 
pfesnS d^liti a zejm^na nclze k-bu odddlo- 
vati v2dy pfesn6 od koloritu, ncbot jest 
znamo, 2e jsou umSIci, ktefi komponuji, krcsli 
a maluji, ani2 by zvldlti na jedno nebo na 
druh^ pom^Sleli, to jest vydcrpdvaji najednou 
obsah sv6 um^lcck^ idee, v ni2 k., kolorit 
i komposice vzdjemnS se podmi&uji, vypl^- 
vajice najednou z osobit<5ho temperamentu 
umdlcova. 

V dob^ antick^ u fi.ek£i i v dob6 renais- 
sandni kladeny byly na k-bu vclmi pfisn^ 
poiadavky; snahu antickou po pfesn^ k-b^ 
a cist^ linii charakterisuje povdst o zdvoddni 
Apella a Protogcna, kdo jemnejSi linii dovede 
nakresliti ; v dobe renaissancni opdt Lionardo 
zejmcna na krcsleni perspektivy klade nej- 
vctSi d&raz. Skola fimska vyznaduje se klassi- 
ckou k-bou a vclik;^mi, slohovan^mi linicmi; 

V lombardsk^ skole k. utajuje se ji2 pondkud 

V barvS a v benatsk^ Skole koncdn6 kolorit 
pfevladd nad k-bou. Skola francouzska v dobe 
Poussinovd vrdtila se opdt ke klassick^ linii, 
ktcrou slohy barokovj a rokokovj zamdnily 
gracidsni a hravou k-bou. Pozddji ku konci 
pfedesl^ho stol. udindn novy pokus vratiti 
se k eklektick^ linii a k prflnledne k-be an- 
tickd, ale i tento antikisujici smdr, jchoz pfed- 



nfm zdstupcem byl L. David, pfekondn brzo 
reakci romantismu, kter^ zasazoval se jak 

V k-b£ tak i v barv§ o volnost fantasie a 
pfipravil ziroveii cestu k pfesn6jsimu studiu 
tvaril pfirodnich, jei vyvrcholilo v natura- 
lismu, jeho2 snahou bylo podavati k-bu vdci 
s naprostou pfesnosti a v^rnosti die pfirody; 
modern! sm^ry umgleck6, jakkoliv i iejich 
v^chodiskem jest pedliv^ studium pfu-ody» 
sna2i se poddvati spiSe dojem celkov^, vy- 
pl^vajici z harmonick^ho pronikdni se viech 
prostfedkfl um^leck^ch na zdkladS tideln^ 
volby die temperamentu umelcova, ne2 aby 
k-bou akcentovaly konturu a relief; toto 
akcentovani kontury d^je se toliko v n^kte- 
r^ch oborcch grafick^ho umdni a zejmcna pf i 
umdleck^ch plakdtech za tim Udelem, aby 
dilo na vdtSi vzddlcnost urcit6 a zfetelnS 
pfisobilo; n£co podobn^ho, ad zase z techni- 
ck^ch dAvodfl vyplynuMho, shlcddme pfi mal- 
bach na skle. 

Pokud se t^de kresleni mathcmaticko-kon- 
struktivniho, spodivd hlavni dfiraz na pcr- 
spektivS a geometrick^ projckci; do oboru 
tohoto spadi zejmcna kresleni stavebni, stroj- 
nick^, opev&ovaci a pod. S oborem timto 
dosti tizce st^ka se projekce orthografickd, 
kresleni situacnich pldxiA, terrainu a konednS 
kresleni map. 

Pokud se udeni kresleni na Skoldch obec- 
n^ch t^de, ml die fddu Skolniho a vyudova* 
ciho vyudovdni kresleni a nauce o tvarech 
gcometrick^ch za tikol, aby oko a ruka se 
cvidily a aby 2dci naudili se jistd a jasne 
tvary a miry pozndvati a rozczndvati, aby se 
cvidili V linedrn^m zobrazovdni prostorov^ch 
pomdrfl, aby udili se zndzorftovati v^ci ohra- 
niden6 rovn^i plochami a rovn;^mi i kfiv^^mi 
darami a vyobrazovati jednoduch^ vdci die sku- 
tednosti. Na ni2Sich stupnfch tohoto vyudovdni 
kresli se die v^kresd na tabuli, na stfednich 
a vyISich stupnich spojeno vyudovdni kres- 
leni s naukou o tvarech geometrick^ch ; 
k tomu pfistupuje kresleni ornamentd, pudo- 
rysfi a pldnA. Zakony a nafizcni, jimi2 toto 
vyudovdni jest upravcno, viz v dile: JUDr. 
Jar. Celakovsk^, Zdkony a nafizcni u v^cech 
obccn^ho Skolstvi (11. vydani, Praha, 1878). 
Udebnd osnova kresleni na Ustavech podfizc- 
nych zemsk]^m i&fad&m Skolnim rozpadd se 
na tfi stupnd: doleni (1—2 tfida), stfedni 
(3—4 tfida) a horni (5—6 tfida). V5e kresleni 

V obecnych Skolach jest kresleni od ruky a 
nepfipousti tudi2 u2ivani pravitka, kruiitka 
a pod. Krcsli se die pfedkreslen^ho vzoru 
ucitelova na tabuli, pak die napovddi a z pa- 
mdti; na hornim stupni dovoleno uiivati 
i pfedloh. Na divdich Ikoldch b^fe se zfetcl 
na kresleni smefujici k 2cnsk^m,rudnim pra- 
cim. 

Ucel vyudovdni kresleni na Skoldch mSStan- 
sk^ch jest: hotove pojimdni a zobrazovdni 
geometrickych tvard rovn]^ch, jejich kombi- 
naci, zobrazovdni geometrickjch tvarii pro- 
storovych die zdsad perspektivy; obratnost 

V kresleni die ornamentdlnich pfedloh a mo- 
delti. Na Skoldch techto ddii se vyudovdni 



Krescak — ' Kresetice. 



129 



krcsleni na dva stupn£: pwj obsahuje tfidu 
Vf.. druh^ VII.— VIII. 

Na dstavech pro vzd^ldni u£itelflv a u£itelek 
rozvrhuje udebni osnova vyu£ovdni kresleni 
na 4 stupn^: 1. Kresleni geometrick^ch tyarA 

V roving. 2. Slo2it^ geometrick6 a ploch6 
ornamenty a kresleni tvarfl prostorov^ch die 
zasad perspektivy (die dfevin^ch model A). 
3. Kresleni rovn^ch tvarA ornamentalnich a 
die pfedloh barevnl^ch; zdklady kresleni tigu- 
ralniho. 4. Kresleni kombina(^ni die danfch 
jednoduch^ch mottvA; cvi^eni na ikolni ta- 
buli. 

Takov^mto zpflsobem pokracuje se tak6 
na Skolach realn^ch a redln^ch gymnasiich 
i na Skoldch umllecko-prAmyslov^ch a od- 
born^ch, pro ktere rovnSi vydany jsou do- 
iytn6 u^ebn^ osnovy. Vrchofu sv^ho dosa- 
huje toto vefejn^ vyudovdni kresleni na 
akademiich um^leckych, kde kresli se die 
sadrovych odlitkfl i die 2iv^ho modelu (akt) 
a die pf irody. Vyucovdni kresleni na Skolach 
odborn^ch, prflmyslov^ch, femeslnick^^ch a 
pokradovacich zejra^na v nov6j§i dobS a hlavnS 
po pfikladu Anglie vSnuje se znadna p^£e za 
pficinou rozkv^tu um^leck^ho prflmyslu a 
femesla. V Anglii tato orjganisace, smdfujici 
ku vSeobecn^rou rozSifeni kresh'fsk^ch zna- 
losti, jest velmi rozvfitvena; um$lecko-prfi- 
myslov^ Skoly odborn^ {schools of art) a 
kr'eslifsk^ Skoly femeslnick^ (art classes) pe- 
cuji o to, aby vychovaly prfimyslu a um^le- 
ckemu femeslu zrucn^ a pro praktick6 i&dely 
vzdelan^ kreslife, kdefto zase ustfedni listav 
Royal College of art pfi museu kensington- 
sk^m vede p6£i o potfebn^ sily uditelskd. 
Odborn^ a kreslifsk^ Skoly stoji tu vSude a 
vzdy uprostfed praktickeho hnuti prflmyslo- 
v^ho a fcmeslnick^ho. Tak existuje na pf. 

V Nottinghamu pfes 1500 kresliffi, ktefi skoro 
vesm£s vySli z tam^jSi >school of arte a jim2 
nottinghamsk^ prfimysl krajkdfsk^ zavazdn 
jest za svfij velik^ rozkvfit. Takt^i i v jin^ch 
mSstech a v centrech jini^ch obord prflmy- 
slovjch jest velk^ mno2stvi odbornS vzdfila- 
n^'ch kreslifd domdcich; tak ze ikoly v Bel- 
fastu vychdzeji kreslifi, slouiici prfimyslu pld- 
tenick^mu, um^leck^mu zdmecnictvi, tisku 
latek bavlnSn^ch a lithografii ; vynikajici Skola 
takovi jest t^2 v Birminghamu a v Man- 
chcsteru, kde Walter Crane do nedavna pfl- 
sobil. Udinek tohoto vyucovdni odborn^mu 
kresleni pozorujeme ve v§ech oborech angli- 
ck^ho prAmyslu, o n^mi nelze popirati, ie 
ma k disposici nejlepSi silv kreslifsk^, jak^ch 
viibec Ize dosici. Kreslifskjch Skol femeslni- 
ck^ch tohoto druhu cita Anglie 438, nepodi- 
tajic V to 278 prflmyslovjch §kol odbornjch, 
kde TOvnH podobn6 kresleni se vyucuje. 
Skoly takov^to zavedeny jsou nyni i v ostat- 
nich stcitech a zemich. J-k, 

Kresdak (franc. Crecy nebo C en P6nthieu\ 
mestys ve franc, departem. Somme, arrond. 
d' Abbeville, 30 m n. m., pfi fece Male, mi 
1652 obyv. (1890), Skolu, nemocnici, po§tu, 
tclegraf, obchod s df iviro, obilim ; md zndm^ 
mydlarny, pivovary, koieluistvi, stroj. zdme£- 

Ouftv Slovnik Naufn^, tv. XV. i6 3 1899. 



nictvi, par. pilu a j. — K. parading je hlavnS 
velkou bitvou u K-u 26. srp. 1346, je2 stra- 
tegicky dflleiita jest tim, ie v bitv6 t^to jevi 
se popry6 pf evaha pSchoty nadj^ikou, stf edo- 
v^kou jizdou. Bitva svedena mezi angl. krdlem 
Eduardem III. a franc. Filipem IV. K bitv6 
odhodlal se Eduard 25. srp., kdy poloSii se 
u K-u na nizk^m navrdi tdborem o£ekdvaje 
vojska franc, opozdivSiho se sbirdnim no- 
vjch brann^ch sil v d* Abbeville. Angl. voj- 
sko zaujalo mal^ ndvrSi a ji2 k ve^eru 25. 
iinfiny pfipravy k boji; vojsko rozd£leno na 
3 dily, z nichi prv(imu velel 17let^ syn kra- 
Iflv Eduard zv. >Cern^ prince, druh^mu zku- 
Seni valednici a tfetimu sdm angl. krdl. K po- 
ledni 26. srp. pfikvaiil s vojskem Filip, jej2 
mnozi rddcov^, zvla§t6 pak bratr jeho hrabS 
z Alengonu, horlivS vybizeli, aby inned udefil 
na nepfitele. Filip v§ak vyslal pfedem vy- 
zvSdade, z nichi zvldstS Jindfich zv. »Mnich 
z Basilejec, ohledav terrain stdl^mi deSti velmi 
nepfihodn]^ a poznav vjhodn^ postaveni 
Eduardovo, varoval krale pfed ukvapen^m 
a okam2it]^m litokem. Krdl vSak, a^ sdm 
radu jeho schvaloval, nucen ustoupiti pfe- 
vaze rytifstva, je2 s dflrazem a boufi 2dda!o 
okam2it^ litok. Zahdjili jej stfelci janovSti 
pod Doriou a Grimaldim, av§ak s nezdarem, 
jeito tetivy jim zvlhly. Vojsko anglick^ od- 
razilo i&toic hrubou stfelbou tak, 2e nastal 
zmatek, jen2 rozSifil se i na zadni fady, je2 
daly se v zmaten^ lit^k, tak2e bitva po krdt- 
k^m prAb^hu byla ztracena. Kdyi marno bylo 
i nasiln^ zdriovani vojska Filipem, odhodlal 
se slep^ (esk^ krdl Jan Lucembursky, 
jeni se synem Karlem taieni Filipova se 
sucastnil, k zoufal^mu illtoku. Nechav kon§ 
sv^ho pfivdzati ke koftflm dvou rytiffl ze sv6 
cestui druiiny (Jindfich >Mnich z Bazileje« 
a Jindfich z Klingcnberka) s pamdtnymi slovy 
»tot bohdd nebude, aby krdl £esk]^ z boje 
utiekaU vrhl sc- v nejkrutSi se(^ s takov^m 
Osilim, 2e prosckal se a2 k >Cern^mu princi<. 
Podlehnuv vSak pfesile, padl, a bitva ztracena 
iSplnS. Karel, bojujici na jin^m mistS, vyvdzl 
bez pohromy. Vedle Jana Lucembursk^ho 
padl hrabS z Alengonu, v6voda Lotrinsky, 
hrab6 Flandersky a hrabS de Blois. Celkem 
padlo na strand franc. 11 kni2at, 1200 rytifA 
a skoro 30.000 muistva. Na mist£, kde padl 
desk^ krdl Jan Lucemb. a kde »Cerny prince 
jej nalezl a politoval, vystavSn byl die po- 
v6sti kamenn^ kfii, jej2 dodnes zfiti Ize na 
nizk^m ndvrSi krescack^m. EMa. 

Xfesetioe, ves v Cechdch, hejt., okr. a 
p§. Kut. Hora, fara Bykaft; 128 d., 771 ob. t. 
(1890), fil. kostel sv. Markety (1384 far.), 4tf. 
ik., ml^n. Alodidlni statek K. s Oumoninem 
(1294*9 ha) se zdmeikem, dvorem a pivova- 
rem Jana sv. p. ze Schafferfl. Cdst obce B y- 
kanec. K. ndle2ely prvotn6 kldSteru sedle- 
ck^mu, V XV. stol. dr2eli je Trikov6 z Lipy, 
r. 1546 Jan st. Salava z Lipy, r. 1564 Jifik 
HdSa z tfjezda, jen2 tu postavil tvrz. Sigmund 
Kozel z Reizentolu prodal (1595) je obci kutno- 
horsk6, ji2 Ferdinandem II. odfiaty (1626) a 
darovdny novfi zalo2en^ jesuitsk^ kolleji v K. 

9 



130 



Kresfontes — Kfesina. 



Hof e. Po zruSeni fadu toho (1773) pf ipadly 
studijnimu fondu, od nhhoi v drazbS pro- 
ddny (1824) Jami Frant Svobodovi. 

&re8font6s, jeden ze tfi syn5 Aristoma- 
chov^ch. obdrzel losem (v. H^rakleovcA 
ndvrat) Mess^nii, rozd^lil zemi v patero 
okresA, ustanovQ Stenyklaros za sidelni m6- 
sto krdlovsk^ a ud^lif doiQorodcfim rovn^ 
prdvo s D6ry. Kdyi v5ak tito s tfm nebyli 
spokojeni, zruSil rovnopravnost; tim vzbudil 
proti sob^ nendvist, ji2 padl s dvSma syny 
za obef. kik. 

Kfesioe, vsi cesk^, viz KfeSice. 

Krisilas z Kyd6nie na Kr6t6, kovolijec 
fee. V. stol. pf. Kr. (iinn^ asi 450—410). 
Byl dinn^m hlavnS v Ath^naeh a v Pelopon- 
n^su (Hermion6). Mczi v^tvory jeho uvddi 
Plinius starSi sochu dory/ora, ddle portrait 
Perikleuv^ portrait attickeho vojeviidce Diitrefa^ 
vfenovan^ synem jeho Hermolykcm na akropoli 
ath^nskd*, jchoi base s ndpisem objevena byla 
tamie (Loewy, Inschriften griech. Bildhauer, 
t. 46), sochu ratline Amaionky, kterou pr^ 
vytvof il V umSleck^m zapasu s Fcidiem, Po- 
lykleitem a Fradmoncm, a sochu bojovnika, 
klesajicfho naslcdkem rdny, u nhhoi Ize pr^ 
poznati, kolik 2ivota jc§t6 v t£le jeho jest. 
Dosud mame zachovdny mimo basi svrchu 
vzpomenutou ndpis vSnovaci Alexiflv a um6- 
leck]^ napis K-lflv nalezeny v Her mionS (Loewy 
c. 45), basi nalezenou na akropoli ath(^nsk^ 
s vfenovacim napisem Pyrov]^m a umeleck^m 
napisem K-lov^m (Loewy t. 47) a basi por- 
traitu Periklcova s um^l. napisem K-lov^m 
(JhXxiov dgxaioX. 1889, str. 36). Portrait Peri- 
klcflv byl die mfnfini FurtwSnglerova her- 
movkou, die mineni Bcrnoulliova (»Jahrb, d. 
Inst.«, 1896, 107 nn.) sochou. Die jednomysl- 
n(5ho i!isudku archacoIogA zachovalo se ndm 
toto dilo ve tfech replikdch a sice v her- 
movce lond^nsk^ a vatikansk^, je2 ob6 opa- 
tfeny jsou antick^m napisem PerikMs, a v her- 
movce ve sbi'rce Barraccovfi v feimS (Collec- 
tion Barracco, tab. 39,39a). Z nich nale-li pfedni 
misto poprsi lond]^nskemu (vyobr. c. 2377.). 
Overbeck pfccenuje hermovku vatikdnskou, 
sprdvneji soudi Bernoulli, 2e poprsi vatikdn- 
skd poddva obraz Pcriklcfiv v lcckter6 pfi- 
^ine vcrn6ji nei cxemplaf lond^nsky. Na vy- 
sokou um61eckou cenu tohotopotraitu.vnSmi 
du§evni vclikost a usiechtilost Perikleova v^- 
borne jest vystiiena, upozornil zejm^na Furt- 
wanglcr (Mcisterwerke 270). O portraitu Dii- 
trefove soudi FurtwSngler, 2e Diitrcf^s zobra- 
zen byl umirajici nasledkem rany secn6 nebo 
ranfen jsa si'pem a byl pr^ to Diitrefds, otec 
Nikostratflv, znam^ z Thukydida, iehoi arci 
nelze dokdzati. Proti pravd6 nepodobn^m a 
zmatcn;^m v^vodflm Sixov^m o tomto por- 
traitu (»Jahrb. d. lnst.«, 1892, 185 nn.) srv. 
ndraitky Gcrckeovy (t., 1893, 113). Die mi- 
nSni FurtwSnglerova a mnoh^ch jin]^ch musi 
se zprdva Pliniova o Diitrelovfi portraitu a 
so§e klesajicfho bojovnika spojiti v jedno: 
bojovnik onen byl prav6 Diitref^s. Repliku 
sochy tohoto bojovnika shledavaji FurtwSng- 
Icr a B. Sauer v t. zv. Farncskem gladiator u 



musea neapolsk^ho (Museo Borbon. VIL, 
tab. 25). Repliku Amazonky K-lovy shledd- 
vaji O. Jahn a'Furtwangler v S6sikIeov6 Ama- 
zonce musea kapitolsk^ho (Salone £is. 10) 
a v jejich replikdch, S. Reinach a B. Sauer 
zcela nepravd£podobn$ v umfrajici Amazonce 
ve Vidni, B. Graef (>Jahrb. d. Inst.c, 1897, 
str. 81) v Amazonce berlinsk^ a jejich repli- 
kdch (Lansdowne, Sciarra atd.), kde2to Sdsi- 
kleovu Amazonku a jeji repliky Graef pfi- 
6itd Polykleitovi. Min6ni O. Tahnovo a Furt- 
wSnglerovo jest pi^ece pravdS nejpodobnfjSi 
(srv. Furtw^ng- 
ler, Abhandlung. 
d. bayer. Akad., 
1898. str. 286). 
Furtwangler ph- 
titA K-lovi hlavu 
strat^ga v Berli- 
ns (6's. 311), so- 
chu V Sala della 
biga ve VatikdnS 
(Helbig, Fuhrer 
L, tis. 328), Dio- 
m^da mnichov- 
sk(S glyptothdky, 
Medusu Ronda- 
nini tam2e a so- 
chu Diadumena, 
jeho2 hlava za- 
chovala seventy  
fech replikdch 
(Petworth, hlava 
V majetku Abba- 
tiov6, nyni ztra- 
cend, V Treviru 
a V palazzo Ric- 
cardi ve Floren- 
cii) ; srv. naproti tomu oprdvn£n6 skeptick<5 
pozndmky Kekulovy v >G6tting. gel. Anzci- 

f[en« 1896, str. 636 nn. Kekule (>Jahrb. d. 
nst.«, 1892, str. 125) soudi, ie t. zv. Ana- 
kredn pochdzf t6i od K-la; srv. naproti tomu 
ndmitky FurtwSnglerovy (Meisterwerke 93, 
pozn. 6) a Kleinovy (Praxiteles, 35 nn.). Srv. 
Overbeck, Gesch. d. griech. Plastik (4. vyd., 
L, 495 nn., 514 nn.); Collignon, Histoirc de 
la sculpture grecque (II., 132 nn.); Furtwang- 
ler, Mcisterwerke (267—339). Vy. 

Kresimir, jmeno tfi panovnikd chorvat- 
sk^^ch: 1) K. 1. (f ok. 946), syn krdle Trpi- 
mira (II.); 2) K. II. (ok. 1000 — asi 1035); 
3) Petr K. (1059—1073), syn krdle Stdpana. 
Viz Chorvatsko str. 349 a 350. 

Kfesin: 1) K., Kfesyn6, far. vcs v Ce- 
chdch na lev. bf. Ohfe, hejt. Roudnice, okr. 
a p§. Libochovice; 77 d., 439 ob. c. (1890), 
kostel sv. Vdclava, kaple sv. Floridna, 2tf. 
§k. Jm^no vsi upomind na Kfcsena nebo 
Kfesyna, osadnika dcdiny kmctsk^, otce Bo* 
2eny, choti Oldfichovy. R. 1226 koupil K. 
kldster doxansk^. Ve XIV. st6l. vystavdn 
zde far. kostel, jen2 po r. 1623 jako far. za- 
nikl; r. 1781 zfizena far. cxpositura, pozddji 
fara. — 2) K., vsi t. (hejt. Hofovice a Ledec), 
viz Kfe§in 1), 2). 

Kfesina, vfska v Cechdch u Kluccnic, hejt. 




C 2377. Poprsi Perikleovo. 
(London, British Museum.) 



Kreslice — Kfest 



181 



okr. a pS. Milevsko, fara Klu^enice; 5 d., 13 
ob. t. (1890), ml^n a hdjovna. 

Kfeslioe: 1) K. Dolni, ves v Cechdch, 
hejt. 2i2kov, okr. fei^any, fara Ceslice, pS. 
Uhfinives; 17 d., 121 ob. L (1890). poplufni 
dvfir, 2 mljny. — 2) K. Horni, viska t.; 9 d., 
S3 ob. i, (1890), Hor. K. daroval (1324) Ol- 
dfich z fli^an klaiteru sv. Anny a dniha nd- 
Iciela (1343) kapitule vySehradsK^. Pfipomfnd 
sc tu vladyf i tvrz. 

Kresl s Kvaltenberka (vlastni Kressl 
von Qualtenbere), im^no erbovni rodiny, 
ktcra pochdzcia zlihlavy, kde Sebestidn 
byl V povinnostech konielsktch. Synov^ jeho 
Zachari^S, MatouS aTobidS majestdtem 
dan^m 20. led. 1593 erbem a heslem obda- 
fcni. Potomek jednoho z nich ZacharidS 
konal sluiby vojensk^ za tficetilet^ vdlky, 
byl r. 1662 hejtmancm na Hlubok^ (pfed tim 
purkrabim na Tfeboni), pak na Pardubicich 
a Smrkovicich a konecnS se usadil v SuSici. 
Z mani. Anny Skdiovny ze Zhofe m£l syny 
Frant. Karlaa Jindf ichaVdclava. Onen 
slou2iv V c. k. voj$t6 proti Francouzdm vy- 
2enil s Rozinou Annou Vencelovnou z Bu- 
cbova (asi 1680) statek TfebuSin u LitomSfic. 
Proto2e on a bratr jeho (slou2e pfi vyslane- 
ctvi V Anglii a Ddnsku a ve vojStS) platn^ 
sluiby konali, pov^Seni majestitem 17. srp. 
1693 dan^m do rytifsk^ho stavu staroiitn^ch 
rodfl. Frant. Karel m€[ S3rny Frant. Karla 
a Jana Jaroslava. Tento driel TfebuSin, 
ale zemfel bezditek, Frant. Karel dr2el Ki.- 
men a Sezemice a 2enat byl s Josefou Lid- 
milou z Pfichovic (f 1735), kterd mu daro- 
vala ndkolik synA a deer. Zemfel r. 1741. 
Mindsi jeho syn Jan oddal se vojenstvi, starSi 
Frant. Karel jsa nejznamenitejSfm £lenem 
rodu sv^ho oddal se slu2bdm stdtnim a po- 
tfebovdn byl pfi kommissi pomczni, consessu 
dclegato a k vyf izovant obchodnich a celnich 
vSci. R. 1754 stal se prvnim feditelem studii- 
pravnick^ch na pra2sk^ university. Pro sv^ 
zisluhy by] jmenovdn c. k. radou a majesti- 
tcm z 15. zdfi 1760 i s bratrem sv^m pfijat 
do panskeho stavu krdl. Ces. Potom jmeno- 
van tajn^m radou pfi dvorsk^ kanceldfi, vzat 
do stdtni rady, kde pracoval v obchodnich a 
skolnich zdleiitostech. Cis. Josefovi II. platn6 
slouzil jsa v^born^m ndstrojem pfi zavdd^ni 
jeho oprav, zejm6na pfi nov6m robotnim a 
kontribu^ensk^m zffzeni. Jsa toho rodu po- 
sledni, zemfel r. 1801 odkdzav jm^ni sv6 man- 
ielcc Josefin£ Strakovnd z Nedabylic do ii- 
vota, ale pon6vad2 r. 1802 zcmfela, do- 
stalo se pfibuzn^mu Frant. Karlovi sv. p. 
Putcani. Sdk. 

Kresoly, QfliO ii C^H^{CH^){OH), jsou 
mclhylfenoly ^ili oxytoluoly, i jsou tfi mo2nc 
die polohy skupin C//, a OH, Obsaicny jsou 
ve frakcich dehtu kamenouhel., dfivi smrko- 
v^ho i bukov^ho pfi 198—203® vroucich. D6- 
Icni jest obti'2n6. Z pravidla pfevladi meta- 
krcsol, jen2 vc stavu 6ist^m jest kapalina 
pfi 202® vrouci, pdchnouci jako kreosot, t62ko 
rozpustnd ve vod6, snadno v alkoholu. P&sobi 
antisepticky jako.fenol, ale neni tak jedovat^. 



Nitrovan^ k. jsou Idtky ilut^, krystalick6, pod- 
stata 21uti >viktoria€ a noviji t^2 za nahradu 
barviva iafrdnov6ho u2it6. — Parakresol 
vzniki t^2 pfi tleni bilkovin. OSc, 

Kfesomysl^ 6esk^ kni2e v dob^ pohan»k^, 
die Kosmy a jin^ch kronikdfd §cst^ v fade 
Pfemyslovcfl, ndstupce Unislavflv. pf edchfidcc 
HostivitAv. Osobnost K-ovu mo2no, jako vfl- 
bec celou fadu pohansk;^ch kni2at, die vSi 
pravdipodobnosti pova2ovati za historickou, 
ale nemfl2e ovSem b;^ti fedi o n^jak^m ur£i- 
tijSim zafadinf chronologick^m nebo dSjin- 
n6m. NejstarSf kronikdfi uvdd6ji pouh^ jmdno 
K-ovo V fad6 ostatnfch, teprve Hdjek obSirne 
vypisuje ieho viddu a klade v dobu jeho ze- 
jm^na pfib6h Horymirdv. 

BLresotlnovi syseliny slovou druhdy 
kys. oxytoluolov^ spole^n^ho vzorce Q^, 
(CH^){OH){CO^H). Upominaji svjmi vlast- 
nostmi na kyselinu salicylovou (v. t.), 
kterd2 jest o skupinu C//, chudSi: C^H^{OH) 
{CO^H). OSc. 

Ktest (iat. baptisma) jest svatost, ve kter^ 
£Iov6k vodou a slovem Bo2im od hf ichu prvot- 
niho a vSech jin^ch hfichfl o^iSt^n a v Kristu 
jako nov^ stvofenf k 2ivotu vS^n^mu znovu 
zrozen a posvScen b^vd (Katcch. pra2sk^). 
Svatost kftu ustanovena jest Kristem Je2iSem 
(Mat. 28, 19) a jest svdtosti nejpotfebnfijSi, 
ncboC bez ni nelze dojiti spaseni, a ncjprv- 
nejsi', proto2e j{ stdvd se (^lov^k lidem cirkve 
a md pfistup k jin^m svdtostem. Ke kftu sv. 
u2ivd se vody pfirozen^, je2 se na kftfence 
leje, pfi £em2 kfestitel fikd slova: »J4 te kftim 
ve jm^nu Otce i Syna i Ducha sv.« Misto liti 
u2ivd se t^2 kropeni ncbo potap^ni do vody. 
Pf isluhovatelem kftu mfl2e b<'ti v ^as 
potfeby ka2d^ dlovfik bez rozdilu.'jen kdy2 
md limysl konati, co <^inf cirkev, a u2ije sprdvn^ 
materie a formy. AvSak k. obfadn J (slavnostnf) ^ 
ud^lovati mA2e jen biskup, kn6z a jahen. Mi- * 
stem k uddlovdni kftu jest farni kostel; v do- 
mech soukrom^ch k. udSlovati se smi jen 
z nutn6 pfi^iny. Druhdy ud^loval se obfadn^ 
k. sv. dosp&l^m kft^ncAm na Bilou sobotu, 
ve svatve6er svatoduSni a na V^chodS t6i 
ve svdtek Zjeveni Pan^; nyni pfikazuje se, 
aby ud61oval se >co nejdfivec po porodu. 
Pfi kftu dostdvd kftSnec jm^no nSkter^ho 
svat^ho, aby mil v 2ivot£ vzor a pffklad a 
V nebesich pfimluvce. Jm^na neslusnd a po- 
hanskd ddvati jest zdkony cirk. zakazano. Po- 
kftin mft2e b^ti ka2d^ clovfek jc5t6 nepo- 
kftin^ a absolutnfi se nczpfi^ujici. Dospil^ 
kftinec musi prokdzati znalost nabo2enstvi 
katol. a vyznati viru, co2 jm^nem ditek tmi 
kmotrov^. K. pflsobi: odpuStfeni prvotniho 
hfichu i vSech hffchd jin^ch pfede kftem 
spdchanjch; prominuti vlCn^ch i iasn^ch tre- 
stfi; milost posvficujici; pfisluSenstvi k cirkvi, 
z n6ho2 plynou pro pokftcneho jista prava 
i jist6 povinnosti; mat pravo 2adati, aby ve 
vife byl vyu^ovdn, aby svdtostmi a svatost- 
ninami byfo mu pf isluhovano atd. ; za to jest 
povinen viru vyzndvati, zdkony cirk. plniti, 
cirkve poslouchati atd. Kftem vtiskuje se 
duSi nezruSitelnd znameni a proto nesmi sc 



132 



Kresfan — Kresfanstvi. 



svdtost ta t6m\ii clov^ku udfelovati lee jed- 
nou. Rebaptisace (t j. znovupokftfini) ab- 
solutni i podmine^nd, neni-li k tomu zava2- 
n^ho ddvodu, JQst t^fk^m hffehem a pflsobf 
irregularitu. JeHko2 z udelovdni kftu sv. vznikd 
mezi kft^ncera a kf estitelem, dile mezi kf t£n- 
ccm a kmotry, xnimo to mezi kmotry a rodiCi 
kftSncov^mi a koneCnfe t6i mezi kfestitelem 
a rodi^i kftSncov^mi duchovm' pfibuzenstvo, 
stanovici zruSujfci pfekd2ku man2eIskou cir- 
kevn^ prdvni, nenf dovoleno, aby rodi^e sami 
(vyjiraajic pfipad krajni nutnosti) d£ti sv^ 
kftili nebo jim byli kmotry. — Krom6 kftu 
vody jest jeltS k. 2ddosti a k. krve; onen 
pfijimd clov^k dosp^l^, kdy2 z ceI6ho srdce 
po kftu touff, ale dojiti ho nem{i2e, maje 
pfi torn dokonalou Idsku k Bohu a lituje 
sv^ch hfichd; tento mfsto md tehdy, kdy2 
clov6k nekf t£n^ pro Krista smrt mu£ennickou 
podstoupi (Katech. pra2sk^). Tpch. 

K, ohnfem iili ohniv^ sluje prvm' i!i£ast 
voj. zdstupu nebo jednotfiv^ho vojina nebo 
i jen voj. v£ci, jako praporu, d61a, kordbu 
a pod., pfi sri2ce s nepfitelem v Sarvdtce, 
pfestfelce, bitvS a pod. feikd se: ten kter^ 
pluk, jednotlivec, prapor odbyl si nebo do- 
stal k. o. V bitvS u toho a tono m^sta. FM. 

K. pod rovnikem jest 2ertovn^ obycej 
zachovavan^ t^mSf na viech lodich mofsk^ch 
vale^n^ch, obchodnich a pfepravnich, zejm^na 
dalekt^ plavby konajicich, pfedstavuje §prj- 
movnou oslavu ndmofnika nebo i soukro- 
m^ho cestujiciho, jen2 ponejprv pfepluje rov- 
nik. Pocet namofnikd pfestrojenl^ch za kn£ze 
a assistenci, pak za boha mofe Neptuna 6ili 
Poseid(3na s dru2inou tritonA atd. vykondvd 
mezi samou plavbou pfes rovnlk na palubS 
pitvorn^^m pocinanim obfadni pro^ramm vice 
m^n6 hojn^, jen2 v§ak v2dy vrchoH v torn, 2e 
na »kftence< se vychrstne d2ber mofske vody. 
ie to pak b^vd spojeno s hostinou a pitkou, 
rozumi se samo sebou. FM. 

Kfestan viz Kf esfanstvi. 

Kfestan Pavel v. z Koldina Krystyan. 

Ki^estanOTioe, Kfis fa novice {Christ- 
dorf), far. ves na Moravfi, hejt. Sternberk, 
okr. a ps. Dvorce; 103 d., 3 ob. c., 702 n, 
(1890). kostel NavSt. P. Marie (1867 farni), 
2tf. Sk., evangr. fara a kostel. 

KHstansU arohaeologle v. Arch a eo- 
logie kfestanskd. 

uestajuitvi jest ndbo2enstvf zalo2en^ Kri- 
stem. tvofici podstatnou soufdst 2ivotniho a 
sv^tov^ho ndzoru velik6 ddsti lidstva v dobd 
stfedni a nov^. Jm^no samo vyskytuje se nej- 
prve ve Skutcich apo§tolsk^ch (11, 26), kde 
se vypravuje, 2e prvni obec kfesCanskd (ne- 
2idovska) utvofila se tisilim BarnabdSovj^m 
asi 40 let po Kr. v Antiochii a ili^astnici jeji 
2e kf estany (XpMJTtavoO byli nazj^vani. Byl 
to patrnfe piivodnfi ndzev nev6ffcimi stoupen- 
cfim udcni Kristova udSlovan^. Sami se mezi 
sebou naz^vali »bratfi, vyvoleni, vfificf, svati* 
nebo >Jessensti« (2e s Kristem a Davidem 
z kmene Jesse pochazeli) nebo >theophori, 
christophori«. 2id6 naz^vali pfivr2ence Kri- 
stovy potupne >NazarenskJmi« (Sk. ap. 24, 5). 



PozdSji teprve ndzev kfestan^ {X^atiavoi) 
nabyl pfevahy. 

1. Vznik kFesfanstvf. 2ivotni a sv^tov^ na- 
zor kfesfansk^ mo2no pochopiti v jeho ge- 
nesi jen £cLste£n£ z rAzn^^ch slolek. Ve 
stfedu cel^ho ndzoru jest osobnost Je2i§e 
Krista, MesidSe a Boha-^lov^ka, v^cny a 
bo2sk^ vzor neskonal^ Idsky, pffkladn^ po- 
kory, obfetivc trpSUvosti, heroick^ho sebe- 
zapfeni, tich^ho utrpeni za viny cizi. >V Ada- 
movi lidstvo zhfeSilo, v Kristu bylo vykou- 
peno,« tot stfed kfesCansk^ho ndzoru sv^to- 
v^ho, jen2 vyvijeje se nendhle a postupn^ 
nabyl posl^ze zdv6redn^ formulace v dogma- 
tech kfesfansk^ch o trojjedin^m Bohu, prvot- 
nim hfichu, vykoupeni (smrti KristovS a 
z mrtv^ch vstdni), poslednim soudu, o Duchu 
svat^m, o cirkvi, o obcovdni svat^ch a 2ivot6 
vS^n^m. Mimo tuto bezprostfedni ti^asf 2i- 
vota, u^eni a utrpcnf Kristova ve vzniku k. 
mo2no vSak naMzti 6dste£n6 vysv^tlcni vzniku 
i rychl6ho rozSffeni jeho v povSechnJch po- 
m^rech doby sou£asn^, je2 mu pfipravovaly 
pfiznivou pudu. Mezi t6mito ciniteli pfiprav- 
n^mi jest jmenovati na prv^m mistS 2idov- 
s t V 1, ic2 zvld§t6 sv^m jednobo2stvim a ode- 
kdvdnim MesiaSe melo naboienskou ddast 
ve vzniku k., filosofii f eckou, je2 v plat6- 
nismu, stoicismu a novoplatdnismu byla pfed- 
zv^sti namnoze kfesfansk^ho sv^tov^ho nd- 
zoru, a existenci fimskt^ svStovlddy, 
je2 poskytovala zevn£jsi, ujednocen^ rdmec, 

V n6m2 novj ndzor svStov)^ pfes detn^ okol- 
nosti nepf izniv^ zdhy zapustil pevn6 kofeny. 

2idovstvi bylo pr£ipravou k. hlavnS po 
strdnce ndbo2ensk^. Zvld§tnost{ historick^ho 
v^voje V ndboienstvi 2idovsk^m bylo, 2e pfe- 
§lo z p&vodniho natural istick^ho ndbo2enstvi 
(pfiznavd se pfimo totemism jako2to primi- 
tivni ctSni velik^ch mocnosti pffrodnich a 
Jehova vyklddd se jako bAh blesku a boufe) 
velmi zdhy v ndbo2enstvi ^thick^, monothei- 
sticks, jim2 polytheism byl pfekondn. Jehova 
byl velik^ a raocn^ Bflh, jen2 ndrod svflj pod 
vudcovstvim Moj2i§ov^m vysvobodil z Egypta 
a uvedl do zem6 zaslibent^, i byla mu veno- 
vdna pocta v^hradnd. Jehova stal se ndrod- 
nim bohem 2idQ, jen2 vedl je k boji a vitSz- 
stvf, jen2 byl jim bezpecnou zdrukou ndrodni 
jejich samobytnosti. Takto u 2idft idea nd- 
rodni a ndbo2enskd splynuly v jedno. Z vj- 
lucnosti ndrodni pak povznesli ]i prorokov6 
starozdkonni, ktefi vychdzeli z pfcsv£d£eni, 
2e Jehova, Bfth lidu vyvolen^ho, jest jedin^, 
prav^ Bdh, a 2e tudi2 krdlovstvi, v nhmi bucfe 
vlddnouti, musi obsdhnouti cel^ 8v6t. Z v]^- 
lucnosti ndrodni povzndSi se tak mySl^nka 
ndbo2enskd u 2idCi k platnosti univcrsdlni. 
BAh starozdkonni z lizk^ho okruhu ndrodni 
mySl^nky zidovsk^ jest takto pov;^§en k plat- 
nosti svetov(5, Bflh fidi a spravuje sv6t cel^ 
netoliko v zdjmu ndroda vyvolen^ho, njbrf 

V zdjmu spravedlnosti a ctnosti. B£kh staro- 
zdkonni jest tv&rce svSta, jest zachovatel a 
vlddce jeho, jen2 zvlaStnim zpAsobem zjevil 
se ndrodu vyvolen^mu. Tednotliv^ sekty 2i- 
dovske ctnosf a spravedlnost (inily hlavniro 



Kfesfanstvi. 



133 



pfedmfitem sv^ p^ce, Ess^ni pak a Thera- 
peuti k tomu pfidru2ovali vtru v '2ivot po- 
smrtn^ a oddavali se v iivotS vezdejsim 
asketick^mu zpAsobu 2iti. Tim byl ddn zd- 
rovcft ji2 u 2idfi rozpor mezi fiohem a svS- 
tern i touha po vyrovndni ieho. Velikd jest 
vzdalenost Boha v absolutni, nekonecn^ sva- 
tosti jeho a dov6ka v nizkosti hfichA jeho. 
Prdv£ prorokov6 starozdkonni hiasali rozpor 
ten, nutnost pokdni, potfebu vykoupenf ce- 
lemu sv^tu. IsaidS zvldSti mluvi o zvlditnim 
posldni lidu Israelsk^ho, by zndm^m u£inil 
prav^ho Boha pohan&m. Spor ten vyrovnati 
mfiie toliko Moudrost, kterd z Boha vychi- 
zejic vflli jeho zjevila sv6tu. Moudrost tato 
nab^vala znenahla podoby osobni iakoito 
MesidS tou2ebn6 ocekdvan^, kter^ lid vy- 
volen^ op6t povzncse ke sldvS a dopomflze 
ve sv6t$ ce\6m k vitdzstvi dobru a ctnosti. 
Pfedstava Moudrosti a MesidSe o^ekdvan^ho 
sIou(^ila se zvld§t£ v Alexandrii, kde sv£t 2i- 
dovsk^ s kulturou feckou se st^kal, s po- 
myslem Logu, jak byl feckou filosofii vytvo- 
fen. Vedle t^to tendence universalistick^ a 
mesidnsk^ pozorujeme za Esry a NehemiaSe 
tendenci druhou povahy theokratick^ , je2 
vraci se k b^vaM vXrlucnosti ndrodni a stdtni, 
cini Jerusalem stfedem bohopocty, ddvd vzni- 
kati synagoze a vclebn^ poesii ialmti. V syn- 
agoze zdkon se vykladd, a zdkon stdvd se stfe- 
dem veSkerdho naboiensk^ho 2ivota, jen2 
ztrdci se nendhle v bezobsain^m formalismu, 
jak zdkonnici a fariseov^ jej vyvinuli. Zdkon 
stdva se pfihi^m projevem Boha, zjevenim 
vdcnosti, stromem iivota, pramenem v§i mou- 
drosti. Odch^lcni se od zakona znamend nej- 
vet§i proneveru, shoda se zdkonem jest plnost 
svatosti a cistoty pfcd Hospodinem. Ba, po- 
zd^ji ne$lo tak o obsah zakona sam^ho, jako 
o v^klady jeho, a die zprdvy Joscfa Flavia 
fariseov^ uklddali lidu mnoho zdkonA no- 
v^ch, (erpan^ch z tradice, jc2 nejsou napsdny 

V zdkonS Moj2iSov6. A s pevn^m pfidriova- 
nim se pismene zakona fariseov^ i zdkonnici 
pojili zdroveA naddji v pfiSti odm^nu, kterou 
pfinese o(^ekdvan^ MesidS. Jest Jehova smlou- 
vou na Sinai vdzan, aby oamSnil ty, kdo za- 
chovdvaji zdkon jeho. Mechanick6 vykond- 
vani vSech pfcdpisfi zdkonn^ch, jak vn^jSf 
autoritou jest pf cdpisovdno, md b^ti zdrukou 
odmdny. MesidS pfijde ve v§i sldvS svd a 
zaloii 2idfim vlddu sv^tovou, kterd bude sd- 
hati »od mofe k mofi i od feky a2 do kon- 
cin zem6«. MesidS od v£cnosti Bohem vy- 
volen^ sestoupi s nebe a zaloii nov^ krd- 
lovstvi ndroda vyvolen^ho. Takto na p£id6 
iidovstvi dv6 tendence se stfetly a pfipra- 
vovaly pfldu ndboienstvi vykoupeni: na jedn^ 
strane fisili o mravni dokonalost a bohoslu2bu 

V duchu a pravd£, na druh^ strand i&sili za- 
chovati pfedpisy zdkonn6 a nadSje ve svSto- 
vlddu ndroda vyvolen6ho, V prv^ tendenci 
jest spatfovati zivel k. positivn6 pfipravujici, 
ve druhe hiavni pfekdiku zdriujfci v^voj jeho 
a pfi^inu mu(^ennick^ smrti jeho zakladatele. 
Prvni tendenci bychom mohfi nazvati m ora- 
lis tick ou, druhou legalist ickou. 



Filosofie feckd vlastni povahou svou 
pfevd2n£ neshodovala se s ndzorem, jej2 k. 
svStu pfineslo. Filosofie ta sv^m naturalis- 
mem a racionalismem tkvdla v pfld£ 2ivota 
pfirozen^ho spoMhajic dlouho pevnS v moc- 
nou silu lidsk^ho rozumu a o poslednich v^- 
cech ^lovSka neddvajfc sice odpovSdi uspo- 
kojiv6, nepocifujic vSak v celku zdroveft 
potfeby odpov^di takov^. Cdste£n£ jen v my- 
steriich jednotlivci pfemitali o zdhrobi. Z ve- 
lik^ch soustav filosofie feck6 toliko pytha- 
goreism a platdnism jevi strdnky s kfe- 
sfansk^m nazirdnfm na zivot a svit vclmt 
spfiznen6, vrcholici v dualismu svSta smysl- 
n^ho {xoaiiog ala9'i]x6g) a pomysln^ho {xoapLog 
voTjxog), kter6 pfedznacujt pomysly kfesCansk^ 
o sv6t£ vezdejSim a nadpfirozen^m. HlavnS 
vSak pflsobila filosofie feckd v ndbo2enstvi 
helMnsk^, kter6 pftvodn6 bylo zbo2n6nim pfi- 
rody, Idsky, krdsy, ndbo2enstv{m tohoto sv£ta, 
a povznesSi je znadn^m lisilim (zvl. Pythago- 
ras, Xenofands, S6krat^s) na stupeft nabo2en- 
stvi ^thick^ho, vyvodila z naturalistickdho 
polytheismu u Sdkrata a Platdna 6istt mono- 
theism, pfedstavu o duchovosti bona jcdi- 
n^ho a ideu jeho prozfetelnosti, je2 svfitem 
pronikajic lidelnfi k dobru jej vede, i viru 

V nesmrtelnost duSe lidsk^. MySldnky pla- 
t6nsk^ byly obnoveny ve filosofii novo- 
platdnsic^, v ni2 rozpor ozna^en^ mezi bo- 
hem a sv£tem byl pocifovdn mnohem tisil- 
n£ji, ano zavrcholen v protivy dobra i zla. 
Uvd2iti pak sluii, 2e filosofie ta vznikla v dob^, 
kdy v theoretick^m filosofovdni jevila se neji- 
stota, nerozhodnost, nejcdnotnost, kdy skepsi 
feckou nastala naprostd nedAv6ra ke v§em nd- 
zorQm dogmatick^ filosofie o podstat6 jsoucna, 
kdy jednomyslnS a vSeobecn6 byla uznavdna 
nedostateinost poznanf smyslov6ho i rozumo- 
v^ho, kdy filosofie stdvala se znendhla ndbo- 
2enstvim a sama sklddajic zbraii occkdvala 
ze svcta nadpfirozentSho spasu, vykoupeni, 
osvobozeni. Sv6t nadpfirozcn^ a pfirozen^ 

V touze ndbo2ensk^ se doplAuji: B&h sc- 
stupnou fadou emanaci projevuje se a se- 
stupuje ve hmotnost a smyslnost, clov^ku 
pak ndle2i z nizkosti jsoucna t^lesn^ho askesi 
a extasi povzn^sti se k ^ist^mu byti, jsoucnu 
nadsmysln^mu, spodobiti se Bohu. A k po- 
dobn^m ddsledkfim dospivd nendhle i stoi- 
cism, jen2 hiavni v mordlce sv6 zavrhujici 
otroctvi, hldsajici rovnost vSech lidi, sv^to- 
obianstvi i Idsku k lidstvu (pfedzvfest to nc- 
dokonalou kfesCansk^ lasky k bli2nimu), zp&- 
sobuje mezi detn^mi pf{vr2enci sv^mi vhod- 
nou disposici duSevni, by nadSenS pfijali 
vzneien^ evangelium Idsky. V tomto smysle 
otcov^ cirkevni (Justin, Theofil, Minucius) 
filosofii feckou pfimo za pfipravu k. prohla- 
Suji, vysv6tlujice jev ten namnoze tim, 2c 
i mezi pohany vtSlil se vzpomcnutj bo2sky 
Logos a 2e ti, kdo v duchu jeho ve staro- 
v6ku 2ivi byli (jako u fi.ekA Sdkrat^s a Hdra- 
kleitos), byC i athcisty byli zvdni, v pravd6 
jsou kfesCany. S6krat<^s jako pfedchfldce Kri- 
stflv s t^m2e obvinSnimjako kfesfan^ byl pfed- 
volan pfed soud. I v uceni sam^m byla pak 



134 



Kresfapstvl 



odkryvana zajimavd shoda filosofie feck^ 
s k-m. Tak die sv. Justina byla v u^enf 
6 Synu a Duchu shoda se S(5kratem a Pla- 
t6nem, ba is Empedoklem a Pythagorou. 

Smir Boha a sv6ta — tof tcdy problem, 
k n6mu2 rAzn^mi cestami dospivci ndboien- 
stvi iidovsk^ i filosofie fecka. Byla pak to 
na sklonku starov6ku zvldStS Alexandrie, v ni2 
syn these pfibuzn^ch ndzorA t^chto mohla se 
uskute^niti. 2id6 zdhy byli velice rozSifeni, 
vliv pak jejich na mvsl^nkov^ v^voj ^tar^ho 
8v6ta byl zna£n^, jezto se v diaspofe pofe^- 
tili a polatinStili. Zejmdna uFildna 2idov- 
sk^ho (v. t.) spatfujeme synthesi 2idovsk6 
nad6je v Mesi^e i feck^ho u^eiif o Logu, 
Sk>ve bo2im, >ochrann^m to tito^iSti duse, 
velekn^zi bez hf ichu, zastupci a prvorozen^m 
synu bo2im«. »CelcL doba ndsledujici ukazuje, 
2e toto spojeni viry v jednorozen^ho syna 
bo2iho s u^cnim o Logu bylo velik^ho v^- 
znamu pro v^voj kfesfanskJ theologie, po- 
n6vad2 tim 6.ekov^ filosoficky vzd^lani byli 
nejvice vdbeni. U^eni o Logu stalo se po- 
jitkem mezi moudrosti kfesfanskou a pohan- 
skouc (Schanz). Velkolepd synthese tato na- 
bo2enskj^ch pfedstav iidovsk^ch s v^sledky 
spekulace Feck^ byla vSak podporovana po- 
liticky tim, 2e feim v dobfe t^ vytvofil pevnj 
Stat, jen2 zahy podmanil 2ezlu sv^mu vSechny 
odrody star^no sv6ta kolem mofe Stfedo- 
zeranino razlo2en^, i 2e v nfim zhenahla vy- 
vijela se idea stdtniho svStoob^anstvi. A idea 
jedin^ho statu sv^tov^ho, jedin^ho cisafe, 
byla ph'zniva tomu, aby i pomysl o jedin(3m 
Bohu nabyl vrchu, a monotheisticky ndzor 
sv6tovy nenahle zvftezil. 

II. Idebvd podstata kresfanstvf. V tomto 
mySl^nkov^m ovzduSi utvafela se a vyvi- 
jela nauka kfesfanska jako zrno hordidn^ 
vsazen^ v pAdu i&rodnou. Vznik jeji sam 
dal se ovSem v odlou^enosti od kultury hel- 
Mnsk^, a p£Lvodni k. jest Judaism zmdn^ny 
u^enim, pdsobenim a utrpenfm Je2i§e Na- 
zaretskdho, jak nam vyli^eno jest celkem 
shodn6 v evangeliich synoptickymi nazyva- 
nych a skutcich apoStolskych. Z t^chto spisfl 
jest nam cerpati znalost p£Lvodniho evange- 
lick^ho k. odrAzn^n^ho od mnoh]^ch forem, 
je2 k. V historickem vyvoji na sebe bralo. 
Kristus sam vymezil pom^r sv^ho posldni 
k dosavadnimu 2idovstvi. PfiznivdC, 2e pod- 
kladem nauky jeho jest zakon a proroci i 2e 
nepfisel jich zruSit, nybrl naplnit. Kristus 
sam vid^l v zakon£ Star^m zjeveni bo2i, 
kter6 mSlo byti prflpravou ke zjeveni No- 
vdho zakona, a hlasal (jako pfedchddce jeho 
Jan) pokani, neboC naplnili se dnov6 a pfi- 
bli2ilo se kraiovstvi nebeske. Pokani toto za- 
le2i ve vniti^nim obrozeni ka2d^ho jednotlivce 

V duchu a pravdS a v ndhradS pouh^ staro- 
zakonni legalnosti moralnosti. Zakon bude 
trvatii pokud zemS a nebe nezaniknou, ale 
prav^ moralni smysl jeho objevil Kristus 

V pln^m jeho zivotnim jasu. AvSak k. se od 
Star^ho zakona odch^lilo a nad nSj povzneslo 
u6enim, 2e Kristus jest vykupitel, syn bo2], 
jeni pfisel zaloiit kraiovstvi bo2iho. Proto 



problem Kristova bozstvi a ^lovicenstvi vy- 
stupoval zdhy v popfedi a po^al se formulo- 
vati V ur^itj^ch dogmatick^ch dldncich (viz 
Christologie). Kristovo boho£lov6ctvi stava 
se osou, kpTem ni2 utvah' se kfesCansky nazor 
svitov^ a iivptni v cel^ sv^ sile a 2ivotnosti. 
Zdkon V j^istotS a vSeobecnosti sv^ kiie vnitfni 
zminu mordlni dlovika cel6ho, a neposta^i mu 
zevnSjSi v^kony obfadn6 a o^istn^, jimi2 fari- 
seov^ a zdkonnici se spokojovali. Nikoli vn&y 
§ek, ale nitro £lov£ka budi2 posv6ceno a o£i- 
it^no. Dokonalost mravni kf esCanski naproti 
legilnosti starozdkonn^ zvldSti osti^e jest vy- 
zna^ena v kdzani na hofe (o n€mi soudi 
se t^2, 2e mSlo smysl polemick^ proti fari- 
seAm a zdkonnik&m) : nemravnd jest s hlediska 
kfesCanskdho netoliko vra2da, ale i hn6v, ne- 
jen cizolo2stvi, ale i 2cldost jeho, nejen kfiva 
pfisaha, ale.pHsahati v&bcc se nemd; naproti 
prdvu msty (oko za oko, zub za zub) stavi 
Kristus pfikaz, bychom neodpirali zl^mu, ale 
dobrem je pfekondvali, a naproti Idsce k sou^ 
kmenovcAm i souvSrc^m (pfi ni2 dovoleno 
bylo cizince nendvidSti) hlasd Kristus Idsku 
k bli2nimu, jim2 jest i neph'te). Kristus ne- 
pfihli2i V posuzovdni skutku jak^hokoli k ze- 
vnSjsimu jeho vykonu a zevnIjSim nasledk&m 
prosp6$nfm nebo §kodn]('m, nybr2 zkoumi 
ledvi a srdce^dlov^ka a v hloubi nitra jeho 
nal^zd dAvod. mordlnfho odhadnuti kaldeho 
skutku. Nepdsuzuje jen vykon skutku spat- 
n^ho, ale prvni mysl^nku, prvni zddost jeho. 
A rovn^2 dobrota skutku ka2d<5ho dina jest 
sm^Slenim toho, kdo jej kond. Kdo kfesfa- 
nem chce slouti, nedava almu2ny pfed lidmi, 
ni se nepiodli jako pokrytci, aby vid£n byl 
od lidi, ani, 2e posti se, zasmuSilosti nepro- 
jevuje. Proto formaln^ juristick^ posuzovani 
lidsk^ho jednani a malichernd kasuistika u fa- 
risefiv oblibena jest s hlediska kfesfansk^ho 
odsouzena. Kristus prjavi zfejmd, 2e sprave- 
dlnost jeho u^ennlkfi musi byti vySSi ne2U 
zakonnikfl a fariseA, a to nejen stupn6m, 
nybr2 i vlastni povahou skutkQ. Pom^r Sta- 
r^ho zdkona k u^eni Kristovu theoreticky 
vzdfelal teprve sv. Pavel a oznacil jej jako2to 
pomer zdkona a milosti. V t^m2e smysle 
dteme i u sv. Jana (I., 17): »Nebo zikon 
skrze Moj 2i§e ddn jest, milost a pravda skrze 
Je2iSe Krista stala se.< 

Z u£eni Kristova o pokdni, mravnim obro^ 
zeni a krdlovstvi bo2im jako2to vlastnim jddfe 
dila spdsy uddvaji se dfislednS n^kter^ vy- 
zna^n^ vlastnosti kfesfansk^ho svdtov6ho nd- 
zoru. Po strdnce negativni mo2no je ozna^iti 
jakokfesCansk^supranaturalism a supra- 
racionalism, po strdnce positivni jako la- 
sku k Bohu a bli2nimu. Supranatura- 
lism kfestansk^ pohli2i na 2ivot vezdcj§{ 
a sv£t smysln]^ jako na pouhou pfipravu 
k prav^mu jsoucnu, v n^ml lic^ast bude miti 
kfesCan v krdlovstvi boiim ve spoledenstvi 
svat^ch a spravedliv^ch na onom sv6t6 — 
nebot »ani oko nevidalo, ani ucho nesl^chalo, 
ani na srdce lidsk^ nevstoupilo, co pfipravil 
Bfih t6m, ktefi2 jej miluji*. V§e vezdejSi 
ma kfesfanu nanejy^i cenu relativni, pokud 



Kresfanstvi. 



135 



se dd ho pou2iti jako prostfedku spdsy. Kfc- 
sfanu neni iddoucna dokonalost ve sroysle 
starov^k6m (xaXoxii?yaO"io), to jest stejnomSrnd 
vySkoleni vSech schopnost£ tllesn^ch i duSev- 
nich, n^bri potlaienf hfiSn^ pfirozenosti lid- 
sk^, odumfeni sv6tu a znovuzrozeni nebi. 
Proto smrf tfilesnd, jei byla 21ov6ku fe- 
ck^mu pfedmfitem hrfizy, jest kfesfanu H- 
douci'm cilera byti pozemsk^ho a slibn^m 
poCfiLtkem iivota vfiin^ho. Bol a utrpeni 
jest kfestanu cestou ku sp^e, a trp^livost 
kfesCanska dovede je pfekonati v blah^m 
v^domf, 2c jsou nutn^m stupnSm k dokona- 
iemu dobru. Kfesfan nepfiklddd ve shod^ 
s tim ceny bohatstvi a statkAm pozem- 
sk}^m, jsa pfesv^d^en o marnosti, nestd- 
losti a pomfjejicnosti jich. Ba, kfcs^nu ne- 
zb^vd ne2 volba mezi bohatstvim (mamonem) 
a chudobou, nemti2et zdroveft Bohu slouiiti 
a mamonu, jednoho se pfidrfi, druh^m po- 
hrdne (Mat. VI., 24). Kfesfan nebude shro- 
mald'ovati statkd pozemsk^cb, je2 moli a rez 
kazi, para^tliv jsa, 2e v kralovstvi bo2{m mA 
pfipraven poklad ceny nehynoucf. >Neskld- 
dejte sob6 pokladfi na zemi, ale sklddcjtc 
sobfi poklady v nebi.« (Mat. VI., 19, 20.) 
A jinde fe^enc jest, 2e snaze velbloud pro- 
jde dirkou jehly, neili bohd^ by se dostal 
do krdlovstvf bo2iho. (Mat. XIX., 23, 24.) 
Mladiku, jen2 mravnS dokonal^m chce b^ti, 
di Spasitel: >Jdi. prodej co2koli md§, a dcj 
chucrjrm; a budeS miti poklad v nebi.c (Mar. 
X., 21, Luk. XVIIL, 22.) A ten, kdo podr2i 
niajetek svdj, ma jej miti, >jakoby nemfiU 
(sv. Pavel), to jest konaje skutky milosrden- 
stvi ma jim slou2iti Bohu. Prv^ obce kfe- 
sCanska mSly majetek spole^n^. >PfindSime 
v§e, CO mdme, a o v§e se d^lime s potfeb- 
n^mic (sv. Justin). Proto ani price, pokud 
licel jeji jest hromad^ni statku a potfeb po- 
zemskych, pokud tyto pfesahuji miru ne- 
zbytn6 potfeby, nezasluhuje chvdly. Vy§5ich 
cM ma zajist^ kfesCan sledovati, ne21i o to 
se starati, co bude jisti neb co bude pfti 
neb tim se bude odivati. Ptaci nebelti a 
kvStiny polnf tak6 toho nedini — a Otec 
nebesk^ 2ivi je. A tak i >Syn clov6ka nema, 
kde by hlavu skloniU (Luk. IX., 58). »Zitfej§i 
den pe^ovati bude sdm o sebe ; dostif mi. den 
na sv6 zlostic (Mat. VI., 34). Nedoporuiuje 
se zde zajist<^ zahalka, ale nelp^ni na vScech 
casn^rh, p6tc o spdsu duSe a pevnd dfivSra 
v bozf dobrotu. Dilu spasy vlastni i bli2nich 
sv]^ch rad sc kfesfan pfedevSfm vfinovati. 
•Hledejte tcdy nejprv krdlovstvi bo2iho a 
spravedlnosti jeho< (Mat. VI., 33). Proto kdra 
Kristus mladika, jen2 cht^je udennikem jeho 
bjti drive by rdd pochoval otce sv^ho, a di 
mu: »Nechaf mrtvi pochovavaji mrtv^ sv^, 
ale ty jda zv^stuj krdlovstvi bo2i.€ Kdo za- 
jist6 za pluhem jda ohH2el by se, neni zpfl- 
sobnj^^ ku krdlovstvi bo2imu. A proto: >Kdo 
nebdfc kfi2e sv^ho a nendsleduje mne, neni 
mne hodenc (Mat. X., 38). A k<io se neod- 
fekne vSech v6ci, ktcrymi vladne, nemfi2e 
bj^ti udennikem Kristovym (Luk. XIV., 33). 
VSechna p^cc o veci casn^ a pozemsktS od- 



vadi ^Iov6ka od spdsy jeho. Sila tSlesnd, 
zdravi a krdsa nejsou kfestanu 2adouci 
samy o sob$, pokud n^6im ku spdse pfispSti 
nemohou, ba 6asto cloveka od nebe odvad^ji. 
Rovn62 nemd se kfestan pachtiti za uzna lo- 
sti, cti a sldvou svStskou, ale toho b^ti 
pametliv, 2e kdo se povySuje, bude poni2en. 
Cti2ddost marnivd nemd nal^zti pfistupu do 
spolednosti kfestansk^, ale »kdokoU by chtdl 
mezi vdmi b^ti v^tSi, bude vd§ slu2ebnik, a 
kdo2koli by mezi vdmi chtel b^ti pfedni, 
bude slu2eDnik viechc (Mar. X., 43). NejdftT 
razn^ji odsuzuje vSechnu cti2ddost slovy: 
>co2 jest u lidi vysok^ho, ohavnost jest pfed 
Bohem.c StarovSkd ctnost mu2nosti v boji 
jest kfesfanu zpupnou nepravosti — v2dyt 
kfesfan nepovznese ani k obranS pravice 
sv6, vSechno prol^vdnf krve a usmrcovdni 
pova2uje za hfiSn^. Kfi2 a me£ jsou pojmy 
neslu(^iteln6. Prvnimi synodami byla kfesfa- 
nfim pfimo zakazoydna slu2ba vojenskd. Muka 
pak t^lesnd a trfzn6ni hrozn^ sndieli mu£en- 
nici kfesfanSti s trpdlivosti vzornou, jsouce 
pfesvWfeni, 2e hojn6 odplaty dojdou v ne- 
besich. PrdvS utrpenim Kristovym, bolestnou 
smrti na kfi2i, bol a strdddni byly povzne- 
seny ve v^znamne platnosti 3v6 pro spdsu 
du§e lidsk^. >Kde2to cel^ starov^k kladl 
dobro v pp2adavek: netrpfeti, a vyz^val ilo- 
v^ka, aby unikal bolesti, at ctnosti, af roz- 
ko§i, pfedstavuje evangelium bolesti jako 
dobro. Bol est jest jist^m zpdsobem zbo2- 
nSna, protb2e Buh sam cht^l trpeti, stenati, 
zemfitic (Janet). >Chudoba, poni2eni, slzy, 
trdpeni spravedlnosti, velkomysln^ zfeknuti 
se vlastnich prdv, vzddni se vSeho, co ru§i 
klid srdce, Idska pokoje, klidnost, je2 zapo- 
vidd si vSechen odpor ndsiln^, prondsledo- 
vdni V tomto sv6t6 ... toC ccsta, je2 vede 
do krdlovstvi Bo2iho€ (Didon). Tak i 2ivot 
rodinn^ a pAsobnost vefejnd v obci a 
stdtS samy v sobS nemaji cile dostate^n^ho 
i pln^ho dAvodu a jen jako prostfedek v dile 
spdsy nal 6za j i oprd vnSnost. Man2elstvi samo 
V sobS neni oviem hfiSn^, ale panictvi jest 
ctnosf a tvofi rovnd2 souddsf kfesfansk^ do- 
konalosti. >Jde-li kdo ke mn£ a nemd-li v ne- 
ndvisti otce sv^ho i matefe i 2eny i synfl 
i bratf i i sester, a jeSt6 i 2ivota sv^ho, nemfi2e 
b^ti m^m udennikemc (Luk. XIV., 26). Spa- 
sitel chvdlf proto ty, >ktefi se sami v pani- 
ctvi oddali pro krdlovstvi ncbesk^c (Mat. 
XIX., 12). Jest pak die sv. Ambro2e panictvi 
kfesfanu proto 2ddoucn£j§i, 2e znamend po- 
tla^eni nejmocn^jSiho pudu smysln6 tSles- 
nosti, 2e jest pfedzv^sti 2ivota dist^ho, nad- 
pfirozen^ho, andSlsk^ho, neboC jim 2ijemc 
2ivot nebesk^ ji2 na zemi. Ba, man2elstvi 
samo ve smysle kfesfansk^m md v^sti k po- 
hlavni zdr2elivosti, nebof cilem jeho neni 
rozkos, ale rozmno2ovani lidstva a vycho- 
vdni ditck. >Cilcm naSeho man2elstvi jest 
ddti 2ivot ditkdm; podobdme se rolniku, jen2 
nezaseje vice semene, ne21i ho jest zapotfcbi 
ke 2ni€ (Athcnagoras). PodobnS Ihostejn^ jest 
kfesfan k2ivotuvefejn^mu. Spasitel sdm 
v^^rokem »ddvejte, co jest cisafovo, cisafic 



136 



Kfesfanstvi. 



vzdal se vieho U^astenstvi v zale2itostech 
vefejn^ch a zfekl se p£Lsobeni ve formu 
vlady. Nenit krdlovstvi Boii z tohoto sv^ta. 
Spasitel pfimo (Mat. XVII., 24—27) k dotazu. 
zdali daft plati, ka2e Petrovi, by vezma gros 
odevzdal za oba, aby nevzniklo pohorSeni — 
nikoli tedy z v^domi povinnosti. A v prv^ch 
dobdch kfestansk^ch stdt a cirkev stdly proti 
sob6. Tertullidnovi (Apol. k. 38) neni nic Iho- 
stejndjSiho ne21i stat, die Chrysostoma jest 
hfich pAvodem moci svetsk<5, a sv. Augu- 
stinu jest Ihostejno, pod jakou vlddou kfe- 
sCan 2ije, jen ncnuti-li ho k bezboinosti a 
ncspravedlnosti. Kfesfan nestard se o 2ivot 
spolc^ensk^ uznavaje toliko dusevni spolec- 
nost V obcovani svatych a nehleda tidasten- 
stvi ni ve vlad^ ni v ufadech. I st^t ovSera, 
jako majetek a iivot rodinn^, nabyva na druhd 
strand ceny relativni, pokud orgdny sv^mi 
dovede pfekaziti nepravost, kfivdu, pfikoff, 
zio. Proto i ]^f mskd fi§e, pokud se v ni 
kond spravcdlnost, Jest v podstatfi zfi- 
zcnim Boitm; jest proto takd pro kfesfany 
platn]^m zffzenim, za ktcr^2 kfesfan tak6 po- 
zdvihuje prosebnfi ruce k nebcsiim (Keim). 
Uskutc5ni-Ii se vlak kralovstvi Bo2i\ stane 
se i stdt sv^tsk^ zbytc^n^m. A tak ti, kdo 
dokonal^m 2ivotem kfesfansk^m cht6li iiti, 
hned v prv^ch dobach zfikafi se majetku, 
rodiny, prav obcanskych, opoust6Ii otcinu a 
zasvScujice cel^ iiti Kristu a spasc duie sve 
utikali se do hor a lesfi, aby tarn jako pou- 
stevnici ^inili pokdni za hfichy sv^ a iili 
svatS. V potlaceni t&lesnosti a smyslnosti, 
V odumfeni sv6tu ^asn^mu, ve sn^Seni vSech 
strasti a svizelfi vrcholil kfesfansk^* supra- 
naturalism a nab]^val positivni povahy v ti- 
chem neodpirani zl^mu, v kfesfanskych ctno- 
stech trpSlivosti {vno^iovrj) a pokory 
{Tan€Lvoq>Qoavvi]). Tyto ctnosti byly jcdinou 
v^'zbrojt rau^ennikd kfesfanskych v boji proti 
svStu a uklad&m jeho. PraviC sv. Pavel: »Ha- 
n^ni jsouce dobrofecime; protivenstvi trpice 
mile snaSimc; kdy2 se nam rouhaji, modlime 
se.€ V supranaturalistick^m sv^-m pi^esvfed- 
dcni vidi kfcsCan v zivotd pozemskdm a t6- 
lesnt^m jen pfipravu k smrti, jen pouC svizel- 
nou, jejiz ciiem jest posmrtnj zivot v nebe- 
sich. V torn smysle sv. Pctr (I. Ep. 2., 11) 
vyz^vd kfestany, aby jako pfichozi a po- 
hostinnf na zcmi zdrzovali se od t6lcsn]^ch 
2adosti, a sv. Pavel pise kimanfim (VIII., 13): 
>Budete-Ii podle t^la 2ivi, zcmfete; pakli 
duchem skutky tSla mrtviti budetc, 2ivi bu- 
dete.« PodobnS sv. Jan p^kn^ kfesCanskd 
popirdni svfeta vyjadfuje slovy (I. Ep. 2., 15): 
•Nemilujte sv^ta ani t^ch v6ci, kter^i na 
sv^te jsou. Miluje-liC kdo sv6t, neni Idsky 
Otcovy v nem. Nebot v§ecko, coi jest na 
sv6t^, jest S^dost tSla a iddost oci a p^cha 
2ivota, kteraS neni z Otce, ale jest ze svSta. 
A sv^t pomiji i 2ddost jeho, ale kdo2 cini 
vfili boli, zustavi na v^ky.c Proto 2ivot 
kfestansky dokonal^ jest 2ivot mniSsk^, je- 
ho2 sliby chudoby, distoty a posluS- 
nosti znamenaji vit^zstvi duSe nad pfiroze- 
nosti tdlesnou, potlaieni tfi nejmohutnSjSich 



pudA, po majetku, 2ivot6 rodinndm, cti a 
sldvg. Doli^en^ kfesfansk^ supranaturalism 
vt^lil se nejkrdsngji v dojemnou roodlitbu 
k Pann^ Marii, v nii kfesfan obraci se kc 
svfetici slovy: »...k Tobe volume vyhnani 
synov^Evy, k Tobe vzdychamc Ikajicc 
a placice v tomto slzav^m ddoli... a 
Je2i§e... nam po tomto putovdni oka2.« 
Kfesfan die Basilia Velik<§ho v supranatura- 
lismu sv^m zfika se cel^ho sv^ta, zijc mimo 
n6j, zbavi duSi spolecenstvi a pocitfl t^les- 
n^ch, zflstane bez domu, bez vlasti, bez sou- 
druhfl, bez statkd a letohradkd, bez majetku. 
bez iivnosti, bez potravy, bez femesla, bczc 
znalosti v£d lidsk^ch — a naproti tomu jest 
hotov bo2sk^ udeni pfijati v srdce svd. 2c 
supranaturalisticka povaha k. tak zdhy dosla 
znadn^ho uznani a nalezla mnofstvi nadsc- 
njch vyznavacfi, vysvfitluje se z casti i tim, 
io V prvych dobach k. vSeobecn^ bylo pfc- 
sv£d£eni, ie jest blizk^ konec sv6ta, ze Spa- 
sitel pfijde V plnd slav^ sv6 a zalo2i kralov- 
stvi Bozi (v. Chi lias mus). Tichd utrpeni, 
jc2 neodmlouvd, stalo se mohutnou silou, 
je2 mirnila slzy, Sifila potSchu. Co zdalo se 
byti popfenim fivota, stalo sc jeho podmin- 
kou a zarukou. >Bolest sama stavd se pro- 
stfedkem spdsy. Ti, kdo vSeho sc zfikaji, 
maji Boha; kdo trpi, jsou blaieni; ti§i a po- 
korni jsou nejsilnljsi; prondsledovani vitizi; 
kdo hladovi po spravedlnosti, jsou nasyccni; 
a srdce prostd vSeho sobectvi a v§i rozkose 
zfi Boha< (Didon). A Kristus sam byl prav;^ 
MesiaS, je2to nezpAsobil vykoupcni lidstva 
bojem a vit^zstvim, ale utrpenim a smrti. 

Vedle doli^ent^ho supranaturalismu byl 
supraracionalism podstatn^ znak p&vod- 
niho k. Nedflvfera k v6d6 i moudrosti sv6t- 
sk6 zapustila doby t6 pfilis mocn^ kofcny. 
Jako se occkavalo nadpfirozen<5 vykoupcni 
clovdka klesl^ho, tak i nadpfirozcne zjcveni 
stavalo se nendhle jcdinym ncklamn^m pra- 
menem vScho vM^ni lidsk^ho. Kristus sdrn 
chud6 duchem blahoslavi a pravi (Mat. 11, 25): 
»Chvalim T6, Ot6e, Pane ncbc i zcm6, ie jsi 
skryl tyto v6ci pfed moudr^mi a opatrnymi 
i zjevil jsi je malick^m* — zajist6 v torn 
smysle, 2e u^eni jeho obraci se toliko k 11- 
dem prostjm, nemajicim obvykl^ho a roz§i- 
fen^ho tehdy vzd^lani. Nedflvcra naznacena 
k rozumu lidsk^mu rostla, ba nenahle v^deiii 
pfirozen6, pokud neni doplneno sv^tlem nad- 
pfirozendho zjevcni, byvalo stotoiftovano 
s hlouposti a cir^^m blaznovstvim. Die sv. Pa- 
vla ucinil zajistd B{lh moudrost tohoto sv6ta 
blaznovstvim. Jinde varujc t^z apostol kfe- 
stany, aby nikdo neoklamal jich moudrosti 
sv^ta a marnym podvodem ucc podle usta- 
novcni lidskjch a ne podle Krista (I. Kor. 
1, 20, Koloss. 2, 8). Mnozf otcov^ cirkevni 
ddraznS v protivu uvadSli pravdu evangelia 
s klamem vfedy pohansk^. Tak pi§e sv. Jero- 
nym: >Co maji spolecndho Kristus a Belial, 
ialmy a Horde, evangelia a Vergil, apoSto- 
lov6 a Cicero ?« ZvlaStfe Celsus zvysuje tcnto 
odpor pAvodniho k. proti v6d6ni sv6tsk<;mu. 
Pravif u nfeho kfesfan (Cels. 3, 44): *lidn$' 



Kfesfanstvi. 



137 



ucenec, 2adnj^ chytrj clovSk, 2ddny mudrc nc- 
opovaluje se k ndm pHjiti; chytrost.-v^ddni, 
udenost pokladarae za zlo ; ale kdo Jest prosto- 
duch;^, kdo nev^dom^, kdo jest dit£, kdo jest 
blazen, pfijdii s dfiv^rou k ndm.c Klemcns 
(fimsk^) pak celou vzdfelanost feckou prohla- 
suje za zl^ podvod zl^ho d^mona (Clem. Horn.). 
Nejvd5niv6ji broji proti vSi moudrosti feck^ 
TcrtuUiin, jeni o Sdkratovi di, ie byl sve- 
den d^blem, a Aristotela i s moudrosti jeho 
ubo2dkem naz;^va. Sila pravdy kfesfansk^ 
jest prdvS V torn, 2e se protivi v§i moudrosti 
sv6tsk6 a vSemu vzd6Unf. Vira pohrdd v6- 
dou, nepotfebuje ji, jest nad ni povznesena 
a hrda na to, 2e pravdy v6fen6 nelze roz- 
umem pfirozenjm pochopiti. Credo, quia im- 
possibile est — vira vSfi i tomu, co rozum 
nemoin;^m nal<Jzd. Ov§em, odpor tento nutne 
povolil nenahle z v]^lu£n^ sv^ ph'snosti, jak- 
mile filosofove sami (Justin, Ath^nagoras, 
Theofil, Minucius a j.) ke k. pristupovali. 
Nastal tu v^voj zvld§tnf, jeni potrval po 
cel^ stiFedovek. r ilosofie feckd pfispfila pod- 
statni k vybudovdnf kfestansk^ dogmatiky, 
a zvU§t6 scholastika zavrcholend sv. Toma- 
Scm Aquinsk^m znamcnd velkolep]^ pokus 
o smifeni i slou^eni my§l^nky Aristotelsk6 
a kfesCansk^ viry. 

Naproti t^mto negativnim strdnkdm kfe- 
sCansk^ho nazirdni na 2ivot a svdt objevuje 
sc ndm strdnka positivni, ji2 k. pfincslo sv^tu 
spasu — Idska kBohu a bli2nimu £ili 
kfestansk^ milosrdenstvi. Od passiv- 
nfch ctnosti kfesfansk^ho scbezapfeni tvofi 
kc ctnostem t^mto positivnim pfechod kfe- 
sCanska odcvzdanost do vAle bo2i. P&- 
vod jeji jest v pevn^ vife, 2e Bfih jest ab- 
solutni dobro, a 2c Ukolem 2iti lidsk^ho jest 
povzn^sti se k jeho dobrot^ a svatosti. Timto 
pov^Senim vlastniho j a jest Idska k celku — 
vysSi zpflsob 2ivota lidsk^ho v Bohu. Kfe- 
stansk^ ctnosti trpSlivosti a pokorv doplfiuji 
se takto krdsng oddanosti dovule bo2i, 
je2 znamend odfeknuti se sebe sama, po- 
vzneseni se k iist^ ncsobeckosti. Takto zivot 
lidsk^ vc smysle kfesfansk^m nezale2i' v usi- 
lovdni o vfeci iasneS a pozemsktS, njbri sm6- 
fuje k cili jedin^mu, neivys^irau, vfiin^mu, 
nehynoucimu — k plnSni vflle boii. Za to 
modli se kfcsfan vroucnfe: •Pfijd* kralovstvi 
Tv^«, >Bud' vfllc TvA iako v nebi tak i na 
zeroi« die vzoru Spasitelova, >Ne ma, ale Tvd 
vfile se staA<. Tcnto 2ivot v Bohu vrcholi 
V prv^m pfikazani KristovS: »Milovati budeS 
Boha sv^ho nade v§ecko«, jim povznasi se 
clovSk z malosti, kone^nosti a nedokonalosti 
sw6 k vfedomi, 2e smysl vSeho d6ni sv6to- 
y6ho iest absolutni dobro, k pf esvedceni, 2e 
clovfek ve sjednoceni svdm s Bohem jakoito 
principem dobra nal^za pravou podstatu svou, 
vlastni smysl sv^ho byti. A vedomi spl^iznfi- 
nosti duSe lidsk^ s podstatou bo2f vyjadfuje 
i odevzdanost do yule bo2i i Idsku k Bohu 
jako principu dobra v dojemn;^ch slovech: 
>Ot£e ndSc. Je-li vSak pfirozenost lidska spff- 
zn^na se jsoucnosti bo2i, udava se pfirozen^ 
jako dal§i dfisledek V £ d o m 1 o rovnosti a 



bratrstvi v§ech lidi a druh]^ vzneSen^ 
ph'kaz Spasitelfiv la€ky k bli2nimu vy- 
jadfen;^slovy: »Milovati budeS bliiniho sv^ho 
jako sebe sam^hoc. Stfedem v§i mordlky kfe- 
sfansk^ jest Idska, vni2zfctelndbo2en- 
sk^amo^dln£jest ujednocen. A laska 
ta jest vSeobecnd, neomezuje se jen na tizk^ 
kruh pokrevencfl a soukmenovcfi, nj^br2 obla- 
2uje jasem sv^m vsechny ty, kdo chudi, skli- 
£eni, prondsledovani jsou, projevuje se i k ne- 
pfatelAm zalo2ena jsouc na pevn^m pfesvM- 
ceni o vSeobecn6m bratrstvi lidstva, je2 zase 
kotvi v zdkladni vife v totoznost pf irozenosti 
bo2sk^ a lidska. V pomyslu lii^inn^ lasky kfe- 
sCansk^ k bli2nimu plynouci z lasky k'Bohu 
nejl^pe jest vyzna^ena vyvysenost kiesfan- 
sk^ moralky nad mordlku starozdkonni i fe- 
ckou. Zakon zajist^ kdzal toliko: >Nebude$ 
nenavidfiti bratra sv^ho v srdci sv^m . . . nc- 
budeS dr2eti hnfevu proti synfim lidu sv^ho, 
budeS milovati bli2niho sveho jako sebe sa- 
m^hoc (Lev. XIX., 17, 18), a fariseov^ ke 
slovflm tSm podali v^klad: >BudeS hnfivati 
se na cizince a budeS nendvidSti nepfitele 
sv^ho.c A z feck}^ch mudrcfl Plat6n sice pro- 
hlasil ji2, »2e l^pe iest kfivdu sndSeti ne21i 
konatic, stoicism pak v naucc o rovnosti a 
bratrstvi v§ech lidi rovn62 vStfepoval pfe- 
sv6d6eni, 2e dobfe lidem (^initi mdme (Mark 
Aurel VI., 3: »Pomsta neilepSi: dobr^m spla- 
ceti zl^c VII., 22: >Jest vlastnosti ilovSka, ze 
miluje i ty, ktefi jej zklamali«), i prohla- 
§oval otroctvi za zfizeni neshodnt^ s pfi- 
rozenosti lidskou, pfipravuje tak hnuti hu- 
manitni. Od vsak vjsc stoji Kristus sv]^m 
>nov^m€ pfikdzanim: >Milujte nepfatele sv6 
a dobrofcdte t6m, ktefi vas proklinaji, dobfe 
cii^te nenavidSjicim vds a modlete se za ty, 
ktefi vas utiskuji a vdm se protivi.* A sam 
na kfi2i modli se za nepfatele sv6, podobn^ 
jako prvni mudennik St^pan za ty, kdo ho 
kamenuji. A podobnfi sv. Pavel oznaduje kfe- 
sfansk^ pravidlo 2ivotni slovy v'jse vzpomc- 
nut]^mi: odpoviddf kfesfan pohan^ dobro- 
fecenim, protivenstvi trpfiliv^m snaienim, 
rouhdni modlitbou. V listS k Diogn^tovi 
(apologii z prvnich dob kfesfansk^ch) dteme: 
»Kfes1^n^ miluji vSechny, a vSicnni je pro- 
nasleduji. Kfestan^ miluii ty, kdo2 jich ne- 
navid^ji, 2chnaji tSm, kdo2 je tupi, cti ty, 
kdo2 se jim posmivaji.c Takov^ i!l£inn6 lasky 
k bli2nimu, tohoto kfesfansk^ho milosrden- 
stvi star^ svSt vfibec neznal, ba spolednost 
f ecko-f imskd nemSla pro ni ani jm^na. V ^thice 
Aristotelsk^ vyskytuje se sice pojem iXBv&t- 
Qi6tr]gQeni do latiny pfeklddal se slovem libe- 
ralitas), to vsak nebyla nesobeckd laska k bli2- 
nimu, o jakou kfesfan usiluje, to byla spiSe 
pouha St^drost, jcji2 motivy byly osobni a 
sobeck6. Tato stSdrost starovdkd konala 
ovSem dobro, udilela almu2nu, ale £lov6k 
sledoval pfi tom jedinf cil sobeck^, povzn^sti 
sebe sama (v2dy( i toto zvelideni sebe sama 
bylo starovdk^ moralce zvldStni ctnosti, zva- 
nou [ihyaXoTtqinHa), Naproti tomu milosrden- 
stvi kfesfansk^ znamend pfcdevSim sebc- 
zapfcni, naprostd ob6tovani se blahu bli2- 



138 



Kresfanstvi. 



niho, laska kfcstanskd k bliinimu nechcc jcn 
zlo odstraniti, ie vadi naSi spokpjenosti, n^bri 
mirni bol, stira slzy, kond dobro pro n6 samo. 
Tato laska kfesfanska nejen v nepfiteli vidi 
clov^ka a bratra i pomaharau, ale ani nizk^, 
hfiSnik, ilovSk Spatni^, zlo6inec neni kfesfanu 
pfedm^tem nendvisti. Kfeston v kafdto clo- 
vSku miluje dlovfika a toho, kdo ve 5pat- 
nost, zlobu a hffch upadl, neodsuzuje (»Ne- 
sudte, abyste nebyli souzeni«), ale pomoci 
usiluje, povzn^sti jej hledi. V t^to licinnci 
lasce k bli2nimu vflbec, ledy i k ncpfdtelfim, 
ale t6i kc vSem nizk^m a hfiSnikfim, jest 
spatfovati spasn^ poslani k. Mohutn]^ projev 
tohoto smyslu podavaji ndm Kristova blaho- 
slavcnstvi, die nichi chud^m diichcm, tich^m, 
Ikajfcim, t^ni, ktefi lacni a iizni po spravedl- 
nosti, tSm, kdo protivenstvi trpi a jim2 se 
zlofe^f, bude odplata hojna v nebcsich. Kri- 
stus di ve smysle torn: »Pojd'tc2 ke mnfi 
vSichni, ktefi pracujete a obtifcni jste, a ja 
vds ob^erstvim.c Tak hldsa Kristus trpicim 
polehSeni, pronasledovan^m povzneseni, hf i§- 
nikflm pokdni a polepSeni. Od u^ennikA sv^ch 
poiadujc Kristus Uplnou zm^nu mysli (uttd- 
vma)y t. j. pfechod od sobectvi k msec. 
V lasce k bli2nimu ncjdflraznfeji jevi se roz- 
dfl spravedlnosti starozdkonni a kfesCansk^. 
Vc smysle starozakonnim byl spravcdliv^, 
kdo zachovdval pfikazdni zdkona a nepro- 
hfeSil se proti nim, die Krista v§ak sprave- 
dlivi jsou ti, kdo milovali, a nespravedlivf, 
kdo neznali lasky k bliinim sv^m. I v licenf 
posledniho soudu d^li Spasitel lidstvo na ty, 
kteH 2ili pro druh^, a na ty, kdo iili pro 
scbe samy. A podobn6 sv. Pavel v kap. 13. 
prvniho listu ke Korinthsk^m vyznacuje tento 
vnitfni zvldstni habitus moralni celeho dlovcka 
kfcsfansk^ho: >Kdybych rozdal na pokrmy 
chudjch vSechen statck svflj a kdybych vy- 
dal telo sve ke spdleni, a Idsky bych noma, 
nic mi to B<*pr(Jspi«i.« V lidinnd tdto lasce 
k bliinimu jest zkrdtka positivni strdnka kfe- 
stansk^ho nazoru na svct. 

III. Historicky vyvoj kresfanstvf. K. samo 
v pfivodni svd podobe oznacovalo dolicen^ na- 
zor na iivot a sv6t. Ncm6lo jcstS iddnych 
dogmat ani 2ddn6ho ustrojeni spolecenskeho. 
Jedin<5, co spojovalo jaksi dogmaticky prvotni 
kfestany, byla vira v Krista jako Mcsiase (Sk. 
ap. IX., 22). Po smrti Kristovfi ocekdval sc 
blizk^ op^tn^ pfichod jcho i zalo2eni krdlov- 
stvi boiiho. VJichni, kdo tohoto licastni byti 
chtSli, drufili se v obce neboli bratrstva, m'eli 
spolecn^ majetek, k nemuz kaid^ pfispival na 
podporu potfebn^ch, konali skutky kfcsfan- 
skeho milosrdenstvf, shromaMovali se k po- 
boznostcm v domech svych, Idmali chldb na 
pamatku umuceni a smrti Kristovy (hody 
lasky, dyanai), 

V historick(3m v^voji dalsim projevuje se 
k. v rflzn^ch formdch, z nichi vsak sm6ro- 
datn^ a dfile2ity jsou zvld§t6 formy k. p^- 
vodniho, evangelickeho t'lVx mesian- 
sk^ho, forma k. katolickeho a pravo- 
slavn^ho od neho se odlou^ivSi'ho, posleze 
forma k. protcstantskt3ho. K., nalt-zajic 



prvni pfivrience sve mezi Zidy, netvofilo pfl- 
vodn6 principu od2idovstviiSpln6odchyln6ho, 
n^bri ukazovalo s nim castecn^ sbody. Prvotni 
kfestan^ jcrusalemSti pfidriovali se zajist^ 
zakona Moj2iSova, zachovdvali r£izn^ zvyklosti» 
chovali i!ictu k chramu a svatostdnku, konali 
obfady, jc2 die ritu 2idovsk^ho byly pfikd- 
zdny, a zvldStS podrobovali se obfizce. Se 
iidovstvim k. prvotni sdilelo viru v MesidSe 
a hldsajic, ie prav<'m Mesidsem jest ukfiio- 
van^ Kristus, yfififo v opStn^, blizk^ pfichod 
jcho ve vitSzosldvS a moci i povzneseni nd- 
roda 2idovskdho. Kfesfan^ tito (jak ze SkutkA 
apoStolsk^ch patrno) £erpali ndzory svd 
z pisma svat^ho Stardho zdkona — nov^ho 
jeste nebylo — a z tradice, a povaiovali 
zvldStS za nutn^ obfad obfizky pro kaid^ho, 
kdo ve sbor kresfansk^ chtSl byti pfiiat. Sv. 
Petr zpWoval se proto pokftiti Cornelia cen- 
turiona TSk. ap. X.). Teprve vzpomenute 
zaloieni sboru kfesfansk^ho v Antiochii i tisili 
Pavla a BarnabdSe pfivodilo usncseni koncilu 
Jerusalemskdho (Sk. ap. XV., 3), die n£ho2 
nebyla ji2 pofadovdna obfizka jako podminka 
pfijeti V obcc kfestanskou, »aby nebyli ko- 
rmouceni ti, ktefi z pohanfl obraccji sc k Bohu*. 
AvSak nfekter^ sekty dob apoStolsk^ch, jako 
Ebionit^ a Nazareovc, lp61y na pflvcdni for- 
m6 iidovskc^ Vzmdhdnim se k. mczi pohany 
zf fkalo se toto samo tradice 2idovske% zvldStc 
pak iSsilim sv. Pavla byly pfimo v proti vu 
proti sobfi postaveny zakon a evangclium, 
spravcdlnost starozdkonni a milost Kristem 
sv^tu pfinesend, obfizka a kfest. K. stavd se 
stdle nezdvislejsim na iidovstvi, co2 mclo 
zase ndsledek ten, 2e pohanflm nebylo po- 
tfeba, aby prostfednictvim fidovstvi pfiji- 
mali udeni Kristovo, a naopak od 2idi&, ktefi 
chtdli pokft^ni b}?ti, pfimo poiadovano, aby 
se zfekli rflznjch zvyklosti zidovsk^ch. K. 
pfes veskera prondslcdovdni nad pomySleni 
krutd pronikalo vsak zahy vit6zn6 v cel^ 
tehdejSi sv£t, podrobeny fimski3 svetovlddS. 
Soudasnd filosofie s cefkovym kfcstansk^m 
ndzorem na svfet dosti shodna nedovcdla na- 
byti pfevahy nad novjm ndbozenstvim, jednak 
2e obracela se jen k vySlira kruhdm spole- 
^ensk^'m, kdefto k. vnikalo do nejniisich 
vrstcv lidov^ch pfindscjic spasu, posilu, du- 
§evni povzneseni, jednak ie k. praktickou 
pflsobnosti svou ucinn6 zasazovalo se o re- 
formu spolccnosti starovek6 v zdkladech jejich, 
kdeito filosofie v aristokratickc pov]^§enosti 
sve ztrdcejic se v mlhavem a mystickdm theo- 
retisovdni nemSla smyslu pro praktick6 po- 
tfcby doby a bidu trpiciho lidstva. K. zvld§t6 
novym obsahem svjm a zejmdna positivni 
strankou dcinne Idsky k blifnfmu nab^valo 
znendhla uzndni stdle v^tsiho, nadvlddy, ai 
se stalo za Konstantina Velik^ho a zvld§t6 
za Theodosia r. 395 ndbofenstvim v cel^m 
stdt6 f imsk^m uzndvanym a chranSnJm. Takto 
pficina rychleho proniknuti a vit^zstvi k. ve 
svct6 star<5m lc2i pfedevSim ve vnitfnim^ob- 
sahu, v mordlni sile a il^innosti jcho. Ukaz 
ten v§ak z casti vysvetluji i nekter^ okol- 
nosti podru2ne. jest to pfedcvSim nadSend 



Krcstanstvl. 



139 



obetivost a mucennidcf heroism prv^ch kfe- 
stanCk. Kfesfan jsa proniknut naprostou od- 
danosti vifc sob6 svat^ a drah^ byl v po- 
svitn^m nadscni schopen ob£ti nejv^tSich. 
Potupnd smrt Spasitelova na kfiii byla za- 
jist^ nejiicinn^jSim kazanim, ona budi nadSen^ 
hiasatele a ndsledovatele, ktef i jsou hotovi pro 
viru novou a za spdsu du§i sv^ch sniseti 
muka nejvStSi a obStovati vlastni iivot t£lesn^. 
K tomu dru2i se podivuhodni vzdjemnost ve 
sm^Sleni prvotnich kfcsCand, tuh^ v6domi 
vespoln^ soundle2itosti a spole^n^ jednoty. 
Hlavn^ vSak bylo rozli'feno v prv^ch dobdch 
kf estansk^ch nad^jn^ pfesvSdceni, 2e 2ivota 
vezdejSiho jest na mdle a ze blizk^m, nov]^m, 
vit^zoslavn^m pf ichodem Kristovf m zalof^no 
bude kralovstvi bo2i na zemi (v. Ch i 1 i a s m u s). 
Tato vira v nast^vajici konec sv^ta a blizk]^ 
posledni soud ziskdvala k. lidstvo po vykou- 
peni tou2ici. 

K. nendhle z i!kzk^ho okruhu 2idovsk^ho 
pAvodu a 2idovsk^ p&sobnosti sv6 povzna- 
Iclo se k platnosti universdlni, stdvalo se 
k-m katolick]^m. V^voj k. ve formfi t^to 
d^je se smSrem dvojim: jcdnak tvofi se 
V prv]^ch Sesti stoletich soubor clinkfl viry, 
jim2 vSfiti jest povinen, kdo kfesfanem se 
naz^vd (v. Dogma a Dogmatika), a v dobS 
dalsi opird se soustava dogmaticka o sv6tlo 
rozumu pfirozen^ho usiluji'c jim dovoditi 
myslitelno&t a pravdivost clankfl sv^ch. (viz 
Scholastika), jednak se vyvfji zvl^Stni 
ustrojeni spolecnosti v^h'cich veform6 cirkve 
(v. t.). 

Clanky ntcni kfesfansk^ho ustrojili a v jed- 
notnou soustavu dogmatickou.ustavili jednak. 
apologetov^ (v. t.) prvjch dob, jednak 
otcov6 cirkeyni (v. t. a tak6 Patristika 
a PatTO logic). Po strancc do^atickd jest 
stfedem vseno vi^voje zakladni v^ta udeni 
kfestanskeho, 2eKristus jest Vykupitel, 
jcni smifil ^lovSka klesleho a hffl- 
n^ho s Bohem, jen2 sam jsa synem 
Boiiin dosU udinil bo2sk6 spravedl- 
nostiaprojevillidstvusvrchovanou 
boil dobrotu. Myslenkou touto zakladni 
uddvaji se tfi hlavni probl^my, je2 nendhle 
po rAzn]^ch haeresich a schismatech v dogma- 
tick]^ch ddncich katolick^ cirkve byly defini- 
tivnd ustaveny, a jim2 v^fiti kfesfanu jest za- 
vaznoii povinnosti. Jest to pfedevSim pro- 
blem theologick^, v nlmi zahy zvldSt^ 
naproti Ariani (v. t.) uplatftuje se u^eni 
Athanasiovo, 2e Kristus jest stejn6 pod- 
staty (dfboovatoff, consubstantialis) jako Bfih 
Otec a dogma kfesfansk^ o Trojici bo2i 
(Koncil Nikejsk^ r. 325 a synoda Cafihrad- 
skd r. 381). Problem christologick^ 
pf em;^Sli o pom^ru vz^jemn^m obou pf iroze- 
nostij, bo2sk(^ ; lidsk^, y Kristu. Naproti nd- 
zorfim gnosticko-dok6tick^m,.kter^ pfiroze- 
nost lidskou v Kristu potlaioyaly, i naproti 
racionalisticko-ariansk]^m, kter^ zase boiskou 
pfirozenost Kristovu sni2ovaly, zvldStd roz- 
hodnutim sporu mezi Cyrillem, patriarchou 
alexandrijsk^m, a Nestoriem (v. t.), patri- 
archou cafihradsk]^m, jen2 u^il, 2e panna 



Maria nebyla Bohorodidkou (^eoroxof), nfbri 
jen matkon Kristovon (JCgittxatonog)^ uplatailo 
se uceni cirkevni (Synoda feimski 430 a 
koncil Efessk^ 431) o Kristov6 boho^lovSctvf, 
2e V Kristu bo2ska a lidskd pfirozenost v je- 
dinou, bolskou osobu hypostaticky byly spo- 
jeny. Kone£n6 problem anthropologi- 
c k ^ sna2il se ve shodu uv^sti nauku o hf isn^ 
pfirozenosti lidsk6 zp^soben6 prvotnim hfi- 
chem, svobodu vdle lidsk6, potfebu vykou- 
peni a milost bo2i; rozhodn^ vliv m6I zejm^na 
naproti Pelagiovi a stoupencQm jebo (na 
pf. Cassianovu semipelagianismu) sv. Augu- 
stin. Hotovou a v sobd ucelenou soustavou 
dogmatickou (jako2to vyzndni viry vyslovenou 

V nejstarsich symbolech, apoStolsk^m, nikej- 
sko-caf ihradsk^m a athanasidnsk^m) odloudilo 
se k. od 2idovstvi i hellenismu. Pfi v^voji 
dogmat sam^ch ovSem, zvldStd tim, 2e predni 
apologetov^ a otcov^ cirkevni ndle2eli k cirkvi 
feck6 a ku k. namnoze od filosofie fcck^ 
pfeSli, byl v^znam a pdsobeni mySI^nkv hel* 
l^nsk^ znadn^. Jednotlivd dogmata byla na* 
mnoze vyjadfovina ve formach z nlosofie 
feck^ ^erpan^ch. ZcLkladni elementy ndzoru 
kfesfansk^ho, jak nachdzime je v evangel iich, 
byly priv6 nenihle doplnovdny a vyvijeny 

V pfedstavdch a pojmech filosone feck6. Tim 
ji2 £dste£n6 zmir&oval se pAvodni supra- 
racionalism kfesfansk^, jak jsme jej v^Se na- 
stinili. Ve vlastnim pak stfedov^ku nejzfej- 
meji se jevilo, jak filosofie a nabo2enstvi vzl- 
jemn6 se pronikaly, zvla§t6 ve scholastice, 
je2 sna2ila se jednotlivd dogmata oddvodfto- 
vati a pfistupndjSimi £initi pfirozen^mu roz- 
umu lidsk^mu. Jestli2e se v patristice vice 
uplatfioVala filosofie plat6nskd, povahou svou 
s k-m vskutku spfiznSn^jSi, pfijimd se ve 
&cholastice vlastni v dobS rozkv6tu jejiho 
soustava aristotelskd za zaklad. Vrcholu sv^ho 
dostupuje scholastika v soustav^ sv. To- 
maSe Aquinskdho, jeho2 2ivotni prace 
znamena velkolepy pokus o slou^eni a smi- 
feni mySlenek aristotelsk^ch a kfesfanskd 
vfry. Takto vnika ve stfedov^ku racionalism 
state vice ve slo2itou soustavu u^eni kfe- 
sfansk^bo a nejsubtiln6j§i podoby nab'jyA 

V dlouhovSk^ch sporech o realismus a 
nominalismus, je2 tvofi myil^nkov^ jidro 
obdobi scholastick^ho. 

Soucasn6 s touto strankou naukovou, 
s uplatfiovdnim rozumu pfirozen^ho ve v£- 
cech ndbozensk^ch, vyviji se i ustrojeni ne- 
nih\6 spolecnosti v^ficich ve form£ viditeln^ 
cirkve katolick^. Kristus zalo2il slovy 
sv^mi Petrovi cirkev.jako2to ustav duchovni 
t^ch, kdo uv^fi v nSho a obrodi se v duchu 
a pravdS. V prvjch dobach kfesCanskJch 
vznikly v rftzn^ch'obcich rflzne cirkve (nej- 
8tar§i apoStolske vJerusal^mS, Antiochii, Alex- 
andrii, 6.imS, Efesu), kter^ ovsem i mczi 
sebou udr2ovaIy ti\6 a hoj.n^ styky. Zdhy 
cirkev 6.imska nabyla zvlditni vainosti. Spo- 
jeni vfificich bylo vice povahy duchov^ bez 
vn^jSi urcite organtsace a pfesnych fddd. 
>Jedno jest telo a jedcn duch, jeden Pdn, 
jedna vira, jeden kfest, jeden Bfih a Otec 



140 



Kfes£anstvi. 



vSechc (Pav. Ep. k Ef. IV., 4). Podobnfe sv. 
Pavel V EpiStole k Ziddm (VI., 1) udavi tyto 
veci jakoito ty, v nichi vsichni kfesfan^ se 
shoduji: spokani ze skutkA mrtv^ch a viru 
V Boha, kfest, vzkladani rukou, vzkfiSenf 
z rartv;^ch i soud v6cn^«. Cim vice k. se si'filo 
na rflzn^ch mistech a za rfizn^ch okolnosti. 
tim vice vzmihalo se i!isili utvofiti a upevniti 
jednotnou organisaci, ucenfm, zvyklostmi a 
pevn]^mi fddy stavfejfci se prpti pokusAm 
8chismatick]^m a haerctickym. Usili toto pfi- 
rozenS rozmohlo se tim vice, kdy2 potlaceny 
byly tuibv chiliastickd, kdv prvotni kfesCan- 
stvo zfekfo se nadgje v brzk^ opStn^ pfichod 
Kristfiv. Jednot^ idedlni, jak jevila se v do- 
bach nejstarSich, odpovidala nendhle jednotnd 
forma vn^jSiho ustrojeni spole^nosti kfesfan- 
sk^, jeji2 zfizeni bylo namnoze pfejato od 
zcentralisovan^ svfetovlidy fimsk^. Odpovi- 
dalyf zajist^ farnosti fimsk^m municipiim, di^- 
c^se provinciim, i!izemi metropolitanskd vel- 
kj'm praefekturam» kn62stvo bylo podrobeno 
biskupAro, ktefi bvH nastupci apostolA, a po- 
sl^ze neivySsimu biskupu fimskdmu, pape2i, 
jeni mfel bjti hlavou cirkve, jako byl Caesar 
jedin^m a neomezen^m vladcem nmsk^ho 
stdtu. Pfedstava, 2c jedin^ Bfih jedin^m 
Kristem se zjevil, jeni vykoupil poklesM lid- 
stvo, vcdla ddslednd k pfcsv^dceni, 2e jest 
tdi jedin^ listav, jen2 ovoce vykoupeni Kri- 
stova uchovdva a jednotlivc&m ph'stupn^m 
dini, a v n^mi takd pravd podoba uceni Kri- 
stova neporu§en6 se udriuje. Tot zdkladni 
idea cirkve katolick^. Jednota, povSech- 
nost a starobylost i!istavu tohoto dovozuje 
se z dob apostolsk^ch a projevuje se nejen 
jednotnosti uceni a jednotnosti ccl^ sprdvy 
cirkevni, n^bri tak6 jednotou hlavy nejvySSi, 
pape2e h'msk^ho, nastupce prv^ho apostola 
Petra, jemu2 Kristus sv^fil kliie kralovstvi 
nebesk^ho. Jef cirkev tfelem, jeho2 duSi Kri- 
stus jest (sv. Pavel). Jii v II. stol. pronikd 
silne pfesv6d£eni o v^^znamu cirkve jakoito 
i!kstavu spdsy. JeC cirkev nadobou, v nii 
apostola ulolili pravdu (Irenaeus), jef branou 
iivota a archou Noemovou (Tertullian), mimo 
nii nelze se zachrdniti (Cyprian), jeC mysti- 
ck^m tfelem tfi osob boisk^ch (Tertullian). 
•Cirkev tato jest jedna, ale roz5ifuje se po- 
iehnanim sv^^m na vice osob, jako jest vice 
paprskA slunecnich, ale toliko jedin^ sv^tlo, 
jako Strom md vice vStvi, ale jeden kmen a 
jedini^ kofen. Ona nam dava iivot, koji nds 
mlckem sv^m a duchem sv^m nis napli^uje... 
Kdo opousti cirkev Kristovu, neobdrii nikde 
odmSny JciiSe Krista . . . Ten nemflie miti 
Boha otcem, kdo cirkev nemd matkou« (Cy- 
prianV Takto jest cirkev stfedem k. katoli- 
ckcho. Dflsledkem tohoto v^znamu cirkve jest 
pfesv^d^eni, 2e neni spdsy mimo cirkev, 2e 
cirkev jest samospasitelna, postulatem pak 
jednotnosti jeji jest dogma o neomylnosti 
papezsk^. V6fiti v autoritu cirkve jakoito 
viditclndho listavu spdsy odvozujiciho pAvod 
svQj od Krista a ztradiceapoStolsk^, jest pfedni 
pfikaz k. katolickdho. Krdlovstvi boii usku- 
tccftujc se takto ve formS viditelnd, f^nome- 



nalni, ve spoleCenstvfi vSficich (cirkev boju- 
jici) a udr2uje vidy souvislost s cirkvi vi- 
tSznou (v nebi) a trpici (v o^istci). Tak 
pf edstavuje cirkev jednotn^ spolecenstvo duSi, 
objimajici svft pozemsk^ i nadpfirozeir^, je- 
ho2 nejvySSi hlavou jest Kristus sam. Cirkvi 
k. odlucuje se naprosto od sv^ta 2idov- 
sko-hellensk6ho, tvofic die sv. Augustina 
(zvl^StS naproti DonatistAm, v. t) jed- 
notnou obec bo2i {civitas Dei) naproti obci 
sv£tsk6 (civitas terrena). Jednotnost tato k. 
katolick^ho po strance dogmatick^ byla zdhy 
dokondna, po strdnce vSak cirkevni nastalo 
postupem (iasu rozdvojeni na cirkev zapadni, 
fimsko-katolickou, a na cirkev v^chodnineboli 
fecl^ou, pravoslavnou. Rozkol ten dlouho pfi- 
pravovan^ propukl Fdtiem ve stol. IX. a 
byl dokonin Michaelem Caerulariem 
r. 1152, kdy mezi fi.imem a Cafihradem na- 
prosto vSechen styk byl pferuien. Rozdvojeni 
samo ukdzalo se nutn^m dfisledkem udalosti 
pfedchozich a bylo zvldStS po strlnce ideovd 
podminSno podstatnou rfiznosti kultury f eck^ 
(v podstat^ spol^hajici na filosofii a theologii, 
povahy tedy pfevdinc theoretick^) a kultury 
latinsk6 (povahy praktick6, projevujici se 
hlavnS V pravnictvi a vojenstvi). Bezprostfedni 
podn^t rozkolu podaly ovSem pomSry poli- 
tick^, zejmena zavislost patriarchy carihrad- 
skdho na cisafi feck^m, kde2to papeistvi t^- 
silo se zihy zna^n^ samostatnosti a pravo- 
moci. Kdyi pak Karel Velik^ obnovil cisaf- 
stvi zdpaani a papeii i sv£tsk6 i&zemi vykdzal, 
pfiklonil se papei pHrozeng k nov^mu cisafi 
fimsk^mu, v cirkvi v;^chodni vSak nastaly 
tuh^ pochybnosti o oprdvn^nosti primdtu pa- 
pezsk^ho. Dogmatick^ch rozdilfl zasadnich 
mezi ob6ma cirkvemi celkem nebylo. 

V^konn^m orgdnem cirkve katolick^ bylo 
kn62stvo (v. t.), obdafen^ moci nadpfiro- 
zenou, uddlujici svdtosti, podffzen^ biskupflm 
jakolto n^tupc&m apoStolA a nejvySSi hlav6 
viditeln^, pape2i f imsk^mu, jakoito namSstkovi 
Kristovu na zemi. Kn£2stvo se v cirkvi odlu- 
cuje od ostatniho lidu vfeficiho, vytvofuje 
zvlastni tfidu spoleCenskou se zvliStnimi f ^dy, 
s urCit^mi prdvy, v^sadami i povinnostmi. 
Jsouc viditeln^m orgdnem cirkve Kristovy, 
jest jedinS opravnenjm prostfednfkera mezi 
nebem a zemi. Tim se zdroveA udivd pov]^- 
Senost viddy duchovni nad vladou sv^tskou. 
Katolictvi stivd se takto kn62skou theokracii. 

Transcendentni, supranaturalisticka idea 
kfcsfansk^ho ndzoru sv^tov^ho byla takto 
uvidSna v 2ivot vezdejSi, usilovalo se o usku- 
te£n£ni krdlovstvi boiiho ve form^ viditeln^. 
cirkev jakoito i!istav spasy postavena ve stfed 
2ivota naboiensk^ho, k ni sluCo valo se v^echno 
sna2eni. Vnitfni, obrodni mySl^nka 2ivota kfc- 
sfansk^ho projevovala se taJcto ve skuteCnosti 
vn^jSi, smysln^. 

K. katolick^, jak se vyvinulo i po strance 
dogmatick^ i po strdnce cirkevni, jest nutn^m 
dilem kompromissu mezi supranaturalismem a 
supraracionalismem k. pAvodniho a podmin- 
kami pHrozen^ho a rozumov^ho 2iti dlov6ka. 
K. zajist^ V p&vodni povaze sv^ jako nabo- 



Kfes£anstvi. 



141 



ienstvi odfikdnt se sv6ta a popfenf rozumu 
pfirozen^ho raohlob^ti pozdraveno jako spasa 
toliko od n^rodft star^ch, kteft davno pfe- 
krodili zenith sv^ kulturni vysp^losti a ktefi 
byli schopni pochopiti i osv^dcovati u^eni 
nov^. AvSak na jevi5t6 sv^ta evropskeho vstou- 
pili ndrodov^ novi, 2ijici tcprvc mlddi sv^, 
t^sici se z pfirody a dAv^fujici rozumu. U nA- 
rodd t^ch pAsobilo k. ovScm bIahoddrn£« sif ic 
lasku k Bohu a bliinimu, ale po vytdcn^ strance 
negativn^ nedalo se udrieti v pfivodni pfis- 
nosti sv^. MSlo-li k. nabyti platnosti univer- 
sdlni, proniknouti lidstvem cel^m, povahou 
pHrozenou v6ci bylo k tomu nuceno, aby ii- 
nilo iSstupky podminkdm pfirozen^ho bytu. 
Proto cirkev ncmohla na dlouho pohrdati pro- 
stfedky pfirozen^mt, pozemsk]^mi, nemohia 
se zHkati statkfl, zfi'zeni statniho, moci poli- 
tickd. >Pfechod od u^eni kf esfansk^ho, prcha- 
jiciho pfed svStem, k svfetovlddn^ poHtice fim- 
skdho papeistvi byl logicky nutn^m jevem, 
jakmile cirkev byla pojata jako sv^tostni dstav 
spasy, a ndroky na moc, je2 cinila stfedov^kd 
hierarchie, nern^Iy nikterak pflvod svdj v libo- 
v&li nSkter^ch osobnosti, n^bri v logice nabo- 
ienskc soustavy.* (Eicken.) Kn£2stvo osvojilo 
si tak vSechny prostfcdky, jiroii mohlo na 
sv^t pflsobiti, stalo se stavem uden^m, praco- 
valo vMecky i tvofilo um^lecky, chdpalo se 
me^e (mniSsk^ fady rytifske, valky kfiidck^), 
vysokd hierarchic obklopovala se bohatstvim a 
nadherou i mdla dalekosahlou moc politickou. 
Cirkev byla statcm ve stdt^, papei s cisafem 
stile zdpasil o prvenstvi. 

Bylo pfirozeno, ie tento v^^voj, vnitfni lo- 
gikou podminSn^ a pom^ry dan^mi pfimo 
diktovan]^, choval v sobe velmi vHn6 nebez- 
peci pro pflvodni smysl spaseni, jez k. pfi- 
neslo svStu. Bylo pFirozeno, ie v t6chto listup- 
cich podminkdm iivota pifirozen^ho a poza- 
davkum lidskdho rozumu zaSlo se casto pfiliS 
daleko a 2e konec doby stfedovek^ posky- 
tuje ndm na mnoze obraz, jeni s pflvodnim 
idedlem kfestansk^m jest v protiv6 naprost^ 
a kfiklav^. Proto zahy projevuji se snahy re- 
forma^ni. Mnoh^ sekty kfesfanskd sleduji cile 
reforma^ni, zaklidani pfisn;^ch f adu mni§skych 
jest v^mluvn^m protestem proti hrozicimu 
zesvStstSni cirkve, vynikajici papeiov^ (na 
pf. feehof VII.) usiluji o napravu, ^etni jedno- 
tUvci mezi kn^zi i laiky po vSechny doby 
jsou v^strain^m hlasem svt^domi kf esfansk^ho, 
zi posl^ze na sklonku stfedov6ku oz^va se 
jednomyslni^, d{irazn6 voldni v cel^m sv£t6 
kfesfansk^m po ndpravS v hlav6 a i!idech, vo- 
lani, jei zvldStS mohutnfi oz^vd se v ndrodS 
cesk^m a plameny Kostnick^mi vznScuje ccl^ 
kfesfansk^ sv£t. Tak zpflsobeno hnuti, je2 
naz^vdme reformacf, a jeho2 ildinkem byl 
tfeti tvar k. v historick6m vjvoji jeho, k. 
protestantsk^ (v. Protestantismus). 
Reformace byla v jddfe sv^m namifena jak 
proti zloMdfim v cirkvi rozSifen^m (stfedo- 
v£k]^ naturalismV tak proti zracionalisovini k. 
v soustavS scholastick^. Usiluje s'e po strdncc 
theoretick^ (dogmatick^) i prakticke (pokud 
se t^£e iivota mravniho a zvyklosti cirkev- 



nich) o navrat k tradici biblickd a pflvod< 
nimu smyslu k. evangelick^ho. V podob6 
t^to pflvodni smSf ovala reformace nejen proti 
stfedov6k^ scholastice, ale i proti pokra^o- 
vdn{ jejimu v renaissanci a humanis* 
mu, ktere2 dAIeSit^ projevy sou£asn6hd 2i- 
vota kulturniho usilovaly o obnoveni a o2i- 
veni starovdku klassickeho, opfen^ho o natu- 
ralism a racionalism, i dochdzely li^inn^ pod- 
pory tehdejSi hierarchic. Takto podstata refor- 
mace skr^vd se v lidov^ reakci proti pokusdm 
cirkev zhumanisovati, k. znaturalisovati a ze- 
sv^tstiti, uceni kf esfansk^ zracionalisovati. O to 
se usiluje, aby k. bylo opSt vrdceno pflvodni 
sv^ podob^f aby popfelo svSt, aby potla^ilo 
hHSnou pfirozenost clov^ka, aby sc oddalo 
vii^e citem bezprostfednS dan^ bez pHliSn^ho 
hloubdni rozumov-^ho. Luther nendvidi schola- 
stick^ theologic, ne 2e by v ni bylo mcLlo roz- 
umu, ale spi^e proto, ze jest v ni rozumu 
mnoho, a cirkev vini pfimo z toho, 2e smisila 
mySl^nky >pohansk^ho uboiakac Aristotela 
se slovy bofimi. Nei pr<lv6 po t6to strdnce 
protestantstvi nezdstalo si di&sledn^m a zdhy 
zastavilo se na polovinS ccsty stejnou asi 
logikou pomSrA, jako se stalo u prvniho k. 
Ackoli reformace a renaissance jevi se nam 
s po^atku jako hnuti kulturni ideov^ sobS 
proti vnd.pfece zahy objevuji sc nfikter^stranky 
souhlasnc, zpfisobujici ndslednou soucinnost 
obou jevd. Shoduji sc zajist^ pfedevSim obS 
hnuti V tom, 2e souhlasnd haji svobody indi- 
vidua, samostatnosti vnitfniho pfesvedceni 
naprott jakekoli autorit^ vn^jSi: vtomprdve 
phpravuji dobu novou. Jako pak pflvodni 
k. musilo zdhy moudrosti sv^tsk^ uziti, aby 
zbudovalo a upevnilo soustavu dogmatickou, 
podobnS dSje se i v reformaci. Racionalism 
pfes pflvodni, naznaicn^ odpor vnikd * nc- 
ndhle i do protestantstvi, zpdsobuje vlastni 
dogmatick^ v^voj jeho, zvlaStS pokud se tj^o 
udeni o praedestinaci (viz Calvin) a trans- 
substanciaci (viz Zwingli). Melanchthon 
pak pfedstavuje ndm dokonan]^ kompromiss 
mezi reformaci a renaissanci. Sdm jsa stou- 
pencem a ndsledovnikera Luthcrovj^m, upravil 
nazor protestantskj ve formS doktriny, ]vi 
V podstata rovne2 jako scholastika spol^hd 
na Aristotela. Tak posleze v individualismu 
a racionalismu ve smysle doli^en^m jevi se 
nam zvlaStnost k. protestantsk^ho. A jako 
racionalism katolicky vedl k nauce o neomyl- 
nosti papeisk^, tak racionalism protestantskj 
vrchoH posleze v neomylnosti kaid^ho indi- 
vidua. Vedle uveden^ch tfeba jest6 vytknou- 
ti tyto podstatn^ znaky k. protestanstk6ho. 
Protestantism neuznava viditeln^ cirkve ja- 
ko2to skutecne Kristem zaloien^ spolednosti 
vSficich s hierarchii a papeiem v iele, n^brl 
toliko neviditelnou, idealni cirkev t6ch, kdo 
2iji V Kristu. Katolictvi uvddi Clov6ka cirkvi 
ke Kristu, protestantstvi virou v Krista do 
cirkve. Ve shode s tim neuznavd protestan- 
tism td2 kneistva jako zvlaStniho stavu obda- 
feneho schopnostmi nadpfirozen^mi, hldsaje 
nauku o pfirozen^m knfeistvi vSech prav^ch 
kfestanfl. Hlasd ndvrat k bibli a prvnim vj^ 



142 



Kfestanstvi. 



kladAm pisma (dovolivi. se hlavnS sv. Pavia 
a sv. Augustina), vyiaduje pro kaid^ho jedno- 
tlivce prdvo a volnost samostatn^ho v^kladu 
bible (princip formdlnf), popiri zdsluinost 
skutkfl lidsk^ch pfed soudcm boiim a klade 
ddraz na vnitfni citov^ hnuti viry a na milost 
boil (princip materiilnf), zavrhuje proto rAzn^ 
Hdy a zvyklosti v cirkvi katolick^ obvykle, 
na pf. odpustky, posty, n^kter^ svitosti, coe- 
libdt kndii, odistec a p. 

Celkem uddvd se jakolto princip k. katoli- 
ck6ho jednotnost, universdlnost, zfetel k pro- 
jev&m vnfijSim, hotovost, ucelenost, objektiv- 
nost a tim i konservativnost a theokracie 
kndlskd, kde2to pfi protestantismu jevi se 
rozmanitost, individudlnost, vniternost, subjek- 
tivnost, v^vojovost a tfm i jistd nehotovost 
a puzeni' v pi^ed k v^voji dalsfmu, autonomic 
individui. Protestantstvi z^y se rozd^luje 

V cirkev lutheranskou a reformovanou a ve 
shod6 s principem sv^m ddva vznik mno2stvi 
rozmanit^ch sekt. 

VJznamn;}^ byl vfvo] k. vn^rod6£esk^m. 
BjrloC a jest vubec, jak p6kn£ Palack j^ dovo- 
zuje, niboienstvi, £im duch £esky od jakiiva 
se vyznamendval, a co mysl £esk^ nejmocn^ji 
a nejtrvaleji pojala. 9Byla to idea 2ivota kfe- 
stansk^ho ve sporu a z^pase s protivou 2i- 
vota skute£n^ho, kteri nedajfc ukojeni hlu- 
boce ndboin^mu srdci star^ch CechA vedla 
je v2dy k pokusfim nov^m o uskute^nini jeji 
ve spole^nosti lidsk^c (D6j. III., I., 18). >Ve 
sporu torn zjevily se protivy katolictvi a pro- 
testantstvi, jeito po drahnd easy spolu zapa- 
sice i dnes jeStS ujednotiti se nedajic (D6j. 
III., I., 9.). Hlavni a v^sledni idea usilovdni na- 
roda desk^ho o uskute^n^ni prav^ho k. by la 
idea ^eskobratrska (viz Jednota bratrsk^), 
vzdcn^ pokus o to, by k. posv^tilo a po- 
yznesfo iivot lidsk^, by laska k bliinimu stala 
se socidlnim skutkem a obrodila lidstvo ce\6, 
Pfedni mysliteM novovSci (Descartes, Spi- 
noza, Leibniz, Pascal, Locke, Rousseau, Kant, 
Fichte, Hegel a j.) pfes vSechny rfiznosti 

V uzndni duie2itosti a blahod6jn^ pftsobnosti 
k. se shoduji, rflzn^ pak pokusy nasledn^ a2 
na dobu ph'tomnou o prohloubcni a uskute£- 
n£ni ideje kfesfansk6 (v. Jansenism, pietism, 
starokatolictvi, novokfestanstvi, Tolstojism 
a j.) ukazuji ndm k velikemu vyznamu, jeji 
k. stdle pro v;^voj lidstva mi a miti bude. 

V historick^m v^voji pflsobilo k. blaho- 
deLrn6 rflzn^mi institucemi: pf isp^lo ke zmir- 
n6ni a pak odstran6ni otroctvi, staralo se 
o chudinu, pomdhalo nemocn^m, chrinilo 
utiskovan]^ch, organisovalo podniky lidumiln^, 
povzneslo 2enu k ddstojnosti jeji, zjednivajic 
ji v]/znam a platnost v rodin6 i spole^nosti. 

V uskutedn^ni kfesfanskd lasky k bliinimu 
bude vlastnS tak^ uskute^nSno vykoupeni 
lidstva, po n£m2 starov^k touiil. Tak vede k. 
k prav^ humanity. Lidstvo stdle vraci se 
a bude se vraceti k evangel! u Kristovu, aby 
z nSho ^erpalo vSdomi lidsk^ sv^ dAstojnosti 
a silu k uskutedn^ni prav^ mravnosti. K. ne- 
jcn ma blahod6jnou pro lidstvo minulost, ale 
zda se, 2e v}^znamn£j§i budoucnosti pohliii 



vstfic. Obrodi-li se ve smysle Usky kfesfan- 
sk^ lidstvo cel^ v duchu a pravdS, sm^Sle- 
nim a cit^nim sv^m, bez rozdilu ndrodd a 
stavfi, bude teprve uskute^n^no dflo spdsy, 
bude zaloieno krdlovstvi bo2t na zemi, a lid- 
stvo dosp6je k mravni dokonalosti. Taf jest 
poslednim cilem iivotniho usilovdni a utrpeni 
Kristova, jak fekl sdm p6knS slovy: >Budte 
dokonali, jakoi Otec vdS v nebesich doko- 
nalj jest€. 

Nejdftle2it6j§i literatura. Holtzmann, 
ludenthum und Christenthum (ve II. sv. dila 
Weber & Holtzmann, Gescbichte des Volkes 
Israel u. die Entstehung des Christenthums, 
1876); Planck, Judenschristenthum und Ur- 
christenthum (>Theol. Jahrb.c, 1847); Schurer, 
Gesch. des judischen Volkes im Zeitalter 
J. Ch. (1886—90); Colani, J^sus-Christ et les 
croyances messianiques de son temps (1864) ; 
Schwegler, Das nacnapostol. Zeitalter in den 
Hauptpunkten seiner Entwickelung (1846); 
Hilgenfeld, Das Urchristenthum in den Haupt- 
momenten seines Entwickelungsganges (1857); 
Pfleiderer, Der Paulinismus (1873); Das Ur- 
christenthum, seine Schriften u. Lehren (1887) ; 
F. Weber, Die judische Theologic (1897); 
Stapfer, La Palestine au temps de jlsus-Christ 
(1890); Brugnot, Histoire de la destruction 
du paganisme en Occident (1835); Chastel, 
Histoire de la destruction du paganisme dans 
r empire d' Orient (1850); C. Baur, Kirchen- 
geschichte der drei ersten Jahrh. (1863) ; D6l- 
linger, Heidenthum und Christenthum (1857); 
Baur Bruno, Der Ursprung des Christenthums 
aus dem rom. Griechenthum (1877); J. Uhl- 
horn, Der Kampf des Christenthums mit dem 
Heidenthum (5 vyd. 1889); E. Renan, Histoire 
des origines du christianisme (1863-82, 7 sv.); 
E. Havet, Le christianisme et ses origincb 
(1871—84); G. Boissier, La religion romaine 
d'Auguste aux Antonins (1892, 2 sv.), La fin 
du paganisme (1894) ; Neumann, Der romische 
Staat und die allgem. Kirche bis auf Diocl. 
(1890); Friedl&nder, Darstellungen aus der 
Sittengeschichte Roms (1881, 3 sv.); J. R^- 
ville. La religion k Rome sous les S6v6res 
(1886); Ed. Hatch, The influence of greek 
ideas and usages upon the christian Church 
(1890, n6m. pi^ekl. Preuscheniiv r. 1892); Spiess, 
Logos spermatikos. Parallelstellen zum Neuen 
Testam. aus den Schriften d. alten Griechen 
(1871); Hausrath, Die neutcstamentliche Zeit- 
geschichte (3. vyd. 1879), Der Apostel Paulus 
(2. vyd. 1872); T. Keim, feim a kfestanstvi, 
pfcl. Bf. Foustka (1898); Gregorovius, Der 
Kaiser Hadrian (3. vya. 1884); Burckhardt, 
Die Zeit Constantins des Grossen (2. vyd. 
1880); Hilgenfeld, Die Ketzergeschichte des 
Urchristenthums (1884); Edm. de Pressens^, 
Histoire des trois premiers si^cles de I'^glise 
chr^tienne (1858—1867, 6 sv.); Ed. Chastel, 
Histoire du christianisme depuis son origine 
jusqu* k nos jours (1881—83, 5 sv.); E. Ehr- 
hardt, Der Grundcharakter der Ethik Jesu 
(1895); Gass, Geschichte der christlichen 
Ethik (1881); Bestmann, Gesch. der christl. 
Sitte (1880); J. Uhlhorn, Die christl. Liebes- 



Kreatinin — Krestovskij. 



143 



thatigkeit (1882—90, 3 sv.j; Ratzinger, Ge- 
schi<%te d. kirchl. Armenpnege (2. vyd. 1884); 
H. Eicken, Gesch. u. System der mittelalterl. 
Weltanschauung (1887); J. Kaftan, das Wcsen 
der christlichen Religion (2. vyd. 1888); J. 
Lippert, Christenthum, Volksglaube u. Volks- 
brauch (1882); Dollinger, Die Reformation 
(1846—48, 3 sv.), Kirche und Kirchen (1861'); 
A. Nicolas, £tudes philosophiques sur le 
christianisme (1842—1845); K. Eucken, Die 
Lcbensanschauungen der grossen Denker 
(1897, 2. tist: Das Christentum) ; J. Watson, 
Christianity and idealism (1897); G. Spicker, 
Der Kampf zwcicr Weltanschauungen (1898) ; 
Danz, Libri symbolici eccl. romanae catho- 
licae (1836); Kichter & Schulte, Canones et 
decreta Concilii Tridentini (1853); Baier, Sym- 
bolik tier rdmisch-kathol. Kirche (1854); J. 
F. MuUer, Die symbolischen BOcher der ev.- 
luth- Kirche (nfem. a lat. 1848); A. Niemeyer, 
Collectio confessionum eccl. refor. publ. 
(1840^; Kimmel, Libri symb. eccl. orientalis 
f 1843); Guericke, AUgem. christliche Symbolik 
(3 vyd., 1861); GrauT, Unterscheidungslehren 
der verschied. christl. Bekenntnisse (1865); 
Kattenbusch, Lehrbuch der vergleichenden 
Confessionskunde (1890); Bellarmin, Dispu- 
tationes de controversiis christianae fidei ad- 
vcrsus huius temporis haereticos (1721, 4 sv.); 
L'abb6 Gerbet, Considerations sur le dogme 
g^n^rateur de la pidt^ cathol. (1829); Elsquisse 
de Rome chr^tiennc (1848); Scherer, Le prin- 
cipe du catholicisme (1853); Weisz A. M., 
Apologie des Christenthums vom Standpunkte 
der Sitte u. Cultur (3 sv., 2. vyd. 1891); 
Schanz P., Apologie des Christenthums (3 sv. 
1888); C. Baur, Gegensatz des Katholicismus 
u. Protestantismus (1833); Neander, Katholi- 
cismus u. Protestantismus (1863); Martensen, 
Katholicismus und Protestantismus (1874); 
Schenkel, Das Wesen des Protestantismus 
(1862) ; Kahnis, Der inncre Gang des deutschen 
Protestantismus (3. vyd. 1874;; A. Berthoud, 
Apologie du christianisme (1898). Viz t6i dS- 
jiny cirkevni, jei napsali (katol.): Alzog, 
(10. vyd. upr. Fr. X. Kraus 1882), M6hler 
(1867—68); HergenrSther (3. vyd. 1884—86); 
KryStflfek (Ces. 1883), u(^ebnice; Kraus (3. v. 
1887); Funk (1886); Briick (4. v. 1888); Cesk^ 
Drozd (3. vyd. 1892); Guggenberger (1887); 
(protest.); K. Hase (8. vyd. 1858); Herzog 
(1882); Kurtz (12. vyd. 1892); (v^ch. cfrk.) 
Pichlcr (2. vvd. 1864), a dfijiny dogmatick^, 
zvldStfi (katol.) Klee (1837); Schwane(1862); 
Zobl (1865); Ginoulhiac (nistoire du dogme 
Chretien dans les trois premiers sifecles, 
3 sv. 2. vyd. 1865); Bach (pro stfedovfek 
1875); Newman, Essay on the development 
of christian doctrine (1878); (prot.) Hagen- 
bach (6 vyd. 1888); Thomasius (1886 a2 
1888); A. Harnack (2. sv. 2 vyd. 1888); 
Loots (1890). Srv. tc2 hesla: ApoStol, Bi- 
skup. Dogma, Dogmatika, Chiliasmus, 
Reform ace, Schism a a j. Dna. 

BCrestinln Vasilij Vasiljevi^, historik 
rusk^ (t 1795), pochdzel z kupcckd rodinv 
v Archangelsku a jest znam pracemi: Iston- 



^eskija na^atky o dvinskom narodi . . . (Petro- 
hrad, 1784); htori^eskij opyt o seljskom sta- 
rinuom domostroitiljstvi dvinskago naroda na 
Siver€ (t., 1785); Nadertanije istoriji goroda 
Cholmogor (t., 1790); Kratkaja istorija o G, 
Archangeljski (t., 1792). iJiastnil set6i horlivS 
praci petrohradske akademie, ji2 zaslal cenn^ 
dokumenty, jako pfepis >Ruske Pravdyc a 
>Ustav« sv. Vladimira i Jaroslava I. 

KJ^estni kajile viz Baptisterium 2). 

Krestovl6 viz Krstjovid. 

BCrestOTsUJ: 1) K. Vsevolod Vladi- 
m i r o V i c, spisovatel rusk^ (* 1840 — f 1895V 
vzd^Iav se na filosofick^ fakultS petrohracl- 
ske university zahijil literirni £innost Sti- 
chotvorenijami (Petrohrad, 1862), ale pronikl 
teprve sensa^nim romdnem Petirhurgskija 
truiiohy (>Ot^£estvennyja Zapiskic, 1864 a2 
1867 a o sob$ 5 vyddni). Pozd^ji pSstoval 
tenden^ni romdn proti liberilnimu hnuti let 
60t^ch, kter6 ztoto2fioval s polsk^m povsti- 
nim. Spadajt sem hlavnS Panurgovo stado a 
Dvi sily, je2 pak vydal pod spole^n^m zd- 
hlavim Krovavyj puf (Petrohrad, 1875). Mimo 
to vydal: Petirburgskije tipy (t., 1865 a 1868); 
Vni lakona (t., 1873 a 1876); Didy (t, 1875 
a2 1891); Povisti, oUrki i ra^ka^y (3, v. t., 
1872). Vstoupiv ke konci 60t^ch let k voisku 
sepsal dSiiny huldnsk^ho jambursk^ho pluku 
(1876), dale: /{ pochodnych o6erkov (t, 1874); 
Ocerki kavaler. ;{iifni (t., 1892) a v r. 1877—78 
uvefejnil fadu dopisfi z boji§t6 v >Pravit. 
V^stnfkuc, kter^ vydal pak o sob£ s ndzvem 
Dvadcat misjacev v dijstvujuSiej armiji, R. 1880 
podnikl s admirdlem Lesovsk^m cestu kolem 
svSta, ji2 popsal v »Rus. V&stn{ku«, a r. 1882 
pfidMen byl k turkestdnsk^mu gen. guber- 
ndtoru M. G. Cerfiajevu, na£e2 pov;^§en byv 
za plukovnfka stal se r. 1892 hlavnfm re- 
daktorem Ufedniho >Var§avskdho dennfkuc. 
Z praci jeho zasluhuji zminky jeSt6: proti- 
2idovsk^ romin fina Jegipetskaja (t., 1889); 
Socinimja (t., 1863, 2 d.) a V gosfach u emira 
Bucharskago (t., 1887). Sebran^ spisy vychd- 
zeji redakcf J. L. Jelce (Petrohrad, 1899, 8 diia). 
Do £e§tiny byly pfelo2eny mimo drobn^jsi 
prdce: Petrohradsk^ povfdky (Teli, 1884, pf el. 
F. Mach); Balik psani a brillantov^ prsten 
(»Slavia€, 1879, pfel. t;^2) ; Guvernantka (>Kv6- 
tyc, 1870, pfel. A. Durdik); Tich;^ byt s ndbyt- 
kem a obsluhou (t, 1869, pfel. t;^2) ; Vfirolomn^ 
kapitan (t., 1870, pfel. t^2); Svadlena (t., 1872. 
pf el. tJ2) ; Petrohradsk^ peleSe (Praha, 1868-69, 
pfel. E. Vdvra); Petrohradsk^ vecerni zd- 
bavy (»Slavia€, 1875, pfel. F. Mach); Emanci- 
povand dama (90brazy 2ivota«, 1875, pfel. 
t^2); Peta Vilajev (t., 1875, pfel. t]^2); Lichaci 
(•Slaviac, 1878, pfel. t^2). 

2) K-kd (KpecTOBCKaii) Marija Vsevolo- 
dovna, provd. Kartavceva, spisovatelka 
rus., dcera pfedegl. (* 1862), pfipravovala se 
pflvodnS k divadlu, ale v r. 1886—87 zahdjila 
literami dinnost a obrdtila na sebe razcm po- 
zornost. Z jeji romdnfl, vystihujicich podivu- 
hodnfi psychologii 2enskd duse, vySly o sobfe: 
Rannija gro\y\ Artistka a menSi povidky ve 
dvou vyddnich (1889 a 1892). Prace sw6 uve- 



iu 



Kfesyne — Kreta. 



fejfiuje hlavnC vc >V^stniku Jevropy*, >Rus. 
VSstniktic a ^Severmm Vest.«. Do ceitiny 
pfcloien mimo menSi povidky roman Ranni 
boufe (»Knih. Svetozorac, 1891, pfel. K. Ste- 
panck), Syn, novella (»Knih. Zlat^ Prahyc, 
1898, pfel. G. Stin). 

3) K. v., pseudonym, viz ChvoScinska. 

Ki^esynd, vcs cos., viz Ki^esin. 

Kreioak viz Krescak. 

Kreidenje viz Bogojavljenje. 

Kreiovo, stard hornickc mi'sto v Bosn^ 
v okr. fojnickem, sidlo expositury, s 1340 ob. 
(1885) vetSinou katol. a starjm frantiSkdn- 
skym klasterem, v ktcrem se chova kniha so 
znaky bosenskych kniiat. V K-ve sidlil »djed« 
boscnskych bogomilfi. V okoli za stfedovSku 
dolovalo se nastfibrnou a rtutovou rudu. Pri- 
mitivni bosenskc zelcznc huti zanikly po ra- 
kouskd okkupaci. 

Kfeiloe: 1) K., Kfesice, vcs v Cechach 
na potoku t. jm., hejt. Benesov, okr. VlaSim, 
fara a ps. DiviSov; 20 d., 136 ob. c. (1890), 
mlyn a saraota Pruzina. Byvalo zde vladyci 
sedeni, na nSml pfipominaji sc vladykov^ 
z K. Pozd^ji tu postavena tvrz, si'dlo ccskych 
panskjch rodfl. R. 1614 pfipojeny ke Stern- 
bcrku. — 2) K., KfeSka, Kfesice {Krisclt- 
wit^), ves t. pfi Labi, hejt., okr., fara a ps. 
DScin; 50 d., 314 ob. n. (1890), zastdvka Rak. 
sev.-zap. dr. (Usti-Stfekov), cihelna. Pfipo- 
mi'nd se r. 1392 patffc k DS^inu. — 3) K., 
Kfesice, ves t. pfi rybniku t. jm., hejt. Ji- 
^in, okr., fara a p§. LibdA; 51 d.. 309 ob. c. 
(1890), mlj^n, baiantnice a myslivna. Pfi ryb- 
niku nepatrn^ stopy po nSkdejsi tvrzi, o je- 
ji2 majetnicich ni^eho zndmo neni. Ve valce 
30let6 ves spalcna, teprve r. 1705 postaveno 
tu 7 novych staveni. — 4) K. {Kreschiti), far. 
vcs t. na pr. bf. Labe, hejt., okr. a p§. Lito- 
mfifice; 85 d., 15 ob. c., 485 n. (1890), kostel 
sv. MatouSe z r. 1666 s oltdfnim obrazem od 
Skrcty (ve XIV. stol. far.), 3tf. sk., stanice 
Rak. sev.-zdp. dr. (Praha-DSSin), strojni ml]^n, 
vinice. Mensalni statck K. s Tfebouticemi 
(11118 ha) ndleii na maM pfestavky od r. 1057 
kostelu litomef ickemu, potom kapitule a pak 
biskupstvi. Nedalek^ kostel Matky Boii u Stu- 
danky zaloien r. 1708 od tehd. biskupa lito- 
mef ick^ho. Far. matrika zaloi. r. 1663 vcdla 
sc do r. 1687 v jazyku cesk^m. — 6) K., ves 
t., hejt. a okr. Pisck, fara a p§. Ci'iova; 18 d., 
124 ob. 6, (1890). — 8) K., vcs t., hejt. Sedl- 
cany, okr. a p5. Votice, fara Janovice (ves); 
22 d., 203 ob. c. (1890), popl. dvflr, hajovna. 
Ku konci XIV. stol. bylo tu vladyci sidlo 
s tvrzi, jii r. 1408 drXcl Hroch z Beztahova. 
Zpustla bezpochyby za vdlek husitskych. 

Kiteiin: 1) K., Kfesin, ves v Cechach, 
hejt. a okr. Hofovice, fara a ps. Jince; 47 d., 
366 ob. e. (1890), mljn s pilou. Od r. 1454 
byla pfisluSnou kjinc&m. — 2) K., Kfesin, 
far. ves t., hejt. Ledef, okr. Dol. Kralovice, 
p§. Cechtice; 50 d., 282 ob. 6. (1890), kostel 
sv. BartolomSje (1350 far.), 2tf. sk., ml^n. Pfi- 
pomina se tu vladyci sidlo. V XVI. stol. dr2cli 
K. Lukave^ti z Lukavce, z nichi Smil siicast- 
nil se vzpoury stavfl cesk^ch, zadef mu sta- 



tek K. s tvrzi a vcs s popl. dvorem od kral. 
komory ujat a prodan (1623) Volfovi JiHmu 
sv. p. z Pottingu, jenz jej pfipojil ke zbozi 
lukaveck^mu. Zanikla (1622) fara obnovena 
r. 1856. Kostel postaven r. 1875. 

Ki^eika, ves £es., viz KfeSicc 2). 

Kiteioir, SkfeSov, vcs v Cechdch, hejt. 
Duba, okr. a p§. St6ti, fara Chcebuz; 52 d., 
235 ob. n. (1890). Stavalo tu vladyci sidlo, 
pfi nSmi pozdfiji vystavSna tvrz, ji2 dricl 
Vaclav z RaCinSvsi, Vdclav Vlk z Kvitkova 
(1546), a r. 1580 pfipojen K. ke statku sme- 
dovick^mu. 

Kiteitovloe, Chf cSfovice, far. ves v Cc- 
chach, hejt., okr. a p§. Pisek; 62 d., 414 ob. 6. 
(1890), kostel sv. Jana (od r. 1598 far.), 4tf. 
Sk.. cet. St., ml^n. Alod. statek se zdmkem a 
meSni kaple sv. Barbory, popl. dvorem Adolfa 
kn. Schwarzcnbcrka. Far. kostel, zvdn vXV. st. 
>sv. Jan na pou§ti«, le2i na lev. bf. Vltavy a 
od r. 1640—1736 byl fil. k Zdbofi. K. byly od 
nepamdti z cast! pf isluSny k biskupstvi pra2- 
skemu a z casti dr2eny jako zboii mansk^. 
R. 1529 spojil Oldfich Radkovcc z Mirovic 
oba dily, nacez skrze jcho dcery dostalv se 
do rodu z Kalcnic, pod. XVII. stol. Alen6 
Marii Stcrnberkov^, r. 1642 Janu Kofensk^mu 
z Tcresova, jcho2 nastupce Vaclav LukdS 
prodal (1679) jc obci Nov^ho m6sta prai- 
skdho. Ta r. 1695 K. prodala Sigmundovi 
hr. z Trauttmansdorffu, od jehoi dfidicd pf eSly 
(1711) koupi na knifata ze Schwarzenberku, 
ktefi je pfipojili k Protivinu. Tak6 tu sta- 
vala tvrz. 

Kreta n. K a n d i e (starofec. A'^z/r/y, novof . 
Kriti, tur. Kirid, ital. Candia), ostrov v Stfc- 
dozemnim mofi mezi 23^31'— 26° 20' v. d. a 
34°55'— 35031' s. §., zaujimd 8618 km*. D^lka 
ostrova od poloostrova Elafonisi na zdpadg 
k mysu Plako na v. 245 km, prflm. lifka 
326 km, obvod 888 km, Uzk]^mi isthmy roz- 
dfilen jest ostrov na 3 pfirozen^ casti. Horo- 
pisn6 ncni jednotn^, n^brf prostupuji jej 
V cel^ ddlce patera samostatnd horskd pasma, 
z nichi SitijskeJ na v^ch., Lassiti, Psilorriti, 
Aspra Vouna (SfakijskcS hory), Kisamos a 
Selirao v zap. dasti. V]^chodni pohofi Sitijskci 
ma nejvy§§i vrchol Afentis (1477 m); lizk^m 
isthmem mezi Mirabelsk^m zalivem a Hiera- 
pytnon oddeleno jest od pohofi Lassiti, ob- 
kliciujiciho urodnou rovinu (832 m n. m.), 
na j. i na s. vysila cetnd pfedhofi a2 k mofi. 
Uprostfed ostrova zdviha se vysok^ horsk]^ 
massiv Psilorriti (^tlfr^XogHtr^g), tci Ida ("/tfij). 
2469 m vys. (Spratt), na zdp. a ji2. strane 
srazn^, na v. rozesila delsi, nizky hfcben 
horsk^. Jest nyni liplnfi lys}^, ac ve staroveku 
pro bohatstvi lesft byl vclebcn; od pocatku 
listopadu do konce dubna b^va zasn^2en. 
S vrcholu jest pfekrdsn^ rozhled (na 190 km). 
Na jv. strand vrcholu Idy pne sc vysoke 
plateau Nida (1472 m) do dubna zasnfeiene, 
jv. od t6io Kedros (1829 m), sv. od Idy 
k mofi V oblouku tdhne se iiorsk6 pasmo 
Strombolskd (807 m). Od Idy na zapad tahne 
se velk6 horsk^ pasmo Aspro-Vuna <^ili Sfa- 
kijsk^ hory v d^lce 18 km a §ifcc 10 km, zv. 



Kreta. 



145 



ve starov^ku Atvitct ogrj^ t. j. Bi\6 Hory, skal- 
nat^, lysd, rizu alpsk^ho, se srdzn^mi a nc- 
schfldnymi horsk^mi massivy ; nej vyssi vrcholy 
Hagios Theodores 2469 m (Spratt) vys., nej- 
vy§5i vrchol ostrovni, pak Soro 2438 m, Vo- 
lakia 2027 m, Agatopi 2048 m. Od hlavniho 
pasma Sfakijsk;^ch hor rozbihaji se k ji2. i sev. 
pobf ef i £etnd menSi horskd pdsma. V zdp. £a- 
sti tahne se sm^rem k v. vysocina Kisamskd 
a Selinskd, vysilajfci k pobfeii £etnd menSi 
pisma V prflm. v]^Sce 700 m. Hlavni fet^z 
na zip. ne'jvjse cni vrchem Hagios Dikios 
1250 m ^Spratt), na v^ch. stranfe Apopighari 
1388 m (Raulin). — Geologicky skladii se 
v6t§i cist ostrova (die geolog. mapy Rauli- 
novy), zvl. vysokd horstva, z tmav^ho vi- 
pence, macignu kHdov^ho i!itvaru a eoc^nu; 
na n^kter^ch mfstech objevuje sc mastnekov^ 
svor a to hi. v zap. ddsti v hornatin^ kolem 
Selino-kasteli a Kissamo-kasteli ; rovn^i plu- 
tonsk6 hominy vyskytuji se na nSkolika mi- 
stech. CetnS vyskytuji se jeskyn6. — Vodo- 
pisn6 neni ostrov vyvinut. 6.eky jsou bud 
pobfe2nf, anebo horsk^, kratk^ho toku, na 
jafe nejvodnatfijSi, v l^t6 dasto vysychajici. 
Pobfe2ni feky jsou slan^, krdtke, z pravidia 
zvan6 almyron, V6t§i z nich jest Almyron 
(Amiro^, Ustici se u mysu Drapano. Na sev. 
pobfeii i!isti se Stauromenos (nedaleko Re- 
tima), Mylopotamo, vMvajfci se u mysu Lian- 
sk^ho do mofe, Geofrion, na ji2. pobfeii nej- 
v6t5i a nejvyvinutSjsi Metropolitamos, pro- 
tekajfci rovinu messarskou v sm£ru zip. Jezer 
je mdlo (Kurna, z. od Retima), baiin cetn6 
zvl. na rovin6 messarsk^ a j. Rozden^ni po- 
bfeii v^tSi, rozmanitSjsi a bohatSi jest na s., 
nepatrn^ na j., kde bfehy jsou skalnat6 a 
srazn^. Ze zdliv^l na s. pobfe2i kisamskd zd- 
toka, kanejska, armyrskd, mirabellskd, na j. 
messarska. Z ostrov A K-tu obkli^ujicich na 
sev. pobfeii dfilefitSjSi jsou: Grabuza, Sv. 
Theodoros, Suda, Dia, Nicolao, Psyra, Elasa, 
na j. Elafonisi, Paximadia, Gaudo, Gaidaro- 
Nisi a Kuphonisi. — Podnebi jest mirn6 a 
zdrav^, stfcdni ro^ni teplota 19° C. Snfeina 
cdra 780 m. NejstudenSjSi mfisic jest linor, 
nejdeStivejSi duben, nejparn^JSi ierven, cer- 
venec a srpen. V zimS neklesa nikdy teplo- 
m6r pod 70 C, v l^t6 stoupd a2 na 32® C. 

Zem^d61stvi. V]^hodnd poloha a ph'- 
jeran^ podnebi ostrova zpAsobuje, 2e sama 
o sobd lirodnd pflda pfihodna jest ke kultufe 
rozmanit^ch druhfi plodin, jejichi u2itek da- 
leko byl by v6t5i, kdyby hospodafstvf 
kretsk6 pfekalkami tureck^mi v rozvoji 
sv<Sm nebylo bjvalo zdriovano. K nejstarsim 
plodindm, jimiz ai dodnes vede se t\\^ ob- 
chod, ndleli oHva, z nil ro£n6 vytla^i se 
100—200.000 q oleje; pro nepfiliSnou jeho 
chutnost vfetSina obraci se k v]^rob6 m^dla. 
Vinafstvi nachazf se nyni v pln^m Opadku; 
Sieber napo^ital na K-t6 60 druhfl vinn^ch, 
odr&da vina muSkdtov^ho zanesena na K-tu 
z Arnisijsk^ho vrchu na ostrov^ Chiu. VJnos 
vinobrani ceni se ro^ne na 2*5 mill, frankfi, 
V, vina vyvdf i se do Francie, Italie, Rakou- 
ska, Egypta atd. Z ovocn^ch strom^ p^stuji 

Ott5v Slovnik NauCo]^, sv. XV. 30 s 1899. 



se zahradnicky hlavni pomerande a citrony. 
Vesnice Murnies dodavd pomorance, jimi ja- 
kosti a velikosti mdlokter6 se rovnaji. Datlov- 
nik, ac kvete na K-t^, ncddva zral^ch plodd, 
Svatojansk^ chl^b divoce rostouci poskytuje 
namnoze v^livii nejen dobytku, ale i oby- 
vatelstvu. Frovincie Selino a Kisamos do- 
da vaji kastany jedM. Za vlddy bendtsk^ p6- 
st6na na K-t£ moruSe, kultura ySak jeji 
i!iplnd poklesla. Mandlovnik a tfeieii roste 
jen V nSkter^ch provinciich. Vedle tfechto 
dafi se zde i jin^ druhy: kdoule, pistacie, 
vavfin, cypfiS, oleander, myrta, palma a j. 
LesA na K-t^ tdm£f neni; ve starSich dobach. 
Bendt<^an6 jako vSude jindc vym^tili v^tsinu 
lesfi, CO zbylo, pokdceli Turci ; 2e velke lesy 
zvl. cedrov^ na K-t6 se nachdzely, doklddaji 
ndm namnoze spisovateM fedti Strabo, Plato, 
Diod<5ros i j. Z kefd hi. vysk^td se levan- 
dule, matefidouSka a j. Domaci v^nos obilni 
z daleka nestadi, takie V^ cel6 spotf eby hradi 
se dovozem. Zelinafstvi kretsk^ i pfes v^- 
bornost pAdy je nepatrn^. Flora a fauna 
viz &.ecko. 

Chov dobytka na K-t6 neni velik^, cof 
souvisi pfirozen6 s nizk^m v^ojem polniho 
hospodafstvi vfibec. KoftA zivi se na K-t6 
ro£n£ kolem 6—7000 kusft, 12.000 mezkfi; 
hlavni oporou rolnika, 2ivnostnika i obchod- 
nika jest osel (40.000 kusA), bez nSho2 Krefan 
nemohl by se obejiti. Ovce jest menSiho 
plemene, nrub6 vlny a nechutn^ho masa, 
avSak v^tedn^ho ml^ka, jehoi uiiva se zvl. 
k v^robl v^boTXi€\\o ovcino sjra, z nichf zvl. 
druny Kritico-tiri a Yoghurt t65i se cil^mu 
obchodu. Z koziho ml^ka d^laji s^r Sfakiov^ 
vvrab^jice ho v i!ihrnn6 summe 2,000.000 kg, 
Vepffl drii se do roka pr&m. 45.000; nev^- 
nuje se jim vsak velkd pozornost a pro to 
jsou Spatn^ho a nechutn^ho masa. — Vie- 
lafstvi jest velmi rozSifen^; akrotersk^ raed 
vyvaii se hojnS za hranice. Prflmysl kret- 
sk^ jevi se hi. vc v^rob6 rozmanitj'ch druh{k 
oleje a v;J^bori;6ho m^dla. Tak r. 1881 bylo 

V Kaneji 15, v Retimu 7 mydlaren. Domdci 
prAroysl omezuje se hi. na vjrobu hrub;^ch 
vlnfinych pi^ikr^^vek, misty t^2 tka se hedvabi. 
Z ostatnich prdmysIov]^ch podnikfi jest tu 
11 ko2eluhdren, 4 parni ml^ny a nSkolik vod- 
nich. Obchod byl v minufosti velmi cilj, 
ieito K. ma neoby^ejnfe pf izniv6 zem^pisnc: po- 
loieni, jsouc poblizku 3 dilAm svSta. Za pan- 
stvi tureck^ho v§ak docela poklcsl a tcprve 

V nov^jSi dob6 opet ponekud se zveda. 

V lihrn. summfe obnaSi prfira. 55 mill, frankd 
rocnS. HI. vyvaii se olivovy olej; r. 1890 

V cen6 13 mill, fr., do Cafihradu, OdSssy, 
Terstu atd., svatojansk^ chl^b v cen6 1*6 mill, 
do Italie, Ruska, vino 1*7 mill. fr. do Francie, 
Egypta a, Rakouska, mjdlo 1*8 mill. fr. do 
Levantu, ag:rumov6 ovoce (Va mill, fr.) do 
Ruska, Cafihradu, 6.ecka, pak v menSim 
mno^stvi mandle, hedvdbne kokdny, smrkov6 
tl^islo a j. Dovoz rovnd se v celku v^vozu. 
Dovaii se hi. obili, zvl. z Tripolska a Ana- 
tolic, rj^ie z Janova a Egypta, kava z Terstu. 
cukr z Rakouska, ielezo a 2elez. v^robky 

10 



146 



Kreta. 



z Anglie, rucnice z Rakouska a N6mecka, 
soukenn6 zboii z Anglie, sklo z Ccch, pivo, 
papir, zapalky a svicky z Rakouska, petrol ej 
z Kavk^zu, kfi2e z Marseille a j. Doprava 
prostfedkuje se hi. parnfky rak. Lloydu, ma- 
jiciho (ietnJ filialky na ostrovfe. Ruch lodnf 
r. 1890: 949 parnikfl, 2574 plach. lodi, lihrn. 
3523 lodi o 705.955 t. 

Obyvatelstvar. 1887 napo6'tdno 294.192, 
z nich 149.748 mul, 144.444 ien., 34 na 1 km*\ 
za starov^ku poditalo se a2 1,200.000 du§i, 
od okkupace tureck6 rychle klesalo. Die 
naboienstvi a narodnosti bylo z ni<ch 88.487 
rouhamm., 204.781 f eckokatol., 254 fimskokat., 
647 iidfl, 17 protest., 7 Armenfl, die narod- 
nosti feekov^ rozpt^leni jsou po cel6m ostrovfe 
(hi. V pflvod. obyv. v hordch Sfakijskjch 

V zdp. ddsti ostrova), muhammed^ni ponej- 
vice V messarsk^ rovinfi v stf. £dsti ostrova 
jakoi i V stfedni cdsti vysociny Sitijsk^ na 
v^ch. Cdsti ostrova, vedfe toho pak hi. ve 
v6t5ich mfistech. AdministrativnS dfili se 

V 5 sandzakA (provincie): 1. Kanea s okresy 
Kidonia, Kisamo, Selino; 2. Kandia s okr. 
Pedbiada, Monofadzi, Malenisi, Piroglydza; 
3. Retimo s okr. Retimo, Mvlopotamos a 
Amari; 4. Lassiti s okr. Mirabelfa, Hierapetra, 
Sitia, Viano; 5. Sfakia s okr. Apokorona 
Sfakia a Agio Bassili. — Die lifedni statistiky 
ftck6 r. 1891 vyd., jest celkov]^ stav obyvatel. 
na K-t6: 



Provincie 



fnulnin* 
medinfi 



kfesf. i 
fecko- tidfi 
orth. I 



fim- 
sko. 
kat. 



pro- 
tnL 



Dohro- 
mady 



Kanea . 
Kandia . 
Retimo . 
Lassiti . 
Sfakia . 



31 S9S 

37.769 
15.940 

10. 360 

2.814 



43.449 
55-244 
33.105 

43.376 
29.607 



5«5 

5a 

31 
38 



197 
5 



15 

a 



65.784 
93.119 
49087 
53 774 
.'J2.4ai 



Cbri 



nem . 



88.487 



204.781 



646 



«54 17 



294. 191 



Z kFesfanfl jest 33-97o 2enato, 60-27Vo svob., 
5-837o ovdovSl^ch, z muhammed. 35-967o 2g°-» 
572470 svob., 6-87o ovdov. Skolni v^chova 
dosud nepatrnd, takie r. 1881 bylo 8l747o 
mu2., 96V,7p ien. katol. ndbof., 8OV570 mu2., 
88V470 2cn. nabol muhamm. bez Skolni v^- 
chovy. 

Dejiny. Jsouc pololena t^raSf ve stejn6 
vzdilenosti od t6ch cdsti tfi zem6dil(!i star^^m 
zndm^ch, kter^ nejdfive se probudily k dS- 
iinndmu iivotu, zdhy pocala K. nab^vati ve- 
lik6 dflleiitosti historicke. Pflvodni obyvatel- 
stvo jeji, jehoi repraesentanty za dob po- 
zd6j§ich jmini byli Eteokr^tov6 ve v^ch. 
iisti ostrovskd a Kydonov^ kolem sou- 
jmenndho mdsta, bylo nepochybnS sm^si 
evropsk^ho a pfedoasijsk^ho obyvatelstva. 
NejstarSim svedectvim jeho jest zvldStni zpfl- 
sob pisma na kamenech zachovan^, jej2 r. 1894 
objevil Evans a nazval pismem aegejsk^^m. 
Tehdy jii byla K. ostrovem na mofi mocnj^m 
a s pokrodilou vzddlanostf, jakoi dosvSdcujf 
f eckd pov£st o M i n <5 o v i a f iSi jeho i hojn^ 
zbytky myk^nsk^ho umSnf. Obyvatel^ cile 
podnikali plavby po mofi, najiidSli do okol- 
nfch zemi a vstupovali v £gypt£ a v Syrii 



do sluieb namezdn^ch (Kr^ti mezi gibbory 
Davidov^mi); obyvateld pfedoasijsti tudiz 
zvali ostrov Kaftor, k pobfeJni'mu a ostrov- 
sk^mu kraji Kaft jej pficitajice. Za stehovdni 
feckych kmenfi pronikli na K-tu Ddriovc 
a Achaiov^, ktefi vytvofili znamenitd fady 
statni a spole^ensk^ (z^konnik Gortynsky), 
s lispSchem zvlaStfi ve Spartd napodoben^, 
ale nem61i s ostatnimi ftcky politick^ho spo- 
leccnstvi. HojnSjSi byly popudy kulturni 
(Epimenidds), ve ktor^2 pficine K., jsouc 
za kol^bku Diovu pokladana, zvlastS vyni- 
kala. Obyvatel^ vstupovali i pozdSji do ci- 
zich sluieb, jsouce vyborn^mi lukostfelci, a 
ve III. stol. pf. Kr. oblibili si ndmofsk^ lou- 
peznictvf, k nSraui listfedni poloha ostrova 
a zpQsob bf ehft Idkaly. Bczpecni jsouce v chra- 
ncnjch svych zatokach a v nepHstupn^ch ho- 
rdch, pirate krctSti pfepadali pobfeii blizka 
i vzddlendiSi a odvl^kali zajat^ lid na tr2i§t^ 
otrockd. Teprve r. 78 pf. Kr. Caecilius 
Metellus zlomil odpor Krefandv a udtnil 
ostrov fimskou provincii. Odtud byla K. 
6ast( file Rimsk^ a. od r. 395 po Kr. fise 
Byzantsk^ i prospivala v^vozem plodin svjch 
(bylin l^kafskjch, vfna, jifniho ovoce, zvla- 
Itl pomoranduv a kdouli, olejc a medu) a 
obchodem. Roku 826 zroocnil se K-ty oddil 
Arabfl ze Spanelska uSiy, ale r. 971 opanoval 
opf t ostrov cisaf byzantsky Jan Cimiskes, 
nadei K. zflstala v moci byzantsk^ a2 do 
IV, v^pravy kfiiov^. R. 1204 K., jsouc jii 
Kandii zvdna, pfipadla BenatcanAm, ktefi 
potlacili odpor vnitrozemi a iali se ostrov 
soustavn6 povlaStovati. Toliko horSti Sfakiotc^ 
uhdjili svych zvldStnosti a v XVI. stol. tvo- 
fili ji2 stdt i die jm^na nezdvisl^, jakkoli 
Ben^tdand nejv^tSich ukrutnosti na nich 
se dopouSt^li. Ustavidn^ ndsilnosti benatskc* 
sprdvy pfimfely Krefany, ie r. 1636 zavolali 
na ostrov Turky. Tuhym bojem, jen2 trval 
a2 do r. 1669, aobyli Turci ostrova, jeji vy- 
ssavali je§t£ hdfe ne2 Benit^an^, co2 vedlo 
od konce XVIII. st. ku stiiym vzpouram. PSk, 
R. 1821 pomoci kontinentdlnich ftekfi vzni- 
ceno povstdnf, avSak s nezdarem. Mistokral 
egyptsk;^ Mehmed-Ali na rychlo povola- 
nfmi tlupami albansk^mi potla^il r. 1822 
krvavd povstdni, zacez v odm&nu obdriel 
pokofeny ostrov, ieji v$ak musil ji2 r. 1840 
Portfe vrdtiti. Podcianstvi Kretanft po prv^m 
tomto v6t5im vzboufeni bylo jeltS vStsi. 
Velk6 danS vtiskly opSt r. 1858 lidu do ruky 
zbrad a jen rozvafn(^mu zakrofeni Ahmeda 
paSe, jeni pfislibil lidu bcrni reformy, bylo 
dSkovati, 2e rodici se povstdni na ^as bylo 
utlumeno, aby v r. 1863 s v6t§im plamcnem 
vyniklo; r. 1863 doSlo k nov^rau panhcll^n- 
sk^mu povstani, jehoz vedle 6.ecka li^astnily 
se i Idnsk^ ostrovy. Kdyz i tu slibovan^ 
upraveni pomSrfi bernich pfidinSno ncbylo, 
vybuchlo v srpnu 1866 povstani na cel6 cafe. 
V roce torn pf es usilovnou snahu nedocileno 
iadn^ho vitfezstvf na stranS tureck^, hlavn6 
pro nepfistupnost skal, v nichf povstalci se 
ukr^vali. Kdy2 pak na pocatku r. 1867 po- 
daf ilo se povstalcfim dosici n^kolika drob- 



Kfetin. 



147 



n^xh vdledn^ch lispSchfl, sneseno na velk^m 
narodnim shromaiddni, aby fi.ecko ve jm^nu 
sv6ho vladafe Jifiho I. zavedlo prqvisorni 
vladu na K-tS. Vit^zstvi Omera pase ze 
dne 6. dubna 1868 neukoncilo povstani, t\^bri 
je§t6 vice je rozjitf ilo, cemui zvld§t6 napoma- 
hala ddraznd v^pomoc sc strany feck^ho 
kralovstvi, jei ohen vie a vice rozdmycho- 
vala. Porta, chtfejic v6c skoncovati, vydala 
10. pros. 1868 feecku ultimatum, po jehoi 
nepfijeti admirdl Hobart paSa v lednu 1869 
energicky pfescl ke skutku, k cemui napo- 
mahaly mravnS i velmoci evropsk^, kterd 
sv^m usnesenim konfcrencnim (v Pafi'ii 1869) 
donutily ^ecko vzdati se praetensi, pf if knuvSe 
K-tu Turecku. Tim stala se K. tureckou 
provincii. Pon6kud zlepSily se pomfery Kre- 
tanfk po t^chto vzpourach, ne v§ak valnd, 
takze mdieme fici, 2e mezitim, co zaviral se 
mir, chystala se do budoucnosti nova po- 
vstani. Hospoddfstvi tiireckd po velik^ch t^ch 
vitezstvich pohfbilo fysicky K-tu, jcf ztra- 
ccla pozdeji cim dale tim vice raz mista 
feck^ho. Ke konci XVill. stol. pocala se 
m^sta kretska detn6 osazovati zivlem ture- 
ckjm, po r. 1822 i arabskym, takze obyvatel- 
stvo fecke nuceno ustupovati vice do pozadi. 
MySl^nka panhell^nistickd, ujavsi se u fe- 
ckdho obyvatelstva kr^tsk^ho, sifena cil^mi 
^irritacemi s pevniny pfichazejicimi, zp£isobuje, 
ie fet^z povstdni domorodcA rok co rok 
nov^mi £ldnky se mnoii. Tak menSi povstdni 
V r. 1887 a 1889 zdaji se bvti jen pfedehrou 
k velk^mu, dAlcfit^mu konniktu vychodnimu 
r, 1897. 

Kdyi nebyla spInSna smlouva ucin^na v Ha- 
Icpu 0878), je2 r. 1889 oktroyovan^m zfize- 
nim zruSena, ctm2 pravo a kompetence na- 
rodniho shroma2d&ni byla omezena, doSlo 
opdt k povstani, za nimi patrne ji2 bylo 
zniti ruce feck^, je2 dodavaly povstalcdm 
prostfedky vdlecn^. Jii v linorii r. 1896 doSIo 
k prvjm sraikam a pfes to, ie gener. gu- 
vcrn^r tureck^ Karatheodori proklamaci ze 
dne 16. £na sliboval op£t reformy a amnestit, 
povstdni ncutuchlo, n^bri iiveno patrnfi vlivy 
ieck;^mi, sifilo se takovou mfirou, 2e cvrop- 
sk6 moci nuceny zakroditi 4. cna t. r. upo- 
zorn^nim vUdy ath^nskd^, aby sv^m vlivem 
pokusila se o uti^eni povstalcd, co2 vSak 
odmitnuto, a proto vyjednavano s nacelniky 
povstalcfl, jim2 slibovano, zanechaji-li povstdni, 
vypln6ni dmluv Halepsk]^ch, t. j. maji ob- 
drzeti kfesfansk^ho guvern^ra, maji b^i oeko- 
nomicky neodvisli a j. VUda tureckd rovndi 
dala se u vyjednavani s povstalci, a sultdn 
29. srpna na nal^hdni velmoci jmenoval pro 
K-tu prvniho kfesCansk^ho gener. guvern^ra 
Jifiho Berovide. Av§ak vyiedndvdni pfes 
tcnto i!istupek nemelo iadn^ho patrnejSiho 
vysledku a proto 29. srp. ucin6n dalSi Ustu- 
pek v ten smysl, ie sultdn bude jmenovati 
na 5 rokfi gener. guv. kfest, dfistojnictyo 
bude ze */» &cst., poloyice vjnosu cla obra- 
ccna bude ve prospfech* ostrova, lifednictvo 
bude reorganisovano, zemsk^ snem ma se 
kaida 2 l^ta schazeti. Avsak ani tyto reformy 



nesplnSny a to hlavng nezpfisobilosti ture- 
ck6ho tifednictva, a proto poystdni znova se 
rozSifilo na cel^ ostrov a jako li^el zfejmS 
poloieno: tiplna emancipace od vlivu ture- 
ck^ho a pfipojeni K-ty.k feecku. Obrat v cel^ 
valce, dosud jen mezi muhammed. a feck^m 
obyv. veden^, nastal, kdyi 6.ecko zfejmfi vy- 
sldnim Vassosa na ostrov 15. linora r. 1897 
s 2000 mu2i prohldsilo ve jm^nu fee. kralc 
Jifiho annex j ostrova. Proti tomu v5ak pro- 
testovaly evropsk^ niocnosti, obsadily vale^n]^ 
pfistav kanejsk;^ a 2. bf. podaly feeeku ulti- 
matum, aby svoje vojsko s ostrova odvolalo. 
Kdyi se to nestalo; usnesly se 21. bf. na 
blokdd^ ostrova. feecko, je2 mezi tim zapletlo 
se do vdlky na vlastni pfid£ a sice s ne- 
sCastn^m v^sledkem, ke konci kv6tna odvo- 
lalo svoje voisko s ostrova. OdstranSni ne- 
pokojfl, je2 aale trvaly, a utiSeni povstalcd, 
}\i se ueh^lili hlavne do nepfistupni^eh hor 
Sfakijsk;^eh, nebylo dovoleno tureck^ vldd6 
pfes to, ie m$la na ostrove svoje vojsko a 
ie zvl. muhammed. obyvatelstvo velmi trp61o 
v^pady povstalcd. Konedng v§ak po dlouh^m 
diplomatick^m vyjednavani, zvlaltS po miru 
fecko-tureck^m r. 1898, vlivem Ruska, Anglic, 
Francie a Italic, jei sU^astnily se ^inn6 fe- 
seni otdzky kretsk6 (Nemeeko a Rakousko 
abstinovalo r. 1898), vymoien 11. lin. r. 1899 
organickj statut pro fc-tu, vypracovan^ vj- 
borem k tomu urden^m, obsahujici. nasledu- 
jici stanoveni: K. mi vzhledem na rozhod- 
nuti Ruska, Anglie, Francie a Italic vlddu 
autonomni. O obranu zcm^ a zachovdni ve^ 
fejn^ho pofadku mi, pecovati ^etnictvo a 
munieipalni straie. VSechna nabo^enski vy- 
znani jsou zakonit6 fovnopravna. Ufedni feci 
jest fectina, vefejn6 funkee jsou pfistupny 
vsem Kretanfim die jejich zpusobilosti a za<^ 
chovalosti. V^konnou moc vykondvati bude 
feck^ princ Jif i za spplupdsobeni zodpavM- 
n^eh rddeCi. Poslanci voleni lidem a 10 po- 
slancflv, jmenovanjeh gen. guvern.Jifiro, bude 
tvofiti sn^movnu, jei svolavati se md kaidj- 
druh^ rok. Prv6 dva roky mi veSkerd po- 
volend reformy provadSti princ Jifi, a to na 
zakladd i&stavniho aktu. 

Literatura. Spratt, Travels and resear- 
ches in Crete (London, 1867, 2 sv.); Perrot, 
L'ile de Cr6te (Pafi2, 1867); Raulin, De- 
scription physique et naturelle de Tile de 
Crfcte (t., 1870); Melena, Erlebnisse u. Be- 
obachtungen auf K. (Hannover, 1892); Bour- 
quelot, Huit jours dans l'ile de Candie (1863); 
Taylor, Reisen in Griechenland nebst einem 
Ausfiuge nach K. (Lipsko, 1862); Le M(mnier, 
Die Insel K. (» Deutsche Rundschau f. Geogr. 
u. Stat.€, 1897); Bothmer, K. in Vergangen- 
heit u. Gegenwart (Lip., 1899). Z map: Map 
of the Western and Eastern Parts of Candia 
or Crete v mefitku 1:146.000 (Lond;^n, 1858 
a2 1862), a nejnovfiji Kiepertova 1:300.000 
(Berlin, 1897). EMa. 

Kf^etin, far. ves na Morav6, hejt. Bosko- 
vice, okr. KunStit; 62 d., 488 ob. c. (1890), 
kostel sv. Jeronyma, 3tf. Sk., p5., telegraf, 
detn. St., kamenictvi. Fid. statek (689*76 ha) 



148 



Kretinismus — Kretzschmar. 



se zamkem. dvorem, pivovarem, cihelnou nd- 
leii hrabScfmu Desfours-Walderode kadet- 
nimu fondu. 

Kretinismiui. Chorobn^mi zmdnami 2Uzy 
§titne vznikd zvlaStni druh t£2k^ho povSech- 
n6ho onemocnfeni, kter6, nastalo-li v litle^m 
mladi, mi za ndsledek poruSeni vtvoje cel^ho 
organism u a tak^ zakrn6Iost dusevni. Nejda- 
st6ji vyskytuje se endemicky v nSktei^ch 
krajinach, zvIdSt^ hornat^ch, a jest d£dicn^. 
Dfive byli kretiny naz^vdni pouze idioti, 
vyznaienf voletem na hrdle. Dnes vime, ie 
ilaza Stitnd nemusi b]^ti v2dycky zvStSela, ie 
mtic b^ti tak^ svraSt^ld a tfeba pro illplnou 
libyf nehmatud a pfece celkov^ rdz t^Iesn^ 
sk^td znamky kretinov^ zvrhlosti. Podobna 
degenerace pozorovdna tak^ u jednotliv^ch 
osob, nmi 21dza Stitnd operativnd by la odftata. 
U nedospfelcfl zarazi se tSlesn]^ vzrflst, cel^ 
zevn^jsek nab^vdhrub^ch, nei&hledn^ch tvarA. 
Nejen viditelne lidy, ale i niternd tkanina trpi 
chorobnou v^iivou. VSecky v^kony t61esn6 
mohou b]^ti znesnadn^ny. Kretini maji leniv^ 
ob6h krve, obtiie d^chaci, Spatnd trdveni; 

V chAzi jsou tSikopadni, neobratni, ui pro 
slabost svalovou neb^vaji k iddn^ xHsi praci 
zpfisobili. Mivaji Spatn^ zrak, mnozi jsou 
hluchonSmi, ale i kdy2 sluch jest zachovdn, 
fee z pravidla postiiena rflzn^^mi vadami. Du- 
Sevnd ^asto utkvi na nejhlubSich stupnich 
idiotismu. 

K. moH obyvatele nejkrdsnSjSich zdkouti na 
sv^t6. Dfive myslilo se, 2e zdrojem osudn^ 
degenerace jsou prostS nepfizniv^ hygienick^ 
podmfnky, na pf. hloubka a vlhkost lidoli 
obklopen^ch vysok^mi horami, kde zima je 
nekone(^na a Idto krdtk^, kam vnikd mdio 
svStla a tepla, kde lid^ jsou odkdzdni na chu- 
di^kd obydli, bidnou stravu a kde z nedo- 
statku stykfl vypl^vd vadn^ kfi2en{ svazkfi 
pokrevensk^ch, jei na potomstvo uvrhuje 
kletbu hh'chu d£di£n6ho. Ale ukdzalo sc, 2e 
tfeba ze dvou sousednich dedin jedna chovd 
kretiny a druhd.prdvd bidnSjSi, nikoli ; mnohdy 

V dfedinfe zahostil se k. teprve od doby, kdy 
pfcstali lid<5 uiivati zdrav^ho pramene, ktcrj 
byl ob^tovdn podniku pr&myslov^mu, a za- 
call pfti vodu ze studni. Ze mnoh^yxh podob- 
n^ch dfivodfi mysli se, 2e voda md2e cho- 
vati iedovat^ choroboplodn^ sfme. Pi^estd- 
huje-Ii se kretinovd rodina do zdravt^ kra- 
jiny, mA2e degenerace b6hem n^kolika poko- 
leni vyraizeti. Volatost vyskytuje se tak^ 
u domacich zvifat: vepfd, koM, u skotu, ba 
tak^ ji psfl. Novorozen6 d6ti zpravidla ne- 
mivaji osudn^ch zndmek a teprve po n£ko- 
lika m^sicich za^ind se k. u nich vyvijeti. 
Zdrav6 dSti, kter6 do mist neblah]^ch byly 
pfevedeny, dostdvaji ndkazu, ba i dosp^li pfi- 
st^hovalci mohou ji propadnouti. K/r. 

Kreton viz Cretonne. 

Kretsohen viz Hradesin 2. 

Kretsohmann Karl Friedrich, bdsnik 
nSm. (♦ 1738 v 2itav6 — f 1809 t.), stal se 
r. 1764 advokdtem, r. 1774 soudnim aktu- 
dfem, 1797 odeSel na odpoiinek. Psal bar- 
dovsk^ pisnS ve stilu klopstockovsk^m a 2er- 



tovn^ bdsn£ lyr. i epigrammy. Napsal mimo 
jin6: Gesang khingulpns des Barden (Lipsko, 
1768); Die Kiage Rhingulphs des Barden (t., 
1771); Die Jdgerin (t., 1772); Der Barde an 
dem Grabe Oi, E. v. Kieists (t., 1770). Sebran^ 
spisy vy§ly 1784—1805 v 8 sv. Srv. Knothe, 
K. F. K. (Zitava, 1858); Ehrmann, Die bar- 
dische Lyrik im 18. Jahrh. (Halle, 1892). 

Kretsohmer Edmund, hud. sklad. n6m. 
(* 1830 V Ostfici V Dol. Luiici), syn feditele 
skol redln^ch. UCiteli jeho byli Jul. Otto a Job. 
Schneider v Draidanech, kac K., trvalc se tu 
usadiv, byl jmenovdn varhanikem kat. dvor. 
chrdmu (1854) ; vedle toho zdc zaklddal a Hdil 
5ctn6 spolky pfvecke. Jako skladatel upo- 
zornil na se r. 1865 sc^nou pro mu2sk^' sbor 
a orchestr Die Geisterschlacht, pak mSi a po- 
ctSn r. 1868 prvni cenou pfi mezindrodnim 
konkursu v Brusselu ; v porotS zascdal vedle 
F«5tise t6i Fr. Lachner, jeni s J. Rietzem ne- 
mal^ vliv mSl na rozvoj talentu k-ova. Krom6 
toho napsal dalSi 3 m§e, Pilgerfahrt a Sieg 
im Gesang pro s61a, sbor a orchestr, Fesi- 
gesang pro sbor s orch., orchestrdlni suitu 
Musikalische Dorfgeschichten a mn. j. Nej- 
v^tSich i!isp£chfi dod^lal se K. jako dramatik. 
Jeho velka opera Die Folkunger (Drdzdany, 
1874) pfeSla pfes vsechna nSm. jeviltS, rovnei 
tak Heinrich der L6we (Lip., 1877); po nich 
ndsledovaly: Der FlUchtling (Ulm, 1880) a 
Sch6n Rotraut (Drdid*., 1891). Z zdkfl K-ov>^ch 
uveden bud* Alberto Franchetti. — Srv. Schmid, 
Edm. K. (Drdirf., 1890). 

Kr6tsk4 stopa viz Amfimacer. 

Kretz FrantiSek, spis. £cs. (* 4. ledna 
1859 V Blansku). Odbyv gymnasium a i&stav 
u^itelsk^ V Brn6, pfisobil jako uditel v Blan- 
sku, Jedovicich, Letovicich a 2alkovicich. Jest 
£lenem mnoha ndrodnich spolkA. Pfispival 
do »Uiitelsk^ch Listfl«, >Uditelsk^ch Novin«, 
»NdrodaaSkoly«, ^Literdr. Listfi<, >Moravsk^ 
Orlicec, >Na§ince<, >Rodinn^ kronikyc, »Mor. 
Novinc, 9Hospodaf. ListA<, »DaIiboVac, >Bu- 
de^sk^ Zahradyc. O sobfi vydal pisne Ze srdce 
a redigoval Uc^itclsk^ kafenddf na r. 1885 
u Winklera vydany. 

Kretzer Max, spisovatel n6m. {* 1854 
V Poznani), pfilel r. 1867 do Berlina, byl 
kupcem, pak dekora^nim malifem, spolupra- 
covn(kem socialistick^ >BerlincrFreie Pressec, 

f)ozd6ji»DeutschesTagblattu«,nyn£2ijevChar- 
ottenburgu. Jako autodidakt, nadanf realisti- 
ck^ vypravovatel vydal pracc : Die heiden Ge- 
nossen (1880, 3. vyd. 1894); Die Betrogenen 
(t., 1882, 2. vyd. 1891); Berliner Sovellenu^d 
Sittenbiider (1883); Im Riesennest (1886); Im 
Sundenbabel (1SS6) \Meister Timpe {1SS8, 2. vyd. 
1894); Ein verschiossener Mensch{18SS^', Berg- 
predigt (1890); Das bunte Bitch (1889); Der 
Miliionenbauer (1891); Onkel F//f (1891); Son- 
derbare Schwdrmer (1892); Jrrlichter u. Ge- 
spenster (1892); Die Buchhalterin {1S9A-, Bur- 
gerlicher Tod, drama (1888). 

Kretzsohmar Hermann, hud. spis. nem. 
(* 1848 V Olbernhau v Sasku), syn kantora 
a varhanika, jeni byl mu prvnim ucitclcm 
v hudbe, studoval v Drdldanech, pak na lip- 



Kretzschmer — Kreutzer. 



149 



sk6 university filosofii a zdroveii na konser- 
vatoi'i byl iakem Paulov]^m, Richterovjm, 
Papperitsovjm a Reineckov;^ni. R. 1871 pro- 
movovan byl na zdkladS studie z d^jin pisma 
notov^ho pfed Guidonem z Arezza a do 
r. 1876 rozvijel cilou pfisobnost dirigentskou 

V cetnjxh spolcich. Na to byl divadelnim ka- 
pelnikem v Metdch a v 1. 1877—87 pfeb^val 

V Roztokdch, kde zastdval Ufad universitniho 
i m^stsk^ho f editele hudby. Pak povoldn byl 
do Lipska na universitu, jmenovdn r. 1890 
mimof . proft'ssorem a vsahl opfet u(^inn£ v tamni 
ruch hudebni jako feditel Bachovy spolei- 
nosti a dirigent Riedelqva spolku. Zalo2il 
tH akademick^ koncertv orchestrdlni s pro- 
grammy historick^mi. Jsa v^born^m varha- 
nfkem, byl i skladatelsky cmni^m pro svfij 
ndstroj a vydal t^2 n^kolik duchovnich a 
svetsk^ch sborfi tiskem. Z literarnich praci 
jeho zaujima prvni misto Fuhrer durch den 
Concertsaaif jen2 analyticko-kriticky probird 
hudebni literaturu syrofonie a suity (1. sv. Lip- 
sko, 1887, 3. vyd. 1898). vokil. skladeb duchov- 
nich (2. sv. 1888, 2. vyd. 1898) a oratoria (3.sv. 
1890). V^te^n^ rozbory tyto vydavd od r. 1898 
firma Breitkopfova a Hartelova t^,i jednotlivfi 
ve sbirce »Dcr Concertfiihrerc. Z delsich jeho 
ilvah zasluhuji zminky stati ve Walderseeov6 
sborniku >Sammlung musik. Vortr&gec o zp^vu 
sborov^m a o Petru Corneliusovi v >Grenz- 
boten« : Das deutsche Lied sett Schumann (1881), 
Die deut, Klaviermusik seit Schumann (1882) 
a Joh, Brahms (1884), pak ^etn6 dianky v >Mus. 
Wochenblattu«. Studie Die venetianische Oper 
und die Werke CavallVs u, CestVs (>Viertel- 
jahrschrift fiir Musikwiss.*, 1892) jest prA- 
pravou k chystan^ oblirn^ monografii o d£- 
jindch opery. ChoC K-ova Kldra, roz. Mellc- 
ro vd (* 1860 V Cliftonu u Bristolu), jest velrai 
obh'benou pianistkou. 

Kretzsohmer Joh. Hermann, malif nhm, 
(* 1811 ~ t 1890), dfive v Dusseldorfu, po- 
tom V Berlin^ usedl]^, pSstoval hlavnS genre; 
s oblibou t^f u2ival nimStd ze iivota v orien- 
tu, k cemu2 studie vykonal na svjx^ cestach 
tam. Z jeho praci uvddime: Karavana v sa- 
mumUf Ndvrat karavany poutnikuv^ Prvni kal- 
hotky, Zkouika trpiiivosti^ Oddavky v Gretna- 
Green, Ndvrat \e skoly ; z obrazfi historick^ch 
Pfi&tdni Velkeho kurfirsta na Rujani^ Princ Be- 
dfich Karel s generdlnim itdbem u Dupplu. 

Krensa v i^eckem mythu*.. 1) K., dcera 
Erechtheova a Praxitheina, jedind z deer uSe* 
tfcna ve valce clcusinsk^sEumolpem, protoie 
byla je§t6 litl^ho v6ku. ByvSi v jeskyni na 
scvernim svahu akropole od Apoll6na udo- 
lana, porodila mu syna I6na; stala se pak choti 
Xuthovou a porodila mu Ddra a Achaia. — 
2) K., dcera Priamova a Hekubina, chof Aene- 
ova. Pfi i!it€ku z dobyt^ Troje nisledujic 
maniela ndhle mu zmizela, nadei stfn jeji 
Aeneovi zvSstoval, ie byla od velik^ matky 
bohd uchvdcena. D^tmi'jejich byli Askanios 
a Euryledn. — 3) K., dcera korinthskdho krdle 
Kreonta, majic se stdti chotf lasonovou za- 
hynula ndstrahami M^deie, je2 ji po sv^ch 
ddtcch zasvatebni dary zaslala roucho a vC'uec 



jedem napuStSn^. V]^jev ten £asto na star^xh 
sarkofazi'ch zobrazovan. klk. 

KreuMen fC re us sen), m^sto v bavor. 
vlad. obvodu homofranck^m, soud. okresu 
pegnick^m, na ielez. trati Schnabelwaid-Bay- 
reuth bavor. stat. drah, md evang. kostel a 
961 obyv. (1895), vStSinou evang. K. naleielo 
ve stfedov6ku k velk^mu h'Ssk^mu l^nu mar- 
krabat vohbursk]^ch, pfipomind se r. 1003 
jako pevnost. Ve XII. stol. vyskytd se K. 

V rukach pdnfl *z Crutsenc, r. 1251 ndleii 
purkrabi norimbersk<^mu. K. stalo se sv^to- 
zndm^m sv^m umSl. prAmyslem hrn£ifsk<'m, 
kvetoucim hi. v XV.- XVIII. stol. ZvlaSt6 
nyni napodobovdny jsou kreussensk^ faience. 

Kreath, ves v bavor. vlad. obv. horno- 
bavor., soud. okresu miesbaSsk^m, 12 km j. 
od jezera Tegernsk^ho 793 m n. m., md 778 
obyv. (1890) lim.-kat., poStu a telegraf, IdznS 
fwildbad K.) nejv^Se poloiend ze vSech nSm. 
klimatick^^ch lazensk^ch mfst (829 m n. m.). 
LdznS zakoupeny r. 1817 bav. krdlem Maxcm 
Josefem, jeni velk^m ndkladem vystavSl zde 
Idz. budovy a zalo2il krdsn^ sady, takie »W i 1 d- 
bad K.« stal se jednim z nej^etn^ji navStS- 
vovan^ch Idz. mist n^meck^ch. Prameny jsou 
sirnd. Okoli bohat^ pfirodnimi krdsami ; z vr- 
choI& teXxih navstSvovdn zvlditS Rossstein 
(1695 m\ Risserkogel (1837 w), Gernberg 
(1826 m), Schildenstein (1613 m). Srv. Prima- 
vesi, Bad K. (Mnichov, 1872); May, Bad K. 
(Curich, 1889). 

Krentz viz Kri2evci. 

Kreutzer : 1) K. R o d o 1 p he, slavn^ hou- 
slista franc. (* 1766 ve Versaillech — f 1831 

V Genevd), syn hudebnika v krdl. kapele z n£m. 
rodu. Pfipraven byv otcem na drdhu hudebni, 
u^il se hfe na housle u Ant. Stamitze, ro- 
ddka mannheimsk^ho v Pafiii se usidlivSiho, 
ve 12 letech vystupoval jii vefejnS a krom 
toho tak^ bez prflpravy theoretick^ pokouSel 
se o skladbu. R. 1772 nastoupil na mfsto ze- 
rofeMho otce sv^ho a pilnosti svou povznesl 
se V brzku na pf edniho virtuosa franc. ; Viotti 
a Mestrino byli jeho idealy um^leck^mi. R. 1790 
byl primistou u ital. divadla, r. 1795 na nov6 
otevfen^ konservatofi jmenovdn druh^m a 
po odchodu RodeovS (1801) prvnim profes- 
sorem housli a zdrovefi solistou ve Vel. opefe, 
pfi liii pov^Sen r. 1816 na druhdho, 1817 na 
prvniho kapelnika a r. 1824 na vrchniho arti- 
stick^ho f editele. Krom toho od r. 1802 byl 
komornim hudebnikem u dvora Napoleonova 
a od r. 1815 u Ludvika XVIII. Styky s di- 
vadlem ji2 r. 1790 pohnuly jej ku komposici 
velk^ opery Jeanne d'Arc a Orleans, a k ni 
pfibylo pozdSji je§t6 35 zpSvoher, z cdsti 
samostatn^, z £dsti ve spolku s jin^mi slo- 
zen^ch, z nich 13 zadano Velke opefe, 9 pro- 
vedeno v »Th<5dtre Favartc a 14 v >Th^atre 
Feydeau«. Pfes pfiznivj iisp6ch 2ddnd ne- 
udriela se pro doby pfiSti a o nic lip ne- 
vedlo se ^etn^m instrumentalnim skladbdm 
K-ovym, jichi seznam vykazuje: 3 koncer- 
tatni symfonie (dv6 pro dvoje housle, jedna 
pro housle a violoncello s prflvodem orchc- 
stru), 21 koncertfl, 15 smycc. kvartet, 15 trii 



150 



Kreuzberg — Krcv. 



{»ro 2 housle a violoncello, 7 duet a 5 sonit. 
akohouslistaskv^l^ techniky se siln;^n3 tdnem 
a dlouh^m tahem smyice pokliddn byl K. 
zajedindmo2n^ho konkurrenta Rodeova nejen 
ve Francii, ale i na cestdch, je2 podniklr. 1796 
a 1801 po Italii a r. 1798 po Ndmecku. Se- 
znitniv se pfi pfile2itosti t6 s Beethovenem, 
vyznamen^n byl od n^ho dcdikaci slavn6 so- 
naty houslov6 z A-dur (op. 47) zvan^ obecnS 
»K-ovou<, ktera dala jm^no t6i slavn^mu 
romdnu L. N. Tolst^ho. Jak v;^te6n^m paeda- 
gogem byl K., tomu nasv^d^uje nejen statnd 
Fada jeho iikft (Lafont, Vidal, Peyreville, 
Fontaine, F^my a j.), ale t6i znamenit^ studie 
40 6tudes ou caprices^ je2 pro svou mnoho- 
strannost methodickou podnes jsou nepfe- 
konan;^m matcridlem pro v^voj techniky hou- 
slov^. S Rodem a Baillotem sepsal K. velkou 
houslovou Skolu paH2sk^ konservatof e. R. 1826 
odeSel do v^sluiby a strdvil jeseft iivota sv^ho 
ve Sv^carsicu, kde hled^l zotaviti se z poni- 
2enf, je2 pfipravilo mufeditelstvf »Vel. operyc, 
nepfijavsi k provedeni posledni zp&vohru 
jeho Mathilde, — Tak6 mlad5( bratr, idk a 
ndstupce K-flv, Jean Nicolas Auguste 
(* 1781 ve Versaillech — f 1832 v Pafifi), 
byl virtuosem zvu(in6ho jm^a. 

2) K. (Kreuzer) Conradin, hud. skla- 
datel nfira. (* 1780 v MOsskirchu v Baden- 
sku — t 1849 v Rize), byl synem mlynd- 
f ov^m. Zdklady hudebni poskytl mu varhanik 
J. B. Rieger, ve zpSvu, v theorii, ve hfe na 
klavir, klarinet a housle byl mu uditelem 
kontrapunktista £. Weinrauch, f eholnik v opat- 
stvi zwiefaltensk^m, kam K. posldn byl na 
studia theologickd. Pozd^ji rozhodl se pro 
priva, odeSel proto do Freiburku v Br., av§ak 
pa srorti otcov6 (1800) oddal se povoUni hu- 
debnimu. Pobyv dcl§i dobu v Kostnici, obritil 
se r. 1804 do Vi'dnd studovat k Albrechts- 
bcrgerovi a zde talent jeho, jej2 osv£d^il 
jii ve Freiburku zp^vohrou Die Idcherliche 
Werhung, rozkvetl pilnou prdci zahy k zra- 
losti. PfiznivSjSJho lispSchu, nei jakdho do- 
cilily vclk<^ opery jeho Conradin von Schwa- 
ben a Der Taucner, zjednal si kom. zpSvo- 
hrami Aesop in Phrygien (1808) a Jery und 
Bdtely (1810). Prv jmenovanou operu pro- 
vedl r. 1812 ve Stutgart^ a pomohl si ji zde 
k virtembersk^mu dvor. kapelnictvi, a slo2iv 
jeSt^ n^kolik oper, r. 1817 vstoupil jako ka- 
pelnik ke kn. Fiirstenbergovi v Donaueschin- 
kach. Navrdtiv se r. 1822 do Vidn6, debu- 
toval tu operou Libussa a byl od r. 1829 
mimo pf estavky, kter^ jej vdzaly na Josefovsk^ 
divadlo (1833—37) a na Kolfn n. R. (1840 a2 
1846), kapelnikem dvomi opery. Za svou 
dcerou, kterou vycviCil na operni pSvkyni, 
odcbrai sc do Rigy, kde zastihla jej smrt. 
K. byl plodnym skladatelem na poli menSi 
opery komicke a drufil se smSrem sv^m 
k Nicolaiovi a Lortzingovi. Pfirozenfi prou- 
dici melodika a smysl pro lahodu zvukovou 
ncudrzcly rovnovahu s hloubkou prace. Na 
repertoiru upevnila se z 30 oper jeho pouze 
jcdind Das Sachtlager in Granada (1834 \ 
mimo to hudba k Raimundov6 dramatu Der 



Verschwender, Mimo hudbu k nSkolika £ino- 
hrdm a oratorium Die Sendung Mosis sloiil 
K. V oboru instrument^lnim 3 klav. koncerty, 
septet, kvintet, klav. kvartet, kl. tria s de- 
chov]^mi nastroji, 6 sondt houslov^ch a violon- 
ce11ov]^ch, 10 msi, sbory, kantdty pf ileiitostn^, 
kusy pro nistroje dechov^, pisnS a j. Srv. 
Rienl, Mus. Charakterkdpfe I. 

Krenzber^r: 1) K., ves slezski v hejt. opav- 
sk^m, viz Hora Kfi2ova 54). — 2) K., t. 
V hejt. krnovskcm, viz Kfi2ova. 

BCreusberk, mdsto v Cechdch, viz Kru- 
cenburk. 

Xrenzendorf viz Holasovice. 

Kreuzer Conradin viz Kreutzer C. 

Kreazins^er KaSpar viz Cruciger. 

Krenzling^en, ves ve §v^c. kantonu thur- 
gavsk^m na jezef e Bodamsk^m, na 2elez. trati 
Komanshorn-Kostnice Sv^c. severov^ch. drah, 
423 m n. m., nedaleko K!ostnice, ma 3519 ob. 
(1888), z nich 1459 fimsko-kat., p§., telegr., ko- 
stel se znam. fezbami (z XVIII. stol.), uditel. 
seminaf a hospoddfskou Skolu. 

Kreuzoaoh, hi. m6sto kraje v prus. vlad. 
obv. koblenzsk^m na f. Naze, na lelez. trati 
Saarbrdcken-BingerbrQck prus. stdtnich drah, 
104 m n. m., v pfijemn6 poloze, pfed vStry 
kryt^, skladd se ze Star^ho (na pr. str. Nahy) 
a Nov^ho m6sta (na lev.) spojen^ch mostem, 
mi 19.344 obyv. (1895), z nich 7546 fimsko- 
kat., 614 2idfl. Stf. rod. teplota 18® C. Dobr6 
povisti thii se K. iako Idzejisk^ mfsto (ji2 od 
XV. st.J s ro^ni navStfevou 6—7000 hosti. K. 
jest sidlem krajskj^ch dfadfl, po§t. a telegr. 
dfadu, filidlku fiSsk^ banky, md gymnasium, 
femeslnickott Skolu, £etn^ m^§t i obec. Skoly, 
2 evang. a 3 katol. kostely, p^kn^ IdzeAsk^ 
d{im, m^stsk^ sad, sochu l^kafe Priegera 
(t 1863) a vale^n^ pomnik, ob^ od Cauera. 
rrdmysl tabddnicky, jemn^ho textil. zbo2i, 
hfebendfsk^ch v^robkfi, 1 skldrna (450 d£l., 
Tot, v^roba 15 mill. Idhvi). Obchod hlavn6 
obiln^ a vinn^. Okoli jest malebn6. — Kraj 
kreuznaSsk^ ma na 557 km} 71.916 ob. (1890), 
4 m6sta a 78 vesnic. Srv. Engelmann, k. und 
seine Heilquellen (8. vyd. K., 1890); Voigt- 
lender, FQhrer fur K. und das Naiie-Thal 
(13. vyddni K., 1892). EMa. 

Krev (lat. sanguis) jest tekutina t$la 2ivO- 
6i§n^ho, je2 za 2ivota zvifete a dlovika ne^ 
pfetr2it^ kolujic syst^mem v^tSich a menSich 
rour — cev krevnich — doddvi v3em tkanim 
kysliku a ostatnich k v^2iv^ nutn^ch Idtek, 
pfijimd a odvddi Idtky k v^2iv6 nepotfebn6 
nebo i Skodliv^ a dodava je listrojfim, jez je 
z t61a vyme^uji nebo v neSkodn^ nebo i u2i- 
tein6 Sfavy pfetvofuji. K. nachazime u vSech 
obratlovcfi. U bezobratljch pouze v malo pH- 
padech Ize mluviti o krvi jako tekutini v^- 
2ivn^ od mizy se liSfci a nemd mimo to k. 
tSchto zvifat zndmek pro k. obratlovcA cha- 
rakteristick^ch. K. obratlovcfl jest iervend, 
neprfihledna tekutina sland chuti, slab6 alka- 
lick^ reakce, zvlaStniho zapachu, n£co te2§t 
vody (specifickd vdha krve mu2e 1*057 — 1*066, 
zeny 1053— 1*061). ZvldStni zapach krve po- 
chazi od prchav^ch kyselin mastn^ch ; barva 



Krev. 



151 



jeji je tfm svfitleji dervend, itim vice kysliku 
k. obsahuje, proto je v tepnach k. jasne ^er- 
vena, kdeito v iilach nabyvi barvy modro- 
ierven^. Sland chuC krve jest od soli drasel- 
natjch a sodnatjch. Teplotakrve souvisi tesnfi 
s teplotou tela, je2 jest u rflzn;^ch druhfl zvifat 
se stdlou teplotou t^lesnou (teplokrevn^ch) 
rflzna (mezi 36— 40« C, u ptakfl a2 pf es 43^ C). 
U zvifat se stf idavou teplotou tfelesnou (u stu- 
denokrevni^ch) fidi se tcplota tela i krve te- 
plotou okoli. Teplota krve pfimo mfifena 
byla u psfl tak, £c zavedeny byly do cev 
nebo do srdce teplomdry therraoelcktrick^. 

1 ukazalo se, 2e v n^kter^ch 2ildch je teplota 
krve v6t§i ne2 v tepndch. ZvldStS vysokou te- 
plotou vyzna^uji se zily srde^ni a 2ila z jater k. 
vedouci. Zdrojem teploty krve ie hlavne prdce 
svalfl ^ 21az. Mnolstvi krve dosp^l^ho indi- 
vidua udiva se prflm. na Vi» vdhy tdesnd. 

Mikroskopujeme-li k., shledavame, 2c sc 
skladd vlastnl z tekutiny bezbarv^ (plasma) 
a to, CO krvi barvy dodavi, 2c jsou zvIaStni 
t^liska v ohromn^m mno2stvi v tekutin6 t^to 
sc nachdzejici. TSliska ta zoveme krvenky 
ccrven^. TSliska ta vc slab^ vrstvS jsou 
barvy zelenoilut^, v silnSjsich vrstvdch v5ak 
iini dojem barvy ierven^. Barva iervenjch 
krvenek pochodi od zvldStni Idtky v nich se 
nachdzejici, ji2 zoveme haemoglobin (v. t.). 
Mimo dervene krvenky nachdzeji se v krvi 
te2 krvenky bil6 a krevni plotenky. 
CcTvcne krvenky vStSiny ssavcfl jsou tenkd. 
ploch^, ki'uhovit^, velmi elastick^, homogenni 
teriiky mincim podobn^ se zakulacen^mi 
okraji a talifovitou prohlubinkdu na obou 
plochdch. Se strany pozorovdny jevi podobu 
piSkotovitou. U ptakfl, plazfl, oboj2ivelnikfi, ryb 
a ze ssavcfi u velbloudi& a lamy vyznaduji se 
dcrven^ krvenky tvarem ovdlnim. Cerven^ 
krvenky studcnokrcvn^ch zvifat a ptakfl jevi 
dale tu zvlaStnost, 2e maji jddro, kde2to 
u ssavcfi pouze v cmbryonalnim stadiu a 
u lidi t^2 pfi n^kterych chorobach, jadra 
V cerven^ch krvenkach se nachdzeji. Velikost 
iervenjch krvenek jest u rfiznjch zvifat rflznd. 
U ilovSka obndSi prflmdr 7—9 tisicin milli- 
metru (ft), tlouStka na okraji 2*5 ft, ve stfedu 

2 fi. Krvenky Cerven^ obojiivelnikd jsoumno- 
hem vetSf (u 2dby 22 ^). Mno2stvi ^erven^ch 
krvenek stanovi se tim, 2e se urcuje zvldSt- 
nimi appardty mno2stvi jich v 1 cm^. Prin- 
cip, die ktercho appardty ty jsou sestaveny, 
spodivd V torn, 2e kapillarou odmef end ddstedka 
krve sezfed'uje fysiologick^m roztokem v urdi- 
t^m pomeru (OS— 1:100), kapkou t^to zfe- 
dcn6 krve vyplni sc pak prostora mikrosko- 
picky maid o zndm^^ch rozmSrcch, na skle 
podlo2nim zhotovcnd. Prostora ta pfikryje 
sc sklidkem krycim tak, 2e nyni mdmc urcit^ 
mno2stvi zfedSn^ krve uzavfend v komflrce 
mikroskopicky maid. Dno komflrky t6 rozmfi- 
feno jest na itvcrcdky. Divdme-li se nyni 
mikroskopem, md2cme scdisti krvenky nad 
jednotlivjftai ftverciky se nachazejici. Jc2to 
pak zndme rozm6ry komArky, v ni2 k. sc na- 
chdzf, a rozmSry (itvercikfl zminSn^ch, iako2 
i pom^r zf edSni krve, mtlieme z po£ta krve- 



nek nad jcdnotliv^mi ctvere^ky zjiStdnJch 
ndsobenim vypodisti pofet krvenek v 1 cm^. 
PriimSrn^ mno2stvi derv. krvenek v 1 cm* 
krve lidskd urceno jest na 5 million^ u mu2e 
a u 2eny na 4Va mill. Je2to pak mno2stvi krve 
u clov^ka obndSi okrouhle as 5 litrQ, uddvd 
sc, 2e mno2stvi cerven^ch krvenek u ^lovSka 
dosahuje poctu 25,„000„000,000.000 a povrch 
jich 2e m^fi 3200 m* (povrch jedn^ krvenky 
0-000128 mm^). Povrch vSech ierven^ch kr- 
venek V celku jest proto tak obrovsk^, aby 
hojn6 mno2stvi kysliku v pfeCetn^ch vlascc- 
nicich plicnfch prostfednictvim svdho hacmo- 
globinu mohly vdzati. Haemoglobin nasytiv 
sc v plicich kyslikem mftni se v oxyhaemo- 
globin. 

Z plic odchdzi k. kyslikem nasycend do 
srdce levdho a odtud tepnami a vldse£niccrai 
ku tkanim je rozvddSna. Na tdto cestS ode- 
vzddvd haemoglobin derven^ch krvenek ky- 
slik tkanim (pfi torn tvoff se z oxyhaemoglo- 
binu opit haemoglobin); ze tkani pak pfe- 
chdzi do krve op^t kyselina uhli£itd zde se 
tvofici a sice do plasmatu krevniho, kde2 
jednak se vd2e, jednak prostS pohlcena se 
nachdzi. Z kapillar vchdzi k. kyselinu uhli- 
citou odvdd^jic do 2il, odtud do srdce pra- 
v6ho, do plic, kde2 haemoglobin 5erven]^ch 
krvenek op6t kyslikem se zdsobuje a plasma 
kyseliny uhlicit^ se zbavuje, na^e2 k. znovu 
cestu svrchu popsanou nastoupi. Jak vidno, 
maji krvenky dervcnd resp. jejich haemo- 
globin — pokud zdsobovdni organismu ky- 
slikem se t^fe — likol nejdflleiitSjSi. 

Jsou-li krvenky dervend dele mimo c6vy, 
pokrj-vd se jejich povrch ostny, nab^vaji po- 
doby moruSovitd a zachdzeji. Td2 v cevdch 
sam^ch zachdzi i v normdlnim stavu bez pfe- 
stdni vclikd mno2stvi cervenjch krvenek, jef 
opSt nov]^mi stdle se nahrazuji. Tvorba no- 
v^ch cerven^^ch krvenek u embryf dSje se 
hiavnfi V jdtrdch, pozd^ji ve slezinfe, u do- 
spSl^ch pak tvorfl hlavnfi ve dfeni kostnf. 

Bild ci bezbarvd krvenky (leukocyty) 
jsou tSliska protoplasmatickd s jednim nebo 
n^kolika jddry (je2 vyniknou po pfiddni zfe- 
d^nd kyseliny octov6 ku pozorovan^m bil^m 
krvenkam),ostfe svStlo Idmajici, m6kkd,amoe- 
bdm podobnd. Bi\6 krvenky jevi pohyb vnitfni, 
toti2 pohyb sit6 protoplasmatickd telo i jddro 
jejich sklddajici, ddle pohyb zevni, toti2 ta- 
kovj, 2e mdni svflj tvar, z kulovitd stdvd se 
na pf. ell ipso vitou, vysild v^bfiiky a nab^vd 
v5ech mo2n^ch forem. Prostfednictvim t6chto 
pohybfl mohou bild krvenky i misto svd mS- 
niti. Chceme-li pohyby .bil^ch krvenek stu- 
dovati, musi se to diti v pfiznivdm pro- 
stfedi (ve fysiologickdm roztoku) a za pfi- 
znivd teploty (bil^ch krv. ssavcfl pfi 38^ C). 
Velikost birj'ch krvenek jest velmi rflznd 
(4—13 i vice fi), rovn62 pohyblivost. Vflbec 
Ize fici, 2e pod jmdnem biljch krvenek jsou 
zahrnuty velmi rflznd buftky navzdjem se li- 
sici. Rozd^leni jejich ddje se podle zrnitosti 
a velikosti tSla a pomdru jeho k velikosti 
jadra, podle poitu jadcr, podle chovdni se 
k rflzn^m barvivflm. Tak maji ndkterd bfld 



152 



Krev. 



krvenky vclk^ jadro a mdlo protoplasmatu, 
jin^ op£t menSi j^dro a mnoho protoplas- 
matu. Jddro b^vd bud* kulat^ nebo podkovo- 
vit^ neb i jin6ho tvaru. Protoplasma t£la 
md2e pak b^ti bud' jemnozrn^ nebo mflie vy- 
kazovati hrub^ zrnSnf. Co pak chovdni se bil^ch 
krvenek k barviv&m se ty£e, rozezndvdme 
u £lov6ka hlavn6 dva druhy bil^ch krvenek. 
Jedny barvi se neutrdlnimi bkrvivy a sluji 
neutrofilni a druh^ eosinem a proto eosi- 
nofilnimi se zovou. 

Po^et bil^ch krvenek v krvi ud^vd se na 
5000—10.000 V 1 cm*. PomSr jich k icrven^m 
krvenkim stanoven prflmSrnfe tisly 1 ; 300—500 
Kolisdni po^tu bfl^ch krvenek v normcLInim 
stavu f idi se die individuality , die staf i (u novo- 
rozencd je jich vice, postupnS jich ub^va, ai 
pak ve stdi^i op£t jsou rozmnozeny), die po- 
hlavi (u ien mdnSf. ZvlaSt^ napadn^ pfib^vd 
bil^ch krvenek v dobfi za2ivani. Bil^ krvenky 
tvofi se ve slezin^, di^eni kostni a ilazdch 
lymfatick^ch. Jako ^ervend krvenky tak i bil^ 
krvenky zachazeji houfnS a stile se nahra- 
zuji nov^mi. Ostatn^ nejsou dosud vSechny 
podrobnosti tvol^eni krve (haematopoeia) ni- 
leiitfi vyjasnfeny. 

Bil^ krvenky majf schopnost za 2iva opou- 
St^ti st^ny cevni a vnikati do tkani (emigrace). 
Na zdkladd tohoto pozorovini vyvinulo se 
uceni, 2e buftky, je2 v hnisu se nachdzeji a 
je2 bil^m krvenkam dplnd se podobaji, nejsou 
nic jin^ho nez z cev vycestovavSf a v zanicen^ 
tkani se nahromadivSi leukocyty (bil^ krvenky). 
Die druh^ho udeni v§ak hnisav^ buftky vzni- 
kaji z bunSk zanicen^ tkand dSlenim a nejsou 
to tudfi krvenky bil^. 

Bil^ krvenky naddny jsou schopnosti po- 
hlcovati mail tSliska. Na torn zakladd se 
u(^eni, 2e bil^ krvenky pohlcujice mikroorga- 
nismy do t61a vniknuv§i, nici' je (pbagocy- 
tosa), iimi organismus od nikazy chrdni. 

Priv6 takovd buAky jako bil6 krvenky 
v krvi nachazeji se v mize, za2itin£, ve ilazdcn 
miznfch, ve slezini, dfeni kostni, brzh'ku. 

Plotenky krevni jsou iitvary kulovit^ 
neb ellipsovit6, kontraktilni, bezbarvd. bez 
jadra, je2 na sv£2fch praepardtech z krve 
zhotoven^ch kupi se ve hroznovit^ shluky, 
Velikost jejich prdmSrnd je 3 f*. Vj^znam 
jejich neni zndm. Die jedncch jsou normdlni 
sou^isti krve, die jin^^ch produktem rozpadu 
krvenek, 

Tekutina a syrovatdina krevni (plas- 
ma, serum). Tekutina krevni (plasma), v ni2 
krvenky plovou, dokavad proudi v ncporu- 
Sen^ch cevach, jest stale tekutou; opusti-li 
vSaic k. c^vy, tu ji2'za n^kolik minut utvafi 
se V ni nesaslnd mnoistvi jcmn]^ch vlakdnek, 
jtch2 stdle pfibyva, ai se ve§kera krev zm^ni 
V huspeninovitou hmotu — krevni koldd. Utvo- 
fivii se vlakna z tekutiny krevni zovou se 
vlaknina krevni — fibrin. Tato vidknina pf i 
dclSim stani krevniho kold^e stdle se svra- 
§tuje a vytla^ujc z neho syrovat^inu krevni 
(serum), slab£ ilutavou to tekutinu. Vlakninu 
krevni z krve z c^vy vypuStdnd Ize odstra- 
niti Slehanim krve. Pfi torn zdstdvaji na pfi- 



stroji, jim2 k. ilehdna (prutech, ty6inkdch), 
vlak^nka fibrinu a k. (jiz pak krvi defibrino- 
vanou zoveme) se ncsr«L2i. Srdieni krve mA2e 
vzniknouti i v cevdch sam^ch. To vSak d^je 
se pouze tehdy, je-Ii porusena vnitfnf st^na 
cevni. D^j srazeni se krve vysv^tluje se tim, 
2e se v krvi pfi styku s poru^enou st£nou 
krevni nebo pfi styku s nddobou, do nii k. 
zachycujeme, utvoH rozpadem bil^ch krvenek 
zvlastni Idtka fibrinoplastickd, jel z Idtky 
fibronogenni za tidnku zvldStniho fermentu 
zpfisobuje vytvdfeni se fibrinu z plasmatu 
krevniho. 

Srdienf se krve ma velik^ v^znam z 16 pfi- 
£iny, 2e jim zastavuje se krvdceni z poranS- 
nych cev : sra2end k. ucpe otvor c6vy a krvd- 
ceni pfestcLvd. 

Kvantitativni analysa krve (Hoppe- 
Seyler a Bunge): ^ ^^^^ 

100 dilft ve- 1 krvenek 32*62 

nosni krve ( plasmatu ... 



100 dflA 
plasmatu 



vody 

pevn^ch Idtek . 

a sice: 
fibrinu 1*01 



67-38 

90-84 
916 



albuminu . ... 7*76 

tuku 0*12 

extraktivnfch Idtek 0*40 

rozpustn^ch soli . 0*64 

nerozp. soli .... 01 7 

100 diia ( vody 56*50 

krvenek I pevn^ch Idtek . . 43*50 

krv«nky 

31*87 

vody 1912 . 

pevn^ch Idtek . 12*75 
bilkoviny . . 3*42 
haemoglobinu 8*94 
jin^chorg.Idtek 0*24 
anorgan. Idtek 0'15 

a sice: 
drasliku . . . 0*0238 . 
sodiku .... 00667 . 
vdpniku ... — . 
hordiku . . 0*0005 . 
soli 2elezit6 . . — . 
chloru .... 0-0521 . 
kys. fosforeCn^ 00224 . 



100 diia de- 
fibrinovan^ 
krve hovezi 



u pta 
38*34 
61*66 

9213 
7*87 

018 
610 
0-21 
0-39 
0-82 
0-17 



t«rum 

6813 
62-22 

5*91 

4*99 

0*38 
0*54 

00173 
0-2964 
0-0070 
00031 
00007 
0-2532 
0*0181 



Pathologie. K. v celku neb i jednotlivd 
jeji sou^asti mohou b^t rozmnozeny nebo 
zmenSeny. Je-Ii k. v celku ve viech svjch 
sou^astech zmno2ena, mluvi se o prav^ nad- 
krevnosti {polyaemia nebo plethora), pfi 
ni2 jest cevstvo zvldStS zevnich sHznic roz- 
ta2eno a jevi se pfiznaky pfekrveni mozku 
a plic. Nadkrevnost takovd vzniknouti mfi2e 
pfi pf iliSn^ v^2ivd a assimiladni ^innosti. Um£- 
\jm zpdsobem Ize stav takov^ vyvolati u zvi- 
fat, iim2 se vstfikne do obehu krevniho k. 
jin^^cn zvifat t^ho2 druhu. Ale umSla nad- 
krevnost takto zpfisobend v n6kolika t^dnech 
uplnd zanika. Nejprve zmizf z krve nadby- 
tc^nd tekutina krevni. V tomto stadiu zb^'vd 
jc§t6 nadbytek 6erven;^ch krvenek (plethora 
polycythaemica), Takovyto nadbytek dervenjxh 



Krev. 



153 



krvenek mtie se dostaviti i u lidf, u nichi 
transfuse krve z £lov£ka byla provedena, ddle 
po velik^ch ztrdtdch t^lesn^ch tekutin (po 
zna^n^ch prfijmech, po zna<^n^m poceni). 

Polyaemia serosa vznika, je-li obsah krve 
vzhledem k syrovat^ind krevnf rozmnoien. 
Stav takov^ moino vyvolati injekci sera stej- 
n^ho druhu zvifat do ob6hu krevniho pokus- 
n^ho zvifete; polyaemia aquosa pak zove se 
stav, pfi nSmi v krevni tekutinS jest vice 
vody nei normdlnfi. To mfile b^^ti po siln^m 
piti. Ale stav takov^ rychle mizi. Jinak jest 
tomu, nemA2e-Ii se mo£ fadnS vym^Sovati 
(pfi chorobach ledvin), pak jest pol, aqu. stav 
trvalj. 

Plethora hyperalbuminosa zoveme stav, pfi 
nhmi bilkovit6 Idtky v krvi jsou zmnoieny. 

Mellithaemie, obsahuje-li k. hojn^ mnoistvi 
cukru hroznov^ho (pfi liplavici cukrov^). 

Lipaemie jest zmnoieni tuku v krvi, je2 
b^vd konstatov^no u pijakfi a otyl^ch osob, 
pak pfi zna^n^m rozpadu bilkovin tela (tedy 
pfi mnoh^ch vysiluiicich nemocech). 

"Pfi zanetlivjch chorobdch, zvldStS pfi zi- 
nStu plic, b^va zmno2en fibrin ve vypu5t6n6 
krvi, soli bfvd tu pfi nemocech tfechto m^nS. 

Pfi dnS rozmnoiena jest v krvi kyselina 
mo£ovd, ji2 ve stavu normalnim k. pouze 
stopy obsahuje. Je-li zabranSno odtoku 21udi 
do stfeva, hromadi se v krvi souddsti 21u£i 
(jcholaemie). 

Zmen^eni mno2stv{ krve v cclku zoveme 
oligaemia vera. Jest to pfim^ ndsledek ztrdty 
krve. Ztrdta krve nejnebezpe^nSjSf jest pro 
novorozence. 2eny sndSejt ztrdty krve leh^eji 
ne2 mu2i. Ndhrada ztracen^ krve jest v pfi- 
m^m pomSru k velikosti ztrity krve. Nejprve 
nahradi se tekutina krevni, pozd^ji bflkovit^ 
latky krve. Krvenky nahradf se v§ak i!iplnS 
a2 po delSi dob6. Po iXriXh mal^ho mnolstvi 
krve je liplni restituce po 2—5 dnech, pfi 
vSt§ich ztrdtich (1— 3% vdhy t61esn^ obndse- 
jicich) po 5—14 dnech, po je5t6 vfetsich ztri- 
tach (3— 47o vdhy tfelesn^) teprve po 14—30 
dnech k. se nahradi. Po ohromn^ch ztrdtdch 
tekutin t^Iesn^ch vznika zhuSteni krve (o/ig- 
aemia sicca). Ukaz ten objevuje se pfi cho- 
lefe, pfi niz k. jest tak zhuStdna. 2e ani z na- 
fiznut^ c^vy nevyt^ka. Je-li obsah bilkovit^ch 
latek krve zmensen, cof mflie nastati pfi vy* 
m^Sovdni bilkoviny moii, pfi trval^ch hnisa- 
v^ch processech, pfi liplavici a po c^astjch 
vclk^ch ztratdch krve, mluvime o oligaemia 
hypalbuminosa. 

K. V iiv^m organismu v2dy jest alkalickd. 
Alkalita tato vSak pfi rozlicn^ch chorobach 
b^vi rozli^na. Pfi hore£nat;^ch nemocech jest 
v^tSinou zmenSena. 

Normdlni k. lidski z polovice sv^ho objemu 
sloiena jest z krvenek. Jak praveno, £erven^ 
krvenky v krvi pfevd2n£ pfevladaji nad bil;^mi. 
V nfekterjch stavech pathologick^ch jsou <^rr- 
ven6 krvenky zmnoieny. O zjevu torn zrainili 
jsme se pfi plethora polycythaemica. Ukaz sam 
sluje polycythaemia. Opakem stavu toho jest 
oUgocythaemia^ tedy libytek ierv. krvenek, 
jen2 dostavuje se pfi cel^ fad^ vysilujicich 



chorob, pfi trval^ch horeCkach, pfi onemoc- 
n&ni rakovinou, zvld§t6 2alude£ni, pfijicf, ba- 
henni zimnicf a pfi otravach olovem, rtuti, 
nitrobenzolem, amylnitritem, glycerinem, smr- 
2emi atd. Pfi tSchto otravdch zachazeji cel6 
spousty ^erven^ch krvenek, je2 se rozpou- 
§t^ji, a ti'm uvolftuje se barvivo jejich haemo- 
globin, kter^2 pak v plasmatu rozpuSt^n^ se 
nachazi, co2 sluje haemoglobinaemie. Haemo- 
globin ten mo^i bjva vyluiovdn {haemoglobin- 
urie), Rozpad Cerven^^ch krvenek nastupuje 
t^2 pfi transfusi nestejnorode krve. 

Cerven^ krvenky pfi rflznj^ch chorobach 
mohou b]^ti abnormn^ mal6, jindy abnormne 
velikd (mikrocythy, makrocythy). 

Pfi cel<5 fade onemocnSni pozb^vaji mnoh^ 
derven^ krvenky sv^ho pravidefn^ho tvaru 
a vykazuji formy velmi rozmanit^ (kyjovit6, 
krou2kovit^ atd.). Ukaz ten sluje poikilocyth- 
aemie. Velmi vjznacnj jest zjev ten pfi choro- 
bach krevnich, zvla§t6 pfi postupujici zhoubn^ 
nedokrevnosti (progressivni perniciosni an- 
aemie). Pfi chorobach tSchto vystupuji td2 

V krvi ^erven^ krvenky jddrem se vyznacujici, 
£eho2 v normdlni krvi lidsk^ neni. 

Cerven6 krvenky pfi nfekter^ch chorobdch 
maji ndpadng malo bar viva, tak 2e se podo- 
baji pouze stinflm ^erven^ch krvenek. Tak jest 
tomu pfi bledni^ce a zvld§t6 pfi postupujici 
zhoubn^ nedokrevnosti, pfi ni2 vedle toho 
i po^et ferven^ch krvenek ndpadnS klesd a a2 
na Vioi^ormalnihopo^tu klesnouti mfi2e. Mno2' 
stvi barvi va krevniho ur^uje se zvlaStnimi appa- 
raty (ku pf. Fleischlfiv haemometr). Princip 
jich zalo2en v torn, 2e k. se zfed'uje v urdit^m 
pomfiru s vodou a zbarveni t^to vody srov- 
ndvd se se zbarvenim skla postupn6 silnSji do 
cervena zbarven^ho, na nH se divdme skrze 
stejn^ mno2stvi vody. Ur^it^mu zbarveni skla 
odpovidd urdit6 mno2stvi percent haemoglo- 
binu (co2 stanoveno ovSem empiricky). 

jsou-li bil6 krvenky zmno2eny, mluvime 
o leukocythose, Ta mA2e b^ti fysiologicka, na 
pf . : pfi za2ivdni, pfi tShotenstvi. Vedle toho 
vyskytuje se pfi celd fad& onemocnSni, jako: 
pfi znacni rozsdhl^ch hnisav^ch processech, 
zin^tu plic, zaSkrtu, tyfu stfevnim, tuberku- 
lose, pfijici, rakovin6 atd. Mfl2e se t^2 vyvo- 
lati vpravenim n&zn^ch Idtek do ob^hu krev- 
niho (pilokarpinu a j.). Ohromn^ rozmno2eny 
jsou bil6 krvenky pfi bSlokrevnosti {leuk- 
aemii), pfi nif nekdy dosahuje po^et bil^^ch 
krvenek takov^ho stupnfi, 2e pomfir biljch 
krvenek k ierven^m krvenkim zmfeni se z po- 
m6ru 300—500:1 na 30:1, ba i na 1:1 a k. 
ngkdy a2 vzhledu tekutiny ml^kovit^ nab^va. 

Vkrvi normdlninenachazimeiddn^'ch mikro- 
organismfi. Pfi n^kter^ch chorobdch vsak na- 
lezeny v krvi mikrobi. Tak zjistSny byly 

V krvi zvld§tni spirilly pfi tyfu zvratn^m (f. re-, 
currens); pfi onemocndni snSti slezinnou kon- 
statovdny tu bacilly charakteristick^, dale na- 
lezeny v krvi pfi milidrni tuberkulose tydinky 
tuberkulosni. Tak6 pfi tyfu, zanfitu plic a j. 
udava se, 2e nalezeny byly v n^kter^'ch pfi- 
padech v krvi mikrobi onemocnfeni to zpdso- 
bujici. Pfi hnisavjch processech, sepsi, py- 



154 



Krev. 



aemii, osteomyelitidd, rflii^ hore^ce omladnic» 
konstatovany mikrobi vkrvivelmi (^asto. Pfi 
onemocnSni zimnici bahennf (malarie) nachd- 
zime V krvi a sice uvhitf iervenjch krvenck 
zvlaStni amoebovit^ parasity kulovit^, bi^iko- 
vit^, m^sidkovit^ a rosetovit^, jei barvivo 
krevni stravuji a zinik derven^^ch krvenek 
zpfisobujf. 

Ze zvifecich parasitA nachdzi se v krvi 
Distoma haematobium a Filarta sanguinis ho- 
minis, Pfitomnost n^kter^ch jin^ch cizopas- 
nikCL V organismu lidskto zavddvd pfidinu 
k rozpadu cerven]^ch krvenek a z tobo vznika- 
jici t62k6 nedokrevnosti.Tak jest tomu zvldstS, 
usidli-li se v utrobdch Anchylostomum diiode- 
nale a Bothriocephalus latus. Vich. 

Ob6h krve. U dlov6ka a vySSich obra- 
tlovcft pohybuje se k. v cevach, totii ve 
zvldStni soustavS rozvStven^^ch rour, jei jsou 
jinak pro sebe zcela uzavfeny, tak 2e po £asc 
k. se musi nutnS dostati zp6t na mfsto, z n^- 
hoi vyila. Stfedem takov^m je srdce, ]e2 
u dov6ka a vy§§ich obratlovcfi rozd^leno je 
srdecni pfepalkou na pravou a levou polo- 
vici (^ili zkrdtka na prav^ a lev^ srdce. Kaida 
polovina pak obsahuje v sobS dvd oddSleni, 
lotii sifi, do nii se iSsti pfi'vodn^ iily ci v(5ny, 
a pak komoru, ze kter^2 vychazeji tepny, 
arterie; mezi sin^mi a komorami nal^zaji se 
blinit6 chlopn^, kter62 se zaviraji z komor« 
tak ie pak ob£ tyto prostory jsou zcela od 
sebe odddleny, jinak vSak spolu souviseji. 
Podobnfe i poddtky velk^ch tepen srde^nich 
opatfeny jsou blanitj^mi chlopndmi polomfe- 
sicit^mi, jei se zaviraji z tepen. V pohyb 
uvdd^na je k. pfedevSim stHdav^m svirdnim 
a rozvirinim srdce. Sevfenim komor srdec- 
nich (systola) zaviraji se ndrazem krevnim 
chlopnd mezi komorami a sfnSmi, k. nemiiie 
do sfni a vnikd do tepen: z prav6ho srdce 
do tepny plicni, z lev^ho pak do t. zv. srde5- 
nice ci aorty a jejim rozvStvenim do cel^ho 
t^la. Mezi systolou komor hromadi se k. 
v sinich a kdy2 pak se komory rozevrou 
(diastolaj), proudi tato krev do nich, aby 
nasledujicim sevfenim znovu vhdn^na byla 
do plic nebo do t^la. Rozv^tvenim srde^nice 
pficnazi k. v t61e postupn6 vidy v drobnfej§i 
a jemnfejSi tepny a tep^nky, a2 posl^ze vnika 
v rozsdhlou sit nejjemn6j§ich c^vek, totii do 
vldsednic, jef prostupuji vesker^ tkanfi a 
listroje tSlesne. Tu ztraci k. arterialni v^- 
iivn6 souiastky, vydivajic je telesn^m tka- 
nim, a ndsledkem ztrdty kysliku stavd se 
tmavou, nab^vajic povahy krve 2iln^, vendsni. 
K. proSedSi vlase^nicemi sbfrl se postupn^ 
V drobn^jSi a vStSi 2ilky, a2 posl^ze dv^ma 
kmeny 2iln;^mi, horni a doini iilou dutou, 
pfichazi zpet do srdce. Tento ob^h krve 
tSlem zndm je od pocatku XVII. st. (Har- 
veytlv spis, pojedndvajici o n6m, vydan byl 
r. 1628) a naz^va se vflbec velk^m obShem. 
V^znamno je, ie k., dokonajic tento ob6h, 
vraci se sice do srdce, ale nikoliv na totei 
misto, ze kter^ho vySla, a ma t^2 jinou po- 
vahu ludebni. Tato vratnd k. pfichazi totii 
do prav6 sfn6 a odtud do prav6 komory. 



Systolou pravtf komory vehndna jd pak do 
tepny plicni, jejim rozv^tvenim do obou plic 
a pfichdzi posl^ze ve vldsecnicich plicnich 
ve styk se vzduchem (srv. D^.chdni) a ii- 
lami plicnimi vraci se pak teprve do lev^ 
sin6 a lev^ komory, tak ie timto malym 
cili plicnim obShem se krouieni krve ce- 
\fm t^lem dokondvd. Tento maly obfeh krevni 
znam byl jii koncem XVI. stol. 

Die podan^ho nacrtu je tudii vidno, ie 
]ev6 srdce ovlada zdrojnou 6i arterialni k., 
kdeito prav^ srdce k. iilnou ti vratnou, a 
ie k. mini svoji povahu projdouc skrze sif 
vliseinicovou. K tomu moino jen podo- 
tknouti, ie do velk^ho obdhu krevniho jestS 
je vsunuta zvlastni soustava vlasecnic jater- 
nich, skrze kteroui prochizi iilna k., vrace- 
jici se k srdci ze zaiivadel bfiSnich, a ie 
tento oddil krevniho ob^hu poskytoval od 
ddvn^ch dob nejvice obtiii pro sprdvn^ vy- 
stiieni krouieni krve v t^le. Ddle sluSi jeStS 
podotknouti, ie do iiln^ho obShu krevniho, 
totii do obvodu horni iily dut^, listi se t^i 
hlavni v^vody soustavy cev miznich ci lym- 
fatick^ch, jei pfivdd6ji do krve zaiitinu ze 
zaiivadel a mizu ze tkani t^lesn^ch; prode- 
Idvaji tudii tyto sfavy s sebou plicni ob^h 
krevni dfive, neili jsou rozvideny velkym 
obfihem krevnim po cel^m t6le. 

Proudfini krevni zachovdva stale smSr, jak 
bylo vytknuto, na zakladS zmin^n6 lipravy 
cnlopni srdecnich a pak, ie i v iilach a miz- 
nicich vyskytuji se kapsiikovitd chlopnfi 
cevni, jei zpetny proud §fav nedovoluji. 
Hlavnim zdrojcm proudSni krevniho je vidy 
akce svalu srdecniho, jei projevuje se te- 
potem ci tlukotem srdecnim. Tcpot srdce 
podmindn je sevfenim komor srdednich (sy- 
stolou^, pfi demi hrot srdedni naraii na 
pfedni st^nu hrudni. Soucasn^ vhdni se k. 
obsaiend v komorach nahle do tepen ci 
arterii a zpfisobuje i jejich tepot ti puis, 
hmatn;^ nebo i viditeln;^ na nekter^ch mistech 
povrchu tfilesn^ho. Puis ci tepot znam jest 
jii od nejstarSich dob a dobfe postfehovan 
byl i v^znam rozmanit^ch jeho proni6n jme- 
novitS V rozlicn^ch nemocech, prava pfidina 
jeho v§ak ziistala dlouho utajena, ac o jeho 
pflvodu vyslovovany byly nejrozmanit^jSf do- 
mnenky. Zkratka fze fici, ie pficinou jeho 
je vlna zpflsobeni ndrazem krve vchnane 
sevfenim srdce do prnin^^ch tepen, jejichi 
stSny se ndsledkem toho rozsifi, po pfipad6 
k povrchu t£lesni6mu se zdvihaji. Tep v arte- 
riich je vidy soudasn^ se systolou srdecni, 
ovSem ve vzdalendjsich tepnich se ponSkucJ 
oblenf, coi podmin6no je odstfediv^m §ife- 
nim vlny krevni. Pfirozenou merou je tepot 
velk^^ch arterii poblize srdce ncjvt:t§i a stava 
se menii, cim vice se tepny dale od srdce 
rozvStvuji, cimi se i objem jejich zvetsiije. 
Za normalnich okolnosti mizi tcp ve vlascc- 
nicich uplnS a shledavame jcj tu jen tenkrate, 
kdyi jsou nemirnfi rozsifeny, cimi pak se 
podobaji jemnjm tepcnkam. Srv. ostatn6 
Tep. V dobe klidu a kdyi se srdce rozvira 
(diastola), sviraji se pruint^ stfiny tepnovc a 



Krev Bozi — Kreza. 



155 



vytla^uji k. smSrem perifernim; zdrovcft pak 
se tim udr2uje i znacn;^ krevni tlak uvnitf 
tepen. Cim se tepny vice rozvStvuji a iim 
se stivA jejich celkovd svStlost vStSi (svS- 
tlost vlisednic t^lesn^ch je asi SOOkrdte v6t§f 
ne21l sv^tlost aorty), tim je proudfeni krevni 

V tepndch povlovn^jsi a je ve vlasednicich 
pomSrn^ nejpomalejsi, iimi se i v^mSna latek 
mezi krvi a tkanemi tSlesn^mi umo2Auje. 

V nejmenSich iWich pfisobi do jist^ miry 
jeStd tlak z tepen pfenesenj vldse^nicerai, 
avSak iim vice se sbiraji iilky ve vfetSi kmeny, 
tim vice podinaji se objevovati vlivy jine, 
podmifiujici dostfedn^ proud^ni k srdci. 

V prv6 fad6 je to vliv pohybfl hrudniku pfi 
d^dianf, timi nejen vzduch do plic, n^bri 
i krev 2ilnd k prav^mu srdci b^vd aspiro- 
vlna, dile tlak svalstva tSIesn^ho na tenk^ 
st^ny 2iln^, iimi k. b^vd vidy sm^rem do- 
stfedn^ tla^ena, je2to odstfediv^mu sm£ru 
brdni ^prava chlopni filn^ch. NemenSi vliv 
pfisluSi je§t6 zvldltni ilprav6 povdzek t^les- 
n^ch» jel na n^kter^ch mistcch pflsobi tfmi 
zpAsobem jako pumpy. Jsou to pfedevSim 
jamky a prohlubn6 pfi spojeni trupu s kon- 
6etinami, jako na pf. v podpaii a v okoli 
kli£ku, V tf islech, pak v ohybech podobn^ch 
na kondetindch samych, na hlavS a na krku, 
jako na pf. v ohybu loketnim, v zdkoleni, 

V okoli kotnikft a pod. Ve vSech tfechto mi- 
stech sbihaji se bojn^ 2ily podko2ni a spo- 
juji se s iiln^mi kmeny v hloubi vlo2enymi 
a pfi kaid^m pohybu t^lesn^m jsou tu sla- 
chami a povazkami bud rozSifovdny anebo 
stla^ovdny, tak 2e timto zpi&sobcm k. do 2il 
budssaji anebo ji diie vytla^uji — dostfedny 
smir krevniho proudu pak reguluji chlopne 
iiln^. TH stfidav^ natahovdni nebo zkraco- 
vdni pru2nych cev, jmenovitS 211, ma na prou- 
d^ni krevni vliv. ^jevy posl^ze jmcnovan^ 
pozorujeme zvldstS dobfe pfi praci svalov6 
a zdravotni vyznam jejich nejl^pe je patrny 
pfi cvicenich t^lcsnych po dusevni praci» 
spojcnd se 2ivotem sedavym. Pfi proud^ni 
krevnim ncsmi se zapominati t6i na tu okol- 
nost, 2e krevni c6vy maji stfiny pru2ne, ve 
kterych svalovd tkafi pfevlddd, a 2c mohou 
se t62 libovolnS svfrati nebo rozSifovati, 
jsouce ovlddany zvlaStnim nervstvem vaso- 
motorickym. Tak se mfi2e stati, 2e pfekrvi 
se i!itroby bfiSni a nastavd nedokrevnost 
ustrojft jinych, kfl2e, listfedni soustavy ner- 
vov^ nebo naopak a jin6 je§t6 pfipady. 

V celku pak Ize fici, 2e iSstroj v dinnosti je 
vzdy krevnat^jSi ne21i listroj ne^inny. 

Pokud se tkne rychlosti proudu krevniho, 
fidi se velikosti cevhi, ve velkych tepndch 
i 2iUch je nejv€t§i, v drobn6j§ich cevach je 
menSi a ve vldse^nicich nejmenSi. Doba prou- 
dSni krevniho je u jcdnotlivych tvorfl ne- 
stejnd a fidi se zajist^ v prv6 fad^ velikosti 
individua, tudi2 d^lkou cel^ soustavy cevni. 
U psa trva ve§ker6 krou2eni krvenky t61em 
asi 15 vtefin, u dlovSka piti se na 23 vtef., 
die rychlosti a tlaku krve fidi se i zpfisob 
krvdceni. Pfi poranSni vUseCnic, na pf. na- 
trhne-li se ktie, pfi ttmi se poruSi vldse£- 



s 

nice a nejdrobn6j5i tep^nky a 2ilkY, prysti 
se k. z rdny stejnomSrnS, pfi poraneni znad- 
n^jSi 2ily vyt^kd k. mirnym a stejnomfernym 
obloukem, kdezto pfi poranfini tep^nky stfika 
znacnym obloukem, jen2 stdvd se vetSi pfi 
systole, kdy citime t^2 tep, a zmenSuje se 
pfi diastole. Sr^. 

Krev Boil, ves v (^ech., v. Neukirchcn. 

Krevel, miner., viz Haematit. 

Kreveik viz Haematoxylon. 

Krevni6ek, botan., viz Hypericum. 

Krevni mita viz Msta krevni. 

Krevni iM ^ervend vizFerrikyanidy; 
k. 8. 21utd viz Ferrokyanidy. 

Krey enhoff ComeliusRudolfTheo- 
dor, nizozerasky general (♦ 1758 v Nimwc- 
gach — 1 1840 t.), byl l^kafem v Amsterdam^, 
kdyz vypukly obiansk^ nepokoje v Nizozemi 
(1787);* pfescl k Francouzflm a byv nucen 
uprchnouti, vratil se teprve s Daendelsem a 
Pichegrum. R. 1795 vstoupil do vojska jako 
podplukovnik 2enijni. K rozkazu Batavsk(S 
republiky (1798) pofidil novou mapu sever- 
nich provincii nizozemskych, kterd posud je 
z nejpfesnejsich. R. 1805 jmenovan byl K. 
generalnim adjutantcm krdle Ludvika Napo- 
leona, pozdeji ministrem valky; r. 1809 osvSd- 
dil se skvfile proti Angli^an&m. PozdSji upadl 

V nemilost, pon6vad2 popouzel Ludvika proti 
Napoleonovi; r. 1813 vyslovil se pro odpad- 
nuti od Francie a obl^hal Naarden. Kralem 
Vil^mem oransk]^m byl jmenovdn baronem 
a povSfcn rflznymi lifady, ale pozdeji ob2a- 
lovdn pro podvod pfi stavbfi pevnosti, osvo- 
bozen sice, ale pensionovan. Napsal mimo 
jin6: Precis des operations geodesiques et 
astronomiques faites en Hollande (Haag, 1815). 
Biografie Tydcmanova (Nimwegy, 1844). 

KrevMigr Fried rich, literarni historik 
nem. (♦ 1818 — f 1879), feditel obchodni a 
prflmyslov^ §koly ve Frankfurtu n. M., na- 
psal: Vorlesungen uber Shakespeare (3. vyd. 
1877); Shakespearefragen (1871); Geschichte d, 
fran\, Nationallitteratur (5. vyd. 1879); Stu- 
dien ^ur fran^, Kultur m. Litter atur geschichte 
(1864); Die fran\. Geistesbeivegung im XIX. 
Jahrh. (1873); Vorlesungen uber Goethes Faust 
(1866) a j. 

Kfez, botan., viz Di plot axis. 

Kreza Jakub, vynikajici mathematik <5e- 
sky (♦ 1648 ve Smr2icich na MoravS). vstou- 
pil do fadu jesuitsk^ho a byl pak skoro v^- 
hradnS zamfestnavan jako professor v6d ma- 
thematickych a to 3 Mta na universitS prafske, 
pak V Olomiici, kde2 byl odchovanccm jeho 
Jan Tatetius. prosluiy spisem Gemmula 
Mathematica v Bruggach vydanym ; na to po- 
sUn do SpanSlska, kdez 15 let vykladal 

V Madrid^ na kolleji Karla II. hlavnS geo- 
metrii, pfi cem2 tak se vyznamenal, 2e mu 
dan iGsXxij titul Hesperiac Euclides. 
R. 1688 vydal vBrusselu Elements Geometriae 
Euclidis. Sex primi libri de Planis, undecimus 
et duodecimus de Solidis^ cum selectis Archi- 
medis Propositionibus explicati. Pak vydal 
Theses Mathematicas taktei §pan61sky, spis 
to pracn;^ de Arithmetica specuiativa, de Frac- 



156 



Krezma — Krch. 



tionibuSf Logarithmis, Trigonometria rectilinea 
et Sphaerica^ Astronomia, Algebra, Architectura 
Militari, Kdyi Karel III. odebral se do NS- 
mec za fimskou korunou cisafskou, vratil 
se s nfm K. do vlasti sv6, kdei ve st^ff 
67 let zemfel v Brnfi. Dilo jeho nejdflleii- 
tCjIi vySlo po smrti jeho r. 1720 v Praze 
s ndzvem Analysis speciosa Trigonometriae 
sphaericaey primo mohili^ Triangulis rectilineis^ 
progression! Arithmeticae et Geometricae, aliis- 
que problematis applicata^ kde2 poprv^, jak 
Vydra v » Hist or i a matheseos in Bohemia 
et Moravia cultaecpoznamendvd, u2ito algebry 
k feSeni sferick^ch trojiihelnikfl. FStd, 

Kreima FrantiSek, znamenit^ houslista 
(* 2. zii^i 1862 v OsSku ve Slavonsku — 
t 16. ina 1881 ve FrankfurtS n. M.), pfiSel 
s rodi^i sv^mi do Zahfebu, kde se ucil u Ji- 
fiho Eisenhutha hfe na housic, ve kter^ tak 
vynikal, 2e, kdyi r. 1871 tajemnik videftsk^ 
konservatofe, Frant. Zellner, zavitav do sv^ho 
rodist£, uslySel tu K-mu, byl velmi unescn 
i vymohl mu, 2e byl pfijat do videfi. konser- 
vatofe. Zde vystudoval pfedtpsan^ kurs pod 
Heisslerem a dostal prvni cenu, velkou zla- 
tou raedailli. Potom koncertoval nejprve ve 
sv^ vlasti, pak i za hranicemi, kde slavil 
triumfy. Fn. 

Krlumioe, Karhanice, ves v Cechdch 
na pr. bf. Sazavy, hejt. Kr. Vinohrady, okr. 
Jilov6, fara a pS. T^nice n. S.; 49d.,413ob. 
c. (1890), 2tf. sk., Stan. Rak. st. dr. (Cercany- 
Jilov^), hijovna a mljn PSnkavy. 

Krhov: 1) K., ves na Morav^, hejt. a okr. 
Boskovice, fara Bofitov, p5. Skalice-Zlatd- 
Studng; 23 d., 163 ob. c. (1890), Itf. 5k., lo- 
iisko uhli a doly na bfidlici. — 2) K., ves t., 
hejt. a okr. Uhcr. Brod, fara a p5. Bojkovice; 
79 d., 439 ob. d., 3 n. (1890), Itf. Sk., ml^n. — 
3) K., far. ves t, hejt. Mor. Krumlov, okr. 
a pS. Hrotovice; 62 d., 375 ob. L (1890), 
kostel sv. Jakuba, 2tf. Sk. Deskov^ statek 
se dvoreni, ovdinem Hajkem a linovarem 
ndle2i Ant. Dreherovi. 

Krhov&, ves na MoravS, hejt. a okr. Val. 
Mczih'cf, fara a pS. Krasn^; 152 d., 1297 ob. 
t., 12 n. (1890), 3tf. Sk. Ke vsi pfipisuji se 
samoty: Barvifka, Budiika, Drdzky, Hradky, 
Jehlidnd s Uzn^mi, Konciny, Ovdirna a 2er- 
nov^. 

KrhOVioe: 1) K. MaU {Klein-KdrbitO, 
viska V Cechdch, hejt. a okr. KadaA, fara 
Dolany, pS. PStipsy; 6 d., 73 ob. n. (1890). 

2) k. {GurwitO, ves na Moravf, hejt. a 
okr. Znojmo, fara Tasovice, pS. Hodovice; 
120 d., 652 ob. £. (1890), 2tf. sk., kaple. 

Kroh: 1) K. Hynek, professor a spisov. 
^cs. (* 12. ^ce 1845 v KftSnovicich u Mlad^ 
, Vofice). Studoval v 1. 1860—70 na realnjch 
Skoldch a na malifsk^ akademii v Praze, 
kdei za poslednich let obcoval tH pfedndS- 
kam Dastichov^m o krasovfedfi, Vocelovjm 
o kfesfansk^ archaeologii, deskd literatufe a 
Koldfov]^m o slovansk]^ch jazycich, pfeklddaje 
V cesk^m museu mimo to i starodesk^ spisy 
na jazyk novSjSi. Od r. 1870 pflsobi jakoito 
professor kresleni na gymnasiu v Pferovd. 



Krorn^ Skoly sledoval se zdlibou rozvoj nov6 
literatury desk^, takie i v lyrickdm basnictvi' 
se pokouSel (otiSt^ny porflznu v casopisech 
a j.), ale jeSt^ vice studoval kulturni d^jiny na- 
rodd zejm. slovansk^ch. Z historick]^ch a kul- 
turnich jeho spisfi nebo stati uvddime: O vlivu 
by\antskim na um€ni slovanske (»Osv6ta«, 1877) ; 
Obrana knii^ny Drahomiry, matky sv. Vdclava 
(»Komensk^«, 1882 a o sob6); Sv. Ludmila 
ve >Sbormku velehrad.*, 1883; Na obranu 
obrany knifny Drahomiry (Pferov, 1883); 
O kni^eti Vdcslavu Svatem r»Beseda ucit.«, 
1883 a o sob^); O stavitelskem um€ni naiich 
pfedku (sCasop. olom. mus. spolku*, 1884); 
List papefe Jana XIII. v Kosmovi kronice 
(•Beseda uiit.«, 1884); Moravsky- biskup Jan: 
O domndlem pohanstvi Cechu jesti v X. stol. ; 
O kulturnim vjr^namu sv. Solunanu (1885); 
O sv. Gora^dovi^ O sv. Klimentu bulharskem 
(»Komensk^«, 1885); Dobravka, kn^na polskd 
(t., 1885); O latinskych pamdtkdch u nds (>Cas. 
olom. mus. spolku«, 1885); Drobnosti misto- 
pisne (t., 1886); Z Othlonovy legendy a sv. 
Wolfyanffu (t., 1896) a j. 

2) K. Vaclav (* 1853 v Krchov^ Lomn^ 
u Ml. Voiice). Studoval redlku v Tdbofe a 
tcchniku v Praze a oddal se na malifstvi. 
R. 1878 stal se ucitelem kresleni pfi c. k. 
akadem. gymnasiu v Praze, od r. 1883 pd- 
sobi jako odborn;^ uditel pfi c. k. sochafskc 
a kamenick6 Skole v Hoficich. Napsal po- 
jedndni O vyucovdni kresleni na skoldch odbor- 
nych (ve >III. zprdvfi soch. a kamen. Sk.c 
v Hoficich, 1886), v »MethodU€ uvefejnil 
histor. popisy chramd naderadeck^ho a temi- 
ck^ho u Kamenice n. Lipou (1891), bufeni- 
ck^ho u Dol. Kralovic a v BiMm Ujezdc 
u DobruSky (1892), ve Psafich a v Mechn^- 
jov6 u VlaSimi (1893) a Vrcholtovickdho 
u Ml. Voiice (1894), hojn^mi sv]^mi nakresy 
popisy doprovazeje, v »Ndrodop. sborniku 
okr. hoficki5ho« popsal Pamdtky vjrtvameho 
umini i{yl. sochafskeho okresu hofickeho (1895), 

V >Rozhledech v umdni vjtvarnem« popsal 
mnoh^ sochy z doby rokokov^ v hofick^m 
okrese (1897). Tak6 >Centralblatt z. Erforsch. 
u. Erh. d. Baudenkm&lerc pfinesl jeho histor. 
popis a nakres chrcimu pravoninsk^ho u Dol. 
Kralovic. Mimo to chystl k tisku Historii 
dijin plastiky, konav k tomu studia v cet- 
n]^ch m6stech Italie a NSmecka. K liceldm 
Skolsk^'m sestavil pro vyudovani element, 
kresleni postup pfedloh (stilisovan^ listy a 
kv^ty slohu renaissancniho) a provedl 20 mo- 
delfl pro kresleni die modelfl na prflmyslo- 
vjch a odbornych Skolach. 

3) K. Fr. Vladimir, nar. ucitel (* 24. srp. 
1861 V Laianech), studoval na real, gymnasiu 

V Tdbofe a na ucit. listave v SobSslavi, a pfl- 
sobi od r. 1882 na Smichove. Napsal mnoho 
bdsni do dasopisd, zalozil a redigoval »MaI^ 
Noviny« a >Literirni V6stnik«. SamostatnS 
vydal vfitSinou verSem kniiky: Sny mdjove 
(1886), ^A'a hrobech Idsky (1891), Touhy a na- 
dije, Usm(vy mlddi. Obrazkovou kniiku (u Ba£- 
kovsk^ho), >Narod Komensk^mu« (almanach). 
S J. V. Novdekem vydal 2 sv. »Kv6ta z luhd 



Krchlebec — Kficov. 



157 



cesk]^ch«. vj^bSr basni pro mUdei. V tisku 
mi. spis V Ifsni chaloupce. Fmr. 

Krohlebeo, pf ijmi staro^eskd rodiny via- 
dycke, jejif erb byla orlice, a Ize je proto za 
sourodd pdndm z janovic a Cejkam a Dvof e- 
ck^m z Olbramovic poklddati. PfivodiStS ves 
Krchleby u SedlCan. T^hoi erbu byl Oldf ich 
Noha z Krchleb (1385 atd.) a Jan K. 
z Chlumu (1402—30). Nejslavn^jSim rauiem 
toho rodu byl MikuldS (1389—1444). Krai 
Sigmund byl jeho dlu2nikem ji2 r. 1418 a 
r. 1421 zapsal mu n^kolik vesnic ve Vltavsku. 
Ve sluibach jeho vyznamenal se pfi dob^- 
vini Berouna, od r. 1426 byl purkrabi na 
Tfeboni, nezndm^ doby na Cnoustnice a asi 
od r. 1432 na ZvikovS. V bitvft u Lipan velel 
lidu Rolemberskdmu. Vedl pfedni §ik a nej- 
lepSf lid, a kdyi byl uiinfin lich^ iStok na vozov J 
§ik Tdborsk^ch, obratn^ provedl s lidem sv^m 
strojen^ litek; kdy2 p2& TdborSti se takto 
nechali vyldkati, tu MikuldS prvni se sv^m 
lidem vsko^il do vozov^ho Siku a tak bitvu 
rozhodl pro pdny. R. 1435 oblehl Ostromed, 
pozd^ji slouiil krdli Albrechtovi. Zemfel ok. 
r. 1446 zfistaviv z man2. Machny ze 2eberka 
a ze Rvenice dcery, kter6 po nSm zd^dily 
Bemartice a vsi ve Vltavsku. 5<3r. 

Krohleby: 1) K., Skrchleby, ves v Ce- 
chdch, hejt, okr. a pS. BeneSov, fara Kfe^o- 
vice; 34 d.,- 230 ob. d. (1890), zdme^ek s popl. 
dvorem didicft Vine. Dafika SI. z Esse, ml^n. 
Pfipominaji se r. 1271. NSkdejSi tvrz byla 
ve XIV. a XV. stol. sidlem vladyCfm, r. 1444 
sedSl tu Petr z Lasenic, po nem potomci, 
r. 1531 Alexander z Petrovic, Bechyfiov^ z La- 
ian, r, 1661 Jan Bedf . Pachta z Rajova, r. 1667 
Jifi Lev z Lukavice, r. 1671 rodina Pauhoffl, 
v XVIII. stol. Haugvicov^ z Biskupic, r. 1766 
rodina Gdtz, DohalStf z Dohalic a r. 1815 
pfikoupeny ke statku Tloskovu. — 2) K., far. 
ves t., hejt., okr. a p5. Cdslav; 78 d , 699 ob. 
t, (1890), kostel sv. Vdclava (r. 1384 far.), 
3tf. §k., zdme^ek s popl. dvorem kn. Schwar- 
zenberka a samota Dubina. Pi^ipominaji se 
r. 1257 jako sidlo vladyii. R. 1459 byl ma- 

J'etkem Vlcl.Barocha z Dobr^; z jeho nistupcfi 
ohauka z Radonic odkdzala K. do rodu Jana 
Studeneck^ho z PaSinfevsi, z jeho2 potomkfl 
Adam pfidriel se odbojn^ch stavfl ceskjch, 
za£e2 mu statek K. s tvrzi, vsi, dvorem popl., 
pivovarem, mljnem, lesy a rybnfky od krdl. 
komory proddn (1622) Marii Magd. Trckov^. 
R. 1634 dostaly se K. vrahu Albrechta z Vald- 
St^na, Valterovi Deveroux, avSak pro dluhy 
proddny (1651) Ferdinandovi Robmndpovi ze 
Such6, po jeho2 potomcich koupil (1703) K. 
Pavel Harant z PoMic a po smrti jeho man- 
2elky (vdovv) pfikoupeny (1748) k panstvi 
Sedfci. Zanikla fara obnovena r. 1675. (Srv. 
zpravu caslav. »Viely«, 1886.) — 3) K., osada 
t., hejt., okr. a p§. Pardubice, fara Lany na 
Dfllku; 8 d., 58 ob. L (1890). Na nSkdeiSi tvrzi 
sedfeli V XV. st. bratfi OhniSfkov6 z OhniSfan, 
jehoi potomci prodali ji obci chrudimsk^; ji 
odAaty (1547) a prodany k Pardubicflm. 

4) K., Kirchlcby (Chirles), ves na Mor., 
hejt. Zdbfeh, okr. Mohelnice, fara St. Mo- 



letin, ps. Mirov; 80 d., 3 ob. 5., 491 n. (1890), 
Itf. §k. 

Krohov, vfska v Cechdch u Petrovic, hejt. 
a okr. Sedlcany, fara a ps. Petrovice; 9 d., 
61 ob. c. (1890), samota Mandelec. 

Ktloe, ves V Cechach, viz K§ice. 

KH6, ves V Cechdch, viz Chfic. 

KH6en, ves v Cechach, hejt. a okr. Par- 
dubice, fara Osice, p§. Bohdanec u Pardubic; 
67 d., 527 ob. L (1890), 2tf. 5k. Do r. 1436 
patfila do zbo2i kldStera opatovickdho, na£e2 
pHslusela k Hofe Kun6tick6. 

KHdeniky Josef Jaroslav, novellista 
fes. (* V list. 1812 v Holicich — f 16. dub. 
1886 V Nov. BydiovS). Gymnasium studoval 

V Krdl. Hradci pod Klicperou a Chmelou, 
naiei r. 1830 pf iSel do Prahy na studie uni- 
versitnf. Svirdn chudobou — otec jeho byl 
u6telem — musil vSak studie po 6 m^sicich 
opustiti a nastoupil t£2kou cestu uditelskdho 
pomocnfka v Konarovicich, pak v Jicinfe. 
Aby pojistil si IcpSi budoucnost, odeSel K. 
opit do Prahy na »vySsi kursc pH vzorn^ 
Skole, ale nedostatek ob2ivy a choroba otcova 
phm£la jej brzo k ndvratu do rodi§t6, kde 
zastaval otce a2 do jeho smrti, nade2 stal 
se opfit pomocnikem v Tfebosicich se 12 zl. 
stf. ro^niho platu! Ji2 po pAl roce vsak vzdal 
se u^itelovdni a po krdtk6 ndvSt^vd bratfi 

V Rakousich zacal praktikovati u ddcho^den- 
sk^ho tifadu v Kolin^, odkud2 po 3 Ictech 
odebral se do Prahy hledat n6jak6ho opa- 
tfenf, jmenovitS u divadla v Rfi2ov6 ulici, 
ale op^t marn£; zakusiv takto mnoho bidy 
2ivotni, stal se posl^ze ddchodnim v Nov. 
Byd2ov6. V literatufe 6eske mi K. cestui 
misto. Ji2 r. 1834 pfinesly >Kv$ty« jeho baseii 
Vojenskd. Potom cel]^ch deset let zdpase se 
2ivotem umlknul docela a teprve od r. 1845 
oz^val se hustSii drobn^mi novellami a v^tSimi 
povidkami, vydan^mi jednak v »Cesk6 Vdele«, 
»Kv$tech« a ve >Vlastimilu« (Myslivci, Lest 
nad silu\ Karbantk; Zdenik \Me\Ue{ic\ Kovdr; 
Msta Idsky), jednak o sobfe. kadu tSchto za- 
£ina Ldska a hfich a Fraska v novele a no- 
vela ve frasce (Praha, 1846), nade2 nasledo- 
valyr Kamarddi (1856); Jak se Koprnicky 
Vdvra dostal f rvchtdfstvi (1856, 3 sv.) ; Lichvdf 
a pokoutnik (1857); Statkdr a jeho ldska (1857); 
Zmatkove ^ivota (1858, 2 sv.); Pravda ve /fi 
(1860, 2 sv., vesmSs v >Bibliot^ce 5es. pAv. 
romantic). Na pocdtku let Sedesdt^ch pokusil 
se tu§im tak^ o drama, trag^dii Boj o trim, 
je2 vsak nepronikla. Jako povidkdi' byl K. 
zjevem zajimav]^m a md sv6 zdsluhy. ^race 
jeho m61y zdrav^ jadro i patrnou silu 2ivotni, 
byly obratnS a zajimavS vypravovany, dosti 
oblibeny, a tfeba nebylo v nich vy§§iho ducha 
bisnickdho, sv6 doby mnoho adobfe ptisobily. 
ObSirnSjSi 2ivotopis (vlastni) do let r. 1847 
viz Jungmann, »Historie liter. Ces.« 586. Hs, 

Krl6ev, m^sto v Rusku v mohilevsk^ gub. 
nad f. So2ou, ma 3876 ob., 5 chramft pravosl, 
1 katol , 4 synagogy, l^karnu, ko2elu2stvi, 
hrndifstvi. 

Kfidov, ves V Cechach, hejt. a okr. N. 
Byd2ov, fara St. Byd2ov, pS. Smidary ; 37 d., 



158 



Krida — Kfidovy utvar. 



253 ob. c. (1890), popl. dvar. NSkdejSi tvrz 
by la snad pAv. sidlem Kf i^ovskjch z Kf f- 
^ova (ve AlV. stol.). R. 1478 jmenuje se tu 
Ctibor Radeck^ z Rad^e a jeho potomci, do 
r. 1633 Burjan StranovskJ ze Sovojovic, na- 
6ei pfikoupen ke Smidardm. 

Xrida viz Konkurs. 

KHda, miner., viz Vapenec. 

XHda: 1) K., Tf Ida {Kfidai), ves v Ce- 
chdch, hejt. C Lipa, okr. Mimoft, fara Jablo- 
nee, p§. Kufivody; 29 d., 1 ob. c.» 155 n. 
(1890), ralf n a samota Spalenec. R. 1396 pfi- 
pomind se MutynS z Kfidy. — 2) K., ves t., 
hejt. a okr. Tabor, fara Stadlec, p§. Opo- 
fany u Tdbora; 36 d., 196 ob. L (1890). 

XfiUlkA (A/^e), botan., v. Mot]^lokv£tc. 

KHdelmo selikovdno tdleso voj skovc 
jako divise (brigdda^, kdy2 £asti jeho, 
jednotky taktick^. jako brigidy (pluky), 
nestoji kaida v jedin^na voii a tyto za sebou, 
n^bvl kdy2 HsXX stoji vedle sebe, kaida vc 
vojich dvou nebo i ti^ech, kdyi tedy ^asti 
tvoi^i kfidla t^Iesa; jsou-li c^sti 3, tvofi 
jedna stfed. Pro bitvu nebo pfi man^vru 
v6tSf tilesa vojskovd stdvaji a pohybuji sc 
v2dy k., protoie podvelitelov^ (brigddnici.a 
plukovnfci^ tak^m zpftsobem snadn^ji pfehh'- 
leji a ovladaji svoje zdstupy, a podporovdni 
a sesilovdni pfedniho voje voji zadnirai, pa- 
tf icimi k t^2e brigdd^ (t^mui pluku) co pfednf, 
je snazSf a ii(eln^j§i nc2 pfi seSiku voj mo, 
jehoi vSak v postaveni pouze parddnim u2i- 
vino mnohdv, ano n^kdy i u cel^ch armad- 
nich sbord, kter^ zdsadn^ v2dy stoji k., ra> 
dfeji neJ seSiku k. FM. 

iLHdelni ve vojenstvi, co se nachdzi, stoji 
na kfidle. K. roty na krajich (kfi'dlech) 
dety, k. ^ety na krajich setniny, k. setniny 
na krajich praporu (u jizdy na krajich divise;, 
k. batterie na krajich dclSi fady batteri i, 
k. prapory na kh'dlech pluku, atd. v]?§e. 
K. pobodnfk vizPobocnik. K. hradba, 
k. tvrz, opevnSni na kraji delSi fadv sou- 
hradbi. FM. 

KHdelnik (franc, chef defile, ital. capofila, 
perno, n6m, FlUgelmann), vojin stojici na ki^idle 
(kraji) zastupu. A2 do 1. pol. XIX. stol. k., 
poddustojnik na kfidle praporu nebo (u jizdy) 
divise na povel k jist^m hmatflm puSkou, 
u jizdy savli, hlavn6 obfadnych na vzdavani 
pocty, vybfehl nebo vyjel z deli daleko na- 
pfed, aby eel J zastup jej vidSl a pfcd timto 
sdm konal hmaty, aby se d61y od cel^ho za- 
stupu pfesn6 soudobng. Tato hracka cife 
paradni ddvno naprosto zrusena. FM. 

KHdla, ves na Moravd, hejt., okr. a ps. 
N. Mcsto, fara 01c5na; 53 d., 354 ob. d. (1890), 
Itf. sk., mWn. 

Kfidlo ve vojensk^m seSiku v podobe 
frontalni t\\\ delm^ znac^i postranm, bocni, 
krajni dast toho kterdho zastupu, jak ma- 
l^ho jako £ety, tak i ccldho Siku vojskov^ho 
tclesa sebe v^tSiho. Naznadeni k-la pra- 
v<5ho a Icvdho deje se hledic ze §iku ku 
pfedu a zflstava nezmenSno, i kdy2 zastup 
se obriti delem v zad. Kazdd vojensk^ po- 
staveni, ka2dy §ik mi tedy k-la dv6, bud'jsa 



slo2en pouze ze k-del, kdyi mi taktick^ disti 
dvi, nebo maje mezi k-ly je§t6 stfed, mi-Ii 
taktickd disti tfi. K. je v kaid^m voj. po- 
staveni nejslabSi jeho tist, pro£e2 tfeba vo- 
liti pro bitevni sik v i!izemi misto takov^, 
aby k-la byla chrin^na pfekaikami mistnimi, 
fekami, modily, propastmi a pod., a neni-U 
takov^ch pfedmStd pfirbzen^ch, nutno do- 
pominati hradbami nebo pfim^fen^^m umi- 
stSnfm ziloh, zejm^na jezdectva, nebo v nej- 
vhXJki nouzi co poslednim prostf edkcm, mnohdy 
Skodn^m, i ustoupcnim krajni ^sti k-la ne- 
chrindndho na zad. K. f idici sluje u menSich 
zistupfl to, die ndhoi cel^ zdstup se f idi. Po- 
stranni krajc vojska ve tvaru hlubok^m, prou- 
dov6m sluji boky. FM. 

K. V heraldice viz Klcnot. 

K., n^kdy hrad na MoravS u Chomiir. 

V hejt. a OKr. holeSovsk^m. Stival nade vsi, 
kf idlu podobn^m ostrovu, jeho2 rozlohu dosud 
stopovati Ize. Ve XIV. a XV. stol. dr2cli jcj 
je§t6 s nfekoHka vesnicemi pinove z Cim- 
burka, odtud niktefi z nich z K-la se psali. 
Hrad zanikl nepochybnS za vilck husitsk;^ch ; 
nebof, kdy2 r. 1487 zbo2i kfidelsk6 zapiso- 
vano bylo Janu Vlkovi z Konccchlumu, byl 
pobofen a pust. Srv. E. Peck, Okr. hejtm. 
HoleSovsk^ (1892). 

KHdlovatl V mysliveck^ mluvg postfeliti 
zv6f pernatou do kfidla. crn. 

KHdlovloa Cesk^ tak^ Velk^ {Gros^- 
GrillowitO, far. ves na Moravfe, hejt. Znojmo, 
okr. Jaroslavicc, p§. Bo2icc; 227 d., 1087 ob. 
n. (1890), kostel sv. Pavla, 4tf. Sk., tttn. st. 
a myslivna a tAst vsi MKnskd domky. 

Uidlovka viz Zvukoroh. 

KHdlivky (Klein- Griliowiti), ves na Mo- 
rav6, hejt. Znojmo, okr. a p§. Jaroslavice, 
fara Hradek; 111 d., 522 ob. n. (1890). Itf. Sk. 

KHdovy Atvar je tfeti a posledni oddil 
z formaci mesozoickych a skladi se z mohut- 
n<'ch vrstev, uloien<'ch dilem z mofe, dilcro 
z baiin sladkovodnich. Hmota skladajici vrstvy 
jeho jest rozdilna. Jsou to nekde piskovcc 
rozlifndho zrna, obydejne 2lute neb zelene, 
glaukonitick^, kterd se kolm^^mi trhlinami 
stfipi V krychlov^ kusy, kvadrov^ pisko- 
vcc {Quadersand$teine)^ a ktcr<5 na nSkterJch 
mistech pfechizeji veslepence; jindejsou to 
slinit^ vapence nebo hlinitovipenit^ kimen, 
znama opuka, kteri dasto spoledn^ s piskov- 
cem V nekter^ch krajinich tvofi nejvetSi dil 
k-v^ho li-u. V severni EvropS skladaji se 
vrstvy z bil^ psaci kfidy, kteri v sobS po- 
lohy pazourkov^ch valounA obsahuje a pAvod 
svfli d6kuje listrojnjm hmotim, hlavnS sko- 
fipkim dirkonoicfl. PodfizenejSi misto maji 
slinit6 a jilovit^ bfidlice a tufy kfidov^. V se- 
vernim NSmecku a v Karpatech vyskytujc 
se ve zpodnich vrstvich k-v^ho ij-u kamenn^ 
uhli, na r\hi se doluje, ba i felezn^ rudy, ktcr6 
rovndf dob^viny b^vaji. Fosforitov^ koule 

V Karpatech a jincfe ve zpodnim odd61eni 
hojnd pochazeji bezpochyby z jursk^ho \itvaru. 

Vrstvy k-vcho ij-u byvaji vodorovnd a 
klidn6 uloicny a zaujimaji nekdy velka pro- 
stranstvi, na ktcrych vSak naslcdkcm pozutjSi' 



Kfidov^ utvar. 



159 



^innosti vod bjvaji strJeipi rozbrazdSny a 
odplaveny. V Alpach a scv. N^mccku jest 
ulo2eni vrstev xn^n£ pravidelnd, vyskytujc 
se zde uloieni v zdhyby, vyzdviieni ano i pfe- 
koceni vrstev. Cinnost sope^nd po dobu trvani 
k-v^ho ti-u byla velmi nepatrnd. K-m d-em 
povstala velkd transgresse, t. j. mofe po- 
jednou tak se rozSifilo, 2e rnnoh6 kraje, ktere 
ai dotud byly sou§i, mofetn byly zatopeny. 
Z toho nasleduje, 2e podklad k-v^ho 0-u jest 
velmi rozdiln^, V k-v6m li-u rozezndvaji se 
2 rizy zemSpisni od sebe oddalen^ a roz- 
diln^ jak horninou tak zvldstg zvifenou, kterd 
zbytky v nich zanechala. Jest to riz severni, 
obsabujici Anglii, Dansko a Svedsko, severni 
Francii a mimoalpskou stfedni Evropu, a raz 
jiiiu, kter^ zahrnuje jiini Evropu, pak vSecky 
bfchy kol Stfedozemniho mofe, Alpy a po- 
kracovdni jich, Karpaty. 

K. d. rozd^luje se ve 2 oddSleni, zpodni 
a svrchni, kterd jsou dosti samostatna, tak 
2c od n&kter^ch pova2ovdna jsou za titvary 
o sob£. Zpoani oddSleni Severn iho razu ve 
Francii vyvinuto jest v Ardennach, Bretagni 
a ve stfednim massivu a obsahuje die star- 
Si ho rozSlenSnf d'Orbignym navrien^ho zdola 
po^inajic stupn6 N^ocomien, Aptien a 
Albien. Prvni ze stupfifi jmenovan]^ch za- 
stoupen b]^va jen vySSimi polohami sv^mi, 
vdpenci s vAdcimi zkamenSlinami Belemnltes 
dilatatus, pistilliformis a Ostrea macroptera. 
Ve Sv^carsk^ Tufe poloha tato nazvana Va- 
lenginien. Ndsleduje vrstva s v^zna^nou 
jeiovkou Toxaster complanatus, kterai poloha 
ve Sv^carech nazyvl seHauterivien. Prav^ 
zpodni neokom zde vesm^s chybi a naMzl 
se vice na jihu u m^sta Grenoblu. Zde ukld- 
daji se pfimo na jursk]^ i!itvar vrstvy Ber- 
riasov6 se zkamenSlinami, kter^ tvoff zaji- 
mav]}' pfechod ze zvifeny jursk^ do kfidovd 
Jest to blavnS ramenonofec Terebratula di- 
phyoideSf ddle ammonit Hoplites occitankus, 
Belemnttes latus a j. Pak teprve pfichdzi 
v krajinS uveden^ vrstva s Toxaster compla- 
natus a Belemn. dUatatus a nad ni vrchni 
neokom., stupeft Barr^msk^ £ili vrstvy 
vermifovsk6 (Wcmsdorf) s hlavonoicem 
Macroscaphites Ivani, NejvySSi vrstvy neo- 
komu, ve Francii od nfikter^ch takC' urgo- 
aptien zvan^, sklddaji se z vapencfi s v^zna^- 
nj^m hlavonoicem Cn'oceras Emerici, kter6 
na roveft se kladou stupni Barrdmsk^mu. 

Svrchni oddSleni k-v^ho ti-u zvldSte v se- 
verni 6dsti Francie typicky jest vyvinuto, 
tak 2e rozvrieni v jednotliv^ stupnfe za vzor 
pro zerae ostatni se b^fe. Rozd^luje se ve 
4 stupnS, cenoman, turon, senon a da- 
nien, z nichi prvni tfi jeStS dale na vrstvy 
se St^pi. Na zpodu cenomanu jest zelen^ 
piskovec (Tourtia) s mifem Pecten asper, 
pak ndslcduji jily s Acanthoceras rotomagense^ 
Mantellif Schldnbachia varians a Turrilites ele- 
gans (Rotomagien); nahofe jsou pak jily 
z hi\€ kfidy s Belemnites plenus, Exogyra 
cohtmba a Radiolites (Car ento nien). Turon 
dfili se ve 2 vrstvy: kfidu neb i jemnou 
opuku s mlfem Inoceramus labiatus (Lig^- 



rien) a ddle podobny kdmen s ml2i Inoctra- 
mtts Brongniarti^ Spondylus splnosus a hlavo- 
noici Pacliydiscus peramplus, Scaphites Geinit\i 
a j. (Angoumien). Senon obsahuje bilou 
ki^idu, V nil mo2no rozeznati polohu zpodni 
s jezovkou Micrastev cor anguineum a mlfem 
Inoceramus digital us (Santonien), a svrchni 
s hiavonoici Actinocamax quadrata a Belemni- 
tella mucronata (Campanien). Ohh tyto zka- 
menSliny tvofi v§ak samostatn^ obzory, kter^ 
zvla5tS V iinjch zemich zfetelnS se odliSuji. 
Stupeft dan i en obsahuje nejvySSi vrstvy 
k-vdho O-u, hlavnfe bakulitov;^ vapenec se 
skofapkami hlavonoice BacuUtes anceps a pak 
zrnitj (pisolitick<') vapenec ilut^ s hlavonof- 
cem Nautilus danicus, je2ovkou Cidaris Forch- 
hammeri a j., jak zvlastS u Meudonu pobliie 
Pafiie jest vyvinut. 

K. Ci. An g lie mMe b^ti povdiovdn za po- 
kracovdni severofrancouzsk^ pdnve, ad. vj'voj 
jeho V nSkterych bodech jest odchylny. Roz- 
kladi se v jiinich a v^chod. ddstech ostrova. 
Ulo2en jest na jursk^m Utvaru, z n$ho2 po- 
vstal nendhljm postupem, vysladbvdnim vody 
pflvodne mofskd. Na zpodu jest stupefi Pur- 
beck, vdpence'to sladkovodni uloieninou 
povstala a obsahujici ml2e Unto, pl2e Ptan- 
orbis, Cyclas a j. Dale nasleduje H as tin- 
gsov^ piskovec plnj otiskfl ryb a stfidajici 
se s jily rovn^i s hojnj^mi rybami. V tomto 
stupni vyskytuji se velici ieStSfi Iguano- 
donti. Sladkovodni toto odclSIcni kondi se 
mocn]{'m jilcm Weald zvan;^m s otisky rddkfl 
Cypridina, so skofapkami plifl Paludina a j. 
OddSlenim tim kondi se uloleniny sladko- 
vodni. V krajinach, kde toto odd^leni jest 
vyvinuto, chybi vesmfes zpodni cdst stupn6 
neokomu a pfichazi hncd hofeni polohy jeho 
stupefi Pun field, vjznadn^ mlfem Exogyra 
Couloni^ pak ndsleduje Atherfield d. zpodni 
polohy zpodniho zelen^ho piskovce {lower 
greensand). Kde neni Weald vyvinut, nal^zaji 
se slepence a vdpence {speeton clay) na zpodu 
s Toxaster complanatus, nahofe s Ammonites 
noricus a Crioceras Emerici. Hofeii ukladaji 
se uloieniny, je2 pfirovnati se daii francouz- 
sk^m stupAftm aptien a albien. Prvni z nich 
zastoupcn jest vrstvami slinit^mi s rameno- 
no2cem Exogyra Couloni a Ammonites Martini 
a Deshaye^i [Hythe beds), nad nimii se ukld- 
daji pevn^jSi polohy Sandgatsk^ se sko- 
fapkami plifl a ramenono2c5. Druh^mu stupni 
stafim rovna se vdpencc Folkstonsk^s^m- 
monites mammillaris a poloha zv. G a u 1 1 s hlavo- 
nofci Ammonites infiatus, auritus a lautus, 

Svrchni k. <k. dSli sc v Anglii ve Ctyfi 
stupni. Na zpodu jest mocn^ zelen^ piskovec 
{upper green sand) s cetnjmi zkamenSlinami 
cenomansk^mi. Nato nasleduje zpodni, stfedni 
a svrchni vapenec (lower , middle^ upper chalk) ; 
prvni stupeA z nich obsahuje sede jilovit6 
vapence a pfikladd se mu stafi cenomanske, 
stfedni obsahuje opuky a mocnd vrstvy psaci 
kfidy bez pazourku a jest stafi turonsk^ho, 
tfeti konecin^, z psaci kfidy s pazourky, jest 
stcifi senonsk^ho, avSak vy§§i polohy jeho 
odpovidaji jil stupni danien. 



160 



Kridovy utvar. 



V N6mecku jest zpodni oddSleni k-v^ho 
O-u vyvinuto v pohofi Harcu, v BrunSvicku, 
Hannoveru a Teutoburgsk^m lese. Na zpodu je 
slin M under se soli a sadrou, jako2 i serpu- 
litovj vapcnec pin J skofapek ^ervov^ch 
Serpula, ddle s miskami ml2e Corbula^ s uli- 
tami pl2e Melania a j. Tyto polohy rovnaji se 
anglick^mu Purbecku. Na ty nasleduje Dei- 
stersk^ piskovec sv^tly se stopami po zvi- 
fatech, kter^ obsahuje kostry velkjch jeStSrfl 
j. Iguanodontd a ryb a dale i flece uhli s kv6- 
tenou nejvice Cycadei, jehli^natjch a tak^ 
kapradin. Na ten nasleduje tmavoSed]^ jil 
Waelderthon, proloien}^ jednak slinit^mi 
bfidlicemi, jednak i plotnami vdpenn^mi. Ob- 
sahuje bohatou kv^tenu a skofapky sladko- 
vodnich mlzfl Cyrena, pl2fl Paludina^ Melania, 
korysfl Cypris a j. Stupefi neokom pojme- 
novdn byl v NSmecku slovem Hils. V sever- 
nim NSmecku je na zpodu hilsov]^ slepe- 
nee, V n^mz rozeznavaji se tfi obzory. Ze 
zkamenfelin uv^sti jest cetntS ammonity, ra- 
menonoice, jeiovku Toxaster complanatus a j. 
Nasledujici jil hilsov;^, kter^ rovn^i je5t6 
ve 3 obzory se rozliSuje, obsahuje mlie Exo- 
gyra Couloni, hlavonozce Crioceras Emerici, 
jeiovku Toxaster a j. Tyto pom^ry jsou 

V BrunSvicku, jinde hils zastoupen je piskovci, 
ktcrd na nSkter^^ch mistech chovaji v sobS 
rudu ieleznou. msleduji mocnd vrstvy, kter^ 

V Nemecku shrnuji se v ndzev Gault, a^ 
rovnaji sc ob^ma francouzsk]^m stupftdm 
aptien a albien. Jsou to tmav^ sliny a jily 
proloiend nfekde piskovci. Na zpodu b^vaji 
tmavomodr^ jily s Belemnites Brunsvicensis, 
kter^ pfechazeji do bil^ch slinfl Gargaso- 
v^ch. Stfedni jily chovaji ammonity Acantho- 
ceras Miiletianu a HopUtes tardefurcatus. 
Svrchni jil minimusov^ vyznacuje se hlavo- 
nozci Belemn. minimus a HopUtes lautus. Nej- 
svrchn^jSi odddleni tvofeno jest skvrnitj^m 
jasn^m jil em kfemicitjm (Flammenmergel) 
s hlavonofci Turriiites/ Schloubachia injlata, 
HopL lautus, ml2i Aucella gryphaeoides a j. 
Jinde v Nfemecku misto tohoto jilu zaujato 
jest gaultovjm piskovcem (Gaultquader). 
Svrchni oddfeleni k-v6ho O-u tvof i v Nemecku 
n^kolik osamocen^ch panvi, tak u Cach a 
Mastrichtu, ve Vestfalsku, v Hornim Slezsku 
a v krajinach pobaltickjch. Ve Vestfalsku 
po6in^ cenoman konglomerdty a glaukoniti- 
ck^mi piskovci a rozd^luje se ve 3 obzory: 
1. obzor s ml2em Pecten asper, mlzem Ostrea 
diluviana a jeiovkou Catopygus carinatus, 
jinak Tourtia zvan]('; 2. obzor s ammonity 
SchWnbachia variam, Acanthoceras Mantelli a 
jeSovkou Hemiaster Griepenkerli ; 3. obzor 
s ammonitem Acanthoceras rhotomagense a 
s jeiovkou Holaster subglobosus, Svrchni opuka 
stafi turonskdho obsahuje tyto polohy: 1. ob- 
zor s hlavonoicem Actinocamax plenus; 2. ob- 
zor s v^'znac^n^m ml2em Inoceramus labiatus 
a s ammonitem Mammites nodosoides\ 3- obzor 
s Inoceramus Brongniarti a Acanthoceras Wool- 
gari. V tdto poloze bjvaji vrstvy pln^ sko- 
fapek jeiovky Galerites] 4. obzor s mliem 
Spondylus spinosus a hlavonolcem Heteroceras 



Reussianum; 5. obzor s mliem Inoceramus 
Cuvieri a jeiovkou Epiaster brevis, Na to nd- 
sleduje poloha jilovitd a n6kdy i pisditd sc 
zvlaStni zvifenou, zvand Emscher. Povafuje 
se za zpodinu senonu a vyznaduje se ammo- 
nity SchWnbachia Margae, Texana a mlzem 
Inoceramus digitatus. Zpodni oddSleni senonu, 
dfive v N6mecku zpodni kfidou kvadra- 
tovou naz^van^, rovnfei dfili se v polohy, 
typick^mi zkamendlinami vyznacen<^: 1. obzor 
tvofi slinit^ pisky a jily s podivnou Hlijici 
Marsupites ornatus; 2. obzor obsahuje slinit6 
opuky z mofsk;^ch usazenin povstal^ s ml2i 
Pecten muricatus, Vola quadricostata, Inocera- 
mus lobatus, Trigonia alaeformis a j. a ddle 
i uloieniny sladkovodni s otisky listA Cred- 
neria; 3. obzor jest piscit]^ vdpenec s mlii 
Exogyra laciniata, Inoceramus lingua a hla- 
vonoici Scaphites binodosus, inflatus a j. 
Svrchni senon, rovnajici sc stupni campanien 
veFrancii atak^ kfidou coeloptychiovou 
nazvanj, roztf id'uje se v ty to obzory: 1. Svrchni 
kvadratova kfida s vyznadn^'m hlavonofcem 
Actinocamax quadratus, dale s ml2em Inoce- 
ramus Cripsi, jeiovkou Ecliinocorys vulgaris 
a cetnj^mi houbami j. Boeksia Sockeland'\ 
Coeloptychium agaricoides; 2. zpodni mukro- 
natova kfida obsahujici jily, vapence a slinit^ 
piskovce s hlavonoici Beleninitella mucronat^. 
Ammonites Coes/eldeusis, s jezovkou Micrastc 
glyphus; 3. svrchni mukronatova kfida, 21ute 
drtiv6 piskovce a jily s fetnymi zkamenSli • 
nami, zbytky ryb, rakfl i otisky rostlin a vj- 
zna^n^mi hlavonoici Belem. mucrouata, HetC' 
roceras pofyplocum, Scaphites pulcherrimus, 
Baculites anceps, k nimi pfistupuji nSkterd 
ncjmladSi tvary ammonitd, jeiovka Ananchy^ 
tes ovata a j. V Sasku na zpodu cenomanu 
jest poloha jilu a lupkd sladkovodnich s otisky 
listfl Credneria, Magnolia, Laurus, Salix a j . 
na ne uklada sc zpodni kvadrov^ piskovec 
odpovidajici stupni zvan^mu Tourtia s v^- 
znacni^mi cenomanskjmi zkamenSlinami Exo- 
gyra columba, Pecten aequicostatus, Ostrea di- 
luviana, carinata, Acanthoceras rotomagense. 
Turon v Sasku tvof en je stfednim kvadro- 
v^m piskovcem, v n6m2 pozndny byly obzory: 
1. s ml2em Inoceramus labiatus ] 2. s Inocera- 
mus Brongniarti a Acanthoceras Woolgari a 
3. s ml2em Spondylus spinosus, Senon obsa- 
huje slinito-hlinite ulozeniny bakulitove s je- 
2ovkou Micraster cor testudinarium a hlavo- 
noicem Baculites anceps. Hofeji pf ichazi mocny* 
svrchni kvadrov;^ piskovec s mlfem Pecten 
quadricostatus, ramenonozcem RhynchonclLx 
octoplicata, hvSzdici Aster ias Schult\ei a j. 
Nejvys§i polohy senonu v jiinim Sasku cho- 
vaji pruhy uhli, jinde, j. u Kieslingswaldc, 
tvofeny jsou pevnymi hrubozrn^mi piskovci, 
je2 pAvod svdj d^kuji dilem uloienindm mof- 
skjm, dilem brakickym, dilem i sladkovod- 
nim. Ve Slezsku nSmeck<5m tvofen jest ce- 
noman piskovci, turon vapenitymi jily a opu- 
kami, senon v dolnim Slezsku rovnef zase 
piskovci, kdef chova pruhy uhli, kdcito v hor- 
nim i senon zastoupen jest sliny a opukami. 
V panvi u Cach a Mastrichtu vyvinut zpodni 




t. Cunn ngham a ckgani 
folia. — 8 Men sp rmoj: 
sulcatar a — 11 1 cct n 
Sanctae Barbara — 2 



li^ab s — 6 Aralia coriacca. — 7. Magnolia ampli- 
— 13. Inoccramus striatus. — 14. Trigonia 
• 20 Radiolites Saxoniae. — 21. Radiolitfs 

turme stcn — 27. Glyphaea bohemica. — 28, Bejyx 

lyrrh na ManCelll. 



OTtOV SLOVNIK KAUCNf. 




1 limbata. — 6. Nuclcoljies bohcmiciis. — 1. CardiastL-r ananchytis — 8 Stcll- 
urc Karstcni. ~ 13. a H.Cy there Gc.nitzi. - 15. i:ythurc uracils. - 16. Cythere 
lylus spinosus. - 21. tallianassa antiqua, - 22. Cr.occras Emcrici. - 23. Hamu- 
hia (PLToniceras) sublncarinata. — 27. Mammitcs michclobtnsis. - 28 Acanlho- 
- 30. Pachydiscua pcramplua. 



Kfidovy utvar. 



161 



senon, kvadrdtovd kfida v podobS piskovcfl. 
Jest to na zpodu CaSsk^ pisek s otisky 
rostlin, 8 miskami ml2e Inoceramus lobatu^^ 
bfichono2cem Actaeonelia a nahofe zelen^ 
piskovec s Vola quadricostata a Baculites in' 
curvatus, Svrchni odddleni senonu, t. zv. kf ida 
mukronatovd, obsahuje bil^ jily kHdov6 s pa- 
zourky a zkamenSlinami Gryphaea vesicularis. 
Crania Ignabergensis a j. Na ty ndsleduje 
Mastrichtskd tufovd kHda, mSkkd, ilutavd, 
pfepln^nd trsy mechovek, skofdpkami dirko- 
no2c{i, ulitami mliA, schrankami je2ovek a p. 
Baltickd pdnev kfidovd, nejl^pe pHstupnd na 
ostrovS Kujani, uloiena jest na pfskovcich 
a slinech cenomansk^ch a turonsk^ch jen 
pH vrtdnf studni a Sachet patrn^ch a skladd 
se z bil6 psaci kh'dy s pazourky a schrin- 
kami je2ovek Ananchytes ovata, Gaierites vul- 
garis, hiavonofce Belem, mucronata a j. 

V Cechdch zpodni oddSleni k-v^no li-u 
lipln^ chybi a jen svrchni oddSlenf po^fnajfc 
cenomansk^m stupn6m jest vyvinuto. K. li. 

V Cechdch pokr^vd velikd prostranstvi na 
V JchodS, severov^chodi a severu. Pfi v^toku 
Labe dosahuje a2 nranic zemsk^ch Jsa omezen 
vyvfeRmi kupami dedi£ov]^mi u Cesk^ l^iPY; 
Tfebusina a Biliny, klade se pod tfetihorni 
vrstvy u Loun a 2atce, kryje £dste£n£ rakov- 
nicko-slanskou pdnev kamenouhelnou a perm- 
skou a vybihd kol Kladna a2 do Prahy na 
PetHn. U Velvar a Kostelce n. L. tvofi hra- 
nicc jeho prahorni bfidlice, od Zdib u Prahy 
ai k Ouvalfim 8everov;^chodni bok pdnve 
silursk^; di\e isou to permsk^ ulozeniny 
u Cesk^ho Brodu a rulovd planina jihov]^ch., 
kterd meze jeho vytvdfeji pfes Kolfn, Cdslav, 
Chnidim, Sku£ az na hranice k Svojanovu. 
Mal^ osamocen^ pruh a zdroveA nejji2n6jSi 
bod k'Vdho d'U jest mezi Libicemi a Kru- 
cemburkem. Na Moravu pf estupuje k. i). pasem 
mezi Polickou a Jablonn^m. Vypljiuie pak 
severov;^chod Cech, omezen jsa prahornfm 
kamenim krkonoSsk^m u Rokytnice, DobruSky 
a Ndchoda, vnikl do v]^b£2ku broumovsk^ho 
a jde kol pdnve permsk6 od Kostelce pfes 
Pecku, 2eleznici a Hodkovice k v^b£2ku rum- 
bursk^mu. RozdSluje se v 8 stupfift nebo 
vrstev, je2 a2 na jedinou nejstarSi vesm^s 
jsou ulo2eninami mofsk^mi. Horniny, je2 

V £esk^m k-v^m d-u jsou obsa2eny, posky- 
tuji v^born^ stavivo, opuku a n£kter6 pfskovce, 
hmoty ku pracfm kamenick^m, ohnivzdorn^ 
jil a — ffdceji — i hmotu k p^leni vdpna, 

Nejzpodn^jsi oddd, kter^ jen na nedetn^ch 
mistech vychdzi na jevo, jsou vrstvy pe- 
ruck6, sladkovodni ulo2eniny, kter^ povstaly 
z ba2in vyzna^iujicich se bujnou kv^tenou. 
Lemuji na zpodu vyso^inu kfidovou od Vy- 
sodan a Hloub^tfna pfes Chvaly a VySerovice 
a pfichdzeji v tomto sm^ru a2 k Cesk^mu 
Brodu. Na severozdpad6 po^lnaji na Petfm6 

V Praze, isou ddle u Chuchfe, Jinonic, u Velvar 
a Vran^ho. Na severu objevuji se u Roud- 
nice, Kostelce, Peruce, Vrbna a idou pfes 
Slav6tin a Zlonice ke Kralupflm. Na severo- 
vj^chod^ patrny jsou na Mal6 Skdle u Tur- 
nova, mocn^jsimi jsou u Pecky, Hofic, Krd- 

OttBv Slovnik NauCny, iv. XV. 2315 1899. 



lov^ Dvora a tdhnou so a2 k Trutnovu. 
Zpodek slo2en jest z lupkd mSkk}^ch, §edo- 
rud]^ch nebo sv6tl^ch sHdnattch, poskytuji- 
cich na mnoh^ch mistech ohnivzdom^ jil. 
Mivaji pruhy uhli v sob6, kter^ vSak nikde 
nenab^aji v^tSi mohutnosti. Nad nimi, £asto 
i s lupky se stf idajice, Ie2i piskovce jemnozrn^. 
bi\6 nebo bSloilut^, v^jimkou hrubozrn^ a2 
slepencovit6 a pak 2elezem na rezavo zbar- 
ven^. Ldmdny jsou m£kk6 a poddajn6, na 
vzduchu brzy tvrdnou. Na n^kter^ch mistech 
rozsypdvaji se v jemny pisek, ktery se do- 
byya. RozruSen^ slepence hmotou svou valn^ 
pfispivaly ulo2eninam diluvidlnim, jako na 
Letn6 u Prahy a j. Zkamen£lin nal^zlme nej- 
vice V lupcich; ze zvifat jsou to misky slad- 
kovodnich m£kkyS& Unto, Tannalia, d^le 
otisky hmyzu Silphites, Brachinites, Nematus, 
Phryganaea, Feronites^ ddle hojn^ ^^®'Y» ^^" 
t^vicy i SiSky plodn^, z nich2 souditi mu2eme 
na velmi bujnou kvStenu; jsou to: Eucalyptus 
Geinitii, angustus, Widdrmgtonia Reichi^ Cu- 
ninghamia elegans, Myricophyllum, Pteris, On- 
copteriSt Fodoiamites, Sequoia, Ceratostrobus, 
Pinus, PlatanuSt Dryandrophyllum, Gleiclienia, 
Conospermophyllum, Araliphyllum, Hederophyl- 
lum, Cissophyllum, Magnolia^ Butomitex^ Credne- 
ria a j. V piskovcich hojnym zjevem jest kmen 
Kranera. Po tomto pdsm£ ndsleduji vrstvy 
korycansk^, v^zna^n^ velkym mno2stvim 
mofsk^ch zkamen^lin st^fi cenomansk^ho. 
ZdroveA s pdsmem pfedeSlym tvofi pod- 
klad v^Sindm kfidovyro, Jsou zastoupeny pod 
opukou V Praze na Petf m£, odtud se tahnou 
na zdpad k BuSt^hradu a vystupuji zvld§t6 
mezi Velvary a Vranjm. Na severu tvofi 
tissk6 st^ny a pfichdzeji na mnohych mistech 
V roklich a i!idolich v pruzich na jevo. Na 
severovychodS probiha pruh korycanskych 
vrstev od Pecky ke Dvoru Krifov6 a a2 
k Trutnovu; podobnfe jsou vyvinuty i ve vy- 
b^2ku broumovsk^m a sice na severu na sa- 
mych hranicich. Dale probiha klikaty pis od 
Chrudimi pfes Skute^, Polidku a Svojanov 
na Moravu; u Libic a ji2n£ od Krucemburka 
rovndi vychdzeji na jevo. Ji2ni iSpad vysodiny 
kf idov6 na zpodu sv^m vykazuje tyto vrstvy, 
vyplftujici casto trhliny v rule a jinych sta- 
rych horninach. Utr2ky podobnd nal^zdme 
u Cdslavi, Zbyslav, Kamyku, u Kolina, Cer- 
n^ho Kostelce, ddle u Chval, Brandysa a 
Kostelce n. L.. po prav^m bfehu Vltavy pak 
u Vodolky, Korycan, PfemySlan, Klomina, 
Zlosejna a j. Hominy, z nich2 tyto vrstvy se 
skl^daji, jsou rozli^n^, tak 2e bylo mo2no 
rozeznati v nich ndkolik rizfl. Casto jsou to 
piskovce drobnozrn^ 21utav6, nfikdy kvddro- 
vym podobn^ s tmelem blinitym nebo kfe- 
mityra, vyjimkou vdpenitym. NSkdy jsou 
piskovce ty pfeplnfiny zrny nerostu glauko- 
nitu, byvaji pak tmavd zelen^ a slovou pis- 
kovci glaukonitickymi. Jinde jsou to 
pevn^ vapence s pfehojnymi zkamen^linami, 
obydejn^ s miskami rudistii, na jinych mi- 
stech stdvaji se vrstvy slinitymi a jilovitymi 
a chovaji rovn£2 velk^ mno2stvi zkamenelin. 
Tyto hmoty posl^ze vzpomenut^ vyplftuji 

11 



m2 



Kridov]j^ titvar< 



obyiejnS pukliny v pbdkladii 6v6m v horni- 
ndch starlich. Pro korycansk6 vrstvy jsou 
nfekter^ zkamenfiliny vjznacn^; jsou to nlavnfi 
misky ml2fl Trigonia sulcataria a Pecten aspev, 
pak cetni rudist^ RadioUtes Sanctae Barbarae 
V okolj Kutn^ Hory, RadioUtes bohemicus od 
Teplice ze slinfl vypliiujicich pukliny v por- 
fjru, pfeietnc'^ druny rodu Caprotina, Petalo- 
dontia; Stenopleura, Simacia, Cryptaulia, Ca- 
prina, IchthyosarcoUthes a j., ddle zuby fralo^i 
Lamna raphhdon, rak Callianassa Tourtiae, 
bfichonoici Rostellaria Parkinsoni, Keilostoma 
conicum. Piperita nodosocostata, dichotoma^ Ne- 
vinea longissinta. Turrit ella cenomanensiSy m12i 
Nucula impressa, Pectunculus ventrosus^ tnoce' 
ramus striatus, Lima tecta, aequicostata, Rei- 
chenbachif aspera, Ostrea diluviana, carinata^ 
kordle Synhelia gibbosa^ Placoseris Geinit\if 
Stichobotrion foveolatum^ Porites Michelini^ je- 
2ovky Pyrina Desmoulinsi^ Catopygus albenns, 
Holaster suborbicularis^ Cidaris vesiculosa ^ So- 
rignettif pfeietn^ houby zvlaStS Craiicularia 
vulgata, tenuis, SynauUa germinata, Botroclo- 
nium arborescens, Cyrfobolia Morchella, Diplo- 
dictyon rieteromorpliumy Amphithelion Phillipsi, 
Seliscothon giganteum, Chofiella niiida, patella, 
Scytalia pertusa, Coelocorypha obesa, Astrocla- 
dia procera, Peronella furcata, CotyneVa bacca, 
fastigata, Stellispons^is, lentic